50 38'29.83"N 15 11'16.33"E. GPS poloha:

Transkript

1 Vranov-Pantheon Zřícenina 50 38'29.83"N 15 11'16.33"E Jen osm kilometrů od Turnova, na Malé Skále, se na strmém útesu nad řekou Jizerou tyčí skalní hrad Vranov, dnes známý spíše jako Pantheon. S délkou téměř 400 metrů je považován za nejkomplikovanější skalní hrad v Čechách. Hrad Vranov byl založen v patnáctém století jako gotická pevnost a ve své historii vystřídal celou řadu pánů? Vartemberky, Smiřické i Valdštejny. Jeden z jeho majitelů, František Zachariáš Römisch, jej po roce 1802 nechal přestavět na Pantheon? památník slavných tehdejší doby. Do pískovcového skalního masivu vestavěl nejen známý letohrádek ve tvaru kaple, ale i desítky pomníků a pamětních desek. Vranov - Pantheon se tak stal unikátním spojením zřícenin středověkého hradu s duchem evropského romantismu 19. století. Značený prohlídkový okruh Vás zavede téměř do všech koutů hradu. Po úzkém skalním schodišti můžete také vystoupat na nejvyšší bod pískovcového útesu s úchvatným výhledem do okolí - na Věž u Kříže. Hradní kavárna v přízemí letohrádku Vám nabídne kávu, občerstvení i pivo, zatímco o patro výš jsou v hradní galerii k vidění zajímavé výstavy. Zřícenina hradu Vranov stojí na Vranovském hřebeni nad Malou Skálou na Jablonecku v Libereckém kraji. Hradiště je dnes protkáno spoustou cestiček, doplněných schody a můstky. Přístupná je i nejvyšší skála s křížem? odtud se otvírá Krásná vyhlídka. Návštěvníci si mohou prohlédnout zbytky zdiva i skalní světničky, mohou také využít příjemného posezení s občerstvením přímo v areálu. Historie Hrad nechal na obranu proti husitům postavit po roce 1414 Heník z Valdštejna. Nepohodlné sídlo bylo opuštěno kolem roku V 19. století tehdejší majitel panství průmyslník František Zachariáš Römisch přeměnil areál na romantický Panteon s jeskyňkami, pomníčky, pamětními deskami a památníčky, připomínající významné osobnosti a události. Na hradním nádvoří byla postavena novogotická kaple, která později sloužila jako Lovecký zámeček. Hradní areál je veřejnosti přístupný. Tento průvodce byl vygenerován na největším českém portálu pro turisty, výletníky a cestovatele Turistika.cz str. 1

2 Správce hradu Ing. Jiří Šťastný tel: web: vranov-pantheon.cz Provozovatel Climbing CZ s.r.o Příšovice 56 IČ: DIČ: CZ Další informace najdete zde: Rozhledna Černá Studnice Rozhledna 50 42'42.62"N 15 13'58.73"E Rozhledna Černa studnice, která leží na 869 m.n. m vysokém vrcholu a je viditelný téměř z celých Jizerských hor a širokého okolí. Pro lidi z Jablonce nad Nisou je rozhledna Černá studnice něco jako pro lidi z Liberce Ještěd. Chata s rozhlednou byla dokončena a předána veřejnosti. Věž je vysoká 26 metrů a stěny jsou místy široké až 1, 6 metrů a některé žulové kvádry váží až tři tuny. Rozhledna má čtyři ochozy, za kterých je vidět na všechny světové strany. Je vidět celý Jablonec a 75% Liberce a celý Ještědský hřeben. Na druhé straně jsou naše nejvyšší hory Krkonoše, a samozřejmě také Jizerské hory. Dále pak Český ráj a třeba i hrad Bezděz. K rozhledně se dostanete autem. Autor článku: Miroslav Kokeš Další informace najdete zde: Bozkovské jeskyně Jeskyně 50 38'51.32"N 15 20'18.70"E Bozkovské dolomitové jeskyně leží na severním svahu obce Bozkov v kopcovité podkrkonošské krajině. Vchod do podzemí odkryli dělníci při těžbě dolomitu ve 40-tých letech tohoto století, ale teprve v roce 1957 byl objeven podzemní systém puklinovitých chodeb, zčásti zatopených vodou. Bozkovské dolomitové jeskyně tvoří labyrint podzemních chodeb a dutin, uložených nehluboko pod povrchem země. Jejich charakteristickou a ve zpřístupněných jeskyních ojedinělou výzdobou jsou křemenné římsy a lišty, vystupující ze stěn a stropů. Některé dutiny jsou vyplněny i krápníkovou výzdobou, kterou tvoří vedle klasických útvarů i zajímavé excentrické krápníky. Atraktivním zpestřením návštěvního okruhu jsou