KULTURA NA POČÁTKU NOVOVĚKU

Transkript

1 KULTURA NA POČÁTKU NOVOVĚKU RENESANCE A HUMANISMUS Ve 14. století se začali italští učenci zajímat o antickou, zvláště římskou kulturu. Četba antických autorů silně ovlivnila jejich názory. Zatímco ve středověku se pozornost učenců i umělců upírala k Bohu, nyní se čím dál tím více stával středem pozornosti člověk. Lidé samozřejmě stále věřili v Boha, ale vedle toho začali klást důraz na lidský rozum a vlastní úsudek. To ovlivnilo i pohled na svět. Zatímco ve středověku se lidé upínali k nadpřirozenému světu a vkládali naděje do posmrtného života, nyní se začali více zajímat o tento svět a snažili se pochopit jeho zákonitosti. Tím byla také otevřena cesta pro poznávání přírody a rozvoj vědy vůbec. Tento myšlenkový směr, kdy je hlavní pozornost věnována člověku, nazýváme humanismus. Díky zálibě v antice a humanismu vznikl i nový umělecký styl- renesance. Umělci se totiž znovu (stejně jako například za Karla Velikého) pokoušeli obnovit antickou kulturu a vzdělanost. U nás spadají počátky renesance do období vlády Jagellonců. Vysvětlete pojmy humanismus a renesance. Co bylo podnětem pro vznik humanismu a renesance? Jaký je rozdíl ve vnímání světa ve středověku a v období renesance? Vzpomeňte si, kdy už jste se s pojmem renesance setkali. Za kolébku renesance je považováno italské město Florencie. Florentská katedrála Santa Maria del Fiore se pyšní obrovskou kopulí. Umění stavby kopule do Itálie přinesli byzantští architekti, kteří sem uprchli po dobytí Konstantinopole Turky. Technika, kterou byly renesanční stavby v českých zemích zdobeny, se nazývá sgrafito. Nejdřív se budova nahodila tmavou omítkou a po zaschnutí tenkou vrstvou omítky světlé. Do ještě vlhké světlé omítky se vyškrabaly požadované obrazce - rostlinné ornamenty, výjevy z antických bájí nebo velmi oblfbená.psaníčka" Jaký je rozdíl mezi sgrafitem a graffiti? Může být graffiti uměleckým dílem? Kam patří a kam ne? Renesanční zámek Velké Losiny ARCHITEKTURA Rozdíl ve vnímání světa je patrný na první pohled v renesanční architektuře. Zatímco gotická architektura (zvláště chrámy) jako by svými vysokými liniemi přímo směřovala vzhůru k Bohu, renesanční budovy jsou stavěny spíše do šířky a působí dojmem, že pevně sedí na zemi. Renesanční stavby mívají také na rozdíl od gotických ploché stropy. Budovy byly podobně jako antické chrámy zdobeny římsami a sloupy. Sloupy spojené oblouky nesoucí podlahu balkonu nebo vyššího patra se nazývají arkády (vidíte je na obrázku na této stránce). 141 Renesanční radnice v Prachaticích

2 '\F' 'J\'{.ď ft\ V" Letohrádek Hvězda v Praze Významné renesanční stavby najdeme na Pražském hradě. Za nejkrásnější a stylově nejčistší renesanční stavbu na sever od Alp bývá považován letohrádek královny Anny v zahradách Pražského hradu (Belveder - viz obrázek na str. 135). Nedaleko od něj, na Hradčanském náměstí, je celá řada renesančních šlechtických paláců. Zároveň ale šlechta přestavovala své staré hrady na zámky, nebo zakládala zámky úplně nové. Zámky na rozdíl od hradů neplní funkci pevnosti, proto nemají žádné opevnění. V zámcích se mělo pohodlně bydlet. Kromě obytných místností tu jsou velké jídelny či plesové sály, kde se mohly pořádat slavnosti pro hosty. U zámků se zakládaly rozlehlé zahrady. Velké renesanční zámky najdeme například v Litomyšli, Telči nebo Opočně. Zajímavou renesanční stavbou je i letohrádek Hvězda v Praze, který má půdorys ve tvaru šesticípé hvězdy. I měšťané si oblíbili renesanční sloh. Kamenné domy ve městech v této době už převažovaly a nejkrásnější renesanční stavby můžeme obdivovat například v Telči, Slavonicích nebo Třeboni. Zjistěte, jaké renesanční památky stojí v blízkosti vašeho bydliště či školy, ve vašem městě či kraji. Přikreslete je do své mapy románských a gotických památek. V renesančním Zlatém sále na zámku v Telči se pořádaly hostiny a plesy. Čím se liší renesanční architektura od gotické? Jak byly renesanční stavby zdobeny? Jak se změnila obydlí šlechty? Vyjmenujte alespoň pět renesančních památek nebo míst, kde se takové památky nacházejí. Najděte