1. ZDROJE IONIZUJÍCÍHO ZÁŘENÍ (Václav Hušák) 1.1 Přírodní zdroje ionizujícího záření

Rozměr: px
Začít zobrazení ze stránky:

Download "1. ZDROJE IONIZUJÍCÍHO ZÁŘENÍ (Václav Hušák) 1.1 Přírodní zdroje ionizujícího záření"

Transkript

1 KLINICKÁ RADIOBIOLOGIE ZDROJE IONIZUJÍCÍHO ZÁŘENÍ (Václav Hušák) 1.1 Přírodní zdroje ionizujícího záření K přírodním zdrojům náleží kosmické záření a přírodní radionuklidy vyskytující se v přírodě, např. 40 K, 226 Ra, 222 Rn, 238 U aj.. Rozlišují se tři složky kosmického záření: galaktické záření, sluneční záření a záření radiačních (van Allenových) pásů Země. Galaktické kosmické záření pochází z hlubokých oblastí vesmíru a skládá se z protonů (85 %), jader helia (11 %), těžších jader prakticky všech prvků soustavy (1 %) a elektronů (3 %). Sluneční kosmické záření pochází především ze slunečních erupcí. Je tvořeno z 99 % protony, těžší nabité částice představují méně než 0,1 % celkové fluence. Radiační (van Allenovy) pásy jsou tvořeny protony a elektrony zachycenými magnetickým polem Země v určitých vzdálenostech od jejího povrchu; vnější pás je ve vzdálenosti km, vnitřní ve vzdálenosti 3 tisíce km. Po vstupu do atmosféry interagují částice kosmického záření s přítomnými atomy a molekulami. K zemskému povrchu pronikají hlavně částice vznikající interakcemi zejména primárních fotonů (tzv. sekundární složka kosmického záření). K dávkovému ekvivalentu člověka na zemském povrchu přispívají nejvíce muony, s rostoucí nadmořskou výškou roste příspěvek elektronů, ve vzdálenostech větších než desítky km nejvíce dominují protony. Na radiační zátěži člověka v obvyklých výškách letů letadel se podílí polovinou neutrony a polovinou nabité částice. Přírodní radionuklidy se podle původu rozdělují do tří skupin: radionuklidy kosmogenní, primordiální a radionuklidy vznikající sekundárně z původních radionuklidů tvořících přeměnové řady. Kosmogenní radionuklidy vznikají průběžně v jaderných reakcích při interakci kosmického záření se stabilními prvky zejména ve vnějším obalu Země, např. známý izotop 14 C vzniká v reakci 14 N(n,p) 14 C, dalšími kosmogenními radionuklidy jsou 3 H, 7 Be, 22 Na aj.. Primordiální radionuklidy 238 U, 235 U, 232 Th, 40 K, 87 Rb aj. vznikly v raných stádiích vesmíru a díky velmi dlouhému poločasu přeměny většímu než 108 let se dosud vyskytují na Zemi ve významném množství. Z radionuklidů vznikajících v přeměnových řadách je nejvýznamnější 226 Ra (je v řadě počínající 238 U) a z něho vznikající plyn 222 Rn s řadou dceřiných produktů, které jsou již v pevné formě. 1.2 Umělé zdroje ionizujícího záření Umělé zdroje ionizujícího záření vytvořené člověkem zahrnují rentgenky, umělé radionuklidy, urychlovače, jaderné reaktory aj. Rentgenky. V těchto zařízeních jsou elektrony emitované z katody urychlovány k terčíku na anodě, v němž je dopadem elektronů buzeno elektromagnetické záření nazývané rentgenové. Rozlišuje se záření brzdné a charakteristické (obr. 1.1). Brzdné rentgenové záření vzniká při změně rychlosti pohybu elektronu v elektromagnetickém poli atomů anody. Spektrum brzdného záření je spojité. V lékařských rentgenkách je energie elektronů dopadajících na anodu od několika desítek kev až do 500 kev při proudu 50 ma až 1 A. Charakteristické rentgenové záření s čárovým spektrem je emitováno při přechodu elektronu v materiálu anody z excitovaného elektronového obalu atomu na nižší

2 KLINICKÁ RADIOBIOLOGIE 11 energetickou hladinu energie fotonu je rovna energetickému rozdílu mezi hladinami (obr. 1.2). Rentgenky jsou jediným zdrojem záření pro radiodiagnostiku, ve kterých se využívá hlavně brzdného záření; jen mamografické vyšetření je založeno na charakteristickém záření. Obr. 1.1 Spektrum rentgenového spojitého a charakteristického záření (napětí na rentgence 300 kv, wolframový terčík, filtrace 2 mm Al a 3,5 mm Cu). Na svislé ose grafu je vynesen počet fotonů rentgenového záření vztažený na jednotkový interval energie. Obr. 1.2 Vznik rentgenového záření K α a K β v atomovém obalu atomu při přeskocích elektronu ze slupky M a slupky L na prázdné místo po elektronu ve slupce K. Radionuklidy. Při přeměnách (rozpadech) radionuklidů se uvolňuje ionizující záření různého druhu. Při přeměnách jádra atomů některých radionuklidů jsou emitovány částice α heliová jádra sestávající ze dvou protonů a dvou neutronů. Zářiče alfa se v rutinní lékařské praxi nepoužívají; v posledních letech se vynakládá úsilí o jejich aplikace v radioimunoterapii (jedné z oblastí léčby otevřenými zářiči v nukleární medicíně). Částice β emitované při přeměnách protonů a neutronů v jádře mají buď záporný náboj (elektrony) nebo kladný náboj (pozitrony). Zářiče beta 90 Y, 89 Sr, 32 P, 131 I aj. nacházejí uplatnění v léčbě nádorových a dalších onemocnění v nukleární medicíně. Záření γ, které je elektromagnetické povahy, vzniká při přechodu nukleonů v atomovém jádře z vyšších

3 KLINICKÁ RADIOBIOLOGIE 12 energetických hladin na nižší. Spektra částic alfa a záření gama jsou čárová (jsou tvořena liniemi), spektrum částic beta je spojité. Při přeměně některých radionuklidů je vedle záření gama emitováno též intenzivní charakteristické záření tak jak je tomu u rentgenek (obr. 1.2); příkladem takových zářičů používaných v lékařství jsou 125 I a 201 Tl. Přeměny radionuklidů jsou doprovázeny též emisí konverzních a Augerových elektronů, jež pocházejí, stejně jako charakteristické záření, z atomového obalu. Zářiče gama 99m Tc, 111 In, 67 Ga aj. - ve formě otevřených zářičů (roztoků a plynů) jsou běžným prostředkem k diagnostice v nukleární medicíně, zářiče gama 60 Co, 137 Cs, 192 Ir aj. - ve formě uzavřených zářičů jsou základem radioterapie. Druhem radioaktivní přeměny je samovolné (spontánní) štěpení, jež je specifické pro velmi těžká jádra transuranů; při tomto štěpení jsou emitovány vedle jiných druhů záření neutrony; příkladem je 252 Cf využívané v radioterapii. V jaderných reakcích částic alfa s jádry některých prvků vznikají neutrony; např. reakce částice alfa emitované při přeměně 241 Am (poločas 432 r) s jádrem berylia vede k emisi neutronů s výtěžkem 82 neutronů připadajících na milión částic α. Urychlovače. Podle tvaru dráhy urychlované nabité částice se urychlovače dělí na kruhové a lineární. K prvnímu druhu náleží betatron, v němž se elektrony urychlují po kruhové dráze uvnitř vyčerpané trubice prstencového tvaru. V minulých desetiletích se betatrony hojně používaly v radioterapii, poté ustoupily lineárním urychlovačům. Dalším kruhovým urychlovačem je cyklotron, který slouží k získávání svazků nabitých částic o vysoké energii protonů, deuteronů aj. Cyklotrony slouží k výrobě radionuklidů pro aplikace v lékařství a dalších oborech. Vložením kovového terčíku do svazku nabitých částic urychlených v cyklotronu lze získat neutrony s vysokou energií. Lineární urychlovač je pojmenován podle toho, že elektrony jsou v něm urychlovány elektromagnetickou vlnou po přímkové dráze. Klasický princip lineárního urychlovače s postupnou vlnou, v němž je elektron unášen elektromagnetickou vlnou postupující v urychlovací trubici, je u přístrojů pro lékařské použití nahrazen principem stojaté vlny. Urychlovače elektronů mohou sloužit i jako zdroj intenzivního brzdného rentgenového záření s energií podstatně vyšší než mohou poskytnout rentgenky; brzdné záření se získává dopadem svazku urychlených elektronů na kovovou fólii. V praxi se běžně setkáváme s lékařskými urychlovači v oblasti energií do desítek MeV. Kromě elektronových urychlovačů jsou na některých zahraničních pracovištích využívány pro léčbu nádorových onemocnění i urychlovače protonů a těžkých iontů. Jaderné reaktory. Tato zařízení, v nichž probíhá řízené štěpení jader 235 U, jsou mohutným zdrojem neutronů a záření gama. V jaderných reaktorech se vyrábějí radionuklidy pro použití v lékařství a dalších oborech. 1.3 Interakce ionizujícího záření s prostředím Interakce ionizujícího záření, nepostižitelného lidskými smysly, s prostředím je základem detekce a dozimetrie, radiobiologie, radiochemie a všech aplikací v různých oborech. Při průchodu záření α prostředím vytvářejí tyto částice při srážkách s atomy kladné ionty tím, že z elektronového obalu atomů vyrážejí elektrony dochází k ionizaci (obr. 1.3). Vzhledem k tomu, že částice alfa ztrácejí při ionizacích velmi rychle svoji ener-