podzemní Jezírka s průzračnou modrozelenou vodou. Bozkovské dolomitové jeskyně jsou jedinými zpřístupněnými jeskyněmi na severu Čech. Na okolí jeskyní i podzemní prostory se vztahují ochranné podmínky podle zákona o ochraně přírody a krajiny. Další informace najdete zde: Medvědín Vrchol 50 44'20.94"N 15 34'56.89"E Medvědín - zalesněný vrch, který leží na Českém hřbetě, západně nad soutokem Labe a Bílého Labe. Na jeho jižním úbočí pramení několik potoků. Nachází se zde lyžařský areál s vleky, upravovanými sjezdovkami a běžeckými tratěmi. Ze Špindlerova Mlýna vede na Medvědín sedačková lanovka, otevřená roku 1975, umožňující snadný přístup na hřeben Krkonoš a k Vrbatově boudě. Lanovka je dlouhá 1950 m a překonává výškový rozdíl 440 m. Vrchol Medvědína je ideálním místem k výletu k prameni Labe. Tento průvodce byl vygenerován na největším českém portálu pro turisty, výletníky a cestovatele Turistika.cz str. 2

3 Popis lanové dráhy zde: Odkaz na webkameru: Další informace najdete zde: Rozhledna Štěpánka (Hvězda) Rozhledna 50 44'47.58"N 15 21'57.28"E Štěpánka je kamenná novogotická rozhledna na vrchu Hvězda (959 m) v nejzápadnějších Krkonoších, na Příchovickém hřebeni. Nachází se v katastrálním území Příchovice u Kořenova, obec Kořenov, okres Jablonec nad Nisou. Rozhledna je 24 m vysoká, postavena byla v letech 1847 až Stavbu zahájil kníže Camill Rohan, když v údolí probíhala výstavba císařské krkonošské silnice. Pojmenována je podle arcivévody Štěpána. Stavbu však nedokončil. Práce se na rozhledně zastavily na celých 40 let, kdy o ní pečoval kořenovský horský spolek, který ji od knížete převzal a po čtyřech letech prací ji v roce 1892 otevřel. Štěpánka spolu s rozhlednou Žalý patří k nejstarším rozhlednám v oblasti Krkonoš a Jizerkých hor. Podle pověsti kníže Rohan zastavil stavbu poté, co mu cikánka předpověděla, že dokončení rozhledny mu přinese smrt. V září 1892, měsíc po jejím dokončení, zemřel. Z rozhledny je pěkný výhled na Krkonoše, Jizerské hory, ale i Zvičinu, Mužský, Bezděz, Ralsko a Lužické hory. Autor článku: Miroslav Kokeš Další informace najdete zde: Jizerské hory Pohoří 50 50'26.16"N 15 12'40.46"E Jizerské hory jsou nejsevernějším českým pohořím. Jejich východní část zasahuje do Polska a dále navazují na Krkonoše, na západě sousedí s Lužickými horami. Tyty hory byly nazvány podle řeky Jizery, která zde pramení. Nejvyšší vrchol české části hor je Smrk (1124 m). V roce 1968 byly za účelem jejich ochrany vyhlášeny Chráněnou krajinnou oblastí o rozloze 350 km2. Je to kraj strmých skalnatých svahů, rašelinišť a nekonečných lesů. Jizerské hory jsou tvořeny převážně žulami a krystalickými břidlicemi. Na žulovém podloží vznikly chudé kyselé půdy, se skalními výchozy, suťovými poli a zejména rozsáhlými rašeliništi. Vlivem klimatických, půdních a geografických podmínek se v Jizerských horách vyvinula jedinečná rostlinná a živočišná společenstva, z nichž řada je zákonem chráněna. Najdeme zde unikátní květenu rašelinišť, květnaté horské louky, mokřady a bohaté společenství listnatých i jehličnatých lesů. Základním přirozeným vegetačním typem je les. Vlivem člověka, zejména rozvojem sklářství v minulých staletích, docházelo k postupnému vykácení původních dřevin, které nahradily lesy smrkové. Jizerské hory jsou významnou rekreační oblastí. Skýtají dobré podmínky pro letní pěší i Cykloturistiku. V zimním období jsou vyhledávaným místem lyžařů, především díky velkým množstvím upravených běžeckých tratí, ale i sjezdovými terény v lyžařských centrech. Partner článku: Ubytování Jizerské hory. Další informace najdete zde: Labský důl Rezervace 50 45'19.27"N 15 33'11.26"E Státní přírodní rezervace, horské údolí ledovcového původu mezi Dívčími Lávkami a Labskou loukou, Labská rokle, Navorská, Pančavská a Harrachovská jáma (ledovcové kary), s nápadným vodopádem Labe (40m) a kaskádovitým typem vodopádu Pančavy (160m), v jeho blízkosti suťová jeskyně (Krakonošova klenotnice), na severním svahu zřídil v r hrabě Harrach první přírodní rezervaci v Krkonoších, v r zde sjela velká sněhová lavina - zřetelné stopy její dráhy ve smrkových porostech, bohaté naleziště vzácných vysokohorských rostlin (prvosenka nejmenší, jeřáb sudetský, oměj tuhý aj. ), na severním svahu Medvědína Tento průvodce byl vygenerován na největším českém portálu pro turisty, výletníky a cestovatele Turistika.cz str. 3

