ADAPTAČNÍ STRATEGIE BUDOV V MĚSTSKÉ ČÁSTI PRAHA 7. Zpracováno pro Glopolis, o.p.s. Soukenická 1189/23, Praha 1

Transkript

1 ADAPTAČNÍ STRATEGIE BUDOV V MĚSTSKÉ ČÁSTI PRAHA 7 Zpracováno pro Glopolis, o.p.s. Soukenická 1189/23, Praha února 2016

2 Podpořeno grantem z Islandu, Lichtenštejnska a Norska. Supported by grant from Iceland, Liechtenstein and Norway.

3 1. Identifikace dokumentu Název díla / Title Adaptační strategie budov v městské části Praha 7 Datum vydání / Date of delivery 26. února 2016 Počet stran / Pages 58 Počet příloh / Annexes 7 Počet výtisků / Printed copies 1 Č. výtisku / Copy number 1 Identifikace zpracovatele Název / City Name Adresa sídla / Postal address Bystřická 522/2, Praha 4 Adresa pracoviště / Office address Michelská 18/12a, Praha 4 Identifikační číslo / Identification number Odpovědná osoba / Responsible person Vypracoval / Processed by Ing. Miroslav Šafařík, Ph.D., ředitel Ing. Vítězslav Malý, Ing. Miroslav Šafařík Telefon / Phone ops@porsenna.cz Identifikace objednatele Název / City Name Glopolis, o.p.s. Adresa sídla / Postal address Soukenická 1189/23, Praha 1 Identifikační číslo / Identification number Odpovědná osoba / Responsible person Kontaktní osoba / Contact person Petr Lebeda, ředitel společnosti František Marčík Telefon / Phone marcik@glopolis.org Podpořeno grantem z Islandu, Lichtenštejnska a Norska. Supported by grant from Iceland, Liechtenstein and Norway.

4 Obsah... 3 Seznam grafů... 4 Seznam obrázků... 4 Seznam tabulek... 5 Shrnutí... 6 Zadání studie Metodika výpočtu odhadovaných nákladů adaptačních scénářů Data a metodika výchozího stavu budov Skupiny budov Data a metodika odhadu připravenosti budov Metodika stanovení adaptačních opatření a nákladů Soupis adaptačních opatření Specifikace opatření na danou typologizaci budov Stanovení adaptačních nákladů na danou typologizaci budov Metodika výpočtu adaptačních scénářů Výchozí stav budov v MČ Praha Odhad připravenosti budov MČ Praha Adaptační opatření v MČ Praha Náklady adaptačních opatření Stanovení a porovnání adaptačních scénářů v MČ Praha Investiční náklady Provozní náklady Ostatní náklady Celkové náklady Shrnutí nejdůležitějších výsledků Další doporučení pro zainteresované skupiny Doporučení pro správu budov v majetku MČ Praha Doporučení pro rozvojové území Praha - Bubny Doporučení pro veřejnost a podnikatelskou sféru Literatura... 51

5 Graf 1: Zastoupení budov v daných skupinách ve výběrovém vzorku Graf 2: Rozdělení budov podle typu střechy a podlažnosti budov Graf 3: Procentuální rozdělení budov do jednotlivých skupin Graf 4: Připravenost budov v MČ Praha 7 na změnu klimatu realizovaná opatření v % Graf 5: Predikce investičních nákladů adaptačních scénářů v mil. Kč Graf 6: Predikce provozních nákladů adaptačních scénářů v mil. Kč Graf 7: Predikce ostatních nákladů adaptačních scénářů v mil. Kč Graf 8: Procentuální rozdělení nákladů Graf 9: Predikce celkových nákladů adaptačních scénářů v mil. Kč Graf 10: Predikce celkových nákladů adaptačních scénářů 1 (BAU) a 2 (rychlá a mělká renovace) v mil. Kč Graf 11: Predikce celkových nákladů adaptačních scénářů 1 (BAU) a 3 (pomalá a důkladná renovace) v mil. Kč Graf 12: Predikce celkových nákladů adaptačních scénářů 1 (BAU) a 4 (rychlá a důkladná renovace) v mil. Kč Obrázek 1: Schéma metodiky... 9

6 Tabulka 1: Adaptační scénáře... 7 Tabulka 2: Charakteristika budov Tabulka 3: Charakteristika budov Tabulka 4: Rozdělení budov do skupin Tabulka 5: Kritéria hodnocení Tabulka 6: Hodnocení budov Tabulka 7: Rozdělení adaptačních opatření se stručným popisem Tabulka 8: Specifikace opatření Tabulka 9: Rozdělení adaptačních opatření a jejich nákladů Tabulka 10: Provozní náklady Tabulka 11: Základní parametry scénářů adaptace Tabulka 12: Rozdělení budov podle typu využití v % Tabulka 13: Rozdělení budov do skupin Tabulka 14: Připravenost budov v MČ Praha 7 na změnu klimatu v % Tabulka 15: Charakteristiky skupin budov a uvažovaná adaptační opatření Tabulka 16: Podrobné rozdělení adaptačních opatření a jejich investičních nákladů v mil. Kč Tabulka 17: Celkové investiční náklady adaptačních opatření průměrné budovy podle typu renovace a skupiny budov v mil. Kč Tabulka 18: Rozdělení provozních nákladů Tabulka 19: Provozní náklady podle skupin budov k roku 2015 v tis. Kč Tabulka 20: Úspora provozních nákladů v závislosti na úrovni renovace v % Tabulka 21: Základní parametry scénářů adaptace Tabulka 22: Kumulativní náklady adaptačních scénářů v mil. Kč Tabulka 23: Celkové kumulativní náklady adaptačních scénářů v mil. Kč Tabulka 24: Rentabilita adaptačních scénářů po 45 letech... 44

