Základy ekonomie II. Téma č. 1: Makroekonomické agregáty Petr Musil

Transkript

1 Základy ekonomie II Téma č. 1: Makroekonomické agregáty Petr Musil

2 Koloběh národního hospodářství kolektivně vyrábíme, abychom kolektivně spotřebovávali Produkt Důchod Důchod po zdanění

3 Výkon ekonomiky a jeho souvislosti HDP (Hrubý Domácí Produkt, GDP Gross Domestic Product) základní makroekonomický ukazatel výkonnosti ekonomiky HDP = objem finální produkce realizované na trhu za určité období (zpravidla rok), oceněný tržními cenami, na určitém území (region, stát, nadnárodní uskupení)......a to bez ohledu na národnost výrobních faktorů, které daný produkt vytvořily HDP je toková veličina (produkce za určitý čas)

4 Metody měření HDP metody měření: výdajová, důchodová, produkční výdajová metoda: HDP = C+I B +G+NX, čili celkové výdaje na produkci vyrobenou na určitém území, tj. agregátní poptávka, kde: C... výdaje domácností na spotřebu (Consumption) I B... výdaje firem na hrubé investice (Investments Brutto ) G... vládní nákupy statků a služeb (Government) NX... čisté vývozy (vývozy minus dovozy Net exports)

5 Metody měření HDP důchodová metoda: HDP = veškeré hrubé příjmy vlastníků výrobních faktorů + opotřebení kapitálu + nepřímé daně, tedy: nerozdělené hrubé zisky firem + hrubé mzdy + čisté úroky domácností (rozdíl mezi placenými a přijatými úroky) + hrubé příjmy ze samozaměstnání (hrubé zisky OSVČ) = NI (National Income národní důchod) + opotřebení kapitálu + nepřímé daně = HDP proč připočítáváme opotřebení kapitálu a nepřímé daně? nejsou součástí příjmů vlastníků VF, ale jsou součástí ocenění finální produkce

6 Metody měření HDP produkční metoda (metoda přidané hodnoty): HDP = součet přidaných hodnot na každém stupni výroby zemědělec koupí osivo od překupníka za , na podzim prodá pšenici do mlýna za , mlýn prodá mouku za pekaři, ten prodá chleba za Jaká bude velikost HDP? HDP = , což je hodnota finální produkce, ale také součet přidaných hodnot na jednotlivých stupních výroby PH = (překupník) (zemědělec) (mlynář) (pekař) =

7 Struktura GDP (čtvrtletní průměry , v % z GDP) Zdroj: Burda, Wyplosz, 2003.

8 Struktura GDP v ČR (v %) C I G NX ,9 27,0 21,2-1, ,5 28,0 21,1-1, ,9 28,0 21,1-1, ,2 27,5 22,3-1, ,7 26,7 23,4-1, ,3 25,8 22,1 1, ,1 24,9 22,1 4, ,8 24,6 21,3 5, ,1 24,3 20,4 7,3 Zdroj: Eurostat (2009), vlastní výpočty

9 Nominální vs. reálný produkt nominální HDP = součet hodnoty finální produkce, oceněné cenami běžného roku......nom. HDP ČR v roce 2009 = fyzický objem produkce v ČR v roce 2009 oceněný tržními cenami roku 2009 reálný HDP = součet hodnoty finální produkce, oceněné cenami základního období (stálými cenami)......real. HDP ČR v roce 2009 = fyzický objem produkce v ČR v roce 2009 oceněný tržními cenami roku 2000 reálný GDP je očištěný o vliv změny cenové hladiny k očištění se užívají cenové indexy, a to buď: IPD (Implicit Price Deflator) = (nomin.gdp/real.gdp)x100 CPI (Consumers Price Index) = ( P 1.Q 0 / P 0.Q 0 )x100 IPD proměnlivé váhy komodit, CPI stálé váhy komodit

10 GDP České republiky a IPD (mil.czk) Rok Nominální Reálný (ceny roku 2000) IPD , , , , , , , , , , , , , , , ,5 Zdroj: OECD (2007), vlastní výpočty