4 jsou haldy hlušiny po rudném průzkumu. Další informace najdete zde: Rozhledna Tanvaldský Špičák Rozhledna 50 45'2.99"N 15 16'54.01"E Roku 1889 byla zpřístupněna skalní vyhlídka, nazývající se Fenterova skála. Pár let na to se nedaleko odtamtud objevila bouda, kde se prodávalo lahvové pivo. Turistů bylo čím dál tím více a jejich požadavky rostly, proto se rozhodlo, že se na vrcholu kopce postaví rozhledna. Stavbou byl pověřen již zkušený stavitel Robert Hemmrich z Jablonce. Stavba začala roku V plánu byla i výstavba nové turistické chaty, ale kvůli nedostatku peněz byla chata postavena se zpožděním. Rozhledna byla otevřena 4. Července 1909, chata byla otevřena o rok později. Na svazích Špičáku v té době vyrostla sáňkařská dráha, kde se konaly závody. Samotná věž je vysoká 18m s vyhlídkovou plošinou ve výšce 14 metrů. K výhledu je nutné vystoupat 69 schodů, odměnou je nádherný kruhový výhled po celých Jizerských horách, přes Krkonoše a Černou studnici až po Ještědský hřeben. Na věži je umístěna také jedna z kamer pořadu ČT Panorama. Na vrchol rozhledny se pohodlně dostanete lanovkou z obce Jiřetín pod Bukovkou. Vrcholová stanice sedačkové lanovky stojí přímo u rozhledny. Z Jiřetína vede na vrchol také zelená turistická značka. Autor článku: Miroslav Kokeš Další informace najdete zde: Žlutá plovárna Půjčovna lodí 50 38'28.72"N 15 11'36.38"E Žlutá Plovárna na Malé Skále je unikátní sportovně rekreační centrum v Českém ráji s půjčovnou lodí (kajaky, kanoe pro 2 a 3 osoby, rafty), horských kol, čtyřkolek a sportovních potřeb. Ceník : Kanoe 300,- / splutí 150,- / hod. Raft 700,- / splutí Kajak 250,- / splutí 150,- / hod. Barel 20,- Pádlo 25,- Vesta 35,- Doprava 150,- Autor článku: jarka metelka Další informace najdete zde: Tento průvodce byl vygenerován na největším českém portálu pro turisty, výletníky a cestovatele Turistika.cz str. 4

5 ZOO ZOO Liberec 50 46'35.80"N 15 4'33.31"E V roce 1919 vznikla nejstarší Zoologická zahrada na území České republiky, která je nerozlučně spojena s městem Libercem. Liberec leží v kotlině mezi Jizerskými horami a Ještědským hřbetem, protkaný Nisou. Nadmořská výška před radnicí dosahuje 373 metrů. Město má obyvatel a rozkládá se na ploše necelých 15 km2. Do města přitahují návštěvníky kulturní zařízení, divácké sportovní zážitky, každým rokem konané výstavní trhy, možnost nákupu ve specializované obchodní síti a překrásné okolí snadno dosažitelné městskou dopravou nebo lanovkou na Ještěd. Počátky založení Zoologické zahrady v Liberci. Psal se právě rok 1904, když se poprvé rozezněly městským parkem nezvyklé ptačí hlasy. To místní Ornitologický spolek pro Severní Čechy obsadil velkou ptačí voliéru exotickými ptáky. Členové spolku nezůstali jen při voliéře, postavené v blízkosti Restaurace Lidové sady. Již předtím byly jejich péčí udržovány na nedalekém jezírku labutě. V údolí za jezírkem se objevili v malé obůrce srnci. Když v roce 1906 utichlo u liberecké přehrady výstaviště, přijal spolek nabídku stavitele Hübnera, přemístit odtud do údolí dřevěný domek zvaný "Čapí hnízdo". Již rok poté, v říjnu 1907, píší liberecké deníky, že byl učiněn první krok ke zřízení malé zoologické zahrady. Počet zvířat kolem čapího hnízda vzrůstal, objevil se tu i medvěd přivezený vojáky ze Srbska, ale v předvečer první světové války pokus o otevření zoologické zahrady v Liberci skončil bez úspěchu. Válečná léta Liberci