7 Studie Adaptační strategie budov v městské části Praha 7 stanovuje a porovnává náklady pro 3 adaptační scénáře a Scénář Business as usual (BAU) ve vztahu ke klimatické změně. Adaptační scénáře jsou kalkulovány pro dvě predikované změny koncentrací skleníkových plynů RCP 4.5 a RCP 8.5 podle 5. Hodnotící zprávy (AR5) Mezivládního panelu pro změnu klimatu IPCC a pro střednědobé a dlouhodobé časové období. Studie dále mapuje výchozí stav budov v městské části Praha 7 a zhotovuje kvalifikovaný odhad jejich připravenosti na změny klimatu pro emisní scénář koncentrací skleníkových plynů RCP 4.5 a RCP 8.5. Přehled budov s jejich základními informacemi byl poskytnut ÚMČ Praha 7 a byl převzat z IPRM Prahy, konkrétně pak z Atlasu Prahy V rámci základních údajů byly k dispozici kompletní údaje ke budovám s číslem popisným. Kromě těchto budov je dále evidováno 575 budov bez čísla popisného. Celkově se na území MČ Prahy 7 nachází budov. Z celkového pohledu je připravenost budov v MČ Praha 7 minimální. Pouze přibližně 0,8 % všech skupin budov je připraveno na změnu klimatu, necelých 8,4 % budov je částečně připraveno, 19,8 % budov částečně nepřipraveno, 67,8 % je nepřipraveno a 3,3 % budov s ohledem na jejich povahu adaptovat nelze. Mezi nejlépe adaptované budovy patří skupina RD (rodinné a polyfunkční domy do dvou podlaží) s 43,5 % budov alespoň částečným způsobem adaptovaných na změnu klimatu. Oproti tomu skupina AD (atypické domy) jsou nejméně připravenými budovami s 91,5 % neadaptovaných budov. S ohledem na podobu stávající zástavby MČ Prahy 7 je realizace adaptačních opatření omezena a většinou neumožňuje široce uplatnitelný univerzální přístup. Budovy v centru Prahy 7 jsou nejvíce vystaveny vlivu tepelného ostrova (UHI) a zhoršené kvalitě vzduchu, neboť urbanistická struktura místa je pevně dána a neumožňuje významnější změny. Z tohoto pohledu je důležitým aspektem navržených adaptačních opatření omezení zastavitelnosti území MČ Prahy 7 do 35 % (zejména pak s ohledem na 4 hlavní rozvojové území MČ Prahy 7). V rámci studie jsou navrženy adaptační opatření pro jednotlivé typy budov a vypočítány odhadované náklady na jejich realizaci pro 3 adaptační scénáře a srovnávací Scénář Business as Usual. Zároveň jsou stanoveny 3 typy renovací důkladná, střední a mělká renovace. Mělká renovace předpokládá snížení investičních nákladů o 30 %, střední pak o 20 % oproti nákladům důkladné renovace. Nejnižší náklady spojené s adaptací budovy vykazují rodinné a polyfunkční domy s výškou do 2 pater. Naopak nejvyšší náklady renovace budov jsou kalkulovány pro administrativní a veřejné budovy, kde důkladná renovace ke scénáři koncentrací skleníkových plynů RCP 4.5 je stanovena na 40,59 mil. Kč, respektive 43,67 mil. Kč u scénáře koncentrací skleníkových plynů RCP Integrovaný plán rozvoje města Prahy, Atlasu Prahy 5000, zdroj: Stránka 6 z 58

8 V rámci studie jsou uvažovány 4 adaptační scénáře, jejichž základní charakteristiky (tempo renovace a podobně) jsou převzaty ze studie Strategie renovace budov (Holub, Antonín, 2014). Tabulka 1: Adaptační scénáře Scénář 1 Scénář 2 Scénář 3 Scénář 4 Základní Business as usual (bez nových politických opatření, nízké procento renovací) Rychlá, ale mělká renovace (vyšší procento renovací za rok, vysoký podíl mělkých a středních renovací) Pomalá, ale energeticky důkladná renovace (mírně vyšší procento renovací budov za rok, vysoký podíl středních a důkladných renovací) Rychlá a důkladná renovace (vyšší procento renovací za rok, vysoký podíl středních a důkladných renovací) U každého adaptačního scénáře byly sledovány 3 klíčové typy nákladů: 1. investiční náklady opatření, 2. provozní náklady, 3. ostatní náklady (náklady snižující se produktivity práce a vliv na lidské zdraví). Shrnutí nejdůležitějších výsledků modelovaných adaptačních scénářů: Vliv predikované změny koncentrací skleníkových plynů RCP 4.5 a RCP 8.5 na celkové investiční náklady adaptačních scénářů je relativně malý (zvýšení nákladů u RCP 8.5 ku RCP 4.5 se u adaptačních scénářů pohybuje okolo 8 %). Scénář 4 (Rychlá a důkladná renovace) má nejvýznamnější dopad na výši provozních nákladů a vede k jejich postupnému snižování. Scénář 1 (BAU) naopak vede k jejich nárůstu. Čím vyšší bude nárůst teploty, tím větší efekt bude mít uvažovaná renovace budov dle Scénáře 4. Změna klimatu má zásadní vliv na růst ostatních nákladů, neboť je v rámci studie predikován až 48násobný nárůst těchto nákladů k roku 2060 oproti počátečnímu roku Vliv tepleného ostrova (UHI) zvyšuje nároky na adaptaci budov na změnu klimatu. Budovy, které nebudou adaptovány, případně budou adaptovány pouze částečně, se budou v létě výrazněji přehřívat, což povede k zvýšení negativních dopadů na lidské zdraví a produktivitu práce. S nárůstem klimatické změny (respektive teploty) poroste význam důkladné a rychlé renovace. Scénáře 3 a 4 jsou v dlouhodobém období (45 let) ekonomicky rentabilní. Za nejlépe hodnocený adaptační scénář je hodnocen Scénář 4 (rentabilita investice; 14,91 %). Stránka 7 z 58

9 Na základě studie Výstupy regionálních klimatických modelů na území ČR pro období 2015 až 2060 zpracované Katedrou fyziky atmosféry Matematicko-fyzikální fakulty Univerzity Karlovy byly vytipovány dvě důležité oblasti z hlediska modelovaných dopadů změny klimatu na ČR v sektoru budov: Jihomoravský kraj a městská část Praha 7 (předmětem této studie). Městská část Praha 7 je z nejohroženějších městských částí z hlediska vlivu pražského tepelného ostrova. Zpracovatel studie by měl vedle hodnot modelování změny klimatu vyjít rovněž z výsledků modelování vyhotoveného pro Institut plánování a rozvoje hl. m. Prahy v rámci projektu Městský tepelný ostrov (UHI). Studie zmapuje výchozí stav budov v městské části Praha 7 (typy, stáří, velikost), vyhotoví kvalifikovaný odhad jejich připravenosti na změny klimatu pro emisní scénář RCP 8.5, navrhne adaptační opatření pro jednotlivé typy budov a vypočítá odhadované náklady na jejich realizaci pro 3 adaptační scénáře a srovnávací Scénář Business as Usual. Podklady pro náklady jednotlivých adaptačních opatření budov, stejně jako pro renovační scénáře a scénáře srovnávací, jsou obsaženy ve studii Šance pro budovy Strategie renovace budov. Hlavní cíle studie: zmapování výchozího stavu budov v MČ Praha 7 (typy, stáří, velikost), vyhotovení kvalifikovaného odhadu připravenosti budov v MČ P7 na změny klimatu pro scénáře koncentrací skleníkových plynů RCP 8.5 a RCP 4.5 a dvě období scénáře koncentrací: a , návrh adaptačních opatření pro jednotlivé typy budov v MČ P7, výpočet odhadovaných nákladů na realizaci adaptačních scénářů pro 3 renovační scénáře, výpočet adaptačních opatření včetně srovnání se scénářem Business as usual, seznam konkrétních doporučení pro jednotlivé zainteresované skupiny (obyvatelé, podnikatelé, úředníci, politici), které by usnadnily implementaci adaptačních opatření v plné míře. Stránka 8 z 58

