~ 1 ~ Odpovědnost zaměstnavatele za škodu při pracovních úrazech a nemocech z povolání

Transkript

1 ~ 1 ~ Odpovědnost zaměstnavatele za škodu při pracovních úrazech a nemocech z povolání Obsah pracovního materiálu: 1. Základní právní předpisy týkající se problematiky pracovních úrazů a nemocí z povolání. 2. Pojem pracovní úraz a evidence pracovních úrazů. 3. Pojem nemoc z povolání. 4. Povinnosti zaměstnavatelů v úrazovém pojištění, lhůty, možné sankce za nedodržení lhůt, odvod pojistného na úrazové pojištění, lhůty při samotném odškodnění pracovním úrazu a nemoci z povolání. 5. Druhy náhrad škod při pracovním úrazu nebo nemoci z povolání výpočet, plnění. 6. Náhrada škody pozůstalým. 1) Základní právní předpisy vztahující se na problematiku pracovních úrazů a nemocí z povolání Zákon č. 262/2006 Sb. Zákoník práce. Vyhláška č. 125/1993 Sb. O podmínkách a sazbách zákonného pojištění odpovědnosti Vyhláška č. 104/2012 Sb. O posuzování nemocí z povolání Vyhláška č. 440/2001 Sb. O odškodnění bolesti a ztíženého společenského uplatnění Nařízení vlády č. 290/1995 Sb., kterým se stanoví seznam nemocí z povolání. Nařízení vlády č. 201/2010 Sb. O způsobu evidence úrazů, hlášení a zasílání záznamů o Nařízení vlády č. 567/2006 Sb. O minimální mzdě a nejnižších úrovních minimální mzdy Nařízení vlády č. 483/2012 Sb. O úpravě náhrady za ztrátu na výdělku po skončení prac. neschopnosti vzniklé pracovním úrazem...

2 ~ 2 ~ Související právní předpisy vztahující se na problematiku odškodnění pracovních úrazů a nemocí z povolání. Zákon 589/1992 Sb. O pojistném na sociální zabezpečení. Zákon 592/1992 Sb. O pojistném na zdravotní pojištění. Zákon 48 / 1997 Sb. O veřejném zdravotním pojištění. Zákon 187/2006 Sb. O nemocenském pojištění. Zákon 155/1995 Sb. O důchodovém pojištění. Nařízení vlády č. 281/2010 Sb. o zvýšení důchodů od roku Právní předpis, který nabyde účinnosti od roku 2015 _??????????? Zákon č. 266/2006 Sb. O úrazovém pojištění zaměstnanců, ve znění pozdějších předpisů. Tento nový zákon byl schválen, ale jeho účinnost byla Zákonem 159/2009 Sb. odložena až na rok V roce 2013 byla účinnost zákona opět odložena. 2) Pojem pracovní úraz: V úvodu k této důležité části v rámci poskytování náhrad za škodu, která vznikne zaměstnanci, v důsledku způsobeného pracovního úrazu nebo prokázané nemoci z povolání, je třeba opakovaně zdůraznit povinnost zaměstnavatele seznámit svého zaměstnance s problematikou ochrany a bezpečnosti zdraví při práci. Zaměstnanec je pak povinen důsledně dodržovat v rámci svého pracovního výkonu bezpečnostní předpisy, viz. odkaz na 103 Zákoníku práce Povinnosti zaměstnavatele, práva a povinnosti zaměstnance, 104 Osobní ochranné prostředky, 105 Povinnosti zaměstnavatele při pracovních úrazech a nemocech z povolání, 106 Práva a povinnosti zaměstnance, 108 Účast zaměstnanců na řešení otázek bezpečnosti a ochrany zdraví při práci. Pracovní úraz kvalifikace a povinnosti zaměstnavatelů Zákoníku práce: Jako definici co je pracovní úraz lze označit děj (poškození zdraví nebo smrt zaměstnance), v přímé souvislosti s výkonem práce (při plnění pracovních úkolů) nebo v přímé souvislosti s ním. (Pozn. Co se rozumí pod pojmem plnění pracovních úkolů je uvedeno v Zákoníku práce). Pracovním úrazem nemusí být jen tělesné zranění zaměstnance, ale i jakékoliv porušení zdraví, ke kterému došlo

3 ~ 3 ~ nezávisle na vůli zaměstnance jednorázovým náhlým působením vlivů v přímé prokázané souvislosti na výkon práce nebo v souvislosti s ním. Pracovním úrazem není úraz, který se zaměstnanci přihodil na cestě do zaměstnání a zpět. Příklad č. 1: Stavebnímu dělníkovi spadla při procházení okolo staveniště na hlavu kus staré omítky. Dělník měl na hlavě ochrannou přilbu, avšak i přesto po převozu do zdravotnického zařízení, mu byl zjištěn otřes mozku s následnou měsíční pracovní neschopností. Řešení Tento pracovní úraz je klasickým příkladem působení vnějších vlivů na tělesné zranění zaměstnance, které nebyly možné samotným zaměstnancem ovlivnit. Příklad č.2: Řidič z povolání při pracovní cestě opravoval prasklou pneumatiku. Při jednorázovém zvednutí břemene (pneumatiky), pocítil velmi urputné pálení na prsou, pro které byl ihned převezen rychlou záchrannou službou do nemocnice pro podezření na infarkt. Toto podezření se bohužel potvrdilo a zaměstnanec byl hospitalizován a následně práce neschopným 4 měsíce. Řešení V tomto případě se jednalo též o pracovní úraz, neboť bylo jednoznačně posudkem zdravotnického zařízení prokázáno, že k pracovnímu úrazu došlo v důsledku jednorázové neúměrné fyzické zátěže, která zapříčinila náhlou srdeční příhodu. 3) Pojem nemoc z povolání: Nemocemi z povolání jsou onemocnění, jejichž výčet je upraven Nařízením vlády č. 290/1995 Sb., kterým se stanoví seznam nemocí z povolání. Nemoci z povolání jsou v tomto Nařízení vlády charakterizovány, jako nemoci, které vznikají dlouhodobým působením určitých rizikových faktorů v rámci pracovního prostředí (podmínek, které mají dlouhodobě vliv na zdraví zaměstnance). Zda jde o nemoc z povolání rozhodují příslušná odborná lékařská pracoviště, kdy poté vydávají posudek, ve kterém je uvedena především doba, od kdy je tímto odborným pracovištěm uznána nemoc z povolání. Od tohoto data má pak práce neschopný nárok na příslušná odškodnění. ( viz. Vyhláška č. 104/2012 Sb. O posuzování nemocí z povolání..). 4) Povinnosti zaměstnavatelů v úrazovém pojištění:

