Bf 110E :72 SCALE PLASTIC KIT GERMAN WWII HEAVY FIGHTER. intro

Transkript

1 Bf 110E 7083 GERMA WWII HEAVY FIGHTER 1:72 SCALE PLASTIC KIT intro Historie slavného Zerstöreru Bf 110 se zaèala psát na konci roku 193, kdy C-Amt RLM (Technický úøad Øíšského ministerstva letectví) vydal specifikace pro dvoumístné dvoumotorové letouny kategorie Kamfzerstörer. Do konkurzu vstoupily firmy Focke- Wulf (Fw 57), Henshel (Hs 12) a BFW (Messerschmitt Bf 110). a jaøe 1935 RLM své názory pøehodnotilo, univerzální kategorii Kamfzerstörer zrušilo ve prospìch dvou specializovaných kategorií Schnellbomber a Zerstörer. Požadavkùm RLM na tìžký stíhací stroj Zerstörer nejlépe vyhovovala Messerschmittova konstrukce, která se pøíliš nevázala na pùvodní zadání. První prototyp Bf 110 V1 byl zalétán , modifikovaný druhý prototyp V2 byl do Erprobungstelle v Rechlinu pøedán Ètyøi stroje zkušební série A-01 až A-0, pohánìné motorem JUMO 210Da, byly dodány zaèátkem roku 1938, v èervenci pak zaèala výroba 5 kusù série Bf 110B, pohánìné motory JUMO 210Ga o max.výkonu 500kW (680 k). a konci roku 1938 se koneènì rozbìhla výroba výkonných motorù DB 1, které byly montovány do první velkosériové verze C. Verze C, stejnì jako pøedchozí B, mìla výzbroj tvoøenou dvìma kanóny MG FF, montovanými do trupu pod podlahou prostoru posádky, ètyømi kulomety MG 17 lafetovanými v nose letounu, a jedním vzad støílejícím kulometem MG 15, obsluhovaným radistou/støelcem. Posádka byla dvouèlenná. Do záøí 1939 dostala Luftwaffe 169 strojù Bf 110C. Již první bojové zkušenosti z orska a Francie ukázaly na malý operaèní dolet, nevyhovující pro doprovodné stíhaèky. Prvním øešením tohoto problému byla známá velká podtrupová pøídavná nádrž zvaná Dackelbauch. Stroje verze C-3, adaptované k nesení této nádrže, byly pøeznaèeny na D-0. Výsledky nebyly zcela uspokojivé, u verze D proto došlo k rekonstrukci palivové soustavy, po které stroje øady D nesly dvì pøídavné nádrže pod køídly a malou pøídavnou olejovou nádrž pod trupem. Stroje Bf 110D mìly také standardnì prodloužený trup, v nástavci za ocasem byl uložen záchranný èlun a další vybavení pro pøežití posádky pøi nouzovém pøistání. Prodloužené trupy zùstaly i na nìkterých sériích následující verze Bf 110E, která byla vybavena pumovými závìsníky pod trupem a pod køídlem. Vìtšina Bf 110E byla pohánìna motory DB 1. ásledující verze Bf 110F dostala nové motory DB 1F v novì tvarovaných kapotách, s novými, mohutnìjšími vrtulovými kužely - aerodynamika stroje byla zjemnìna ve stylu Bf 109F. Modernizací prošla i výzbroj, staré kanóny MG FF byly nahrazeny modernìjšími MG 151. Významnou zmìnu pøinesly stroje øady Bf 110G, pohánìné novými výkonnými motory DB 5. Od verze G-2 byl instalován vzad støílející dvojkulomet MG 82Z, u verze G- pak byly ètyøi kulomety v pøídi nahrazeny dvìma 30 mm kanóny MK 108. U G- byly také zvìtšeny smìrovky. Bf 110 prošel bìhem své váleèné služby nejen øadou technických zmìn, k významným zmìnám došlo také v jeho operaèním nasazení. Do války typ vstupoval jako tìžký doprovodný a pøepadový stíhaè. Již v dobì Bitvy o Anglii bylo zøetelné, že role doprovodné stíhaèky je na hranicích možností stroje. aopak v obranných bojích proti britským bombardérùm se Bf 110 velmi osvìdèily a jako pøepadový tìžký stíhaè byl Bf 110 smrtelnì nebezpeèným protivníkem až do konce války. Vzhledem k pøesunu bombardovacích operací RAF do noèních hodin pak od roku 191 Bf 110 pøecházely na západì do role noèních stíhaèek.. a východní frontì se zase významnì prosadily jako rychlé stíhací bombardéry. Svojí pùvodní úlohu tìžké denní pøepadové stíhaèky pøesto plnily dál jak na východì (zde po celou válku úspìšnì bojovaly i ve své pùvodní roli doprovodných stíhaèek), tak na západì až hluboko do léta roku 19, kdy jí pro tìžké ztráty, zpùsobované pøedevším americkými doprovodnými stíhaèkami, definitivnì opustily.jako noèní stíhaèky ve verzi G-, díky silné hlavòové výzbroji a instalovanému radaru, ovšem efektivnì bojovaly až do samotného konce války. oèní stíhání se tak nakonec stalo jednou z nejdùležitìjších èinností Bf 110 ve 2.svìtové válce. 0A 39A 0C 39C B 39B 22a 1? Emblém vosy (nìm. Wespe) vymyslel v roce 1939 Lt. Richard Malchfelder, technický dùstojník u jedné Zerstörergruppe (II./ZG 1) a zpoèátku byl ztvárnìn jako tøi malé vosy. V dalších letech jej používala stále stejná Gruppe tìžkých stíhaèù, která nìkolikrát zmìnila oznaèení (vèetnì II./SKG 210) a ze které se nakonec stala na poèátku roku 192 II./ZG 1. Poté emblém pøevzaly i ostatní Gruppe Zerstörergeschwader 1, která pak nesla bojový název "Wespen". Tento stroj nese kamužláž sestávající z barev RLM 7/75/76.

