R O Z H O D N U T Í. se mění ve výroku tak, že po změně zní: integrované povolení

Transkript

1 Adresátům dle rozdělovníku Liberec 23. ledna 2008 Spis: ORVZŽP 1048/2007 Č. j.: KULK 4584/2008 Vyřizuje: Ing. Petr Beneš Tel.: R O Z H O D N U T Í Krajský úřad Libereckého kraje, odbor rozvoje venkova, zemědělství a životního prostředí, jako příslušný správní úřad podle ustanovení 33 písm. a) zákona č. 76/2002 Sb., o integrované prevenci a omezování znečištění, o integrovaném registru znečišťování a o změně některých zákonů, v platném znění, podle ustanovení 13 odst. 3 a v souladu s ustanovením 46 odst. 5 zákona o integrované prevenci, rozhodl takto: integrované povolení, č.j. KULK/1962/2003, vydané Krajským úřadem Libereckého kraje, odborem životního prostředí a zemědělství, dne , společnosti Technické služby Mimoň, s.r.o. se sídlem V Lukách 95/IV, PSČ: , Mimoň, s přiděleným IČ , pro zařízení Řízená skládka odpadů Svébořice, skupina skládky S-OO a změněné rozhodnutími Krajského úřadu Libereckého kraje, odborem rozvoje venkova, zemědělství a životního prostředí č.j. KULK 19615/2006 ze dne a č.j. KULK 66295/2007 ze dne pro zařízení Řízená skládka odpadů Svébořice, skupina skládky S-OO3 se mění ve výroku tak, že po změně zní: Krajský úřad Libereckého kraje, odbor rozvoje venkova, zemědělství a životního prostředí (dále krajský úřad) jako příslušný správní úřad podle ustanovení 33 písm. a) zákona č. 76/2002 Sb., o integrované prevenci a omezování znečištění, o integrovaném registru znečišťování a o změně některých zákonů (dále zákon), v platném znění, vydává podle ustanovení 13 odst. 3 téhož zákona integrované povolení společnosti Ekoservis Ralsko s.r.o., se sídlem V Lukách 95/IV, PSČ: , Mimoň, s přiděleným IČ: (dále provozovatel), pro zařízení Řízená skládka odpadů Svébořice, skupina skládky S-OO3 (dále zařízení). Účastníci řízení dle 7 zákona ve smyslu 27 správního řádu: Ekoservis Ralsko s.r.o., V Lukách 95/IV, Mimoň Liberecký kraj, U Jezu 642/2a, Liberec 2 Město Ralsko, Kuřivody 701, Ralsko Vojenské lesy a statky ČR, s.p. divize Mimoň, Nádražní 115, Mimoň

2 Umístění zařízení Liberecký kraj Obec Ralsko, kód obce: Katastrální území: Svébořice p.č. 84, 85, 86, 87, 88, 89, 91, 94 (kód k.ú.: ) Popis zařízení I. ETAPA Základní centrální úložný prostor skládky KAZETA C je vytvořen zřízením výkopové jámy, jejíž dno a boky jsou tvořeny: těsnící jílovou vrstvou tl. 250 mm, geotextilií GEOFILTEX 64/70, hydroizolační folií Penefol o tl. l,5 mm (750 kg/m 3 ) a ochrannou vrstvou ze štěrkopísku tl. 250 mm. Celková tloušťka tohoto těsnícího a izolačního systému je 600 mm. Vnitřní vody z úložného prostoru skládky jsou svedeny drenážním systémem do stabilizační sběrné nádrže - jímky o vnitřních rozměrech 10,0x6,0x3,3 m. Likvidace průsakových vod se provádí zpětným čerpáním a rozlivem na aktivní plochu skládky. Přítok povrchových vod je zachycen na hranici areálu skládky příkopy a je sběrnou kanalizací vyústěn mimo skládku. 1. fáze zkapacitnění skládky byla provedena navýšením horizontu skládkového tělesa bez dodatečných hydroizolačních prvků. Celý prostor skládky je obklopen lesním porostem, který zajišťuje přirozeným způsobem protierozní ochranu. Protierozní ochrana svahů skládkového tělesa bude řešena rekultivačním projektem (travní porost, vhodná výsadba dřevin). V rámci rekultivačního projektu byla tato část skládky doplněna plynovými drény umístěnými pod hydroizolační folii technické rekultivační vrstvy. Tyto drény jsou napojeny na čtyři bioaktivní koksokompostové filtry. Součástí odplyňovacího systému této části skládky jsou čtyři kontrolní body pro měření vývinu skládkových plynů. Zkapacitnění skládky - KAZETA A -je ve své 2.fázi realizováno postupným rozšířením základní úložné plochy skládky SSZ směrem. V rámci projektu zkapacitnění je přibližně v jedné polovině původních prostor s deponovanou zeminou, která byla vytěžena při stavbě skládky v r.1990 a která je používána k překrývání odpadů ve skládce, vybudována nová úložná plocha, která má kapacitu m 3. Prostor této kazety skládky, který je po obvodu vymezen opěrnou hrázkou, jednou stranou navazuje na těsnění původní skládky ( C ). Opěrná hrázka rovněž slouží k ochraně úložného prostoru před přítokem povrchových vod při využití stávajícího záchytného příkopu, který zajišťuje odvodnění provozního dvora areálu skládky. Geologické těsnění skládky je vytvořeno hutněnou vrstvou jílovitého charakteru o mocnosti 0,5m, technické těsnění je provedeno z hydroizolační folie PEHD tl. 1,5 mm. Těsnění je chráněno geotextilií a ochrannou vrstvou ze štěrkopísku. Celý prostor skládky je obklopen lesním porostem, který zajišťuje přirozeným způsobem protierozní ochranu. Protierozní ochrana svahů skládkového tělesa bude řešena rekultivačním projektem (travní porost, vhodná výsadba dřevin). KAZETA A skládky je vybavena vnitřním drenážním systémem, který je tvořen plošným drénem štěrkopískové ochranné vrstvy těsnění dna, doplněným trubkovou drenáží. Vnitřní drenážní systém je svodným drénem zaústěn do bezodtokové jímky průsakových vod umístěné u jižní paty KAZETY A. Prefabrikovaná železobetonová jímka o rozměrech 4,0x2,5x1,9 m o užitném objemu 6,0 m 3 je umístěna pod úrovní terénu v blízkosti skládky. Likvidace průsakových vod se provádí zpětným čerpáním a rozlivem na aktivní plochu skládky nebo přečerpáváním průsakových vod instalovaným suchovodem do záchytné jímky umístěné v JV části areálu skládky. Drenážní systém průsakových vod je doplněn třemi vertikálními odplyňovacími drény, které jsou souběžně se zvyšováním vrstvy odpadů prodlužovány.

