Vol. 2 Editor: Karolína Brandlová

Transkript

1 Sborník odborné skupiny pro antilopy a žirafy při UCSZOO Proceedings of the UCSZOO antelope and giraffe comittees Vol Editor: Karolína Brandlová

2 Sborník odborné skupiny pro antilopy a žirafy při UCSZOO Číslo 2/ Obsah Úvodní slovo Členové komise pro chov antilop Contents Introduction Antelope committee members 6 Členové komise pro chov žiraf Giraffe committee members Setkání komisí v roce 2016 Program komise pro chov žiraf Program komise pro chov antilop Téma roku 2015 Smíšené expozice Kombinovaná (safari) expozice v Zoo Brno Nová expozice Safari v Zoo Ostrava po roce provozu Soužití druhů ve společných expozicích v Zoo Ostrava Společně v Jihlavě EAZA antilopí a žirafí TAG Současná struktura AG TAG EAZA (2016) Novinky z českého výzkumu žiraf Novinky u antilop Derbyho Přehled chovu antilop v UCSZOO Zoo Bojnice Zoo Brno Zoo Dvůr Králové Zoo Hodonín Zoo Jihlava Zoo Košice Zoo Liberec Zoo Olomouc Zoo Ostrava Zoo Plzeň Zoo Praha Národní strategie chovu antilop v zahradách UCSZOO Celkový přehled chovu antilop UCSZOO v kontextu RCP Lesní antilopy Antilopy savany Pouštní antilopy Asie Umělý odchov bonga horského (Tragelaphus eurycerus isaaci, Thomas, 1902) v Zoo Praha po porodu císařským řezem Committee meeting in 2016 Programme of the giraffe comittee Programme of the antelope comittee Topic of 2015 Mixed exhibits Mixed safari exhibit in Brno Zoo New Safari exhibit in Ostrava Zoo a year after Co-existence of species in mixed exhibits in Ostrava Zoo Jointly in Jihlava EAZA Antelope and Giraffe TAG Current structure of AG TAG News from the Czech giraffe research Derby eland news UCSZOO Antelope breeding overview Zoo Bojnice Zoo Brno Zoo Dvůr Králové Zoo Hodonín Zoo Jihlava Zoo Košice Zoo Liberec Zoo Olomouc Zoo Ostrava Zoo Plzeň Zoo Praha UCSZOO National stategy of antelope breeding UCSZOO antelopes overview in RCP context Woodland antelopes Savanna antelopes Aridland antelopes Asia Artificial rearing of bongo after the caesarean section 2

3 Proceedings of the UCSZOO Antelope and Giraffe Committees Volume 2/ Přehled chovu žiraf v UCSZOO Zoo Brno Zoo Dvůr Králové Okapi a žirafy Zoo Liberec Zoo Olomouc Zoo Plzeň Výzva ke spolupráci na výzkumu Čí jméno nese žirafa Rothschildova? Aktuální přehled vědeckých publikací s tematikou antilop a žiraf Přehled důležitých odkazů Pozvánka UCSZOO Antelope breeding overview Zoo Brno Zoo Dvůr Králové Okapi and giraffes Zoo Liberec Zoo Olomouc Zoo Plzeň Research call Who s behind The name of Rothschild s giraffe? Actual scientific publications focused on antelopes and giraffes An overview of important links Invitation Vytvořeno ve spolupráci s webem zirafy-antilopy.cz oficiální web komisí pro chov žiraf a antilop při UCSZOO Kontakt: Karolína Brandlová karolina@derbianus.cz Design sborníku: Zuzana Mihálovová z.mihalovova@zoobojnice.sk Created in cooperation with Contact: Karolína Brandlová karolina@derbianus.cz Proceedings design: Zuzana Mihálovová z.mihalovova@zoobojnice.sk Foto na obálce/cover photo: Buvolec káma (Alcelaphus buselaphus caama) v Národním parku Kalagadi, Jižní Afrika, Red Hartebeest (Alcelaphus buselaphus caama) in Kalagadi National Park, South Africa, 2015, by Peter Lupták. 3

4 Sborník odborné skupiny pro antilopy a žirafy při UCSZOO Číslo 2/2016 ÚVODNÍ SLOVO Milí kolegové, chovatelé, komisaři, rok se s rokem sešel a druhé číslo Gerenuka je na světě. Zoologický svět, včetně naší antilopí komise, od té doby utrpěl obrovskou ztrátu v listopadu minulého roku nás opustil velký slovenský zoolog, obdivovatel a dokumentarista nejen africké přírody, Peter Lupták. Peter byl také tvůrcem originálního grafické designu našeho Gerenuka. Design Gerenukovi díky Zuzce Mihálovové zůstává, díky Zuzko. Peter nám všem bude chybět a uděláme maximum, abychom udrželi jeho myšlenky stále živé a inspirovali se jeho smyslem pro detail. Uplynulý rok ale přinesl i další změny. Libuška Veselá, dlouholetá koordinátorka komise pro antilopy, se na jarním zasedání komise rozhodla odstoupit ze své koordinátorské funkce, kterou dlouhá léta vykonávala. Patří jí zasloužený dík za všechna léta vedení antilopí komise. Jsem ráda, že s námi v komisi nadále zůstane a my všichni budeme mít možnost čerpat z jejích bohatých chovatelských zkušeností. jednotlivých druhů. Aktivně v rámci evropských aktivit působí také Jiří Hrubý a Jan Robovský, díky všem. Na závěr díky všem, kteří jste přispěli svým dílem ke vzniku Gerenuka a zaslali své příspěvky. Doufám, že se nám sborník podaří udržet na vysoko nasazené laťce i v příštích letech, proto vás zároveň prosím, abyste si během roku nezapomněli zapsat své zážitky s antilopami a mohli se s námi o ně příští rok podělit. Karolína Brandlová Od 1. června 2016 po ní na základě výsledku Vašeho hlasování v Jihlavě a následně obdrženého jmenovacího dekretu přebírám komisi jako velký závazek, s vědomím toho, co všechno nevím o chovatelství antilop a kolik desítek let zkušeností mi ve srovnání s mnohými z vás chybí. V pozici koordinátora bych ráda především zasadila československý chov antilop pevněji do evropského kontextu, dosáhla lepšího využití našich silných stránek a prosazovala zájmy českého a slovenského chovu antilop na mezinárodní úrovni. Budu se také snažit upozornit na neblahou situaci mnoha antilop v přírodě a zkusit najít cesty, jak jim pomoci. Antilopí komise bude i v budoucnu rozhodně pokračovat v úzké spolupráci s komisí pro žirafy, díky také Luďkovi Čulíkovi, pod jehož vedením vzkvétá. Že se s podporou mnoha z vás pomalu začíná dařit naplňovat první cíle, dokazuje zapojení našeho pracovního týmu do tvorby regionálního plánu chovu (RCP) pro antilopy v rámci EAZA. Evropský plán by měl být představen v Belfastu a v tuto chvíli vrcholí jeho příprava. Díky skvěle odvedené práci Luboše Melichara na československém plánu chovu se teď podílíme na tvorbě finálního systému prioritizace 4

5 Sborník Proceedings odborné of the skupiny UCSZOO pro Antelope antilopy a and žirafy Giraffe při UCSZOO Committees Volume Číslo 1/2015 2/2016 INTRODUCTION Dear colleagues, friends, committee members, after a busy year, the new volume of Gerenuk is coming. Our zoological world, including our committee, suffered a big lost since then in November 2015, Peter Lupták, great Slovak zoologist and documentarist of not only African continent, passed away. Peter was also the creator of original graphic design of Gerenuk. This design will be maintained thanks to Peter s life partner, Zuzka Mihálovová, thank you, Zuzka. We all miss Peter and we do our best to keep his ideas alive and be inspired by his sense for detail. The last year brought also other changes. Libuška Veselá, the long term coordinator of Antelope committee, on the spring meeting decided to step out of the coordinator funcion, which she lead for many years. We should acknowledge her devoted leadership during the past years. I am happy that she will continue work in the committee and we all will have opportunity to use her wide experiences. now involved in the prioritization of antelope species at the European level. Jiří Hrubý and Jan Robovský are also very active in this matter, thank you, guys. Finally I would like to thank all of you who have contibuted to Gerenuk, sent me the text for publication. I hope that we will be abe to keep the high level of Gerenuk which was set up last year also in future. I engourage you to collect your antelope-related stories already now and have them ready for the next volume. Karolína Brandlová Since 1st june 2016, after the voting on the spring meeting in Jihlava and based on the official nomination received, I am taking over the committee, as a real commitment, and being aware of all the things which I do not know about antelope breeding and husbandry and how many years of experiences I am behind you. At the position of coordinator I would like to focus mostly on the enforcement of Czech and Slovak antelope breeding within European context, improve the use of our strenghts and support the needs of our antelope breeders in the international context. Moreover, I would like to promote conservation needs of antelopes and build awareness in our zoos. Antelope committee will continue cooperation with giraffe committee, thanks also to Luděk Čulík, leader of the Czech giraffe breeding. Together with a group of engaged people we have reached the first success, joining the EAZA TAG team in creation of the regional collection plan (RCP). European RCP for antelopes should be presented in Belfast and it is currently being finalized. Thanks to the great effort of Luboš Melichar who invented the priority scoring system for our Czech and Slovak regions we are 5

6 Proceedings Sborník odborné of the skupiny UCSZOO pro Antelope antilopy and a žirafy Giraffe při UCSZOO Committees Volume Číslo 2/2016 1/2015 ČLENOVÉ KOMISE PRO CHOV ANTILOP ANTELOPE COMMITEE MEMBERS Koordinátor komise/coordinator: Karolína Brandlová Zoo Dvůr Králové Jméno/Name Zoo/institution Luboš Melichar Liberec melichar@zooliberec.cz Luděk Čulík Dvůr Králové ludek.culik@zoodk.cz Jiří Hrubý Dvůr Králové jiri.hruby@zoodk.cz Radek Hlávka Dvůr Králové radek.hlavka@zoodk.cz Martina Nemčeková Bratislava nemcekova@zoobratislava.sk Pavel Král Ústí nad Labem pavel.kral@zoousti.cz Pavel Vidlář Olomouc vidlar.pavel@seznam.cz Markéta Čulíková Dvůr Králové grevka@seznam.cz Martin Slepica Jihlava slepicaci@seznam.cz Barbora Dobiášová Praha dobiasova@zoopraha.cz Mirek Brtnický Chomutov zoolog@zoopark.cz Jaromír Plný Praha plny@zoopraha.cz Ivo Firla Ostrava firla@zoo-ostrava.cz Mirka Palacká Plzeň palacka@plzen.eu Karolína Brandlová Derbianus/ČZU/Zoo DK karolina@derbianus.cz Braňo Tám Bojnice b.tam@zoobojnice.sk Radim Kotrba ČZU Praha maugli46@volny.cz Martin Krug Hodonín director@zoo-hodonin.cz Erich Kočner Košice riaditel@zookosice.sk Radomír Habáň Olomouc reditel@zoo-olomouc.cz Libuše Veselá Olomouc vesela@zoo-olomouc.cz ČLENOVÉ KOMISE PRO CHOV ŽIRAF GIRAFFE COMMITTEE MEMBERS Koordinátor komise/coordinator: Luděk Čulík Zoo Dvůr Králové Jméno/Name Zoo/Institution Čulík Luděk Dvůr Králové ludek.culik@ zoodvurkralove.cz Hrubý Jiří Dvůr Králové jiri.hruby@ zoodvurkralove.cz Hlávka Radek Dvůr Králové radek.hlavka@ zoodvurkralove.cz Němčeková Martina Bratislava nemcekova@zoobratislava.sk Gremlicová Dorka Brno gremlicova@zoobrno.cz Brtnický Miroslav Chomutov brtnicky.m@seznam.cz Dobiášová Barbora Praha dobiasova@zoopraha.cz Pechrová Kateřina Praha k.pechrova@seznam.cz Melichar Lubomír Liberec melichar@zooliberec.cz Slepica Martin Jihlava slepicaci@seznam.cz Veselá Libuše Olomouc vesela@zoo-olomouc.cz Vidlář Pavel Olomouc vidlar.pavel@seznam.cz Firla Ivo Ostrava firla@zoo-ostrava.cz Palacká Mirka Plzeň palacka@plzen.eu Král Pavel Ústí nad Labem pavel.kral@zoousti.cz Čihák Kamil Zlín-Lešná cihak@zoozlin.eu Hosté/guests: Radim Kotrba maugli46@volny.cz Jan Robovský JRobovsky@seznam.cz Karolína Brandlová karolina@derbianus.cz a její tým Každá zoo může s komisařem dle svého uvážení vyslat i ošetřovatele. Each zoo may send also a keeper together with the committee member. 6

7 Proceedings of of the the UCSZOO Antelope and and Giraffe Committees Volume 1/2015 2/2016 SETKÁNÍ KOMISÍ V ROCE 2016 COMMITTEE MEETING IN 2016 Místo a termín setkání komisí/place and date: března 2016, Zoo Jihlava Program komise pro chov žiraf Programme of the giraffe committee Zpracoval/By Luděk Čulík 1. Rekapitulace uplynulého roku v chovu žiraf v ČR a SR (L. Čulík)/Giraffe breeding in the last year 2. Antikoncepce u žiraf (L.Čulík)/Giraffe contraception 3. Taxonomie žiraf (J. Robovský)/Giraffe taxonomy 4. Kritika vyhodnocení validity jednotlivých žiraf pro chov (B. Dobiášová, L. Melichar, L. Čulík)/Critics of the evaluation of suitability of individual giraffes for breeding 5. Imobilizace 23 leté žirafy Rothschildovy v ZOO Liberec + Porod žirafy obrácenou polohou (L. Melichar)/Immobilisazion of 23-year-old giraffe in Liberec + Giraffe parturition by hindlegs 6. Kolik Váží žirafa Rothschildova? (K. Brandlová, M. Gloneková, M. Žáčková, K. Pechrová, B. Dobiášová, J. Šimek)/What does the Rothschild giraffe weight? 7. Výzkum žiraf v České republice dobyl svět (M. Gloneková, K. Brandlová)/Giraffe research from Czech zoos conquering the world 8. Zateplování pavilonu a žirafy (P. Ševčíková)/Giraffe house reconstruction 9. Rok 2015 opět ve znamení žiraf (L. Veselá, P. Vidlář) /One more year of the giraffe 10.Vliv přežvykování na zdravotní stav žiraf (M. Slepica)/Influance of rumination on giraffe health status 11.Chov žiraf v ZOO Ústí nad Labem. (M. Králová)/Giraffe breeding in Ustí nad Labem 12.Chov žiraf v ZOO Brno. (F. Ptáček)/ Giraffe breeding in Brno Program komise pro chov antilop Programme of antelope committee Zpracovala/By Libuše Veselá a Karolína Brandlová 1. RCP antilopy chované v zahradách UCSZ v kontextu evropských populací (L. Melichar, J. Robovský, L. Čulík, K. Brandlová, J. Hrubý, P. Lupták a R. Hlávka) 2. Rekapitulace chovu antilop v českých a slovenských zoo od komise 2015, aktuální přehled chovu v březnu 2016 (L. Veselá) 3. Co můžeme očekávat od antilopího mid-year TAGu aneb jak se plánuje v EAZA (K. Brandlová) 4. Odběr a uchování biologických vzorků pro další využití (L. Čulík) 5. Fixace prasklého rohu antilopy koňské v Zoo Liberec 6. 1 rok fungování safari v Ostravě (I. Firla) 7. Zpřístupnění výběhu oryxů jihoafrických pro návštěvníky (L. Veselá) 8. Antilopy Derbyho po 15 letech české péče (K. Brandlová) V závěru zasedání oznámila stávající koordinátorka, RNDr. Libuše Veselá, svou rezignaci na pozici koordinátora a byly vyhlášeny volby koordinátora nového. Volby samotné se zúčastnili všichni jmenovaní členové komise. Aby byl zajištěn transparentní výsledek hlasování, probíhala samotná volba dvoukolově. V prvním kole byl stávajícím členům komise rozeslán seznam všech členů komise, z nichž každý zvolil tři nejvhodnější kandidáty. Do druhého kola pak postoupili tři kandidáti s nejvyšším počtem hlasů, jmenovitě Ing. Karolína Brandlová, Ph.D., Bc. Jiří Hrubý a Ing. Luboš Melichar. Luboš Melichar a Jiří Hrubý se následně vzdali možnosti postupu do druhého kola. Ve druhém kole byla tedy přímou volbou přítomnými členy komise zvolena Karolína Brandlová. Zápis z volby byl zaslán na sekretariát UCSZOO a s účinností od 1. června 2016 byla Karolína Brandlová jmenována koorinátorkou komise pro antilopy. Summary: The long-term committee coordinator, RNDr. Libuše Veselá, resignated on her position and two round elections were held to select new coordinator. All present committee members voted and as a result, Karolína Brandlová was named the coordinator of antelope committee UCSZOO from 1st June

