Kulturní dědictví a tvorba sbírek muzejní povahy

Transkript

1 Kulturní dědictví a tvorba sbírek muzejní povahy Jiří Žalman metodika přednášky

2

3 Úvod Tématem přednášky je tvorba, ochrana a správa sbírek muzejní povahy ve smyslu zákona č. 122/2000 Sb., o ochraně sbírek muzejní povahy a o změně některých dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů a prováděcí vyhlášky k tomuto zákonu č. 275/2000 Sb., v širším kontextu ochrany kulturního dědictví a obecně kulturních hodnot. Přednášející je spoluautorem zákona a vyhlášky a autorem několika metodických textů a řady metodických textů, včetně publikací Příručka muzejníkova I a Příručka muzejníkova II. Metodika tvorby, ochrany a správy sbírek muzejní povahy je tudíž systematicky vytvářená, propracovaná a správcům sbírek muzejní povahy známá. Je také předmětem výuky na Vyšší odborné škole informačních služeb v Praze, na univerzitách a ve Škole muzejní propedeutiky Asociace muzeí a galerií České republiky. Protože se ale jedná o problematiku poměrně komplikovanou a zejména správa sbírek muzejní povahy je neustále konfrontována se specifickými problémy jednotlivých muzeí a galerií majících příčiny mimo jiné v tom, že tvorba a správa sbírek muzejní povahy se v českých, moravských a slezských muzeích a galeriích uskutečňuje už téměř 200 let (v různých podmínkách a na základě různé úrovně znalostí), je nezbytné se tomuto tématu věnovat soustavně. Především je nutné dbát na to, aby se správa sbírek muzejní povahy nestala mechanickým vykonáváním rutinních činností, které vyžaduje zákon, ale byl neustále vnímán její smysl a účel. Jedině tak je možné zajistit její optimální úroveň. Přednáška se proto zabývá poměrně obsáhle právě otázkou smyslu a účelu sbírek muzejní povahy v širším kontextu ochrany kulturních hodnot a jejich přenosu z generace na generaci. Zmiňuje význam sbírek muzejní povahy pro hledání odpovědi na tzv. věčnou otázku, kumulativní charakter civilizace, význam paměti a především jejich význam pro uchování kulturních hodnot obecně a jejich přenos z generace na generaci, což je jedním z předpokladů civilizační konkurenceschopnosti a prosperity společnosti. Stručně se věnuje také dějinám tvorby sbírek v českých zemích a v hlavním bloku zásadami tvorby sbírek muzejní povahy (tezaurací), jejich správou a ochranou. Metodika přednášky tato témata dále rozvádí. Pozornost je věnována zejména evidenci a inventarizaci sbírkových předmětů, což jsou činnosti zvláště významné pro trvalé uchovávání sbírek muzejní povahy a jejich vypovídací schopnosti o přírodě a společnosti. Zdůrazněna je nezbytnost přistupovat ke sbírkám muzejní povahy jako k jedné nedělitelné věci hromadné, což správu sbírek výrazně odlišuje od správy jiných souborů kulturního dědictví (kulturní památky, archiválie). Přednáška se také věnuje smyslu a významu legislativy, která tvorbu a správu sbírek muzejní povahy upravuje. Pro vyhodnocení přednášky je připraven pro posluchače dotazník k ověření znalostí. O smyslu sbírek a muzeí V první části přednášky se zamyslíme nad tím, co je smyslem sbírkotvorné činnosti a jaký je smysl muzeí. Položíme si banální otázku, proč lidé už tisíce let sbírají hmotné doklady, když prezentováno veřejnosti jich je cca 20 % a je to činnost nesmírně pracná, náročná na odbornost a nákladná a budeme na tuto otázku hledat odpověď. Zamyslíme se nad imanentní potřebou hledat odpověď na tzv. věčnou otázku, která dala vzniknout celé řadě způsobů zkoumání světa, včetně toho způsobu, který jako prostředek využívá hmotné doklady. Vysvětlíme si pojem muzealit. Vysvětlíme si, co je kultura a jaký význam mají sbírky pro přenos kulturních hodnot z generace na generaci. Připomeneme kumulativní charakter civilizace. Kulturní dědictví a tvorba sbírek muzejní povahy 3