neublížila. Severní Čechy se stávají součástí Československé republiky, která se zde konstituuje v historických hranicích. Svou činnost obnovuje i Ornitologický spolek. Výstavka zvířat v údolí opět ožívá a na podzim 1919 se stává sen členů spolku skutečností. Otevírací doba: v době zimního času (listopad - březen) v době letního času (duben - říjen) Vstupné dospělí 70/100 Kč1 děti do 3 let zdarma děti od 3 do 15 let 40 / 50Kč studenti/ senioři nad 65 let 40 / 50 Kč ZTP (po předložení průkazu) 40 / 50 Kč ZTP/P (po předložení průkazu) zdarma Dobrovolní dárci krve (nejstarší odběr max. 3 roky, průkaz nutný) zdarma Autor článku: Lukáš Černý Další informace najdete zde: Ski areál Desná Ski areál 50 46'45.34"N 15 19'36.73"E nadmořská výška: m n.m. (Lyžařský areál Desná Parlament) 3 vleky o přepravní kapacitě 1700 osob pro tratě se sjezdovou délkou 2,2 km čtyři nenáročné sjezdovky vlek je vybaven plynulou elektronickou regulací rychlosti; 2. Tatrapoma P délka 260 m, převýšení 50 m; opět vlek s jednomístnými teleskopickými unašeči svah je plně ozvučen a osvětlen SKI servis, půjčovna, školičku lyžování pro nejmenší a zajištění kvalitní první pomoci, občerstvení svah je pravidelně strojově upravován možnost večerního lyžování provozní doba denně 2 bezplatná parkoviště Kontakty na zimní středisko: Desná v Jizerských horách Telefon: Fax: info@skibizu.cz Web: Sousedící lyžařská střediska a skiareály: Tento průvodce byl vygenerován na největším českém portálu pro turisty, výletníky a cestovatele Turistika.cz str. 5

6 Zlatá Olešnice - Jizerské hory Příchovice - Jizerské Hory Desná - Černá Říčka - Jizerské Hory Kořenov- Rejdice - Jizerské hory Josefův Důl - Jizerské hory Nadmořská výška: m.n.m. Další informace najdete zde: Špindlerův Mlýn - Aquapark Aquapark 50 44'3.01"N 15 36'33.73"E Aquapark ve Špindlerově Mlýně se nachází na levém břehu Labe naproti dolní stanice lanové dráhy na Medvědín. Nabízí relaxaci po zimní lyžovačce případně po letním šmajdání po krkonošských kopcích. V areálu se nachází rekreační bazén o teplotě 28oC, dětský bazén, tři tobogány, vodní hřib, vířivka, divoká řeka, vodní kola. K dispozici je dále sauna, vodní pára, masáže. Aktuální ceny vstupného a otevírací dobu je možno ověřit na webu: Kontakt: AQUA PARK Špindl Špindlerův Mlýn Špindlerův Mlýn tel: fax: info@aquaparkspindl.cz web: Další informace najdete zde: Labská přehrada Přehrada 50 42'44.27"N 15 35'7.63"E Gravitační přehrada Labská na Labi pod Špindlerovým Mlýnem byla vybudována v letech 1910 až Byla postavena v rámci programu podle zákonů z roku 1902 o stavbě soustavy nádrží a z roku 1903 o provádění říčních úprav a zřizování ochranných nádrží. Vydání těchto zákonů si vynutily velké škody po katastrofálních povodních v letech 1888, 1890 a Přehrada je nejhořejším stupněm soustavy vodních děl na Labi, který zachytává převážnou část sněhových vod ve střední části Krkonoš. Účel vodního díla: - ochrana území před velkými vodami. - energetické využití. Postup stavby. Jak již bylo uvedeno, přehrada byla vybudována v letech 1910 až 1916 firmou Redlich a Berger nákladem rakouských korun. Hráz je založena v orthorulách 4 až 7 m pod původním terénem s vyjímkou pravobřežního zavázání, kde založení přelivu a kaskád bylo provedeno až v hloubce 16 m. Při stavbě nebylo provedeno žádné zamezení pronikání vody podložím hráze, což ukázali zkoušky propustnosti při dodatečném geologickém průzkumu. Pro převedení vody mimo staveniště byl vybudován obtokový tunel kruhového profilu o průměru 7 m. Je vylámán v rostlé skále v levém přehu a pouze v krátkém úseku u portálu je obezděn rulovým kamenem. Po dokončení stavby se do tunelu zabudovaly uzávěry ovládané šachtou z domku hrázného, aby mohl sloužit jako výpust. Do tunelu je také zaústěn levobřežní šachtový přeliv. Pro měření přítoku a odtoku byly pod i nad nádrží vybudovány limnigrafy. Hráz i okolní objekty