2 ATTETIO UPOZORÌÍ ACHTUG ATTETIO Carefully read instruction sheet before assembling. When you use glue or paint, do not use near open flame and use in well ventilated room. Keep out of reach of small children. Children must not be allowed to suck any part, or pull vinyl bag over the head. Pøed zapoèetím stavby si peèlivì prostudujte stavební návod. Pøi používání barev a lepidel pracujte v dobøe vìtrané místnosti. Lepidla ani barvy nepoužívejte v blízkosti otevøeného ohnì. Model není urèen malým dìtem, mohlo by dojít k požití drobných dílù. ISTRUCTIO SIGS OPTIOAL VOLBA BED OHOUT ISTR. SYMBOLY OPE HOLE VYVRTAT OTVOR PARTS ISTRUKTIO SIBILDE SYMETRICAL ASSEMBLY SYMETRICKÁ MOTÁŽ DÍLY OTCH ZÁØEZ SYMBOLES REMOVE ODØÍZOUT TEILE APPLY EDUARD MASK AD PAIT POUŽÍT EDUARDS MASK ABARVIT PIECES PLASTIC PARTS A> 7080A E> B> 7080E C> 7080B F>7080F D> 7080C G> H> 7080G PE - PHOTO ETCHED DETAIL PARTS 7080D 7080H eduard -Parts not for use. -Teile werden nicht verwendet. -Pieces a ne pas utiliser. -Tyto díly nepoužívejte pøi stavbì. - COLOURS BARVY FARBE GSi Creos (GUZE) 2 AQUEOUS Mr.COLOR C PEITURE AQUEOUS Mr.COLOR H 77 C137 YELLOW H 80 C5 KHAKI GREE GRAY RLM7 DARK GREE RLM72 TIRE BLACK H 11 C61 FLAT WHITE H 30 C30 H 12 C33 FLAT BLACK H 320 C320 H 37 C3 WOOD BROW H 3 H 7 C1 RED BROW H 16 C116 BLACK GRAY RLM66 H 6 C17 DARK GREE H 17 C117 GRAY RLM76 RLM71 RUST H 65 C18 BLACK GREE RLM70 Mr.METAL COLOR H 67 C115 LIGHT BLUE RLM65 DARK IRO H 69 C37 GRAY RLM75 MC218 ALUMIIUM C GRAY RLM02 MC219 BRASS

