Vyžívání dat a metod DPZ v ochraně přírody dotazníkové šetření

Transkript

1 Vyžívání dat a metod DPZ v ochraně přírody dotazníkové šetření Přírodovědecká fakulta Univerzity Karlovy v Praze, Katedra aplikované geoinformatiky a kartografie Kontakt: RNDr. Lucie Kupková, Ph.D., mail: lucie.kupkova@natur.cuni.cz Účelem tohoto dotazníkového šetření je zjištění relevantních informací ohledně stavu a možností využívání dat a metod dálkového průzkumu Země (DPZ) v ochraně přírody v Česku a na Slovensku. Neméně významným cílem je získání informací ohledně možných příležitostí a bariér při využívání DPZ. Otázky jsou zaměřené na zjištění dosavadních zkušeností s využíváním technologií dálkového průzkumu Země a perspektiv užívání těchto technologií v praxi. Zajímá nás také oblast aplikace výzkumu v praxi a míra povědomí o významných iniciativách propagace DPZ, jako je evropský program Copernicus či GEO/GEOSS. Dotazníkové šetření probíhá v rámci mezinárodního projektu EOPOWER ( V rámci projektu EOPOWER spolupracujeme s několika národními parky v České republice a na Slovensku v oblasti aplikací dálkového průzkumu Země. Naším cílem je poskytnout naše znalosti a kapacity pro rozvoj aplikací DPZ v oblasti ochrany přírody a umožnit propojení a sdílení vzájemných zkušeností a znalostí mezi správami NP a akademickou sférou. Pro tento účel se vytváří síť spolupracujících organizací a informační webový portál. Výsledky dotazníkového šetření budou sloužit pro účely projektu EOPOWER a budou poskytnuty všem zapojeným respondentům. 1. Má Vaše instituce samostatné oddělení informatiky? Pokud ano, jaký je celkový počet členů a kolik členů z tohoto oddělení se věnuje GIS a kolik dálkovému průzkumu Země? Samostatné oddělení GIS nemají jen oddělení veřejných vztahů, kde působí jeden informatik a jeden pracovník GIS. Pracují s geoinformačními systémy i jiní zaměstnanci Vaší organizace, než kteří jsou tím přímo pověřeni? GIS dále využívají na oddělené plánu péče a ochrany přírody - cca 5 uživatelů 2. Využíváte ve své činnosti data dálkového průzkumu Země? Pokud ano, jakého typu? a) letecké snímky b) obrazové družicové snímky (např. Google Earth) - pouze doplňkově c) multispektrální družicové snímky - v kontextu map malého měřítka d) hyperspektrální snímky e) radarové snímky f) data laserového skenování (LIDAR) g) jiné typy dat DPZ zpracování bodových mračen z fotografií (pouze pilotní studie)

