VÝRAZY výrazy = operandy prokládané operátory, vyhodnocované podle priority operátorů

Transkript

1 VÝRAZY výrazy = operandy prokládané operátory, vyhodnocované podle priority operátorů Výrazy podle priority operátorů (od nejnižší priority) OPERANDY OPERÁTORY výraz = jednoduché výrazy a relační operátory (=, <>, >, >=, <, <=) jednoduchý výraz = + členy (termy) a aditivní operátory (+,, or, xor) členy = prvotní výrazy (faktory) a multiplikativní operátory (*, /, div, mod, and, shl, shr) prvotní výrazy = konstanty, identifikátory, zápisy funkce, not faktory, výrazy v závorkách aj. Operátory podle typu operandů a výsledku aritmetické operátory (+,, *, /, div, mod) pro aritmetické operandy (integer, real) s aritmetickým výsledkem bitové operátory (not, and, or, xor, shl, shr) pro integer operandy s integer výsledkem logické operátory (not, and, or, xor) pro boolean operandy s boolean výsledkem řetězcové operátory (+) pro řetězcové operandy (char, string) s řetězcovým výsledkem relační operátory (=, <>, >, >=, <, <=; in) pro jakékoliv (kompatibilní) operandy s boolean výsledkem adresní (@, ^) pro operand jednoduchou proměnnou (@), resp. ukazatel (^) množinové (+, *, ) pro množinové operandy s výsledkem typu množina Operátory podle počtu operandů unární: not, ^; jinde i ~,! zpředu,! zezadu,... binární: +,, *, /, div, mod, and, or, xor, 6 relačních + in; jinde (Fortran:) **, //, ==, /=, (C:) %, ==,!=, &, ^,, &&, ternární: jinde?: Příklad: Kde ještě jinde? V Gnuplotu operátory po vzoru C a Fortranu print 1+1, 2*2, 3**3, 1/2, 2%3, 0!, 2!, 4!,!0, 0<1, 0!=1,!0==1 Příklad: Aritmetické +,, * ( 1) => 1 2 unární aritmetické operátory 0+1 => 1 1 binární aritmetický operátor, integer operandy 0.0+1, 0+1e0, e0 => 1.0 alespoň jeden real operand Pro aritmetické operátory (OP) +,, * platí: integer OP integer => integer výsledek real OP integer, integer OP real, real OP real => konverze operandu na real => real výsledek Priorita multiplikativních operátorů vyšší než aditivních, při stejné prioritě vyhodnocování zleva doprava => (((1+2)+3)+4 => *3+4 => (1+(2*3))+4 => 11 Platnost aritmetických zákonů pro +, * největší hodnota pro double = e+308 počítačové epsilon pro double = e 016 komutativní z.: je totéž co High(Integer)+1 je totéž co 1+High(Integer) 0*1.0 je totéž co 1.0*0 1e200*1e300 je totéž co 1e300*1e200 komutativní zákon platí asociativní z.: (1e300*1e300)*1e 300 => +Inf (pokud se vyčíslí v přesnosti double) 1e300*(1e300*1e 300) => 1e300 ( )+1e 16 => 1e (1.0+1e 16) => 0.0 (pokud se vyčíslí v přesnosti double) tedy v real výrazech kvůli omezenému rozsahu, omezené přesnosti a zaokrouhlování často asociativní zákon neplatí nulový prvek: 0+i(nteger) => i, i+( i) => 0 integer nula existuje ( 0 je totéž) 0.0+r(eal) => r, r+( r) => 0.0 real nulový prvek existuje (ale: 0.0 existuje také) jednotkový prvek: 1.0*r(eal) => r, ale nemusí existovat s tak, že r*s => 1.0 (přesně)