3 Zkapacitnění skládky KAZETA B je ve své 3.fázi realizováno postupným rozšířením základní úložné plochy skládky SSV směrem. V rámci projektu zkapacitnění je přibližně v jedné polovině původních prostor s deponovanou zeminou, která byla vytěžena při stavbě skládky v r.1990 a která je používána k překrývání odpadů ve skládce, vybudována nová úložná plocha, která má kapacitu m 3. Prostor této kazety skládky, který je po obvodu vymezen opěrnou hrázkou a technologickou komunikací, jednou stranou navazuje na těsnění původní skládky ( C ). Opěrná hrázka rovněž slouží k ochraně úložného prostoru před přítokem povrchových vod při využití stávajícího záchytného příkopu, který zajišťuje odvodnění provozního dvora areálu skládky. Geologické těsnění skládky je vytvořeno hutněnou vrstvou jílovitého charakteru o mocnosti 0,5 m, technické těsnění je provedeno z hydroizolační folie PEHD tl. 1,5mm. Těsnění je chráněno geotextilií a ochrannou vrstvou ze štěrkopísku. Protierozní ochrana svahů skládkového tělesa bude řešena rekultivačním projektem (travní porost, vhodná výsadba dřevin). Povrchové vody ze zpevněných a částečně zpevněných ploch v prostoru vjezdu a mostové váhy (provozního dvora) jsou sváděny do kanalizační šachtice umístěné u styku pat centrální části skládky KAZETY C a KAZETY B o rozměrech 1 x 0,7m. Hloubka kalového prostoru je 30cm a prostor vtoku je zabezpečen česlicovou mříží. Ze šachtice jsou povrchové vody odváděny kanalizační troubou PEHD DN 400 SN8 vedenou pod základovou spárou skládky v délce cca 90 m a zaústěnou do výtokového objektu na hraně areálu skládky napojeného na vsakovací příkop. Komunikace obcházející KAZETU B skládky převyšuje okolní terén a má příčný spád odkloněný od tělesa skládky a povrchové vody jsou sváděny do vsaku ve volném terénu. KAZETA B skládky je vybavena vnitřním drenážním systémem, který je tvořen plošným drénem štěrkopískové ochranné vrstvy těsnění dna, doplněným trubkovou drenáží.vnitřní drenážní systém je svodným drénem zaústěn do stávající bezodtokové jímky průsakových vod o vnitřních rozměrech 10 x 6 x 3,3 m. Jímka je umístěna v JV rohu areálu skládky a na KAZETU B je napojena potrubím JS 300 přes kontrolní šachtu. Likvidace průsakových vod se provádí zpětným čerpáním a rozlivem na aktivní plochu skládky. Drenážní systém je doplněn třemi vertikálními odplyňovacími drény, které budou souběžně se zvyšováním vrstvy odpadů prodlužovány. Skládka je vybavena systémem vodní a plynové drenáže, jejíž podrobný popis, technická data, řezy a nákresy jsou součástí projektové dokumentace. II. ETAPA Výstavba II. ETAPY skládky bude zahájena v letech a bude zahrnovat rozšíření skládky JZ směrem na pozemky dosud nezahrnuté do stávajícího areálu skládky. Bude tak vybudována nová úložná plocha, která má kapacitu m 3. Samotné realizaci stavby bude předcházet odlesnění vymezeného území dotčených pozemků na p.č. 84, 91 a 94 v k.ú. Svébořice, Město Ralsko s navazujícími terénními úpravami (odstranění pařezů, sejmutí humózních vrstev). Pro ochranu tělesa skládky před přítokem povrchových vod z přilehlého území bude podél paty opěrné hrázky na p.č. 94 proveden záchytný příkop s vyústěním do volného terénu přes sběrnou jímku umožňující kontrolu kvality vody z odtoku vnější drenáže. Do stejné jímky budou zaústěny dva sběrače vnější drenáže, které budou umístěny v terénních proláklinách. Těleso skládky bude po obvodu zajištěno hrázkou (hutněným násypem). Protierozní ochrana svahů skládkového tělesa bude řešena rekultivačním projektem (travní porost, vhodná výsadba dřevin). Na p.č. 94 a 91 bude provedeno vyrovnání území pro založení základové spáry skládky. Těsnění dna bude provedeno PEHD folií 1.5mm s oboustrannou pokládkou geotextilie. Drenážní systém pro jímání výluhových vod bude tvořen sběrnými drény IPE DN200 a plošným štěrkopískovým drénem, doplněným plynovou drenáží ze svislých drénů IPE DN200. Vnitřní drenážní sytém bude zaústěn do bezodtokové akumulační jímky o minimálních rozměrech 10 x 5 x 2m. Do stejné jímky bude zaústěn i kanalizační sběrač (KT DN400), který

4 bude zajišťovat podchycení průsakových vod z I. ETAPY skládky. Průsakové vody budou čerpány k rozlivu zpět na těleso skládky. Stávající monitorovací systém podzemních vod tvořený třemi monitorovacími vrty bude doplněn o monitorovací vrt DN 200 s hloubkou 60 m, který bude umístěn v JZ rohu rozšířeného areálu skládky. Rozšíření plánu monitoringu skládky bude provedeno před zahájením ukládání odpadů na prostoru II. ETAPY skládky - předpoklad v roce Celý areál bude proti přístupu neoprávněných osob chráněn oplocením. Kapacita skládky: Dosud realizovaná zkapacitnění I. ETAPY skládky představují dosažení celkové projektované kapacity skládky m 3, tj. cca tun odpadů včetně technologického materiálu při použití koeficientu zhutnění 1,1. Realizace II. ETAPY skládky představuje dosažení celkové projektované kapacity skládky (včetně I. etapy) m 3, tj. cca tun při použití koeficientu zhutnění 1,1. Současná volná kapacita skládky je tvořena KAZETOU B I. ETAPY skládky a II. ETAPOU skládky a činí m 3, tj. cca tun odpadů, při použití koeficientu zhutnění 1,1. Ukončení ukládky odpadů na II. ETAPĚ skládky se předpokládá v letech Technické a technologické jednotky dle přílohy č.1 zákona č. 76/2002 Sb., o integrované prevenci Název zařízení Řízená skládka odpadů Svébořice, skupina skládky S-OO Skládky, které přijímají více než 10 t denně nebo mají Kategorie podle přílohy č. 1 zákona celkovou kapacitu větší než 25 tis. t Celková projektovaná kapacita m 3 (= tun při koeficientu zhutnění 1,1) Rok uvedení do provozu I. etapa ; II. etapa - předpoklad 2009 Základními činnostmi skládkování jsou: organizace provozu skládky příjem a evidence přivážených odpadů a jejich kontrola (s vyloučením nebezpečných odpadů) technologický proces skládkování rozhrnování a hutnění odpadu, překrývání zeminami odplyňování skládky. Z hlediska technického vybavení je provozované zařízení vybaveno takto: provozní budova s kanceláří, šatnou, sociálním zařízením, garáží a zásobní nádrží na vodu pro sociální zařízení elektromechanická mostní váha - 30 tun oklepový rošt (zařízení na čištění podvozků svozových vozidel) záchytný betonový příkop sběrné jímky průsakových vod buldozer, kompaktor, čelní kolový nakladač, přenosné ponorné čerpadlo, cisternový kropící vůz a ostatní provozní a mechanizační prostředky dle aktuální potřeby monitorovací vrty odplyňovací systém drenážní systém průsakových vod.