10 2. Základním cílem metodiky je stanovit metody, pravidla a postupy pro zpracování výpočtu odhadovaných nákladů adaptačních scénářů, a to včetně služeb, činností, dopadů na lidské zdraví a produktivitu práce souvisejících s adaptací budov v MČ Prahy 7 na změnu klimatu. Metodika dále specifikuje postupy týkající se sběru dat a jejich následného vyhodnocování. Postup výpočtu odhadovaných nákladů adaptačních opatření je znázorněn na obrázku 1. Samotná metodika je rozdělena do několika posloupných kroků, které na sebe navzájem navazují a jsou podrobněji popsány v dalších subkapitolách. Základem pro výpočet nákladů jsou získané údaje o struktuře a charakteristice budov v MČ Prahy 7, které byly následně kategorizovány do 9 skupin vykazujících obdobné charakteristiky (podrobnější popis v kapitole 1.1.). Druhým krokem pak představuje určení připravenosti budov na změnu klimatu a jejich kategorizace do 4 skupin (připravené budovy, částečně připravené budovy, částečně nepřipravené budovy, nepřipravené budovy). Třetím krokem je pak identifikace adaptačních opatření na změnu klimatu včetně jejich základního popisu. Následující krok využívá výstupy předchozích kroků za účelem stanovení nákladů k jednotlivým kategoriím budov a daným scénářům adaptace a predikované změny koncentrací skleníkových plynů RCP 4.5 a RCP 8.5. Poslední krok pak stanovuje vývoj odhadovaných nákladů adaptačních scénářů na změnu klimatu pro scénáře koncentrací skleníkových plynů RCP 8.5 a RCP 4.5 a dvě období scénáře koncentrací: a Obrázek 1: Schéma metodiky Soupis budov, charakteristika budov Připravenost budov na změnu klimatu Adaptační opatření na změnu klimatu Kategorizace budov do 9 skupin Kategorizace budov do 4 skupin 4 Stanovení nákladů k jednotlivým kategoriím a scénářům Adaptační scénáře 5 Scénář 1 Scénář 2 Scénář 3 Scénář 4 Stránka 9 z 58

11 2. 1. Data a metodika výchozího stavu budov Vzhledem ke krátké realizační době bylo přistoupeno ke sběru dat prostřednictvím MČ Prahy 7 s kombinací získání zbylých dat z údajů poskytovaných Českým statistickým úřadem a expertního odhadu u údajů, pro které nejsou k dispozici žádné dostupné zdroje. Data pro vyčíslení odhadovaných nákladů adaptačních opatření, získaná přímo od ÚMČ Prahy 7 byla převzata z IPRM Prahy, konkrétně pak z Atlasu Prahy Tabulka 2 uvádí přehled získaných a použitých dat pro výpočet odhadovaných nákladů adaptačních opatření včetně jejich původu. Údaje o stáří budov byly převzaty z dat poskytovaných Českým statistickým úřadem. U údajů, pro které nejsou k dispozici žádné dostupné zdroje, bylo přistoupeno k expertnímu odhadu. Tabulka 2: Charakteristika budov Údaje k budovám Poznámka Zdroj dat Číslo popisné Parcelní číslo IPRM IPRM Typ objektu Běžné, atypické, nestandardní a podobně IPRM Podlažnost IPRM Typ střechy Šikmá střecha, rovná střecha, atypická (kombinace) IPRM Využití území Základní členění uvedené v Atlas Praha 5000, tj. bydlení, sport a rekreace, občanské vybavení veřejné infrastruktury a podobně IPRM Vlastnictví budovy Soukromý, veřejný sektor, kombinace IPRM Stáří budovy Rozdělení budov dle ČSÚ, do roku 1920 a v desetiletých intervalech Ostatní data uvedená v Tabulce 2 jsou převzata z jiných studií, případně využívají vlastního expertního odhadu, neboť nebyly k dispozici žádné dostupné zdroje. Tabulka 3: Charakteristika budov ČSÚ Údaje k budovám Rekonstrukce obálky budovy Podlahová plocha Orientace budovy Zdroj dat Vlastní šetření Strategie renovace budov, Building typology, vlastní šetření Vlastní šetření Náročnost vyčerpávajícího šetření mezi budovami byla s ohledem na časový a finanční rámec studie shledána neúnosnou, proto bylo v rámci metodiky přistoupeno k výběrovému (nevyčerpávajícímu) šetření s ohledem na celkový charakter základního souboru. Na základě získaných dat z IPRM a potřeb studie bylo definováno 9 základních skupin budov, ze kterých byly následně s využitím náhodného výběru identifikovány vzorky budov (viz dále). Reprezentativnost vzorku vybraných budov souvisí se zajištěním dostatečně kvalitního zobecnění odhadovaných nákladů. K stanovení optimální velikosti vzorku bylo využito vzorce 2 Integrovaný plán rozvoje města Prahy, Atlasu Prahy 5000, zdroj: Stránka 10 z 58

12 intervalového odhadu průměru v základním souboru plochu budov. a to pro podlahovou S ohledem na velikost základního souboru a jeho statistickou a charakterovou členitost bylo přistoupeno k využití odhadu rozptylu základního souboru a maximální chyby, jež jsme v rámci metodiky ochotni připustit. Na 95 % hladině spolehlivosti byl rozptyl stanoven na hodnotu 300 m 2 se standardní chybou o velikosti 140 m 2. Na základě tohoto odhadu byl vzorek budov nejprve stanoven na Pro ověření minimálního rozsahu výběru bylo provedeno pilotní šetření (11 budov), které upřesnilo tento rozsah na 41 subjektů 3 při zohlednění požadavku 95 % hladiny spolehlivosti. Směrodatná odchylka výběrového průměru (střední chyba odhadu) měla hodnotu 240 m 2 se stanovenou standardní chybou o velikosti 133 m 2. Celkově bylo vybráno 66 objektů Skupiny budov Definované skupiny budov (9) byly rozděleny na základě charakteristiky budov a potřeb studie zohledňující možnosti adaptačních opatření na změnu klimatu. Základním rozdělením byl rok výstavby (v závislosti na používaný typ materiálu a konstrukce) a dále pak účel užití. Zbylé tři skupiny budov tvoří průmyslové objekty, ostatní budovy a atypické stavby, u kterých byl identifikován předpoklad nepotřebnosti adaptačních opatření s ohledem na jejich povahu a účel užití (např. kostely). Zastoupení subjektů v jednotlivých skupinách, jakož i počty vybraných objektů zachycuje Tabulka 4. Tabulka 4: Rozdělení budov do skupin Bytové domy a polyfunkční domy Skupina Celkový počet budov Počet vybraných budov B1920 Do počet pater (min. 3) B počet pater (min. 3) B počet pater (min. 3) B a více - počet pater (min. 3) Ostatní RD Rodinné a polyfunkční domy počet pater (max. 2) 22 4 AVB Administrativní a veřejné budovy OB Ostatní budovy AD Atypické domy 30 2 HP Haly (a jiné průmyslové stavby) Celkem Zdroj: IPRM, vlastní šetření 3 Výběrový rozptyl, Studentovo rozdělení,, Stránka 11 z 58

13 Z těchto skupin byl náhodným výběrem vyselektován vzorek domů s ohledem na definovanou statistickou významnost získaných výsledků. Z každé skupiny byl vybrán vzorek reprezentující 5 % z celkového počtu domů. Výjimku tvořily skupiny B1920 a B1960, v rámci nichž bylo vybráno 2 % domů. Důvod pro snížený počet byl dostatečně vysoký počet domů evidovaných v těchto skupinách. Graf 1: Zastoupení budov v daných skupinách ve výběrovém vzorku Zdroj: Vlastní zpracování Graf 1 znázorňuje zastoupení budov v daných skupinách ve výběrovém vzorku. Nejvyšší míru zastoupení mají bytové budovy, především pak postavené do roku 1920 a v období 1920 až To odpovídá i rozdělení budov k jejich celkovému počtu v MČ Praha 7. Stránka 12 z 58