je na mapě České republiky (nebo na plánu města). VÝTVARNÉ UMĚNÍ f:j Michelangelo Buonarotti [mikelandželo buonaroty] je autorem sochy Davida. Zjistěte, kdo to byl David. A o Michelangelovi si udělejte referát. Tato socha totiž není jeho jediným světoznámým dílem. Sežeňte si obrazovou publikaci s fotografiemi antických soch (poradí vám vyučující výtvarné výchovy) a porovnejte je se sochou Davida. Zájem o člověka a o pozemský svět se projevil i ve výtvarném umění. Umělci se naučili tvořit realisticky, tedy zachycovat věci tak, jak vypadají ve skutečnosti. Malíři například začali používat perspektivu, tedy pravidlo, že vzdálenější předměty se jeví jako menší a méně barevné. Mnohem častěji také na svých obrazech zachycovali krajinu. Tématem maleb zůstávaly i náboženské výjevy. Malíři však byli také ovlivněni antikou, proto si často vybírali náměty z řecké a římské mytologie. To jim umožňovalo zobrazovat nahé lidské tělo. Oblíbené byly také portréty panovníků nebo jiných vysoce postavených osobností, ale i obyčejných měšťanů. Náměty sochařských děl se od námětů obrazů příliš nelišily. Sochaři však měli oproti malířům lehčí cestu k napodobení antického umění: antických soch se totiž na rozdíl od obrazů zachovalo velké množství. 142

3 Jak se humanistické vnímání světa projevilo ve výtvarném umění? Vysvětlete, co je to perspektiva. Vzpomeňte si, čím znalost perspektivy nahrazovali například egyptští malíři. Jaké náměty uměleckých děl jsou v období renesance nové? Proč potřebovali renesanční umělci studovat stavbu lidského těla? Proč mohli sochaři snáze napodobovat antické umělce než malíři? VZDĚLANOST A LITERATURA Vzdělanost a literatura v Evropě Renesanční lidé měli touhu poznávat, a to co nejvíce oblastí vědy a umění zároveň. Ideálem pro ně byl všestranně nadaný moudrý člověk. Ztělesněním takového ideálu se stal zejména Ital Leonardo da Vinei [vinči] - malíř, architekt, vědec, vynálezce i anatom. Základem vzdělání byla znalost jazyků, zejména latiny, která zůstávala mezinárodním jazykem vzdělanců. Studovala se však i řečtina a v menší míře hebrejština. Díky reformaci a s ní spojeným překladům Bible se v literatuře a později i ve vědě stále více uplatňovaly také národní jazyky. Začaly vznikat nové vědní obory. Pozornost se věnovala studiu přírody, rozvíjela se fyzika, chemie a botanika. Anatomie nebyla užitečná jen pro malíře a sochaře, ale především pro lékaře. Nejpřevratnější objevy byly učiněny na poli astronomie. I renesanční literatura přinesla mnoho nového. Protože si tehdejší autoři - podobně jako malíři a sochaři - všímali lidí a jejich každodenního života, čtou se jejich díla dodnes. Jednou z nejznámějších knih je Dekameron italského autora Giovanniho Boccaccia [džovanyho bokača]. Do období renesance patří i jeden z nejslavnějších autorů divadelních her, Angličan William Shakespeare. Ei K nejslavnějším renesančním obrazům patří Mona Usa od Leonarda da Vinci. Udělejte si o Leonardovi referát. Víte, že se po Leonardovi jmenuje jeden z programů Evropské unie na podporu vzdělávání? Přímo vám jsou určeny programy Sokrates a Comenius. Zjistěte o nich co nejvíc informací. Koperníkova heliocentrická soustava Kdo byl ideálem renesančního člověka? Znáte nějakou takovou osobu ve svém okolí? Které cizí jazyky se studovaly? Zkuste přijít na to, proč právě tyto. Proč došlo k rozvoji národních jazyků v literatuře? Vzpomeňte si, kdy byla poprvé přeložena Bible do češtiny. Které nové vědní obory vznikly? Existují aspoň některé dodnes? Co nového přinesla astronomie? Podle obrázku na této straně vysvětlete, jak si Koperník představoval uspořádání vesmíru. Odpovídá našim představám? V zpomenete si, zda si některý starověký národ představoval vesmír podobně? Proč jsou některá renesanční literární díla dodnes oblíbená? 143 Ei Jedním z astronomů, kteří učinili převratné objevy, byl polský vědec Mikuláš Koperník (na obrázku). Nebyl ovšem sám. K dalším významným astronomům patřili Giordano Bruno [džordáno], Galileo Galilei, Johannes Kepler nebo Tycho Brahe. Vyberte si jednoho z nich a udělejte si refertát o něm a o jeho práci.