4 ~ 4 ~ Povinností každého zaměstnavatele je zaevidovat do Knihy úrazů každý pracovní úraz, a to i ten, pro který není vystavena pracovní neschopnost. To, že se zaměstnanec nestal pro takovýto úraz práce neschopným neznamená, že by neměl nárok z titulu tohoto pracovního úrazu event.. na náhradu účelně vynaložených nákladů na léčbu úrazu, nebo na bolestné. Znamená to, že zápis do knihy úrazů musí být zanesen vždy, a to od ve smyslu Nařízení vlády 201/2010 Sb. O způsobu evidence úrazů, hlášení.. již v elektronické podobě podle 2 tohoto Nařízení. Další povinností zaměstnavatele je vyhotovit nejpozději do 5 pracovních dnů ode dne vzniku pracovního úrazu protokol o úrazu tam, kdy v důsledku úrazu vznikla následná pracovní neschopnost delší než 3 kalendářní dny. Protokol o úrazu je součástí shora uvedeného Nařízení a jeho rubriky je zaměstnavatel povinen vyplnit, pokud je to možné za účasti poškozeného a svědků úrazu. Zaměstnavatel je povinen přesně podle výpovědí účastníků úrazu popsat děj pracovního úrazu, a posoudit, zda k úrazu došlo v důsledku tzv. běžného rizika při plnění pracovních povinností, nebo zda si zaměstnanec způsobil pracovní úraz svojí vlastní neopatrností, nebo nedodržením stanových bezpečnostních předpisů. (Poznámka: Pokud ze šetření pracovního úrazu bude jednoznačně prokázáno, že si zaměstnanec způsobil úraz svojí vlastní neopatrností např. nedodržením bezpečnostních předpisů, nebo dokonce ignorováním zaměstnavatelem nařízených bezpečnostních pravidel pro řádný a bezpečný výkon práce, nebo dokonce v důsledku opilosti či zneužití návykových látek, má právo se zprostit plně nebo z části odpovědnosti za škodu a náhradu škody krátit či nevyplatit) viz. odkaz na 366 a 367 Zákoníku práce. V každém případě je zaměstnavatel povinen nahlásit tuto škodní událost neprodleně na místně příslušnou pojišťovnu podle své evidence. Toto hlášení protokol o pracovním úrazu a průvodní dopis o hlášení škodní události je možné od zasílat i elektronickou poštou. Po odeslání na příslušnou pojišťovnu má zaměstnavatel ještě povinnost zaslat záznam o pracovním úrazu: a) samotnému poškozenému, b) příslušné zdravotní pojišťovně, c) příslušnému inspektorátu bezpečnosti práce, d) místnímu útvaru Policie ČR, pokud se bude jednat o souvislost vzniku pracovního úrazu s možným spácháním trestného činu, e) do mzdové účtárny mzdová účetní si tento záznam založí k vystavené legitimaci práce neschopného zaměstnance díl č. III. spolu s hlášením o trvání PN (lístkem na peníze), pak likviduje náhradu mzdy při dočasné pracovní neschopnosti za prvních 21 dní trvání pracovní neschopnosti. Vyhláška č. 125/1993 Sb. O podmínkách a sazbách zákonného pojištění odpovědnosti zaměstnavatele při pracovních úrazech a nemocech z povolání zaměstnanců.

5 ~ 5 ~ Tato vyhláška určuje podmínky a sazby zákonného pojištění odpovědnosti zaměstnavatele za škodu při pracovním úrazu nebo nemoci z povolání, kdy povinnost hradit toto povinné úrazové pojištění vzniká zaměstnavateli dnem vzniku prvního pracovněprávního vztahu zaměstnance a trvá po celou dobu existence zaměstnání. Základ pro výpočet pojistného na zákonné pojištění úrazové pojistné je stejný jako pro pojistné na sociální zabezpečení ve smyslu Zákona 589/92 Sb. o pojistném na sociální zabezpečení. Rozhodným pro odvod úrazového pojištění je souhrn vyměřovacích základů za uplynulé kalendářní čtvrtletí všech zaměstnanců, které zaměstnavatel v tomto období zaměstnával. Z tohoto součtu vyměřovacích základů pak sazba pojistného činí 2,8 až 54,4 promile ze základu podle převažujícího předmětu činnosti zaměstnavatele klasifikovaného podle Odvětvové klasifikace ekonomických činností (OKEČ). Minimální pojistné činí Kč 100,-. Úrazové pojištění se platí dopředu vždy do konce prvního kalendářního měsíce příslušného čtvrtletí tj. : do 31.1., do 30.4., do 31.7., a do Pojistné se platí pod identifikačním číslem zaměstnavatele, pravidelně a průkazným způsobem. Sankce za neplnění povinností zaměstnavatele vůči oprávněným pojišťovnám tj. Pojišťovna kooperativa nebo Česká pojišťovna, jsou dány v 12 odst. 9 uvedené vyhlášky. Pokud tedy nebylo pojistné uhrazeno řádně a včas, zvyšuje se o 10% dlužné částky za každý započatý měsíc. Pokud si zaměstnavatel bude nárokovat pojistné plnění při nahlášení pojistné události vzniku pracovního úrazu nebo nemoci z povolání svého zaměstnance, za předpokladu splnění všech zákonných podmínek, má příslušná pojišťovna povinnost likvidovat škodní událost v požadované výši nejpozději do 15 dnů po skončení šetření o rozsahu škody. Na veškerá plnění tj. vymáhání úrazového pojištění příslušnou pojišťovnou nebo ze strany zaměstnavatele uplatňování svého práva se vztahuje 3 letá promlčecí doba. (viz. odkaz na 101 občanského zákoníku). 5) Druhy náhrad škod při pracovním úrazu nebo nemoci z povolání, výpočet, plnění: Zaměstnanci, který se stane práce neschopným v důsledku pracovního úrazu nebo nemoci z povolání náleží kromě náhrady mzdy při dočasné pracovní neschopnosti za prvních 21 dní (viz. ust. 192 Zákoníku práce ), a event. výplaty nemocenského od 22. dne trvání pracovní neschopnosti ještě: Náhrada za ztrátu na výdělku při pracovní neschopnosti již od prvního dne pracovní neschopnosti ( zde se nepřihlíží na karenční dobu 3 dnů ), náhrada za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti úrazová renta, náhrada za bolest, náhrada za ztížené společenské uplatnění, náhrada za účelně vynaložené náklady spojené s léčením PÚ nebo nemoci z povolání,