14 2. 2. Data a metodika odhadu připravenosti budov Pro zpracování odhadu připravenosti budov je vytvořeno 5 klíčových kritérií, na základě kterých jsou jednotlivé skupiny budov hodnoceny, a je stanovena míra jejich připravenosti na změnu klimatu. Pro hodnocení je využit expertní odhad řešitelského týmu vycházejícího ze studie Návrhu opatření pro adaptaci budov na změnu klimatu (Čejka, Antonín, 2015). S ohledem na časovou náročnost vyčerpávajícího šetření mezi budovami k zjištění daných specifikací budov byla využita stejná metodika výběru reprezentativního vzorku jako u dat identifikující výchozí stav budov v MČ Prahy 7, tedy intervalového odhadu průměru v základním souboru, přičemž vzorek budov byl identický. Klíčová kritéria hodnocení připravenosti budov jsou uvedena v následující Tabulce 5 spolu s bližším popisem. Tabulka 5: Kritéria hodnocení Kritérium Subkritérium Popis 1. Zateplení budovy 2. Ochrana proti slunečnímu záření 3. Technologie 4. Zeleň a vodní prvky 5. Orientace a umístění budovy 1.1 Obálka budovy 1.2 Střecha budovy 1.3 Okna a prosklení 2.1 Stínící prvky (vnější) 3.1 Chlazení a klimatizace 3.2 Vzduchotechnika 3.3 Hospodaření s vodou v budově 3.4 Obnovitelné zdroje energie 4.1 Prvky zeleně na budovách, vodní prvky v budovách 4.2 Vzdálenost budovy od plochy ochlazující okolní prostředí 5.1. Orientace ke světovým stranám Komplexnost realizace a tepelně izolační standard obálky budovy včetně výplní otvorů na úrovni hodnot doporučených pro pasivní domy (uvedených v tabulce 3 ČSN :2011). Základní rozdělení na šikmou a rovnou střechu s ohledem na potenciál aplikace opatření (tepelná ochrana, zeleň, využití OZE, apod.). Míra prosklení fasády budovy, technické parametry zasklení oken zohledňující možnosti efektivního využití slunečního záření v zimě a současně nezpůsobení přehřívání interiéru v létě. Aplikace a efektivita využití pasivních (bez možnosti změny polohy) a aktivních (s možností změny polohy či rozsahu stínění) stínících prvků. Využití principů pasivního chlazení a instalace aktivních systémů chlazení (vzduchový, chladivový). Instalace řízeného rovnotlakého větrání k dosažení kvality vnitřního prostředí z pohledu koncentrace CO2, vlhkosti a ostatních škodlivin ve vnitřním prostředí, včetně využití tzv. nočního předchlazení. Systémy přímé úspory pitné vody, využití šedé či dešťové vody. Aplikace retenčních a filtračních systémů. Podíl obnovitelných zdrojů na celkové energetické bilanci objektu. Prvky souvislé horizontální nebo vertikální zeleně a případně také vodní prvky v okolí budovy (vodní nádrže, mokřady, fontány, pítka, apod.). Posuzována je vzdálenost budovy od parku či vody, případně jiné plochy ochlazující okolní prostředí, a snižující efekt UHI ve dvou kategoriích: i) do 50 metrů, ii) do 100 metrů. Míra rizika přehřívání objektu související s orientací budovy a mírou prosklení jednotlivých fasád či polohou budovy ve vztahu k jejímu zastínění okolní zástavbou. Stránka 13 z 58

15 Způsob hodnocení splnění daného kritéria je zobrazen v níže uvedené Tabulce 6. Každé kritérium je hodnoceno stupni Ano, Dílčí a Ne, přičemž je dané hodnocení zpracováno vždy za vybranou budovu z reprezentativního vzorku. V rámci kritérií skládajících se z více subkritérií je přistoupeno k podružnému principu hodnocení připravenosti daného kritéria, a to na stejném principu hodnocení jako u kritérií. Je-li tedy např. prosklení hodnoceno stupněm Dílčí a stínící prvky hodnoceny stupněm Ne, je výsledné hodnocení daného kritéria Ochrana proti slunečnímu záření hodnoceno stupněm Dílčí. Tabulka 6: Hodnocení budov Budova Adekvátní zateplení budovy Využití slunečního záření Technologie Zeleň Ano Dílčí Ne Ano Dílčí Ne Ano Dílčí Ne Ano Dílčí Ne Budova XY Na základě stanovené hodnotící matice a expertního odhadu vycházejícího ze studie Návrh opatření pro adaptaci budov na změnu klimatu (Čejka, Antonín, 2015) je pak určeno procentuální rozdělení budov v každé skupině budov do 5 jednotlivých kategorií (viz níže). Typ A Typ AC Typ NC Typ N Typ NN Budova připravena na změnu klimatu. Budova splňuje kritéria hodnocení, kdy je ohodnocena nanejvýše jednou stupněm C. Budova částečně připravena na změnu klimatu. Budova částečně splňuje kritéria hodnocení, kdy je maximálně 1x ohodnocena stupněm N. Budova částečně nepřipravena na změnu klimatu. Budova částečně nesplňuje kritéria hodnocení, kdy je ohodnocena nejvýše 4x stupněm N a lépe. Budova nepřipravena na změnu klimatu. Budova nesplňuje kritéria hodnocení, kdy je ohodnocena minimálně 5x stupněm N. Budovy, které nelze, s ohledem na svoji povahu, adaptovat, případně je realizace adaptačních opatření irelevantní Metodika stanovení adaptačních opatření a nákladů Metodika vyčíslení nákladů adaptačních opatření je rozdělena do tří na sebe navazujících částí Soupis adaptačních opatření, Specifikace opatření na danou typologizaci budov, Stanovení adaptačních nákladů Soupis adaptačních opatření Je stanoven soupis adaptačních opatření včetně jejich popisu a limit (viz níže). Jednotlivá adaptační opatření jsou pro zjednodušení a přehlednost rozdělena do 5 kategorií a subkategorií, které jsou obdobné jako při hodnocení připravenosti budov. Toto zjednodušení je klíčové pro přehlednost stanovení adaptačních nákladů k jednotlivým typům budov. Rozdělení adaptačních opatření a jejich základní popis je převzat ze studie Návrh opatření pro adaptaci budov na změnu klimatu (Čejka, Antonín, 2015). Stránka 14 z 58