5 Zabezpečení skládky: skládka je zabezpečena oplocením celého areálu včetně provozních budov areál je opatřen uzamykatelnými vraty spodní příjezdová cesta ke skládce je opatřena uzamykatelnou závorou a objetí závory je znemožněno betonovým monolitem umístěným vedle závory provozní budova je opatřena samostatným vnitřním plotem, do kterého jsou po ukončení provozní doby vpuštěni dva hlídací psi celý areál je osvětlen stožárovým osvětlením. Technické a technologické jednotky mimo rámec přílohy č.1 zákona č. 76/2002 Sb., o integrované prevenci V areálu skládky nejsou instalovány další technické anebo technologické jednotky, související se zařízením skládky, které lze charakterizovat z hlediska požadovaných parametrů. Technické a technologické jednotky zařízení skládky jsou dílčí objekty, které přímo souvisejí s technickými požadavky na výstavbu skládek příslušné kategorie podle českých technických norem řady 8380XX. Přímo spojené činnosti podle zákona č. 76/2002 Sb., o integrované prevenci Doprava odpadů - je realizována vlastními vozidly a specializovanou firmou na likvidaci odpadů, případně dle smluv s dalšími původci odpadů z obcí a podniků. Nakládání s průsakovými, srážkovými vodami, nakládaní s odpadními vodami ze sociálního zařízení. Monitoring podzemních a povrchových vod. Monitoring skládkového plynu. Rekultivace skládky - úprava povrchu skládky, uzavření a rekultivace povrchu. I. V souladu s ustanovením 13 odst. 3 písm. d), odst. 4 a 6 zákona o integrované prevenci, ve vazbě na 14 téhož zákona, krajský úřad stanoví závazné podmínky provozu zařízení a s ním přímo spojených činností, dále postupy a opatření zabezpečující plnění těchto podmínek. 1. Emisní limity 1.1. Ovzduší Skládka - střední zdroj znečišťování ovzduší Emisní zdroj a termín měření Látka nebo Emisní zdroj ukazatel Skládka střední zdroj znečišťování pachové látky Emisní limit Podle: Termín měření nestanoven ovzduší metan nestanoven Bioaktivní filtrační jednotka povrchová koncentrace metanu 0,3 % vyhlášky č. 362/2006 Sb. vyhlášky č. 356/2002 Sb., příloha č. 1, bod 1.7 ČSN Plynové hospodářství provést měření nejpozději do bude stanoven prováděcím předpisem dle kapitoly 8.3 tohoto rozhodnutí

6 (biooxidační filtry) skládek, příloha B Provozní řád středního stacionárního zdroje znečišťování ovzduší Krajský úřad uděluje souhlas s provozním řádem středního zdroje znečišťování ovzduší, který je součástí schváleného provozního řádu řízené skládky odpadů Svébořice (viz kapitola 2 a)). Odplynění skládky Zařízení bylo zařazeno na základě provedených měření dle ČSN do III. kategorie, jako skládka se silnou tvorbou plynu. Provozovatel instaloval odplyňovací systém tak, že je v souladu s technickým řešením plánu rekultivace skládky a využil variantu eliminace znečišťování ovzduší instalací biooxidačních filtrů Voda a) V zařízení vznikají tyto druhy odpadních vod: odpadní voda průsaková, odpadní voda splašková. b) Odpadní voda průsaková průsaková voda je sváděna do sběrných jímek. Voda je používána k omezení prašnosti v tělese skládky. c) Odpadní voda splašková ze sociálního zařízení akumulována v jímce a odvážena na čistírnu odpadních vod. d) V případě odvozu odpadních vod do zařízení se schopností odbourat znečišťující složky (čistírna odpadních vod) je nutné provést kontrolu jakosti vod v rozsahu stanoveném provozovatelem čistírny odpadních vod. e) Vzhledem k tomu, že odpadní vody nejsou vypouštěny do recipientu, nejsou stanoveny žádné emisní limity. 2. Odpady a) Krajský úřad uděluje souhlas k provozování zařízení a souhlas s provozním řádem skládky Svébořice. Provozní řád skládky Svébořice (dále provozní řád) bude průběžně aktualizován (dohlížecí orgány, tel. čísla a další změny) a nejpozději do 5 pracovních dnů od aktualizace předložen krajskému úřadu k odsouhlasení. Provoz skládky bude probíhat ve smyslu odsouhlaseného provozního řádu. b) Krajský úřad uděluje souhlas k nakládání s nebezpečnými odpady (shromažďování, třídění a zajištění jejich využití nebo odstranění oprávněnou firmou) uvedenými v provozním řádu. Nebezpečné odpady provozovatel skládky nepřevezme a odevzdá je dovozci, nebo původci. Pokud i po vstupní kontrole je do zařízení přijat odpad, který nelze v zařízení odstraňovat, je nutné jej vytřídit a shromažďovat na zabezpečeném místě do doby převzetí oprávněnou osobou (zejména nebezpečné složky komunálního odpadu). Pokud vzniknou při provozu zařízení další nebezpečné odpady neuvedené v provozním řádu, bude tato skutečnost oznámena krajskému úřadu do 3 pracovních dnů od vzniku odpadu. Pokud krajský úřad vyhodnotí, že nedošlo k významné změně technologických postupů vedoucí ke změně integrovaného povolení, vztahuje se integrované povolení také na nakládání s tímto nebezpečným odpadem, a to za dodržení podmínek uvedených v integrovaném povolení a ustanoveních zákona č. 185/2001 Sb., o odpadech a jeho prováděcích předpisů, ve znění pozdějších předpisů. V opačném případě bude provozovatel vyzván k podání žádosti o změnu integrovaného povolení. c) Na skládky je možné ukládat pouze upravené odpady. Tato podmínka se nevztahuje na odpady inertní, pro které je úprava technicky neproveditelná, a odpady, u nichž nelze ani úpravou