6 ~ 6 ~ náhrada věcné škody. Náhrada za ztrátu na výdělku při pracovní neschopnosti viz. odkaz na 370 ZP: Náhrada za ztrátu na výdělku je první a nejdůležitější náhradou. Tato náhrada se poskytuje po dobu pracovní neschopnosti. Náhrada za ztrátu na výdělku je vypočtena jako rozdíl mezi stanoveným průměrným (pravděpodobným) výdělkem a zúčtovanou náhradou při dočasné pracovní neschopnosti zaměstnance za prvních 21 dnů ( viz. odkaz na 192 Zákoníku práce) a event. vyplaceným nemocenským od 22. dne trvání dočasné pracovní neschopnosti. Zde je třeba podotknout, že zaměstnavatel má možnost využít při likvidaci této náhrady za ztrátu na výdělku při dočasné pracovní neschopnosti dvě možnosti jak náhradu zlikvidovat. Podstata je však v tom, že likvidace a nárok na náhradu má zaměstnanec poškozený bez jakéhokoliv odkladu v pravidelných měsíčních intervalech, pokud se zaměstnavatel nedohodne se zaměstnancem na jiném časovém intervalu. První možnost: První možnost řešení náhrady je založena na tom, že není povinností zaměstnavatele, aby nejprve vyplatil odškodnění pracovního úrazu nebo nemoc z povolání z vlastních finančních prostředků a poté žádal jeho refundaci u příslušné pojišťovny. Naopak zaměstnavatel má právo, aby za něj pojišťovna přímo plnila nároky na odškodnění pracovního úrazu, nebo nemoci z povolání postiženému zaměstnanci. Poznámka: Využít této možnosti má výhodu v tom, že zaměstnavatel nemusí kontrolovat a čekat na příslušnou refundaci od pojišťovny a svým způsobem se zbavuje odpovědnosti za hladký průběh výplaty odškodnění. Nevýhoda je však v tom, že zaměstnanec ztrácí přehled o vyplacených částkách a i pro zaměstnance je tato možnost z pohledu operativnosti méně výhodná. Druhá možnost: Druhá možnost je založena na přímé výplatě odškodnění ze strany odpovědného zaměstnavatele postiženému zaměstnanci a následném požadování refundace vyplacených částek od pojišťovny. Tato druhá možnost má oporu v 5 odst. 2 vyhl č.125/93 Sb., podle něhož nahradil-li zaměstnavatel poškozenému škodu nebo její část přímo, má právo, aby mu pojišťovna po odečtení případné náhrady podle 9 až 12 této vyhlášky vydala to, co by za něj jinak plnila poškozenému. Poznámka: Do této druhé možnosti však nemůže pojišťovna zaměstnavatele nijak nutit. Pokud se tedy zaměstnavatel rozhodne pro tuto možnost, musí mu pojišťovna příslušnou vyplacenou náhradu refundovat nejpozději do 15 dnů po skončení šetření. Výhodou je pružnější plnění odškodnění pro poškozeného, přehled o vyplaceném odškodnění pro zaměstnavatele. Nevýhoda spočívá v tom, že po určitou dobu má

7 ~ 7 ~ zaměstnavatel z pohledu ekonomiky finanční výdaj ze svých prostředků kdy de facto úvěruje pojišťovnu. Příklad č. 3: Zaměstnanec si způsobil pracovní úraz dne 1.6., pro který byl v pracovní neschopnosti do Jeho průměrný výdělek zjištěný z rozhodného období činil Kč ,-. Náhrada mzdy při dočasné pracovní neschopnosti za prvních 21 dnů činila Kč 6 130,- a nemocenské od 22. dne trvání pracovní neschopnosti do Kč 3 332,-. Součet vyplacených částek (náhrada při dočasné PN + nemocenské) činí Kč 9 462,-. V měsíci červnu by náležela zaměstnanci mzda ve výši Kč ,- (tato mzda byla stanovena z rozhodného období I-III, kdy hrubá mzda činila Kč a fond byl 512 hodin, kdy průměrná hodinová mzda činí Kč 120/hod ). V měsíci červnu by zaměstnanec odpracoval 176 hodin x Kč 120/hod = Kč ,-. Náhrada za ztrátu na výdělku pak bude vypočtena: Kč ,- - Kč 9 462,- = Kč ,- ( ,-) x 15% daň = Kč 1 755,-- daň před slevou - Kč 2070,-- sleva na poplatníka = daň Kč 0,-. Náhrada za ztrátu na výdělku tak bude poskytnuta Kč ,-. Tato částka pak bude pojišťovnou refundována zaměstnavateli. V měsíci červenci by zaměstnanec odpracoval 168 hodin x Kč 120 = Kč ,-. Zúčtovaná částka na nemocenském byla správou sociálního zabezpečení potvrzena ve výši Kč 370,-/den x 31 dnů = Kč ,-. Rozdíl je pak: Kč ,- - Kč (vyplacené nemocenské) = Kč 8 690,- (8 700,--) x 15% daň = Kč 1 305,- - Kč 2070,- sleva popl. = záloha daň Kč 0,-. Náhrada za ztrátu na výdělku pak bude Kč 8 690,-. Tato částka bude příslušnou pojišťovnou zaměstnavateli refundována. V měsíci srpnu by zaměstnanec odpracoval 184 hodin x Kč 120,- = Kč ,-. Zúčtovaná částka na nemocenském byla správou sociálního zabezpečení potvrzena ve výši Kč 370,-/den x 31 dnů = Kč ,-. Rozdíl je pak : Kč ,- - Kč ,- (vyplacené nemocenské) = Kč ,- (10 700,-) x 15% daň = Kč 1 605,- - Kč 2070,- sleva popl. = záloha daň Kč 0,--. Náhrada za ztrátu na výdělku pak bude Kč ,--. Tato částka bude příslušnou pojišťovnou zaměstnavateli refundována. Poznámka: Obecně je doporučováno, aby zaměstnavatel využíval druhou možnost tj. aby sám vypočítal příslušné odškodnění, neboť takovýto postup je především v zájmu zaměstnance poškozeného flexibilnější a i pro zaměstnavatele přehlednější. Tento postup je i v souladu z ustanovením 382 Zákoníku práce, který ve svém odstavci 2) uvádí : Náhradu za ztrátu na výdělku a náhradu nákladů na výživu pozůstalých vyplácí zaměstnavatel pravidelně jednou měsíčně, pokud nebyl dohodnut jiný způsob výplaty. Náhrada za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti nebo při uznání invalidity ve smyslu ust. 371 Zákoníku práce - tzv. renta Náhrada za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti nebo při uznání invalidity se poskytuje zaměstnanci v takové výši, aby se spolu s jeho výdělkem dosahovaným po pracovním úrazu nebo po zjištění nemoci z povolání, s připočtením invalidního důchodu

8 ~ 8 ~ poskytovaného z titulu pracovního úrazu nebo nemoci z povolání, rovnala jeho průměrnému výdělku před vznikem škody. K výdělku zaměstnance, kterého dosáhl zvýšeným pracovním úsilím, a ke snížení invalidního důchodu pro souběh s jiným důchodem se podle právních předpisů o důchodovém pojištění nepřihlíží. Pro výpočet náhrady za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti nebo při uznání invalidity jsou zapotřebí mít k dispozici tři údaje: 1) průměrný výdělek, 2) výši invalidního důchodu pro pracovní úraz nebo nemoc z povolání, 3) dosahovaný event. výdělek. Nárok na rentu má i ten zaměstnanec, kterému nebyl pro následky pracovního úrazu nebo nemoci z povolání přiznán invalidní důchod ( stupně I. II. nebo III. ), musí však splňovat podmínku poklesu příjmu pro následky pracovního úrazu nebo nemoci z povolání v důsledku, např. převedení na jinou práci, či v důsledku pracovního úrazu nebo nemoci z povolání mu byla zakázána práce v noci, ve směnném provozu, nebo rizikové práce např. práce ve výškách. Pro účely posouzení event.. nároku na rentu může nastat i varianta, kdy není dotyčnému přiznán invalidní důchod, ale jen statut tzv. osoby zdravotně znevýhodněné což je fyzická osoba, která má zachovanou schopnost vykonávat soustavné zaměstnání nebo jinou výdělečnou činnost, ale její schopnosti být nebo zůstat pracovně začleněna, vykonávat dosavadní povolání nebo využít dosavadní kvalifikaci nebo kvalifikaci získat jsou podstatně omezeny z důvodu jejího dlouhodobého nepříznivého zdravotního stavu. Za nepříznivý zdravotní stav je uznán podle poznatků lékařské vědy takový stav, který má trvat déle než jeden rok a podstatně omezuje psychické, fyzické nebo smyslové schopnosti a tím i schopnost pracovního uplatnění. Základní shora uvedené prvky algoritmu výpočtu náhrady za ztrátu na výdělku podle 371 Zákoníku práce (renty) jsou průměrný (pravděpodobný) výdělek před vznikem škody, invalidní důchod ( I.,II., nebo III. stupně ) poskytovaný v důsledku pracovního úrazu nebo nemoci z povolání, a event.. dosahovaný výdělek. Výpočet náhrady lze tedy definovat takto: Průměrný výdělek nebo pravděpodobný výdělek ID dosahovaný výdělek = renta. Průměrný výdělek: Průměrným výdělkem před vznikem škody se rozumí průměrný výdělek platný ke dni vzniku nároku na rentu. Zde je třeba zdůraznit, že se nejedná o průměrný výdělek, ze kterého zaměstnavatel vypočítával náhradu za ztrátu na výdělku při dočasné pracovní neschopnosti, neboť tento je použit jen pro účely tohoto odškodnění podle 370 Zákoníku práce. Tato druhá náhrada se řídí samostatným 371 Zákoníku práce, a proto stojí zvlášť i pro určení průměrného výdělku. V mnohých případech tak může