16 Tabulka 7: Rozdělení adaptačních opatření se stručným popisem Adaptační opatření Popis I Zateplení budovy Ia Obálka budovy Ib Střecha budovy Ic Okna a prosklení II Ochrana proti slunečnímu záření IIb Stínící prvky (vnější) III Technologie IIIa Chlazení a klimatizace IIIb Vzduchotechnika IIIc Hospodaření s vodou v budově IIId Obnovitelné zdroje energie Komplexnost realizace a tepelně izolační standard obálky budovy včetně výplní otvorů na úrovni hodnot doporučených pro pasivní domy (uvedených v tabulce 3 ČSN :2011). Nastavení tepelně izolačních parametrů obálky budovy na úrovni blízké pasivnímu standardu usnadňující zajištění dostatečné stability vnitřního prostředí, nízkou spotřebu energie na vytápění i chlazení a možnost pokrytí významné části dodávky z vlastních obnovitelných zdrojů energie. Zajištění dostatečného teplotního útlumu konstrukce a fázového posuvu teplotního kmitu v závislosti na objemové hmotnosti, tepelné kapacitě, tloušťce a tepelné vodivosti materiálů, z nichž je konstrukce složena. Zajištění nízké průvzdušnosti obálky budovy. Základní rozdělení na šikmou a rovnou střechu, s ohledem na potenciál realizace opatření (tepelná ochrana, zeleň, využití OZE a podobně). Využití zelených střech k zabezpečení evapotranspirace, světlé odrazivé barvy, jiná opatření aktivně využívající energii ze slunečního záření, případně snižující jeho negativní vlivy. Úprava zasklení budovy s ohledem na optimalizaci k efektivnímu využití slunečního záření v zimě a současně nezpůsobení přehřívání interiéru v létě. Instalace trojitého zasklení s Ug 0,60 W/m 2.K a upravenou solární propustností dle orientace na světové strany (g = 0,38 0,65). Instalace speciálních zasklení s proměnnou solární a spektrální propustností či možnostmi její změny uživatelem. Zajištění protichůdných požadavků na okna (více energie v zimě, méně v létě) je možné především návrhem vhodných stínících prvků pasivní (bez možnosti změny polohy) či aktivní (s možností změny polohy či rozsahu stínění) ochrany proti slunečnímu záření. Aplikace stínících prvků a stanovení jejich vlastností na základě posouzení stability místnosti v letním období s požadavkem na maximální vzestup teploty vnitřního vzduchu v interiéru budov (dle ČSN :2011 pro obytné budovy max. 27 C). Využití principů pasivního chlazení v konceptu budovy a instalace systému aktivního chlazení. Snahou je využitím pasivních prvků ochrany redukovat či zcela eliminovat nutnost aplikace systému aktivních. Instalace řízeného rovnotlakého větrání k dosažení kvality vnitřního prostředí z pohledu koncentrace CO 2 vlhkosti a ostatních škodlivin ve vnitřním prostředí, zejména včetně využití tzv. nočního předchlazení v letním a přechodném období. Předchlazením konstrukcí budovy nočním chladným vzduchem, je budova schopna ve dne pojmout další množství energii z nadměrné tepelné zátěže a redukovat tak nutnost použití aktivního chlazení. Aplikace opatření na přímou úsporu pitné vody (úsporné splachování, instalace perlátorů, směšovací baterie, apod.), využití dešťové či šedé vody jako provozní vody v rámci budovy. Aplikace retenčních a filtračních systémů. Využití termických či fotovoltaických solárních zařízení může v některých případech přispět i k odstínění budovy a tím ke snížení tepelné zátěže. Stránka 15 z 58

17 Adaptační opatření IV Zeleň a vodní prvky IVa Horizontální vegetace IVb Vertikální vegetace V Ostatní Va Energetický management Popis Využití vyrobené energie není obecně vzato adaptační opatření s výjimkou cíleně volených zařízení na výrobu chladu jak pomocí termosolárních systémů (absorpční nebo adsorpční systémy) nebo elektřiny z fotovoltaických systémů (klasické kompresorové chlazení - klimatizace). Za pozitivní vliv lze označit i vyšší míru soběstačnosti na dodávce energie zvenčí, čímž se zvyšuje ochrana budovy před výpadky dodávky energie a zajištění chodu všech systémů zajištujících úpravu vnitřní prostředí. Významným příspěvkem k adaptaci budov může být využití tzv. energetických pilotů, resp. zemních vrtů za účelem sezónního nabíjení a využití tepla v zimě na vytápění. V letním režimu mohou být tyto systémy využity k částečnému chlazení budov s využitím stávajících otopných systémů (omezujícím prvkem je míra absorpce tepla ve vrtu/pilotu a teplota kondenzace na radiátoru). Jedná se o tepelná čerpadla země voda / voda voda. Jedná se zejména o vegetaci na plochých střechách, terasách, přístřešcích apod. Zahrnuta může být i vegetace v bezprostředním okolí budovy (zelený pás) s vlivem omezení tepelného ostrova a vytvoření mikroklimatu v okolí budovy, včetně zvýšení tepelné odolnosti. Uliční vegetaci a vegetaci uvnitř vnitrobloků budov zahrnuje pouze v případě, že uvedené pozemky vlastnicky náleží k dané budově. Jedná se o integrace zeleně v rámci budovy - začlenění vegetačních ploch do samotného konceptu budovy vně i uvnitř na fasádách a na stěnách (atriích) apod. Vegetační fasáda - systémy stěnových panelů s možností výsadby rostlin, popínavé rostliny na fasádě či v její blízkosti, a podobně. Vliv je obdobný jako v IVa, pouze role tepelné izolace je v tomto případě zanedbatelná. Energetický management je průřezové opatření zajišťující komplexnost a efektivitu ostatních uvedených opatření. Zahrnuje jak kontrolu a řízení hospodaření s energií, tak s vodou. Opatření energetického managementu (monitoring, plánování, řízení, kontrola atd.) zajišťují jak zvýšení efektu (dopadu) uvedených opatření, tak jejich optimální hospodárnost finanční (optimalizace nákladů). Jedná se např. o soulad řízení prvků HVAC (vytápění, větrání a chlazení), zajištění hospodaření s vodou v běžném provozu, ovlivnění chování uživatelů interní směrnice, pokyny k užívání spotřebičů apod Specifikace opatření na danou typologizaci budov Soupis je specifikován vždy s ohledem na danou typologizaci budov (skupinu budov). Ke každé skupině budov je dán soubor vhodných opatření. Tabulka 8 znázorňuje část podoby matice adaptačních opatření. Jednotlivá adaptační opatření jsou přitom stanoveny k scénářům vývoje koncentrací skleníkových plynů dle AR5 IPCC. Tabulka 8: Specifikace opatření Adaptační opatření k RCP 4.5 Obálka budovy Střecha budovy Ano Částečně Ne Ano Částečně Ne Skupina Budov XY x x Skupina Budov XZ x x Stránka 16 z 58