4 KLINICKÁ RADIOBIOLOGIE 13 gii, jejich dosah v prostředí je velmi malý. V plynech je to řádově několik cm, ve tkáni µm až desítky µm. Obr Schematické znázornění dráhy částice alfa a procesů po interakci fotonu gama s elektronem atomového obalu. Částice β (elektrony) při průchodu prostředím ztrácejí svoji energii v ionizacích atomů a dále v důsledku brzdného záření. Jelikož elektrony jsou ve srovnání se zářením alfa relativně malé a lehké, jsou rozptylovány s malými ztrátami energie a jejich dráha může být značně klikatá. Jejich dosah závisí na energii; záření beta s maximální energií 2 MeV má dolet ve vzduchu přibližně 8 m, ve vodě 1 cm a v hliníku 4 mm. Energie brzdného záření a výtěžek brzdného záření závisejí na atomovém čísle absorbující látky u těžkých látek jsou výrazně vyšší než u látek lehkých. Při průchodu pozitronů (elektronů s kladným nábojem) prostředím dochází k tzv. anihilaci. Pozitron se spojí s elektronem, při čemž vzniknou dva fotony záření gama s energií 511 kev, jež z místa anihilace odlétnou opačnými směry. Interakce záření γ s hmotným prostředím se výrazně odlišuje od interakce elektricky nabitých částic. Při průchodu prostředím uvolňují fotony elektricky nabité částice (elektrony), které tím získají energii dostatečnou k tomu, aby byly schopné prostředí ionizovat a excitovat. Záření γ náleží tedy do kategorie nepřímo ionizujícího záření. Záření gama interaguje s prostředím fotoefektem, Comptonovým rozptylem a tvorbou párů elektron pozitron (obr. 1.4). Při fotoefektu předá foton záření γ veškerou svoji energii elektronu na některé z vnitřních slupek atomu. Tento elektron je z atomu uvolněn a jeho místo je zaplněno elektronem z vyšší slupky a přebytek energie je vyzářen v podobě fotonu charakteristického rentgenového záření. Pravděpodobnost fotoefektu se zmenšuje s rostoucí energií záření γ a roste s atomovým číslem materiálu; projevuje se tedy hlavně u fotonů s nižší energií a v látkách s vysokým atomovým číslem (např. ve stínícím materiálu Pb). Při Comptonově rozptylu se jedná o interakci fotonů γ se slabě vázanými elektrony na vnějších slupkách atomů. Foton γ předá část své energie volnému elektronu a uvede jej do pohybu. Rozptýlený foton pak s nižší energií pokračuje v pohybu v odlišném směru.

5 KLINICKÁ RADIOBIOLOGIE 14 Comptonův rozptyl je převládajícím typem interakce záření gama středních energií s látkami o malém atomovém čísle (voda, tkáň aj.). Má-li foton γ větší energii než 1,02 MeV, může být zcela pohlcen v elektrickém poli atomového jádra, přičemž vzniká dvojice elektron a pozitron (elektron-pozitronový pár). Obr Schematické znázornění procesů interakce záření gama a rentgenového záření s prostředím. Podstatně kratší dosah elektronů ve tkáni ve srovnání s dosahem záření rentgenového a γ je demonstrován na obr Svazek elektronů s energií 11 MeV je výrazně více zeslabován ve tkáni než svazek rentgenového záření s relativně nízkou energií; z toho vyplývá, že i absorbovaná dávka způsobená elektrony je ve velké hloubce podstatně menší než dávka rentgenového záření.

6 KLINICKÁ RADIOBIOLOGIE 15 Obr. 1.5 Zeslabení svazku elektronů a svazku rentgenového záření při průchodu tkání. Při interakci neutronů (náležejících rovněž do kategorie nepřímo ionizujícího záření) s prostředím dochází nejčastěji k pružnému rozptylu a záchytu neutronu (radiačnímu záchytu). Při pružném rozptylu dochází ke změně směru neutronu a přechodu části kinetické energie neutronu na atomové jádro. Neutron se vychýlí ze směru pohybu v poli jaderných sil atomového jádra a zpomalí se. Při radiačním záchytu je neutron absorbován jádrem tím se vytvoří složené jádro ve vzbuzeném stavu, které vyzáří excitační energii ve formě fotonu γ; neutron zůstává trvale součástí jádra. Nově vzniklý nuklid je velmi často radioaktivní. Další možné interakce neutronů s hmotným prostředím jsou nepružný rozptyl a štěpení jader. 1.4 Veličiny a jednotky v oblasti ionizujícího záření Veličiny a jednotky charakterizující zdroje záření U radionuklidových zdrojů se množství radioaktivní látky charakterizuje aktivitou A; touto veličinou se rozumí poměr dn/dt, kde dn je střední počet samovolných jaderných přeměn z daného energetického stavu v určitém množství radioaktivní látky, k nimž dojde za časový interval dt (N označuje počet radioaktivních atomů, t označuje čas, d znamená nekonečně malý přírůstek uvažované veličiny). Jednodušeji můžeme říci, že aktivita radioaktivní látky je počet radioaktivních přeměn v této látce vztažený na jednotku času. Aktivita A radionuklidu klesá exponenciálně s časem t podle vztahu A = A 0 exp(-λt), kde A 0 je aktivita radionuklidu v čase t = 0 a λ přeměnová konstanta. Platí λ = ln2/t 1/2, kde T 1/2 je fyzikální poločas radionuklidu. Jednotkou aktivity je 1 s -1, pro níž se používá název becquerel (Bq). Násobnými jednotkami jsou např. 1 kbq, 1 MBq, 1

7 KLINICKÁ RADIOBIOLOGIE 16 GBq. Vztáhneme-li aktivitu na jednotkovou hmotnost zářiče, dostaneme měrnou aktivitu (jednotka Bq.kg -1 ). U plošných zdrojů se uvažuje plošná aktivita (jednotka Bq.m -2 ), u objemových zdrojů objemová aktivita (Bq.m -3 ). Uvedené veličiny nelze použít u jiných než radionuklidových zdrojů, např. u rentgenek, urychlovačů aj.. Je třeba veličiny emise zdroje definované jako podíl počtu částic dn t emitovaných ze zdroje v časovém intervalu dt a tohoto časového intervalu; jednotkou je s -1. Pokud zdroj neemituje záření izotropně, jak je tomu např. u urychlovačů (úzký svazek záření) nebo někdy u radionuklidových zdrojů v podobě pevných zářičů různého tvaru, použije se veličina úhlová emise zdroje, tj. emise zdroje vztažená na jednotkový prostorový úhel; jednotkou je s -1 sr -1. Dále se zdroje ionizujícího záření charakterizují druhem a energií emitovaného záření. U radionuklidových zdrojů zářičů β se spojitým spektrem se udává maximální a střední energie částic β. U zářičů α a γ s čárovým spektrem je důležité znát zastoupení částic nebo fotonů záření s určitou energií na celkovém počtu emitovaných částic nebo fotonů; zastoupení se vyjadřuje zpravidla v procentech Veličiny charakterizující pole záření Kolem zdrojů ionizujícího záření existuje určité pole záření, jež se charakterizuje fluencí částic nebo fotonů (hustotou prošlých částic nebo fotonů) Φ danou poměrem dn/da, kde dn je počet částic nebo fotonů, jež vstoupily do koule s plošným obsahem da hlavního řezu (obr. 1.6). Často se používá další veličiny, kterou je příkon fluence částic nebo fotonů (hustota toku částic nebo fotonů) ϕ; je dán poměrem dφ/dt, tj. přírůstkem fluence za časový interval dt. Jednotkou příkonu fluence je m -2 s -1. Ve speciálním případě širokého rovnoběžného homogenního svazku částic nebo fotonů udává tato veličina počet částic nebo fotonů, jež projdou plochou 1 m 2 (umístěnou kolmo na jejich směr) za 1 s. a) b) Obr K definici fluence (hustoty prošlých částic); a částice přicházející ze všech směrů, čárkovaně je vyznačen hlavní řez koule o ploše da; b - je znázorněn rovnoběžný svazek částic a plocha 1 cm 2 umístěná kolmo na směr jejich šíření. Obdobně se definují veličiny fluence energie (hustota prošlé energie), jejíž jednotkou je J.m -2 a příkon fluence energie (hustota toku energie), jejíž jednotkou je W.m -2.

8 KLINICKÁ RADIOBIOLOGIE Veličiny popisující interakci ionizujícího záření s látkou Zeslabení svazku záření γ nebo rentgenového záření se vyjadřuje pomocí lineárního součinitele zeslabení µ (obr. 1.7) vztahem ϕ = ϕ 0 exp(-µd), kde ϕ 0 je příkon fluence fotonů před zeslabením a ϕ příkon fluence po průchodu vrstvou materiálu o tloušťce d. Jednotkou lineárního součinitele zeslabení je m -1 ; častěji se používá cm -1. Vedle lineárního součinitele zeslabení se používá též hmotnostní součinitel zeslabení µ m = µ/ρ, kde ρ je hustota materiálu. Jelikož jednotkou hmotnostního součinitele zeslabení je m 2 kg -1, do vztahu vyjadřujícího zeslabení svazku dosazujeme tloušťku d v kg m -2, častější vyjádření je v cm 2 g -1 a g.cm -2. Obr. 1.7 Energetická závislost lineárního součinitele zeslabení µ a lineárního součinitele absorpce energie µ E záření γ a rentgenového záření. Zeslabení svazku záření je způsobeno jednak jeho absorpcí v prostředí fotoefektem, jednak Comptonovým rozptylem (obr. 1.8); někdy se termín zeslabení (angl. attenuation) nesprávně nahrazuje termínem absorpce.

9 KLINICKÁ RADIOBIOLOGIE 18 Obr Zeslabení svazku fotonů záření γ nebo rentgenového záření je způsobeno absorpcí a rozptylem fotonů v prostředí. Výše uvedený vztah pro příkon fluence fotonů platí jen pro tzv. úzký svazek, který obsahuje pouze primární nerozptýlené fotony. Zeslabení tzv. širokého svazku, v němž jsou fotony jak primární, tak i rozptýlené, je menší než v případě úzkého svazku (obr. 1.9). Obr Příkon fluence fotonů záření gama prošlých absorbátorem v závislosti na jeho tloušťce. Zeslabení širokého svazku je menší než úzkého svazku. V dozimetrii se používá též hmotnostní součinitel absorpce energie µ Em, pomocí kterého se vyjadřuje vztah mezi fluencí energie ψ a dávkou D v dané látce D = µ Em ψ. Tento vztah platí jen pro monoenergetické záření. Lineární přenos energie (LPE, zkratka angl. termínu je LET) pro nabité částice je definován vztahem L = (de/dx), kde de je ztráta energie nabité částice v důsledku srážek s elektrony při jejím průchodu vzdáleností dx v látce a přenosem energie menším než je určitá omezující hodnota. Jednotkou lineárního přenosu energie LPE je 1 J.m -1, často se užívá jednotka 1 kev.µm -1. Vysokým LPE se vyznačují částice α, protony aj., nízký LPE mají elektrony, záření γ a X (obr. 1.3). Záření s vysokým LPE se někdy označuje jako hustě ionizující záření, záření s nízkým LPE jako řídce ionizující záření.