9 ~ 9 ~ nastat i situace, že zaměstnanec po skončení pracovního poměru, ke dni vzniku nároku na rentu neodpracuje ani 21 dní. Zde pak bude zaměstnavatel vycházet z výdělku, kterého by zaměstnanec pravděpodobně dosáhl. Pokud bude v rozhodném období ( ve většině případů to bude kalendářní měsíc), kdy se do tohoto výdělku započítají jen ty příjmy, které jsou zaměstnanci zúčtovány za běžný výkon práce bez jakékoliv práce přesčas, nebo event.. benefitů, odměn k jubileím, příspěvkům na vánoce atd. Pokud poškozený nemá žádný započitatelný výdělek z důvodu toho, že je např. veden jako uchazeč o zaměstnání, předmětná náhrada se bude stanovovat z v mnohých případech z částky minimální mzdy tj. Kč 8 000,. Pobíral-li zaměstnanec před tím, než se stal uchazečem o zaměstnání náhradu za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti, přísluší mu tato náhrada v takové výši, ve které mu na ni vzniklo právo za trvání pracovního poměru. Podpora v nezaměstnanosti se pro účely poskytování náhrady za ztrátu na výdělku nepovažuje za výdělek, a proto je její výše pro poskytování této náhrady nerozhodná. Náhrada za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti přísluší poškozenému do konce kalendářního měsíce, ve kterém zaměstnanec dovrší věk 65 let, nebo do data přiznání starobního důchodu podle Zákona o důchodovém pojištění. Zaměstnavatel je povinen poskytovat zaměstnanci náhradu za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti tak, jako náhradu za ztrátu na výdělku po dobu pracovní neschopnosti, pravidelně jednou měsíčně, pokud nebyl dohodnut jiný způsob výplaty. Zpravidla půjde o pravidelný výplatní termín určený zaměstnavatelem pro splatnost mzdy nebo platu. Není tudíž vyloučeno, aby, zejména v případech, kdy uvedená náhrada činí menší částku, byla na základě dohody se zaměstnancem poskytnuta náhrada jednorázově za několik měsíců najednou. Invalidní důchod: Při výpočtu náhrad za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti nebo při uznání invalidity se bude i nadále odpočítávat od vyplacených invalidních důchodů ve valorizované výši částka Kč 220,-- měsíčně. Částka Kč 220,-- se od invalidního důchodu odečte i v případě stanovení výše náhrady za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti podle 371 Zákoníku práce. Příklad č. 4: Zaměstnanec utrpěl pracovní úraz dne , kdy pracovní neschopnost na následky pracovního úrazu skončila uplynutím podpůrčí doby v roce Pro následky pracovního úrazu byl dán do invalidního důchodu, kdy výše tohoto důchodu III. stupně činila Kč 9 800,-. Výpočet renty postup:

10 ~ 10 ~ 1) Nejprve zjistíme pravděpodobný výdělek ke dni nároku na rentu tj. ke dni kdy byla vyčerpána podpůrčí doba tj. v listopadu roku Takovýto pravděpodobný výdělek zjistíme ze započitatelných výdělků z uplynulého kalendářního roku, a protože v uplynulém kalendářním roce měl ze započitatelných příjmů vypočtený průměrný výdělek ve výši Kč 153,50. Tento hodinový průměrný výdělek pak přepočteme na měsíční tj. Kč 153,50 x 4,348 koeficient x 40 hodin /týden = Kč ,-. 2) Nyní musíme mít k dispozici posudek o zdravotním stavu, ze kterého vyplyne informace o tom, že mu byl vyměřen invalidní důchod pro pracovní úraz, a dále pak rozhodnutí důchodový výměr o invaliditě kč 9 800,-. 3) Výpočet renty: Kč ,- - Kč 9 800,- = Renta Kč ,-. 4) Takto vypočtenou rentu předat příslušné pojišťovně, aby sama vyplácela náhradu a dál sledovat celý průběh výplaty renty, zda nedojde k nějaké změně (ID, valorizaci atd.). Příklad č. 5: Průměrný výdělek rozhodný pro výpočet náhrady za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti (renty) činí Kč ,-. Invalidita II. stupně je pak Kč 6 800,-. Zaměstnanec pracuje na zkrácený úvazek v důsledku tohoto pracovního úrazu a jeho skutečný výdělek Kč ,-- měsíčně. Výpočet renty: Kč ,- Kč 6 800,- - Kč ,- = Kč 5 200,-. 6) Náhrada za bolest a za ztížené společenské uplatnění podle 372 Zákoníku práce: Podle 372 Zákoníku práce se náhrada za bolest a ztížené společenské uplatnění poskytuje zaměstnanci jednorázově. Jedná se o nárok poškozeného zaměstnance, který má charakter nemateriální újmy. Postup při poskytování výše této náhrady je zakotven kromě Zákoníku práce v tomto především ve vyhlášce Ministerstva zdravotnictví č. 440/2001 Sb. O odškodnění bolesti a ztížené společenské uplatnění. Lékařský posudek, který je rozhodující pro tuto náhradu zpracovává příslušný ošetřující lékař, který také podle této vyhlášky posoudí a bodově ohodnotí, kdy jeden bod je Kč 120,-. Tyto body jsou uvedeny v příloze této vyhlášky. Lékař vystaví tento lékařský posudek až tehdy, kdy je léčení a zdravotní stav posouzen jako ustálený, tzn. po celou dobu léčby pracovního úrazu, nebo nemoci z povolání se poškozenému načítají body a to nejen z důvodů prvotní kvalifikace samotného úrazu, ale i průběh léčení, reoperace atd. Tato náhrada za bolest je možná také proplatit příslušným zaměstnavatelem, ale je běžné, že poškozený doloží vyplněný posudek a zaměstnavatel jej odešle příslušné pojišťovně k proplacení zaměstnanci. Náhrada za ztížené společenské uplatnění je situace, kdy poškození zdraví v důsledku pracovního úrazu nebo nemoci z povolání zanechá následky, které jsou trvalého rázu a mají prokazatelný vliv nepříznivého charakteru na poškozeného v životě a ve