byly vybudovány na tehdejší technické možnosti ve velmi Krátké době, i když se stavba nachází v prostředí, kde díky povětrnostním podmínkám nelze stavební práce plně rozvinout po dobu 5 až 6 měsíců v roce. Dělníci, kteří pracovali na vodním díle, byli povětšinou zkušení pracovníci z evropských stavenišť vodních děl a tunelů. Protože vodní dílo bylo dostavěno v polovině 1. světové války a mělo se stát symbolem rakouského mocnářství, byla na vzdušním líci hráze těsně pod korunou umístěna mohutná, v betonu provedená dvouhlavá rakouská orlice a pod ní velký znak z vyčnívajících obkladních kamenů líce znázorňující iniciály panovníka Františka Josefa 1. Kolem těchto dvou znaků se počátkem vzniku Československé republiky rozvinula řada jednání s cílem oba z hráze odstranit. Orlice byla zabetonována již v roce 1920, iniciály panovníka však zůstali až do roku 1926, protože nebylo dodavatele, ani jednotného názoru na způsob odstranění. Iniciály byly upraveny tak, že od roku 1926 až do dneška můžeme číst na vzdušním líci hráze písmena R. Č. znamenající Republika Československá. Od napuštění přehrady v roce 1916 byly pozorovány stále zvětšující se průsaky hrází máčející vzdušní líc. V roce 1930 činil naměřený průsak 314 l/min. Proto bylo nařízeno, aby se nádrž udržovala pokud možno prázdná. Z podnětu ministerstva veřejných prací byl zpracován projekt na opravu ve dvou variantách. K rekonstrukci však nedošlo, protože podle tehdejšího posouzení nebylo porušení zdiva a průsaky tak vážné, aby mohlo dojít k porušení díla a ohrožení obyvatel. Tento průvodce byl vygenerován na největším českém portálu pro turisty, výletníky a cestovatele Turistika.cz str. 6

7 Teprve v roce 1958 bylo rozhodnuto o rekonstrukci přehrady a až v roce 1966 byly opravné práce zahájeny. Při rekonstrukci byly provedeny následující práce: Utěsnění návodního líce a předsypu. Předsyp byl utěsněn fólii PVC, která se ale neosvědčila. Proto se přistoupilo ke klasické injektáži zdiva hráze, přestože v původním záměru opravy se na základě zkušebních vrtů v hrázovém tělese jevilo zajištění vodotěsnosti injektáží nezaručené. Dále bylo provedenao přikotvení šoupátkových věží železnými kotvami, protože byly odtrženy od vlastního tělesa hráze. V části tunelu byla provedena obezdívka, neboť ve dvou místech skály se začaly objevovat poruchy. Porušené zdivo šachty, šachtový přeliv a zdivo uzávěrů obtokové štoly bylo injektováno. Původní šoupátka světlosti 1100 mm byly vyměněny za šoupátka 1000 mm s elektrickým pohonem. Jejich výměna nemá podstatný vliv na funkci nádrže. Současně s rekonstrukcí hráze se opravoval i přítokový a odtokový limnigraf a záměrem bylo sledování pohybu hráze. Vodní dílo v současné době provozuje společnost Povodí Labe a.s. Hradec Králové, závod Hradec Králové. Další informace najdete zde: Maloskalsko Půjčovna lodí 50 38'26.84"N 15 11'30.62"E Nabízíme sjíždění řeky Jizery pro skupiny 4-40 osob na raftech nebo pro skupiny 2-8 osob na kanoích. Jedná se spíše o krásy přírody Českého ráje než divoký rafting na dravé řece. Ceník : Sjíždění Jizery na raftech 500 Kč/osoba Sjíždění Jizery na kánoích 500 Kč/osoba Plovací vesta 20 Kč Instruktor 300 Kč Autor článku: jarka metelka Další informace najdete zde: Labská bouda Bouda 50 46'6.30"N 15 32'49.77"E Založena po r nad závěrem karu Labského dolu, vyhořela a nově postavena jihozápadně od zbořeniště v r podle projektu Ing. arch. Z. Říháka. Je zde stanice Horské služby. V blízkosti na Labí patrné zbytky malé nádrže, sloužící dříve k nadržení vody pro Labský vodopád. Ubytovat se můžete ve dvou, tří a čtyřlůžkových pokojích s výhledem do Labského dolu, na Dívčí a Mužské kameny, Malý Šišák, Luční horu, Medvědín, Stoh a na Sněžku. Pokoje mají vlastní sociální zařízení (WC, umyvadlo, sprcha). 