11 Ekonomická síla vs. ekonomická úroveň Ekonomická síla = HDP v absolutním vyjádření (viz dosud) Ekonomická úroveň = HDP na osobu Ekonomická síla nebo úroveň podle parity kupní síly (PPP Purchasing Power Parity) při mezinárodním srovnávání je zohledněna rozdílnost cenových hladin v jednotlivých zemích)

12 Ekonomická úroveň ČR (v EUR, b.c.) GDP/os.(PPP) GDP/os n.a n.a n.a n.a Zdroj: ČSÚ (2009), vlastní výpočty

13 Pořadí zemí dle HDP/os. dle PPP Pořadí Země HDP (USD) 1 Katar Lucembursko Norsko * 4 Brunej * 5 Singapur * 6 USA Irsko Švýcarsko * 9 Kuvajt * 10 Rakousko Island Nizozemsko Kanada Spojené arabské emiráty Dánsko Švédsko Austrálie Pořadí Země HDP (USD) 18 Spojené království Belgie Finsko Francie Japonsko Německo Bahrajn Itálie Tchaj-wan Španělsko Řecko Slovinsko Kypr Izrael Nový Zéland Česko Zdroj: IMF (2007)

14 HDP vs. HNP HDP = finální produkce na území určité země za určité období, ale: HNP (hrubý národní produkt) = finální produkce vyrobená výrobními faktory dle národní příslušnosti (bez ohledu na území) za určité období je pravděpodobné, že pro zemi, která hodně investuje v zahraničí, bude platit: HNP > HDP (např. USA) a naopak: pro zemi, která je čistým příjemcem zahraničních investic bude platit: HNP < HDP (např. ČR) který ukazatel a kterých zemí bude ovlivněn, pokud Škoda Auto bude vyrábět osobní vozy v Indii? Poroste HDP Indie a HNP Německa

15 Má ukazatel HDP absolutní vypovídací schopnost? nikoli: nejsou v něm zahrnuty transakce, které neprochází trhem, nebo jsou naopak započítány výdaje, které by být neměly co v GDP není, ale mělo by být: stínová ekonomika, neplacená práce (např. domácí práce), hodnota volného času, kvalita zboží apod. (hodnota GDP je podhodnocena) co v GDP je, ale být by nemělo: nápravy škod na životním prostředí apod. (hodnota GDP je nadhodnocena) ukazatel NEW (Net Economic Welfare) čistý ekonomický blahobyt započítává odhady výše uvedených položek v praxi: HDI (Human Development Index) index lidského rozvoje kromě HDP/os. také gramotnost, střední délka života, vzdělanostní struktura apod.

16 Odhad rozměru stínové ekonomiky v roce 1999 Zdroj: Burda, Wyplosz, 2003.

17 Inflace Inflace = dlouhodobý růst cenové hladiny ne každé zvýšení cenové hladiny je inflací (např. deregulace cen) důležitá je tedy dlouhodobost za inflaci nelze například považovat deregulaci cen (viz např. cenová liberalizace v ČSFR v r. 1991) jde pouze o změny formy inflace opakem inflace je deflace = pokles cenové hladiny desinflace = snižování míry inflace, tj. cenová hladina stále roste, ale nižším tempem

18 Měření inflace cenové indexy k měření inflace se využívají cenové indexy, tj. indexní čísla, pomocí kterých se měří úroveň cenové hladiny podle pohybu cenových indexů se pak zjišťuje míra inflace cenové indexy: měřící celkovou cenovou hladinu (CPI, IPD) dílčí cenové indexy (PPI, index cen stavebních prací, index cen zemědělských komodit apod.)