7 dosáhnout snížení jejich objemu nebo snížení nebo odstranění jejich nebezpečných vlastností. Způsoby a postupy úpravy odpadů, které se považují za úpravu odpadů před jejich uložením na skládku, jsou uvedeny v příloze č. 6 vyhlášky č. 294/2005 Sb., o podmínkách ukládání odpadů na skládky a jejich využívání na povrchu terénu a změně vyhlášky č. 383/2001 Sb., o podrobnostech nakládání s odpady (dále vyhláška), ve znění pozdějších předpisů. Postupy, které se považují za úpravu odpadu před uložením odpadu na skládku: D8 - Biologická úprava; D9 - Fyzikálně-chemická úprava; Uvedenými způsoby se upravují odpady, jejichž využití není možné nebo je ekonomicky i technologicky velmi náročné a jejichž odstranění by bez úpravy nepřiměřeně zvyšovalo riziko pro zdraví lidí, pro jednotlivé složky životního prostředí nebo by nebylo možné vzhledem k omezením vyplývajícím z obecně závazných předpisů. D13 - Úprava složení nebo smíšení odpadů; D14 - Úprava jiných vlastností odpadů (kromě úpravy zahrnuté do D 13). d) Ukládání odpadů na skládku musí být v souladu s vyhláškou, ve znění pozdějších předpisů. Při přejímce odpadů do zařízení včetně kontroly jejich kvality bude postupováno rovněž v souladu s přílohou č. 2 vyhlášky č. 383/2001 Sb., ve znění pozdějších předpisů. e) Provozovatel zařízení bude činit taková opatření při předání a převzetí odpadu, aby v nejvyšší možné míře předcházel negativním účinkům na lidské zdraví a životní prostředí nebo tyto negativní účinky omezil, zejména pokud jde o znečišťování ovzduší, geologického prostředí, povrchových i podzemních vod a hluk. f) Přejímka odpadů na skládku a dokladování kvality přejímaných odpadů musí být v souladu s ustanoveními přílohy č. 1 vyhlášky, jejíž úplný text je součástí schváleného provozního řádu. g) Pro ukládání odpadů bude využívána co nejmenší plocha složiště na tělese skládky (aktivní plocha o maximálních rozměrech 50 x 50 metrů). Navezené odpady budou průběžně hutněny kompaktorem a zapracovávány do skládkového tělesa. Kromě aktivní plochy musí být zbylá část skládkového tělesa překryta biologicky aktivním materiálem o mocnosti cca 15 cm tak, aby byla zajištěna maximální ochrana životního prostředí před negativními vlivy ze skládky. Pro překryv nesmějí být používány jíly a jílovité zeminy. Překryv aktivní plochy bude prováděn po dosažení mocnosti 1 metr zhutněných odpadů, v případě přerušení ukládky odpadů po dvou dnech. h) Zdrojem inertního materiálu je běžná dodávka a deponie zemin a odpadů určených k technickému zabezpečení skládky. Seznam všech druhů odpadů, které lze použít k překrývání a vrstvování a jako technologický materiál k dalšímu technickému zabezpečení skládky je uveden v tabulkové části provozního řádu. O druhu, původu a množství odpadů použitých k technickému zabezpečení skládky musí být vedena prokazatelná evidence. i) V případech časového přerušení ukládání odpadů, tj. při přerušení provozu skládky musí být inertním materiálem překryt celý úložný prostor skládky včetně jeho nedokončených ploch. Současně musí být zajištěna dozorová činnost nad celým objektem včetně zajištění průběžné regulace max. množství průsakových vod ve sběrných jímkách. Stejná opatření musí být učiněna v období po konečném naplnění skládky do zahájení rekultivačních prací. j) Překryv není nutný, má-li uložený a zhutněný odpad takové vlastnosti, že účinně brání vzniku negativních vlivů ze skládky, tj. brání vzniku prašnosti, úletům, šíření zápachu, úniku skládkového plynu. k) Do úložného prostoru skládky musí být odpady ukládány podle pokynů pracovníků skládky tak, aby nemohlo dojít k narušení těsnosti, k nežádoucím deformacím skládkového tělesa, k narušení stability a konstrukce skládky a v neposlední řadě k nežádoucí vzájemné reakci (vznik škodlivých látek, nebezpečí samozápalu apod). l) O množství a druzích jednotlivých odpadů produkovaných provozovatelem zařízení bude vedena samostatná evidence. Odpady, které provozovatel nemůže sám odstranit uložením budou předány oprávněné osobě.