10 KLINICKÁ RADIOBIOLOGIE Veličiny dozimetrie ionizujícího záření Důležitou veličinou je absorbovaná dávka D, jež je definována jako poměr střední energie dε sdělené v objemovém elementu dávky o hmotnosti dm a hmotnosti tohoto elementu (obr. 1.10). Jednotkou absorbované dávky je joule na kilogram, pro který byl zaveden název gray (Gy). Krátce lze říci, že absorbovaná dávka je energie ionizujícího záření absorbovaná v jednotce hmotnosti ozařované látky v určitém místě. Pro sdělenou energii platí vztah ε = Σ ε in - Σ ε ex + Σ Q, kde první člen na pravé straně rovnice je součet energií všech přímo a nepřímo ionizujících částic, které do daného objemu vstoupily; druhý člen je součet energií všech částic, které objem opustily; poslední člen představuje součet všech změn (úbytků s kladným a přírůstků se záporným znaménkem) klidových energií jader a elementárních částic při jakýchkoliv jaderných přeměnách, k nimž uvnitř daného objemu došlo. Obr K definici absorbované dávky Dávkový příkon je poměr přírůstku dávky dd za čas dt. Jednotkou je Gy.s -1, často se dávkový příkon vyjadřuje v mgy.h -1 nebo v µgy.h -1. Kerma K je definována poměrem de k /dm, kde de k je součet počátečních kinetických energií všech nabitých částic uvolněných nenabitými ionizujícími částicemi v určitém objemu látky o hmotnosti dm. Jednotkou kermy je, stejně jako jednotkou absorbované dávky, 1 Gy. Kerma se používá jen v souvislosti s nepřímo ionizujícím zářením (záření gama, neutrony). Za podmínky rovnováhy nabitých sekundárních částic se kerma rovná absorbované dávce. Pojem rovnováhy nabitých částic je zřejmý z obr Dávka v uvažovaném objemu charakterizuje celkovou energii absorbovanou při ozáření tohoto objemu rovná se součtu dílčích příspěvků E D označených na obr. 1.1 tečkovaně. Kerma charakterizuje energii sdělenou nepřímo ionizujícím zářením při první srážce nabitým částicím (elektronům, protonům) na obr je tato energie de k označena šipkou. Rovnováha nabitých částic existuje v případě, že energie odnesená nabitými částicemi mimo uvažovaný objem (část energie de k ) se rovná energii přenesené do tohoto objemu nabitými částicemi, jež do

11 KLINICKÁ RADIOBIOLOGIE 20 něho vznikly z jeho okolí (na obr jsou tyto částice označeny číslicemi 1 a 2). Pro fotonové záření je podmínka rovnováhy nabitých částic (v tomto případě elektronů) se používá spíše pojmu elektronová rovnováha) splněna, je-li energie záření nižší než 3 MeV. V takovém případě lze veličinu kerma nahradit dávkou. Kermový příkon K je přírůstek kermy dk za časový interval dt, tj. K = dk/dt. Jednotkou kermového příkonu je Gy.s -1. Kermová vydatnost V k je dána součinem l 2. K, kde K je kermový příkon ve vzduchu vyvolaný fotony ve vzdálenosti l od středu radionuklidového zdroje těchto fotonů. Obr K definici veličiny kerma. Kermová konstanta Γ je podíl kermové vydatnosti V k a aktivity A tohoto radionuklidu. Jednotkou kermové konstanty gama je Gy.m 2.Bq -1.s -1 ; v praxi se často užívá jednotka mgy.m 2.Bq -1.s -1. Vedle záření γ se do uvedené konstanty zahrnuje též charakteristické rentgenové záření, anihilační záření z přeměn s emisí pozitronů a vnitřní brzdné záření. Uvažuje se jen fotonové záření s energií vyšší než určitý limit (zpravidla 20 kev, někdy však i 10 kev nebo 30 kev), protože záření s energií nižší než tento limit se výrazně absorbuje již v samotném zdroji a v jeho obalu. V tabulkách kermových konstant gama musí být zmíněný energetický limit uveden. Uvažujeme-li radionuklidové zdroje fotonového záření, je možné místo kermové konstanty γ používat dávkové konstanty γ. Expozice X, definovaná výhradně jen pro vzduch, je dána poměrem dq/dm, kde dq je absolutní hodnota celkového elektrického náboje iontů jednoho znaménka vzniklých ve vzduchu při úplném zabrzdění všech elektronů a pozitronů, které byly uvolněny fotony v objemovém elementu vzduchu o hmotnosti dm. Jednotkou je coulomb na kilogram (C.kg -1 ). Dřívější jednotkou expozice byl 1 R = 0,258 mc.kg -1. Expoziční příkon X je přírůstek expozice dx za časový interval dt; jednotkou expozičního příkonu je C.kg -1 s -1. Veličina expozice se dnes v dozimetrické praxi určena jen pro etalonáž ionizujícího záření místo ní se doporučuje používat kermu (dávku) ve vzduchu nebo ve tkáni.

12 KLINICKÁ RADIOBIOLOGIE 21 Měrná sdělená energie je veličinou používanou v mikrodozimetrii. Pro její vysvětlení je třeba připomenout, že proces předávání energie ionizujícího záření látce má nespojitý charakter energie se předává v kvantech o velikosti několika málo ev až desítek ev. Absorbovanou dávku nelze použít, je-li objemový element o hmotnosti dm tak malý, že energie v něm předávaná je srovnatelná s energií předávanou v jednotlivém ději interakce záření s prostředím (obr. 1.10). Např. při srážce rychle letícího elektronu s elektronem prostředí se předává energie ev v oblasti, kterou lze aproximovat koulí o poloměru 1,5 nm. Formálně to odpovídá absorbované dávce Gy, tedy hodnotě velmi vysoké, která nemá reálný význam. Z uvedeného důvodu byla zavedena veličina měrná energie z definovaná jako poměr sdělené energie ε - v elementu o hmotnosti m a hmotnosti tohoto elementu z = ε/m. Blíži-li se m k nule, je v limitě střední měrná energie z rovna absorbované dávce D Veličiny používané v radiační ochraně Ekvivalentní dávka H T je součin radiačního váhového faktoru w R a střední absorbované dávky D TR v orgánu nebo tkáni T pro ionizující záření typu R, tj. H T = w R.D TR. Hodnota radiačního váhového faktoru w R je pro fotony a elektrony 1, pro neutrony 5 až 20 v závislosti na jejich energii, pro protony 5, pro částice alfa, těžká jádra a štěpné fragmenty 20. Dávkový ekvivalent H je součin jakostního činitele Q a absorbované dávky D v uvažovaném bodě tkáně H = Q. D. Jakostní faktor vyjadřuje rozdílnou biologickou účinnost různých druhů záření; jeho hodnota je 1 pro záření s lineárním přenosem energie menším než 10 kev/µm. Jednotkou je opět J.kg -1. Aby se tato jednotka odlišila od jednotky dávky, používá se pro ně speciální název sievert (Sv). Osobní dávkový ekvivalent H p (d) je dávkový ekvivalent v daném bodě pod povrchem těla v měkké tkáni v hloubce d. Pro nepronikavé záření (elektrony) se uvažuje d = 0,07 mm, pro ozáření oka 3 mm; pro záření pronikavé je d = 10 mm. Osobní dávkový ekvivalent je základem pro stanovení radiační zátěže pracovníků se zářením. Efektivní dávka E se stanoví ze vztahu E = Σ w T H T jako součet součinů ekvivalentních dávek H T v jednotlivých orgánech a tkáních a příslušných tkáňových váhových faktorů w T, jež vyjadřují rozdílnou radiosenzitivitu orgánů a tkání z hlediska pravděpodobnosti vzniku stochastických účinků (zhoubných nádorů a genetických změn). Tkáňový váhový faktor má následující hodnoty: 0,20 pro gonády, 0,12 pro střevo, plíce, červenou kostní dřeň a žaludek, 0,05 pro močový měchýř, prs, játra, jícen, štítnou žlázu a ostatní orgány, 0,01 pro povrchy kostí a kůži. Vyšší hodnota w T znamená vyšší radiosenzitivitu z hlediska stochastických účinků. Součet všech váhových faktorů příslušných jednotlivým orgánům a tkáním je roven 1,0. Jinými slovy, tkáňové váhové faktory vyjadřují podíl jednotlivých orgánů a tkání na celkovém riziku stochastických poškození při celotělovém ozáření. Zásadní výhodou efektivní dávky je možnost vyjádřit při nerovnoměrném ozáření - radiační zátěž těla jediným číslem; značně nerovnoměrné ozáření těla pacienta je typické pro všechna lékařská vyšetření pomocí ionizujícího záření i pro expozici profesionální.