3 A B C PE7 PE3 PE8 C G6 H13 B B B2 G10 C H9 A29 PE2 D PE6 PE5 G9 A5 A15 A15 A15 B11 H B11 H6 G2 PE12,30 PE13,30 PE15,30 PE1,30 PE17 PE16 PE10 B13 B30 PE23 PE OPTIOAL: DECAL Y A B21 PE9 PE9 B B12 H B29 A15 C B21 PE2 E PE33 H3 PE32 B35 B23 PE28 H 7 1 A30 H2 3

4 MARKIG A ; B ; C ; E OLY C1 C3 C2 B10 A23 C1 A21 B9 F2 F3 B28 B27 F1 F H1 H1 G12 MC219 MC219 H12

5 E20 H10 H10, G1 - MARKIG D OLY E20 PE25 H10 F E6 PE20 PE F A28 D OPTIOAL: DECAL X A PE19 E1 G1 E1 G1 PE27 PE18 G B26 A3 E18 E15 PE22 A8 PE21 PE26 E17 A22 E5 E E12 A6 PE1 G 5

6 eduard D1 D D11 D7 D8 D6 B31 B32 2 pcs. 2 pcs. D11 D11 OPE D11 CLOSED D6 CLOSED D1 D8 D7 D OPE D9 H 7 1 H

7 B B1 MC219 A10 A9 MC219 A11 MC219 MC219 A12 B1 B18 B8 H 7 1 B19 H 7 1 B19 B33 PE35 B15 PE35 B15 B18 B1 SIDE VIEW REAR VIEW 7

8 B31 H H B32 H B32 H H H B31 B3 B2 B3 B2 B16 B16 8

9 H7 H H7 H PE29 B25 PE3 PE3 A1 B25 A20 A20 A21 A20 A17 - MARKIG D OLY A17 A20 D2 A23 A18 9

10 H 3 E8 DECAL V G3 G11 E10 H 3 G G3 H11 G E9 H 3 A13 H 37 3 H 3 E7 10

11 2 pcs. 2 pcs. E16 H80 5 E3 E13 E3 A7 DECAL V FROT EDGE OF THE FUSELAGE RACK FOLLOWS THE PAEL LIE H80 E13 H80 PE31 E2 E19 2 pcs. E E E16 H

