Určení základní referenční úrovně ( baseline BL)

Transkript

1 Určení základní referenční úrovně ( baseline BL) Úvod Činnosti tohoto kroku jsou založeny na údajích pro jednotlivá místa. Disponuje-li město databází o produkci a spotřebě energie a o stavu dotyčných jednotlivých míst, je určení základní referenční úrovně ( baseline, dále jen BL)(tj. stanovení BL) relativně rychlé. Jestliže však taková informační databáze k dispozici není, bude nutné provést řadu předběžných zjišťovacích prací (viz Instrukci 1). Během provedení tohoto kroku jsou sumarizovány dostupné informace o stavu jednotlivých míst před implementací programu (tj. počáteční stav). Proces městského energetického plánování Proč potřebujeme BL? BL je soubor údajů popisujících stav před implementací městského energetického programu. BL slouží jako počáteční bod pro vyhodnocení výsledků a dopadů implementace programu, které jsou rovny rozdílu mezi počátečním stavem (BL) a stavem po dokončení implementace programu. Z čeho se skládá BL? Technické údaje Technické údaje dokládají množství vyrobené a spotřebované energie, stav systémů pro výrobu a spotřebu energie, potenciál pro energetickou účinnost a dostupné OZE na území města. V případě potřeby zahrne údaje o: 1

2 - vyrobené/dodané energii - poptávce po energii/ spotřebě energie - technickém /fyzikálním stavu míst - využití / životní komfort. Netechnické údaje Netechnické údaje charakterizují možná omezení pro vypracování a implementaci městského energetického programu regulačně-legislativní povahy a úroveň kvalifikace specialistů a znalostí městských institucí. Je proto podel okolností nutné mít informace o: - regulačním rámci; - institucionálních kapacitách; - rámci a příležitostech pro financování; - sociálním klimatu a dostupnosti. BL scénáře (Scénáře vývoje základní referenční úrovně baseline) Úplná charakteristika BL by měla obsahovat: (a) a snímek (počáteční stav) města (včetně jeho míst) před začátkem implementace programu, a (b) prognózy vývoje tohoto počátečního stavu pro dobu trvání programu. Je velmi důležité brát v úvahu očekávané změny zdrojů dodávek energie a změny v koncovém využití energie. Možné trendy vývoje počátečního stavu v případě, kdy neexistuje energetický program, představují scénář BL. Zjištěné trendy růstu nebo poklesu výroby nebo spotřeby energie by měly být ve scénářích BL zachyceny. V míře v jaké jsou založeny na předpokladech, by mohly být určeny různé typy scénářů BL, a to scénář nízký, střední nebo vysoký. Tyto typu odpovídají různým prognózám změn úrovní spotřeby energie pro období programu. Někdy jsou scénáře BL označovány jako optimistický, střední (též realistický ) a pesimistický. Ironické uje, že nízký (optimistický) scénář BL by vedl k nižším úsporám energie, přičemž vysoký (pesimistický) scénář BL představuje základ pro vyšší úspory energie. Scénář BL je obvykle pokládán za scénář popisující nulovou variantu (či normální průběh, jinými slovy business as usual (BAU), neboť vystihuje situaci vývoje počátečního stavu v případě, kdy není prováděn žádný městský energetický program. 2

3 Scénář nulové varianty (scénář Business as usual ) Vysoký (pesimistický), střední (realistický) a nízký (optimistický) scénář Normalizovaný scénář BL V některých případech lze naměřit nízké spotřeby energie, neboť dané budovy jsou vytápěny pod úroveň hygienických norem. Nízkou spotřebu energie by bylo možno zjistit i v případech, kdy jsou ulice, veřejné prostory nebo školní učebny nedostatečně osvětleny. V těchto případech jsou úspory nákladů dosaženy na úkor kvality energetických služeb. 3

4 Normalizovaný scénář Normalizovaná základní referenční úroveň (baseline BL) je vyjádřena jako vypočtená spotřeba energie, kterou by byla zajištěna úroveň energetických služeb odpovídající hygienickým normám v příslušných místech (nejčastěji se vztahuje k osvětlení a vytápění). Normalizovaný scénář BL by mohl být také vypočten jako nízký, střední nebo vysoký. Normalizovaná BL se skládá také z: (a) normalizovaného počátečního stavu a (b) normalizovaného scénáře BL Scénář energetické účinnosti Scénář energetické účinnosti vystihuje/zobrazuje prognózované změny scénáře BL a jeho změny v čase v případě, kdy je energetický program (projekt) úspěšně implementován. Za normálních okolností je výsledkem implementace energetického programu (implementace opatření energetické účinnosti, zavádění OZE, atd) snížení spotřeby energie, které vede i ke snížení účtů za energii. Porovnáme-li tento scénář snížené spotřeby energie se scénářem BL, lze tím zjistit množství uspořené energie a tím i uspořených nákladů a z nich lze vypočíst množství vyloučených emisí skleníkových plynů. Úspory energie 4