13 KLINICKÁ RADIOBIOLOGIE Detektory a dozimetry ionizujícího záření V řadě aplikací jsou požadovány dozimetry, jejichž odezva je přímo úměrná dozimetrické veličině, kterou je třeba měřit (dávce, dávkovému ekvivalentu, fluenci apod.), a to pokud možno nezávisle na energii měřeného ionizujícího záření, případně na jeho druhu. V jiných aplikacích se naopak požaduje, aby odezva dozimetru závisela nejen na druhu ionizujícího záření, ale i na jeho energii. Detektory na ionizačním principu. Jde o různé typy ionizačních komor (o objemu od 0,1 cm 3 až po desítky dm 3 s rozdílnou plynovou náplní dutiny a tlakem). Podle konstrukce mohou ionizační komory měřit dávkový příkon záření γ a X v širokém rozsahu od 10-9 do 10-2 Gy.s -1. Ionizační komory s planparalelními elektrodami slouží k dozimetrii elektronových svazků z lineárního urychlovače. Vhodnou skladbou náplně a stěny komory lze vytvořit systém schopný detekovat odděleně různé druhy záření. Např. pro směsná pole neutronů a záření se používá dvojice komor, z nichž jedna má stěny i náplň dutiny tkáni ekvivalentní (použitá látka simuluje biologickou tkáň z hlediska interakcí IZ), druhá je kombinací grafit (stěny) + CO 2 (náplň), či Mg + Ar, Al + Ar apod. Obě komory mají velmi podobnou citlivost k záření γ, zatímco tkáni ekvivalentní komora má výrazně vyšší citlivost k detekci neutronů. Současným měřením oběma komorami lze pak obě složky pole od sebe odděleně stanovit. K detektorům na ionizačním principu náleží Geiger-Müllerovy (GM) detektory a proporcionální detektory. GM počítače jsou součástí přístrojů pro měření kontaminace povrchů radioaktivními látkami a měřičů dávkového příkonu záření gama. Vhodnou volbou filtrů a materiálů, z nichž jsou elektrody GM dozimetrů, lze dosáhnout energetické nezávislosti odezvy na měřené veličině. Naopak proporcionální detektory mají odezvu závislou na energii ionizujícího záření sdělené v citlivém objemu detektoru a lze jich využít ke spektrometrickým měřením (nejen měkkého X a γ záření, nýbrž pro vhodnou náplň např. bohatou na vodík i ke spektrometrii neutronů do energií desítky kev. Velkoplošné proporcionální detektory plněné xenonem a opatřené tenkým titanovým okénkem se používají v měřičích kontaminace povrchů, jež jsou schopné registrovat záření gama nebo rentgenové záření s energií od 25 kev. Na excitačním principu jsou založeny scintilační detektory, jež sestávají ze scintilátoru připojeného k fotonásobiči. Scintilační detektory s anorganickými scintilátory se vyznačují vysokou citlivostí pro detekci záření γ a rentgenového záření. Toto nepřímo ionizující záření produkuje ve scintilátoru sekundární částice elektrony, jež excitují atomy scintilátoru. Světelné fotony vzniklé deexcitací atomů dopadají na fotokatodu fotonásobiče a jsou postupně převedeny na elektrický impuls. Výška impulsu na výstupu fotonásobiče je úměrná energii záření γ nebo X, jež se absorbovala ve scintilátoru. K detekci záření beta se používá scintilačního detektoru s organickými scintilátory (stilben, antracen aj.). Termoluminiscenční dozimetry (TLD) ionizujícího záření jsou založeny na změnách v pevné fázi. Ozáření tohoto typu dozimetru vede k absorpci energie, jež se při jeho zahřátí na určitou vhodnou teplotu uvolní v podobě viditelného světla registrovaného fotonásobičem. Odezva dozimetru (množství světelných fotonů) je úměrná dávce záření, kterou dozimetr obdržel. Nejčastěji používanými TL látkami jsou LiF, Al 2 O 3 a CaSO 4. Aby TLD mohly vyhodnocovat dávku záření, musí být vhodným způsobem ocejchovány např. pomocí dozimetru založeného na ionizačním principu. Výhodou TLD jsou malé rozměry a možnost měřit dávky v širokém rozsahu od dávek na úrovni přírodního pozadí až dávkám používaným v radioterapii.

14 KLINICKÁ RADIOBIOLOGIE 23 Fotoluminiscenční dozimetry jsou založeny na obdobném principu jako TLD s tím rozdílem, že energie ionizujícího záření předaná dozimetru se neuvolňuje zahřátím, ale osvícením světlem o specifické vlnové délce. Nejčastěji používanou látkou pro tento účel je fosfátové sklo dopované stříbrem. U dozimetrů se požaduje, aby jejich odezva byla energeticky nezávislá resp. aby energetická závislost byla malá. Dosahuje se to kombinací jak různých typů detektorů, tak i vhodnou kombinací filtrů u jednoho detektoru. 1.6 Expozice člověka ze zdrojů záření Radiační zátěž člověka z přírodních zdrojů je souhrnně uvedena v tab Je zřejmé, že se na ní podílí nejvíce radon a jeho dceřiné produkty. Celková roční efektivní dávka z přírodních zdrojů ionizujícího záření je v průměru na celém světě 2,4 msv. Do radiační zátěže z umělých zdrojů se zahrnují dávky z radiodiagnostických vyšetření, postupů v nukleární medicíně a léčby pomocí zdrojů ionizujícího záření. Z poměrně častých diagnostických vyšetření (přibližně jedno vyšetření jednoho obyvatele za rok) byla průměrná roční efektivní dávka v r ,72 msv. Průměrná roční efektivní dávka obyvatele ČR byla 0,09 msv, tedy na úrovni přibližně jen 13 % radiační zátěže z radiodiagnostiky. Radiační zátěž obyvatelstva ČR zatím hodnocena nebyla; ve světě byla průměrná dávka na obyvatele z radioterapie 0,3 msv za rok. Počet pracovníků vystavených profesionálnímu ozáření v České republice v r byl asi 20 tisíc (z toho 49 % v lékařství). Průměrná efektivní dávka jednoho pracovníka byla 0,93 msv. V ČR je přešetřováno ozáření pracovníků s efektivními dávkami vyššími než 15 msv (tedy na úrovni necelé třetiny ročního limitu efektivní dávky 50 msv); převážně se jednalo o případy ve zdravotnictví. Tab Příspěvky jednotlivých přírodních zdrojů ionizujícího záření k radiační zátěž člověka (podle Klenera a spol). složka ozáření externí ozáření: - kosmické záření - terestrální interní ozáření (bez radonu): - kosmogenní radionuklidy - terestrální radionuklidy radon: - inhalace - ingesce (podzemní voda) roční efektivní dávka [msv] průměrná světová populace oblasti s extrémními hodnotami 0,38 0,46 0,01 0,23 1,2 0,005 >10,0 0,1 thoron 0,07 0,01 celkem 2,4 2,0 4,3 0,01 0,6

VYBRANÉ DOSIMETRICKÉ VELIČINY A VZTAHY MEZI NIMI

VYBRANÉ DOSIMETRICKÉ VELIČINY A VZTAHY MEZI NIMI VYBRANÉ DOSIMETRICKÉ VELIČINY A VZTAHY MEZI NIMI Přehled dosimrických veličin: Daniel KULA (verze 1.0), 1. Aktivita: Definice veličiny: Poč radioaktivních přeměn v radioaktivním materiálu, vztažený na

Více

Test z radiační ochrany

Test z radiační ochrany Test z radiační ochrany v nukleární medicíně ě 1. Mezi přímo ionizující záření patří a) záření alfa, beta a gama b) záření neutronové c) záření alfa, beta a protonové záření 2. Aktivita je definována a)

Více

Nebezpečí ionizujícího záření

Nebezpečí ionizujícího záření Nebezpečí ionizujícího záření Radioaktivita versus Ionizující záření Radioaktivita je schopnost jader prvků samovolně se rozpadnout na jádra menší stabilnější. Rozeznáváme pak radioaktivitu přírodní (viz.

Více

Radiační ochrana pojetí a interpretace veličin a jednotek v souladu s posledními mezinárodními doporučeními

Radiační ochrana pojetí a interpretace veličin a jednotek v souladu s posledními mezinárodními doporučeními Radiační ochrana pojetí a interpretace veličin a jednotek v souladu s posledními mezinárodními doporučeními doc.ing. Jozef Sabol, DrSc. Fakulta biomedicínského inženýrství, ČVUT vpraze Nám. Sítná 3105

Více

Životní prostředí pro přírodní vědy RNDr. Pavel PEŠAT, PhD.

Životní prostředí pro přírodní vědy RNDr. Pavel PEŠAT, PhD. Životní prostředí pro přírodní vědy RNDr. Pavel PEŠAT, PhD. KAP FP TU Liberec pavel.pesat@tul.cz tel. 3293 Radioaktivita. Přímo a nepřímo ionizující záření. Interakce záření s látkou. Detekce záření, Dávka

Více

Rozměr a složení atomových jader

Rozměr a složení atomových jader Rozměr a složení atomových jader Poloměr atomového jádra: R=R 0 A1 /3 R0 = 1,2 x 10 15 m Cesta do hlubin hmoty Složení atomových jader: protony + neutrony = nukleony mp = 1,672622.10 27 kg mn = 1,6749272.10

Více

Interakce záření s hmotou

Interakce záření s hmotou Interakce záření s hmotou nabité částice: ionizují atomy neutrální částice: fotony: fotoelektrický jev Comptonův jev tvorba párů e +, e neutrony: pružný a nepružný rozptyl jaderné reakce (radiační záchyt

Více

Radiační patofyziologie. Zdroje záření. Typy ionizujícího záření: Jednotky pro měření radiace:

Radiační patofyziologie. Zdroje záření. Typy ionizujícího záření: Jednotky pro měření radiace: Radiační patofyziologie Radiační poškození vzniká účinkem ionizujícího záření. Co se týká jeho původu, ionizující záření vzniká: při radioaktivním rozpadu prvků, přichází z kosmického prostoru, je produkováno

Více

Senzory ionizujícího záření

Senzory ionizujícího záření Senzory ionizujícího záření Senzory ionizujícího záření dozimetrie α = β = He e 2+, e + γ, n X... elmag aktivita [Bq] (Becquerel) A = A e 0 λt λ...rozpadová konstanta dávka [Gy] (Gray) = [J/kg] A = 0.5