12 A G9+JM,./JG 1, St. Trond, France, February 192 JG 1 was the oldest night fighter unit in the Luftwaffe, and was founded by the legendary Oberst Wolfgang Falck. At the beginning of 192, the unit s II.Gruppe was led by Major Walter Ehle, within which he served over three years. In 192, the well known night fighter Wilhelm Herget, as an example, also served within the ranks of. Staffel II./JG 1. This G9+JM is interesting not only for the sharkmouth marking, but also for the temporary application of a naval RLM 72 green on the upper surfaces, consistent with the fact that this plane took part in patrol flights for Operation Donnerkeil. A quick identification mark came in the form of a yellow fuselage band. During the operation, the Germans managed to navigate the battle cruisers Scharnhorst and Gneisenau, and the cruiser Prinz Eugen, through the English Channel from Brest (Bretagne, France) to northern Germany. The Luftwaffe, between the 11th and 13th of February, 192, ensured uninterrupted patrols over the formation. II./JG 1 and II./JG 3 were tasked with cover duty in twilight and overnight hours. On the second day of operations, elements of both night fighter units relocated to Lister airbase in orway, from which the last segment of the fleet s cruise was covered. The unit s detachment lasted in orway through to the end of February. All air to air victories during Operation Donnerkeil were achieved by day fighters of the Luftwaffe JG 1 byla nejstarší noèní stíhací jednotkou Luftwaffe a jejím zakladatelem byl legendární Oberst Wolfgang Falck. a poèátku roku 192 její II. Gruppe vedl Major Walter Ehle a v jejím èele setrval po dobu více než tøí let. V roce 192 v rámci. Staffel II./JG 1 sloužil napøíklad známý noèní stíhaè Wilhelm Herget. Stroj G9+JM je zajímavý jak žraloèí pøídí, tak i doèasným nátìrem námoøní zelenou barvou RLM 72 na horních plochách, což souviselo s tím, že se jeho osádka podílela na hlídkových letech bìhem operace Donnerkeil. Prvkem rychlé identifikace bìhem této akce je žlutý pruh na trupu. Bìhem ní se ìmcùm podaøilo proplout s bitevními køižníky Scharnhorst a Gneisenau a s køižníkem Prinz Eugen Kanálem La Manche z francouzského Brestu na sever ìmecka. Luftwaffe od 11. do 13. února 192 zajistila nepøetržité hlídkování nad svazem. II./JG 1 a II./JG 3 byly povìøeny krytím bìhem soumraku a noèních hodin. Druhý den operace se èásti obou noèních stíhacích jednotek pøesunuly na norskou základnu Lister, odkud kryly závìreènou èást plavby svazu. V orsku tento detašmán setrval až do konce února. Všech vzdušných vítìzství bìhem operace Donnerkeil dosáhly denní stíhací útvary Luftwaffe ? b 38 1 H b H H OPE THE OSE ITAKES AFTER THE DECAL APPLICATIO. PO APLIKACI DECALÙ PROØÍZÌTE OTVORY V PØÍDI ? YELLOW RLM 72 H RLM 70 H65 18 RLM 22 H77 137

13 B S9+, 5./ZG Wespen, Lt. Herbert Kutscha, Russia, 192 Herbert Kutscha ( ) served with II./JG 77 at the beginning of the war, but he was soon transferred to 5./ZG 1 equipped with Messerschmitt Bf 110s. During the Battle of France, he shot down a number of aircraft, including a Bf 109 of the air force of neutral Switzerland. Later, he also gained much success on the Eastern Front as a ground attack pilot, partially due to his II./ZG 1 evolving into II.SKG 210. Kutscha s II.Gruppe/SKG 210, under the command of Hptm. Rolf Kaldrack, was specialized in ground attack operations, specifically low level bombing. The Bf 110 was able to move at a faster speed over unfriendly territory than other bombers. Here is where the term fast bombardment wing (SKG = Schnellkampfgeschwader)* was coined. Kutscha was awarded the Knight s Cross after his 22nd victory. At that time there were 1 aircraft destroyed on the ground, 1 tanks, 15 locomotives, 11 anti-aircraft guns, and 157 transport vehicles added to his tally. In June, 193, he received command of 15. Staffel IV./JG 3 Udet, utilizing single engined fighters. In the summer of 19, he took control of II./JG 3 in ormandy, and of II./JG 27 by the end of the year. From February, 195, he commanded III./JG 1 on the Eastern Front. All in all, he flew over 900 sorties, gained 7 kills, six of which were four engined heavies, and 22 of his kills were with the Bf 110. * German Geschwader (squadron) was much bigger unit than RAF or USAF squadron, it was corresponding to USAF wing. Gruppe was equal to USAF Group, Staffel was similar unit as the USAF squadron. Herbert Kutscha (* ) na zaèátku války sloužil u II./JG 77, ale brzy byl pøevelen k 5./ZG 1 vyzbrojené Messerschmitty Bf 110. Bìhem francouzského tažení sestøelil nìkolik strojù vèetnì jednoho Bf 109 leteckých sil neutrálního Švýcarska. Pozdìji na východní frontì, kde se z jeho jednotky II./ZG 1 stala II./SKG 210, dosáhl velkých úspìchù i jako bitevní letec. Kutschova II. Gruppe SKG 210 pod velením Hptm. Rolfa Kaldracka se specializovala na bitevní útoky, respektive bombardovací útoky z malých výšek. ad nepøátelským územím se pøitom Bf 110 pohybovaly vyšší rychlostí než jiné bombardéry. Odtud také pocházel název tohoto útvaru rychlá bombardovací eskadra (SKG = Schnellkampfgeschwader). Kutscha byl po dosažení 22 vítìzství vyznamenán Rytíøským køížem. V té dobì bylo na jeho kontì navíc 1 letadel znièených na zemi, 1 tankù, 15 lokomotiv, 11 protiletadlových kanónù a 157 nákladních vozù. V èervnu 193 se stal velitelem 15. Staffel IV./JG 3 Udet používající jednomotorové stíhaèky. V létì 19 pøevzal velení II./JG 3 v ormandii a v závìru roku velel II./JG 27. Od února 195 vedl III./JG 1 na východní frontì. Celkem absolvoval pøes 900 bojových letù, docílil 7 sestøelù, z toho 6 ètyømotorových bombardérù. a Bf 110 získal 22 vítìzství ? THE ORIGIAL BOTTOM RLM7/75/76 CAMOUFLAGE BLEEDS THROUGH WHITE WITER COAT. POD BÍLÝM ZIMÍM ÁTÌREM MÍSTY PROSVÍTÁ PÙVODÍ KAMUFLÁŽ RLM7/75/76. 0a+0b+0c 22b 1 22a b H65 18 H3 3 22a 1 H3 3 OPE THE OSE ITAKES AFTER THE DECAL APPLICATIO. PO APLIKACI DECALÙ PROØÍZÌTE OTVORY V PØÍDI a+39b+39c 1? WHITE H11 62 YELLOW RLM RLM 75 H69 37 RLM 7 H30 30 RLM 70 H