4 Vzdělanost a literatura v Čechách Václav Hájek z Libočan, český duchovní, sepsal Kroniku českou. Hodně si v ní vymýšlel a pozdější historici jeho výmysly často přebírali, aniž by něco tušili. Kniha už je tištěná. Vynález dřevořezu umožnil do tištěných knih přidávat ilustrace. Ty se pak ručně vybarvovaly. Co je to dřevořez? V době renesance se zapisování melodie ještě více přiblížilo dnešnímu. Už se používalo pět linek v notové osnově, delší noty se psaly s prázdnou hlavičkou a kratší s plnou. A začaly se používat taktové čáry. Umíte číst a psát noty? Vyzkoušejte si to. Poradí vám vyučující hudební výchovy. Lidé, kteří měli zájem o vzdělání, mohli v Čechách navštěvovat buď Karlovu univerzitu, která byla husitská (pod obojí), nebo katolickou univerzitu založenou jezuity. [ezuité v Čechách otevírali také řadu gymnázií. Iezuitské školství svou kvalitou přitahovalo i studenty nekatolického vyznání, zvlášť když úroveň "husitské" univerzity poněkud poklesla. Ke studiu byla samozřejmě nezbytná znalost latiny, ale i česká literatura dosáhla dosud nebývalého rozkvětu. Zasloužil se o to samozřejmě také vynález knihtisku. V zemi vznikala řada tiskáren. Nejvýznamnějšími z českých předbělohorských tiskařů byli Jiří Melantrich a jeho zeť, Daniel Adam z Veleslavína. Vydávala se naučná literatura z nejrůznějších oborů, slovníky, jazykové učebnice i cestopisy. Mnoho knih bylo přeloženo z různých jazyků do češtiny. Nejvýznamnějším překladem, který v 16. století v českých zemích vznikl, je nový překlad Bible. Podílela se na něm řada učenců z jednoty bratrské; nepřekládali ji z latiny (protože to už je sám o sobě překlad), ale přímo z původních jazyků rukopisných textů, tedy z hebrejštiny a řečtiny. Bible byla vytištěna v Kralicích na Moravě, a proto ji známe jako Bibli kralickou. Jazyk Bible kralické se stal vzorem pro spisovnou češtinu. V 16. století také vznikla v Praze první židovská knihtiskárna ve střední Evropě. Na jakých školách mohli lidé v českých zemích studovat? Jakým jazykem se vyučovalo? Co podpořilo rozvoj české literatury? Proč myslíte, že překladatelé Bible kralické nechtěli vycházet z latinského překladu Bible? Jaký význam měl nový překlad Bible? HUDBA Hudební skladatelé se v období renesance věnovali převážně vícehlasým skladbám. Na rozdíl od dřívějších vícehlasů, kde se vzájemně proplétalo několik melodií, byla nyní jedna melodie hlavní a ostatní hlasy ji doplňovaly. V této době se začaly skládat mše - několikadílné skladby, které se zpívaly při bohoslužbě. Další novinkou byly instrumentální skladby, tedy určené pouze pro hudební nástroje beze zpěvu. Velmi oblíbeným renesančním nástrojem byla loutna, pro kterou vznikla celá řada skladeb. Panovníci a bohatí šlechtici si na svých dvorech vydržovali dvorské kapely, jakési předchůdce dnešních orchestrů, a své vlastní skladatele. Kryštof Harant z Polžic a Bezdružic Hudbu často skládali i "neprofesionální" hudebníci - jedním z nejvýznamnějších českých renesančních hudebních skladatelů je Kryštof Harant z Polžic a Bezdružic. Některé písně dalšího z českých skladatelů, Adama Michny z Otradovic, dokonce zlidovělya zpívají se dodnes, například vánoční Chtíc, aby spal. Hodně známá je také Michnova svatební píseň Nebeští kavalérové. Sežeňte si noty a slova a naučte se ji. Pomůže vám vyučující hudební výchovy. Jaká je dnes oblíbená svatební hudba? Hráči na flétnu a loutnu 144