19 Měření inflace cenové indexy IPD (Implicit Price Deflator) = kde: P t... tržní ceny běžného období P 0... tržní ceny základního období Q t... množství, vyrobené v běžném období IPD je poměr nominálního a reálného HDP CPI (Consumer s Price Index) = kde: P t... tržní ceny běžného období P. Q.100 P 0... tržní ceny základního období Q 0... množství, vyrobené v základním období t 0 t P. Q t P t 0. Q 0 P. Q 0.100

20 Měření inflace cenové indexy odlišnosti IPD a CPI: IPD zachycuje změnu cen veškerého vyrobeného zboží na území dané země to je jeho výhoda, ale: proměnlivá struktura vyrobeného zboží (ne každý rok se vyrobí stejné množství všech druhů zboží) to je jeho nevýhoda CPI zachycuje změnu cen pouze zboží, které nakupuje průměrný spotřebitel výhoda (nemění se komoditní koš), ale: stálost tzv. spotřebitelského koše zabraňuje schopnosti zachytit změnu spotřebitelských preferencí preference se mění rychleji než se aktualizuje spotřební koš (navíc vliv substituce dražšího zboží levnějšími substituty)

21 Spotřební koš ČR Stálé váhy Oddíl roku 1999 roku 2005 starý koš nový koš Úhrn v tom: potraviny a nealko. nápoje 19,8 16,3 alkoholické nápoje, tabák 7,9 8,2 odívání a obuv 5,7 5,2 bydlení, voda, energie, paliva 23,6 24,8 bytové vybavení, zařízení domácností, opravy 6,8 5,8 zdraví 1,4 1,8 doprava 10,1 11,4 pošty a telekomunikace 2,3 3,9 rekreace a kultura 9,6 9,9 vzdělávání 0,5 0,6 stravování a ubytování 7,4 5,8 ostatní zboží a služby 5,0 6,3 Zdroj: ČNB

22 GDP České republiky a IPD (mil.czk) Rok Nominální Reálný (ceny roku 2000) IPD , , , , , , , , , , , , , , , ,5 Zdroj: OECD (2007), vlastní výpočty

23 Měření inflace cenové indexy PPI (Producers Price Index Index cen výrobců) = změna cen všech průmyslových výrobků vyrobených na domácím trhu pevné váhy, kterým vstupují do koše (podíl tržeb za danou komoditu na celkových tržbách) ceny na primárním trhu (výrobci prodávají prvním odběratelům) bez nepřímých daní a ost. nákladů Index cen zemědělských výrobců Index cen stavebních prací Index cen tržních služeb složení dílčích cenových indexů je obdobné slouží k předpovědi vývoje celkové cenové hladiny

24 Měření inflace míra inflace míra inflace se měří jako procentní změna cenové hladiny, tj. procentní změna cenového indexu π = π = IPDt IPD IPD CPI t 1 CPI t CPI t 1 t 1 t měříme-li inflaci pomocí IPD měříme-li inflaci pomocí CPI

25 Vývoj míry inflace v ČR V % 22,0 20,0 18,0 16,0 14,0 12,0 10,0 8,0 6,0 4,0 2,0 0,0 Míra inflace (v%, průměrná roční změna CPI) Míra inflace (v%, meziroční změna CPI,prosinec) Zdroj: ČSÚ

26 Typologie inflace inflaci lze rozlišovat dle různých hledisek: kvantitativní, kvalitativní, dopad na relativní ceny, očekávání, dle příčin

27 Inflace kvantitativní hledisko inflace mírná (ceny rostou pomaleji než reálný produkt) obvykle nabývá hodnot v řádu jednotek procent ročně inflace pádivá (ceny rostou rychleji než reálný produkt) obvykle nabývá dvouciferných hodnot) hyperinflace (ceny rostou takovým tempem, že lidé nechtějí držet peníze útěk od peněz návrat k barterovému obchodu)

28 Jak vypadá hyperinflace? Country Month with highest inflation rate Highest monthly inflation rate Equivalent daily inflation rate Time required for prices to double Hungary July % 207 % 15 hours Zimbabw e Yugoslavi a November % 98 % 24.7 hours January % 64.6% 1.4 days Germany October ,500 % 20.9 % 3.7 days Greece October ,800 % 17.9 % 4.3 days China May ,178 % 11% 6.7 days Zdroj: Kwok, Hanke (2009)

29 Inflace kvalitativní hledisko inflace zjevná (projevuje se růstem cenové hladiny) inflace skrytá (není zachycena v cenových indexech cenový index není sestaven správně) inflace potlačená (projevuje se jinak, než růstem cenové hladiny: nedostatkem, černým trhem, vynucenými úsporami cenová regulace)