8 Sborník odborné skupiny pro antilopy a žirafy při UCSZOO Číslo Číslo 2/2016 1/2015 TÉMA ROKU 2015 SMÍŠENÉ EXPOZICE TOPIC OF YEAR MIXED EXHIBITS Kombinovaná (safari) expozice v Zoo Brno Mixed safari exhibit in Brno Zoo Zpracovala/By Dorka Gremlicová Během posledních pěti let se v safari expozici postupně objevili pakoně modří, pštrosi dvouprstí, žirafy síťované a zebry Chapmanovy. Aktuálně se o expozici dělí pakoně modří, chovná skupina žiraf síťovaných a skupina zeber Chapmanových (celkem 14 zvířat). Jedná se o rozlehlý a členitý výběh, krmná místa jsou rozmístěna po celé expozici, aby se zvířata rozptýlila a předcházelo se konfliktům, napájení zvířat je v letním období zajištěno jezírkem s cirkulací vody a v zimě pomocí hladinových napáječek. Žirafy a pakoně se denně zavírají do stájí. Zebry v letních měsících zůstávají venku a zavírají se až ráno nebo vůbec. Každý chovaný druh má vlastní cestu kudy chodí do stájí a ze stájí do výběhu. Soužití zvířat v expozici není zcela harmonické, problematické je především spojení pakoní a ostatních zvířat. Díky agresi ze strany pakoního býka, byl ukončen chov pštrosů a pakoně se chovali agresivně také vůči žirafím mláďatům. Mláďata pakoní narozená ve výběhu byla naopak napadána zebrami. Aby se mezidruhovým konfliktům pokud možno předešlo, byli pakoně připouštěni tak, aby samice rodily během října a listopadu mimo výběh v boxech a pakoní býk do výběhu chodil pouze během dvou měsíců, kdy se pářil se samicemi. I přes tato opatření došlo na podzim loňského roku k útoku zeber na jednu z pakoních samic, která utrpěla rozsáhlá vnitřní zranění, kterým následně podlehla. Pakoně od té doby do společného výběhu nechodí a jsou drženi v zázemí. Summary: Brno zoo kept in the mixed exhibit durig the last five years blue wildebeest, ostrich, reticulated giraffe, and Chapman s zebras. The coexistance of species was not easy, firstly the ostriches should be removed because of attacks of wildebeest male which was aggressive also to giraffe calves. Young wildebeesr were attacked by zebras. Currently the wildebeest have been separated completely as one of the females was killed by zebras. Nová expozice Safari v Zoo Ostrava po roce provozu New Safari exhibit in Ostrava Zoo a year after Zpracoval/By Ivo Firla Jak jsem již předeslal na loňském setkání, tehdy jsme se chystali otevřít novu expozici Safari. Expozice zahrnuje zrekonstruovaný výběh původního afrického safari a nové výběhy safari asijských kopytníků. Záměrem těchto expozic bylo co nejvíce přiblížit zvířata návštěvníkům a poskytnout jim možnost podívat se na ně z bezprostřední blízkosti bez oddělujících bariér a plotů. Myšlenka - využít poměrně velké travnaté území, které naše zoo obhospodařuje, je asi z roku Jako nejlepší řešení se nabízela možnost, obsadit tyto plochy kopytníky, kteří by je optimálně využili, a zároveň vytvořit pro návštěvníky zcela nový, atraktivní pohled na zvířata. Vlastní realizace stavby začala na podzim roku 2012 a dokončená byla koncem roku Celková plocha dvou nových výběhů asijských kopytníků je asi 6 hektarů. Celý areál pro zvířata je uzavřen 2,5 metrovým plotem v délce 1500metrů. Celou prohlídku výběhů návštěvníci absolvují v motorových vláčcích, které postupně projíždějí jednotlivými výběhy. Dnes můžeme zhodnotit první rok provozu. Cesta začíná průjezdem Afrického safari. Jedná se o zrekonstruovaný původní výběh pro africké kopytníky. Je to jediný nový výběh, který mohou návštěvníci vidět nejen z vláčku, kterým jedou bezprostředně mezi zvířaty, ale také je možno pozorovat zvířata z nových vyhlídkových věží. Jsou zde žirafy Rothschildovy (Giraffa camelopardalis rothschildi), které doposud měli možnost lidé vidět jen z větší vzdálenosti, stádo 1,6 antilop losích (Taurotragus oryx). V budoucnu by zde měli být opět pštrosi dvouprstí (Struthio camelus) a nový druh antilop - vodušky abok (Kobus megaceros). Největší problém jsme měli s žirafami, které měly velký respekt z nového plotu, na kterém je nově elektrický ohradník. Nejdříve trvalo několik dní, než vešly do výběhu, ale pak zase nešly dobrovolně zpět a museli jsme je zahánět. Z afrického výběhu vláček projíždí krátkou lesní pasáží, za níž mohou návštěvníci zahlédnout velbloudy dvouhrbé (Camelus ferus f. bactrianus) v bočním výběhu. Následuje další výběh - Persie, kde se nachází stádo asijských oslů onagerů (Equus hemionus onager), dále je zde samčí skupina daňků mezopotámských (Dama mesopotamica). V budoucnu tyto dva druhy doplní samčí skupina antilop perských džejranů (Gazella subgutturosa subgutturosa)- 2,0 už máme, ale nejsou zatím ve výběhu a stádo koz šrouborohých (Capra falconeri). Vzájemné soužití obou druhů je ve znamení potyček. Zpo- 8

9 Sborník Proceedings odborné of the skupiny UCSZOO pro Antelope antilopy a and žirafy Giraffe při UCSZOO Committees Volume Číslo 1/2015 2/2016 čátku se daňci zcela stranili, dnes jsou schopni být vedle sebe i na poměrně krátkou vzdálenost, přesto občasné pronásledování není výjimkou. Poslední třetí výběh - Indie - je plošně největší a je také s největším počtem zvířat. Tento výběh není provozován během celého roku, ale jen během návštěvnické sezóny, resp. mimo chladné zimní období. V tomto čase jsou zvířata ve stáji s možností chození do dvorků nebo do menšího přilehlého výběhu. Je zde samčí stádo antilop jeleních (Antilope cervicapra), které nyní čítá 14 kusů, ale výhledově by se měl počet zdvojnásobit. Dále je zde skupina 1,6 axisů indických (Axis axis), brzy se skupina rozroste na 13 kusů. Zástupcem zatím největších zvířat v tomto výběhu jsou antilopy nilgau (Boselaphus tragocamelus). Ty si na nové podmínky si přivykaly nejpomaleji, využívaly zarostlá zákoutí výběhu, a proto byly vidět nejméně. Nilgau se stala prvním rozmnoženým druhem v novém asijském safari. Původně byly 3, nyní je jich dvojnásobek. Z dalších druhů máme 1,5 jelenů barasinga (Cervus duvaucelii) a 2,0 jelínků vepřích (Hyelaphus porcinus porcinus). Tyto dva druhy zatím nebyly v expozičním výběhu. Výhledově by měli přibýt ještě muntžaci indičtí (Muntiacus muntjak). Zvířata v tomto výběhu byla původně umístěna ve stáji byla všechna vypuštěna do velkého expozičního výběhu a o 3 dny později byl zahájen provoz vláčku. Antilopy jelení a axisi reagovali celkem dobře a před vláčkem zmateně neutíkali. Nilgau se téměř po celé období schovávali v houští a pozorovat je bylo možné velmi zřídka. Stažení zvířat z expozičního výběhu proběhlo až nečekaně dobře a také jejich ubytování ve stájích bylo rychlé. Letošní rok bude ve výběhu již více zvířat, a tak bude i prohlídka atraktivnější pro návštěvníky. Jistě problematičtější bude pak zimní ustájení, neboť i letošní zimu docházelo k drobným potyčkám mezi zvířaty v menších prostorách ubikací. Summary: Last year a new 6ha exhibit was opened in Ostrava where visitors are coming in a small train. The fisrt part dedicated to African safari Rothschild s giraffe, common eland, ostrich and Nile lechwe will share it in future. Currently the biggest problem there is represented by giraffes and their relationship to electric fences. The second part, Persia, is inhabited by onagers and Mesopotamian fallow deer, Persian goitered gazelle and markhor will be added in future. Current situation is mostly connected with onagers chasing fallow deer. The last and largest enclosure is devoted to Indian fauna. Bachelor herd of blackbuck, breeding herd of Indian axis, nilgau and barasinga. Hog deer and muntjac should joint hem in future. Here the coexistence is non-conflict, only the nilgai are very shy. Africký výběh z pohledu pěšího návštěvníka 9

10 Proceedings Sborník odborné of the skupiny UCSZOO pro Antelope antilopy and a žirafy Giraffe při UCSZOO Committees Volume Číslo 2/2016 1/2015 Soužití druhů ve společných expozicích v Zoo Ostrava Co-existence of species in mixed exhibits in Ostrava Zoo Zpracovala/By Karin Skýbová V současnosti tuto skutečnost máme na pěti výbězích (na úsecích kde pracuji): antilopa losí + žirafa Rothschildova zebra Grévyho + přímorožec africký onager + daněk mezopotámský velbloud dvouhrbý + ovce mongolská nilgau + axis + antilopa jelení + barasinga Antilopy losí jsou s žirafami ve výběhu prakticky od počátku, kdy byly přemístěny na pavilon safari z původního úseku těžkých zvířat, který se nachází ve střední části naší zoo. Pokud nebudeme počítat samce, mezi těmito druhy nikdy nedocházelo k vážnějším konfliktům. Vlastně, i pokud zmiňuji samce, jednalo se pouze o jeden konkrétní kus samec antilopy losí, který musel být v případě puštění žiraf do výběhu, uzavřen do dvorků. Ani jeden z těchto druhů konflikty nevyvolává a dochází jen k občasnému prohnání antilop žirafami, většinou mladými kusy, pro udržení kondice. Ani u krmného místa nedochází k žádným konkurenčním bojům, bez problémů se zde vystřídají, pokud se zde nacházejí současně, vzájemně se nevyhánějí. Nedá se říci, že by v tomto případě měl navrch jeden z druhů, spíše se jedná o jednotlivé kusy, osobnosti, které si vzájemně ustoupí, jde o vztahy mezi jednotlivci. V dřívějších dobách se k těmto také pouštěly samice zebry Grévyho důvodem bylo vypásání výběhu antilop, kdy zde bylo pastvy nadmíru a naopak ve výběhu zeber bylo pastvy nedostatek. Řešili jsme tak i skutečnost, že samec zebry Grévyho, který nemohl být spojen se samicemi (ať už z důvodu plánované reprodukce nebo proto, že jsme určité kusy rozmnožovat nemohli). Zde taktéž nedocházelo k žádným vážným konfliktům. Samice byly na výběhu antilop a žiraf a samec zebry Grévyho byl ve výběhu zeber a buvolců běločelých. Tyto dva výběhy spolu sousedí. V současnosti již buvolce běločelé nechováme a místo nich spolu se stádem 1,4 zebra Grévyho sdílí výběh dva samci přímorožce beisa. Se samcem ještě společně nebyli, se samicemi se snáší docela dobře, pokud je založeno krmení na větším prostranství nebo na více místech. Jinak dochází ke konfliktům, kde se sice může zdát, že zebry by měly mít navrch, bohužel tomu tak není, zebry mívají drobná zranění, sice nic vážného, ale většinou jde o zranění krvácející, i když pouze povrchová. Zde je tedy velmi důležité dbát na to, aby bylo na výběhu dostatek krmení, které je dostupné pro všechny současně. Výběh velbloudů a ovcí tam je jednoznačně dominantní skupina velbloudů. Je zde potřeba hlídat období rození mláďat ovcí, kdy tato nezkušená a nemotorná občas zavítají do vnitřního kotce velbloudů a tam pak dochází ke zranění, často neslučující se s životem. Pokud se toto pohlídá, soužití je v podstatě bezproblémové, ovce se drží stranou a ke krmnému místu velbloudů se odváží pouze ve chvílích, kdy je stádo uzavřeno v ubikaci kdy dochází k čištění výběhu nebo zakládání krmení. Ovce mají možnost úniku za elektrický ohradník a své krmení dostávají v oddělené části, kde velbloudi přístup nemají toto se týká vesměs pouze zimního období, jinak využívají pastvu na výběhu. Dalším společným výběhem je loni otevřené asijské safari, kde vedle sebe bez problémů existuje samčí stádo antilop jeleních, skupina axisů a také antilopy nilgau. Loňský rok byl o to snazší, že se u nilgau a axisů jednalo pouze o skupiny samic, samce jsme dovezli až letos v zimě a tak zatím nemůžeme říci, jak bude soužití vypadat, taktéž se jednalo o, pro všechny zmíněné, nové prostředí a většinu času měli více starostí o to, kde se nejlépe schovat. Až v druhé polovině sezony už byli viděni všichni, z projíždějících vláčků, na krmných místech nebo jen tak na pastvě. Je zřejmé, že velké pozitivum je obrovský prostor, který skýtá spoustu zákoutí, spoustu keřů a stromů, čímž je výběh dostatečně rozčleněn a jednotlivé skupiny kopytníků se nemusí ani vzájemně zahlédnout. Letošní rok uvidíme, zda bude docházet k nějakým novým poznatkům, zatím můžeme říct, že zvířata zde jsou nekonfliktní, pouze ti, trochu více odvážnější, vyžírají krmení těm plachým. Výběh však skýtá spoustu kvalitního krmení a po celou dobu byla všechna zvířata ve velmi dobré kondici. Naposledy jsem si nechala výběh onagerů, který je společným domovem také daňkům mezopotámským. Tady nejde jednoznačně říct, že soužití je bezproblémové. Onageři prakticky nepotřebují žádný důvod, aby vůči daňkům vyvolávali konflikty. Samozřejmě i oni pak v těchto případech přijdou k úrazu, přestože mají navrch, daňci jim svými parohy způsobují jak povrchové, tak občas hlubší rány. Po vychytání určitých pravidel, která je nutno dodržovat se může zdát, že současná skupina 1,4 onager a 0,4 daněk je celkem stabilní. Platí však přesná pravidla při manipulaci, způsobu krmení, zavírání zvířat, atd. Vzhledem k tomu, že samice nedovolí samci žrát současně ze stejného krmného místa, je třeba zakládat krmení nejméně na třech místech. V případě, že toto není dodrženo, daňci mění své chování, riskují a přibližují se blíže a častěji do prostoru onagerů a tím je provokují. Nedodržují pořadí při manipulaci, nečekají, ale předbíhají a vcházejí do manipulačního prostoru k samci onagera ve snaze dostat se ke granulím a tím se vystavují riziku. S pocitem hladu ztrácí ostražitost a chovají se způsobem nepříjemným i pro chovatele, který je zde obsluhuje. Pakliže jsou dodržena všechna výše zmíněná kritéria, nedochází v současné době k vážnějším incidentům. Tento výběh bohužel není tak členitý jako výše zmíněný indický výběh antilop, na podzim jsme proto navezli větší množství velkých kamenů na výběh a tím jej rozčlenili na více částí, ve snaze umožnit druhům, aby si nebyli tak na očích. Chování onagerů však je v tomto případě normální, zkušenosti s chovem těchto zvířat ukazují na jejich konfliktnost a můžeme jen doufat, že se zaběhnutý způsob osvědčí a nebude docházet k úto- 10

11 Sborník Proceedings odborné of the skupiny UCSZOO pro Antelope antilopy a and žirafy Giraffe při UCSZOO Committees Volume Číslo 1/2015 2/2016 kům či úhynům k tomuto může dojít s nadcházejícími porody u samic onagerů nebo pokusem začlenit do výběhu další druh až dva, což je momentálně ve fázi jednání. Summary: Common breeding of giraffes and common elands has been always without major problems, only one invividual male should have been separated from the herd. In the past they also shared the space with female Grevy s zebras without any problems. Current combination of female Grevy s zebras and two male beisa oryxes works only when enough feeding places are prepared, otherwise zbras are being injured by beisa horns. The large Asian enclosure with blackbuck, axis deer and nilgau seems to work easily, also due to very large area available. Společně v Jihlavě Together in Jihlava Zpracoval/By Martin Slepica Po nezdaru společné expozice zeber a žiraf jsme k žirafám do výběhu pustili nyaly (2.3) a později i vodušky abok (0.3). Vodušky se většinou zdržovali mimo prostor, kam mohly žirafy. Žirafí část výběhu je ohraničena kameny a za ně se dostanou jen antilopy. Nyaly se svým ledovým klidem prochází i mezi kopyty žiraf. Nikde žádný náznak agrese, i když žirafy se ze začátku snažily nyaly pošťuchováním přimět k běhu a tím k nějaké honičce, ale marně. Nyaly pouze šly. Nyaly zimují ve vytápěné stáji a mají možnost malého zimního výběhu. Vodušky jsou celý rok ve výběhu a v zimě mají přístup do temperované stáje. Proto jsme se rozhodli, že do stáda vodušek budeme zapojovat samce přes zimu a na jaře ho vystřídají nyaly. Domníváme se, že samec vodušky by útočil na samce nyaly. A porody vodušek očekáváme v létě ve výběhu. Zimu 2015/2016 byl samec vodušky abok puštěn do výběhu k samicím. Byla z nich hezká skupinka. Žirafy jdou do výběhu v zimě málo, ale i když šly, vše bylo v klidu a bez agrese. Na jaře, když bývaly žirafy častěji a déle ve výběhu začal je samec vodušky provokovat a trkal je do noh, zatím to byla jen hra. Příští zimu uvidíme. V současnosti (červen 2016) jsou ve společné expozici 3.0 žirafy, 1.4 nyaly, 0.2 vodušky abok, 2.2 pižmovky ostruhaté a 1.0 marabu africký. Summary: As the mxied exhibit of giraffes and zebras previously failed in Jihlava, giraffes and nyalas were tried, later together with Nile lechwe. Nyalas are very calm, no problem even in close contact with giraffes. Nile lechwes prefer to stay in the part of enclosure where the access of giraffes is prevented. Later during winter months the male Nile lechwe started to interact with giraffe but no obvious agression was recorded. 11

