Důležité dokumenty roku 1918: Tříkrálová deklarace

Transkript

1 První republika Důležité dokumenty roku 1918: Tříkrálová deklarace -program politických stran s ohledem na národnostní menšiny, samostatný stát spolu se Slovenskem - zkonfiskována vládou R U - zveřejněna až 1/1918

2 První republika Pittsburská dohoda TGM a představitelé česk. a sloven. krajanských organizací spojení Čechů a Slováků v samostatném státě (pouze formální, neplatná)

3 První republika Washingtonská deklarace - předchází jí pařížské Prohlášení nezávislosti jako dokument zahraničního odboje výslovné odmítnutí monarchie a vyslovení se pro demokratické zřízení - TGM se hlásí k americkému modelu politiky - podle Deklarace nezávisl.

4 První republika Martinská deklarace - reakce slovenské strany na aktivity české strany spojené se založením samostatného československého státu - Martin přihlášení Slováků ke společné československé jednotě

5 První republika Prozatímní československá vláda se sídlem v Paříži ( ), po založení Československa: T.G.Masaryk (prezident) K. Kramář (premiér) E. Beneš (ministr zahraničí) A. Rašín (ministr financí)

6 První republika Politické strany v ČSR (Pětka): - Agrární strana - Českosl. sociální demokracie - Českosl. strana národně socialistická - Českosl. strana lidová - Českosl. národní demokracie - Hlinkova slovenská strana ĺudová - německé politické strany - od 1921 KSČ

7 První republika Země, které byly součástí státu: Čechy (Praha) Morava (Brno) Slezsko (Opava) Slovensko (Bratislava) Podkarpatská Rus (Užhorod) československý národ, československý jazyk německá menšina

8 První republika Poměry: v rámci střední a východní Evropy jeden z nejvyspělejších států průmyslový rozmach: Škodovy závody, Kolben Daněk, Baťa, Zbrojní závody Brno zemědělství, textil, sklářství kultura, umění, film architektura

9 Velká hospodářská krize a její ekonomické důsledky v samostatném Československu

10 Situace v USA v roce 1929 Falešná prosperita. Přehnaný optimismus. Protekcionismus. Inflace slova prezidenta Národní banky: Nevím o ničem podstatném, co by s akciovým trhem a podnikáním nebylo v pořádku. Nadhodnocení tržní ceny akcií. Černý pátek

11 Důsledky Černého pátku - razantní pokles tržní hodnoty akciových firem - mohutný pokles výroby - masívní propouštění zaměstnanců a nárůst nezaměstnaných - snaha obyvatel vybrat své úspory z bank a investičních společností = bankovní krize - zásadní pokles životní úrovně - sociální nepokoje, dělnické bouře Posun střední třídy na hranici chudoby. Posun nejnižší třídy na hranici bídy.

12 Evropa a VHK Situace v Evropě snížení objemu světového obchodu o 35% a snížení výroby o 53% - snižování mezd - zkracování pracovní doby na 2 3 týdny v měsíci - bankrot bank a výrobních a obchodních spol. - rostoucí zásoby neprodejného zboží - snížení životní úrovně - radikalizace lidových vrstev - nástup extremistických ideologií a hnutí (např. nacismus, fašismus, sionistické teorie)

13 VHK v Československu v ČSR dopad až v roce 1931 v roce 1933 zasáhla nezaměstnanost až 920 tis. lidí největší dopad na zemědělce a dělníky nejvíce zasaženy pohraniční oblasti = vzestup německých nacionalistických sil nárůst vlivu KSČ a DNSAP organizované stávky a demonstrace neschopnost vlády situaci řešit násilné střety s ozbrojenými složkami

14 VHK v Československu Duchcovská stávka podle Gentského systému podpora v nezaměstnanosti vyplácena pouze odborářům - pochod proti snižování mezd a nezaměstnanosti - střet dělníků a horníků s četníky (cca osob) - 4 zastřelení dělníci - 5 raněných Frývaldovská stávka střet dělníků s četníky (cca 700 osob) - 8 mrtvých, 13 těžce zraněných, mnozí lehce zranění - všichni mrtví německé národnosti (2 ženy čtrnáctiletá Anna Luxová) hromadný pohřeb projevení odporu proti zásahu ozbrojených složek - na pohřbu projev Klement Gottwald (silná intervence KSČ)

15 VHK v Československu Velká mostecká stávka podpořena stávkami na Kladensku, Ostravsku a dalších lokalitách - impulzem propuštění 536 horníků a důlní neštěstí s 8 mrtvými - táborů lidu se účastnily desetitisíce lidí generální stávka - 2 mrtví, 18 zraněných - dosažení částečných ústupků (zastavení propouštění, fixace mezd)