11 ~ 11 ~ společnosti, zejména na uspokojování jeho životních a společenských potřeb, včetně výkonu dosavadního povolání, nebo přípravy na povolání, uplatnění se v rodinném životě, politickém a kulturním. Posudek se obvykle vydává po jednom roce poté, kdy ke škodě na zdraví došlo. Tato náhrada se tudíž neposkytuje v případech následků, které mají pouze přechodný charakter. Výši odškodnění za bolest a ztížené společenské uplatnění, na které vznikne zaměstnanci nárok, může ve zvlášť výjimečných případech hodných mimořádného zřetele zvýšit soud, přičemž horní limit pro zvýšení není určen. V případě, že zaměstnanec zemřel peněžitá práva na tato odškodnění nezanikají a stávají se předmětem dědictví. 7) Náhrady za účelně vynaložené náklady spojené s léčením podle 373 ZP: Podle tohoto paragrafu má nárok na účelně vynaložené náklady spojené s léčením osoba poškozený, který tyto náklady sám osobně na léčení vynaložil. Tyto účelně vynaložené náklady posuzuje vždy příslušná pojišťovna a má samozřejmě také právo uznat doložené doklady. Zde se tedy může jednat o náklady na zakoupení léku, manipulační poplatky, zaplacená úhrada spojená s rehabilitací, náklady na pohonné hmoty, ortopedické pomůcky, jízdenky. Je patrné, že poskytnutí těchto náhrad je plně v kompetenci poškozeného a příslušné pojišťovny. 8) Náhrada věcné škody: Náhradu věcné škody uplatňuje poškozený pokud prokáže věrohodným způsobem poškození věci v přímé souvislosti s pracovním úrazem. Druhy náhrad při úmrtí zaměstnance : V případech, kdy zaměstnanec zemře následkem pracovního úrazu nebo nemoci z povolání, je zaměstnavatel povinen v rozsahu své odpovědnosti poskytnout : Náhradu účelně vynaložených nákladů spojených s jeho léčením přísluší tomu, kdo tyto náklady vynaložil. Náhradu přiměřených nákladů spojených s pohřbem - výdaje na zřízení pomníku smuteční desky, či úpravu pomníku, desky a to až do výše Kč Náhradu nákladů na výživu pozůstalých jedná se o pozůstalé, kteří byli odkázáni na výživu zemřelého nebo byl zemřelý povinen je vyživovat. V těchto případech pak náleží náhrada nákladů na výživu jednoho pozůstalého ve výší 50% průměrného výdělku a 80% průměrného výdělku, jde-li o více osob odkázaných na výživu zemřelého. Tyto průměrné výdělky se stanoví za období před jeho smrtí.

12 ~ 12 ~ Jednorázové odškodnění pozůstalých - náleží pozůstalému manželovi(ce) a dětem (nezaopatřeným), a to každému ve výši Kč ,-. Totéž se vztahuje na rodiče zemřelého, za předpokladu, že s ním žili ve společné domácnosti. Náhrada věcné škody - náleží přímým dědicům. Poznámky uživatelů:

13 ~ 13 ~ VYHLÁŠKA kterou se stanoví podmínky a sazby zákonného pojištění odpovědnosti zaměstnavatele za škodu při pracovním úrazu nebo nemoci z povolání Ministerstvo financí stanoví podle 205d odst. 7 zákona č. 65/1965 Sb., zákoníku práce, ve znění zákona č. 37/1993 Sb.: ČÁST PRVNÍ Podmínky pojištění (1) Zákonným pojištěním pro případ své odpovědnosti za škodu při pracovním úrazu nebo nemoci z povolání (dále jen "zákonné pojištění") jsou pojištěny 1 a) u České pojišťovny, a.s., ti zaměstnavatelé, 1) kteří s ní měly sjednáno toto pojištění k 31. prosinci 1992; takto pojištěny jsou i zaměstnavatelé, na které přejdou práva a povinnosti z pracovněprávního vztahu při vzniku právního nástupce těchto zaměstnavatelů, b) u Kooperativy, pojišťovny, a. s., ostatní zaměstnavatelé. 1) (2) Není-li právního nástupce zaměstnavatele, který zanikl a) před 1. lednem 1993, má poškozený právo na plnění podle 2 za škodu poprvé ohlášenou po 31. prosinci 1992 a dosud neuhrazovanou přímo vůči Kooperativě, pojišťovně, a. s., b) po 31. prosinci 1992, má poškozený, který utrpěl pracovní úraz nebo u něhož byla zjištěna nemoc z povolání po vzniku zákonného pojištění, právo na plnění podle 2 přímo vůči té pojišťovně, u které byl pojištěn jeho zaměstnavatel před svým zánikem. (3) Zákonné pojištění vzniká dnem vzniku prvního pracovněprávního vztahu u zaměstnavatele a trvá po dobu existence zaměstnavatele. 2 (1) Zaměstnavatel má právo, aby za něj pojišťovna příslušná podle 1 (dále jen "pojišťovna") nahradila škodu, která vznikla zaměstnanci při pracovním úrazu nebo nemoci z povolání v rozsahu, v jakém za ni zaměstnavatel odpovídá podle zákoníku práce. 3) Nárok na náhradu škody z události, která by mohla být důvodem vzniku práva na plnění pojišťovny

14 ~ 14 ~ (dále jen "škodná událost"), musí být poprvé uplatněn zaměstnavatelem u pojišťovny v době trvání zákonného pojištění, s výjimkou případů, kdy poškozený má právo na plnění přímo vůči příslušné pojišťovně. (2) Pojistnou událostí je vznik povinnosti zaměstnavatele nahradit škodu podle odstavce 1. Rozhoduje-li o náhradě této škody soud, platí, že pojistná událost nastala dnem, kdy rozhodnutí, podle něhož má pojišťovna poskytnout plnění, nabylo právní moci. 3 Pojišťovna nahradí náklady soudního i mimosoudního projednávání vedeného v souvislosti se škodnou událostí je tehdy, pokud se k jejich úhradě písemně zavázala. Pojišťovna nehradí škodu, kterou se zaměstnavatel zavázal hradit nad rámec stanovený právními předpisy. (1) Pojistné plnění poskytuje pojišťovna v tuzemských zákonných penězích. 4 5 (2) Nahradil-li zaměstnavatel poškozenému škodu nebo její část přímo, má právo, aby mu pojišťovna po odečtení případné náhrady podle 9 až 12 této vyhlášky vydala to, co by za něj jinak plnila poškozenému. 6 Pojišťovna je povinna plnit nejpozději do 15 dnů po skončení šetření nutného ke zjištění rozsahu její povinnosti poskytnout plnění. Šetření je skončeno, pokud byla dohodnuta výše náhrady škody nebo pokud pojišťovna obdržela pravomocné rozhodnutí o výši náhrady škody. To platí i pro případy upravené v 5 odst (1) Má-li zaměstnavatel vůči poškozenému nebo jiné osobě právo na vrácení vyplacené částky, na snížení náhrady nebo na zastavení její výplaty, přechází toto právo na pojišťovnu, pokud za něj tuto částku zaplatila nebo za ni vyplácí náhradu. (2) Na pojišťovnu přechází též právo zaměstnavatele na úhradu nákladů uvedených v 3,