12 Proceedings Sborník odborné of the skupiny UCSZOO pro Antelope antilopy and a žirafy Giraffe při UCSZOO Committees Volume Číslo 2/2016 1/2015 EAZA ANTILOPÍ A ŽIRAFÍ TAG EAZA ANTELOPE AND GIRAFFE TAG V roce 2015 proběhla dvě zasedání EAZA AG TAG, obě v rámci výroční konference EAZA v polské Wroclavi. První zasedání bylo veřejné a přineslo klasický přehled činnosti TAGu, stavu chovných programů a reporty z jednotlivých tematických skupin. Druhá polovina zasedání byla neveřejná a její náplní bylo především projednání Regional Collection Plan (RCP) pro antilopy a žirafy v evropských zoo. Uzavřeného zasedání AG TAG ve Wroclavském Afrykariu se za náš česko-slovenský tým zúčastnil Peter Lupták, Jiří Hrubý a Karolína Brandlová. Jinak byl kromě koordinátorů a advisorů přítomen pouze Jeff Holland jako zástupce AZA. Na toto setkání navázalo pololetní zasedání AG TAGu v roce 2016, které se konalo od 27. do 29. dubna v Zoo Dvůr Králové. Celkem 25 zástupců evropských zoologických zahrad se zde sešlo, aby roztřídili antilopy na ty, které by se měly chovat v evropském prostoru a naopak na ty, jejichž chov by měl být spíše omezen. Celému zasedání vévodil rozhodovací stromeček (decision tree), díky němuž bylo možné jednotlivé druhy rozřadit do několika úrovní managementu. Následovat bude ještě finální bodovací systém, který pro velký úspěch našeho českého plánování dostala na starosti česká skupina. Během léta by měl být regionální plán pro antilopy v Evropě dokončen a představen na výročním zasedání EAZA v severoirském Belfastu. Setkání ve Dvoře Králové bylo dle Jens- Ove Heckela skutečným návratem Dvora Králové do antilopího TAGu. Atmosféra byla neopakovatelná, z ubytování, stravování i ze samotné zasedačky byli všichni nadšeni, o bowlingu nemluvě. Krásné počasí na závěrečné safari doplnilo již tak skvělý dojem, který Dvůr Králové zanechal v evropských antilopích specialistech. Současná struktura AG TAG EAZA (2016) Current structure of AG TAG Summary: Two meetings of EAZA AG TAG took place in 2015, both during the EAZA annual konference in Wroclaw. While the first meeting brought traditional overview of TAG activites, the second one was closed and fully dedicated to the preparation of RCP for antelopes and giraffids in European region. This meeting was followed by the midyear TAG meeting in 2016, held on 27-29th April in Dvůr Králové zoo. Totally 25 representatives of European zoos met there to sort antelope species for those which breeding should be promoted and those which breeding should not be supported. The whole meeting was dominated by elaborated decision tree, sorting the species into different management levels. The final step will be prioritisation using the scoring system, which is currently being prepared in cooperation with our Czech team. The RCP should be finalized during summer and presented at the annual meeting in Belfast. AG TAG zůstává jedním z největších TAGů EAZA více než 50 druhů (90 taxonů), 11 EEP, 9 (+2) ESB, 4 ISB, zbytek monitorované druhy. Předseda/Chair Jens-Ove Heckel, Landau Místopředseda/Vice-chairs Sander Hofman, Antwerpen Kim Skalborg Simonsen, Givskud Poradci/Advisors Veterinární/veterinary Sven Hammer Genetika/genetics Rob Ogden/Helen Senn? Management populací/population management Laurie Bingaman Lackey Výživa/nutrition Marcus Clauss Chov/husbandry n.n. Vzdělávání/Education n.n. 4 taxonomické podskupiny/taxonomic subgroups Okapi Sander Hofman Woodland Antelopes Kim Skalborg Simonsen Savannah Antelopes Katrin Hammer Aridlands Antelopes Ian Goodwin odstupuje/stepping out? 2 tematické podskupiny/subgroups Conservation Tania Gilbert Research Eulalia Moreno Podpora ze strany EAZA office/support Executive coordinator Merel Zimmerman EPMAG Kristin Leus, Laurie Bingaman Lackey Population management Kristine Schad Vazby na další skupiny/other links IUCN Antelope Speciealist Group IUCN Giraffe and Okapi Specialist Group Giraffe Conservation Foundation BIAZA Hoofstock focus group EAZA Antelope and Giraffe TAG Sahara Conservation Fund SSIG 12

13 Sborník Proceedings odborné of the skupiny UCSZOO pro Antelope antilopy a and žirafy Giraffe při UCSZOO Committees Volume Číslo 1/2015 2/2016 Přehled EEP a ESB v rámci TAGu (převzato ze stránek eaza.net)/list of EEPs and ESBs from eaza.net English Name Scientific Name Type Institution Contact Giraffe Giraffa camelopardalis EEP GELSENKIRCHEN Jörg Jebram Okapi Okapia johnstoni EEP ANTWERPEN Sander Hofman Blesbok Damaliscus pygargus phillipsi ESB CHESSINGTON Sonia Freeman Dama gazelle Gazella dama EEP ALMERIA Gerardo Espeso Pajares Saharawi dorcas gazelle Gazella dorcas neglecta EEP ALMERIA Teresa Abaigar Cuvier's gazelle Gazella cuvieri EEP ALMERIA Eulalia Moreno Thomson gazelle Eudorcas thomsonii ESB HANNOVER Klaus Muller-Schilling Springbok Antidorcas marsupialis ESB KERKRADE Bas Martens Natal red duiker Cephalophus natalensis ESB LEIPZIG Ruben Holland Kirk's dik-dik Madoqua kirkii ESB HANNOVER Klaus Muller-Schilling Lowland nyala Tragelaphus angasii ESB LISBOA-ZOO Susana Nolasco Eastern bongo Tragelaphus eurycerus isaaci EEP CHESTER Nick Davis Lesser kudu Tragelaphus imberbis ESB BASEL Beatrice Steck Western sitatunga Tragelaphus spekii gratus ESB KOLN Peter Zwanzger Greater kudu Tragelaphus strepsiceros ESB GELSENKIRCHEN Jörg Jebram Addax Addax nasomaculatus EEP HANNOVER Fabian Krause Roan antelope Hippotragus equinus EEP HANNOVER Klaus Brunsing Sable antelope Hippotragus niger niger ESB GIVSKUD Kim Simonsen Scimitar-horned oryx Oryx dammah EEP MARWELL Tania Gilbert Arabian oryx Oryx leucoryx EEP * Lechwe Kobus leche ESB FOTA John McLaughlin Nile lechwe Kobus megaceros EEP WHIPSNADE Nick Lindsay** *currently occupied by Michel Saint Jalme (Paris Zoo) ** recently changed to Yitzhak Yadid (Roma) Shrnutí informační části přednášek obsahují následující tabulky: Poddruh/Subspecies Počet/ Population size Žirafy/Giraffes Jörg Jebram Zakladatelé/ Founders % známého původu/ % known pedigree Trend Kordofan (G. c. antiquorum) (93) Increasing Cape (G. c. giraffa) (44) Stable Angolan (G. c. angolensis) 8.13 (21) Stable Masai (G. c. tippelskirchi) 0.1(1) Decreasing Reticulated (G. c. reticulata) (162) Increasing Baringo (G. c. rothschildi) (434) Increasing Hybrids and unknown (41) Decreasing Total

14 Proceedings Sborník odborné of the skupiny UCSZOO pro Antelope antilopy and a žirafy Giraffe při UCSZOO Committees Volume Číslo 2/2016 1/2015 Okapi Sander Hofman Populace v EAZA EEP/Population in EAZA EEP: Současný počet/ Current status (63) - 21 chovatelů/holders. Netřeba nových chovatelů/no more holder needed. Momentálně se pracuje na Best Practice Guideines/ Best Practice Guideines under development. Okapi management website: Okapi conservation website: Woodland antelopes Kim Simonsen Druh Stav Inst. Poznámky Antilopa koňská/roan 54,76,1 19 potřeba více chovatelů, studbook a husbandry guidelines na vyžádání k dispozici Bongo 55, Čekací listina pro nové chovatele, mláďata problémy s nohama Kudu velký/greater kudu 81,121,3 36 Noví chovatelé vítáni, častá infekční onemocnění a problémy s trávením, prospěl by výzkum zaměřený na výživu/krmení Kudu malý/lesser kudu 21,39,2 11 (+3) Noví chovatelé vítáni, problémy s mortalitou mláďat, častá zranění Nyala nížinná 80, Noví chovatelé vítáni, potřeba samčích skupin Sitatunga západoafrická 124,383,24 50 (+20) Noví chovatelé vítáni Antilopa vraná/sable 75, Problémy se zuby Nilgau 75,203, 1 50 Antilopa losí/common eland 112,305,11 65 Antilopa jelení/blackbuck 272,545, Gerenuk (jižní) 11,7 3 Mini antelopes Klaus Miller Schilling Druh Stav Inst. Poznámky Skálolez/ Klipspringer Chocholatka žlutohřbetá/ Yellow-backed duiker Chocholatka modrohřbetá/ Red flanked duiker 2,1 3 Žádné novinky ohledně importů do Magdeburgu 3,2 2 Norimberk dováží samce ze San Francisco, možnost dovozu z AZA (nabízí Linda Bachers, Jeff Holland) 1,0 1 Poslední jedinec v programu Chocholatka modrá/blue duiker 6,7 Krefeld končí Chocholatka červená/red duiker 19,21 15 Dikdik Kirkův/ Kirk s dikdik 62,70,2 33 zdravá rostoucí populace, studbook vydán 14

15 Sborník Proceedings odborné of the skupiny UCSZOO pro Antelope antilopy a and žirafy Giraffe při UCSZOO Committees Volume Číslo 1/2015 2/2016 Savanna antelopes Katrin Hammer Druh Stav Inst. Poznámky Voduška abok/nile lechwe 55,167,11 23 Málo zakladatelů, vysoká mortalita mláďat, studbook k dispozici, nový koordinátor Yitzhak Yadid (Řím) Voduška červená/kafue lechwe 86,260,11 28 Obsahuje zvířata neurčených poddruhů, nekompletní rodokmeny, k dispozici AZA studbook Voduška jelenovitá/defassa waterbuck Voduška znamenaná/ Waterbuck 37,93,3 18 ZIMS není up-to-date 36,97,4 17 Blesbok 83,115,9 44 Studbook k dispozici Pakůň běloocasý/black wildebeest Impala černočelá/black-faced impala 34,62,13 19 chybí koordinátor, program je výzva! 7,8 2 Impala 89,221,2 26 Pokusy o držení vykastrovaných samců v chovných skupinách selhaly Přímorožec jihoafrický/ Gemsbok 36,38,1 16 pokles Přímorožec beisa/beisa 13,18,2 7 Urgentní potřeba nových samců Antilopa skákavá/springbok 94,124,13 20 Vysoká mortalita mláďat, komplikovaný chov, studbook v přípravě Gazela Thomsonova/Thomson s gazelle Džejran/Goitered gazelle 8, ,148,20 14 Pokles stavu, noví chovatelé vítáni, studbook bude 2016 Samčí skupiny fungují Aridland antelopes Ian Goodwin Druh Stav Inst. Poznámky Adax/ Adax 89, Studbook by měl být k dispozici Přímorožec arabský/ Arabian oryx Gazela atlaská/cuvier s gazelle 82,164 6 Studbook k dispozici Konečně nový koordinátor Michel Saint Jalme Gazela dorkas/dorcas gazelle 103, Přidejte se k EEP!, Q horečka ve španělských zoo navržen protokol na testování na Coxiellu, doporučeno testovat při všech přesunech, po potratech a při předčasně narozených mláďatech Gazella dama mhorr 163, Přímorožec šavlorohý/scimitar h.oryx Gazela písková/slender h.gazelle 5,9 2 Použité zkratky: Inst. počet institucí/number of holders 15

16 16 Proceedings Sborník odborné of the skupiny UCSZOO pro Antelope antilopy and a žirafy Giraffe při UCSZOO Committees Volume Číslo 2/2016 1/2015 Photos from Peter Lupták

17 17 Sborník Proceedings odborné of the skupiny UCSZOO pro Antelope antilopy a and žirafy Giraffe při UCSZOO Committees Volume Číslo 1/2015 2/2016

18 Proceedings Sborník odborné of the skupiny UCSZOO pro Antelope antilopy and a žirafy Giraffe při UCSZOO Committees Volume Číslo 2/2016 1/2015 NOVINKY Z ČESKÉHO VÝZKUMU ŽIRAF NEWS FROM THE CZECH GIRAFFE RESEARCH Markéta Gloneková and Karolína Brandlová Za uplynulý rok žirafí výzkum vědců z České republiky zaznamenal opět značný pokrok. Dlouhodobě zkoumané alokojení žiraf v zoologických zahradách bylo konečně popsáno v odborném článku v časopise Animal Behaviour a stejně jako články předchozí potvrdilo existenci sociálních vazeb mezi samicemi žiraf, které byly mylně považovány za neexistující. Zatímco matky spolupracují, mláďata se snaží obohatit svůj mléčný jídelníček a kradou u jakékoliv samice. Toto jim může přinášet lepší imunologickou výbavu, ale především dostatek mléka pro růst. Popsat, jak žirafy rostou, konkrétně přibývají na váze, bylo dalším výzkumným cílem vědců ve spolupráci se zaměstnanci pražské zoologické zahrady, kde se žirafy pravidelně vážily. Výsledky ukazují rozdíly v růstu mláďat od narození do 18 měsíců, popisují přibývání na váze během březosti samic, ale také fluktuaci váhy dospělého samce. Toto vše již brzy vyjde v časopise Zoo Biology. Tým se nyní nadále zabývá výzkumem alokojení a jeho vlivem právě na váhu mláďat a samic. Vzhledem k tomu, že byla nasbírána kojící data také v přírodní rezervaci Bandia v Senegalu, dalším výsledkem uplynulého roku byla studie srovnávající kojení v zoologických zahradách právě s rezervací, na niž se můžete těšit příští rok. Pokračuje také výzkum přežvykování, které by mělo být indikátorem zdravotního stavu žiraf. Jako pilotní studie byla řádně obhájena bakalářská práce na České zemědělské univerzitě v Praze, která popisuje parametry přežvykování jako rychlost či doba přežvykování. Dále začínáme hodnotit inter-individuální vzdálenosti a sociální interakce žiraf v zoologických zahradách, v přírodní rezervaci, ale také v národním parku. Summary: Czech team focused on research of giraffes has been continuing with succcesses. The long-term study of allonursing in giraffes was published in Animal Behaviour, showing that females cooperate and calves are just trying to steal milk whereever it is possible. Other article will be published soon in Zoo Biology, focused on giraffe growth in terms of weight gain, based on the data from Prague zoo. Other research topic in progress is focused on comparisons of nursing behaviour in the zoo giraffes and in giraffes in a natural reserve in Africa. We continue also the research of rumination, where a promising pilot study was finished in the form of bachelor thesis. NOVINKY U ANTILOP DERBYHO DERBY ELAND NEWS Během roku 2015 pokračovali členové organizace Derbianus Conservation v práci na záchranném programu pro antilopu Derbyho. Téměř po celý rok byly v rámci Národnío parku Niokolo Koba umístěny fotopasti, které nám měly pomoci odhalit počty antilop Derbyho a dalších velkých savců v parku. Výsledky postupně zpracováváme, již teď je ale jasné, že antilop Derbyho moc není fotopasti je zachytily za celý rok pouze jednou. Jinak je ale diverzity zvířat zachycená fotopastmi příjemně velká nechybí pes hyenový, hrabáč, serval, karakal, buvolci a bohužel ani pytláci Během poslední zimní sezóny 2015/16 se v rezervacích Bandia a Fathala podařilo odchovat 12 mláďat, 8 samečků a 4 samičky. Nejvýraznějším diplomatickým úspěchem roku 2015 bylo pro antilopy podepsání memoranda o spolupráci mezi Mnisterstvem životního prostředí ČR a jeho senegalským protějškem. Derbianus Conservation byl pak pověřen realizací tohoto memoranda za českou stranu. V září navštívil ČR senegalský ministr životního prostředí a na jaře 2016 se do Senegalu vydal nejprve rektor České zemědělské univerzity v Praze společně s děkanem Fakulty tropického zemědělství, aby zde podepsali smlouvu o spolupráci mezi univerzitami. Následně pak vyrazila do Senegalu pro změnu delegace poslanecké sněmovny parlamentu ČR, následována delegací ministra zemědělství Mariana Jurečky a podnikatelskou suitou. Teď nezbývá než doufat, že všechny návštěvy přinesou konkrétní praktickou podporu pro záchranny program. Více informací se dočtete ve výroční zprávě za rok Summary: Derbianus Conservatio continued its effort in Western Derby eland conservation also in the last years. Almost complete year 2015 the camera traps were installed in the Niokolo Koba National Park in Senegal, to monitor the numbers of Derby elands. Results are still being processed, but till now it is already sure that there are not uch elands remaining, as we recorded them only once during the whole year. On the other hand, we recorded other nice species wild dogs, aardwark, serval, caracal, hartebeest, and poachers as well During the last breeding season 2015/16 totally 12 calves was reared in Bandia and Fathala (8 males and 4 females). The most important success in the diplomatic field in 2015 was the signature of Memorandum of Understanding between Czech and Senegalese Ministries of Environment. Derbianus Conservatio was dedicated to implementation of MOU from the Czech side. Consequnetly, Senegalese Minister of Environment visited Czech republic and in spring 2016, firstly the rector of CULS and dean of FTA visited Senegal, followed by the delegation of Czech parlament and finally by the Czech minister of Agriculture. Hopefully those visit will direclty contribute to the Derby eland conservation. Read more in the Annual report