18 Stanovení adaptačních nákladů na danou typologizaci budov Třetí částí je stanovení adaptačních nákladů k danému typu opatření a typu budovy. Ke každému typu budovy je definována ideální podoba objektu (pasivní standard/důkladná renovace), která je plně adaptována na změnu klimatu. V rámci kalkulace nákladů jsou pro daný typ objektu stanoveny 3 typy realizace renovace mělká renovace, střední renovace a důkladná renovace (jejich procentuální rozložení vychází ze studie Strategie renovace budov (Holub, Antonín, 2014), viz Tabulka 11). Zde je kalkulováno se zjednodušením výpočtu nákladů pro jednotlivé renovace, neboť kalkulace typu renovace ke každému typu opatření, typu objektu, připravenosti a adaptačnímu scénáři by byla výpočtově složitá. Proto jsou nejprve stanoveny náklady k typu objektu a danému scénáři koncentrací skleníkových plynů (RCP 4.5 a RCP 8.5) k definované ideální podobě objektu, které jsou pak procentuálně přepočítány na mělkou a střední renovaci. Důkladná renovace objektu zahrnuje opatření s vysokým adaptačním dopadem. Aplikovaná opatření využívají synergických vlivů a koncepčních změn. Současně je možné vybírat investičně dostupnější řešení ze širší palety technologických možností. Tento způsob renovace však vyžaduje vysokou počáteční investici. V rámci stanoveného rozdělení budov dle jejich připravenosti, je tato renovace aplikována na budovy částečně nepřipravené (Nc) a nepřipravené (N). Střední renovace zahrnuje právně či konstrukčně omezená opatření (např. v souvislosti s památkovou ochranou, omezení prostorových možností, apod.). V případě objektů bez těchto omezení představuje dílčí řešení s nižší mírou investice zohledňující jeho nekomplexnost. Střední renovace nemusí zajistit adaptaci stavby na změnu klimatu v dostatečné míře, omezí následky klimatických jevů dle finančních možností stavebníka, případně plně zajistí avšak v závislosti na dobrém stupni adaptace budovy před realizací renovace. Střední renovace je aplikována na budovy částečně nepřipravené (Nc) a nepřipravené (N). Mělká renovace zahrnuje dílčí opatření neposkytující optimální řešení s parametry vysoké konečné kvality. Představuje pouze postupné dílčí kroky komplexního návrhu, případně zcela nekoncepční a neefektivní přístup stavebníka. V případě budov částečně adaptovaných na změnu klimatu pak vedou k celkové adaptaci. Mělká renovace je aplikována na budovy částečně připravené (Ac), částečně nepřipravené (Nc) a nepřipravené (N). Stanovení nákladů adaptačních opatření na změnu klimatu je stanoveno ke každé skupině budov k předem definovanému standardu. Náklady jsou rozděleny na investiční náklady, provozní náklady (údržba, obnova, energie, voda) a ostatní náklady. Investiční náklady Navržená investiční adaptační opatření a jejich náklady jsou přiřazeny k jednotlivým typům budov a ke scénářům vývoje koncentrací skleníkových plynů. Scénář koncentrací skleníkových plynů RCP W/m ppm CO 2 v r a scénář RCP W/m ppm CO 2 v r Tabulka 9 znázorňuje metodiku přiřazení adaptačních opatření k jednotlivým scénářům koncentrací skleníkových plynů. Stránka 17 z 58

19 Tabulka 9: Rozdělení adaptačních opatření a jejich nákladů Investiční náklady v mil. Kč podle typu objektu Zateplení budovy Ochrana proti slunečnímu záření Obálka budovy Střecha budovy Prosklení Stínící prvky RCP 4.5 RCP 8.5 RCP 4.5 RCP 8.5 RCP 4.5 RCP 8.5 RCP 4.5 RCP 8.5 Skupina Budov XY Skupina Budov XZ V závislosti na hodnocení připravenosti budov na změnu klimatu jsou pak investiční opatření aplikovaná na danou skupinu budov, respektive jejich náklady, proporcionálně přiřazena k danému typu budovy (Typ A, Typ AC a dále) s ohledem na daný typ renovace. Provozní náklady Provozní náklady jsou přiřazeny k jednotlivým typům budov a ke scénářům vývoje koncentrací skleníkových plynů. Dále jsou rozděleny podle typu renovace do 4 kategorií neadaptované budovy, mělká adaptace, střední adaptace, důkladná adaptace. Tabulka 10 znázorňuje rozdělení a kalkulaci provozních nákladů. Tabulka 10: Provozní náklady Provozní náklady v Kč podle typu objektu Skupina Budov XY Skupina Budov XZ Neadaptované Mělká Provozní náklady RCP 4.5 RCP 8.5 Střední Důkladná Neadaptované Mělká Střední Důkladná Ostatní náklady Ostatní náklady v sobě zahrnují náklady plynoucí z klesající produktivity práce a vlivu na lidské zdraví. Pro stanovení těchto nákladů byly využity údaje ze studií Effect of Temperature on Task Performance in Office Environment (Seppänen, 2006) a Bílé knihy Přizpůsobení se změně klimatu: směřování k evropskému akčnímu rámci (Komise Evropských společenství, 2009). Ostatní náklady jsou počítány jinou metodikou nežli provozní a investiční náklady. Nejsou kalkulovány na daný typ budov, ale odvíjí se od daného adaptačního scénáře a tempa (t) a typu renovace (r). Výpočet snižující se produktivity práce je odvozen ze vzorce (Seppänen, 2006): Kde P je produktivita práce rovna maximální hodnotě, T je pokojová teplota C. Pro potřeby výpočtu byla pak stanovena hodnota 90 % produktivity při teplotě nad 30 C. Kalkulace celkových nákladů plynoucích z klesající produktivity práce je vypočtena ze vzorce: Stránka 18 z 58

20 Kde C je počet obyvatel (2014, počet obyvatel je v kalkulaci neměnný), HDP c je HDP na obyvatele Kč (2013), i je úroková míra (3 %), D t je počet tropických dnů za rok zohledňující vliv UHI MČ Prahy 7 (pro scénář koncentrací skleníkových plynů RCP 8.5 je počítáno s postupným nárůstem až o 12 tropických dnů pro období a až 18 dnů pro období , pro scénář koncentrací skleníkových plynů RCP 4.5 se jedná o polovinu dní z hodnot pro scénář RCP 8.5, přičemž délka vlivu tropických dnů na produktivitu práce je z důvodu přehřívání budov vyšší o 1/3), P je produktivita práce při teplotě nad 30 C, tj. 90 %. Výpočet dopadů na lidské zdraví je pak odvozen ze vzorce: Kde C je počet obyvatel (2014, počet obyvatel je v kalkulaci neměnný), P h je cena lidského života (2014, Kč), i je úroková míra (3 %), M i je index zvyšující se mortality (1 až 3 %). Nárůst teploty o 1 C zvyšuje v zemích EU úmrtnost zhruba o 1 až 3 %, největší obavy panují ze zvyšující se průměrné roční teploty a z extrémních veder (Komise Evropských společenství, 2009). S ohledem na UHI MČ Prahy 7 je v rámci kalkulace uvažován nárůst mortality o 2 % pro scénář vývoje koncentrace skleníkových plynů RCP 4.5 a 4 % pro RCP 8.5. Vzorec pro výpočet ostatních nákladů je: Kalkulace ostatních nákladů podle jednotlivých adaptačních scénářů je pak odvozena od tempa (t) a typu renovace (mělká, střední a důkladná renovace; r) Metodika výpočtu adaptačních scénářů V rámci studie jsou uvažovány 4 adaptační scénáře, jejichž základní charakteristiky (tempo renovace a podobně) jsou převzaty ze studie Strategie renovace budov (Holub, Antonín, 2014). Oproti této studii není kalkulováno se změnou tempa renovace v průběhu modelovaného období. Scénář 1: Základní Business as usual o Bez nových politických opatření, nízké procento renovací. Scénář 2: Rychlá, ale mělká renovace o Vyšší procento renovací za rok, vysoký podíl mělkých a středních renovací. Scénář 3: Pomalá, ale energeticky důkladná renovace o Mírně vyšší procento renovací budov za rok, vysoký podíl středních a důkladných renovací. Scénář 4: Rychlá a důkladná renovace o Vyšší procento renovací za rok, vysoký podíl středních a důkladných renovací. V kalkulaci odhadovaných nákladů daných adaptačních scénářů nejsou brány v potaz další efekty, je řešena pouze nákladová stránka adaptačních scénářů. Tabulka 11 shrnuje parametry adaptačních scénářů. U adaptačních scénářů je vždy uvedeno tempo renovace (podíl renovovaných budov ročně) a posléze typ renovace s určením kolik procent budov bude v daném roce jakým typem renovace rekonstruováno. Stránka 19 z 58