14 C L+LR, 1.(Z)/JG 77, Lt. Felix-Maria Brandis, Malmi, Finland, 192 One of the aircraft of 1.(Z)/JG 77 commander, Lt.Felix-Maria Brandis, while stationed on the Eastern Front. His credit count tallied 1 victories, of which five were British (including a pair of Fairey Albacores) and nine Soviet aircraft. Lt Brandis died on February 2, 192 flying Bf 110E-2 (W.r.256) L+AR at Olang, when he crashed on the return leg of a combat sortie during bad weather. By that time, his unit had been re-designated 6.(Z)/JG 5 (January 25, 192). The designation of the unit progressively changed from 1.(Z)/JG 77 to 6.(Z)/JG 5, 10.(Z)/JG 5 and 13.(Z)/JG 5. On the nose of the aircraft, there was the emblem of a dachshund with a Rata (Polikarpov I-16) in its mouth. For this unit, this was a characteristic marking, because a number of these dogs were mascots of the Dackelstaffel over the length of its existence, irrespective of the unit designation carried at any particular time. Some sources even say each crew had their own dog. The wiener dogs even occasionally flew on combat missions with the crew. The unit opposed British aircraft, as well as Soviet, in northern Europe. This aircraft, along with Lt. Harry Kripphal, fell on June 18, 192, a victim of anti-aircraft fire 30 km west of Murmansk. Jeden ze strojù velitele 1.(Z)/JG 77, poruèíka Felixe-Maria Brandise, bìhem jeho pùsobení na východní frontì. a jeho kontì bylo celkem 1 vítìzství, z toho 5 britských (vèetnì 2 Fairey Albacore) a 9 sovìtských letounù. Lt. Brandis zahynul 2. února 192 se strojem Bf 110 E-2 (W.r. 256) L + AR u Olangy, když jeho letoun pøi návratu z bojového letu ve špatném poèasí narazil do terénu. V tu dobu už byla jeho jednotka pøejmenována na 6.(Z)/JG 5. Oznaèení jednotky se postupnì mìnilo z 1.(Z)/JG 77 na 6.(Z)/JG 5, 10.(Z)/JG 5 a 13.(Z)/JG 5. a pøídi letounu byl znak jezevèíka s Ratou (Polikarpov I-16) v tlamì. Pro tuto jednotku je emblém jezevèíka charakteristický. Dva jezevèíci byli maskoty "Dackelstaffel" po celou dobu její existence, bez ohledu na oznaèení, které právì nesla. Jezevèíci nìkdy dokonce s osádkami absolvovali i bojové lety. Jednotka byla na severu Evropy nasazena jak proti britským, tak i proti sovìtským letounùm. Tento stroj, i s osádkou Lt. Harry Kripphala, padl dne za obì protiletadlové palbì 30 km západnì od Murmansku. H69 37 H69 37 H b H a 8 H b H69 37 H65 18 H a H69 H ? WHITE H11 62 YELLOW 1 RLM RLM 02 RLM 75 H69 37 RLM 7 H30 30 RLM 70 H65 18