Více

EXPERIMENTÁLNÍ METODY I 12. Měření ionizujícího záření

EXPERIMENTÁLNÍ METODY I 12. Měření ionizujícího záření FSI VUT v Brně, Energetický ústav Odbor termomechaniky a techniky prostředí prof. Ing. Milan Pavelek, CSc. EXPERIMENTÁLNÍ METODY I 12. Měření ionizujícího záření OSNOVA 12. KAPITOLY Úvod do měření ionizujícího

Více

3. Radioaktivita. Při radioaktivní přeměně se uvolňuje energie. X Y + n částic. Základní hmotnostní podmínka radioaktivity: M(X) > M(Y) + M(ČÁSTIC)

3. Radioaktivita. Při radioaktivní přeměně se uvolňuje energie. X Y + n částic. Základní hmotnostní podmínka radioaktivity: M(X) > M(Y) + M(ČÁSTIC) 3. Radioaktivita >2000 nuklidů; 266 stabilních radioaktivita samovolná přeměna na jiný nuklid (neplatí pro deexcitaci jádra) pro Z 20 N / Z 1, poté postupně až 1,52 pro 209 Bi, přebytek neutronů zmenšuje

Více

Radiologická klinika FN Brno Lékařská fakulta MU Brno 2010/2011

Radiologická klinika FN Brno Lékařská fakulta MU Brno 2010/2011 Radiologická klinika FN Brno Lékařská fakulta MU Brno 2010/2011 OCHRANA PŘED ZÁŘENÍM Přednáška pro stáže studentů MU, podzimní semestr 2010-09-08 Ing. Oldřich Ott Osnova přednášky Druhy ionizačního záření,

Více

RADIOAKTIVITA A VLIV IONIZUJÍCÍHO ZÁŘENÍ

RADIOAKTIVITA A VLIV IONIZUJÍCÍHO ZÁŘENÍ INOVACE ODBORNÉHO VZDĚLÁVÁNÍ NA STŘEDNÍCH ŠKOLÁCH ZAMĚŘENÉ NA VYUŽÍVÁNÍ ENERGETICKÝCH ZDROJŮ PRO 21. STOLETÍ A NA JEJICH DOPAD NA ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ CZ.1.07/1.1.00/08.0010 RADIOAKTIVITA A VLIV IONIZUJÍCÍHO

Více

Vlastnosti atomových jader Radioaktivita. Jaderné reakce. Jaderná energetika

Vlastnosti atomových jader Radioaktivita. Jaderné reakce. Jaderná energetika Jaderná fyzika Vlastnosti atomových jader Radioaktivita Jaderné reakce Jaderná energetika Vlastnosti atomových jader tomové jádro rozměry jsou řádově 1-15 m - složeno z protonů a neutronů Platí: X - soustředí

Více

Nebezpečí ionizujícího záření

Nebezpečí ionizujícího záření Nebezpečí ionizujícího záření Ionizující záření je proud: - fotonů - krátkovlnné elektromagnetické záření, - elektronů, - protonů, - neutronů, - jiných částic, schopný přímo nebo nepřímo ionizovat atomy

Více

JADERNÁ FYZIKA. Mgr. Jan Ptáčník - GJVJ - Fyzika - Fyzika mikrosvěta - 3. ročník

JADERNÁ FYZIKA. Mgr. Jan Ptáčník - GJVJ - Fyzika - Fyzika mikrosvěta - 3. ročník JADERNÁ FYZIKA Mgr. Jan Ptáčník - GJVJ - Fyzika - Fyzika mikrosvěta - 3. ročník Základní pojmy Jaderná síla - drží u sebe nukleony, velmi krátký dosah, nasycení Vazebná energie jádra: E V = ( Z m p + N

Více

Referát z atomové a jaderné fyziky. Detekce ionizujícího záření (principy, technická realizace)

Referát z atomové a jaderné fyziky. Detekce ionizujícího záření (principy, technická realizace) Referát z atomové a jaderné fyziky Detekce ionizujícího záření (principy, technická realizace) Měřicí a výpočetní technika Šimek Pavel 5.7. 2002 Při všech aplikacích ionizujícího záření je informace o

Více

Identifikace typu záření

Identifikace typu záření Identifikace typu záření U radioaktivního záření rozeznáváme několik druhů, jejichž vlastnosti se diametrálně liší. Jednotlivé druhy rozeznáváme podle druhu emitovaného záření. Tyto druhy radioaktivity

Více

Výukové texty pro předmět Měřící technika (KKS/MT) na téma Podklady k principu měření a detekce záření (radiové vlny, neviditelné záření)

Výukové texty pro předmět Měřící technika (KKS/MT) na téma Podklady k principu měření a detekce záření (radiové vlny, neviditelné záření) Výukové texty pro předmět Měřící technika (KKS/MT) na téma Podklady k principu měření a detekce záření (radiové vlny, neviditelné záření) Autor: Doc. Ing. Josef Formánek, Ph.D. Podklady k principu měření

Více

Detekce nabitých částic Jak se ztrácí energie průchodem částice hmotou?

Detekce nabitých částic Jak se ztrácí energie průchodem částice hmotou? Detekce nabitých částic Jak se ztrácí energie průchodem částice hmotou? 10/20/2004 1 Bethe Blochova formule (1) je maximální možná předaná energie elektronu N r e - vogadrovo čislo - klasický poloměr elektronu

Více

RADIOAKTIVITA KAP. 13 RADIOAKTIVITA A JADERNÉ REAKCE. Typy radioaktivního záření

RADIOAKTIVITA KAP. 13 RADIOAKTIVITA A JADERNÉ REAKCE. Typy radioaktivního záření KAP. 3 RADIOAKTIVITA A JADERNÉ REAKCE sklo barvené uranem RADIOAKTIVITA =SCHOPNOST NĚKTERÝCH ATOMOVÝCH JADER VYSÍLAT ZÁŘENÍ přírodní nuklidy STABILNÍ NKLIDY RADIONKLIDY = projevují se PŘIROZENO RADIOAKTIVITO

Více

Česká republika. Abstrakt

Česká republika. Abstrakt Kvantifikace ozáření osob pro účely radiační ochrany Doc. Ing. Jozef Sabol, DrSc., Ing. Jana Hudzietzová Fakulta biomedicínského inženýrství ČVUT v Praze, Nám. Sítná 3105, 272 01 Kladno Česká republika

Více

Výukové texty. pro předmět. Měřící technika (KKS/MT) na téma

Výukové texty. pro předmět. Měřící technika (KKS/MT) na téma Výukové texty pro předmět Měřící technika (KKS/MT) na téma Tvorba grafické vizualizace principu měření ionizujícího záření a bezpečnostní náležitosti Autor: Doc. Ing. Josef Formánek, Ph.D. Tvorba grafické

Více

Radioterapie. X31LET Lékařská technika Jan Havlík Katedra teorie obvodů xhavlikj@fel.cvut.cz

Radioterapie. X31LET Lékařská technika Jan Havlík Katedra teorie obvodů xhavlikj@fel.cvut.cz Radioterapie X31LET Lékařská technika Jan Havlík Katedra teorie obvodů xhavlikj@fel.cvut.cz Radioterapie je klinický obor využívající účinků ionizujícího záření v léčbě jak zhoubných, tak nezhoubných nádorů

Více

10. Energie a její transformace

10. Energie a její transformace 10. Energie a její transformace Energie je nejdůležitější vlastností hmoty a záření. Je obsažena v každém kousku hmoty i ve světelném paprsku. Je ve vesmíru a všude kolem nás. S energií se setkáváme na

Více

Výukový program. pro vybrané pracovníky radiodiagnostických RTG pracovišť č. dokumentu: VF A-9132-M0801T1

Výukový program. pro vybrané pracovníky radiodiagnostických RTG pracovišť č. dokumentu: VF A-9132-M0801T1 Výukový program č. dokumentu: Jméno Funkce Podpis Datum Zpracoval Ing. Jiří Filip srpen 2008 Kontroloval Ing. Jan Binka SPDRO 13.2.2009 Schválil strana 1/7 Program je určen pro vybrané pracovníky připravované

Více

Příklady Kosmické záření

Příklady Kosmické záření Příklady Kosmické záření Kosmické částice 1. Jakou kinetickou energii získá proton při pádu z nekonečné výšky na Zem? Poloměr Zeměje R Z =637810 3 maklidováenergieprotonuje m p c 2 =938.3MeV. 2. Kosmickékvantum

Více

Měření absorbce záření gama

Měření absorbce záření gama Měření absorbce záření gama Úkol : 1. Změřte záření gama přirozeného pozadí. 2. Změřte záření gama vyzářené gamazářičem. 3. Změřte záření gama vyzářené gamazářičem přes absorbátor. 4. Naměřené závislosti

Více

Patofyziologie radiačního poškození Jednotky, měření, vznik záření Bezprostřední biologické účinky Účinky na organizmus: - nestochastické - stochastické Ionizující záření Radiační poškození vzniká účinkem

Více

Radioaktivita,radioaktivní rozpad

Radioaktivita,radioaktivní rozpad Radioaktivita,radioaktivní rozpad = samovolná přeměna jader nestabilních nuklidů na jiná jádra, za současného vyzáření neviditelného radioaktivního záření Výskyt v přírodě v přírodě se vyskytuje 264 stabilních

Více

Rentgenová spektrální analýza Elektromagnetické záření s vlnovou délkou 10-2 až 10 nm

Rentgenová spektrální analýza Elektromagnetické záření s vlnovou délkou 10-2 až 10 nm Rtg. záření: Rentgenová spektrální analýza Elektromagnetické záření s vlnovou délkou 10-2 až 10 nm Vznik rtg. záření: 1. Rtg. záření se spojitým spektrem vzniká při prudkém zabrzdění urychlených elektronů.

Více

- Uvedeným způsobem získáme obraz na detektoru (v konvenční radiografii na radiografickém filmu).