21 Tabulka 11: Základní parametry scénářů adaptace Scénář Podíl renovovaných budov ročně Mělká RCP 4.5 RCP 8.5 Střed ní Důkla dná Neren ovova ná Mělká 1 Základní Business as usual 1,2 % 40% 50% 5% 5% 40% 50% 5% 5% 2 Rychlá a mělká renovace 2,0 % 40% 50% 5% 5% 40% 50% 5% 5% 3 Pomalá, důkladná renovace 1,5 % 15% 45% 35% 5% 15% 45% 35% 5% 4 Rychlá, důkladná renovace 2,0 % 15% 45% 35% 5% 15% 45% 35% 5% Střed ní Důkla dná Neren ovova ná Tyto adaptační scénáře jsou modelovány pouze pro rezidenční budovy (dostupné kvalitní a podrobné statistické údaje). Pro ostatní budovy bylo přistoupeno k hrubému odhadu a navýšení všech hodnot o 37 % (odhadnutý podíl podlahové plochy ostatních vytápěných budov a podlahové plochy rezidenčních budov). Oproti této studii není v rámci adaptačních scénářů uvažováno s přírůstkem podlahové plochy a s výstavbou nových budov, neboť cílem studie je identifikace a odhadnutí nákladů spojených s adaptací stávajících budov na změnu klimatu. U stávajících budov je pak převzat předpoklad renovace 95 % podlahové plochy budov (ostatní jsou považovány za nezrekonstruovatelné). Renovace historických budov je zohledněna skrze mělkou a středně energeticky úspornou renovací. Vzorec výpočtu adaptačního scénáře: Kde, I n jsou Investice v roce n, P n jsou provozní náklady v roce n, O n jsou ostatní náklady v roce n. Vzorec výpočtu nákladů: Kde, i je úroková míra, K jsou náklady každé skupiny/kategorie budov, I s je index adaptačního scénáře. Při kalkulaci nákladů je zohledněno procentuální rozdělení budov do jednotlivých kategorií dle jejich připravenosti na změnu klimatu, tempo a typ renovace. Uvažovaný časový rámec studie a s tím související navržení jednotlivých adaptačních scénářů je rozdělen na střednědobý horizont ( ) a dlouhodobý horizont ( ). Ze studie Strategie renovace budov (Holub, Antonín, 2014) je převzato uvažování tzv. learning curve, tedy postupné snižování investičních nákladů v důsledku snižování cen některých technologií, zdokonalování postupů a podobně (trend je stanoven na 0,6 % ročně). Oproti tomu je pak uvažováno s všeobecným nárůstem cen technologií a služeb o 3 % za rok. V rámci modelu výpočtu odhadovaných nákladů scénářů byla zvolena diskontní míra 3 %. Výpočet adaptačních scénářů zohledňuje procentuální rozdělení budov při kalkulaci celkových nákladů a to nejen na jejich současný stav, ale i na jejich orientaci (pro scénář koncentrací skleníkových plynů RCP 4.5 jsou brány v kalkulaci pouze domy s orientací na jih, pro scénář RCP 8.5 jsou brány i domy s orientací na východ a západ). Stránka 20 z 58

22 3. MČ Praha 7 je jednou z 57 městských částí hlavního města Prahy. Svou polohou se jedná o širší centrum Prahy a jihozápadní okraj je součástí historického jádra Prahy. Část Letná je památkovou zónou, Holešovice jsou navrženy na památkovou zónu. Rozloha MČ Praha 7 je 7,14 km 2 s počtem obyvatel a s hustotou zalidnění obyvatel/km 2 (údaje z ). Nejhustěji jsou zalidněny ZSJ Bubny (základní sídlení jednotky), Veletržní palác, U Sparty, Nad Letenským tunelem a Na Maninách, většina jejich rozlohy je zastavěna obytnými domy. V těchto 5 ZSJ se koncentruje téměř 75 % obyvatelstva MČ Prahy 7. Nejméně je pak zalidněn Císařský ostrov, Královská obora a VRÚ Holešovice (Strategický plán rozvoje městské části Praha 7 pro období , 2015). Přehled budov s jejich základními informacemi byl poskytnut MČ Praha 7 a byl převzat z IPRM Prahy, konkrétně pak z Atlasu Prahy V rámci základních údajů byly k dispozici kompletní údaje ke budovám s číslem popisným. Kromě těchto budov je dále evidováno 575 budov bez čísla popisného. Celkově se na území MČ Prahy 7 nachází budov. S ohledem na omezené informace k objektům bez čísla popisného jsou analyzovány a níže řešeny pouze objekty s číslem popisným. Urbanisticky je pro území charakteristická kompaktní bloková zástavba s výškou římsy průměrně m. Nižší domy najdeme především svažité části Letné. Vloženými ucelenými areály s odlišnou strukturou jsou Holešovická tržnice, areál Výstaviště a sousední areál Teplárny. Mezi bloky jsou vloženy solitérní stavby dominantní svým objemem či zdůrazněny výškově, s významnější veřejnou funkcí (např. Veletržní palác, Parkhotel, Národní a Technické museum a podobně). Bloková zástavba dolních Holešovic vychází z velkorysého měřítka, s obvyklou délkou bloku 200 m, které umožňuje rovinatý terén, s pestrou zástavbou vnitrobloků v podobě drobných výrobních existujících či zaniklých provozů, včetně četných pozůstatků industriálních památek (Strategický plán rozvoje městské části Praha 7 pro období , 2015). Více jak ¾ budov mají šikmou střechu, která s ohledem na adaptaci budov na změnu klimatu, limituje možnost realizace horizontální vegetace na střechách. Z pohledu podlažnosti je naprostá většina budov vícepodlažních - 84 % budov s číslem popisným má čtyři a více pater, přičemž 85 % z nich jsou bytové domy. 4 Integrovaný plán rozvoje města Prahy, Atlasu Prahy 5000, zdroj: Stránka 21 z 58

23 Graf 2: Rozdělení budov podle typu střechy a podlažnosti budov Zdroj: Vlastní zpracování Níže uvedená Tabulka 12 uvádí rozdělení budov podle typu využití. Nejvyšší zastoupení mají bytové domy, které představují téměř 74 % budov. U průmyslových objektů je evidováno pouze 12 budov. Celkový počet průmyslových budov bude ovšem ve skutečnost vyšší a bude odpovídat počtu budov bez čísla popisného. V soukromém vlastnictví je na území MČ Praha 7 přibližně 81 % budov, přičemž nejvyšší podíl mají budovy s administrativním a komerčním využitím (92 %), poté bytové domy (85 %) a průmyslové budovy (83 %). Naopak nevyšší podíl veřejného vlastnictví je u škol a vysokých škol (93 %), u objektů spojených s dopravou (69 %) a klubů a kulturních objektů (65 %). Tabulka 12: Rozdělení budov podle typu využití v % Typ budovy Počet Typ vlastnictví (%) Soukromé Veřejné Kombinace Bytové domy % 2 % 13 % Rodinné a polyfunkční rodinné a bytové domy % 5 % 21 % Objekty spojené s dopravou % 69 % 0 % Kluby a kulturní objekty % 65 % 0 % Školy a vysoké školy 15 0 % 93 % 7 % Státní správa, komunální služby, policie % 34 % 0 % Hotely a ubytovací zařízení % 24 % 0 % Polikliniky a ordinace, sociální služby % 78 % 0 % Průmysl % 17 % 0 % Sportoviště a polyfunkční objekty % 49 % 0 % Stránka 22 z 58