1) Ubytování se snídaní: 1 osoba ,- Kč 1 dítě ( 3-12 let ) 295,- Kč Labská bouda leží na křižovatce nejznámějších a nejkrásnějších zimních turistických tras. Odtud se rozbíhají cesty do všech atraktivních částí Krkonoš. Na běžkách můžete jet do Špindlerova Mlýna, Horních Míseček, Harrachova, k prameni Labe, k Labskému vodopádu a Špindlerovce, odtud dál na Luční boudu, do Pece pod Sněžkou. Další informace najdete zde: lanová dráha na Medvědín - ski areál Medvědín Lanovka 50 44'24.86"N 15 35'12.37"E Lanová dráha na Medvědín. Dolní stanice lanové dráhy na Medvědín se nalézá severně od centra Špindlerova Mlýna, cestou k rozcestí U Dívčí lávky, ve výšce 745 metrů. Délka čtyřsedačkové lanovky je 1950 metrů, na vrchol Tento průvodce byl vygenerován na největším českém portálu pro turisty, výletníky a cestovatele Turistika.cz str. 7

8 Medvědína tedy překonává 440 výškových metrů. V provozu je celoročně a mohou ji využívat i cyklisté na převoz kol. Aktuální info o provozu lanovky je zde: Webkamera Medvědín, viz: Další informace najdete zde: lanová dráha na Pláň - ski areál Svatý Petr Lanovka 50 42'54.04"N 15 36'50.33"E Lanová dráha Špindlerův Mlýn (Svatý Petr) - Pláně byla zprovozněna v květnu Tehdy se jednalo o lanovku jednosedačkovou s délkou 1050 m. V letech byla prodloužena na 1350 m. V roce 1987 byla lanovka rekonstruována na dvousedačkovou, v této podobě vydržela pouze 5 let, protože v roce 1992 byla přestavěna na lanovku čtyřsedačkovou systému Doppelmayr. Dolní stanice ve Svatém Petru se nachází ve výšce 748m, horní stanice na Pláni je ve výšce 1185, celkové převýšení je 437 metrů. Aktuální info o provozu lanovky je zde: Další informace najdete zde: Jablonec nad Nisou - Muzeum skla a bižuterie Muzeum 50 43'21.67"N 15 10'19.80"E Muzeum skla a bižuterie je umístěno v secesní budově, bývalém sídle exportní firmy Zimmer & Schmidt v ulici U Muzea 4. Expozice představuje historii sklářství, bižuterie, šperkařství, nejnověji i medailérství a mincovnictví. Přitom se zaměřuje zejména na historii těchto odvětví v severních Čechách. Muzeum a blízké Eurocentrum jsou poslední, 13. zastávkou vnitřního turistického okruhu města Jablonec nad Nisou. Autor článku: Matěj Baťha Další informace najdete zde: Špindlerova bouda (Špindlerovka) Bouda 50 45'44.14"N 15 38'7.30"E Horský hotel dostupný též kyvadlovou autobusovou dopravou ze Špindlerova Mlýna. Východisko turistických tras do západních i východních Krkonoš. Původní stavení na tomto místě známé již v r. 1784, název podle Františka Špindlera, rychtáře z Bedřichova, který boudu přestavěl v r (též Rychrářova bouda). Vyhořela r a znovu r Velké stavební úpravy začátkem 20. stol. prováděla rodina Lhotova. Silnice do sedla od r.1914, dnes vjezd pro osobní auta omezen (platí se mýtné). Turistický přechod do Polska. Informace o obytování viz: Autor článku: Pavel Folta Další informace najdete zde: Tento průvodce byl vygenerován na největším českém portálu pro turisty, výletníky a cestovatele Turistika.cz str. 8

9 Bouda u Sněžných jam - Wawel Bouda 50 46'43.64"N 15 33'21.67"E Bouda u Sněžných jam- Wawel, byla jako turistická útulna, založena již r Nyní je nepřístupná a slouží jako tel. vysílač pro Polsko. Bouda u Sněžných jam se sice nachází v Polsku, ale vzhledem k přístupnosti po Cestě Českopolského přátelství jsem si "dovolil" přiřadit ji k ČR. Bouda je výrazným orientačním bodem při toulkách v západní části Krkonoš. Další informace najdete zde: Bradlerovy Boudy ( Fučíkovy ) Bouda 50 46'3.69"N 15 35'6.43"E Bradlerovy Boudy (též Fučíkovy) založené r. 1637, nyní v majetku Klubu českých turistů. Možnost ubytování, kapacita 90 lůžek, 60 míst u stolu. Přístup po žluté značce od Davidových boud, Špindlerova Mlýna. Nebo po modré značce od Martinovy boudy, nebo Petrových Boud. Autor článku: Pavel Folta Další informace najdete zde: Petrova bouda Bouda 50 46'12.24"N 15 36'46.83"E Založena kolem roku 1790, na zimní provoz přestavěna r Větší přístavba proběhla v letech Název vznikl zkomolením jména