5 Avšak situace se může podstatně změnit v případě, kdy počáteční stav a scénář BL musí být normalizován. Pokud byl po delší dobu podhodnocen životní komfort, jsou první úspory energie a peněz jsou obvykle směrovány do zlepšení životního komfortu. To obvykle trvá až do doby dosažení stanovených norem a pouze poté vlastníci míst (nebo městská správa) mohou využívat skutečné úspory energie. Porovnáme-li spotřebu energie po implementaci programu se skutečnou základní referenční úrovní (BL), zjistíme, že žádné úspory energie dosaženy nebyly a že se spotřeba energie dokonce zvýšila. Ale toto zvýšení spotřeby a výdajů nazývané v angličtině overexpenditure ) bylo investováno do zlepšení energetických služeb a k zajištění normálních podmínek bydlení, které odpovídají normám pro životní komfort. Takovéto zlepšení musí být podporováno. Jaký scénář bychom měli použít? Obhajujeme-li své projekty energetické účinnosti a přitom obvykle srovnáváme scénáře vývoje se scénáři BL (scénářem nulové varianty), a se scénářem snížené spotřeby v důsledku implementace programu nebo jednotlivých projektů - tj. se scénářem energetické účinnosti. Často diskutovanou otázkou je, které scénáře mohou nejlépe obhajovat naše projekty. Je-li projekt hájen pro politické vedení města, je korektní porovnávat skutečný počáteční stav a skutečný scénář BL. Toto porovnání umožní prezentovat všechny účinky programu - úspory energie a peněz i zlepšení kvality služeb. Taková obhajoba je relevantní také v případech kdy je projekt prezentován místním i zahraničním donorům, jejichž priority přesahují finanční přínosy snížení emisí skleníkových plynů, zvýšení životního komfortu a zlepšení obsluhy populace, atd. Někdy jsou nutné dodatečné důvody a záruky, pokud musí být velké investiční projekty obhájeny pro představitele obchodních bank. Je-li skutečná BL značně nižší než normalizovaná BL, banky by mohly snadno nahlédnout, že dané město na začátku implementace programu nedosáhne skutečných úspor a nebude tak schopno je využívat ke splácení získaných úvěrů. Z tohoto důvodu by město mělo poskytnout dostatečná dodatečné záruky své schopnosti splácet úvěry, o jejichž získání usiluje. Energetická účinnost veřejného osvětlení 5

6 Příklad Při zjišťování podkladů pro scénář BL pro systém osvětlení ulic bylo v určitém městě (koncem devadesátých let) zjištěno, že spotřeba energie na provoz osvětlovacích těles je podstatně nižší než bylo očekáváno v návrhu projektu, a úroveň osvětlení mnohem nižší. Bylo zjištěno, že z celkového počtu 6400 instalovaných osvětlovacích těles (navržených a instalovaných podle norem s vypočtenou celkovou spotřebou kwh) bylo v provozu necelých 31 %. To však znamená, že skutečný počáteční stav (odpovídající naměřené spotřebě 2463 kwh) představoval jen necelých 31 % úrovně normalizovaného počátečního stavu. Byl zpracován projekt energetické účinnosti, zahrnující úplnou renovaci systému osvětlení, včetně nahrazení všech stávajících osvětlovacích těles novými, energeticky účinnějšími jednotkami. Měřením bylo prokázáno, že když byly všechny nově instalované účinnější osvětlovací jednotky v provozu, bylo dosaženo úspory 846 MWh v porovnání se skutečnou spotřebou energie před započetím s implementací projektu, tj. s úrovní 2463 kwh). V porovnání s normalizovanou úrovní (6535 kwh) dosažené úspory představují 25 %, což představuje současně přibližně 65 % skutečné spotřeby před začátkem implementace projektu. Městská správa tak postupně zvýšila úroveň komfortu oproti původnímu stavu. Na počátku před zahájením projektu) činila spotřeba energie přibližně 25 % skutečné spotřeby (620 kwh) neboli méně než 10% odpovídají normalizované úrovně (6,535 kwh). Během několika měsíců byla dosažena plná kapacita (100 % neboli 1,617 kwh), zajišťující mnohem vyšší komfort a bezpečnost ulice a sociální uznání. 6