REGISTRAČNÍ SYSTÉMY MUZEÍ

Transkript

1 VYŠŠÍ ODBORNÁ ŠKOLA INFORMAČNÍCH SLUŽEB, PRAHA Institute of Technology, Sligo REGISTRAČNÍ SYSTÉMY MUZEÍ Projekt ročníkové práce Autorka práce: Anna Komárková, DiS. Vedoucí ročníkové práce: PhDr. František Šebek Termín odevzdání: 28. května 2010

2 2 VYMEZENÍ PROBLEMATIKY Předmětem této ročníkové práce je téma vzniku a vyuţívání registračních systémů v muzejní praxi. Uvedené téma jsem zvolila zejména z důvodu jeho aktuální potřeby pro mou současnou práci v Asociaci muzeí a galerií ČR (AMG) největším profesním sdruţení sbírkotvorných organizací v českém prostředí. Muzea a galerie existují ve prospěch společnosti a jejího rozvoje, tzn. ve veřejném zájmu, aby pečovaly, zkoumaly, prezentovaly a uchovávaly kulturní dědictví naší země, resp. jeho část, kterou tvoří sbírky muzejní povahy. Jsou to instituce, které poskytují svým návštěvníkům, ale nejen jim, specifické muzejní sluţby a činnosti. Muzeí, galerií a institucí podobného typu je na světě obrovské mnoţství. Kaţdá země má svoji vlastní muzejní síť, která vznikala v různých historických souvislostech i specifických podmínkách. Na ochranu typických funkcí pro muzea a galerie, a také termínu muzeum, existuje jasné vymezení, které předloţila v 80. letech 20. století Mezinárodní rada muzeí (ICOM). Řada zemí toto vymezení přejala také do svých národních právních norem, aby chránila a jasně definovala poslání muzeí ve společnosti. V České republice vymezuje instituce muzejního typu zákon č. 122/2000 Sb., o ochraně sbírek muzejní povahy a o změně některých dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů. Stejně tak tento zákon jasně definuje sluţby, které muzea poskytují svým návštěvníkům a celé společnosti. Toto přesné vymezení muzejních činností a sluţeb související s poţadavkem na definování minimálních etických a profesních standardů se v České republice začalo poprvé řešit právě v souvislosti s přípravou muzejního zákona. Po poměrně dlouhé oborové diskuzi byla v roce 2004 přijata novela tohoto zákona č. 483/2004 Sb., která vymezila zatím pouze zlomek standardizovaných sluţeb muzejních institucí. V České republice se problematikou profesních standardů muzejní práce a s tím souvisejícím zavedením národního registračního systému muzeí zabývala právě v době připravované novely muzejního zákona velmi detailně Mgr. Dagmar Fialová, jejíţ práce se také měla stát východiskem návrhu na řešení dané problematiky v českém prostředí. Od novely přijaté v roce 2004 se však téma standardů muzejní práce také patrně vlivem několika personálních změn, které

3 3 proběhly na odboru movitého kulturního dědictví, muzeí a galerií Ministerstva kultury ČR (OMG MK ČR), přesunulo aţ do období přípravy IX. Sněmu AMG v roce 2009 a připomínkového řízení v rámci zpracování Státní kulturní politiky ČR na období Téma muzejních standardů se objevuje v plánu činnosti AMG od roku 2004 kaţdoročně, bylo také mnohokrát diskutováno v muzejní obci, bohuţel však bez konkrétnějších výstupů. V roce 2005 byla při OMG MK ČR dokonce ustavena pracovní skupina, která se měla přípravou profesních standardů muzejní práce zabývat, leč od svého ustavení se prakticky ani jednou nesešla. AMG se tak zatím soustředila na rozvoj muzejní statistiky, která je také jedním z nástrojů pro sledování výkonnosti muzeí a naplňování profesních standardů. Od roku 2008 jednali představitelé AMG opakovaně se zástupci Národního informačního a poradenského střediska pro kulturu (dále jen NIPOS) o změnách Ročního statistického výkazu o muzeích a galeriích (V-Kult MK 14-01) tak, aby více reflektoval potřeby oboru. Z nové intenzivní spolupráce mezi AMG a NIPOS pak vznikla počátkem roku 2009 myšlenka vytvořit efektivní systém sledování výkonnosti muzeí v České republice (tzv. Benchmarking). Pracovní skupinou pro muzejní statistiku při AMG v čele s PhDr. Františkem Šebkem byl v druhé polovině roku 2009 vypracován základní materiál analýza stavu v České republice a také srovnání se zahraničím jako podklad pro softwarové zpracování výkonových indikátorů za obor muzejnictví (v rámci této pracovní skupiny jsem měla za úkol zpracovat tři případové studie řešení této problematiky v zahraničí). Další z cest ke zvyšování kvality sluţeb v muzeích a galeriích je vedle Benchmarkingu a definování minimálních profesních standardů právě zavedení registračního či akreditačního systému; všechny tyto nástroje vycházejí jeden z druhého a vzájemně se mohou při rozvoji a vlastním zavádění do muzejní praxe ovlivňovat. Registrační systémy by měly reflektovat základní hodnoty poslání muzeí ve společnosti a napomáhat zlepšování a profesionalizaci muzejní práce, měly by být pozitivním nástrojem a prostředkem pro zvyšování kvality nabízených sluţeb. Akreditace se zaměřuje především na tradiční činnosti muzeí, ale v současné době stále častěji také na potřeby návštěvníka.

