KULTURA STAROVĚKÉHO ŘÍMA

Transkript

1 KULTURA STAROVĚKÉHO ŘÍMA Masarykova ZŠ a MŠ Velká Bystřice projekt č. CZ.1.07/1.4.00/ Název projektu: Učení pro život Č. DUMu: VY_32_INOVACE_28_19 Tématický celek: Umění a kultura Autor: Miroslav Finger Datum : květen 2013 Určení: dějepis, žáci 6.ročníku

2 Anotace : Materiál se zabývá problematikou vývoje v oblasti kultury a umění ve starověkém Římě. Slouží k výuce na interaktivní tabuli. Materiál slouží k vysvětlení a pochopení kulturního vývoje ve starověkém Římě. Důraz je kladen na to, aby žáci pochopili, jak vznik písma a rozvoj vědy, školství a kultury ovlivnil život ve starověkém Římě. Všímá si jednotlivých vědeckých oborů a ukazuje jejich přínos nejen pro život ve starověku, ale také jejich odkaz pro budoucnost. Snaží se žákům objasnit tehdejší provázanost umění a náboženství. Všímá si úlohy křesťanství. Může sloužit i pro opakování. Očekávaný výstup: Na základě vysvětlení problematiky žáci získají představu o tom, jak obrovský rozvoj nastal ve srovnání s orientálními státy. Pochopí praktické příčiny vzniku písma a vědeckých oborů a seznámí se s uměleckými památkami a náboženskými představami ve starověkém Římě. Pochopí význam právnického vzdělání v životě Římanů. Žáci pracují i s učebnicí a se sešity. Hodnocení: Žáci pochopili problematiku příčin vzniku písma, literatury, divadla a věd a získali poznatky z oblasti kultury, náboženství a architektury.

3 OTÁZKY K OPAKOVÁNÍ 1. Kde vzniklo v římské říši nové náboženství a kdo byl jeho prvním hlasatelem? 2. Jaký nový způsob vlády nastolil císař Diocletianus a proč se tak nazývá? 3. Jaký byl vztah císaře Diocletiana ke křesťanství? 4. Co významného učinil za své vlády císař Constantinus? 5. Co se stalo s římskou říší roku 395 n. l.?

4 6. Co bys označil jako stěhování národů a co způsobilo vzhledem k římské říši? 7. Kdy zanikla západořímská říše a jakým způsobem k tomu došlo?

5 MOŽNÉ ODPOVĚDI 1. V 1. století n. l. vzniklo v oblasti dnešní Palestiny křesťanství, jehož prvním hlasatelem byl Ježíš. 2. Nastolil neomezenou vládu, císař vystupoval jako pán vůči svým poddaným. Způsob vlády se nazývá podle latinského dominus = pán. 3. Začal všechny křesťany systematicky pronásledovat, protože jejich činnost podle něj rozkládala společnost. 4. Založil nové hlavní město Konstantinopolis a 333 ediktem milánským zrovnoprávnil křesťanství s ostatními náboženstvími.

6 5. Říše se rozdělila na dvě části na říši západořímskou a východořímskou ( pozdější Byzanc ). 6. Velký pohyb barbarských kmenů ve 4. a 5. století směrem z východu na západ. Stěhování národů způsobilo zánik západořímské říše. 7. Zanikla 476 n. l. Germánský vůdce ODOAKER sesadil posledního západořímského císaře ROMULA AUGUSTULA.

7 ŘÍMSKÉ NÁBOŽENSTVÍ Víra v mnoho bohů, řada z nich byla přijata od Řeků a Etrusků, později i od Egypťanů. Bohové měli lidské vlastnosti. JUPITER vládce všech římských bohů JUNO manželka vládce bohů Jupitera NEPTUN bůh moře VENUŠE bohyně lásky Ve 3. století našeho letopočtu se začalo šířit křesťanství, nové náboženství. Podle křesťanské věrouky byl zakladatelem Ježíš Kristus, který žil

8 na území Palestiny v době císaře Augusta. Křesťanství nacházelo nejvíce stoupenců mezi chudinou, protože ji naplňovalo vírou ve spravedlivou odměnu za nešťastný život v životě posmrtném. Zpočátku byli křesťané ze strany císařů pronásledováni, postupně se ale křesťanství rozšířilo a ve 4. století se stalo státním náboženstvím, protože už nebrojilo proti státu. Naopak bylo zdůrazňováno, aby chudí trpělivě snášeli svůj osud a poslouchali své pány.