8 m) Provoz zařízení a nakládání s odpady bude zajištěno prostřednictvím odborně způsobilé osoby (odpadový hospodář). n) Skládka bude vybavena informační tabulí dle 4 odst. 2 písm. d) vyhlášky č. 383/2001 Sb., o podrobnostech nakládání s odpady. 3. Hluk, vibrace, neionizující záření a) Limit akustického tlaku z provozu zařízení na hranicích areálu bude odpovídat nařízení vlády č. 502/2000 Sb. o ochraně zdraví před nepříznivými účinky hluku a vibrací tj. pro: denní dobu noční dobu 50 db (6:00 až 22:00 hod.) 40 db (22:00 až 6:00 hod.). 4. Podmínky zajišťující ochranu zdraví člověka, zvířat a ochranu životního prostředí 4.1. Podmínky pro ochranu ovzduší a) Průběžně budou činěna opatření vedoucí ke snížení prašnosti v zařízení a jeho okolí zejména: kropením komunikace užitkovou vodou, rozlivem průsakové vody na těleso skládky, skrápěním prašných odpadů při jejich vykládce, důsledným hutněním odpadů a překryvem uložených odpadů materiálem k technickému zabezpečení skládky. b) Mechanizace v zařízení bude pravidelně podrobována prohlídkám a údržbě dle návodu pro používání příslušných strojů. c) Provoz plynového hospodářství a všech zdrojů znečišťování ovzduší bude veden tak, aby nedocházelo k nadměrným únikům emisí znečišťujících látek do ovzduší a překračování emisních limitů. d) Volná ventilace skládkového plynu není přípustná, ani po dokončení tělesa, ani za provozu skládky Podmínky pro ochranu vod a) Drenážní systém průsakových vod jako celek i jeho jednotlivé části musí být chráněny proti poškození v průběhu provozu i po uzavření skládky. Drenážní systém průsakových vod musí být udržován nezanesený tak, aby mohl řádně plnit svou funkci. Minimální četnost čištění sběrných drénů je stanovena 1x za kalendářní rok. Skládka musí být zabezpečena tak, aby se průsakové vody nedostávaly mimo zabezpečené plochy. b) Průsakové vody budou zneškodňovány rozlivem (fekální vůz, hadice bez koncového uzávěru apod.) na povrch skládky, přebytky pak odvozem do zařízení se schopností odbourat znečišťující složky (čistírna odpadních vod). V případě potřeby skrápění tělesa skládky (v době sucha apod.) bude využito např. kropící cisterny a to s podmínkami uvedenými v provozním řádu. V provozním deníku skládky budou vedeny záznamy o množství vody, použité při skrápění kropící cisternou, době čerpání průsakových vod a o způsobu jejich zneškodnění. c) Veškeré manipulační plochy, kde je/bude nakládáno s látkami závadnými vodám budou zabezpečeny tak, aby nedošlo k úniku těchto látek do vod povrchových nebo podzemních nebo geologického prostředí. d) V zařízení budou k dispozici prostředky pro likvidaci případných úkapů. Použité sanační materiály budou do doby předání osobě oprávněné uskladněny tak, aby bylo zabráněno ohrožení kvality povrchových nebo podzemních vod nebo geologického prostředí.

9 4.3. Hluk a) Mechanizace bude udržována v takovém technickém stavu, aby nedocházelo k nadměrným hlukovým emisím Další a) Na tělese skládky je zakázáno zejména kouřit a manipulovat s otevřeným ohněm, volný pohyb zvířat, ukládání odpadů mimo vymezený prostor ve skládce. Dále je zakázáno vynášet uložené odpady mimo areál skládky. 5. Podmínky pro hospodárné využívání surovin a energie a) Průběžně budou činěna opatření vedoucí k hospodárnému využívání energie ve všech prostorách zařízení. b) Bude zajištěna úspora přírodních zdrojů pro účel technického zabezpečení skládky zejména jejich nahrazováním odpady povolenými k přijetí do zařízení pro technické zabezpečení skládky a to maximálně v množství 25 % z celkové hmotnosti přijatých odpadů. za každý kalendářní rok. c) Bude zajištěna úspora technologické vody pro účely zkrápění tělesa skládky použitím vody jímané v jímce průsakových vod. 6. Opatření pro předcházení haváriím a) Jímky odpadních vod musí mít udržovánu hladinu těchto vod na takové úrovni, aby v případě jejich zvýšené produkce v důsledku přívalových srážek nebo dlouhotrvajícího deště nedošlo k přetečení jímek a znečištění podzemních a povrchových vod a geologického prostředí. b) Pohonné hmoty, oleje a další látky pro provoz a údržbu mechanismů budou řádně zabezpečeny proti nežádoucím únikům, které by mohly ohrozit kvalitu podzemních a povrchových vod a geologického prostředí. c) Při přijímání odpadů do zařízení a jejich ukládání do tělesa skládky budou tyto řádně kontrolovány i s ohledem na omezení rizika zahoření a vzniku požáru. d) Všechny vzniklé havarijní situace musí být zaznamenány v provozním deníku skládky s uvedením: 1. místa havárie, 2. časové údaje o vzniku a době trvání havárie, 3. informovaných institucí a osob, 4. data a způsobu provedeného řešení dané havárie, 5. přijatých konkrétních opatření k zamezení vzniku další havárie. e) Provozovatel je povinen řídit se rozhodnutím příslušného úřadu o způsobu a termínech nápravných opatření, která je třeba učinit. Tato opatření se uskutečňují na náklady provozovatele. 7. Opatření pro provoz týkající se situací odlišných od podmínek běžného provozu, při kterých může vzniknout nebezpečí ohrožení životního prostředí nebo zdraví člověka

10 a) Při poruše vážního a evidenčního systému, nebo při výpadku elektrické energie pro jeho provoz, je obsluha zařízení povinna vést evidenci v rozsahu a souladu s požadavky zákona č. 185/2001 Sb., o odpadech a jeho prováděcími předpisy, ve znění pozdějších předpisů. Po opětovném zprovoznění vážního a evidenčního systému provede obsluha doplnění chybějících dat. b) V případě výpadku elektrické energie je nutno zajistit kontrolu zaplnění jímek průsakových vod a včas zajistit odvoz těchto vod do zařízení k tomu určenému (čistírna odpadních vod). c) V případě havarijní situace, bude provedena kontrola všech potenciálně dotčených systémů zařízení a dle potřeby bude provedeno bezodkladné uvedení všech systémů do provozuschopného stavu. Všechny okolnosti havarijní situace včetně provedených následných opatření budou zaznamenány v provozním deníku. 8. Způsob monitorování emisí a přenosů (metodika měření, frekvence, vedení záznamů) Během provozování skládky a ve stádiu následné péče po jejím uzavření probíhá sledování podle programu kontroly a monitorování, který je součástí provozního řádu (kapitola 5. Monitorování skládky) Jakost podzemních vod Pro sledování úrovně a kvality podzemních vod pod skládkou slouží soustava tří hydrogeologických vrtů označených MSV-1 (severovýchodně od skládky monitoruje podzemní vody vstupující pod skládku), MSV-2 (v těsném jižním sousedství jímky průsakových vod) a MSV-3 (120m jihozápadně od skládky monitoruje vzdálenější oblast po směru proudění podzemní vody v návaznosti na tektonickou linii). Tato stávající soustava bude v rámci výstavby II. ETAPY skládky (cca 2009) doplněna o čtvrtý hydrogeologický vrt MSV-4, který bude umístěn v jižním cípu rozšířeného areálu skládky. Odběry podzemních vod na vrtech MSV-1 a 3 jsou prováděny jedenkrát ročně a to v měsíci květnu, na vrtu MSV-2 dvakrát ročně v měsících květnu a listopadu. Po doplnění monitorovacího systému o HG vrt MSV-4 bude pro tento vrt stanoven režim odběrů a rozsah stanovení shodně s vrtem MSV-2 s tím, že první dva odběry budou provedeny před zahájením ukládky odpadů na II. ETAPĚ skládky. parametr ph, konduktivita, NH + 4, NO - 3, F -, B, Cr, Cu, Ni, PAL-A, NEL, TOC, FN ph, konduktivita, NH + 4, NO - 3, F -, B, Cr, Cu, Ni, PAL-A, NEL, TOC, FN ph, konduktivita, NH + 4, NO - 3, F -, B, Cr, Cu, Ni, PAL-A, NEL, TOC, FN četnost měření během provozu MSV-1 1x rok (V) MSV-2 2x rok (V/IX) MSV-3 1x rok (V) ph, konduktivita, NH 4 +, NO 3 -, F -, B, Cr, Cu, Ni, PAL-A, NEL, TOC, FN MSV-4 2x rok (V/IX) s výstavbou II. ETAPY cca 2009 Výsledky rozborů jsou porovnávány s následujícími kritickými hodnotami základních chemických ukazatelů kvality podzemní vody turonské zvodně v oblasti skládky Svébořice: Ukazatel Jednotka Kritická hodnota Ukazatel Jednotka Kritická hodnota ph Cu mg/l 0,2 konduktivita ms/m 250 Ni mg/l 0,1