4 4 CÍLE A TYP ROČNÍKOVÉ PRÁCE Tato práce bude navazovat na analýzu vypracovanou pro NIPOS v rámci přípravy projektu Benchmarking, jak jiţ bylo uvedeno výše, a také aktualizovat, resp. dále detailněji rozvíjet šetření Mgr. Dagmar Fialové, které bylo publikováno jiţ v roce 2003, a to zejména problematiku věnovanou akreditačním systémům. Zevrubněji zde bude popsán vznik a vývoj vybraných registračních systémů v zahraničí jako východisko pro další jednání s MK ČR k zavedení národního systému akreditace muzeí v České republice. Na základě porovnání jednotlivých zahraničních programů a podrobnějšího popsání zkušeností z jejich fungování by se tato práce měla stát odrazovým můstkem pro přípravu oborové diskuze na téma vypracování etických a profesních standardů muzejní práce, resp. dalším argumentačním materiálem pro potřebu přijetí českého registračního systému jako jedné z dalších moţností zlepšování kvality nabízených sluţeb muzeí a samotného rozvoje oboru muzejnictví v České republice. Tato ročníková práce vychází z mé osobní pracovní zkušenosti v AMG, měla by přinést aktuální přehled národních akreditačních systémů v zahraničí, jak fungují a s jakou úspěšností, zda bylo nutné je po nějaké době přizpůsobit aktuálním potřebách muzejní praxe atd. Pro práci budu vyuţívat dostupnou literaturu, které je ovšem v českém prostředí velmi málo, neboť jde o poměrně specifické téma. Základním informačním zdrojem se tak stanou internetové stránky zahraničních profesních svazů, ministerstev kultury a dalších organizací, které se provozováním akreditačních systémů jiţ delší dobu zabývají.

5 5 OBSAH ÚVOD 1. PROFESNÍ ETICKÝ KODEX MUZEÍ 2. REGISTRAČNÍ SYSTÉMY MUZEÍ 3. ZKUŠENOSTI A PŘÍKLADY PŘÍSTUPU K PROBLEMATICE V ZAHRANIČÍ 3.1. Velká Británie 3.2. Nizozemí 3.3. Irsko 3.4. Rakousko 3.5. USA 3.6. Austrálie Jižní Austrálie Západní Austrálie Victoria Nový Jižní Wales 3.7. Nový Zéland 3.8. Kanada 3.9. Polsko Slovensko 4. MUZEJNÍ SÍŤ JAKO ZÁKLAD VZNIKU AKREDITACE 5. PŘÍPRAVA PROJEKTU NÁRODNÍHO REGISTRAČNÍHO SYSTÉMU V ČR A SPECIFIKA POUŽITÍ V ČESKÉM MUZEJNÍM PROSTŘEDÍ ZÁVĚR SEZNAM POUŽITÝCH ZKRATEK SEZNAM PRAMENŮ A LITERATURY PŘÍLOHY

6 6 ČASOVÝ HARMONOGRAM Leden vyhledání tématu práce - vyhledání vedoucího práce - vyhledání dostupné literatury, pramenů - příprava osnovy - odevzdání zadání Únor studium základní literatury, pramenů Březen zahájení práce na textu Duben konzultace s vedoucím práce - průběţné studium odborné literatury a pramenů, překlady zahraničních materiálů - pokračující práce na textu

7 7 Květen dokončení textu, korektury, revize - tisk, vazba - odevzdání ročníkové práce - zajištění posudku recenzenta MATERIÁLNĚ TECHNICKÁ NÁROČNOST - mezi nejnáročnější fázi zpracování ročníkové práce patřilo vyhledání dostupných zdrojů na internetu, v knihovně a jejich samotné studium - jelikoţ většina zdrojů je v angličtině a němčině, byl nutný překlad - PC, operační systém, textový editor - připojení k internetu - tiskárna, toner, papír - vazba ročníkové práce