9 VZDĚLANOST A LITERATURA Jazykem Římanů byla latina, která se i po rozpadu římské říše stala jazykem vzdělanců. Římské písmo se nazývá latinka a píšeme ní i my. Pouze číslice značíme jinak. Děti se vzdělávaly v soukromých školách. Nejvyšší vzdělání získaly děti z bohatých rodin u řeckých učitelů, někdy dokonce odcházely studovat na řecké školy. Velká pozornost byla věnována studiu řečnictví a práva. Římské básnictví vyniklo v dílech VERGILIA, HORATIA a OVIDIA.

10 Z děl římských historiků čerpáme mnoho poznatků k dějinám starověku. K nejvýznamnějším historikům patří TACITUS, LIVIUS nebo CAESAR. Při divadelní tvorbě vycházeli Římané z řeckých autorů. V tragediích se nejčastěji objevují řecké příběhy z mytologie. Vysoké úrovně dosáhly římské komedie. Nejslavnějšími autory komedií byli TERENTIUS a PLAUTUS, kteří ovlivnili pozdější autory evropské.

11 ARCHITEKTURA A VÝTVARNÉ UMĚNÍ V architektuře projevovali Římané osobité vlohy. Ze starších kultur, hlavně z řecké, převzali řadu stavebních prvků. Nejvýznamnější byly veřejné stavby. Sem patřily především lázně a baziliky, které sloužily jako krytá tržiště. V lázních navíc probíhal čilý společenský život. Ke známým stavbám patří amfiteátry k pořádání gladiátorských her. Nejslavnější římský amfiteátr KOLOSEUM byl postaven v 1. století n. l. Novým druhem veřejných staveb byly vodovody, které zásobovaly pitnou vodou i mnohotisícová

12 města. Základním stavebním prvkem zde byl oblouk. Z vojenských důvodů byly vybudovány dokonalé silnice. Povrch silnic a jejich podklad byly tak pevné, že některé z nich se používají dodnes. K slavným stavbám císařů patří i památníky, sloupy a vítězné oblouky na oslavu válečných tažení. V sochařství Římané kopírovali řecké vzory. Při vytváření portrétů byli na rozdíl od Řeků realističtí. Oblíbené byly i mozaiky a fresky.

13 VĚDA V Římě neexistovaly státní školy, ale školy soukromé. Děti se učily jazyky, zeměpis, dějepis, matematiku i filozofii. Později ještě mohly studovat na řecké nebo latinské škole řečnictví, filozofii nebo právo. Nejvyšší vzdělání bylo získáváno od řeckých učitelů. Synové z bohatých rodin odcházeli studovat do Athén nebo Alexandrie. Sjednocujícím jazykem byla latina. Proto je i dnes odborné názvosloví řady oborů latinské. Římané vytvořili i vlastní soustavu číslic, tzv. římské číslice.

14 Nejvýznamnějším vědním oborem bylo právo, protože Římané museli za pomoci zákonů platných pro celou říši udržovat její jednotu. Zákony v období republiky vydával senát, v době císařství je vyhlašoval sám císař. Významných úspěchů dosáhlo dějepisectví. Nejznámější historik Livius popsal dějiny Říma od jeho založení až po dobu vlády císaře Augusta.

15 POUŽITÁ LITERATURA Čapek, V., Pátek, J.: Světové dějiny I. Praha Thiry, K.: Dejiny umenia. 2 vydanie. Bratislava Zamarovský, V.: Dejiny písané Rímom. II vydanie. Bratislava 1988.