4 Budeme mluvit o vztahu mezi veřejným zájmem na konkurenceschopnosti a prosperitě společnosti, zájmem na přenosu kulturních hodnot z generace na generaci a zájmem na uchování kulturního bohatství. Na příkladu bobrů si ukážeme význam paměti a jejích zdrojů. Pokusíme se vyvrátit mylný názor, že kultura je nadstavbou či rozinkou na koláči. Z toho všeho vyvodíme, proč je nutné do kultury a tedy také do ochrany kulturního dědictví a tvorby a uchovávání sbírek investovat. Pokusíme si vysvětlit, proč není možné s investicemi do kultury čekat až budeme bohatí. Doložíme, že muzejní sbírky nemají význam pouze pro návštěvníky muzeí a galerií, ale pro celou společnost. Připomeneme, jaký mají sbírky význam pro rozvoj jednotlivce na základě výzkumu provedeného na univerzitě v Essexu. Stručný přehled dějin sběratelství v českých zemích Vysvětlíme si pojem muzejní fenomén a jeho historické projevy (antické chrámové klenotnice, musaiony, pinakotéky, křesťanské chrámové klenotnice, sbírky při panovnických domech, sbírky římských papežů, komory umění a divů, univerzitní muzea, veřejná muzea) Řekneme si něco o tom, proč jsou české země na sbírky bohaté a budeme mluvit o křesťanském sběratelství, o úloze císaře Karla IV. pro jeho rozvoj ve středověku, připomeneme sběratelskou činnost arcivévody Ferdinanda Tyrolského ( ) a připomeneme nejvýznamnější novověkou sbírku císaře Rudolfa II. ( ). Ze sběratelů 18. století připomeneme pražského biskupa Jana Rudolfa Sporcka ( ) a vznik významných zámeckých, klášterních a palácových obrazáren., školních kabinetů, sbírky hraběte Františka Josefa Pachty a hraběte Františka Antonína Hartiga a především připomeneme sběratelskou činnost pražského tiskaře, nakladatele a vydavatele novin Jana Ferdinanda z Schönfeldu. Vzpomeneme sběratelskou činnost hraběte Františka Josefa Kinského a rytíře Ignáce Borna a zejména hraběte Františka Marii Šternberka, která se později stala základem sbírky Národního muzea. Vzpomeneme na Společnost vlasteneckých přátel umění, která se později stala základem sbírky Národní galerie. Z historie moderních muzeí 19. století vzpomeneme na muzeum v Těšíně založené Leopoldem Janem Šeršnikem, vznik zemských muzeí v Opavě, v Brně a v Praze, z nichž to pražské stálo u zrodu Národního muzea. Připomeneme vznik nejstarších venkovských muzeí v letech a zastavíme se u dvou velkých pražských výstav (Jubilejní v roce 1891 a Národopisná výstava českoslovanská 1895), které se staly mimořádným impulsem pro vznik desítek dalších muzeí. Vzpomeneme na vznik Náprstkova muzea, Technického muzea Království českého (1908) a Židovského muzea (1906) a zmíníme se o vzniku Svazu českých muzeí vlastivědných v roce 1919, Zemědělského muzea v roce 1918 atp. Stručně se zmíníme o dalším vývoji českého muzejnictví až do současnosti a také o přijetí zákona č. 54/1959 Sb., o muzeích a galeriích. Abychom české muzejnictví chápali v širším kontextu, připomeneme, kolik je na světě muzeí a jak jsou v které části světa početná. Kulturní dědictví a tvorba sbírek muzejní povahy 4