30 Potlačená inflace P D D' S výchozí situace představuje rovnováhu na trhu (při S a D) P reg dojde-li k růstu poptávky, za normálních okolností vzroste rovnovážná cena a rovnovážné množství, ale: Q s Q D Q...cena je regulována na původní úrovni vznikne tedy převis D nad S (Q D >Q S ) Inflace se neprojevuje růstem cen, ale jinými způsoby, jako: viz následující slide

31 Potlačená inflace - důsledky nedostatek zboží fronty před obchody černý trh

32 Inflace další hlediska Dopad na relativní ceny: inflace vyrovnaná (nemění relativní ceny) inflace nevyrovnaná (mění relativní ceny různá zboží zdražují různým tempem) Dle očekávání: inflace anticipovaná (očekávaná) inflace neanticipovaná (neočekávaná) Dle příčin: inflace poptávková (způsobená tiskem peněz) inflace nabídková (způsobená nabídkovými šoky např. ropné šoky)

33 Důsledky inflace Obecně lze říci, že inflace ekonomice škodí, protože: je-li neočekávaná, přerozděluje bohatství (od věřitelů k dlužníkům, od zaměstnanců k firmám, od daňových poplatníků ke státu apod.) je-li nevyrovnaná, mění relativní ceny, a tudíž pokřivuje cenové informace, a tedy způsobuje neefektivnost Inflace je nejméně škodlivá, pokud je očekávaná a zároveň je vyrovnaná což je v realitě téměř nemožné

34 Jak inflace přerozděluje bohatství? od věřitele k dlužníkovi: Jarda půjčí Frantovi 100 Kč za roční úrok 10 %. Franta za rok vrátí Jardovi 110 Kč. Zároveň se ale ceny během roku zvýšily o 20 %. Kolik Kč reálně Franta vrátil a jaká byla reálná úroková míra? Franta vrátil reálně jen 90 Kč a reálná úroková míra byla -10%. Franta na inflaci vydělal od daňových poplatníků ke státu: Pepa si vydělal za rok 1 mil. Kč, jeho daňové zatížení bylo 10 %. Státu odvedl 100 tisíc Kč. Další rok se díky 20% inflaci zvýšil jeho výdělek na 1,2 milionu, čímž se dostal do daňového pásma 20 %. Na daních tak odvedl 240 tisíc Kč. Pepa státu odvedl na daních díky inflaci o 140 % nominálně více než před rokem, reálně o 120 % (nominální změna daní minus inflace)

35 Je lepší inflace nebo deflace? ani jedno, ani druhé o deflaci platí totéž co inflaci, tj. nejméně škodí tehdy, je-li očekávaná a vyrovnaná jinak způsobuje stejné škody jako inflace, pouze opačným směrem

36 Nezaměstnanost Nezaměstnanost (UNE Unemployment) důsledek určité tržní nedokonalosti nebo nepružnosti trhu práce Nezaměstnanost: dobrovolná, nedobrovolná Nezaměstnanost: frikční, strukturální, cyklická Dobrovolná UNE při dané mzdě není určitá část populace ochotna pracovat, tj. nehledá práci, netvoří ekonomicky aktivní obyvatelstvo Nedobrovolná UNE jako důsledek nepružnosti mezd směrem dolů, nebo mzdové regulace

37 Dobrovolná a nedobrovolná UNE w/p D L dobrovolná UNE S L w/p D L D L ' S L nedobrovolná UNE (w/p)* (w/p)* L* L Je-li trh práce v rovnováze, pak existuje pouze dobrovolná UNE L D L S L Nedobrovolná UNE vznikla v důsledku poklesu poptávky po práci a nepřizpůsobení reálné mzdy reálná mzda zůstala na původní úrovni (nepružnost mezd směrem dolů)