19 Sborník Proceedings odborné of the skupiny UCSZOO pro Antelope antilopy a and žirafy Giraffe při UCSZOO Committees Volume Číslo 1/2015 2/2016 PŘEHLED CHOVU ANTILOP V UCSZOO UCSZOO ANTELOPE BREEDING OVERVIEW Zoo Bojnice Zpracoval/By Branislav Tám V chove našej najvzácnejšej antilopy, antilopy bongo (Tragelaphus eurycerus isaaci) sme konečne pristúpili k realizácii chovateľských plánov z posledných rokov. Naša zoo chová tento druh antilopy už 20 rokov. V chove trval zákaz rozmnožovania od roku Konečne sme sa dočkali záväzného odporučenia koordinátorky EEP chovu a v minulom roku došlo k výmene chovného samca. Max pôvodom pochádza zo stuttgarského chovu, kde sa narodil v roku V tomto roku sme pristúpili k postupnému zoznamovaniu našich samíc so samcom. K samotnému spájaniu sme pristúpili až keď boli všetky samice v ruji. Spájanie bolo spočiatku trošku dramatické, samec všetky tri samice spočiatku poriadne popreháňal po výbehu, ale napokon sa mu samice postupne jedna po druhej podvolili. Všetko sa opakovalo niekoľko dní. Samec sa páril najprv s Chomou potom Denderou a nakoniec s Dawrou. Pevne veríme, že Maxove úsilie nevzíde nazmar a v budúcom roku sa dočkáme odchovu. V súčasnosti chováme stádo v počte 1,5. V chove pakoňa pásavého (Connochaetes taurinus) sme v tomto roku nezaznamenali žiadne zmeny. Momentálne chováme stádo v počte 0,4. Pakone chováme spoločne s vodárkami jeleňovitými (Kobus ellipsiprymnus defassa) v novom výbehu nazvanom Africká panoráma. V chove vodárok jeleňovitých nedošlo k žiadnym zmenám. Momentálne chováme stádo v počte 1,3. V chove oryxov juhoafrických (Oryx gazella gazella) sme zaznamenali šiesty a siedmy pôrod v doterajšej krátkej histórii chovu u nás. Mláďa sa však podarilo odchovať iba samici Gabu. Na sklonku roka sa nám podarilo umiestniť dve odrastené mláďatá do súkromnej zoo v Poľsku. Momentálne chováme stádo v počte 1,3. Naše stádo najbojovnejšieho druhu antilopy, antilopy vranej (Hippotragus niger), sa rozrástlo o jedno mláďa. Farke sa dňa narodila samička Fiona. Chováme stádo v počte 2,5. V chove antilopy kudu veľkého (Tragelaphus strepsiceros) sme v tomto roku zaznamenali jubilejné 30. a 31. mláďa narodené v našej zoo. Matkami mláďat dvoch samcov sú naše osvedčené samice Messina a Benga. Obidve mláďatá sú samčieho pohlavia. Momentálne chováme stádo v počte 3,3. V chove najmenšej antilopy dikdik Kirkov (Madoqua kirkii) nastala úplná generačná výmena. V úvode roka došlo k úhynu samice, preto sme na odporučenie EEP koordinárora doviezli ročného samca zo Zoo Drážďany a ročnú perspektívnu chovnú samicu Daphne z Colchestru. Karanténa, habituácia zvierat a ich následné spojenie prebehlo bez komplikácií. V chove antilop jeleňovitých (Antilope cervicapra) sme zaznamenali odchov siedmych mláďat. Do ZOO Ostrava sme deponovali sedem nadbytočných samcov. V tomto roku sme do deponácie získali nového chovného samca pôvodom zo Zoo Vesprém. Samec sa po povinnej karanténe bez väčších komplikácií zapojil do stáda. Summary: New male of bongo just mated three of the females in Bojnice, calves expected. No changes in wildebeest and defassa waterbuck. Two births in gemsbok, ony one calf reared. One birth in sable. Two male calves in greater kudu. Kirk s dikdiks were completely changes for a new young pair, succesfully connected together. Seven births in blackbuck, seven surplus males deponated to Ostrava, new breeding male joined the herd. Zoo Brno Zpracovala/By Dorka Gremlicová Pakůň modrý (Connochaetes taurinus taurinus) Jediným zástupcem antilop v Zoo Brno jsou už několik let pakoně modří, kteří byli součástí kombinované safari expozici spolu s žirafami síťovanými a zebrami Chapmanovými. Počet chovaných zvířat se postupně snižoval až na současný stav 1,1. Na jaře odešlo do Zoo Dvorec poslední u nás narozené mládě, téměř dvouletý býček Leo, a na konci září jsme přišli o jednu ze samic, Rézi. Samice byla ráno nalezena apatická v suchém boxu a léčena s podezřením na obstrukci zažívacího traktu. I přes veterinární péči a snahu chovatelů zvíře do večera uhynulo. Pitva ukázala vnitřní zranění a zhmožděniny. Příčinou těchto zranění a následného úhynu bylo s největší pravděpodobností pokopání od zeber. Vzhledem k dlouhodobě problematickému soužití pakoní s ostatními zvířaty (konflikty se zebrami, napadání žiraf pakoním býkem) pakoně nyní do společného výběhu nepouštíme, držíme je pouze v zázemí a jejich budoucnost v chovu zvažujeme. Summary: Blue wildebeest is the only antelope species bred in Brno, however its future is very unsure, due to problematic coexistence with giraffes and zebras in the mixed exhibit. Zoo Dvůr Králové Zpracoval/By Luděk Čulík a Jiří Hrubý Ke konci roku 2015 chovala zoo 689 kopytníků ve 42 druzích. Významné odchovy V roce 2015 se narodilo ve stádech kopytníku 181 mláďat v 28 druzích. Mezi významná narození patří 6 antilop koň- 19

20 Proceedings Sborník odborné of the skupiny UCSZOO pro Antelope antilopy and a žirafy Giraffe při UCSZOO Committees Volume Číslo 2/2016 1/2015 ských, 7 antilop vraných, 3 bonga, 7 buvolů kaferských, 7 vodušek abok, 2 pakoně běloobradí, 5 přímorožců šavlorohých, 2 zebry bezhřívé, 3 zebry Böhmovy, 1 zebra damarská, 6 zeber Grévyho, 5 zeber Hartmannové, 5 žiraf Rothschildových, 15 sitatung, 10 kudu malých, 10 nyal nížinných, 8 impal, 5 antilop skákavých, 2 dikdici, 3 gazely Thomsonovy a 3 buvolci běločelý. Nová zvířata v zoo Chovné skupiny byly v letošním roce doplněny díky nově se rozvíjející spolupráci s koordinátory a vedoucími plemenných knih o důležité jedince do chovu. Během roku jsme dovezli: 1,0 adaxe ze Zoo Hannover, 1,0 přímorožce jihoafrického ze Zoo Olomouc, 1,0 zebru Böhmovu ze Zoo Arnhem, 1,0 zebru Hartmannové ze Zoo Ústí nad Labem, 1,0 zebra Chapmanova ze Zoo Plzeň, 3,3 gazela Thomsonova ze Zoo Rotterdam a Arnhem, 1,0 nyala nížinná ze Zoo Le Pal, 1,0 dikdik ze Zoo Lipsko, 1,0 antilopa skákavá ze Zoo Amsterdam, novým druhem bylo 1,1 ovce somálská od soukromého chovatele a snad nejdůležitějším příchodem byl 1,0 kudu malý ze Zoo San Diego. Antilopy V posledních letech máme setrvalé úspěchy v chovu jak antilop koňských, tak také vraných. Nebylo tomu tak ale vždy. Antilopy vrané v minulosti trpěly vleklými průjmovými onemocněními a hynuly. Díky přijatým zoohygienickýcm opatřením, odborné veterinární péči a zejména kvalitní, vyvážené krmné dávce se situace zlepšila. V chovu bong jsme v loňském roce neměli mnoho úspěchů, rok 2015, nám to však vynahradil. Narodila se nám tři zdravá mláďata, která velice dobře prosperují. I zde se chystáme k výměně samce. Koordinátorem bude vybrán nový, který nahradí samce Bruna. Bruno má ve stádě už samičí potomky a tak by docházelo k nežá -doucí příbuzenské plemenitbě. Stádo přímorožců šavlorohých bylo v loňském roce spojeno s novým samcem Polákem ze Zoo Wroclav. V roce 2015 se po něm narodila již první mláďata. Chov bude nadále pokračovat podle doporučení koordinátorky a vhodní samci se budou ve skupině pravidelně střídat. Chov pakoní běloocasých, měl v roce 2014 pauzu a do stáda nebyl zapojen samec. V roce 2015 už jsem olomouckého samce Tatina do stáda připustili a v nadcházejícím roce se dočkáme opět mláďat. Stádo pakoní bělobradých se letos v safari rozrostlo o dva odchovy. Po dovezeném samci Edovi, který pochází ze Zoo Arnhem, se narodila první mláďata. Chov všech druhů vodušek je v naší zoo také řízen a do početných stád jsou samci připouštěni většinou jednou za dva roky. U vodušek abok byl na svou poslední sezónu spojen samec Rocky, kterého by měl v příštím roce nahradit opět nový samec dle doporučení koordinátora chovu. Rok 2015 byl výjimečný pro chov gazel Thomsonových. V rámci spolupráce se Zoo Arnhem a Rotterdam byl náš chov rozšířen o šest nových zvířat (3 samce a 3 samice). Tento krok nám umožnil začít naplňovat naši strategii chovu, kdy bylo našim cílem sestavit stabilní chovnou skupinu, která by se rozmnožovala, zároveň však jsme přistoupili k sestavení samčí skupiny. Tu jsme využili nejen jako záložní skupinu samců potenciálně využitelnou do chovu, jak se ukázalo později nejen pro naši zoo, ale zároveň se nám podařilo zatraktivnit výběh kudu velkých a buvolců běločelých, kam byla tato skupina vypuštěna. O poznání hůře je na tom chov gazel dama. Již jako jediní v Evropě chováme poddruh gazelu červenokrkou, což má za následek, že skupinu není možné doplnit novými zvířaty. Navíc se celé stádo potýká s vleklými zdravotními problémy a neustále se zmenšuje, tudíž výhled do budoucnosti není úplně optimistický. Tento rok byl ve znamení nových zkušeností, kdy jsme se již fungující smíšené expozice smažili doplnit a zatraktivnit převážně samčími skupinami již u nás chovaných druhů. Došlo tak k rozšíření samčích skupin kudu velkých a malých, kdy bylo poprvé možno ve výběhu na Valu čtrnáct samců těchto impozantních antilop. Další samčí skupinou bylo pět samců nyal nížinných, kteří byli umístěni do výběhu zeber Grévyho a žiraf Rotschildových. Tato skupina zde vydržela asi do poloviny léta, kdy se bez našeho souhlasu přestěhovala do výběhu nosorožců, kde bez problémů fungovala s nosorožci tuponosými a prasaty savanovými. Zde by proto měli být k vidění i příští rok. Velmi důležitým krokem pro chov kudu malých v Evropě bylo dovezení tří nepříbuzných samců z USA. Tento transport, na kterém se naše zoo podílela, byl uskutečněn Zoo Basilej. Jeden ze samců, konktrétně samec Byron ze San Diega, byl přivezen do naší zoo, kde byl okamžitě zapojen do chovu. Od tohoto kroku si slibujeme snížení již celkem vysoké hladiny imbreedingu, se kterou se chovy kudu malých potýkají. Tuři Buvoli kaferští jsou v naší zoo chováni už od roku 1971, kdy přišli první jedinci z přímého odchytu z Afriky. První mládě se narodilo již v roce 1973 a do dnešních dnů jich bylo neuvěřitelných 235. Proto není divu, že i v roce 2015 se v naší ZOO narodilo 6 zdravých mláďat. V početné skupině působí samec Marek, kterého jsme přivezli v roce 2010 od soukromého chovatele pana Gundackera z rakouského Melku. Buvoli pralesní, kteří jsou dnes vidět ve výběhu při vjezdu do safari, chováme od roku 1973, ale první mládě se narodilo až v roce 1989 a do dnes se jich narodilo již 46. Malou skupinu vede samec Charel, který pochází ze ZOO Antwerpy. Dalším zástupcem turů jsou Dahome, kteří sice byli v naší ZOO nakrátko chováni v šedesátých létech, ale bez potomků. Další zvířata přišla až v roce 2006 ze ZOO München a první mládě senarodilo v roce V roce 2015 se narodilo pak již 15. mládě. Autosafari a výběh Safarikempu Africké safari bylo, tak jako každý rok, otevřeno pro veřejnost od konce dubna do konce září. V safari nedošlo k žádným zásadním změnám ve skladbě zvířat a návštěvníci zde již tradičně mohli sledovat velká stáda afrických kopytníků. Bylo zde vypuštěno více jak 140 kusů zvířat, což je na plochu safari po léta osvědčený počet, tak aby nedocházelo k nadměrné 20

21 Sborník Proceedings odborné of the skupiny UCSZOO pro Antelope antilopy a and žirafy Giraffe při UCSZOO Committees Volume Číslo 1/2015 2/2016 degradaci prostředí. Do budoucna plánujeme safari zatraktivnit o některé ikonické druhy, ale přípravy si ještě vyžádají nějaký čas. Výběh Safari Kempu byl letos osazen stádem pakoní běloocasých, dvěma samci žiraf (Rothschildovy a siťované), 5 samci antilop vraných, 5 samci antilop koňských a stádem zeber damarských. V loňském roce jsme pro žirafy síťované zvětšily výběh a v letošním roce jsme je v tomto výběhu spojili se stádem zeber Böhmových a stádem antilop koňských. I když jsme měli obavy, jak vše dopadne, zebry, které celý svůj život žily v malém výběhu, se s velkým prostorem brzy vyrovnaly a i vztahy mezi druhy byly v normě. Občas docházelo k napadení mláďat antilop koňských ze strany zeber, ale samice si mláďata ubránily. V dalších letech budeme postupovat tak, aby do výběhu chodila již starší mláďata antilop, která se budou držet u matek. Summary: By the end of 2015, the zoo held 689 ungulates in 42 species, therefore hard to summarize it! Totally 181 calves was born to 28 species. Considered as important: 6 roans, 7 sables, 3 bongos, 7 savanna buffalo, 7 Nile lechwe, 2 whitebearded gnus, 5 scimitars, 2 maneless zebras, 3 Grant s zebras, 1 Damara zebra, 6 Grévy s zebra, 5 Hartmann s zebra, 5 Rothschild giraffes, 15 sitatunga, 10 lesser kudu, 10 lowland nyala, 8 impala, 5 springboks, 2 dikdik, 3 Thomson s gazelle a 3 blesbok. New importnat breeding males were imported according to the reccomendation of coordinators for Grant s zebra, addax, gemsbok, Hartmann s zebra, Chapman s zebra, nyala, dikdik and springbok. The most important was the breeding male of lesser kudu from San Diego zoo. Breeding group of Thomson s gazelles was enlarged by 3,3 from Rotterdam and Arnhem. Roan and sable breeding has been succesful, in sables this was because of changed diet and improved veterinary care, as in the past sables often died by diarrhea. Happy about three healthy bongo calves, new breeding male expected as daughters of current one are present in the herd. Scimitars connected with new male from Wroclaw, calves already born. Whitetailed gnu was without a male in the herd last year, now conncted and calves expected next year. New calves of whitebeareded wildebeest sired by male from Arnhem. All waterbuck species kept in the zoo are managed and males are present usually every second breeding season. Male of Nile lechwe will be changed according to the recommendations of coordinator. Great success with Thomson s gazelle, new imports allowed to realize breding strategy, with large breeding group and a bachelor group (mixed wth greater kudu and blesbok). More problems with dama gazelle, the red-necked (addra) subspecies is bred only in Dvur, therefore no chance to get unrelated males, suffering with inbreding depression. New experiences with mixed groups larger bachelor groups of geater and lesser kudu, bachelor group of nyala not intentionally but succesfully connected with rhino and warthogs. Traditional combinations maintained in African safari, about 140 animals released. Safaricamp enclosure worked well with group of black wildebeest, 2 giraffe males, 5 male roans, male sables and herd of Damara zebra. A mixture of reticulated giraffe, Grant s zebras and roans also working well. Roan calves simetimes attacked by zebra, next time females with calves will be joined later with zebras to prevent injuries. Zoo Hodonín Zpracovala/By Lenka Pacíková Ke konci roku 2015 jsme chovali pět druhů antilop. Nejpočetnější je skupina sitatung západoafrických (Tragelaphus spekii gratus). K jsme byli na stavu 3,5. Základní stádo tvoří samec a čtyři samice. Během jara se sice dvě mláďata narodila, ale bohužel cca týden po porodu obě uhynula. Všechna odrostlá mláďata jsme ze skupiny odstranili a zvířatům podali preventivní vitaminovou kúru. Koncem roku se narodila zdravá samička a dobře prospívá. Vypadá to tedy, že se daná opatření vyplatila. Během května roku 2015 jsme bohužel přišli o samce antilopy losí (Taurotragus oryx). Zvíře uhynulo kvůli problémům s trávením. Pravděpodobně některý z návštěvníků hodil do výběhu pamlsek uvázaný na provaz a ten uvízl v trávících cestách. Doufáme, že se samec stihl spářit alespoň z jednou ze dvou samic, ještě před tím, než uhynul. Dalším chovaným druhem je přímorožec šavlorohý (Oryx dammah). Samec je poměrně agresivní vůči oběma samicím. Jakmile je samice březí, je nutné jej oddělit. Loňské mládě odešlo v květnu do Zoo Košice. Po krátké přestávce jsme se v březnu vrátili k chovu oryxů jihoafrických (Oryx gazella gazella). Zatím se jedná o expoziční chov dvou samců. V budoucnu zvažujeme pořídit i samice. Posledním chovaným druhem je adax (Addax nasomaculatus). Chovné stádo tvoří samec a dvě samice. Zvířata jsou mladá a nepříbuzná. Počítáme s jejich rozmnožováním. Bohužel jedna ze samic je ostatními odháněna a utlačována. English summary: However small the herds are, Hodonín zoo is keeping 5 species of antelope. Sitatunga was bred firstly unsuccesfully, but after a few management steps a calf was born and succesfully reared. The bull of common eland died probably due to visitors feeding activities, hope that females are pregnant. The male of scimitar-horned oryx is aggressive to both females but if separated, rearing is successful. Gemsbok was restored, currently 2 males, females planned. Addax is present, not yet breeding. Zoo Jihlava Zpracoval/By Martin Slepica Voduška abok (Kobus megaceros) V roce 2015 nám koordinátor chovu doporučil k našim třem samicím samce 21