8 8 SEZNAM PRAMENŮ A LITERATURY Literatura: Beneš, Josef. Základy muzeologie. Opava : Open Education & Sciences pro Ústav historie a muzeologie, Filosoficko-přírodovědné fakulty Slezské univerzity, s. De Bonth Boonstra, Laura van Velden, Anne. Rapport Evaluatiebijeenkomst huidig Museumregister [online]. Amsterdam, Nederlands Museumvereniging, 2009 [cit ]. Dostupné z: Fialová, Dagmar. Profesní a etické standardy a výkonnostní ukazatele muzejní práce. Národní systém muzeí jako nástroj udrţení společné odborné a etické základny muzeí v ČR. Praha : Asociace muzeí a galerií ČR, s. Fialová, Dagmar Šebek, František. Vyhodnocení výzkumu Analýza sbírkových fondů muzeí ČR. Muzejní obzory, 1999, č. 2. Praha : Asociace českých a moravskoslezských muzeí a galerií. 102 s. George W., Jason. Accreditation The Hot Topic : A national Accreditation Scheme for Australian Museums [online]. Melbourne, Deakin University & Australian Museums, 2004 [cit ]. Dostupné z: Mason, Timothy Weeks, Jane. From Australia to Zanzibar. Museums Standards Schemes Overseas. A research project for Resource: The Council for Museums, Archives and Libraries [online]. Londýn, MLA Museums, Libraries and Archives Council, 2002 [cit ]. Dostupné z: Prins, Jelmer. Hodnocení kvality muzeí. Nizozemský program akreditace muzeí. Věstník Asociace muzeí a galerií České republiky, 2001, č. 3, s Schmidtauer, Pia. Das österreichische Museumsgütesiegel als Beispiel für Qualitätssicherung im Museum [online]. Hamburg: Diplomica Verlag, 2003 [cit ]. Dostupné z:

9 9 Šebek, František. Návrh zákona o standardech dostupnosti a kvality veřejných sluţeb versus muzejnictví v ČR. Věstník Asociace muzeí a galerií České republiky, 2001, č. 2, s Tlachová, Kateřina (ed.). Profesní etický kodex ICOM. Doporučení UNESCO o muzeích, kulturním a přírodním dědictví. Brno : Český výbor ICOM a Asociace českých a moravskoslezských muzeí a galerií, s. Van Mil, Hopkins. The Development of Accreditation Gauging the museum sector s response [online]. Londýn, MLA, 2009 [cit ]. Dostupné z: Weidacher, Friedrich. Príručka všeobecnej muzeológie. Bratislava : Slovenské národné múzeum Národné múzejné centrum, s. Ţalman, Jiří a kol. Příručka muzejníkova I., Tvorba, evidence, inventarizace a bezpečnost sbírek v muzeích a galeriích. Brno : Moravské zemské muzeum; Praha : Asociace muzeí a galerií České republiky, s. Ţalman, Jiří. Příručka muzejníkova II., Praha : Asociace muzeí a galerií České republiky, s. Prameny: Koncepce účinnější péče o movité kulturní dědictví České republiky na léta (koncepce rozvoje muzejnictví) návrh [online]. Praha, Ministerstvo kultury České republiky, 2010 [cit ]. Dostupné z: Metodický pokyn Ministerstva kultury ČR č. 53/2001, k zajišťování správy, evidence a ochrany sbírek muzejní povahy v muzeích a galeriích zřizovaných Českou republikou nebo územními samosprávnými celky (kraji, obcemi).

10 10 Metodický pokyn Ministerstva kultury ČR č /2002, k provádění některých činností souvisejících s tvorbou sbírek, péčí o sbírky a vývozem sbírkových předmětů do zahraničí. Metodický pokyn Ministerstva kultury ČR č. 5762/2005, k provádění zákona č. 122/2000 Sb., ve znění zákona č. 483/2004 Sb., a k dopadu zákona č. 1/2005 Sb., kterým se mění zákon č. 243/2000 Sb., o rozpočtovém určení daní, na změny v centrální evidenci sbírek. Metodický pokyn Ministerstva kultury ČR č /2004, k vývozu kulturních statků z celního území Evropských společenství. Profesní etický kodex muzeí [online]. Brno, Český výbor ICOM, 2010 [cit ]. Dostupné z: Státní kulturní politika České republiky [online]. Praha, Ministerstvo kultury České republiky, 2009 [cit ]. Dostupné z: Usnesení vlády ČR č. 87 ze dne 22. ledna 2003 o Koncepci účinnější péče o movité kulturní dědictví v České republice na léta (koncepce rozvoje muzejnictví) [online]. Praha, Vláda České republiky, 2003 [cit ]. Dostupné z: Vyhláška Ministerstva kultury ČR č. 275/2000 Sb., kterou se provádí zákon č. 122/2000 Sb., o ochraně sbírek muzejní povahy a o změně některých dalších zákonů. Výroční zprávy AMG Zákon č. 122/2000 Sb., o ochraně sbírek muzejní povahy a o změně některých dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů. Webové stránky zahraničních muzejní asociací a svazů, ministerstev kultury, ICOM a dalších organizací, které se akreditací institucí muzejního typu zabývají.