5 Sbírkotvorná činnost, tezaurace V této části přednášky si vysvětlíme pojem tezaurace a rozvedeme zásady odborné tvorby sbírek: a) sbírkotvornou činností není sbírání věcí, ale je jí tvorba sbírky, b) sbírkotvorná činnost představuje v neposlední řadě také nabývání a správu obrovského majetku, c) cílem tvorby, uchovávání, správy a ochrany sbírky je nová hodnota, tj. sbírka jako celek jedna nedělitelná věc hromadná, d) muzejní sbírka určená k trvalému uchovávání není studijní sbírkou odborného oddělení, e) sbírkotvorná činnost je činností navýsost odbornou, f) má-li být sbírka zdrojem relevantních poznatků o světě, což je jejím smyslem, předpokládá to důsledné dodržování jistých pravidel, g) bez muzeologie to nepůjde. Připomeneme si, na základě jakých dokumentů je sbírka v muzeu tvořena: a) zřizovací listina, b) charakteristika sbírky v Centrální evidenci sbírek (CES), c) strategie či koncepce sbírkotvorné činnosti Zmíníme subjekty, které se účastní na tvorbě sbírky: a) kurátor sbírky, b) vedoucí zaměstnanec sbírkového organizačního útvaru c) poradní sbor pro sbírkotvornou činnost, d) preparátor, konzervátor, restaurátor, e) jiný zaměstnanec sbírkového organizačního útvaru, f) ředitel muzea Správa sbírek Připomeneme si vývoj legislativy v českých zemích, zákon č. 54/1959 Sb., o muzeích a galeriích. Uvedeme legislativu, která správu sbírek upravuje v současné době zákon č. 122/2000 Sb., o ochraně sbírek muzejní povahy a o změně některých dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů a prováděcí vyhlášku Ministerstva kultury k němu č. 275/2000 Sb. Uvedeme, jaký má legislativa smysl a proč je nutná: a) nutnost nakládat se sbírkami ve zvláštním režimu, protože jejich uchovávání je činností proti přirozenosti světa b) dodržení ustanovení Listiny základních práv a svobod v souvislosti s nezbytným omezením vlastnických práv při správě sbírek, c) umožnění výjimky při volném pohybu zboží v rámci Evropských společenství Připomeneme si základní ustanovení zákona č. 122/2000 Sb. a) zavádí Centrální evidenci sbírek (CES), jaké sbírky se do ní zapisují, b) jaké povinnosti zákon stanoví vlastníkům a správcům sbírek, c) jaká práva zákon stanoví vlastníkům a správcům sbírek, d) definice muzea, e) úprava vývozu sbírkových předmětů do zahraničí, f) nakládání s kulturními památkami a k archiváliím, jsou-li součástí sbírky, g) kontrola dodržování zákona, sankce, h) standardizované veřejné služby muzeí a galerií, i) jaké podrobnosti upravuje prováděcí vyhláška. Připomeneme způsoby nabývání věcí movitých či nemovitých do sbírek (činností vlastních zaměstnanců, nabývání úplatné a bezúplatné), zmíníme se o odborné selekci muzeálií, o tom, jaké jsou základní předpoklady Kulturní dědictví a tvorba sbírek muzejní povahy 5