2 3. Řešíte či v minulosti jste řešili nějaké projekty s využitím DPZ? Můžete uvést podrobnosti? Řeší se hodně interních projektů - přípravy plánů, zásahy v lesích, dílčí plány, vizualizace či zpracování. Vše souvisí s péčí o území, s povinnostmi. Větší projekt je návštěvnické centrum - informace o laserovém skenování Spolupráce s dr. Štychem (poskytnutí dat) Využití LIDAR a kartografie pro zpřesňování cestní sítě Využití leteckých snímků jako podklad pod tematickou vrstvu 4. Jakým způsobem si obstaráváte data DPZ? a) vlastními nástroji - pouze na omezeném území b) koupí od komerčních domácích distributorů - spíše v minulosti c) koupí od komerčních zahraničních distributorů d) bezplatně dodaná data od státních institucí (např. letecké snímky od ČÚZK) e) bezplatně dodaná data od evropských institucí (ESA) f) bezplatně dodaná data od neevropských poskytovatelů (např. Landsat (USGS)) g) načítáme družicové snímky z mapových serverových služeb h) využíváme volně dostupná DPZ data. Jaká volně dostupná data konkrétně?... i) jiným způsobem, konkrétně. Akademické instituce Pozn: a) hlavně datový sklad ŽP, WMS - ČUZK, ne družicová data, Landsat jen pro přehled 5. Používáte pravidelně dostupná data (časové řady) x občasně dostupná data? aktualizovaná data od ČUZK (každé 3 roky, nyní každé 2) nepravidelná - LIDAR, satelitní snímky (Landsat neprohlíží systematicky) 6. Jsou používaná DPZ data a SW pro zpracování dat DPZ financovány z vlastních rozpočtových zdrojů či z jiného zdroje (projekty, specifické dotace MŽP )? Vlastní rozpočtové zdroje (rozpočet od ministerstva), dotace nevyužívají, využívání licenčních smluv ministerstva, bezplatně ortofota od ČUZK 7. Jakým způsobem máte data archivována? (můžete vybrat více možností) a) analogově (letecké snímky, negativy, ), - AOPK, negativy b) digitální nosiče (CD, DVD, HDD, ), c) vlastní Informační systém nebo datový sklad, d) externí cloud e) žádným (využíváme externí datové služby, např. WMS) f) jiný způsob, jaký konkrétně uložiště na serveru 8. Probíhá vzájemné předávání geodat s jednotlivými správami NP či ostatními organizacemi ochrany přírody (AOPK, CHKO )? AOPK - poskytuje data o ochraně přírody (hranice), Spolupráce na aktualizace zonace a hranic NP (vývoj

3 katastru) Využívání datového skladu MŽP (GeoČR 500) - nespolupracijí napřímo Přímá spolupráce s CHKO (Labské Pískovce) - nálezy druhů Jakým způsobem? přes médium (HDD), ftp, AOPK - portál pro stahování dat Považujete současný stav za vyhovující či máte nějaké návrhy na zlepšení současného stavu? Vyhovující - mohlo by to být koncepčně řešené, nějaké moduly, nyní se musí obracet přímo na ministerstvo, telefonická domluva, osobní vyzvednutí - časově nevýhodné, nemají informace o obsahu a o dění v datovém skladu 9. Máte k dispozici a používáte SW pro zpracování družicových (rastrových) dat? Pokud ano, jaký konkrétně? sagagis, QGIS, Open Source Jaký SW postrádáte? Komplexní SW pro DPZ typu ENVI, PCI Geomatica 10. Používáte při své činnosti volně dostupné geoinformační SW? Používají výhradně volně dostupné SW Co považujete za největší nedostatek současných volně dostupných GIS/DPZ SW? postrádá hotlink, uživatelskou podporu, garanci odstranění chyby 11. Považujete své HW vybavení za dostatečné pro správu a analýzu prostorových dat? Které HW komponenty nejvíce postrádáte? Asi ano, nic nepostrádají 12. Máte nějaké vlastní navržené aplikace pro správu a analýzu GIS/DPZ dat? Můžete sdělit podrobnosti? Nemají 13. Jak vnímáte možnost využití volně dostupných online toolboxů pro automatické zpracování dat z archivů (např. data z družic Sentinel), tj. bez nutnosti mít nainstalovaný vlastní zpracovatelský SW? Využili byste tyto aplikace a to i v případě, že výsledek může Vašim potřebám odpovídat jen částečně? Rád by je otestoval Uvítali byste školení těchto aplikací? Uvítá školení 14. Vlastníte nějaká zařízení využitelná pro tvorbu či validaci DPZ dat, např. UAV nosič, spektrometr, přesnou GPS, termokamery či spektrální kamery? Jaká zařízení konkrétně? Vlastní UAV (kvadrokoptéra) na pořizování fotografií, moc nepoužívají, GPS s přesností v řádu dm 15. Znáte a aktivně se zajímáte o mezinárodní iniciativy poskytování a sdílení dat a technologií DPZ?