15 ~ 15 ~ které zaměstnavateli byly přiznány proti odpůrci, pokud je pojišťovna za zaměstnavatele zaplatila. Zaměstnavatel je povinen: Součinnost zaměstnavatele 8 a) dbát, aby nenastala škodná událost. Zejména nesmí porušovat povinnosti směřující k odvrácení nebo zmenšení nebezpečí, které jsou jí uloženy právními předpisy nebo na jejich základě, ani nesmí trpět porušování těchto povinností ze strany třetích osob. Pokud již škodná událost nastala, musí učinit mutná opatření k tomu, aby škoda byla co nejmenší; b) bez zbytečného odkladu oznámit organizační jednotce pojišťovny, v jejímž obvodu má zaměstnavatel sídlo (trvalé bydliště), 1. každé zvýšení nebezpečí, o němž zaměstnavatel ví a které nastalo po vzniku pojištění, 2. že nastala škodná událost, vyjádřit se k požadované náhradě a její výši, případně zmocnit pojišťovnu, aby za ni v této věci jednala, 3. že v souvislosti se škodnou událostí bylo zahájeno trestní řízení proti zaměstnanci zaměstnavatele nebo třetí osobě, a informovat pojišťovnu o průběhu a výsledku řízení, 4. že poškozený uplatňuje právo na náhradu škody u soudu; c) v řízení o náhradě škody respektovat pokyny pojišťovny, zejména bez souhlasu pojišťovny se nezavazovat k náhradě promlčené pohledávky; d) nepřistoupit bez souhlasu pojišťovny na uzavření soudního smíru. (1) Poruší-li zaměstnavatel povinnosti uvedené v 8 písm. a), b) a c) a tím ztíží zjištění právního důvodu plnění, rozsahu nebo výše škody, má pojišťovna vůči němu právo na přiměřenou náhradu, zejména nákladů vyvolaných tímto porušením, nejvýše však do poloviny částek, které z důvodu pojistné události vyplatila. 9 (2) Nevznese-li zaměstnavatel v řízení o náhradě škody, kterou má pojišťovna uhradit, bez souhlasu pojišťovny námitku promlčení ( 8 písm. c)) nebo zaváže-li se bez tohoto souhlasu uhradit promlčenou pohledávku, není pojišťovna povinna plnit. Pojišťovna není povinna plnit, ani když zaměstnavatel bez souhlasu pojišťovny uzavře soudní smír ( 8 písm. d)).

16 ~ 16 ~ 10 (1) Pojišťovna má vůči zaměstnavateli právo na náhradu až do výše poskytnutého plnění: a) způsobil-li zaměstnavatel nebo zaměstnanec zaměstnavatele škodu úmyslně, pod vlivem alkoholu nebo jiné návykové látky; b) došlo-li ze strany zaměstnavatele nebo jeho zaměstnance k zvláště závažnému porušení předpisů o bezpečnosti a ochraně zdraví při práci a pokud toto porušení bylo v příčinné souvislosti se vznikem škody; c) došlo-li ke škodě v přímé souvislosti s výkonem činnosti provozované neoprávněně. (2) Stejné právo má pojišťovna proti zaměstnavateli, byla-li škoda způsobena zaviněným porušením pracovních povinností v pracovněprávních vztazích, avšak jen do výše, kterou může zaměstnavatel požadovat na odpovědném zaměstnanci podle pracovněprávních předpisů. (3) Proti zaměstnavateli, který byl v době výplaty pojistného plnění v prodlení s placením pojistného, má pojišťovna právo na úhradu až do výše plnění, které vyplatila z důvodu pojistných událostí vzniklých v době, za kterou nebylo zaplaceno pojistné. 11 (1) Pokud pojišťovna nahradila za zaměstnavatele škodu, přechází na ni právo zaměstnavatele na náhradu vůči tomu, kdo poškozenému za takovou škodu odpovídá. (2) Zaměstnavatel je povinen vůči jinému toto právo zabezpečit. Poruší-li zaměstnavatel tuto povinnost, je pojišťovna oprávněna požadovat na ní náhradu až do výše vyplaceného plnění. 12 Pojistné (1) Povinnost platit pojistné vzniká zaměstnavateli zaměstnává-li alespoň jednoho zaměstnance. Tuto skutečnost je zaměstnavatel povinen bez zbytečného odkladu písemně oznámit organizační jednotce pojišťovny, v jejímž obvodu má zaměstnavatel sídlo (trvalé bydliště) a uvést své identifikační číslo zaměstnavatele nebo jiné označení, které je nahrazuje. (2) Pojistné si vypočítává zaměstnavatel ze základu stanoveného shodně s postupem pro určení vyměřovacího základu pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní

17 ~ 17 ~ politiku zaměstnanosti dle zvláštního zákona. 4) Základem pro výpočet pojistného je souhrn vyměřovacích základů za uplynulé kalendářní čtvrtletí všech zaměstnanců, které v tomto období zaměstnavatel zaměstnával. K výpočtu použije sazbu uvedenou v příloze této vyhlášky pro příslušnou kategorii určenou podle převažující základní činnosti tvořící předmět podnikání zaměstnavatele. (3) Pojistné za I. čtvrtletí každého kalendářního roku je splatné do 31. ledna, za II. čtvrtletí do 30. dubna, za III. čtvrtletí do 31. července a za IV. čtvrtletí do 31. října. Pojistné za I. a II. čtvrtletí 1993 je splatné do 31. května (4) Vznikne-li zaměstnavateli, který v předcházejícím čtvrtletí nezaměstnával žádného zaměstnance, povinnost platit pojistné na toto pojištění, zaplatí zaměstnavatel první pojistné vypočítané ze základu dle odstavce 2 stanoveného pro dané čtvrtletí, a to zpětně, nejpozději do konce prvního měsíce následujícího čtvrtletí. (5) Pojistné platí: a) zaměstnavatel příslušné k České pojišťovně, a.s., na účet číslo /0100 Komerční banka, Praha město, konstantní symbol 3558, b) zaměstnavatel příslušný ke Kooperativě, pojišťovně, a. s., na účet číslo /0100 Komerční banka, a. s., Praha 1. U veškerých úhrad pojistného je nutné uvádět jako variabilní symbol identifikační číslo zaměstnavatele nebo jiné označení, které je nahrazuje. (6) Nespotřebované pojistné se nevrací. (7) Zaplacení pojistného za celou dobu trvání pojištění a správnost jeho výpočtu je zaměstnavatel povinen prokázat. Jinak se má za to, že pojistné uhrazeno nebylo. (8) Nesplnil-li zaměstnavatel povinnosti stanovené v odstavcích 1 a 2 nebo sdělil-li pojišťovně nesprávné či neúplné údaje, je pojišťovna oprávněna požadovat od něho úhradu zvýšených nákladů vzniklých pojišťovně porušením uvedených povinností. (9) Nebylo-li pojistné zaplaceno řádně a včas, zvyšuje se o 10 % dlužné částky za každý započatý měsíc. ČÁST DRUHÁ Společná a závěrečná ustanovení 13