11 NH + 4 mg/l 3 PAL-A mg/l 0,25 NO - 3 mg/l 100 NEL mg/l 0,5 F - mg/l 2 TOC mg/l 10 B mg/l 1 FN mg/l 0,75 Cr mg/l 0,15 V případě zjištění anomální hodnoty ve vodě vrtu MSV-2 (v budoucnu i vrtu MSV-4) bude proveden bezodkladně opakovaný odběr a analýza zopakována pro anomální komponentu. Při potvrzení extrému bude provedena analýza v následujícím rozsahu: parametr ph, konduktivita, CHSK-Cr, Al, As, B, Ba, Be, Cd, Co, Cr celk., Cu, Fe, Hg, Mn, Ni, Pb, S (sulfidická), V, Zn, NH 4 +, NO 2 -, NO 3 -, F -, Cl -, CN -, AOX, PAL-A, PAU, PCB, NEL, TOC, FN četnost měření během provozu Odběr se provádí při potvrzení anomálie při opakovaném odběru na vrtu MSV-2 (od cca 2009 i MSV-4) Výsledky rozborů jsou porovnávány s následujícími kritickými hodnotami základních chemických ukazatelů kvality podzemní vody turonské zvodně v oblasti skládky Svébořice (doplněné ukazatele výše neuvedené): Ukazatel Jednotka Kritická hodnota Ukazatel Jednotka Kritická hodnota CHSK-Cr mg/l 30 S (sulfidická) mg/l 0,3 Al mg/l 0,4 V mg/l 0,3 As mg/l 0,1 Zn mg/l 5 Ba mg/l 2 Cl - mg/l 150 Be mg/l 0,0025 NO - 2 mg/l 0,4 Cd mg/l 0,02 FN mg/l 0,75 Co mg/l 0,2 CN - (ph<5) mg/l 0,5 Fe mg/l 20 CN - (ph>5) mg/l 0,2 Hg mg/l 0,005 PAU mg/l 0,12 Mn mg/l 5 PCB mg/l 0,001 Pb mg/l 0,2 Při potvrzení anomálie bude odborně rozhodnuto o řešení situace na základě jejího charakteru. Četnost sledování kvality a úrovně podzemní vody se po potvrzeném anomálním zjištění zvýší na 1x za 3 měsíce (únor, květen, srpen, listopad) v rozsahu odpovídajícím charakteru anomálie. Vývoj hydrochemické situace se průběžně vyhodnocuje. Pokud budou 3 po sobě následující pozorování bez anomálií, bude nastolen původní monitorovací režim. Měření úrovně hladiny podzemní vody v hydrogeologických monitorovacích vrtech je prováděno v okamžiku před odběrem vzorku podzemní vody s přesností na 1cm. Vzorky podzemních vod odebírá osoba způsobilá a analýzy provádí akreditovaná laboratoř v souladu s příslušnými normami. Výsledky provedeného šetření budou archivovány a předkládány případné kontrole orgánu státní správy Jakost průsakové vody