5 Jak se liší renesanční vícehlas od staršího vícehlasu? Jaká novinka v hudbě vás nejvíce zaujala? Proč? Umíte píseň Chtíc, aby spal? Pokud ne, naučte se ji. Na portrétu paní z Pernštejna s dcerou vidíte, že v 16. století ještě neexistovala dětská móda - dětské šatičky byly zmenšenou kopií oděvu dospělých. SHRNUTÍ Dozvěděli jste se, že změna pohledu na svět se okamžitě odrazí i v umění a také ve vývoji vědy. Dokážete na příkladech z architektury, malířství, sochařství i různých vědních disciplín vysvětlit, jak se v jednotlivých oborech projevil vliv humanismu. Zjistili jste, že v období renesance se vnímání světa a jeho poznávání blížilo tomu našemu. Porovnejte gotickou architekturu, sochařství a malířství s renesančním uměním a architekturou. V čem vidíte největší rozdíly? Co z toho je důsledkem změny pohledu na svět? SLOVNíČEK anatomie - nauka o stavbě těla; anatom - vědec zkoumající stavbu lidského těla heliocentrický - se Sluncem uprostřed; naše sluneční soustava je heliocentrická, protože planety obíhají kolem Slunce humanismus - myšlenkový a názorový směr, který klade do středu pozornosti Kryštof Harant z Polžic a Bezdružic nebyl jen hudební skladatel, ale také vzdělanec, malíř a cestovatel. Na konci 16. století se vydal na cestu do Palestiny a Egypta, kde zažil mnoho dobrodružství, která vylíčil ve svém cestopise ihned osm silných pacholkův s oštipci arabskými, s luky f1 místo šavle s dlouhými připásanými noži tureckými proti nám se vyskytlo, mezi nimiž byl také jeden capo jejich s dlouhou ručnicí, k nám ní naměřujíc, a ti všichkni společně zbraněmi svýma, na nás obrácenýma, proti nám up rkem běželi a doběhše nás obskočili. Tu my nemohouce uteci a zbraně při sobě žádné neměvše, jako ovčičky k zabití povolně jsme se dávali... Byl jsem od čtyř obklíčen, kteřížto nože svédobyté,jako by mi krk zařezati chtěli, k křtánu mému přičiněli a za obě ramena mne tuze drželi... Tak já nevida zbytí, pomyslil jsem sobě, že dám-li něco dobrovolně, tím je spokojím... aletojim rovně tak vzáctno bylo, jak jedno bobové zrno lvu Iítému a hladovitému v hrdlo vrci... Protože jako vzteklí dali se do svlačení mých šatů, chytivše mne jeden za jeden rukáv, druhý za druhý, tak nelitostivě mnou trhali, nejináče než jako by mne křížem roztáhnouti chtěli. Po strhnutí ze mě sukně, když viděli, že jsem sprostné plátěnné šátky na sobě měl, tou měrou ze mne to stáhli a k tomu mne, abych se na zem posadil, přinutili, a tu jeden za jeden střevíc, druhý za druhý, nerozvázavše řemínků, po písku a kamení mnou táhajíce vláčeli, až jsem všeho z sebe do košile pozbyl. Na tom nepřestali, ale zdvihše vzhůru košili, ji mně přes hlavu přetáhli; že pak byla pevně o kolo krku zavázaná a rukama jsem dobře držel v rukávích, nemohli mi ji stáhnouti, ale mezi tím krk můj trpěti musil, nebo mne zaň hrubě táhli, až praštěl, a obnaženým tělem mým semotamo trhali, takžejsemjináč nesoudil, než že tu již o hrdlo a život přijdu. Pan Harant přepadení přežil a z daleké cesty se v pořádku vrátil domů. Měl před sebou ještě 23 let života. V roce 1621 byl popraven. V další kapitole se dozvíte proč. člověka; název je odvozen od latinského slova humanus - lidský instrumentální - nástrojový realistický - opravdový, skutečný sgrafito - plošná výzdoba stěny typická pro období renesance, provedená proškrabáváním ještě vlhké omítky, pod níž je vrstva omítky jiné barvy VÝSLOVNOST A SKLOŇOVÁNÍ Giordano Bruno [džordano], 2. p. Giordana Bruna Giovanni Boccaceio [džovany bokačo l, 2. p. Giovanního Boccaceia Leonardo da Vinei [da vinči], 2. p. Leonarda da Vinei Michelangelo Buonarotti [mikelandželo buonaroty], 2. p. Michelangela Buonarottího 145 Renesanční loutna