24 Typ budovy Počet Typ vlastnictví (%) Administrativa a komerční služby % 8 % 0 % Ostatní nezařazené % 13 % 3 % Celkem % 8 % 11 % Tabulka 13 shrnuje rozdělení budov do skupin, které jsou brány jako výchozí pro kalkulaci nákladů adaptace na změnu klimatu. Nejvyšší zastoupení mají bytové domy B1920 a B1960 (téměř 65 %), což odpovídá sídelní struktuře a historickému vývoji MČ Praha 7. Tabulka 13: Rozdělení budov do skupin Označení Bytové domy a polyfunkční domy Skupina Celkový počet budov B1920 Do počet pater (min. 3) 716 B počet pater (min. 3) 599 B počet pater (min. 3) 144 B a více - počet pater (min. 3) 125 Ostatní RD Rodinné a polyfunkční domy počet pater (max. 2) 22 AVB Administrativní a veřejné budovy 198 OB Ostatní budovy 115 AD Atypické domy 30 HP Haly (a jiné průmyslové stavby) 100 Celkem Graf 3: Procentuální rozdělení budov do jednotlivých skupin Zdroj: Vlastní Z hlediska potenciálu územního rozvoje, lze část MČ Praha 7 označit za území stabilizované, kde se do budoucna nepočítá s výraznou stavební činností (i přes existenci významných developerských projektů, např. Palác Stromovka). Centrální část Prahy 7 je kompaktně zastavěna. S ohledem na adaptaci MČ Praha 7 na změnu klimatu se oblast Holešovice potýká s nevyváženým poměrem zastavitelného a nezastavitelného území. Důsledkem je nedostatek parkových ploch v optimální vzdálenosti od místa bydliště a je tu i častý problém městského prostředí, výrazný nepoměr zpevněných a zasakovacích ploch se všemi ekologickými důsledky, zejména pak existencí UHI (Strategický plán rozvoje městské části Praha 7 pro období , 2015). Stránka 23 z 58

25 Na území Holešovic existuje velké množství proluk, často celých bloků k nové zástavbě. Především oblast kolem řeky, jihovýchodní a severní segment je třeba v budoucnu dobře prostorově regulovat. Blízkost řeky je spojena s rizikem častých povodní, což v minulosti vyvolalo potřebu ochránit zástavbu. V dnešní době je řeka regulovaná a území je v celé délce břehu ochráněno protipovodňovými opatřeními. Mezi Holešovicemi a Letnou se nachází klíčové velké rozvojové území (VRÚ Holešovice) jako potenciál propojení obou nyní oddělených čtvrtí. Na území P7 zasahují další tři velká rozvojová území, kde platí stavební uzávěry do doby předložení celkových urbanistických koncepcí (Na pravém břehu Vltavy, v oblasti Pelc Tyrolka jde o VRÚ Troja a VRÚ Pelc Tyrolka, v oblasti mezi Císařským ostrovem, drážním tělesem a Stromovkou - VRÚ Bubeneč). (Strategický plán rozvoje městské části Praha 7 pro období , 2015). Jako klíčové opatření se při dalším nakládání s nezastavěným územím jeví požadavek maximální zastavitelnosti do 35 % s akcentací na výstavbu budov plně adaptovaných na změnu klimatu. Stránka 24 z 58

26 4. Odhad připravenosti budov na změnu klimatu je zpracován jednotně pro scénáře koncentrací skleníkových plynů RCP 4.5 a RCP 8.5. Na základě rozdělení budov do jednotlivých skupin (splňujících daná kritéria) je zpracován odhad jejich připravenosti. V rámci šetření bylo celkově vybráno 66 budov, které byly posouzeny na základě 5 kritérií (viz Kapitola 1.2.). Nejpočetněji byly zastoupeny skupiny budov B1920 a B1960 (14 respektive 11 vybraných budov), což odpovídá struktuře budov v MČ Praha 7. Tabulka 14: Připravenost budov v MČ Praha 7 na změnu klimatu v % Skupina Budov Bytové domy a polyfunkční domy Připravenost budov (%)* TYP A TYP Ac TYP Nc TYP N TYP NN B1920 Do počet pater (min. 3) 1,0 % 6,1 % 17,2 % 70,7 % 5,0 % B počet pater (min. 3) 1,0 % 14,3 % 15,8 % 66,3 % 2,5 % B počet pater (min. 3) 1,0 % 5,0 % 31,8 % 60,7 % 1,5 % B a více - počet pater (min. 3) 1,0 % 12,3 % 23,3 % 61,8 % 1,5 % Ostatní RD Rodinné a polyf. domy - počet pater (max. 2) 1,0 % 17,5 % 25,0 % 55,0 % 4,0 % AVB Administrativní a veřejné budovy 1,0 % 10,0 % 21,5 % 63,5 % 4,0 % OB Ostatní budovy 0,0 % 2,5 % 15,8 % 77,7 % 1,5 % AD Atypické domy 0,0 % 2,5 % 5,0 % 90,0 % 2,5 % HP Haly (a jiné průmyslové stavby) 1,0 % 5,0 % 22,5 % 64,0 % 7,5 % Celkem 0,8 % 8,4 % 19,8 % 67,8 % 3,3 % *Typ A - Budova připravena na změnu klimatu, Typ Ac - Budova částečně připravena na změnu klimatu; Typ NC - Budova částečně nepřipravena na změnu klimatu; Typ N - Budova nepřipravena na změnu klimatu; Typ NN - Budovy, které nelze, s ohledem na svoji povahu, adaptovat, případně je realizace adaptačních opatření irelevantní. Z celkového pohledu je připravenost budov v MČ Praha 7 minimální. Pouze přibližně 0,8 % všech skupin budov je připraveno na změnu klima, necelých 8,4 % budov je částečně připraveno, 19,8 % budov částečně nepřipraveno, 67,8 % je nepřipraveno a 3,3 % budov s ohledem na jejich povahu adaptovat nelze. Mezi nejlépe adaptované budovy patří skupina RD (rodinné a polyfunkční domy do dvou podlaží) s 43,5 % budov alespoň částečným způsobem adaptovaných na změnu klimatu. Oproti tomu skupina AD (atypické domy) jsou nejméně připravenými budovy s 91,5 % neadaptovaných budov. To odpovídá i jejich atypičnosti a složitosti provedení adaptačních opatření potřebných pro adaptaci. Z posuzovaných klíčových kritérií byla nejčastěji na budovách realizována opatření (případně je budova svým charakterem splňovala) spojená s klasickou renovací fondu budov; tedy rekonstrukce obálky budovy a střechy budovy. Rekonstrukce obálky budovy byla u 11 % případů hodnocena jako dostatečně kvalitní ke změně klimatu, v 23 % pak byla hodnocena jako dílčí. U střechy budovy pak 8 % rekonstrukcí bylo hodnoceno dostatečně kvalitně, 45 % pak jako dílčí. Rekonstrukce střechy budovy (53 %) byla spolu s prosklení budovy (53 %) a existencí vegetace poblíž budovy (71 %) nejvíce kladně hodnoceným kritériem. Relativně kladného hodnocení získalo prosklení budov díky samotnému způsob navržení zasklení budovy případně navržení oken (velká část budov disponuje špaletovými okny). Stránka 25 z 58