- Uvedeným způsobem získáme obraz na detektoru (v konvenční radiografii na radiografickém filmu). P9: NDT metody 2/5 - Princip průmyslové radiografie spočívá v umístění zkoušeného předmětu mezi zdroj vyzařující RTG nebo gama záření a detektor, na který dopadá záření prošlé daným předmětem. - Uvedeným

Více

8.1 Elektronový obal atomu

8.1 Elektronový obal atomu 8.1 Elektronový obal atomu 8.1 Celkový náboj elektronů v elektricky neutrálním atomu je 2,08 10 18 C. Který je to prvek? 8.2 Dánský fyzik N. Bohr vypracoval teorii atomu, podle níž se elektron v atomu

Více

Test z fyzikálních fyzikálních základ ů nukleární medicíny

Test z fyzikálních fyzikálních základ ů nukleární medicíny Test z fyzikálních základů nukleární medicíny 1. Nukleární medicína se zabývá a) diagnostikou pomocí otevřených zářičů a terapií pomocí uzavřených zářičů aplikovaných in vivo a in vitro b) diagnostikou

Více

Atomové jádro, elektronový obal

Atomové jádro, elektronový obal Atomové jádro, elektronový obal 1 / 9 Atomové jádro Atomové jádro je tvořeno protony a neutrony Prvek je látka skládající se z atomů se stejným počtem protonů Nuklid je systém tvořený prvky se stejným

Více

Aplikace jaderné fyziky (několik příkladů)

Aplikace jaderné fyziky (několik příkladů) Aplikace jaderné fyziky (několik příkladů) Pavel Cejnar Ústav částicové a jaderné fyziky MFF UK pavel.cejnar@mff.cuni.cz Příklad I Datování Galileiho rukopisů Galileo Galilei (1564 1642) Všechny vázané

Více

9. Jaderná energie. Česká zemědělská univerzita v Praze, Technická fakulta

9. Jaderná energie. Česká zemědělská univerzita v Praze, Technická fakulta 9. Jaderná energie Stavba atomu Atomy byly dlouho považovány za nedělitelné. Postupem času se zjistilo, že mají jádro složené z protonů a z neutronů a elektronový obal tvořený elektrony. Jaderná fyzika

Více

LEPTONY. Elektrony a pozitrony a elektronová neutrina. Miony a mionová neutrina. Lepton τ a neutrino τ

LEPTONY. Elektrony a pozitrony a elektronová neutrina. Miony a mionová neutrina. Lepton τ a neutrino τ LEPTONY Elektrony a pozitrony a elektronová neutrina Pozitronium, elektronové neutrino a antineutrino Beta rozpad nezachování parity, měření helicity neutrin Miony a mionová neutrina Lepton τ a neutrino

Více

Plazmové metody. Základní vlastnosti a parametry plazmatu

Plazmové metody. Základní vlastnosti a parametry plazmatu Plazmové metody Základní vlastnosti a parametry plazmatu Atom je základní částice běžné hmoty. Částice, kterou již chemickými prostředky dále nelze dělit a která definuje vlastnosti daného chemického prvku.

Více

MOŽNOST VELMI RYCHLÉHO SEMIKVANTITATIVNÍHO ODHADU VYSOKÉ KONTAMINACE VODY A ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ ALFA-RADIONUKLIDY MĚŘENÍ IN SITU

MOŽNOST VELMI RYCHLÉHO SEMIKVANTITATIVNÍHO ODHADU VYSOKÉ KONTAMINACE VODY A ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ ALFA-RADIONUKLIDY MĚŘENÍ IN SITU MOŽNOST VELMI RYCHLÉHO SEMIKVANTITATIVNÍHO ODHADU VYSOKÉ KONTAMINACE VODY A ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ ALFA-RADIONUKLIDY MĚŘENÍ IN SITU Jiří Hůlka, Irena Malátová Státní ústav radiační ochrany Praha Předpokládané

Více

K MOŽNOSTEM STANOVENÍ OLOVA

K MOŽNOSTEM STANOVENÍ OLOVA K MOŽNOSTEM STANOVENÍ OLOVA 210 Jaroslav Vlček Státní ústav radiační ochrany, Bartoškova 1450/28, 140 00 Praha 4 Radionuklid 210 Pb v přírodě vzniká postupnou přeměnou 28 U (obr. 1) a dále se mění přes

Více

Identifikace typu záření

Identifikace typu záření Identifikace typu záření U radioaktivního záření rozeznáváme několik druhů, jejichž vlastnosti se diametrálně liší. Jednotlivé druhy rozeznáváme podle druhu emitovaného záření. Tyto druhy radioaktivity

Více

ČSN , doplněno dle ČSN ISO 31-9 a Ing. Oldřich Ott. Přehled témat: detektory záření

ČSN , doplněno dle ČSN ISO 31-9 a Ing. Oldřich Ott. Přehled témat: detektory záření Ing. Oldřich Ott Přehled témat: detektory záření 1. názvosloví dle ČSN a ISO 2. jednotky ionizačního záření 3. detekce úvodní list 4. primární účinky IZ 5. princip a použití ionizační komory 6. princip

Více

RADIAČNÍ OCHRANA PRO VYBRANÉ PRACOVNÍKY. pro účastníky kurzů SPECIALIZACE: VVZ, VZ, SL

RADIAČNÍ OCHRANA PRO VYBRANÉ PRACOVNÍKY. pro účastníky kurzů SPECIALIZACE: VVZ, VZ, SL RADIAČNÍ OCHRANA PRO VYBRANÉ PRACOVNÍKY SPECIALIZACE: VVZ, VZ, SL pro účastníky kurzů Brno, květen 2018 strana 2/109 PŘEDMLUVA Předkládaný učební materiál tvoří ucelený text ke kurzu získání zvláštní odborné

Více

Základy toxikologie a bezpečnosti práce: část bezpečnost práce

Základy toxikologie a bezpečnosti práce: část bezpečnost práce Základy toxikologie a bezpečnosti práce: část bezpečnost práce T1ZA 2017 Přednášející: Ing. Jaroslav Filip, Ph.D. (U1/210, jfilip@utb.cz) Garant + přednášející části toxikologie: Ing. Marie Dvořáčková,

Více

8.STAVBA ATOMU ELEKTRONOVÝ OBAL

8.STAVBA ATOMU ELEKTRONOVÝ OBAL 8.STAVBA ATOMU ELEKTRONOVÝ OBAL 1) Popiš Daltonovu atomovou teorii postuláty. (urči, které platí dodnes) 2) Popiš Rutherfordův planetární model atomu a jeho přínos. 3) Bohrův model atomu vysvětli kvantování

Více

Atom jeho složení a struktura Tento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje

Atom jeho složení a struktura Tento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje Atom jeho složení a struktura Tento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje 16.3.2009,vyhotovila Mgr. Alena Jirčáková Atom atom (z řeckého átomos nedělitelný)

Více

JIHOČESKÁ UNIVERZITA - PEDAGOGICKÁ FAKULTA V ČESKÝCH BUDĚJOVICÍCH

JIHOČESKÁ UNIVERZITA - PEDAGOGICKÁ FAKULTA V ČESKÝCH BUDĚJOVICÍCH JIHOČESKÁ UNIVERZITA - PEDAGOGICKÁ FAKULTA V ČESKÝCH BUDĚJOVICÍCH TECHNICKÁ FYZIKA IV Účinky a druhy záření Vypracoval: Vladimír Pátý Ročník: 2 Datum: 26.5.2003 Skupina: MVT Účinky a druhy záření 1. Druhy

Více

2. Atomové jádro a jeho stabilita

2. Atomové jádro a jeho stabilita 2. Atomové jádro a jeho stabilita Atom je nejmenší hmotnou a chemicky nedělitelnou částicí. Je tvořen jádrem, které obsahuje protony a neutrony, a elektronovým obalem. Elementární částice proton neutron

Více

Radioaktivní záření, jeho druhy, detekce a základní vlastnosti

Radioaktivní záření, jeho druhy, detekce a základní vlastnosti Radioaktivní záření, jeho druhy, detekce a základní vlastnosti M. Vohralík vohralik.m@email.cz Gymnázium Dr. Emila Holuba, Holice D. Horák dombas1999@gmail.com Reálné Gymnázium a základní škola města Prostějova

Více

Přednášky z lékařské biofyziky Biofyzikální ústav Lékařské fakulty Masarykovy univerzity, Brno

Přednášky z lékařské biofyziky Biofyzikální ústav Lékařské fakulty Masarykovy univerzity, Brno Přednášky z lékařské biofyziky Biofyzikální ústav Lékařské fakulty Masarykovy univerzity, Brno 1 Přednášky z lékařské biofyziky Biofyzikální ústav Lékařské fakulty Masarykovy univerzity, Brno Struktura

Více

Praktikum III - Optika

Praktikum III - Optika Oddělení fyzikálních praktik při Kabinetu výuky obecné fyziky MFF UK Praktikum III - Optika Úloha č. 13 Název: Vlastnosti rentgenového záření Pracoval: Matyáš Řehák stud.sk.: 13 dne: 3. 4. 2008 Odevzdal

Více

12. OCHRANA PŘED IONIZUJÍCÍM ZÁŘENÍM

12. OCHRANA PŘED IONIZUJÍCÍM ZÁŘENÍM 12. OCHRANA PŘED IONIZUJÍCÍM ZÁŘENÍM Při práci se zdroji záření spočívá v zeslabení dávky záření na hodnotu, při níž je riziko ozáření sníženo na zanedbatelnou hodnotu: udržování patřičné vzdálenosti od

Více

pro vybrané pracovníky radioterapeutických pracovišť č. dokumentu: VF A-9132-M0801T3 Jméno Funkce Podpis Datum

pro vybrané pracovníky radioterapeutických pracovišť č. dokumentu: VF A-9132-M0801T3 Jméno Funkce Podpis Datum Výukový program č. dokumentu: Jméno Funkce Podpis Datum Zpracoval Ing. Jiří Filip srpen 2008 Kontroloval Ing. Jan Binka SPDRO 13.2.2009 Schválil strana 1/7 Program je určen pro vybrané pracovníky připravované

Více

Letní škola RADIOAKTIVNÍ LÁTKY a možnosti detoxikace

Letní škola RADIOAKTIVNÍ LÁTKY a možnosti detoxikace Letní škola 2008 RADIOAKTIVNÍ LÁTKY a možnosti detoxikace 1 Periodická tabulka prvků 2 Radioaktivita radioaktivita je schopnost některých atomových jader odštěpovat částice, neboli vysílat záření jádro