15 D W. r. 035, Sonderkommando Junck, Iraq, Mosul Air Base, May 191 After the eruption of the Anglo-Iraqi War, which lasted from April 18 to May 30, 191, the Italians and Germans gave their military support to the Iraqis. The Luftwaffe opposed the RAF with the unit named Sonderkommando Junck, which had in its inventory Messerschmitt Bf 110 fighters, Heinkel He 111 bombers, and Junkers Ju 52 transports. The unit was commanded by General Werner Junck, who, during the course of the First World War with Jasta 8, gained five aerial victories. Between the wars, he was a well known sport pilot. The Messerschmitt Bf 110s carried Iraqi national insignia, but were manned by German crews. In fact, the aircraft in question came from ZG 76 and ZG 26. The only unit s victory coming out of this episode was gained on May 20, 191 by Lt. Martin Drewes of II./ZG 76 (a future successful night fighter ace), when he shot down a Gloster Gladiator piloted by Sgt Smith of A Squadron, Habbaniya Strike Force, over Fallujah. Messerschmitt Bf 110 E W.r.035 was found by the British after a forced landing, was repaired in September, 191 and christened Belle of Berlin. Later, it was flown to Egypt, to o.267 Squadron. The aircraft was written off after a forced landing en route to South Africa. Po vypuknutí Britsko-Irácké války, která trvala od 18. dubna do 30. kvìtna 191, poskytly Iráèanùm vojenskou podporu Itálie a ìmecko. Luftwaffe zde proti RAF nasadila jednotku Sonderkommando Junck, která používala pøedevším stíhací Messerschmitty Bf 110, bombardovací Heinkely He 111 a transportní Junkersy Ju 52. Jednotce velel Generál Werner Junck, který bìhem 1. svìtové války u Jasta 8 dosáhl 5 vítìzství a v meziváleèném období byl známým sportovním letcem. Messerschmitty Bf 110 sice nesly irácké výsostné oznaèení, ale létaly s nimi nìmecké osádky a ve skuteènosti se jednalo o stroje z ZG 76 a ZG 26. Jediného vítìzství tohoto útvaru dosáhl 20. kvìtna 191 Lt. Martin Drewes z II./ZG 76 (budoucí úspìšné noèní stíhací eso), když u Falúdži sestøelil Gloster Gladiator pilotovaný Sgt. Smithem z A Squadron náležící k Habbaniya Strike Force. Messerschmitt Bf 110 E v. è. 035 byl nalezen Brity po nouzovém pøistání. V záøí 191 byl zprovoznìn a dostal jméno Belle of Berlin (Kráska z Berlína). Pozdìji byl pøelétnut do Egypta k 267. peruti. Stroj byl odepsán po nouzovém pøistání bìhem pøeletu do Jižní Afriky. H H H6 17 H H H11 62 H RLM 71 H6 17 OPE THE OSE ITAKES AFTER THE DECAL APPLICATIO. PO APLIKACI DECALÙ PROØÍZÌTE OTVORY V PØÍDI. 26 WHITE H11 62 YELLOW RLM 65 H RLM 02 RLM 70 H

16 15 0 a tu a tu a tu 87 2 Volt Glykol Wasser 50/50 Glykol Wasser 50/ Bf 110E STECIL VARIATS B A J D E H 1 I K 87 L R U F M T S E O Rotring M M Rotring Rotring A A E E B O Rotring P E C A Q 2 Volt M I L K EDUARD M.A., Printed in Czech Republic