2 Příklad: Řetězcové => e0 => 0.01.e0 2 1 => operator not applicable Příklad: Množinové +,, * [1,2] + [2,3] => [1,2,3] [1,2] * [2,3] => [2] [1,2,3] [2] => [1,3] Příklad: Operátor umocnění ** (Fortran) vyhodnocování zprava doleva 2**3**2 => 2**(3**2) => 512 umocnění má vyšší prioritu než unární + 2**2 => 4 ( 2)**2 => 4 Příklad: Operátory dělení Reálné dělení (v Pascalu /) vrací pro všechny kombinace integer a real operandů vždy real výsledek. Celočíselné dělení (v Pascalu div, v C i Fortranu /) si žádá operandy integer a vrací integer výsledek, podobně celočíselný zbytek po dělení (v Pascalu mod). Pascal, reálné dělení: 1/3, 1.0/3.0 => /3+1/3+1/3 => div 3.0 => operator not applicable Fortran, C, integer dělení: 1/3+1/3+1/3 => 0 1./3+1/3+1/3 => /3+1/3.+1./3. => 1. 1/4*4 => 0 1/4*4. => 0. 1./4*4 => 1. I vyčíslení mocniny se záporným exponentem může vést k celočíselnému dělení: Fortran: 10**( 1) => 1/(10**1) => 0 10.**( 1) => 1/(10.**1) => 0.1 Zbytek po dělení Pascal: 5 mod 3 => 2 operátor mod Fortran: mod(5,3) => 2 standardní funkce mod C: 5%3 => 2 operátor % Příklad: Levý nebo pravý sloupec? Pascal: V:=4/3*pi*r*r*r nebo V:=r*r*r*4/3*pi Fortran: V=4/3*pi*r**3 nebo V=r**3*4/3*pi Příklad: Bitové operátory negace not: not 0 => 1, not 1 => 2, not 1 => 0 součin and: 1 and 2, 1 and 3, 1 and 4 součet or: 1 or 2, 1 or 3, 1 or 4 exkluzivní součet xor: 1 xor 2, 1 xor 3, 1 xor 4 posun doleva shl: 0 shl 1, 1 shl 1, 2 shl 1, 3 shl 1, 4 shl 1 posun doprava shr: 0 shr 1, 1 shr 1, 2 shr 1, 3 shr 1, 4 shr 1

3 Příklad: Logické operátory not (not true) true and false true or true, false or false true xor true, false xor false not true or not true and not false or not false Zkrácené vyhodnocování (short-circuit evaluation) logických výrazů {$B }: ve výrazech false and X => false true or X => true se X nevyhodnocuje, při úplném vyhodnocování {$B+} se v těchto výrazech X vyhodnocuje. {$B } (1>0) or (1/0>0) => true {$B+} (1>0) or (1/0>0) =>??? {$B } if (a>0 and ln(a)>=0) then příkaz; {$B+} if (a>0 and ln(a)>=0) then příkaz; => vykoná příkaz pro a>=1, jinak nic => vykoná příkaz pro a>=1, nic pro 0>a>1, padne pro a<=0 {$B } if (true or výraz_s_voláním_funkce) then; => funkce nebude volána {$B+} if (true or výraz_s_voláním_funkce) then; => funkce bude volána tj. volat při {$B } funkce zleva od jednodušších po složitější Příklad: Relační operátory aritmetické operandy (lze porovnávat integer s real) 0=1, 1.0<>2.0, 2>3.0, 3e0<=4, 0.0<> 0.0 => false, true, false, true, false řetězcové operandy (porovnání ve smyslu ASCII kódů) ASCII kódy: mezera 32, 0 64, A 65, Z 90, \ 92, a 97, z 122 A = A, A < B, A < a, A < A, 99 < A => true, true, true, true, true množinové operandy je podmnožinou? [0]<=[1,2]+[2,3] => false [1]<=[1,3,2] [2,3] => true je prvkem? 0 in [1,2,3] => false 1 in [1,2,3] => true relace mají nižší prioritu než logické operátory 1<2 and 3<4 => 1<(2 and 3)<4 => 1<2<4 => true < 4 => incompatible types