18 ~ 18 ~ Pokud není v této vyhlášce zákonné pojištění upraveno jinak, použijí se přiměřeně příslušná ustanovení občanského zákoníku. 14 Pojišťovna je oprávněna si ověřit údaje týkající se pojistného i údaje nezbytné pro vyřizování pojistné události. Zaměstnavatel je povinen pojišťovně toto ověření umožnit. 15 Od vymáhání pohledávky uplatněné podle ustanovení 9 odst. 1, 10, 11 odst. 2 a 12 odst. 8 a 9 může pojišťovna podle konkrétních okolností případu zčásti nebo zcela upustit; převyšuje-li pohledávka částku Kč, může tak učinit pouze se souhlasem orgánu státního dozoru. 5) 16 Náklady správní režie činí 13,5 % z celkového objemu přijatého pojistného zaplaceného zaměstnavateli v daném kalendářním roce. 17 Zrušují se: 1. vyhláška ministerstva financí, cen a mezd České republiky č. 138/1990 Sb., kterou se stanoví podmínky zákonného pojištění odpovědnosti podnikatele za škodu, která vznikne pracovníkovi při plnění pracovních úkolů nebo v přímé souvislosti s ním, 2. vyhláška ministerstva financí č. 49/1964 Sb., o pojistných podmínkách pro pojištění osob, ve znění vyhlášky ministerstva financí České republiky č. 55/1979 Sb. a vyhlášky ministerstva financí České republiky č. 337/1991 Sb., 3. vyhláška ministerstva financí České republiky č. 11/1983 Sb., o pojistných podmínkách pro pojištění majetku, ve znění vyhlášky ministerstva financí České republiky č. 337/1991 Sb., 4. vyhláška ministerstva financí České republiky č. 12/1983 Sb., o pojistných podmínkách pro pojištění odpovědnosti za škody, ve znění vyhlášky ministerstva financí České republiky č. 337/1991 Sb. 18 (1) Pojištění sjednaná podle předpisů zrušovaných v 17 bodech 3 a 4 před 1. lednem 1993 se řídí příslušnými Všeobecnými pojistnými podmínkami České pojišťovny, a.s., schválenými pod č.j. 103/45904/1992/I ministerstvem financí České republiky jako orgánem státního dozoru v pojišťovnictví podle 788 odst. 2 občanského zákoníku, ve znění pozdějších předpisů. Sjednaný rozsah pojištění se nemění. (2) Vznik právních vztahů uvedených v odstavci 1, jakož i závazky z nich vzniklé před 1. lednem 1993 se posuzují podle dosavadních předpisů.

19 ~ 19 ~ 19 Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem vyhlášení. Příloha č. 1 k vyhlášce č. 125/1993 Sb. Sazby pojistného podle převažující činnosti vykonávané organizací I I Ekonomická činnost I Z vyměřovacího I I OKEČ-kód I (OKEČ-název) I základu I I I I v promile I I I I I I 10.1 I Dobývání černého uhlí včetně výroby I I I I černouhelných briket I I I 12 I Dobývání a úprava uranových a thoridových I 54,4 I I I rud I I I 13 I Dobývání rud I I I I I I I 15.1 I Výroba masa a masných výrobků (vč. drůbeže) I I I 15.2 I Zpracování ryb a rybích výrobků (vč. I I I I konzervování) I I I 15.4 I Výroba rostlinných a živočišných olejů I I I I a tuků I I I 20.1 I Výroba pilařská a impregnace dřeva I I I I Výroba technických plynů I 9,8 I I I Výroba plochého skla I I I 26.7 I Zpracování přírodního kamene I I I 27.5 I Odlévání kovů (slévárenství) I I I 37.1 I Zpracování kovového odpadu a šrotu I I I 45 I Stavebnictví I I I I Protipožární ochrana a ostatní I I I I záchranné práce I I I I I I I 02 I Lesnictví, těžba dřeva a přidružené služby I I I 10.2 I Dobývání hnědého uhlí včetně výroby I I I I hnědouhelných briket I I I 11 I Dobývání ropy a zemního plynu a I I I I související služby I I I 14.1 I Dobývání a úprava kameniva I I I 15.5 I Úprava a zpracování mléka I I I I Výroba cukru I I I 15.9 I Výroba nápojů I I I I Úprava a spřádání lnářských vláken I I I I Tkaní jutařských tkanin I I I I Výroba netkaných textilií a výrobků I I I I z nich (kromě oděvů) I I I 20.2 I Výroba dýh, překližkových výrobků a I I I I aglomerovaných dřevařských výrobků I I I 20.3 I Výroba stavebně truhlářská a tesařská I I I 20.4 I Výroba dřevěných obalů I I I 21.1 I Výroba vlákniny, papíru a lepenky I I I 24.3 I Výroba nátěrových hmot, laků a I I I I podobných ochranných vrstev, tiskařských I I I I černí a tmelů I I I I Výroba chemických výrobků pro I I I I fotografické účely I 8,4 I I 24.7 I Výroba chemických vláken I I I I Výroba pryžových pneumatik I I I I Protektorování a opravy pryžových I I

20 ~ 20 ~ I I pneumatik I I I I Výroba dutého skla I I I I Výroba žáruvzdorných keramických výrobků I I I 26.3 I Výroba keramických obkládaček a dlaždic I I I 26.5 I Výroba cementu, vápna a sádry I I I 26.6 I Výroba výrobků z betonu, cementu a sádry I I I I Výroba brusiv I I I I Výroba kovů (kromě slévárenství) I I I I I I I 28 I Výroba kovových konstrukcí a kovodělných I I I I výrobků kromě výroby strojů a nářadí I I I 29 I Výroba strojů a přístrojů I I I 31.3 I Výroba kabelů a vodičů I I I 35.1 I Stavba lodí a člunů (včetně oprav) I I I 36.1 I Výroba nábytku I I I 37.2 I Zpracování nekovového starého materiálu I I I I a zbytkového materiálu I I I 60.2 I Pozemní doprava (mimo potrubní a I I I I železniční) vč. MHD I I I 85.2 I Veterinární činnosti I I I 90 I Odstraňování odpadu a odvod odpadních vod I I I I I I I 01 I Zemědělství I 7 I I I I I I 16 I Zpracování tabáku I I I I Tkaní česaných vlnařských tkanin I I I I Tkaní hedvábných tkanin I I I I Tkaní lnářských tkanin I I I I Tkaní vigoňových tkanin I I I 17.4 I Výroba konfekčního textilního zboží I I I I (kromě oděvů) - koberce, ložní prádlo aj. I I I I Výroba provaznická I I I I Výroba stuh a prýmků I I I I Výroba tylů, krajek, záclon a výšivek I I I 17.6 I Výroba pletených materiálů I I I 17.7 I Výroba pleteného zboží I I I 18 I Oděvní průmysl, zpracování a barvení I I I I kožešin I I I 19 I Výroba usní a úprava kůží; výroba I I I I brašnářského a sedlářského zboží a obuvi I I I I Výroba keramických a porcelánových výrobků I I I I pro domácnost a ozdobných předmětů I I I I Výroba keramických výrobků pro sanitární I I I I účely I I I I Výroba počítačů aj. přístrojů a zařízení I I I I na zpracování dat I I I 32 I Výroba rádiových, televizních a spojovacích I 4,2 I I I zařízení a přístrojů I I I 33 I Výroba zdravotnických, přesných a I I I I optických přístrojů a hodin I I I 35.3 I Výroba letadel a kosmických lodí I I I 36.2 I Výroba zlatnických a šperkařských I I I I předmětů I I I 41 I Výroba a rozvod vody I I I 55 I Pohostinství a ubytování I I I 60.3 I Potrubní doprava I I I I Námořní doprava I I I 62 I Letecká doprava I I I 63.3 I Cestovní kanceláře, průvodcovská činnost I I I 64.2 I Telekomunikace I I I 70 I Činnosti v oblasti nemovitostí (nákup, I I