Více

VY_52_INOVACE_VK64. Datum (období), ve kterém byl VM vytvořen červen 2013 Ročník, pro který je VM určen

VY_52_INOVACE_VK64. Datum (období), ve kterém byl VM vytvořen červen 2013 Ročník, pro který je VM určen VY_52_INOVACE_VK64 Jméno autora výukového materiálu Věra Keselicová Datum (období), ve kterém byl VM vytvořen červen 2013 Ročník, pro který je VM určen Vzdělávací oblast, obor, okruh, téma Anotace 8. ročník

Více

2. ATOM. Dualismus částic: - elektron se chová jako hmotná částice, ale také jako vlnění

2. ATOM. Dualismus částic: - elektron se chová jako hmotná částice, ale také jako vlnění Na www.studijni-svet.cz zaslal(a): Kikusska94 2. ATOM HISTORIE NÁZORŮ NA STAVBU ATOMU - Leukippos (490 420 př. n. l.) - Demokritos (460 340 př. n. l.) - látka je tvořená atomy, které se dále nedělí (atomos

Více

12. OCHRANA PŘED IONIZUJÍCÍM ZÁŘENÍM

12. OCHRANA PŘED IONIZUJÍCÍM ZÁŘENÍM 12. OCHRANA PŘED IONIZUJÍCÍM ZÁŘENÍM Při práci se zdroji záření spočívá v zeslabení dávky záření na hodnotu, při níž je riziko ozáření sníženo na zanedbatelnou hodnotu: udržování patřičné vzdálenosti od

Více

DETEKCE IONIZAČNÍHO ZÁŘENÍ

DETEKCE IONIZAČNÍHO ZÁŘENÍ Úloha č. 14b DETEKCE IOIZAČÍHO ZÁŘEÍ ÚKOL MĚŘEÍ: 1. Změřte pozadí Geiger - Müllerova čítače 10 krát s nastavenou dobou 50 s.. Proveďte měření absorpce γ-záření pro hliník a železo s nastavenou dobou měření

Více

Radioaktivita a radionuklidy - pozitivní i negativní účinky a využití. Jméno: Ondřej Lukas Třída: 9. C

Radioaktivita a radionuklidy - pozitivní i negativní účinky a využití. Jméno: Ondřej Lukas Třída: 9. C Radioaktivita a radionuklidy - pozitivní i negativní účinky a využití Jméno: Ondřej Lukas Třída: 9. C Co to je Radioaktivita/Co je radionuklid Radioaktivita = Samovolná přeměna atomových jader Objev 1896

Více

Chemie. Mgr. Petra Drápelová Mgr. Jaroslava Vrbková. Gymnázium, SOŠ a VOŠ Ledeč nad Sázavou

Chemie. Mgr. Petra Drápelová Mgr. Jaroslava Vrbková. Gymnázium, SOŠ a VOŠ Ledeč nad Sázavou Chemie Mgr. Petra Drápelová Mgr. Jaroslava Vrbková Gymnázium, SOŠ a VOŠ Ledeč nad Sázavou JÁDRO ATOMU A RADIOAKTIVITA VY_32_INOVACE_03_3_03_CH Gymnázium, SOŠ a VOŠ Ledeč nad Sázavou Atomové jádro je vnitřní

Více

Emise vyvolaná působením fotonů nebo částic

Emise vyvolaná působením fotonů nebo částic Emise vyvolaná působením fotonů nebo částic PES (fotoelektronová spektroskopie) XPS (rentgenová fotoelektronová spektroskopie), ESCA (elektronová spektroskopie pro chemickou analýzu) UPS (ultrafialová

Více

POKUSY VEDOUCÍ KE KVANTOVÉ MECHANICE II

POKUSY VEDOUCÍ KE KVANTOVÉ MECHANICE II POKUSY VEDOUCÍ KE KVANTOVÉ MECHANICE II FOTOELEKTRICKÝ JEV VNĚJŠÍ FOTOELEKTRICKÝ JEV na intenzitě záření závisí jen množství uvolněných elektronů, ale nikoliv energie jednotlivých elektronů energie elektronů

Více

ÚVOD DO JADERNÉ FYZIKY ATOMOVÉ JÁDRO

ÚVOD DO JADERNÉ FYZIKY ATOMOVÉ JÁDRO ÚVOD DO JADERNÉ FYZIKY EXPERIMENTÁLNÍ ZÁKLAD rozptyl (pružný i nepružný) různých částic na atomových jádrech (neutrony, protony, elektrony, pozitrony, fotony, α-částice, ) radioaktivní rozpady některých

Více

Spektrometrie záření gama

Spektrometrie záření gama Spektrometrie záření gama M. Kroupa, Gymnázium Děčín, trellac@centrum.cz B. Dvorský, Gymnázium Šternberk, bohuslav.dvorsky@seznam.cz Abstrakt Tento článek pojednává o spektroskopii záření gama. Bylo měřeno

Více

Ochrana obyvatelstva před účinky ionizujícího záření. Bc. Miloš Řehák

Ochrana obyvatelstva před účinky ionizujícího záření. Bc. Miloš Řehák Ochrana obyvatelstva před účinky ionizujícího záření Bc. Miloš Řehák Diplomová práce 2009 OCHRANA OBYVATELSTVA PŘED ÚČINKY IONIZUJÍCÍHO ZÁŘENÍ Abstrakt: Tato diplomová práce je věnována zejména možnostem

Více

Fotoelektronová spektroskopie Instrumentace. Katedra materiálů TU Liberec

Fotoelektronová spektroskopie Instrumentace. Katedra materiálů TU Liberec Fotoelektronová spektroskopie Instrumentace RNDr. Věra V Vodičkov ková,, PhD. Katedra materiálů TU Liberec Obecné schéma metody Dopad rtg záření emitovaného ze zdroje na vzorek průnik fotonů několik µm

Více

CENÍK SLUŽEB STÁTNÍ ÚSTAV RADIAČNÍ OCHRANY. veřejná výzkumná instituce. (za služby poskytované za úplatu) Bartoškova 28, 140 00 PRAHA 4

CENÍK SLUŽEB STÁTNÍ ÚSTAV RADIAČNÍ OCHRANY. veřejná výzkumná instituce. (za služby poskytované za úplatu) Bartoškova 28, 140 00 PRAHA 4 STÁTNÍ ÚSTAV RADIAČNÍ OCHRANY veřejná výzkumná instituce CENÍK SLUŽEB (za služby poskytované za úplatu) Bartoškova 28, 140 00 PRAHA 4 Telefon: 241 410 214 http://www.suro.cz Fax: 241 410 215 e-mail: suro@suro.cz

Více

Jméno a příjmení. Ročník. Měřeno dne. 21.3.2012 Příprava Opravy Učitel Hodnocení

Jméno a příjmení. Ročník. Měřeno dne. 21.3.2012 Příprava Opravy Učitel Hodnocení FYZIKÁLNÍ PRAKTIKUM Ústav fyziky FEKT VUT BRNO Jméno a příjmení Vojtěch Přikryl Ročník 1 Předmět IFY Kroužek 35 ID 143762 Spolupracoval Měřeno dne Odevzdáno dne Daniel Radoš 7.3.2012 21.3.2012 Příprava

Více

Úvod do moderní fyziky. lekce 4 jaderná fyzika

Úvod do moderní fyziky. lekce 4 jaderná fyzika Úvod do moderní fyziky lekce 4 jaderná fyzika objevení jádra 1911 - z výsledků Geigerova Marsdenova experimentu Rutheford vyvodil, že atom se skládá z malého jádra, jehož rozměr je 10000 krát menší než

Více

Fyzikální vzdělávání. 1. ročník. Učební obor: Kuchař číšník Kadeřník. Implementace ICT do výuky č. CZ.1.07/1.1.02/ GG OP VK

Fyzikální vzdělávání. 1. ročník. Učební obor: Kuchař číšník Kadeřník. Implementace ICT do výuky č. CZ.1.07/1.1.02/ GG OP VK Fyzikální vzdělávání 1. ročník Učební obor: Kuchař číšník Kadeřník 1 Fyzika atomu - model atomu struktura elektronového obalu atomu z hlediska energie atomu - stavba atomového jádra; základní nukleony

Více

Relativistická dynamika

Relativistická dynamika Relativistická dynamika 1. Jaké napětí urychlí elektron na rychlost světla podle klasické fyziky? Jakou rychlost získá při tomto napětí elektron ve skutečnosti? [256 kv, 2,236.10 8 m.s -1 ] 2. Vypočtěte

Více

Základy výpočetní tomografie

Základy výpočetní tomografie Základy výpočetní tomografie Doc.RNDr. Roman Kubínek, CSc. Předmět: lékařská přístrojová technika Základní principy výpočetní tomografie Výpočetní tomografie - CT (Computed Tomography) CT je obecné označení

Více

Absorpční polovrstva pro záření γ

Absorpční polovrstva pro záření γ VYSOKÉ UČENÍ TECHNICKÉ V BRNĚ Fakulta strojního inženýrství VUT FSI ÚFI 1ZM-10-ZS Ústav fyzikálního inženýrství Technická 2, Brno 616 69 Laboratoř A2-128 Absorpční polovrstva pro záření γ 12.10.2010 Měření

Více

Fludeoxythymidine ( 18 F) 1 8 GBq k datu a hodině kalibrace voda na injekci, chlorid sodný 9 mg/ml

Fludeoxythymidine ( 18 F) 1 8 GBq k datu a hodině kalibrace voda na injekci, chlorid sodný 9 mg/ml Příbalová informace Informace pro použití, čtěte pozorně! Název přípravku 3 -[ 18 F]FLT, INJ Kvalitativní i kvantitativní složení 1 lahvička obsahuje: Léčivá látka: Pomocné látky: Léková forma Injekční

Více

Detektory. požadovaná informace o částici / záření. proudový puls p(t) energie. čas příletu. výstupní signál detektoru. poloha.