6 pro výběr muzeálií. Vysvětlíme, kdy a jak se z věci movité nebo nemovité stane sbírkový předmět. Budeme se zabývat evidencí sbírkových předmětů: a) co je a co obsahuje evidenční záznam, b) proč musí být evidenční záznam vedený v papírové formě c) jaké jsou principy dvoustupňové evidence (chronologická evidence, systematická evidence), d) kdy může být sbírkový předmět tvořen souborem věcí movitých či nemovitých, e) co obsahuje Centrální evidence sbírek, kdo ji vede a jak Připomeneme základní principy vedení sbírek v účetní evidenci Zmíníme význam sbírek pro vzdělávací činnost. V závěru přednášky bude dán prostor pro diskusi a zodpovězení případných dotazů. Připomeneme zásady výpůjček a zápůjček sbírkových předmětů. Zmíníme se o zásadách vývozu sbírkových předmětů do zahraničí (pouze s povolením Ministerstva kultury, pouze na dobu určitou, pouze z důvodů uvedených v zákoně, kdy ministerstvo povolení nevydá) Vysvětlíme, co je doprovodná dokumentace ke sbírce a jak jsou předměty, které jsou do ní zařazeny, evidovány Vysvětlíme, co je inventarizace sbírkových předmětů (inventarizace periodická (každoroční), inventarizace mimořádná, určení části sbírky k periodické inventarizaci, zápis o provedení periodické inventarizace, protokol o zjištěných nesrovnalostech) Budeme se věnovat vyřazování věcí movitých či nemovitých ze sbírkové evidence z důvodů uvedených v zákoně (neupotřebitelnost, přebytečnost, výměna, ztráta) a administrativním postupem opři vyřazování Řekneme si obecné zásady uchovávání a ukládání sbírkových předmětů, včetně příkladů nejčastějších pochybení zjišťovaných při kontrolách Zmíníme se o obecných zásadách ochrany sbírek a sbírkových předmětů a obecných zásadách preparování, konzervování a restaurování Kulturní dědictví a tvorba sbírek muzejní povahy 6

7 Použité prameny a literatura Zákon č. 122/2000 Sb., o ochraně sbírek muzejní povahy a o změně některých dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů Vyhláška Ministerstva kultury č. 275/2000 Sb., kterou se provádí zákon č. 122/2000 Sb., o ochraně sbírek muzejní povahy a o změně některých dalších zákonů Metodický pokyn Ministerstva kultury č.j. 53/2001 k zajišťování správy, evidence a ochrany sbírek muzejní povahy v muzeích a galeriích zřizovaných Českou republikou nebo územními samosprávnými celky (kraji, obcemi) autor Jiří Žalman Metodický pokyn Ministerstva kultury č.j /2002 k provádění některých činností souvisejících s tvorbou sbírek, péčí o sbírky a vývozem sbírkových předmětů do zahraničí autor Jiří Žalman Metodický pokyn Ministerstva kultury č.j. 5762/2005 k provádění zákona č. 122/2000 Sb. ve znění zákona č. 483/2004 Sb. a k dopadu zákona č. 1/2005 Sb, o rozpočtovém určení daní, na změny v Centrální evidence sbírek autor Jiří Žalman Metodický pokyn Ministerstva kultury č.j. 4688/2007 k zajištění průkaznosti evidence sbírkových předmětů a stanovení režimu zacházení se sbírkou v muzeích a galeriích spravujících sbírky ve vlastnictví státu a územních samosprávných celků autor Jiří Žalman Kouba, J. Úvod do muzeologie, Praha 1998 Smith, C. Museums, artefacts and meanings. London, 1989 Stránský, Z. Z. Úvod do studia muzeologie.brno, 1995 Úvod do muzejní praxe, učební texty základního kurzu Školy muzejní propedeutiky AMG, Praha 2010 Waidacher, F. Príručka všeobecnej muzeológie. Bratislava, 1999 Žalman, J. a kol. Příručka muzejníkova I. Praha-Brno, 2002 Žalman, J. Příručka muzejníkova II. Praha, 2006 Kulturní dědictví a tvorba sbírek muzejní povahy 7

8 Kulturní dědictví a tvorba sbírek muzejní povahy metodika přednášky RNDr. Jiří Žalman Ministerstvo kultury Maltézské nám. 1, Praha 1 tel.: jiri.zalman@mkcr.cz Muzeum východních Čech v Hradci Králové Eliščino nábřeží 465, Hradec Králové 1 tel.: opvk@muzeumhk.cz