21 ~ 21 ~ I I prodej, pronájem, správa, realitní I I I I agentury) I I I 73.1 I Výzkum a vývoj v oblasti přírodních a I I I I technických věd I I I 74.1 I Právní, daňové a podnikatelské I I I I poradenství; Účetnictví a jeho revize; I I I I Výzkum trhu a veřejného mínění; Správa I I I I cenných papírů I I I 74.2 I Architektonické a inženýrské poradenství I I I I a podobné technické služby I I I 75 I Veřejná správa; Obrana; Povinné sociální I I I (kromě I pojištění (kromě protipožární ochrany I I I 72.25) I a ostatních záchranářských prací) I I I 80 I Školství I I I 85.1 I Zdravotnictví I I I 85.3 I Sociální činnosti I I I 91 I Činnosti organizací společenských I I I 92.2 I Provoz rozhlasu a televize I I I I I I I 22.1 I Vydavatelské činnosti I I I 65 I Peněžnictví I I I 66 I Pojišťovnictví kromě povinného I I I I sociálního zabezpečení I 2,8 I I 67 I Činnosti související s úvěry a I I I I pojišťovnictvím I I I 72 I Zpracování dat a související činnosti I I I I (poradenská činnost, opravy, databanky I I I I aj.) I I I 73.2 I Výzkum a vývoj v oblasti humanitních, I I I I společenských věd a nauk o literatuře I I I 74.4 I Reklamní činnosti I I I I Fotografické služby I I I 92.1 I Výroba, půjčování a distribuce filmů a I I I I videa I I I 92.5 I Činnosti knihoven, veřejných archivů I I I (kromě I muzeí a jiných kulturních zařízení (kromě I I I 92.53) I činnosti botanických a zoologických I I I I zahrad a přírodních rezervací) I I I I Kadeřnictví a jiné služby pro ošetření I I I I těla (manikura, pedikura, kosmetické I I I I úkony) I I I I I I I I Činnosti nezařazené do jiných sazbových I I I I skupin (s výjimkou skupiny "Ostatní I I I I ekonomické činnosti"), ve kterých se I I I I zejména pracuje s výbušninami, I 10,5 I I I radioaktivními látkami, radonem, I I I I infekčním materiálem, jedy, činnosti I I I I ve velkých výškách nebo hloubkách I I I I I I I I Ostatní ekonomické činnosti I 5,6 I Minimální pojistné za kalendářní čtvrtletí je 100 Kč. Členění ekonomických činností bylo převzato z Odvětvové klasifikace ekonomických činností (OKEČ) zpracované Českým statistickým úřadem. Čl. II vyhlášky č. 487/2001 Sb.

22 ~ 22 ~ Čl. II Přechodné ustanovení Pokud bylo na pojistném za 1. čtvrtletí roku 2002 zaplaceno přede dnem 1. ledna 2002 méně, než je stanoveno touto vyhláškou, zaměstnavatel pojistné doplatí do 31. ledna 2002 do výše stanovené v čl. I; bylo-li toto pojistné zaplaceno v částce vyšší, než je výše pojistného za 1. čtvrtletí roku 2002 stanovená podle čl. I, pojišťovna zaměstnavateli přeplatek bez zbytečného odkladu vrátí.

23 ~ 23 ~ KNIHA PRACOVNÍCH ÚRAZŮ Do této knihy se v návaznosti na ustanovení Zákoníku práce č. 262/2006 Sb. a nařízení vlády číslo 201/2010 Sb. zapisují všechny pracovní úrazy vzniklé v organizaci. Na následující straně je veden přehled všech vzniklých úrazů a za ní se vkládají jednotlivé vyplněné a očíslované listy zápisů do knihy úrazů včetně uvedených opatřeních proti opakování příčin pracovního úrazu dle 105 odstavec 2) Zákoníku práce. Jednotlivé listy zápisů do knihy úrazů se doplňují dle potřeby. Povinnosti zaměstnavatele: Zaměstnavatel, u něhož k pracovnímu úrazu došlo, je povinen objasnit příčiny a okolnosti vzniku tohoto úrazu za účasti zaměstnance, pokud to zdravotní stav zaměstnance dovoluje, svědků a za účasti odborové organizace nebo zástupce pro oblast bezpečnosti a ochrany zdraví při práci a bez vážných důvodů neměnit stav na místě úrazu do doby objasnění příčin a okolností vzniku pracovního úrazu. Zaměstnavatel vede evidenci o úrazech v knize úrazů v elektronické nebo listinné podobě o všech úrazech, i když jimi nebyla způsobena pracovní neschopnost nebo byla způsobena pracovní neschopnost nepřesahující 3 kalendářní dny. Zaměstnavatel ohlásí pracovní úraz bez zbytečného odkladu: - územně příslušnému útvaru Policie České republiky, nasvědčují-li zjištěné skutečnosti tomu, že v souvislosti s pracovním úrazem byl spáchán trestný čin, - odborové organizaci a zástupci pro oblast bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, - příslušnému oblastnímu inspektorátu práce, trvá-li hospitalizace úrazem postiženého zaměstnance více než 5 dnů nebo lze-li vzhledem k povaze zranění takovou dobu hospitalizace předpokládat, - zaměstnavateli, který zaměstnance k práci u něho vyslal nebo dočasně přidělil, - zdravotní pojišťovně, u které je pracovním úrazem postižený zaměstnanec pojištěn. V případě, že v důsledku vzniklého pracovního úrazu vznikne zaměstnanci pracovní neschopnost delší než tři dny, se musí do 5 dnů sepsat záznam o úrazu dle vzoru, který je přílohou k nařízení vlády č. 201/2010 Sb. Tento záznam se musí do pátého dne následujícího měsíce odeslat: - územně příslušnému útvaru Policie České republiky (byl-li spáchán trestný čin), - oblastnímu inspektorátu práce, - zdravotní pojišťovně, u které je pracovním úrazem postižený zaměstnanec pojištěn, - organizační jednotce příslušné pojišťovny, u které je zaměstnavatel pojištěn pro případ své odpovědnosti za škodu při pracovním úrazu nebo nemoci z povolání. Došlo-li k úrazu u jiného zaměstnavatele, k němuž byl zaměstnanec vyslán nebo dočasně přidělen, zaznamenají údaje do knih úrazů zaměstnavatel úrazem postiženého zaměstnance a zaměstnavatel, k němuž byl úrazem postižený zaměstnanec vyslán nebo dočasně přidělen.

24 ~ 24 ~ Další úkoly v případě vzniku pracovního úrazu jsou uvedeny v Zákoníku práce 105 a v nařízení vlády č. 201/2010 Sb.

25 ~ 25 ~ PŘEHLED VŠECH PRACOVNÍCH ÚRÁZŮ (ZA TUTO STRÁNKU SE VKLÁDAJÍ VYPLNĚNÉ OČÍSLOVANÉ ZÁPISY DO KNIHY ÚRAZŮ - DLE DATA VZNIKU ÚRAZU) poř. číslo v roce datum vzniku úrazu jméno a příjmení zraněného druh zranění a zraněná část těla ROK:. pracovní neschopnost hospitalizace od - do od - do