22 Proceedings Sborník odborné of the skupiny UCSZOO pro Antelope antilopy and a žirafy Giraffe při UCSZOO Committees Volume Číslo 2/2016 1/2015 z pražského chovu. V listopadu nám Mgr. Barbora Dobiášová přivezla samce a po několika dnech jsme jej vypustili do skupiny. V prosinci došlo k úhynu jedné ze samic. Do roku 2016 jsme tedy vstoupili se stavem 1.2. Koncem dubna 2016 jsme samce oddělili z důvodu vypuštění stáda nyal do společného výběhu. Nyala nížinná (Tragelaphus angasii) Ve skupině (1.2), kterou jsme dostali v roce 2014 ze ZOO Liberec, se chvíli po příjezdu narodili dvě mláďata (1.1). Chovný samec (*2013) v roce 2015 teprve dospíval, ale přes to na jaře 2016 jedna ze samic porodila (0.1) a druhá zmetala. Samec narozený u nás v roce 2014 byl na doporučení koordinátorky zaslán do The Zoological Society of East Anglia - Africa Alive! Současný stav je 1.4. Summary: Male from Prague zoo was imported for our Nile lechwe, one of the females died in December. Male seprated while the females are released to the mixed outdoor enclosure. New breeding male of nyala was very young yet mated both females, one calf born in spring 2016, second calf aborted. Zoo Košice Zpracoval/By Patrik Pastorek Antilopa nilgau (Boselaphus tragocamelus) Druh chováme nepretržite od roku Doposiaľ sme odchovali 19 mláďat. V apríli tohto roka sme zaznamenali pôrod u samice, ktorá porodila dve mláďatá samčieho pohlavia. Odchov sa však nepodaril, nakoľko mláďatá sme našli ušliapané. Samica rodila na zimovisku. Počas celého roka sme teda chovali jeden pár. V nasledujúcom roku plánujeme dovoz trojročnej samice, ktorú sme v roku 2014 deponovali do Zoo Ostrava. Nášho chovného samca (pôvodom zo Zoo Krakow) odsunieme do Zoo v Poľsku a dovezieme si nového samca. Pokiaľ v nasledujúcom roku samica porodí mláďa/tá samičieho pohlavia, ponecháme si ich v našom chove. Stav ku koncu roka bol 1,1. Vodárka jeleňovitá (Kobus ellipsiprymnus defassa) Počas roka sme v letnom výbehu zaznamenali jeden pôrod, a to v júli. Narodil sa samec našej šesť ročnej samici. V priebehu roka sa u týchto antilop nevyskytli žiadne problémy. Stav na konci roka bol 3,3. Nedarí sa nám umiestniť mladého samca z roku Vodárka lečve kafuenská (Kobus leche kafuensis) U tohto druhu antilop sme počas roka zaznamenali jeden pôrod. V apríli sa jednej zo samíc narodil samec. O toho sme však po dvoch mesiacoch prišli. Pri pitve bolo preukázané, že dôvodom úhynu bola trauma hrudnej a lumbálnej časti chrbtice. Ako mláďa k zraneniu prišlo sme sa však nedopátrali. Spolu vo výbehu, ktorý obývajú tieto antilopy je už tradične na sezónu umiestňovaný aj samec byvolca bieločelého (Damaliscus pygargus phillipsi). Počas roka neboli pozorované ataky na vodárky alebo naopak. Stav na konci roka bol 1,3. V nasledujúcom roku plánujeme doviezť tri samice na omladenie skupiny. Byvolec bieločelý (Damaliscus pygargus phillipsi) V tomto roku sme chovali jedného samca, deponovaného zo Zoo Plzeň. Antilopka jeleňovitá (Antilope cervicapra) V priebehu roka sme chovali expozične dvoch samcov. V lete obývali spoločný výbeh s dvomi samcami kozy bezoárovej krétskej (Capra aegagrus cretica). V septembri sme jedného samca (pôvodom z maďarskej Zoo Sósto) poskytli do Zoo Lodž, ako nového chovného samca pre ich skupinu. V roku 2016 plánujeme dovoz niekoľkých samíc a obnoviť tak chov spred rokov minulých. Stav na konci roka bol 1,0. Priamorožec šabľorohý (Oryx dammah) V roku 2015 sme doviezli k páru našich zvierat druhú samicu tiež zo Zoo Hodonín. Naša samica Ainka porodila v závere apríla samičku. Bolo to jej prvé mláďa. Ukázala sa ako starostlivá matka a o mláďa sa vzorne starala. Počas roka sme museli oddeliť samca Tona, nakoľko samicu veľmi obťažoval a odháňal od nej mláďa. Preto sme väčšiu časť roka chovali vo výbehu našu pôvodnú samicu, novú samicu, ktorú sme priviezli v tomto roku a mladú samičku. Stav na konci roka bol 1,3. Samca pôvodom zo Zoo Lodž plánujeme koncom roka 2016 po odpárení samíc vymeniť za nepríbuzného. Pakôň pásavý modrý (Connochaetes taurinus taurinus) V priebehu roka sme zaznamenali jeden pôrod. Mladšia samica Korka (*2011, pôvodom zo Zoo Dvůr Králové) porodila v júni samčeka. Otcom bol samec Marcel (*2011, pôvodom z Wild Animal Park Mechelen Planckendael). V letnom výbehu sme mali umiestnené všetky tri samice a mláďa z tohto roku. Spolu s nimi bol na začiatku sezóny aj samec Marcel. Neskôr sme ho museli oddeliť z dôvodu súbojov so samcom nilgau cez oplotenie. Stav na konci roka bol 3,3. Aj naďalej plánujeme chovať reprodukčnú skupinu. Staršieho samca pôvodom zo Zoo Brno, nar. 2006) máme v ponuke. Summary: Two calves born in nilgau, however not successfuly reared. Import of new female planned and male to be changed. One male born in defassa waterbuck, problem with surplus male born in Kafue lechwe had one calf, which died at the age of 2 months because of trauma of unknown reasons. Import of three females planned. Blackbuck is currently represented by one male, import of females and breeding is planned. One blesbok male kept. Scimitars had one calf, male behaved agressively and had to be separated, plan to exchage him. Blue widebeest had one calf, breeding will continue. Zoo Liberec Zpracoval/By Luboš Melichar Antilopa koňská (Hippotragus equinus) Stav k V chovu antilop koňských k výraznějším změnám nedošlo. V předchozím období jsme odchovali dvě samičky, které by měly s koncem letošního roku odejít. Nadále 22

23 Sborník Proceedings odborné of the skupiny UCSZOO pro Antelope antilopy a and žirafy Giraffe při UCSZOO Committees Volume Číslo 1/2015 2/2016 tak chováme skupinu mladých zvířat (1,3), celou populaci velmi dobře a spolehlivě koordinuje Klaus Müller-Schilling ze Zoo Hannover. Buvolec běločelý (Damaliscus phillipsi) Stav k Koordinace tohoto druhu dlouhodobě stagnuje, doporučení k přesunům v podstatě neexistují, pokud je třeba cokoliv změnit, většinou si chovatelé musí poradit sami. Evropské stádo svými parametry nyní výrazně přesahuje vlastní kapacity (aktuálně 216 zvířat v 45 institucích, 40 mláďat narozených v posledních 12 mě -sících), menežovatelnost je tedy velmi problematická. Přesto je třeba udržovat populaci v dobré chovatelské kondici (jediný chovaný buvolec v EAZA prostoru!) s využitím všech chovatelských nástrojů (bakalářské skupiny, breed and cull strategy ), v žádném případě zvířata nekastrovat. Chovné stádo čítá v Liberci 1,3, tzn. k žádné změně v porovnání s předchozím obdobím nedošlo. Problémem jsou hromadící se odchovy (3,2), dva ze samců sdílejí výběh se samčí skupinou (3,0) nyal (bez výrazných interakcí). Chov není nikterak kontrolován, v případě déledobé neumístitelnosti zmíněných zvířat budeme přistupovat k eutanáziím. Už v předchozím reportu bylo zmiňováno dlouhodobé a takřka bezproblémové soužití skupiny se stádem zeber Chapmanových (Equus quagga chapmani) v omezeném prostoru výběhu. Nyala (Nyala angasii) Stav k Chovatelské a populační reálie nyaly nížinné jsou prakticky identické s výše zmiňovanými problémy buvolců běločelých (Damaliscus pygargus phillipsi). V před-chozích měsících jsme vyměnili chovného samce (1,0 Kikuu do Monde Sauvage za 1,0 Waldus ze Zoo Katowice), jedna ze samic odešla do Zoo Plzeň (cílené snížení velikosti chovného stáda), žádná ze zbylých neporodila (kontrolovaný chov, předchozí samec kvůli přereprezentovanosti nebyl připouštěn, s nově příchozím bude reprodukční cyklus restartován). Strategie chovu je taktéž identická s předchozím reportovaným druhem ( breed and cull strategy ). Summary: Two females of roans reared, ready to leave the zoo. Blesbok breeding stagnates due to inactive coordinator, necessary to breed them (the only Alcelaphinae in EAZA), in case of calf excess adopt breed and cull strategy. No changes in Liberec, problems with surplus, culling planned if no recommendations received. No changes also in nyala, breding delayed due to overrepresentation of the past male, new male will be introduced and surplus culled if no reccomendations received. Zoo Olomouc Zpracovala/By Libuše Veselá Oryx jihoafrický: v současné době chováme skupinu 17 oryxů v poměru pohlaví 2,15. Věková struktura stáda samic je od 1 do 19 let. V roce 2015 se narodilo celkem 9 mláďat (7,2), z nich odchováno bylo 5,2 a do dalšího chovu ponecháno 1,2. Od roku 2015 je v chovu mladý samec Kadet ze Dvora Králové, takže mláďata, která se rodí v právě tuto dobu v březnu 2016, jsou jeho první potomstvo. Březích bylo 8 samic, narozena jsou zatím 4 mláďata. V současné době řešíme občas se opakující zdravotní problém, při kterém zvíře pomalu ztrácí kondici za současného příjmu velkého množství krmiva a produkce velkého množství neformovaného trusu. Jinak je chov vcelku bez problémů, dlouhodobě pozorujeme velký posun v chování celého stáda. Pakůň běloocasý : v olomoucké zoo chováme skupinu 1,5. V roce 2015 se narodila jen dvě mláďata, zbývající tři samičky porodily v lednu Chov těchto antilop je zcela bez problémů, jediné negativum, které nedokážeme ovlivnit, je dlouhodobá převaha samců mezi narozenými mláďaty. Adax nubijský: chov těchto zvířat řídí EEP, momentálně chováme skupinu 3,6, z toho jsou 2,2 mláďata narozená , 2 staré 16 leté samice užívající si zaslouženého adaxího důchodu jako expoziční zvířata a vlastní chovnou skupinu tedy tvoří samec z Hannoveru a dvě samice narozené v Olomouci. Chov nechceme rozšiřovat a v budoucnu snad počítáme s jejich přemístěním do vhodnějšího výběhu. Safari Afrika V červenci 2015 byla zprovozněna africká část safari a jejím základním druhem je právě stádo oryxů jihoafrických. Oryxi jsou ve většině zoologických zahrad považováni za nebezpečný druh antilopy, a navíc jako obyvatelé otevřených afrických stepí na každý rušivý podnět reagují velmi prudkým útěkem, při kterém příliš nevnímají překážky. V omezeném prostoru tak může tato reakce snadno skončit nárazem. Vláček s návštěvníky vjíždí do výběhu v jeho dolní části, která je o kousek málo využívané plochy zmenšena, a jeho trasa byla zvolena tak, že se pohybuje zhruba po vnitřním obvodu výběhu. Zvířata mají uprostřed prostor, o kterém vědí, že je jejich a cítí se v něm bezpečně. Řidiči vláčků respektují, že pokud se oryxi pohybují po cestě, nesmí oddělit část stáda, aniž by zvířatům dali možnost spojit se opět dohromady. Zároveň musí dbát na to, aby se ve výběhu nepohybovalo současně více vozidel nebo pěší osoby a aby tak zvířata neměla pocit, že se na ně tlačí z více stran. Při zachování těchto pravidel je provoz zcela bezpečný, oryxi se chovají velmi klidně a korektně. English summary: Gemsbok traditionally kept, 2, 15, totally 9 calves born and 7 reared. Health (probably digestive) problems experienced, however breeding relatively without problems. The enclosure was recently opened as drive-through safari with a small zoo-train, no problems with oryx behaviour. Black wildebeest bred without problems, sex raio biased towards males. Addax breeding currently stagnates, plan to move them to more suitable enclosure. Zoo Ostrava Zpracoval/By Ivo Firla Chov antilop v Zoo Ostrava v průběhu roku zaznamenal výrazného nárůstu. K jsme měli tyto stavy: antilopa losí 1,6, antilopa jelení 30,10, gazela perská 2,0, nilgau 1,5, přímorožec beisa 2,0. 23

24 Proceedings Sborník odborné of the skupiny UCSZOO pro Antelope antilopy and a žirafy Giraffe při UCSZOO Committees Volume Číslo 2/2016 1/2015 Největší množství kopytníků nyní chováme v expozici Safari, která zahrnuje celkem 3 expoziční výběhy Africké Safari (původní rekonstruovaný výběh) dále Persie a Indie. Na Indii navazuje ještě jeden menší výběh s ubikací zimoviště. Na Africkém výběhu máme v současné době 1,3+1,0 žirafa Rothschildova (Giraffa camelopardalis rothschildi). V průběhu roku se narodil samec a koncem rodu se nám podařilo odvézt tříletou samici. Společně s nimi je zde stádo 1,6 antilop losích (Taurotragus oryx). Vzhledem k rekonstrukci zateplení pavilonu Safari byly tyto dvě skupiny zvířat společně spíše vyjímečně a žirafy většinu roku strávily ve vnitřní ubikaci nebo přilehlých dvorcích. Po většinu roku byl také oddělený samec, který je v omezeném prostoru agresivní k samicím. V letošním roce by mělo tyto dvě skupiny zvířat doplnit také stádo vodušek abok (Kobus megaceros). Ve druhém Africkém výběhu, ten není přímo součástí Safari, které je průjezdné vláčkem, jsou dva samci přímorožce beisa (Oryx beisa beisa), kteří sdílejí výběh společně se stádem 1,4 zebry Grévyho (Equus grevyi). V dalším výběhu Safari Persii jsou zastoupeny antilopy gazelou perskou (Gazella subgutturosa subgutturosa). Nyní máme dva samce, kteří jsou zatím ve dvorcích a nebyli ještě ve výběhu, který nyní obývají onageři (Equus hemionus onager) 1,4+0,2 a samčí stádo daňků mezopotamských (Dama mesopotamica), jejichž stádo se koncem roku rozrostlo na současných 6 kusů. Největší a také nejpočetněji zastoupený je výběh Indie. Zde se u většiny druhů zvýšil počet a také přibylo druhů (i když ne antilop). Nejpočetnějším druhem je antilopa jelení (Antilope cervicapra). Zde chováme samčí skupinu 29 kusů. Kromě toho máme ještě chovnou skupinu těchto antilop mimo toto Safari v tzv. Indii zblízka, kde byl stav na konci roku 1,10. Stádo nilgau (Boselaphus tragocamelus) se rozrostlo ještě před koncem roku 2014 o dvě mladé samice a na jaře bylo doplněno mladým chovným samcem. Příchod nových zvířat měl pozitivní vliv na stávající samice, které se sklidnily. Na rozdíl od předchozího roku, kdy se neustále všechny nilgau schovávaly a návštěvníci je téměř neviděli, tak nyní se již volně pohybují po výběhu i během dne. Kromě antilop jeleních a nilgau sdílí tento výběh skupina axisů indických (1,13), samec jelínka vepřího a 1,3 barasinga. Všechna zvířata společně strávila celou sezónu a také nyní tráví zimní období v zimovišti (ubikace s přilehlým menším výběhem). Nilgau jsou odděleny a mají přístupnou vnitřní ubikaci a dvorek. Antilopy jelení, axisi, jelínek vepří a barasingy jsou volně ve výběhu a mohou dle svých potřeb vcházet do ubikace. Nejproblematičtějším druhem jsou zde barasingy. Jsou to velmi lekavá zvířata a jakákoli změna je velmi stresuje. Ukázalo se to již při zavírání zvířat do zimního výběhu, kdy jako jediný druh, nepřešly do zimního výběhu. Toto se zdařilo až po delší době a během tohoto času došlo k několika zraněním, přeskočením valu atp.. Ani na zimovišti se nechovají jinak a některé samice nevcházejí do ubikace ani při velmi chladném počasí. Do výběhu Indie letos ještě přibudou dvě samice buvolů (Bubalus arnee f. bubalis), které spojíme s ostatními zvířaty až na letním výběhu. Summary: Number of antelope taxa significantly increased in Ostrava. Most of the species are kept in newly open safari exhibits Africa, India and Persia ( drivethrough by the zoo-train). Common eland with no births shares enclosure with Rothschild s giraffe, Nile lechwe expected to join them this year. Two males of beisa share enclosure with Grevy s zebra. Two males of goitered gazelle will join common exhibit of onager and Mesopotamian fallow deer. Blackbuck is the most numerous species in the Indian safari, kept togehther with breeding herd of nilgau and sharing the enclosure with axis, hogdeer and barasinga. Zoo Plzeň Zpracovala/By Mirka Palacká Prvním mládětem antilopy, které se u nás narodilo v roce 2015, byla samička nyaly nížinné, která se narodila v lednu. Následně se během jara narodili ještě tři samečkové. Pouze jeden z nich byl bohužel životaschopný. Při jednom z porodů jsme navíc přišli o mladou samici, která uhynula na vrozenou srdeční vadu. Během léta jsme odeslali mladý pár do jiného chovu a rok u nyal završilo narození zdravé samičky v říjnu. V květnu jsme si na doporučení koordinátora chovu přivezli mladou samici kudu velkého z německého Osnabrücku. Naše roční samice naopak odjela v říjnu do Serengeti Parku Hodenhagen. Poprvé se podařila odchovat mláďata od obou našich samic. V červenci se narodila samička a v říjnu sameček. Samička byla ze začátku apatická a musela se nějakou dobu uměle přikrmovat, ale nakonec z ní vyrostlo silné mládě. U samečka začala mít zdravotní problémy matka, ale naštěstí u tohoto druhu dokonale funguje alokojení. U vodušek lečve jsme tento rok neměli žádné mládě, protože jsme znovu zavedli koordinované porody v zimním období, od kterého bylo dva roky předtím omylem upuštěno. Během léta jsme museli ze zdravotních důvodů utratit dvě čtrnáctileté samice, přičemž jednu z nich jsme se snažili udržet i přes nádor na krku co nejdéle, protože měla pod sebou z loňského prosince mládě. Dva páry odešly do privátních chovů. Vzhledem k zatím neúspěšnému chovu bahnivců horských jsme si letos dovezli nového samce z Tierparku Berlín. Doufáme, že s novým samcem budeme úspěšnější. Téměř prokletý se pro nás stal chov gazely džejran. Vzhledem k předchozím létům chovu, kdy jsme ztratili spoustu zvířat při různých náhodných úrazech, jsme s velkým očekáváním hleděli na březost 24