zakladatele Jana Pittermanna. Nyní je v majetku OREA, stanice Horské služby, trasa pro horská kola. Další informace najdete zde: Jizerská magistrála pro pěší turisty Turistická trasa 50 50'34.01"N 15 12'37.01"E Nejslavnější a nejdelší vyznačenou hřebenovou cestou v Čechách je již více jak sto let tzv. Blauer Kammweg čili Modrá hřebenovka, označená modrým hřebínkem v bílém poli. V dobách své největší slávy se táhla od Blankensteinu nad Sálou v Německu přes celé Krušné hory, Českosaské Švýcarsko, Lužické, Ještědské a Jizerské hory, Krkonoše, Broumovsko, Orlické hory a Sněžník až na Praděd. Cesta v mnoha místech překračovala hranici z jedné strany na druhou, vesměs ovšem sledovala hlavní hraniční horský hřeben. V dobách 1. republiky byla cesta postupně na mapách vyznačena až na vrchol Pradědu a dosáhla tak neuvěřitelné délky necelých 800 km. Snaha o navázání na staré tradice společně s nutností oddělit z bezpečnostních důvodů trasy pěších turistů od cyklistů vedly v roce 2001 k vypracování záměru magistrály, která by do jisté míry kopírovala myšlenku a trasu původní Modré hřebenovky. Snahou je propojit krajinu Českosaského Švýcarska, Lužických a Žitavských hor s Ještědským hřebenem, Jizerskými horami a Krkonošemi. Po dokončení by měla "hřebenovka" opět spojovat saské skalní oblasti u Hinterhermsdorfu se Sněžkou. Jizerská magistrála pro pěší turistiku je jednou z prvních dokončených částí velkolepého projektu. Myšlenkou svého vzniku se vrací do nadšených let na počátku 20. století, kdy putování po Hřebenovce bylo ušlechtilou zábavou citlivých a vnímavých lidí... proto je určena výhradně pro pěší turisty. Cyklopolykače kilometrů nemusím a tady je od nich klid... I když - velmi mě pobavila cyklistka, která se snažila procpat svoje kolo zábranou na cestě (označenou zákazem pro cyklisty) hlasitě nadávajíc, kdože to vymyslel, když se tam to kolo nevytočí... :-)))) Autor článku: Martina Smutná Další informace najdete zde: Tento průvodce byl vygenerován na největším českém portálu pro turisty, výletníky a cestovatele Turistika.cz str. 9

10 Špindlerův Mlýn - turistické informační centrum Infocentrum 50 43'30.63"N 15 36'31.00"E Turistické informační centrum, kde návštěvník najde vše potřebné o Špindlerově Mlýnu a Krkonoších se nachází ve Svatopetrské ulici čp. 173 v budově městského úřadu. V infocentru je k získání turistická známka č Špindlerův Mlýn. Kontakt: Turistické informační centrum Svatopetrská Špindlerův Mlýn tic@mestospindleruvmlyn.cz info@spindlmu.info web: tel.: fax: Další informace najdete zde: Benecko - Infocentrum Flora Ostatní 50 39'55.44"N 15 32'55.72"E Informační centrum Vám poskytne informace o společenských, kulturních a sportovních akcích ve městě a okolí. Dále máte možnost zajistit si ubytování čí stravování. V rámci centra si můžete zakoupit vstupenky na akce. Nabízí Velké množství bezplatných i placených propagačních materiálů a publikací, které se vztahují k městu a okolí. Kontakt: Benecko 200 tel ; Provozní doba: Po - So 9:00-17:30 Ne 10:00-15: Po - Pá 9:00-16:30 So 9:00-12:00 Autor článku: Michal Machoczek Další informace najdete zde: Cesta ČS - PL přátelství Turistická trasa 50 45'45.81"N 15 38'19.15"E Asi 9km dlouhý úsek turistické(červené) trasy vedoucí pod hlavním hřebenem od Špindlerovy boudy pod Sněžku nad Obří důl, vedoucí po poském území ale využívaný volně příslušníky obou států a nezbytně doplňující naší turistickou síť. Celá trasa vede v klečovém veg. stupni severním úpatím Malého Šišáku dále kolem skalního útvaru Slonecznik a po horní hraně ledocových kotlů nad Velkým a Malým Stawem k chatě pod Sněžkou. Celou trasu jsou výhledy do Polska. V druhé polovině trasy(od Sloneczniku) je pěkný výhled na Sněžku. Autor článku: Pavel Folta Další informace najdete zde: Tento průvodce byl vygenerován na největším českém portálu pro turisty, výletníky a cestovatele Turistika.cz str. 10