4 a) Copernicus/GMES ano x ne b) GEO/GEOSS ano x ne c) Evropská agentura pro životní prostředí (EEA) ano x ne d) Znám a zajímám se o jiné mezinárodní iniciativy DPZ, konkrétně. Občas sleduje aktuality a vývoj, dále se zajímá o Galileo, novinky o družících (ESA), CENIA - zdroj informací, EEA - inspire, monitoring Jaké konkrétní informace o těchto iniciativách by Vás zajímaly? aktuality, standardy Co považujete za nejvýznamnější nedostatky v činnosti těchto organizací/iniciativ? nedokáže zhodnotit 16. Zajímáte se o služby /spolupracujete s českými či slovenskými organizacemi zaměřenými na podporu DPZ: a) Ministerstvo ŽP CENIA zajímá se b) Slovenská agentúra životného prostredia (SAŽP) c) Koordinační rady ministra dopravy pro kosmické aktivity vlády ČR (Ministerstvo dopravy ČR) d) Národního sekretariátu GEO/Copernicus d) Česká kosmická kancelář - absolvování kurzů e) soukromými společnostmi, kterými.. f) jinými tuzemskými organizacemi, kterými. Zatím s nikým nespolupracují Jak hodnotíte svoji dosavadní spolupráci s institucemi a nabízenou kvalitu služeb? Co považujete za nejvýznamnější nedostatky těchto organizací/iniciativ? Chybí jasné vyjádření ministerstva k datům DPZ k pořizování i využívání, nemají tým lidí pro koordinaci, postrádá dostupné vzdělávací moduly 17. Mohli byste vyjmenovat z Vašeho pohledu nejdůležitější přednosti dat satelitního pozorování Země? Nízká cena za jednotku plochy, pravidelnost snímkování - možnost dat z různých vegetačních období i z různých let - pozorování změn 18. Mohli byste uvést nejvýznamnější faktory/bariéry, které brání intenzivnějšímu používání dat DPZ? a) vysoká cena dat b) nízká dostupnost dat c) nezajištěná kompatibilita dat d) nízké prostorové rozlišení - s?? dnes už je vyšší PR e) slabá podpora ze strany státních a akademických institucí f) nízký počet a nízká kvalita poskytovaných služeb soukromého sektoru g) nízký počet tuzemských poskytovatelů dat a DPZ konzultantů

5 h) vysoká cena SW pro zpracování družicových dat i) komplikované zpracování družicových dat j) nedostatečná kompetence (vzdělání, praxe) našich pracovníků k) jiné Chybí praktické kurzy pro vzdělávání se v novinkách DPZ, v obecnější úrovni, kurzy open-source rychle a efektivně 19. V jaké oblasti Vaší činnosti spatřujete dobré perspektivy DPZ? Můžete uvést podrobnosti. Vyhodnocování stavu ŽP, lesní ekosystémy, plánované změny - těžby, pěstební práce, neplánované - škůdci, požáry, sledování svahových pohybů, vzdělávání a programy pro veřejnost 20. Využíváte ve své činnosti výsledků výzkumné sféry v oblasti DPZ/GIS? Dle Vašeho názoru, co brání lepšímu transferu výsledků výzkumu do praxe? Využívají různé algoritmy vycházející z výzkumu SW data - projekty CORINE Land Cover Omezení - není čas na výzkum, pokud je navázána spolupráce na výzkumu, je to je na pár let,, akademické organizace by měli vírazněji komunikovat (co chtějí v NP?), nedostatek lidského potenciálu 21. Měli byste zájem o spolupráci ve výzkumu v oblasti DPZ s univerzitami (BP, DP, projekty, konzultace)? Ano, již spolupracují, nebrání se širší spolupráci, záleží jen na domluvě, Musí se najít styční důstojníci, problém s koordinací, nutnost konzultací 22. Uvítali byste informace na webovém portálu ohledně tématiky pozorování Země se zaměřením na přenos výzkumu do praxe a vzájemné sdílení znalostí a zkušeností? Jaké informace by měl tento webový portál poskytovat? a) aktuální informace ohledně moderních trendů a programů v DPZ b) kontakty na experty DPZ z akademické sféry, státní a soukromé sféry c) odkazy na volně dostupné datové zdroje a SW d) databáze bakalářských, diplomových a doktorských prací a odborných článků e) příklady úspěšných aplikací DPZ v praxi (Success Stories) f) odkazy na možnou finanční podporu zavádění DPZ do praxe, jako např. grantové projekty g) diskusní fórum pro sdílení zkušeností v zavádění aplikací a výzkumných výstupů DPZ do praxe h) další důležité informace Kontakty na experty, katalogizace DP a BP z různých škol podle témat, aktuality z různých institucí (jako např. geoinformace.cz) 23. Jak probíhá komunikace/sdělování zkušeností v geoinformační tématice s dalšími organizacemi ochrany přírody? Je současný stav komunikace dostatečný či máte nějaké návrhy na zlepšení současné situace? Ministerstvo má sdružení resortních organizací (sejdou se párkrát do roka, občas se řeší i GIS) semináře - CENIA - občas (GEO/GEOSS) tematické schůzky - MŽP - co by chtěli řešit Výjimečně jednání AOPK - uvítal by častější schůzky