25 Sborník Proceedings odborné of the skupiny UCSZOO pro Antelope antilopy a and žirafy Giraffe při UCSZOO Committees Volume Číslo 1/2015 2/2016 jedné z našich dvou samic. Myslím, že jsme udělali maximum pro to, aby mohla samice v klidu porodit. Bohužel poloha mláděte při porodu se stala osudnou pro oba. U antilop jeleních jsme obnovili chov s příchodem nepříbuzného samce z privátního chovu v roce 2014 k našim dvěma odchovaným samicím. Tento rok jsme se od nich dočkali prvních mláďat. Samečkové se narodili v květnu a v srpnu. V prosinci jsme museli utratit jednu ze samic, když se jí v čelisti objevil masivní zánět. U buvolců běločelých jsme letos dosáhli zatím maximálního počtu chovaných zvířat, když k chovnému stádu tří samic a samce a loňskému odchovanému páru v září přibyla narozená samička. Na konci roku se naštěstí podařilo domluvit umístění pro všechna mláďata. Doufám, že rok 2016 bude pro nás v chovu antilop úspěšnější a konečně se dočkáme odchovu u džejranů i bahnivců. Prvním mládětem antilopy roku 2016 v naší zahradě byl samec vodušky červené. V březnu začaly rodit nyaly nížinné. Nejprve se samici Zoe, která pochází z holandského Beeksebergenu narodil sameček Zulu a poté naší nejstarší samici Noe její první mládě u nás samička Nela. V dubnu ještě porodila samice Inbada samečka. Těchto mláďat si velmi vážíme, protože jsou to poslední potomci samce Mexe, který vloni na podzim uhynul. Vzhledem k tomu, že všechny naše nyaly původem pocházejí pouze ze dvou zahrad a to Dvora Králového a Beeksebergenu, tak jsme si po schválení koordinátorkou přivezli v květnu mladou samici Rehani ze ZOO Liberec. Nejočekávanějším porodem tohoto roku bylo bezesporu mládě gazely džejran. Vzhledem k tomu, že jsme v předchozích letech už přišli o dvě samice při porodu, nehledě na další úhyny po různých úrazech, jsme na naší březí samici hleděli s velkou nervozitou ráno jsme se konečně dočkali. Naštěstí všechno dobře dopadlo a máme zdravou samičku. Mnohem smutnější událostí byl úhyn samice bahnivce horského, která byla napadena samcem a kvůli závažným zraněním musela být utracena. V našem stádě kudu velkých úspěšně vyrůstají loňská dvě mláďata. Další porod plánujeme na červenec. Během jara se podařilo odeslat loňskou i předloňskou samici buvolce běločelého do ZOO Hannover. Samice byly v březnu spojeny se samcem, abychom se v zimě mohli dočkat dalších mláďat. Summary: Five calves born and 3 reared in nyala in 2015, three more in Two calves in greater kudu, the first one was supplementary hand-fed after birth, the second was allonursed by the first female as its mother suffered health problems. One calf in Kafue lechwe, due to management reasons all births planned for winter season when they are housed in stables. New male of reedbuck imported from Tierpark, early in 2016 the female was killed by male. Goitered gazelle experienced a lot of problems in the past, the birth was expected and conditions well prepared in 2015, however female and calf died due to the birth-position of the calf. One calf was successfully born in Breeding restarted in blackbuck. All calves of blesbok reared in past years were succesfully placed to new locations. Zoo Praha Zpracovala/By Barbora Dobiášová Antilopa vraná Máme aktuálně 1,4 základní stádo, chovné pouze 3 samice. Jedna v dlouhodobě horší kondici, nezabřezává a se samcem chodí do expozice na střídačku. 3,1 mladá zvířata k umístění. 1,2 letošní mláďata. Na další sezónu v plánu výměna chovného samce. Voduška abok 1,13. Letos narozeno 0,3. Plánovaný odchod 0,3 do Lešné a následná výměna chovného samce a ponechání stávajících odchovů ve stádě. Voduška červená 0,12. V loňském roce bez samce, pauza. Možná částečná redukce stáda v budoucnu dle prostoru. Adax 2,3. V letošním roce narozeno 1,0, očekávání dalšího porodu první úspěšné rozmnožení po 8 letech pauzy. Stávající velikost skupiny vyhovující. Antilopa losí 0,2. Doplnění expozice, neplánujeme rozšiřovat Beisa 4,5. V letošním roce očekáváme 1 porod. Chovné samice stárnou, v sezóně 2014 mladý chovný samec nenapářil ani jednu z nich. V sezóně 2015 proběhla výměna samce s Ostravou, nyní je 1 samice březí. Současně byl stažen zpět starší chovný samec Lucius z Ostravy (jako s jediným zatím zabřezly všechny nebo většina samic v roce 2012 a 2013). Plánováno jeho zapojení do chovu na letošní rok. Bongo 2,5. V letošním roce zatím narozeno 1,0, očekáváme další 2 porody. Z loňského roku se odchovalo 0,1 uměle s úspěchem, další mládě (taká samička) bohužel uhynulo na počátku letošního roku v důsledku metabolického selhání. Buvolec běločelý 1,3. V loňském roce poprvé zapojen do stáda nyní 2,5 letý samec. Očekávání porodů v pozdním jaře. Oryx šavlorohý 2,2 expoziční nechovná skupina. Sitatunga západoafrická 6,15.V loňském roce odchov 1,3 z toho jednou dvojčata. Letos samice nepřipuštěné, plánované spojení se samcem z Odense. Samostatná expoziční samčí skupina. Summary: Sables currently kept as a herd 1,4, with one of the females in worse condition, 3,1 young animals abou to leave and 1,2 current offspring. Three females born in Nile lechwe, planned change of breeding male. Kafue lechwe without male in 2015, breeding break. Herd size may be reduced in future due to space limitations. Addax male born, first success after 8 years, size of the herd suitable. Common eland only exhibit animals. Beisa calf expected, the previously succesful male will be added to the herd from Ostrava. One calf of bongo born, two more expected. One calf hand-reared last year and one calf died due to metabolic problems. Blesbok calves with new male expected. Scimitars only in non-breeding group, exhibit animals. 4 calves reared in sitatunga last year, once twins. One separated bachelor group. 25

26 Proceedings Sborník odborné of the skupiny UCSZOO pro Antelope antilopy and a žirafy Giraffe při UCSZOO Committees Volume Číslo 2/2016 1/2015 NÁRODNÍ STRATEGIE CHOVU ANTILOP V ZAHRADÁCH UCSZOO UCSZOO NATIONAL STATEGY OF ANTELOPE BREEDING Zpracoval/By Luboš Melichar V prvním čísle sborníku Gerenuk (2015) byl představen návrh regionální strategie chovu druhů antilop chovaných v celém EAZA prostoru, a to včetně užité metodiky. Na podkladu kompilovaných dat a stanovených kriterií se pak v mezidobí opakovaně sešla pracovní skupina při Komisi pro chov antilop UCSZOO a v postupných krocích vyhodnotila míru naléhavosti chovatelské podpory pro jednotlivé taxony. Ve výsledku tak vznikl seznam druhů se stanovenými prioritami rozvoje pro následující období (pracovní skupina se dohodla na nutnosti aktualizace dat v dvouletých intervalech). Je třeba zdůraznit, že se rozhodně nejedná o snahu direktivně určit co chovat a co ne, jde spíše o jakýsi manuál pro budoucí chovatele, který má být více komplexním informačním zdrojem (zejména s ohledem na vyhodnocení celé řady faktorů) s ambicí pomoci už v průběhu rozhodovacího procesu. Chtěl bych touto cestou osobně poděkovat všem aktivním členům pracovní skupiny, kteří se zapojili do dlouhého připomínkovacího procesu a přispěli tak k realizaci projektu, jehož výsledky teď můžeme představit. Jsou to jmenovitě Karolína Brandlová (ČZU a Zoo Dvůr Králové), Luděk Čulík, Jirka Hrubý, Radek Hlávka (všichni Zoo Dvůr Králové), Honza Robovský (PřF JU a Zoo Liberec), Petr Hrabina (Muzeum Jihovýchodní Moravy ve Zlíně) a Peter Lupták (Zoo Bojnice). Summary: Following the methodology presented in the last volume of Gerenuk, the working group within the Antelope committee has finalized the regional collection plan for UCSZOO. The list of species recommendations is not intended to be directive, its aim is to help zoos with their collection planning and provide summary of wide spectrum of available data in relation to individual antelope species currently kept in EAZA space. Table explanation: green fields priority species orange recommended yellow tolerated under certain conditions without colour not recommended Český název Latinský název Výsledek bongo Tragelaphus euryceros isaaci jedna z významných chovatelských výzev, CR v RL IUCN, regionálně sice zastoupen, ale s jednoznačnou rezervou DOPORUČENO džejran Gazella subgutturosa subgutturosa s ohledem na ochranářský status a dosud nízké počty v chovech vysoce DOPORUČENO gazela dama Nanger dama dama jeden z nejvíc žádoucích taxonů, RL status CR, nízké počty v lidské péči, jednoznačně DOPORUČENO, nutno pouze systematicky správně porovnat v databázích, chovat výhradně poddruh N. d. mhorr kudu malý Tragelaphus/Ammelaphus imberbis regionálně velmi málo zastoupený, chovatelsky náročnější taxon, z ochranářského hlediska i s ohledem na aktuální stavy a fungující program DOPORUČENO oryx arabský Oryx leucoryx v ČR a SR chovatelsky na ústupu, významnější stupeň ochrany, DOPORUČENO antilopa skákavá Antidorcas marsupialis V chovu prozatím málo rozšířená, obecně nevyřešená problematika odchovu, chovat odděleně, velmi komplikovaně využitelná ve vícedruhových expozicích - DOPORUČENO antilopa vraná Hippotragus niger náročný chov, výkyvy v početnosti populace, ne zcela zvládnutá technika chovu, aktuálně regionálně DOPORUČENO 26

27 Sborník Proceedings odborné of the skupiny UCSZOO pro Antelope antilopy a and žirafy Giraffe při UCSZOO Committees Volume Číslo 1/2015 2/2016 Český název Latinský název Výsledek buvolec běločelý Damaliscus pygargus phillipsi přes nízké skóre DOPORUČENO jakožto jediný zástupce buvolců v evropských chovech, surplus jedinci by měli být euthanázováni, nepoužívat kastrace dik-dik Kirkův Madoqua kirkii přes silně rostoucí zoopopulaci dobře využitelný s nevysokými nároky na místo, často ve vícedruhových výbězích, momentálně DOPORUČENO gazela dorkas Gazella dorcas akceptovatelný pouze ssp G.d.neglecta, vyšší ochranářský status, z celé skupiny největší dostupnost, i s ohledem na potřebu získávání původních chovatelských zkušeností DOPORUČENO gazela Thomsonova Eudorcas thomsonii nízké stavy v EAZA prostoru, u nás jen Dvůr Králové, DOPORUČENO chocholatka červená oryx beisa pakůň běloocasý voduška abok Cephalophus natalensis Oryx beisa Connochaetes gnou Kobus megaceros prozatím málo zastoupená v chovech, přes rychle se zvyšující počty pro další období DOPORUČENO vyšší ochranářský význam než O. gazella, nízká čísla v zoopopulaci, DOPORUČENO s ohledem na problémy s hybridizací v místě výskytu je třeba udržet geneticky kvalitní populaci v lidské péči, s prostorovými omezeními DOPORUČENO s aktuální ochranářskou potřebou a nevysokým procentuálním zastoupením v regionu DOPORUČENO, EEP program adax Addax nasomaculatus s ohledem na ochranářský status DOPORUČENO bahnivec horský Redunca fulvorufula spíše zajímavý taxon, ochranářsky bez významu, pod inbredním tlakem, momentálně s ohledem na čísla DOPORUČENO, v dalším období bude nutná revize a postup dle vývoje gazela Cuvierova Gazella cuvieri slabá kmenová populace v databázi ZIMS, ve Španělsku však dalších cca 250 neevidovaných jedinců, v místních podmínkách chovatelsky náročný taxon, přesto se silnou základnou DOPORUČENO, podobné podpůrné argumenty jako G. dorcas voduška jelenovitá Kobus ellipsiprymnus defassa vyšší ochranářský status než znamenaná, v regionu sice dobře zastoupená, přesto aktuálně DOPO- RUČENO s využitím ve vícedruhových expozicích antilopa jelení Antilope cervicapra široce rozšířená, doporučení pouze jako jeden z prvků vícedruhových expozic, samostatně NEDOPORUČENO antilopa koňská Hippotragus equinus s ohledem na regionální status a problematickou taxonomii momentálně NEDOPORUČENO, upřednostnit H. niger 27

28 Proceedings Sborník odborné of the skupiny UCSZOO pro Antelope antilopy and a žirafy Giraffe při UCSZOO Committees Volume Číslo 2/2016 1/2015 Český název Latinský název Výsledek antilopa losí buvolec káma gazela písková gerenuk chocholatka modrá chocholatka modrohřbetá chocholatka žlutohřbetá impala Taurotragus oryx Alcelaphus buselaphus caama Gazella leptoceros Litocranius walleri Philantomba monticola Cephalophus rufilatus Cephalophus silvicultor Aepyceros melampus obhájitelná pouze ve vícedruhových expozicích, samostatně NEDOPORUČENO aktuálně dožívající populace (jedinci), pravděpodobně špatný předchozí management, nezvládnutá chovatelská technika, momentálně bez další podpory v RL a importů NEDOPORUČENO aktuálně i s ohledem na ex-situ možnosti NEDOPORUČENO s aktuálně dostupným chovatelským materiálem nedává smysl, v případě dalších importů stojí za zvážení, pro náš region možná atraktivnější jedinci z F1 generace, chovatelsky velmi atraktivní, momentálně však doporučení nemá dostatečnou argumentační oporu, pro stávající období NEDOPORUČENO bez ochranářského významu, pouze chovatelský unikát, na doporučení chybí širší podpora, NEDOPORUČENO bez opory v RL, pouze chovatelsky unikátní, NEDOPORUČENO stejně jako C. rufilatus, chybí širší argumentační podpora, NEDOPORUČENO nejednotná taxonomie, stabilní populace v přírodě, nutno chovat ve větších stádech, spíše do velkých vícedruhových výběhů, prostor je výhodnější věnovat potřebnějšímu druhu - NEDOPORUČENO kudu velký nilgau nyala nížinná Tragelaphus strepsiceros Boselaphus tragocamelus Tragelaphus angasii exteriérově velmi atraktivní druh, v ČR a SR ale dobře odprezentován, nízký ochranářský status, momentálně NEDOPORUČENO dobře zastoupený, přívětivý wild status, další rozšiřování na úkor potřebnějších druhů nevýhodné - NEDOPORUČENO rychle stoupající počty v lidské péči v posledních letech, taxon využitelný ve vícedruhových expozicích jinak bez podpory, NEDOPORUČENO oryx jihoafrický oryx šavlorohý pakůň bělobradý Oryx gazella Oryx dammah Connochaetes taurinus albojubatus z celého rodu nejnižší ochranářský význam, přesto nejvyšší regionální zastoupení, další rozšiřování místní populace NEDOPORUČENO regionálně vysoké zastoupení, přes alarmující ochranářský status ve stávajícím období NEDOPO- RUČENO, s následující aktualizací revize nutná přes vysoké skóre s ohledem na genetické možnosti (inbrední tlak) a silnou populaci v AZA regionálně NEDOPORUČENO, vymezený prostor pro potřebnější taxony 28

29 Sborník Proceedings odborné of the skupiny UCSZOO pro Antelope antilopy a and žirafy Giraffe při UCSZOO Committees Volume Číslo 1/2015 2/2016 Český název Latinský název Výsledek pakůň modrý Connochaetes taurinus taurinus lokálně dobře zastoupen, in-situ stabilní, není důvod navyšovat regionální populaci, NEDOPORUČENO sitatunga Tragelaphus spekii gratus vysoké regionální zastoupení i velká populace v EAZA prostoru, další rozšiřování není vhodné, NEDOPORUČENO skálolez voduška červená Oreotragus oreotragus Kobus leche kafuensis bez opory v RL, chovatelsky sice unikátní, ale neopodstaněný, NEDOPORUČENO často používaná v kosmopolitních výbězích, momentálně chybí argumenty pro podporu chovu, dostatečně prezentovaná v rámci regionu, NEDOPORUČENO voduška znamenaná Kobus ellipsiprymnus ellipsiprymnus místně pouze Dvůr Králové, stejně jako K.e.defassa použitelná do vícedruhových expozic, samostatně momentálně nemá podpora chovu dostatečné opodstatnění, NEDOPORUČENO Vysvětlivky: zelená podkladová barva proiritní druh, oranžová doporučeno, žlutá doporučeno s výhradami, bez podkladové barvy - nedoporučeno CELKOVÝ PŘEHLED CHOVU ANTILOP UCSZOO V KONTEXTU RCP UCSZOO antelopes overview in RCP context Zpracovala/By Karolína Brandlová Letošní rok je pro antilopy rokem plánování. Zatímco v EAZA prostoru se doplánuje až v září v Belfastu, náš česko-slovenský tým již první národní strategii předložil. V následujících odstavcích se tedy podíváme především na druhy, jejichž chov v současné době považujeme za zásadní. V žádném případě to ale neznamená, že bychom podceňovali význam chovu všech dalších druhů, které v následujícím textu nejsou zmíněny. LESNÍ ANTILOPY / WOODLAND ANTELOPES V rámci skupiny lesních antilop byly jako prioritní vybrány dva druhy, bongo a kudu malý. V případě bonga se zdá, že se chov po komplikovaných letech letos obrátil k lepšímu. V Bojnicích snad máme tři březí samice, v Praze se loni povedlo odchovat mládě narozené císařským řezem, letos je již jedno mládě narozeno a dvě další očekávána, ve Dvoře se v loňském roce podařilo odchovat hned tři mláďata, Olomouc plánuje s chovem bong opět začít. Kudu malý je chovatelsky složitým druhem, který navíc dlouhodobě trpěl vysokou mírou příbuznosti v rámci Evropské populace. Tento problém se snad podařilo překonem úspěšným importem tří nepříbuzných samců z USA, z nichž jeden samec ze San Diega doplnil chovnou skupinu ve Dvoře Králové. Dvůr disponuje také poměrně velkou samčí skupinou, která je zapojena i do smíšeného výběhu. Nabízí se varianta vyzkoušet samčí skupinu kudu malých v některé z dalších našich zoo, aby byl potenciál chovatelského know-how ze Dvora Králové lépe využit v rámci unie. Mezi doporučené druhy lesní skupiny patří chocholatka červená s jedním párem zvířat ve Dvoře Králové. Jelikož se jedná v podstatě o jedinou dostupnou chocholatku, její chov v dalších zoo by byl přínosný z hlediska celkové diverzity chovaných antilop i z hlediska získání know-how v chovu malých druhů. Dalším doporučeným druhem je expozičně i chovatelsky zajímavá antilopa vraná, v současnosti chovaná ve Dvoře, v Praze a v Bojnicích. ANTILOPY SAVANY / SAVANNA ANTELOPES Zatímco prioritní druh mezi savanovými antilopami nemáme, druhů doporučených je hned sedm. Prvním z nich je problematická antilopa skákavá, kterou u nás chová jen Dvůr Králové. Přestože se jedná o druh v přírodě velmi běžný, dokonce pravděpodobně o jediný druh antilopy, jejíž počty v Africe stoupají, v Evropě se chov skákavých antilop potýká s dlouhodobými problémy, způsobenými nedostatečnou chovnou základnou a chovatelskou náročností. Druhým druhem, u nějž bychom rádi doporučili rozšíření chovu, je buvolec běločelý. Doporučení v tomto případě nevypadá jako nutné, jelikož se v loňském roce odchovalo ve čtyřech zahradách hned 8 mláďat a řada z nich již teď působí problémy jako surplus. Přesto doporučujeme nepřestávat, jelikož buvolec běločelý je jeidným druhem buvolce, kterého skutečně umíme chovat. Dik-dik Kirkův je jeden z mále druhů malých antilop, u nichž máme potenciál jejich chov rozvinout. Zatím chov funguje ve Dvoře Králové, v Bojnicích vy- 29