38 Nezaměstnanost Frikční UNE jako důsledek fluktuace pracovní síly mezi pracovními pozicemi mění-li někdo pracovní pozici, zpravidla nějaký čas trvá, než najde práci novou Strukturální UNE svou povahou obdoba frikční, ale: jde o hlubší nesoulad mezi poptávkou po práci a nabídkou práce tím větší, čím větší nepružnost nabídky práce (neschopnost nebo neochota přizpůsobit se strukturálním změnám) Cyklická UNE jako důsledek cyklického kolísání hospodářského výkonu vzniká, pokud se mzdy nepřizpůsobují změnám poptávky po práci (de facto totéž, co nedobrovolná UNE)

39 Cyklická nezaměstnanost w/p D L D L ' cyklická UNE S L (w/p)* L D L S L Dochází-li k poklesu výkonu ekonomiky, pak klesá poptávka po práci. Nejsou-li mzdy pružné směrem dolů, pak se trh práce ocitá v nerovnováze (nabídka je větší než poptávka) a vzniká cyklická nezaměstnanost

40 Přirozená nezaměstnanost Přirozená nezaměstnanost = frikční + strukturální UNE Přirozená nezaměstnanost je slučitelná s rovnováhou pracovního trhu, neboť:...rovnováha pracovního trhu neznamená, že všichni, kteří chtějí pracovat, tak pracují, ale......všichni, kteří chtějí při dané mzdové sazbě pracovat, práci najdou Velikost přirozené nezaměstnanosti závisí na mnoha faktorech, zejména na: pružnosti pracovního trhu, sociálním systému, informovanosti, míře státní regulace apod.

41 Přirozená nezaměstnanost w/p D L S L (w/p)* L* L přirozená UNE

42 Odhady přirozené míry nezaměstnanosti * Germany Italy Japan Spain UK USA Zdroj: Burda, Wyplosz (2003)

43 Nezaměstnanost a ukazatele trhu práce klíčové ukazatele pracovního trhu: míra nezaměstnanosti, míra pracovní participace, míra zaměstnanosti míra nezaměstnanosti: ne každý, kdo není zaměstnaný je nezaměstnaný nezaměstnaný = člověk, který nemá práci, ale aktivně ji hledá

44 Nezaměstnanost a ukazatele trhu práce ekonomicky aktivní obyvatelstvo = zaměstnaní + nezaměstnaní (dle předchozí definice) = pracovní síla (LFS Labour Force Supply) ten, kdo nepracuje a práci nehledá, netvoří pracovní sílu, tj. netvoří nabídku práce a je dobrovolně nezaměstnaný (nepočítá se do míry nezaměstnanosti)

45 Ukazatele trhu práce Míra nezaměstnanosti = nezaměstnaní/pracovní síla [%] Míra pracovní participace = objem pracovní síly/objem populace v dané věkové skupině [%] Míra zaměstnanosti = počet zaměstnaných/objem populace v dané věkové skupině [%] POZOR!!! míra zaměstnanosti není doplňkem míry nezaměstnanosti

46 Populace let Pracovní síla Nezaměstnaní = míra pracovní participace = míra nezaměstnanosti = míra zaměstnanosti

47 Míra nezaměstnanosti v zemích V-4 (v %) 25,0 20,0 15,0 10,0 5,0 0, CZE SVK HUN POL Zdroj: OECD (2007), vlastní výpočty

48 Míra pracovní participace v zemích V-4 (v %) CZE SVK HUN POL Zdroj: OECD (2007), vlastní výpočty

49 Míra zaměstnanosti v zemích V-4 (v %) 75,0 70,0 65,0 60,0 55,0 50, CZE SVK HUN POL Zdroj: OECD (2007), vlastní výpočty

50 Dopady zavádění minimální mzdy w/p S L nedobrovolná UNE D L (w/p) min (w/p)* L D L S L

51 Minimální mzda a míra nezaměstnanosti mladých ve vybraných zemích Minimum wage as a fraction of the average wage Youth employmentpopulation ratio Youth unemployment rate (%) Italy n.a France Australia Germany n.a Ireland Denmark n.a Greece Sweden n.a Belgium Luxembourg The Netherlands UK Canada Portugal USA Japan Spain Zdroj: Burda, Wyplosz (2003)