6 S NP by to mohlo být častěji - momentálně to není úplně zlé, při příležitosti konferencí ESRI, GIS nebo územní plánování - schůzky s kolegy z NP 24. Jste v kontaktu s dalšími respondenty naší ankety - KRNAP, České Švýcarsko, Šumava, Národní park Nízké Tatry? Pokud ano, jakým způsobem? Pokud ne, měli byste zájem o spolupráci a výměnu zkušeností? S tuzemskými NP ano, přeshraniční vztahy spíše s Německem či Polskem - probíhá sdělování informací, výsledků, předání zkušeností (České Švýcarsko - kratografie) 25. Jaké jsou Vaše možnosti dalšího vzdělávání v oblasti GIS/DPZ (školení, semináře, konference)? Považujete současné možnosti za dostatečné? Většinou finanční limity, jinak se omození nekladou, převážně rozhoduje cena, ministerstvo vzdělání nedotuje. Účastní se několika kurzů za rok - GALILEO, další kurzy v ČR nabízené institucemi, účas na konferencích Uvítají rozšíření kurzů - SW technologie (nyní obecně moc nejsou), DPZ trendy a vývoj, chybí obecné semináře s využitím konkrétního SW, uvítali by spíše open source Jaká je podpora nadřízených orgánů v této oblasti? Ministerstvo nepodporuje 26. Uvítali byste širší nabídku školení v oblasti DPZ? Ano a) Pokud ano, jakou formou by měly semináře probíhat: - pouze přednášky a odborná diskuse - přednášky a kurzy u počítače - e-learning, webinář - jiná forma.. Praktické zkoušení, teoretické znalosti b) Školiteli kurzu by měli být: Záleží na oblasti - akademici, univerzitní učitelé ideální - více využívaje open source, zkušenosti s výukou - pracovníci ochrany přírody pokud by se jednalo o OP - experti ze soukromé sféry může být přínosné - odborníci ze státní sféry - kombinace - nezáleží na tom V souhrnu nemá preference ohledně školitele c) Jaká je ideální délka semináře? Počet dní..nedá se obecně stanovit, aby se stihla teorie o praxe, hned aplikace, lepší je vícedenní kurz, ucelený blok DPZ d) V jakou roční dobu? Nemá preference, jen nevyhovuje konec roku a léto v době dovolených

7 e) Je pro Vás akceptovatelná angličtina během semináře/kurzu? ano/ne/částečně 27. Další připomínky/náměty k tématu Uvítá kurz, který je v oblasti DPZ posune dále, hlavně o dostupnosti dat a vývoji nových algoritmů, spíše zaměřené na open source Dále se zajímá o nové metody klasifikace - jak využívat dostupné aplikace Kurz ne jen o klikání v SW ale i o teorii a všeobecných informacích DPZ Děkujeme moc za Vaši ochotu!