30 Proceedings Sborník odborné of the skupiny UCSZOO pro Antelope antilopy and a žirafy Giraffe při UCSZOO Committees Volume Číslo 2/2016 1/2015 padá situace s novým párem také nadějně. Dalším z doporučeným, ale nesnadných druhů, je gazela Thomsonova. Tato východoafrická klasika byla výzvou pro Dvůr Králové, kde se již povedlo odchovat několik mláďat a vytvořit samčí skupinu. Dalším druhem hodným velké pozornosti je oryx beisa, u nějž primární roli hraje stádo ze Zoo Praha a Ostrava přispívá sice malým, ale užitečným samčím ministádem. Mezi pakoni se zdá být pro náš region nejdůležitější pakůň běloocasý, chovaný ve Dvoře a v Olomouci. Zatímco ve Dvoře bylo stádo z důvodů managementu letos bez samce, v Olomouci bylo odchováno pět mláďat od pěti samic. Ze skupiny vodušek má nejvyšší prirotu jednoznačně voduška abok. Je potěšitelné, že kromě dvou tradičních chovatelů, Dvora a Prahy, se nedávno přidala i Zoo Jihlava a plány na chov jsou již i v Ostravě i v Lešné. POUŠTNÍ ANTILOPY / ARIDLAND ANTELOPES Skupina pouštích antilop patří obecně mezi ty nejvíce ohrožené situací v jejich původní domovině a zároveň mezi nimi najdeme druhy, u nichž se chov v lidské péči natolik daří, že může reálně přispět (a v několika případech již přispěl) k záchraně celého druhu. Adaxové nám letos v přírodě doslova vymřeli před očima, na našem chovatelském žebříčku by z aktuálního hlediska měli mít zásadní prioritu. Je potěšitelné, že je v zahradách stále máme v hojném počtu, Praha obnovila chov po osmi letech, Dvůr plánuje nového samce, Hodonín plánuje další chov. Olomouc chov zatím spíše omezuje a hledá pro adaxe vhodnější výběhy. Ze dvou druhů pouštních oryxů, které přežívají pouze díky chovu v zoologických zahradách, bychom se měli snažit podpořit především chov arabských oryxů, které v našem regionu chová pouze Zoo Bratislava. Naproti tomu šavlorohým oryxům se všeobecně daří a v současné chvíli není třeba jejich chovy rozšiřovat. Naopak bychom se měli zamyslet nad možnostmi rozšíření chovu gazel dama a třeba vyzkoušet gazelu dorkas jako nový druh do našich kolekcí. ASIE / ASIA Chov asijských druhů antilop je u nás stále druhově velmi omezen. Zatímco antilopa jelení a nilgau patří k druhům, které rozhodně není třeba dále rozšiřovat, jelikož jsou všeobecně velmi početné, pozornost by bylo třeba věnovat chovu džejranů, kde v současné době přes četné neúspěchy skóruje Zoo Plzeň. Držme palce jejich letošnímu zdařile narozenému mláděti, ať se dočká dospělosti. Summary: We found two priority species among woodland antelopes. Bongo, breeding of which was relatively succesful in the last years, and lesser kudu, where a new breeding was imported and male group succesfully introduced to the mixed exhibit. Red duiker and sable are recommended for further breeding in Czech and Slovak region. There are seven reccomended species in savanna antelopes. We would like to support breeding of springbok, not to loose it from EU region. Blesbok should be promoted as the only Alcelaphinae species we are able to breed. Situation of Kirk s dikdik may look promising and also the breeding of Thomson s gazelles. We would like to support breeding of beisa oryxes over gemsbok and black wildebeest over blue one. Among waterbuck the Nile lechwe has the highest priority. Arid antelopes have proven to have a good reintroduction potential, we support breding of recently almost extinct addax, Arabian oryx, having lower priority for scimitars. We would like to support dama gazelle breeding and try dorcas in our region. The most important species of Asian region is for sure the Goitered gazelle, finally successfuly born in Pilsen. Umělý odchov bonga horského (Tragelaphus eurycerus isaaci, Thomas, 1902) v Zoo Praha po porodu císařským řezem Artificial rearing of bongo after the caesarean section Zpracovali/By Barbora Dobiášová, Roman Vodička Tým chovatelů: J. Vašáková, J. Sebíň, V. Svobodníková, J. Svoboda Narození čtyřicátého šestého mláděte v historii pražského chovu od roku 1988 předcházely komplikace. Očekávaný druhý porod samice Miagi začal během denní služby chovatelů odchodem hlenové zátky. Během noci však k porodu mláděte nedošlo a výrazný posun nenastal ani následujícího dne. Dalšího dne ráno bylo zřejmé, že samice má s porodem problém, objevil se u ní výhřez pochvy, porod dále nepokračoval. Bylo nezbytné samici uspat, vyhřezlou pochvu reponovat a zafixovat svorkami. Následujícího dne provedl tým veterinářů císařský řez. Podle předchozího vyšetření, kdy mládě v děloze nereagovalo, jsme se prvoplánově snažili zachránit samici. Během náročného výkonu, se ale podařilo vybavit živé mládě obvyklé velikosti (porodní váha 18 kg), které bylo ihned předáno do péče chovatelů. Osud matky byl nejistý, a proto jsme ještě během anestezie z mléčné žlázy odstříkali mlezivo. Mládě bylo samičího pohlaví a mělo slabší pánevní končetiny, bez opory samostatně nestálo. Dávat ho k samici, vyčerpané po dvou anesteziích během dvou dnů, která navíc i své první mládě kojila velmi neochotně, nemělo v danou chvíli smysl. Rozhodli jsme se proto s ohledem na okolnosti přistoupit k umělému odchovu. Mládě 30

31 Sborník Proceedings odborné of the skupiny UCSZOO pro Antelope antilopy a and žirafy Giraffe při UCSZOO Committees Volume Číslo 1/2015 2/2016 ještě ten den dostalo dávku mleziva od samice a bylo umístěno v samostatném boxu s hlubokou podestýlkou. Od druhého dne po spojení s matkou, které dopadlo dle očekávání nezájmem samice o mládě, bylo zahájeno umělé krmení mláděte nejprve kombinací kravského mleziva a Sunaru (L. Čulík, R. Hlávka: Umělý odchov antilopy vrané) a později z důvodu větší vhodnosti kombinací kozího mleziva se zahuštěným mlékem Tatra. Postupně jsme v mléčné náhražce navyšovali podíl tuku (za použití 33% kravské smetany) a bílkoviny (přidáním syrovátkového proteinu) abychom výsledné složení, co nejvíce přiblížili mateřskému mléku bong. Ve stáří dvanácti dnů přestalo mládě mléčnou náhražku dobře trávit, což se projevilo řídkým průjmem a sníženým příjmem umělého mléka. Složení náhražky bylo nutné dále upravit. Ve stáří jednoho měsíce se podařilo vybalancovat složení mléka na takový poměr, který byl dobře akceptován po celou dobu přikrmování. Váhový přírůstek byl vyrovnaný v rozmezí 0,5 1,0 kg za dva dny. Mládě se vážilo v prvních 2 týdnech spolu s chovatelem a poté se naučilo chodit na speciálně upravenou lyžinovou váhu. Mláďata bong horských pijí od samice v častých intervalech po menších dávkách, proto bylo nutné krmit mládě obdobně i v případě umělého odchovu. Krmení probíhalo 7 x za den v intervalu 3 hodin od 6:00 ráno do 24:00. Počet krmných dávek byl snížen na 6 ve stáří 6 týdnů, na 5 ve stáří 3 měsíců, 4 ve stáří 4 měsíců až k postupnému odstavení ve stáří 5 měsíců. Důležitým aspektem umělého odchovu je včasná socializace mláděte s ostatními členy stáda. Poté co bylo mládě bez úspěchu spojeno s matkou, bylo od druhého dne života spojováno s dospělou samicí Maureen a jejím o 5 dní starším mládětem. Samice jevila o cizí mládě od počátku zájem a měla snahu ho čistit. Mládě však nikdy neprojevilo snahu hledat struky a od samice se napít, fixace na krmení z láhve byla téměř okamžitá. Pro správný rozvoj chování však bylo spojování s dalšími členy stáda nezbytné, a pokud nenastaly zdravotní komplikace, bylo mládě spojeno s druhou chovnou samicí. Později po zahojení rány po císařském řezu také s matkou. Důležitá byla nejen socializace, ale i odpozorování potravních návyků. Mládě začalo přižírat pevnou stravu ve stáří deseti dnů, poté co toto chování odkoukalo od samice Maureen. Ze zdravotních komplikací u mláděte byl nejzávažnější stav pravé pánevní končetiny. Patní kloub byl nestabilní a mládě se první den samostatně ani nepostavilo. V době mezi krmením bylo nutné končetinu rehabilitovat a zhruba po dvou týdnech se postoj zlepšil. Při větším zatížení mládě na končetinu kulhalo až do odstavu, stav končetiny se však zlepšoval a nyní není kulhání patrné. Během prvního měsíce po narození dostávalo mládě podpůrné látky (vitamíny a minerály) injekčně, posléze se přimíchávaly do mléka podle potřeby a výsledků pravidelných rozborů z krve. Zhoršený stav srsti byl patrný během umělého odchovu, zcela se srovnal po kompletním odstavení mladé samičky a přechodu na krmnou dávku dospělých zvířat. Summary: The 46th birth of bongo in Prague zoo started with complications and finally ended in Caesarean section and succesful hand-rearing of a female calf. 31

32 Proceedings Sborník odborné of the skupiny UCSZOO pro Antelope antilopy and a žirafy Giraffe při UCSZOO Committees Volume Číslo 2/2016 1/2015 PŘEHLED CHOVU ŽIRAF V UCSZOO UCSZOO Antelope breeding overview Zpracoval/By Luděk Čulík, převzato a upraveno z ročenky UCSZOO Na konci roku 2015 chovalo 11 zoologických zahrad České a Slovenské republiky 94 žiraf, ve dvou poddruzích (žirafy Rothschildovy a žirafy síťované). Trend neustálého zvyšování stavu žiraf je problematický a to nejen na území České a Slovenské republiky, ale v celé Evropě. Došli jsme do bodu, kdy se chov žiraf daří, ale není prostor k jejich umístění. Nových zájemců o chov, kteří by splňovali kritéria slušného chovného zařízení nepřibývá, a tak přichází od evropského koordinátora chovu stále častější výzvy k dočasnému přerušení chovu, kastraci a nebo aplikaci antikoncepce. Kastrace ale mnoho nevyřeší. Jedinci setrvají na místě, které by mohlo být využito pro chov, a jsou už navždy vyřazeni z reprodukce. Antikoncepce jen zdánlivě a jen na nějaký čas může řešit vzniklý problém. Delší podávání antikoncepce u žiraf není ještě dostatečně vyzkoušeno a první zkušenosti už naznačují problémy s reakcí samců na samice s antikoncepcí a není ani znám výsledem dlouhodobého podávání antikoncepce samcům. Populace žiraf se rozrostla tak, že evropský koordinátor chovu přistoupil k vyjádření důležitosti každého jedince, procentuální známostí jeho rodokmenu. Ti jedinci, kteří se dostanou pod kritickou hranici, budou z chovu vyřazováni a budou pak žít v separovaných skupinách, bez možnosti se množit. Pokud se situace nezlepší, nevyhneme se v budoucnu použití regulérního nástroje managementu chovu, jako je eutanazie. Současný stav žiraf v České a Slovenské republice zaznamenal oproti minulému roku snížení o 5 jedinců a začíná se tak projevovat zmíněný trend pozastavení růstu populace v celé Evropě. Komise pro chov žiraf byla také informována o chovu dalšího druhu, který patří k žirafovitým, a tím jsou okapi. Tento druh stále chová jen ZOO Dvůr Králové. V květnu 2015 byla samice Ebony (druhé mládě narozené v Zoo Dvůr Králové) přemístěna na doporučení evropského koordinátora do Zoo Basilej. V současné době je tedy ve Dvoře Králové chován jen samec Ewango a doufáme, že v brzké budoucnosti k němu bude doporučena samice a slibně započatý chov se dočká pokračování. Summary: Giraffe breeding in Czech and Slovak zoos reflects the problems of the whole European region. Giraffes are now relatively easy to breed and their increasing numbers cause problem with their placement. Castration and contraception are often reccommended by coordinator, however both approaches in fact do not provide a solution. Castrated animals lost the breeding ability and just occupy the place for potential breeding individuals. The long-term effect of contaception has not been deeply studied yet, e.g. the reaction of male to contracepted females. Although not easy to take the decision, culling may become the solution for future. Změny stavu žiraf Rothschildových (Giraffa camelopardalis rothschildi) v průběhu roku 2015 Zoo Stav k Příchody Porody Úhyny Odchody Stav k Bratislava Dvůr Králové Jihlava Lešná-Zlín Liberec Olomouc Ostrava Praha Plzeň Ústí nad Labem (74) (15) 4.6 (10) 2.3 (5) (74) 32

33 Sborník Proceedings odborné of the skupiny UCSZOO pro Antelope antilopy a and žirafy Giraffe při UCSZOO Committees Volume Číslo 1/2015 2/2016 Změny stavu žiraf síťovaných (Giraffa camelopardalis reticulata) v průběhu roku 2015 Zoo Stav k Příchody Porody Úhyny Odchody Stav k Brno Bratislava Dvůr Králové Jihlava (25) (1) 0.3 (3) 2.1 (3) 6.14 (20) Historický vývoj stavů žiraf v České a Slovenské republice (k ). Zoo Brno Zpracovala/By Dorka Gremlicová Stav žiraf síťovaných v Zoo Brno bol ku koncu roka 2014 v počte 2,5. Skupinu tvorí samec M Toto zo Zoo Kolín (nar. 2009), dve samice zo Zoo Dvůr Králové, Janette (nar. 2001) a Tosha (nar. 2006), dve samice narodené v Zoo Brno, Tabita (nar. 2010) a Taziyah (nar. 2013). Ve skupině žiraf síťovaných probíhá pokus o pozastavení reprodukce, býkovi je podávána vakcína Improvac, samička narozená v lednu a mládě očekávané v létě by tak měli být na nějakou dobu posledními přírůstky. Summary: Reticulated giraffes (2,5) are kept in Brno. Reproduction is being stopped now, bull is treated by Improvac. A female born in January and expected birth in summer should be the last ones for some time. Zoo Dvůr Králové Zpracoval/By Luděk Čulík OKAPI A ŽIRAFY V roce 2015 došlo v chovu okapi k jedné změně. Na doporučení koordinátora odešla samice Ebony do Zoo v Basileji, kde se bude moci zapojit do chovu. Doufáme, že koordinátor doporučí v dohledné době k našemu samci Ewangovi vhodnou samici, aby i náš započatý chov mohl dále pokračovat. Chov žiraf je v Evropě v celkovém útlumu, na který jsme museli reagovat i my. Populace se za léta natolik rozrostla, že je problém s umístěním nejen samců, ale i samic. Proto některé zoologické zahrady přistoupily na podávání antikoncepce, či dokonce kastrace. Po úhynu chovného samce Jitu u žiraf síťovaných, jsme se rozhodli pozastavit chov na dva roky a až poté přivézt nového chovného samce, který bude kompatibilní ke všem našim samicím, a jeho potomci budou umístitelní v jiných zařízeních. K našemu rozhodnutí přispělo i to, že jsme započali 33