4 VÝRAZY OPAKOVÁNÍ Operátory (podle počtu operandů) unární: not, ^; jinde i ~,! zpředu,! zezadu,... binární: +,, *, /, div, mod, and, or, xor, 6 relačních + in; jinde (Fortran:) **, //, ==, /=, (C:) %, ==,!=, &, ^,, &&, ternární: jinde (C:)?: Příklad: Gnuplot print 1+1, 2*2, 3**3, 1/2, 2%3, 0!, 2!, 4!,!0, 0<1, 0!=1,!0==1,!0=1 => chyba ternární operátor větvení: i=1; print i 1?2+2:3*3; i=2; print i 1?2+2:3*3 => 9 4 Příklad: Syntaktické diagramy a praxe je správně +1? 1.0? 1.?.1? 1E0? synt. diagr.: TTFFT Delphi: TTTFT Fortran: TTTTT je správně +1+ 1, 1 1? synt. diagr.: FF Delphi: TT Fortran: FF Příklad: Booleovská algebra s operátory not, and a or/xor a b not a a and b a or b a xor b not a or b (=>) false false true false false false true false true false true true true true false false false true true false true true true true false true Platí též pro bitové 0/1 na místě false/true. Ovšem not 0 => 1, neboť bitově not 0000 => bitově 1111 => signed 1, unsigned 2**32 1. Fortran: not(0) => 1, dále iand( ), ior( ), ieor( ), ishft( ), ishftc( ). Gnuplot:!0 => 1, dále &,, ^. Příklad: Priority Pascal vs. Fortran Pascal: 1<2 and 3<4 => 1<(2 and 3)<4 => 1<2<4 => true < 4 => incompatible types Fortran: 1<2.and.3<4 => (1<2).and.(3<4) =>.true..and..true. =>.true. V Pascalu multiplikativní and dříve než relace, ve Fortranu relace dříve než logické.and.. Standardní funkce a procedury konverzní funkce: aritmetické funkce: ordinální funkce: funkce pro práci s řetězci: náhodná čísla: dynamické proměnné: Chr, Ord, Round, Trunc, UpCase Abs, ArcTan, Cos, Exp, Frac, Int, Ln, Pi, Sin, Sqr, Sqrt High, Low, Odd, Pred, Succ; procedury Dec, Inc Concat, Copy, Length, Pos; procedury Delete, Insert, Str, Val Random; procedura Randomize procedury New, Dispose, SetLength, Finalize Provádějí se typové konverze argumentů: např. function ArcTan(X: Extended): Extended; může být volána s integer argumentem a proběhne konverze jako v přiřazovacím příkazu, volání ArcTan(1.0)*4.0 i ArcTan(1)*4 obojí vrátí pi (ve Fortranu by to byla katastrofa: typové konverze argumentu se neprovádějí!)

5 ULOŽENÍ CELÝCH ČÍSEL V POČÍTAČI Obvyklý model integer (tj. podmnožiny celých) čísel zahrnuje: buď nezáporná (unsigned) celá čísla: p k=1 f k x b k 1 nebo znaménková (signed) celá čísla: +( p k=1 f k x b k 1 ) a [(b 1) x b p p k=1 f k x b k 1 ] kde 0 f k < b pro k = 1,..., p pro unsigned integer a 0 f k < b pro k = 1,..., p 1, 0 f p < b 1 pro signed integer. Pro standardní b = 2 a 0 f k < 2 jsou tedy unsigned integer 0, 1,..., 2 p 1 a signed integer 2 p 1, 2 p 1 +1,..., 1, 0, 1,..., 2 p 1 1. Rozsah integer pro běžná p: p (počet bitů) unsigned Byte Word Longword signed Shortint Smallint Longint Běžný způsob uložení (p = 4): f k unsigned signed vlastnost tohoto uložení p-bitového signed integer pomocí tzv. dvojkového doplňku: i + ( i) = 2 p pro 0 < i < 2 p 1 způsob vytvoření dvojkového doplňku: a) bitová negace (tzv. jednotkový doplněk), b) přičtení jedničky; př. 1 = 0001 => a) 1110 => b) 1111 = 1 7 = 0111 => a) 1000 => b) 1001 = 7