12 Monitoring povrchových (průsakových) vod spočívá ve sledování množství a kvality průsakových vod ze skládky v jímkách průsakových vod. Zjišťování kvality průsakových vod se stanovuje s četností 2x ročně a to vždy v měsících květnu a listopadu. Parametry a četnost měření průsakových vod: parametr množství průsakových vod [m 3 ] teplota vody, ph, konduktivita, fenolový index, CN celk., HCN, As, Cd, Cr celk., Hg, Ni, Pb, Se četnost měření během provozu 1 x měsíc 2 x rok (V/XI) Citlivost analýz průsakových vod musí odpovídat příloze č. 12 k vyhlášce č. 294/2005 Sb.. Vzorky odebírá osoba způsobilá a analýzy provádí akreditovaná laboratoř v souladu s příslušnými normami. Výsledky provedeného šetření budou archivovány a předkládány případné kontrole orgánu státní správy. V případě zjištění anomální hodnoty bude proveden bezodkladně opakovaný odběr a stanovení obsahu anomální komponenty. Při potvrzení anomálie bude provedena analýza v rozšířeném rozsahu tabulky č. 2.1 přílohy č. 2 vyhlášky č. 294/2005 Sb: parametr teplota vody, ph, konduktivita, DOC, fenolový index, fluoridy, CN celk., HCN, As, Ba, Cd, Cr celk., Cu, Hg, Ni, Pb, Sb, Se, Zn, Mo, RL četnost měření během provozu Odběr se provádí při potvrzení anomálie při opakovaném odběru Množství průsakových vod se vyhodnocuje vždy k poslednímu dni kalendářního měsíce formou výpočtu objemů z rozdílů hladin před zahájením a po ukončení čerpání průsakových vod. Údaje o rozdílu hladin před a po ukončení čerpání průsakových vod jsou průběžně zaznamenávány do provozního deníku. Dílčí výsledky měření hladin a objemů odčerpávaných průsakových vod jsou rovněž zaznamenávány do sumarizační tabulky za kalendářní rok, která je součástí provozního deníku a toto vyhodnocení slouží jako doklad k provozu skládky Jakost a množství skládkového plynu Předmětem monitorování je vývin a složení skládkového plynu, který se vyvíjí v tělese skládky (TNO ). Na základě výsledků Povrchového průzkumu skládky odpadů Svébořice, které vypracoval Ústav pro výzkum a využití paliv a.s., Praha (září 2002, červen 2005), je těleso skládky zatříděno dle ČSN do III. kategorie - skládka se silnou tvorbou plynu. Skládka je vybavena systémem vodní a plynové drenáže. Podrobný popis celé soustavy odplyňovacích kanálků a šachet, technická data, řezy a nákresy jsou součástí projektové dokumentace. Skládkování v původním úložném prostoru bylo ukončeno v roce Na základě projektu odplynění je do původního úložného prostoru skládky (tzv.1. fáze zkapacitnění) instalován odplyňovací systém tak, že je, v souladu s technickým řešením plánu rekultivace, postupně vytvářen na ukončených nivelitách skládky. Úložný prostor centrální části skládky KAZETA C je již zcela zaplněn, uzavřen a je provedena technická rekultivace. Tato část je osazena čtyřmi bioaktivními (kokso-kompostovými) filtry a čtyřmi kontrolními stanovišti. První měření množství a jakosti skládkového plynu bude provedeno do , druhé do Po vyhodnocení údajů z těchto měření bude rozhodnuto o další četnosti měření. V případě, že se výsledky prvních dvou měření nebudou výrazně lišit, proběhne třetí měření do a pak následně každý rok v průběhu měsíce září. Úložný prostor KAZETY A I. ETAPY skládky je téměř zaplněn a rekultivační práce budou zahájeny v první polovině roku V rámci technické rekultivace bude stávající systém odplynění napojen na bioaktivní filty a budou zřízena kontrolní stanoviště. První měření vývinu skládkového plynu proběhne do šesti měsíců od ukončení technické části rekultivace a dále pak v intervalech shodných s měřením vývinu skládkového plynu na centrální části skládky KAZETA C.

13 Nové úložné prostory, vybudované v rámci výstavby KAZETY B I. ETAPY a II. ETAPY skládky, jsou a budou dle projektu osazeny vertikálními odplyňovacími drény pomocí kterých bude možno provádět odběr a analýzu plynu. První měření proběhne při výšce uloženého odpadu 5 m, druhé měření po třech měsících a pak dále 2x ročně až do úplného využití kapacity úložného prostoru. V případě, že tři po sobě jdoucí měření prokáží, že se vývin skládkového plynu kvalitativně ani kvantitativně podstatně nemění, mohou být intervaly měření prodlouženy na 1 x za rok. V případě zjištění výskytu metanu větším než 7,4% obj. bude 1x ročně prováděno ověření potenciálních emisí plynů z povrchu skládky. Bude-li emise skládkových plynů z povrchu skládky ověřena, je provozovatel povinen přijmout náležitá technická opatření: vybudování horizontálních odplyňovacích pásů, které budou překryty zhutněným překryvným materiálem, vyústění těchto horizontálních pásů bude překryto biooxidačním filtrem pro odbourání metanu a stopových složek skládkového plynu. V souladu s ČSN bod 8.3 budou po dokončení vrstev jako součást rekultivačního projektu na vertikální odplyňovací drény napojeny bioaktivní filtry (pasivní odplyňovací systém). Odběry vzorků skládkového plynu budou prováděny výhradně odborně způsobilou osobou. Parametry a četnost měření skládkového plynu: četnost měření během parametr provozu CH 4, CO 2, O 2, N 2 (dopočítáním do 100%), atmosférický tlak CH 4, CO 2, O 2, N 2 (dopočítáním do 100%), atmosférický tlak C , , a dále dle výsledků A do šesti měsíců po tech. rekultivaci a dále interval jako u C CH 4, CO 2, O 2, N 2 (dopočítáním do 100%), atmosférický tlak B + II.ETAPA 5m uložených odpadů, pak za 3 měsíce, dále dle výsledků CH 4, CO 2 Při výskytu metanu nad 7,4% v průběhu ukládky ověření na povrchu skládky Vzorky skládkového plynu budou odebírány především v období, kdy existují pro mikroorganismy vhodné podmínky k tvorbě skládkového plynu, to je jarním nebo podzimním období, venkovní teplota nesmí klesnout pod 5 C Pachové látky Měření pachových látek provede autorizovaná osoba. Četnost odběru vzorků bude stanovena prováděcím předpisem. První měření bude uskutečněno do Výsledky měření budou archivovány a předkládány ke kontrole orgánům státní správy Další monitoring Další monitoring zabezpečuje nezbytné informace o chování skládkového tělesa, stavu technického vybavení zařízení a zbývající volné kapacitě pro ukládání odpadu. a) Denně sledované ukazatele úroveň hladiny odpadních vod v jímkách - v době tání sněhu a při tzv. srážkovém období. Při nesrážkovém a trvale suchém počasí je dostatečné sledovat množství vody v jímkách 1x týdně funkčnost technického vybavení zařízení (vizuálně). b) Ročně sledované ukazatele kontrola konstrukce jímek odpadních vod množství odpadů na skládce, dodržování schválené figury skládky (zejména sklon svahů) sesedání a změny tvaru skládkového tělesa.