11 Semily - Informační centrum Ostatní 50 36'7.78"N 15 20'8.02"E Informační centrum Vám poskytne informace o společenských, kulturních a sportovních akcích ve městě a okolí. Dále máte možnost zajistit si ubytování čí stravování. V rámci centra si můžete zakoupit vstupenky na akce. Nabízí velké množství bezplatných i placených propagačních materiálů a publikací, které se vztahují k městu a okolí. Kontakt: Riegrovo nám. 68, Semily tel Provozní doba: Pondělí - Pátek Sobota Neděle, svátky zavřeno Červenec - srpen Pondělí - Pátek Sobota, neděle, svátky Listopad - březen Sobota zavřeno Autor článku: Michal Machoczek Další informace najdete zde: Jablonec nad Nisou - Informační centrum Ostatní 50 43'22.76"N 15 10'4.55"E Bývalá fara čp. 1 v Kostelní ulici představuje společně s kostelem sv. Anny jednu z nejstarších a nejvýznamnějších stavebních památek města a také neopominutelnou dominantu v původním centru obce. Její přeměna, jedna z nejnáročnějších stavebních akcí ve městě, je dokončena. Dům bude sloužit jak občanům města, tak turistům, k podání komplexních informací z oblasti cestovního ruchu a kultury. V přízemí bude umístěno turistické informační centrum, v prvním patře městská galerie a v podkroví Památník Jany a J. V. Scheybalových. Od druhé poloviny 60. let minulého století obývali dům bývalé fary manželé Jana a Josef V. Scheybalovi. Řadí se k nejvýznamnějším osobnostem Jablonecka i Libereckého kraje. Věnovali se národopisu, lidové kultuře, památkové péči, místopisu a regionální historii. Vytvořili pozoruhodné umělecké sbírky a obsáhlou knihovnu. Josef V. Scheybal byl výborným kreslířem a talentovaným ilustrátorem. Díky němu a jeho manželce má Liberecký kraj obsáhlý vědecký a umělecký dokument zachycující jeho památky lidového umění, krajinu i přírodu. Po smrti manželů připadl objekt městu, které se rozhodlo uctít jejich památku a zrekonstruovat dům nesoucí jejich jméno a odkaz. Rekonstrukce probíhala pod dohledem odborníků a byla realizována z projektu podpořeného EU v Regionálním operačním programu NUTS II Severovýchod, oblast podpory 3. 1 Rozvoj infrastruktury cestovního ruchu a jejím cílem byla stavební rekonstrukce objektu a jeho přeměna na Dům Jany a Josefa V. Scheybalových. Tento průvodce byl vygenerován na největším českém portálu pro turisty, výletníky a cestovatele Turistika.cz str. 11

12 K zahájení provozu v nových prostorách dochází , kdy bude Dům manželů a Jany Josefa V. Scheybalových veřejnosti otevřen poprvé. Provozní doba: Turistické informační centrum Adresa: Kostelní 1/6, Jablonec nad Nisou Telefon: Odpovědná osoba: Hana Herkommerová Po - Pá: 9 17 hodin So: hodin Ne: hodin (červenec a srpen) Památník Jany a Josefa V. Scheybalových Po - Pá: 9 17 hodin (polední pauza od hodin) So: hodin Galerie Po - Pá: 9 17 hodin So: hodin Ve státní svátky zavřeno Autor článku: Michal Machoczek Další informace najdete zde: Labská louka - rozcestí Rozcestí 50 46'15.92"N 15 32'8.69"E Labská louka - rozsáhlá vrcholová planina, část zabírá vrcholové rašeliniště a porosty kleče. U rozcestníku se kříží zelená turistická značka ve směru pramen Labe - Vosecká bouda a značka žlutá ve směru pramen Labe - Vrbatova bouda. Další informace najdete zde: U čtyř pánů Rozcestí 50 45'49.86"N 15 32'6.46"E Rozcestí na náhorní planině západních Krkonoš. Původně hraniční bod čtyř polesí - Harrachov, Rezek, Vítkovice a Krausovy Boudy. Místo dobrých výhledů. Přístup po žluté značce od bývalé Jestřábí boudy nebo Labské louky, po modré značce od Krakonošovy snídaně (Harrachova) nebo Labské boudy a po zelené značce od pramene říčky Mumlavy. Tento průvodce byl vygenerován na největším českém portálu pro turisty, výletníky a cestovatele Turistika.cz str. 12

13 Autor článku: Pavel Folta Další informace najdete zde: Tento průvodce byl vygenerován na největším českém portálu pro turisty, výletníky a cestovatele Turistika.cz str. 13