6 ULOŽENÍ REÁLNÝCH ČÍSEL V POČÍTAČI Obvyklý model real (tj. podmnožiny racionálních) čísel zahrnuje: a) s x b e bias x p k=1 f k x b k {LaTeX: $s\times b^{e bias}\times\sum_{k=1}^pf_k\times b^{ k}$} znaménko s = ±1 exponent e: e min e bias e max (e ukládáno jako kladný nezáporný integer) mantisa: 0 < f 1 < b (f 1 nenulové) 0 f k < b pro k = 2,..., p b) 0,, chybové výsledky (kvůli uzavřenosti reálné aritmetiky) IEEE Standard definuje formáty čísel s plovoucí desetinnou čárkou předepisuje kritéria přesnosti pro základní operace a konverze definuje chybové stavy a pravidla zaokrouhlování Formáty čísel podle IEEE 754 single (4 B): b=2, bias=126, 0 < e < 255 = 2 8 1, p = 24, tj (24 1) = 32 bitů bity: 31/ /22..0 pro znaménko/exponent/mantisu (f 1 =1 se neukládá) přesnost v desítkové soustavě: 2 24 > 5 x 10 8, tedy cca 7 platných míst double (8 B): b=2, bias=1022, 0 < e < 2047 = , p = 53, tj (53 1) = 64 bitů bity: 63/ /51..0 pro znaménko/exponent/mantisu (f 1 =1 se neukládá) přesnost v desítkové soustavě: 2 53 > 1 x 10 16, tedy cca 15 platných míst single extended ( 6 B): Delphi: Real48, ale na procesorech Intel nutno softwarově emulovat double extended ( 10 B): Delphi: Extended, na procesorech Intel dostupné hardwarově bity: /79/78..64/63/62..0 pro nevyužité bity/znaménko/exponent/explicitní f 1 /mantisu Př. největší single (f90: huge): x 24 k=1 (1/2) k = E38 x E-01 největší double: x 53 k=1 (1/2) k = E308 x [1.0 k=54 (1/2) k ] nejmenší přesný kladný single (f90: tiny): x (1/2) 1 = E 38 nejmenší možný kladný single: x (1/2) 24 = E 45 single +1.0: ( 1)^0 x x 1/2 1 => (0)( )( ) = 3F single +2.0: ( 1)^0 x x 1/2 1 => (0)( )( ) = single +0.1: ( 1)^0 x x (1/2 4 +1/2 5 +1/ ) = ( 1)^0 x x (1/2 1 +1/2 2 +1/ ) => (0)( )( ) = 3DC( 8)..., viz např. bitview.exe Pozor! V Pascalu je konstanta 0.1 typu double (nebo rovnou extended), tedy x:=x*0.1 zachová přesnost x, ať je x single nebo double. Ve Fortranu je konstanta 0.1 typu real(4), tedy single, a je-li x typu real(8), pak příkaz x=x*0.1 pokazí přesnost x na efektivních real(4). Nutno psát netriviální konstanty explicitně jako real(8), tedy x=x*0.1_8. Platí pro všechny konstanty, které nelze v real(4) vyjádřit přesně. Rozdělení možných hodnot formátu single normální čísla: pro 0 < e < 255 => 2 x 254 x 2 23 = 2 24 x (2 8 2) = subnormální čísla: pro e = 0 a některé f k 0, k=2,..,24 => 2 x (2 23 1) = nuly: pro e = 0 a všechna f k = 0 => 2 nekonečna (INF): pro e = 255 a všechna f k = 0 => 2 nečísla (NaN): pro e = 255 a některé f k 0 => 2 x (2 23 1) = tedy celkem normálních čísel (nenulových a v plné přesnosti) subnormálních čísel (příliš malých, nepřesných: podtečení, underflow) 2 znaménkové nuly (+0.0, 0.0) 2 znaménková nekonečna (+INF, INF; po přetečení nebo dělení normálního čísla 0) NaN (Not-a-Number; chybové výsledky po nesprávných operacích) celkem 2 32 možností Chybové stavy: overflow (přetečení: výsledkem operace příliš velké číslo, buď ±INF nebo ±huge) divide_by_zero (dělení normálního čísla 0, výsledkem ±INF) invalid (nesprávná operace nebo argumentem NaN, výsledkem NaN) underflow (podtečení: výsledkem operace nepřesné subnormální číslo nebo 0) inexact (výsledkem operace normální číslo, ale zaokrouhlené) Vlastnosti násobení sčítáním exponentů a mantis, dělení odčítáním, jednoduché porovnávání velikosti