14 8.6. Vyhodnocení monitoringu a) Datum a druh veškerých měření se budou zaznamenávat do provozního deníku. Výsledky budou archivovány a předkládány případné kontrole. Zaznamenány budou časové údaje o provedených pozorováních a měřeních, výsledky pozorování a měření, okolnosti, které mohou výsledky ovlivnit (např.: údaje o teplotě, srážkách), a také mimořádné okolnosti, které nastaly v průběhu pozorování nebo měření nebo v období od posledního předchozího pozorování nebo měření. b) V případě zjištění nadlimitní hodnoty některého ze sledovaných ukazatelů v rámci monitoringu vod budou přijata následující opatření: revize technického stavu prvků monitorovacího systému dle výsledků uvedeného šetření ve spolupráci s odbornou firmou bude přistoupeno k opatřením k potvrzení/vyvrácení zjištěné skutečnosti a následně přijmout opatření v případě potvrzení výsledků k odstranění nežádoucího stavu, současně dojde ke zvýšení četnosti měření na 1 x 3 měsíce do doby než se ve 3 po sobě následujících měřeních anomálie neobjeví, poté bude četnost monitoringu navrácena do standardu. 9. Opatření k minimalizaci dálkového přemisťování znečištění a k zajištění vysoké úrovně ochrany životního prostředí jako celku a) V souladu s projektem odplynění a technickým řešením plánu rekultivace bude realizována efektivní a ekologicky šetrná varianta odplynění a nakládání se skládkovým plynem. b) Odpadní vody nesmí odcházet do vod povrchových nebo podzemních. Musí být zajištěna likvidace těchto vod. c) Obvodový příkop musí být udržován v provozuschopném stavu, tj. čistý a nezanesený tak, aby mohl řádně plnit svoji funkci. d) V případě nadměrného výskytu obtížného hmyzu, hlodavců bude zajištěna dezinsekce a deratizace odbornou firmou. 10. Postup vyhodnocování plnění podmínek integrovaného povolení Provozovatel zařízení je povinen: a) Nejpozději do 28. února každého roku podávat krajskému úřadu na základě shromážděných údajů, zprávu o veškerých výsledcích monitorování za uplynulý kalendářní rok tak, aby prokázal dodržování podmínek integrovaného povolení. Zpráva bude minimálně obsahovat výsledky monitoringu skládky a srovnání s předchozími pozorováními, celkové množství uložených odpadů, množství uložených biologicky rozložitelných odpadů, množství odpadů použitých k technickému zabezpečení skládky podle druhů s uvedením konkrétního způsobu využití, informace o zneškodnění skládkového plynu. V případě anomálií bude zpráva obsahovat souhrn provedených opatření, popis možných příčin a návrh dalšího postupu a řešení. Výsledky rozborů z monitoringu vod budou rovněž předkládány příslušnému vodoprávnímu úřadu Městskému úřadu Česká Lípa, odboru životního prostředí. b) Vést provozní evidenci středního zdroje znečišťování ovzduší a zpracovat souhrnnou provozní evidenci za kalendářní rok a předat ji České inspekci životního prostředí do 15. února následujícího roku. c) Vést průběžnou evidenci o odpadech a způsobech nakládání s nimi. d) Zasílat každoročně do 15. února následujícího roku pravdivé a úplné hlášení o druzích, množství odpadů a způsobech nakládání s nimi a o původcích odpadů obecnímu úřadu obce s rozšířenou působností příslušnému podle místa provozovny.

15 e) Zasílat každoročně příslušnému obecnímu úřadu obce s rozšířenou působností (Městský úřad Česká Lípa, odbor životního prostředí) údaje o stavu vytvořené finanční rezervy. Tyto údaje bude provozovatel v zákonném termínu zasílat rovněž krajskému úřadu. f) Ohlásit krajskému úřadu plánovanou změnu zařízení. g) Neprodleně (nejpozději následující pracovní den) hlásit krajskému úřadu všechny mimořádné situace, havárie zařízení a havarijní úniky znečišťujících látek ze zařízení do životního prostředí. h) Pokud bude za daný rok podáváno hlášení do integrovaného registru znečišťování, budou požadované údaje zasílány prostřednictvím centrální ohlašovny. i) Vést evidenci údajů o plnění závazných podmínek provozu. 11. Opatření k vyloučení rizik možného znečišťování životního prostředí a ohrožování zdraví člověka pocházejících ze zařízení po ukončení jeho činnosti a) Rekultivace tělesa skládky bude bezprostředně navazovat na ukončení ukládání odpadů do jednotlivých sekcí. b) Technická opatření, která musí následovat po ukončení skládkování na skládce nebo její části, v souladu s projektovou dokumentací, jsou: úprava tvaru tělesa skládky, uzavření a rekultivace povrchu, provozování uzavřené skládky včetně monitorování. c) Rekultivace bude provedena dle projektové dokumentace a v souladu s ČSN v aktuálním znění. d) Technologická zařízení vybudovaná pro provoz skládky (čerpací a kontrolní jímky, monitorovací vrty, zařízení k jímání skládkových plynů apod.) musí zůstat i po uzavření skládky v činnosti minimálně po dobu tvorby průsakových vod a skládkových plynů. e) Termín uzavření skládky bude krajskému úřadu písemně oznámen nejpozději do 3 měsíců od ukončení ukládání odpadů. f) Skládka nebo její část bude považována za definitivně uzavřenou poté, co krajský úřad provede konečnou kontrolu na místě, zhodnotí všechny zprávy, které mu předal provozovatel a vydá provozovateli souhlas s uzavřením a souhlas s provozním řádem uzavřené skládky. Do doby než bude schválen provozní řád uzavřené skládky bude provoz probíhat dle schváleného provozního řádu. g) Po konečném uzavření skládky provozovatel odpovídá za její údržbu, monitorování a kontrolu ve fázi následné péče nejméně po dobu 30 let. h) Krajský úřad vydává souhlas k čerpání prostředků finanční rezervy uložených na účelově vázaném účtu č /0300, vedeném u Československé obchodní banky a.s., pobočka Česká Lípa, Barvířská 1607, Česká Lípa a určených k rekultivaci části skládky TKO Svébořice na pozemcích p.č. 88 a 86 v k.ú. Svébořice ve výši: 1, ,- Kč (slovy: jedenmiliónčtyřistaosmdesátsedmtisícpětsetdvacetosm korun českých). i) Krajský úřad stanovuje termín kontroly stavu prací a čerpání finančních prostředků: Biologická rekultivace skládky - květen 2008 (přesné datum konání kontrolního dne bude stanoveno krajským úřadem). V uvedeném termínu (nejpozději však do ) bude krajskému úřadu předložena na místě stavby dílčí zpráva stavebního dozoru o stavu prací a o jejich průběžném financování (doložením platebních dokladů). II.

16 Nejsou vydány žádné dodatečné podmínky podle ustanovení 15 zákona č. 76/2002 Sb., o integrované prevenci. III. Všechny připomínky účastníků řízení a správních úřadů byly akceptovány a zahrnuty do rozhodnutí. IV. V souladu s ustanovením 44 odst. 2 zákona o integrované prevenci se ruší a nahrazují následující pravomocná rozhodnutí nebo jejich části: a) rozhodnutí Krajského úřadu Libereckého kraje, odboru životního prostředí a zemědělství, č.j.: KULK/7717/2003, ze dne , k provozování zařízení k odstraňování odpadů pro řízenou skládku odpadů Svébořice a souhlas s provozním řádem tohoto zařízení.