16 Politická propagace KSČ a DNSAP - snaha o pád kapitalistického zřízení - využití krizové situace - kritika kartelů a fúzí - mohutná tisková kampaň (Rudé právo) - účast nejvyššího vedení strany (K. Gottwald) - kritika vlády - využití k nacistické kampani a náboru do strany - masové organizování dělnictva a mládeže - spolupráce s KSČ na úrovni stávek a demonstrací - získávání občanů německé národnosti v pohraničí

17 Kupní síla v ČSR za VHK Mzdy v ČSR v době VHK: Zemědělci 17 Kč/den, příp. + deputát (cca 400 Kč/měsíčně) Dělníci Kč/ měsíčně Horníci 940 Kč/měsíčně Úředníci 1360 Kč/ měsíčně Ceny komodit: Chléb 3,4O Kč/ kg Košile 257 Kč Brambory 0,95 Kč/ kg Oblek pánský 700 Kč Vepřové maso 16,90 Kč/ kg Kostým dámský 571 Kč Mléko 1,95 Kč/ l Boty 100 Kč Máslo 25,75 Kč/ kg Stříhání vlasů 4 Kč Vejce 0,85 Kč/ kus Jízdné tramvaj 1,20 Kč Pivo 2,90 Kč/ l Jízdné vlak 4,40 Kč/20 km

18 Ohlas VHK v Československu Kronika obce Žernovník, r. 1931: V tomto roce u nás započala velká hospodářská krize. Na polní hospodářství jsou majitelé pozemků nuceni hodně doplácet, přestože daně byly zvýšeny. Továrny zastavily výrobu, začalo propouštění a velká nezaměstnanost. Kronika obce Hořepník, r. 1931: V živnostech nastala úplná stagnace. V našem kraji splatí stále: nemá-li sedlák, nemá nikdo. Sedláci nemají, tak nenakupují.

19 Ohlas VHK v Československu Z historie obce Pěnčín, r. 1931: Práce je stále méně, mnoho živnostníků z důvodu nedostatku prostředků krachuje. Každý nový podnik končí neúspěchem a ztrátami. Podpory v nezaměstnanosti pomáhají jen málo, dluhy rostou. Největší dopad měla VHK na drobné zemědělce.

20 Německo-rakouská celní unie 1928 E. Beneš odmítá nabídku na vytvoření německo-rakouskočeskoslovenské celní unie 1931 E. Beneš odmítl opět - strach ze ztráty samostatnosti ČSR podpis předběžné smlouvy mezi Rakouskem a Německem na 3 roky - tzv. Vídeňský protokol rozhodnutím Haagského soudu tato celní unie zrušena jako odporující Ženevskému protokolu ze

21 Konečné důsledky VHK Zásadní omezení exportu a výroby, hluboká agrární krize. 60% pokles koupěschopnosti obyvatelstva. Vytváření kartelových dohod a fůzí s vysokou zahraniční účastí (převážně německou) zvýšení německého vlivu na hospodářství ČSR. Prohloubení půjček státu od zahraničních velmocí. 20% nezaměstnanost, 50% v pohraničí ČSR patří k nejdražším státům světa (mýtus o vyspělosti ČSR 17. místo v celosvětovém žebříčku).

22 Zmocňovací zákon Leden 1933 Bývalý poslanec Zemského sněmu, národohospodář a bankéř Jaroslav Preiss upozorňuje na hrozící státní bankrot. Zmocňovací zákon 95/1933 Sb. z Vláda může činit rozhodnutí a opatření bez souhlasu Parlamentu.

23 Roky v ČSR Průmysl a výroba v pohraničí převážně v rukou německých investorů. Orientace na strojní a zbrojní průmysl a těžké stavební práce (budování opevnění). Pokles nezaměstnanosti v závislosti na rapidním nárůstu výroby (Škodovy závody, Zbrojovka Brno, Baťovy závody, železárny, textilky atd.) VHK neukončena, její následky ovlivněny Mnichovskou dohodou a posléze nástupem 2. světové války.

24 Použitá literatura A. Klimek Velké dějiny Zemí Koruny české, svaz. XIII a XIV Z. Kárník České země v éře První republiky Z. Kárník Československo a české země v krizi a ohrožení Z. Kárník O přežití a o život G. B. Tindall, D. E. Shi Dějiny států (USA) Kronika Českých zemí Fortuna Libri 2012 Kateřina Králová Velká mostecká stávka optikou dobových deníků Barbora Vodová Německo-rakouská celní unie v roce 1931 optikou českého a německého tisku G. Smiley Nový pohled na Velkou hospodářskou krizi