Detektory. požadovaná informace o částici / záření. proudový puls p(t) energie. čas příletu. výstupní signál detektoru. poloha. Detektory požadovaná informace o částici / záření energie čas příletu poloha typ citlivost detektoru výstupní signál detektoru proudový puls p(t) E Q p t dt účinný průřez objem vnitřní šum vstupní okno

Více

Stručný úvod do spektroskopie

Stručný úvod do spektroskopie Vzdělávací soustředění studentů projekt KOSOAP Slunce, projevy sluneční aktivity a využití spektroskopie v astrofyzikálním výzkumu Stručný úvod do spektroskopie Ing. Libor Lenža, Hvězdárna Valašské Meziříčí,

Více

Ionizační manometry. Při ionizaci plynu o koncentraci n nejsou ionizovány všechny molekuly, ale jenom část z nich n i = γn ; γ < 1.

Ionizační manometry. Při ionizaci plynu o koncentraci n nejsou ionizovány všechny molekuly, ale jenom část z nich n i = γn ; γ < 1. Ionizační manometry Princip: ionizace molekul a měření počtu nabitých částic Rozdělení podle způsobu ionizace: Manometry se žhavenou katodou Manometry se studenou katodou Manometry s radioaktivním zářičem

Více

RADIOAKTIVITA A IONIZUJÍCÍ ZÁŘENÍ

RADIOAKTIVITA A IONIZUJÍCÍ ZÁŘENÍ Vysoká škola báňská Technická univerzita Ostrava Fakulta bezpečnostního inženýrství RADIOAKTIVITA A IONIZUJÍCÍ ZÁŘENÍ Jiří Švec Doplňující učební text pro předměty Bakalářská fyzika, Aplikovaná fyzika,

Více

Jak můžeme vidět částice?

Jak můžeme vidět částice? Jak můžeme vidět částice? J. Žáček Ústav částicové a jaderné fyziky, Matematicko-fyzikální fakulta Karlova Univerzita v Praze H1 po 20. rokoch, Prírodovedecká fakulta UPJŠ v Košiciach Proč chceme částice

Více

v materiálech Atomové jádro a polotloušt ku pro γ-záření. Do jednoho grafu pro oba materiály vyneste závislost počtu

v materiálech Atomové jádro a polotloušt ku pro γ-záření. Do jednoho grafu pro oba materiály vyneste závislost počtu Laboratorní úloha Měření absorpce ionizujícího záření v materiálech 1.1 Úkol měření 1. Pro dva vybrané materiály určete lineární absorpční koeficient a hmotnostní absorpční koeficient pro β-záření. Do

Více

1. Ze zadané hustoty krystalu fluoridu lithného určete vzdálenost d hlavních atomových rovin.

1. Ze zadané hustoty krystalu fluoridu lithného určete vzdálenost d hlavních atomových rovin. 1 Pracovní úkoly 1. Ze zadané hustoty krystalu fluoridu lithného určete vzdálenost d hlavních atomových rovin. 2. Proměřte úhlovou závislost intenzity difraktovaného rentgenového záření při pevné orientaci

Více

6.3.5 Radioaktivita. Předpoklady: Graf závislosti vazebné energie na počtu částic v jádře pro částice z minulé hodiny

6.3.5 Radioaktivita. Předpoklady: Graf závislosti vazebné energie na počtu částic v jádře pro částice z minulé hodiny 6.3.5 Radioaktivita Předpoklady: 6304 Graf závislosti vazebné energie na počtu částic v jádře pro částice z minulé hodiny Vazebná energie na částici [MeV] 10 9 8 Vazebná energie [MeV] 7 6 5 4 3 1 0 0 50

Více

Radiační zátěž na palubách letadel

Radiační zátěž na palubách letadel Radiační zátěž na palubách letadel M. Flusser 1, L. Folwarczny 2, D. Kalasová 3, L. Lachman 4, V. Větrovec 5 1 Smíchovská střední průmyslová škola, Praha, martin.flusser@atlas.cz 2 Gymnázium Komenského,

Více

1. Zadání Pracovní úkol Pomůcky

1. Zadání Pracovní úkol Pomůcky 1. 1. Pracovní úkol 1. Zadání 1. Ověřte měřením, že směry výletu anihilačních fotonů vznikajících po β + rozpadu jader 22 Na svírají úhel 180. 2. Určete pološířku úhlového rozdělení. 3. Vysvětlete tvar

Více

ZKUŠEBNICTVÍ A TECHNOLOGIE

ZKUŠEBNICTVÍ A TECHNOLOGIE VYSOKÉ UČENÍ TECHNICKÉ V BRNĚ FAKULTA STAVEBNÍ Doc. Ing. Leonard Hobst, CSc. ZKUŠEBNICTVÍ A TECHNOLOGIE MODUL BI02-M03 RADIAČNÍ DEFEKTOSKOPIE STUDIJNÍ OPORY PRO STUDIJNÍ PROGRAMY S KOMBINOVANOU FORMOU

Více

[KVANTOVÁ FYZIKA] K katoda. A anoda. M mřížka

[KVANTOVÁ FYZIKA] K katoda. A anoda. M mřížka 10 KVANTOVÁ FYZIKA Vznik kvantové fyziky zapříčinilo několik základních jevů, které nelze vysvětlit pomocí klasické fyziky. Z tohoto důvodu musela vzniknout nová teorie, která by je přijatelně vysvětlila.

Více

Theory Česky (Czech Republic)

Theory Česky (Czech Republic) Q3-1 Velký hadronový urychlovač (10 bodů) Než se do toho pustíte, přečtěte si prosím obecné pokyny v oddělené obálce. V této úloze se budeme bavit o fyzice částicového urychlovače LHC (Large Hadron Collider

Více

STÁTNÍ ÚSTAV RADIAČNÍ OCHRANY

STÁTNÍ ÚSTAV RADIAČNÍ OCHRANY STÁTNÍ ÚSTV RDIČNÍ OCHRNY veřejná výzkumná instituce CENÍK SLUŽEB Bartoškova 1450/28 140 00 Praha 4 Telefon: 241 410 214 http://www.suro.cz Fax: 241 410 215 e-mail: suro@suro.cz List: 2 z 7 Článek I OBSH

Více

DOUTNAVÝ VÝBOJ. Další technologie využívající doutnavý výboj

DOUTNAVÝ VÝBOJ. Další technologie využívající doutnavý výboj DOUTNAVÝ VÝBOJ Další technologie využívající doutnavý výboj Plazma doutnavého výboje je využíváno v technologiích depozice povlaků nebo modifikace povrchů. Jedná se zejména o : - depozici povlaků magnetronovým

Více

ÚVOD DO JADERNÉ FYZIKY ATOMOVÉ JÁDRO

ÚVOD DO JADERNÉ FYZIKY ATOMOVÉ JÁDRO ÚVOD DO JADERNÉ FYZIKY EXPERIMENTÁLNÍ ZÁKLAD rozptyl (pružný i nepružný) různých částic na atomových jádrech (neutrony, protony, elektrony, pozitrony, fotony, α-částice, ) radioaktivní rozpady některých

Více

Centrum výzkumu Řež s.r.o. Úvod do problematiky výzkumných jaderných reaktorů. e-learningový kurz

Centrum výzkumu Řež s.r.o. Úvod do problematiky výzkumných jaderných reaktorů. e-learningový kurz Centrum výzkumu Řež s.r.o. Úvod do problematiky výzkumných jaderných reaktorů e-learningový kurz Tento e-learningový kurz byl vypracován v rámci projektu Efektivní přenos poznatků v rámci energetického

Více

Radiační monitorovací síť ČR metody stanovení a vybrané výsledky monitorování

Radiační monitorovací síť ČR metody stanovení a vybrané výsledky monitorování Radiační monitorovací síť ČR metody stanovení a vybrané výsledky monitorování Miroslav Hýža a kol., SÚRO v.v.i., miroslav.hyza@suro.cz Otázky dopadu jaderné havárie do zemědělství a připravenost ČR Praha,

Více

Pozitron teoretická předpověď

Pozitron teoretická předpověď Pozitron teoretická předpověď Diracova rovnice: αp c mc x, t snaha popsat relativisticky pohyb elektronu x, t ˆ i t řešení s negativní energií vakuum je Diracovo moře elektronů pozitrony díry ve vaku Paul

Více

Vážení zákazníci, dovolujeme si Vás upozornit, že na tuto ukázku knihy se vztahují autorská práva, tzv. copyright. To znamená, že ukázka má sloužit výhradnì pro osobní potøebu potenciálního kupujícího

Více

rezonanční neutrony (0,5-1 kev) (pojem rezonanční souvisí s výskytem rezonančních maxim) A Z

rezonanční neutrony (0,5-1 kev) (pojem rezonanční souvisí s výskytem rezonančních maxim) A Z 7. REAKCE NEUTRONŮ velmi časté reakce s vysokými výtěžky pro neutron neexistuje potenciálová bariéra terčového jádra pravděpodobnost záchytu neutronu je tím větší, čím je neutron pomalejší (déle se zdržuje

Více

Jaderné reakce a radioaktivita

Jaderné reakce a radioaktivita Střední průmyslová škola Hranice - - Jaderné reakce a radioaktivita Radioaktivita Je vlastností atomových jader, která se samovolně přeměňují na jiná a vyzařují při tom pronikavé neviditelné záření. Jádra

Více

Abstrakt: Gama spektroskopie je disciplína, která měří a vyhodnocuje spektra

Abstrakt: Gama spektroskopie je disciplína, která měří a vyhodnocuje spektra FJFI ČVUT v Praze Úloha 7 Fyzikální praktikum II Verze Easy Měření spektra gama záření scintilačním detektorem Abstrakt: Gama spektroskopie je disciplína, která měří a vyhodnocuje spektra gama zářičů.

Více

Aplikace jaderné fyziky

Aplikace jaderné fyziky Aplikace jaderné fyziky Ing. Carlos Granja, Ph.D. Ustav technické a experimentální fyziky ČVUT v Praze XI 2004 1 Aplikace jaderné fyziky lékařské aplikace (zobrazování, radioterapie) výroba radioisotopů

Více