34 Proceedings Sborník odborné of the skupiny UCSZOO pro Antelope antilopy and a žirafy Giraffe při UCSZOO Committees Volume Číslo 2/2016 1/2015 s přístavbou zimní haly pro žirafy k stávajícímu pavilonu. V situaci kdy budou v okolí pavilonu probíhat stavební práce a manipulace se žirafami bude velmi náročná, by nebylo moudré dovézt nového jedince a zkoušet ho zapojit do skupiny. Výhodou nové haly bude, že návštěvníci konečně uvidí žirafy i v zimním období. V chovu žiraf Rothschildových je stále v chovu samec Tommy pocházející ze Zoo Rhenen, ale jeho geny už jsou díky početné skupině jeho družek v žirafím světě natolik rozšířené, že je čas jej z chovu vyřadit. Koordinátor doporučil jen pár samic, s kterými může mít Tommy ještě mláďata a pak přijde čas na samce nového. Tommy je v chovu již od roku 2004 a narodilo se po něm 35 mláďat. Summary: Okapi female left due to coordinators decision, hope to get new female to restart breeding. Giraffe breeding reacts on the European situation. Reticulated giraffes are currently without male, the old male died and new one will come after the reconstruction of giraffe house. Rothschild giraffes waiting for the male exchange, the current male has produced 35 calves already. Zoo Liberec Zpracoval/By Luboš Melichar Žirafa Rothschildova (Giraffa camelopardalis rothschildi) - stav k , 5 V závěru roku 2015 jsme eutanázovali dvě žirafy mladého samce v rámci managementového opatření (dlouhodobě neumístitelný) a chovnou samici kvůli přetrvávajícím problémům s kondicí (přes dlouhodobou léčbu nebylo možné zvíře stabilizovat a zejména v době březosti, resp. laktace viditelně strádalo). Porod jsme v minulém roce zaznamenali pouze jeden samička Anastasia byla bez potíží přirozeně odchována pod matkou Twigou. Naproti tomu jediný porod v roce letošním skončil úhynem mláděte v jeho průběhu. 23-letá samice Nancy nedokázala mládě spontánně vypudit i kvůli jeho zadní poloze, s asistencí byl sameček po delším úsilí vytažen, ale zachránit se jej nepodařilo. V dubnu letošního roku přibyla do stáda čtyřletá samice Imara z Budapešti. Zvíře přišlo na doporučení koordinátora jako geneticky cenný jedinec s více než 90% známého původu. Bohužel se v tomto případě potvrdilo, že systém centrálních doporučení na základě prostých čísel je komplikovaný a často nefunkční, v konečném důsledku může dlouhodobě celou populaci i významně poškodit. Žirafa je na svůj věk malá a velmi slabá, naše dvouletá samice Niobe v porovnání neztrácí na výšku téměř nic a je výrazně silnější. Na protestní zprávu žádná ze zúčastněných stran nereagovala. V této chvíli disponujeme tedy velmi cenným plemenným samcem Mikem a dvěma chovnými samicemi (zmíněná maďarská s velkým otazníkem), starou samicí Nancy, která byla z chovu vyřazena a dvěma odchovanými samičkami, které by měly být v následujícím období umístěny v jiném zařízení. Summary: Two giraffes were euthanased in Liberec by the end of 2015, one young male as surplus and one old female with health problems. One calf was born and reared in 2015, while in 2016 the only calf died during parturition in backwards position. One female came from Budapest zoo, recommended by coordinator as individual with 90% pedigree known. Unfortunatelly this animal is very weak, pointing out the discrepancy between the breeding suitability assessed by computed values and by the overall condition. Zoo Olomouc Zpracovala/By Libuše Veselá Při úvaze o chovu žiraf v roce 2015 je třeba se vrátit do roku 2014, kdy kromě porodů 5 samic, které úspěšně odchovaly svoje mláďata, proběhly ještě další 3 porody, které skončily nezdarem. Zatímco mládě od nejstarší samice Aminy neprojevilo potřebnou vitalitu, matky Susan a Paula neměly dostatek zkušeností, aby si poradily s narozenými mláďaty ve skupině několika dalších žiraf a proto 3 mladí samečci, u kterých se odchov přirozenou cestou nedařil, byli utraceni. Dvě z neúspěšných matek, Susan a Paula, byly ihned po nezdařeném odchovu vráceny zpět do stáda, aby uvolnily místo v porodních boxech a taky proto, že ve stádě jsme měli samce Kumbuka, přivezeného na konci roku 2012 z rozhodnutí koordinátora EEP, podle kterého vzhledem k počtu mladých chovu schopných samic bylo zvlášť důležité přivézt do Olomouce právě tohoto samce. Nepředpokládali jsme proto žádný problém, avšak následně v souvislosti s aktuálním vývojem situace v evropském záchranném programu žiraf byl Kumbuko ze stáda jakožto samec s pouze 75% známého původu oddělen. Vzhledem k dlouhé době březosti žiraf se výsledky jejich krátkého společného pobytu ve výběhu dostavily až v létě Jako první již na jaře rodila desetiletá Samantha, jejíž předchozí mláďata Shani a Salongo byli ze zdravotních důvodů odchována za vydatné pomoci ošetřovatelů. Své třetí mládě samičku Saran nebyla matka zpočátku ochotná pustit k vemenu, mládě mělo hlad, ale protože bylo velmi vitální, dokázalo si svůj zájem prosadit. Následoval porod zkušené matky Zairy, která odchovala samečka Zuhriho. Nakonec porodily obě neúspěšné matky z roku 2014 Paula a Susan a narodila se samička Phoenia a sameček Shaaboni. Paula a Susan se tentokrát zachovaly jako dobré matky a tak jsme v průběhu roku 2015 čtyřikrát překonali historicky nejvyšší počet žiraf chovaných v Zoo Olomouc, až jsme se postupně dostali na počet 22 kusů těchto impozantních tvorů. 34

35 Sborník Proceedings odborné of the skupiny UCSZOO pro Antelope antilopy a and žirafy Giraffe při UCSZOO Committees Volume Číslo 1/2015 2/2016 Do roku 2016 jsme však vstoupili jen s devatenáctičlenným stádem. 24. října den po svých 21. narozeninách uhynula naše nejstarší žirafa, oblíbená Amina. Na přelomu listopadu a prosince v rámci evropského záchranného programu odcestovaly dvě naše samice, Abena a Kamilly, do tureckého Izmir Wildlife Park. Transport nebyl jednoduchý především z důvodu vcelku komplikovaného jednání při zařizování transportní dokumentace do této neobvyklé destinace. Navíc nás tlačilo nepříznivé počasí a docela velký počet žiraf, které bylo nutno po dobu nakládání umístit do omezeného prostoru. Samotný přesun do Turecka, kdy každá žirafa cestovala zvlášť, byl dlouhý a ne zcela bezpečný. Jeho realizace se po dlouhém vyjednávání nakonec ujala osvědčená německá firma Marlies Slotta Organisation. Obě žirafy nakonec v pořádku dojely na místo určení. I tak jsme měli na přelomu roku nejvyšší počet žiraf, který kdy byl v olomoucké zoo při závěrečné inventarizaci. Bylo to 19 kusů v poměru pohlaví 6,13. Starší dva z odchovaných samečků Nuru a Zuri už vykazovali známky pohlavní dospělosti, kromě toho, že spolu neustále bojovali, pokoušeli se pářit samice, a proto byla u nich aplikována antikoncepce, kterou bez problému snášeli. V současné době se jedná o jejich přesunu do jiné chovatelské instituce s koordinátorem evropského chovu. Summary: Historical record in giraffe numbers was kept in Olomouc Zoo, after births of 4 calves sired by male Kumbuko. Maximum number reached was 22, while after one death and two females left the final number at the end of 2015 was 19 giraffes. Two females were transported to Turkey very complicated logistics and administrative, land transport cannot be reccommended. Two of the subadult males in the herd contracepted. Zoo Plzeň Zpracoval/By Honza Konáš Zatím je u nás stále samčí skupina žiraf Rothschildových, Lex (* v Zoo Ostrava), Bořek a Jirka (* a * v Zoo Praha). Takže náš chov, co se týče zvířat, je beze změn. Summary: Male group of Baringo giraffes (3,0) in Pilsen unchanged. VÝZVA KE SPOLUPRÁCI NA VÝZKUMU Research call Zpracovala/By Karolína Brandlová Při editaci příspěvků ze zoo jsem několikrát narazila na velmi zajímavou situace spojenou s kojením mláďat. Jedná se často o unikátní případy, které by mohly být při jednoduše sebraných datech a rychlém zpracování publikovány ve vědeckých časopisech, což by mělo být jednou z důležitých funkcí každé zoologické zahrady. Ráda bych vás proto všechny požádala, abyste mne v případě zájmu o spolupráci v podobných případech informovali, jedná se zejména o situaci kdy: Mládě přijde o matku a kojí ho (adoptuje) jiná samice, ať již sama má nebo nemá mládě Mládě saje u jiné samice než u své matky (alosaje) Samice kojí jiné než vlastní mládě nebo dokonce nechá sát dospělé jedince Narodí se dvojčata u druhu, který bežně rodí jen jedno mládě Pokud pro nás bude situace technicky zvládnutelná, přijela bych nebo poslala studenta, aby napozoroval potřebná data (jedná se zejména o délku jednotlivých kojení, o to, kdo kojení začal, kdo ukončil a jak, zda samice mládě očichávala apod.). U případů, které se vyskytují ojediněle, stačí i pár hodin kvalitně sebraných data na dobrou publikaci třeba v časopise Zoo Biology. V takovém případě bychom byli samozřejmě rádi za bližší spolupráci s příslušným zoologem a/nebo chovatelem a v případě aktivní spolupráce ho/jí/je zařadili do autorského kolektivu (poděkování instituci v článku je samozřejmostí). Předem děkuji za spolupráci! Summary: A lot of incidental cases connected with maternal behaviour and nursing should be relatively easily published, if the data are collected in the right shape. We announce our interest especially in case of adoption, allonursing, allosuckling and births of twins in species where single calf is common. Cooperation in data processing may lead for a common publication for the benefit of all involved parties. Thank you! 35

36 Proceedings Sborník odborné of the skupiny UCSZOO pro Antelope antilopy and a žirafy Giraffe při UCSZOO Committees Volume Číslo 2/2016 1/2015 ČÍ JMÉNO NESE ŽIRAFA ROTHSCHILDOVA? Who s behind the name of Rothschild s giraffe? Zpracoval/By Jan Robovský (katedra zoologie PřF JU a Zoo Liberec) Ve vědeckých či národních jménech živočichů (obecně organismů) můžeme často rozeznat pojítka na významné osobnosti nebo i mytologické postavy, přičemž taková jména označujeme jako eponyma. V případě skutečně žijících osob chtěl autor popisu vyjádřit většinou podíl dotyčného na objevu nebo všeobecné zásluhy pro obor a v naprosté většině případů by dotyčný měl být polichocen. Známe však i některé badatele, kteří eponyma stanovili zlomyslně, jméno svých kolegů použili tedy k pojmenování organismů nevzhledných či třeba páchnoucích. Jedním z takových dobráků byl i samotný otec vědeckého názvosloví rostlin a živočichů Carl Linné. Možná se čtenář už vícekrát zastavil nad eponymy s otázkou, kdo a proč u toho či onoho zvířete vystupuje, v tom případě lze doporučit eponymický slovník savců (Beolens a kol. 2009), k dispozici jsou už i slovníky pro obojživelníky, plazy a ptáky. Někdy eponymum může rozvinout příběh kolem zajímavého taxonu, v případě žirafy Rothschildovy (Giraffa (camelopardalis) rothschildi) si dovolím vyjádřit názor, že spojuje dva velikány žirafu coby nejvyššího savce a jednoho zcela mimořádného zoologa. Byl jím Walter Rothschild ( ), příslušník vlivného a na začátku 20. století vůbec nejbohatšího britského rodu, který provozoval síť bankovních domů. Protože byl prvorozeným synem, vkládali do něj rodiče zvláště velká očekávání, Walter byl ale často nemocný, což se promítlo významně i na jeho izolovanosti vůči svým vrstevníkům. Byl bázlivý, vyhýbal se očnímu kontaktu, měl problémy s řečí, k tomu všemu byl k zlosti otce okouzlen krásou přírody a zvláště živočichů, jedno, jestli živých či preparovaných. Ač byl zasvěcován do provozu bankovní sféry a po 20 let tuto práci vykonával, rodina musela uznat, že jeho mladší bratr Charles je na tomto poli výkonnější a šikovnější. Rodina tak začala naplno respektovat jeho oddanost zoologii, kterou i vystudoval v Bonnu a na Cambridge, a dala volný průběh (s finanční podporou) jeho snu o vlastním muzeu, se kterým přišel už kolem svého sedmého roku. Během několika málo let dokázal Walter Rothschild vybudovat v Tringu věhlasné zoologické muzeum, největší soukromé muzeum tohoto typu, navíc obohacené o zvěřinec se zajímavými chovanci, jakými byli kasuáři, emuové, kiviové, marabuové, jeřábi, dingové, kapybary, luskouni, jeleni, ježury, divocí osli, klokani, zebry nebo galapážské želvy. Dosáhl na tomto poli věhlasu odpovídající rodinné značce Rothschild. Rodina mu sběratelskou vášeň vlastně ani moc zazlívat nemohla, Rothschildové byli proslavenými sběrateli knih, obrazů, šperků, známek, někteří členové rodu sbírali i posmrtné masky apod., jeho bratr Charles mimochodem sbíral kosatce a blechy. Sbírky v Tringu obsahovaly na svém vrcholu 300 tisíc kožek ptáků, 200 tisíc ptačích vajec, 2250 tis. motýlů, 30 tisíc brouků a tisíce obratlovců včetně vyhubené kvagy, tehdy téměř vyhubeného kozorožce alpského nebo prvních živých reprezentantů nových druhů ze zoologických zahrad (nosorožec tuponosý). Je třeba poznamenat, že tento věhlas byl plně zasloužený, nebyl jen koupen, peníze byly prostředkem k podpoře sběratelů přírodnin po celém světě, pro vydávání krásných monografií (např. o vyhynulých ptácích, kasuárech, stromových klokanech, rajkách apod.) a vlivného časopisu Novitates Zoologicae a dále k zaměstnání svých dvou znamenitých kurátorů a současně preparátorů i knihovníků nesmírně bohaté zoologické knihovny, jimiž byli ornitolog Ernst Hartert a entomolog Karl Jordan. Nebyl pasivním majitelem muzea a sbírek, ale sbírky s oběma kolegy s neuvěřitelným nasazením zpracovával a pozorované odlišnosti taxonů pečlivě popisoval. K tomu byl výborně vybaven - měl vytříbený taxonomický cit pro formu a barevné rozdíly a fenomenální paměť. Tringské trio velmi efektivně rozvíjelo Darwinovy evoluční přístupy a mělo zásadní vliv na prosazení používání trinomického názvosloví (pro poddruhy) a principu priority v zoologickém názvosloví. Muzeum mu bylo životní náplní, a když musel v roce 1932 významnou část ptačí sbírky prodat americkému Přírodovědnému muzeu za 225 tisíc dolarů, aby finančně odškodnil bývalou milenku (celý život fungoval jako starý mládenec), zlomilo mu to srdce. Bratr se mu snažil vždy v rámci možností pomáhat, ale zemřel už v roce 1923 a od této doby byl život jeho staršího bratra těžší. Byl zlomený, unavený a stárnoucí, umírá dva roky po své matce v roce 1937 ve věku 69 let. Jeho zbylé sbírky byly začleněny do sbírek londýnského přírodovědného muzea. Dodejme, že muzeum v Tringu bylo otevřeno veřejnosti v roce 1892 a dnes je jednou z poboček londýnského Přírodovědného muzea. K dokreslení jeho osobnosti je možné zmínit, že byl vnímán jako nejvýstřednější zástupce Rothschildů, fotografie kočárových zeber z centra Londýna nebo jeho fotografii sedícího na želvě obrovské tento dojem mohly posilovat. Dobovým pohledem ano, jak jinak pohlížet na lorda/ barona, který místo společenské konverzace preparuje zvířata a baví se nadšeně jen s kolegy z oboru. Dnešní pohled by byl shovívavější byl by vnímán nejspíše jako neuvěřitelně nadšený a vynikající taxonom typu splitter, který má tendenci druhy spíše štěpit. Jediné, co by mu bylo možné z dnešní perspektivy vytknout, by byla míra štěpení variability a hlavně nekladení většího důrazu na detailnější lokaci svých exemplářů (řada měla jen hrubé údaje typu Nová Guinea, Kongo apod.). V celkovém pohledu vykonal obrovský kus práce a nesmazatelně se zapsal do zoologického poznání biologické rozmanitosti naší planety, paradoxně je tak známější než řada Rothschildů odpovídajících dobovým společenským očekáváním. Odhaduje se, že badatelské trio z tringského muzea vyprodukovalo cca 1200 publikací a popsalo nových druhů! Jeho jméno bylo použito pro pojmenování 153 hmyzích taxonů, 58 ptáků, 18 savců, 3 ryb, 3 pavouků, 2 plazů, 1 stonožky a 1 červa, ze savců je žirafa nejcharismatičtějším zástupcem v řadě hlodavců, klokanů a jiných vačnatců. 36

37 Sborník Proceedings odborné of the skupiny UCSZOO pro Antelope antilopy a and žirafy Giraffe při UCSZOO Committees Volume Číslo 1/2015 2/2016 Navzdory své společenské plachosti byl aktivní i politicky, byl prvním židovským členem Sněmovny lordů a předsedou britské Sionistické organizace, podílel se také na vzniku tzv. Balfourovy deklarace (vyjádření postoje britské vlády v otázce vytvoření židovské domoviny na území historické Palestiny). Formálně byl označován za barona. Tringská minizoo a muzeum patrně přispěly i k vědecké kontinuitě u Rothschildů, syn a dcera bratra Charlese, kteří vyrůstali v Tringu, se stali věhlasnými vědci, Victor embryologem, Miriam parazitoložkou. A jak si zasloužil žirafu? Na tuto odlišnou žirafu nezávisle narazil Sir. H. Johnston a major P. H. G. Powell-Cotton s tím, že druhý znalec africké přírody dokázal získat muzejní materiál, na kterém šlo odlišnost taxonu dokumentovat v plné šíři. Autor popisu, Richard Lydekker, důvodu pojmenování věnuje dokonce celý odstavec (dodatečně v revizi žiraf z roku 1904): vnitřní rozpor, jestli má být žirafa pojmenována po prvním nebo druhém objeviteli vyřešil za sebe tím, že ve jméně zohlednil dárce typového exempláře do Britského muzea, kterým byl dermoplastický preparát subadultního samce ulovený Powell- Cottonem. Přímé pojítko mezi Rothschildem a Powell-Cottonem není Lydekkerem blíže vysvětleno (stejně tak v katalogu Britského muzea z roku 1914), bližší okolnosti lze ale nalézt v cestopisné knize majora Powell-Cottona z roku 1904 In unknown Africa. Jednak mu Walter Rothschild vyjednal povolenku na lov žiraf, která byla podmíněna oficiálně darováním ulovených jedinců do vědeckých sbírek, ale také mu pomohl osobní intervencí vyvézt bohaté a cenné sběry z Mombassy, pojmenování bylo tedy zasloužené. Pokud se čtenáři Gerenuka nad těmito řádky úplně nenudili, možná bychom mohli v příštím Gerenukovi představit blíže třeba majora Powell-Cottona, muže, který se v některých aspektech podobal Walterovi Rothschildovi, třeba badatelským nadšením a vizionářstvím Fotografie Waltera Rothschilda z (zdroj: Wikipedia Public Domain) 37

38 Proceedings Sborník odborné of the skupiny UCSZOO pro Antelope antilopy and a žirafy Giraffe při UCSZOO Committees Volume Číslo 2/2016 1/2015 Doklad jisté výstřednosti Waltera Rothschilda s těmito ochočenými zebrami stepními projížděl pravidelně centrem Londýna. Znalci života tohoto výjimečného zoologa se ale shodují, že motivací nebyla sebeprezentace, ale snaha dokázat, že zebry jsou ochočitelné. Fotografie pochází z roku 1895 (zdroj: Wikipedia Public Domain). Summary: In the name of Rothschild s giraffe, virtually two giants meet the giraffe as the tallest animal and Walter Rothschild ( ), British zoologist and collector, founder of Rothschild Natural History Museum in Tring. And why the Rothschild s giraffe bears his name? Two independent discoverers found the distinct giraffe, Sir. H. Johnston and major P. H. G. Powell- Cotton. Lyddeker, while describing the giraffe, was unable to decide which one was the first and should be named. He finally used the name of Walter Rotschild, as he funded and organized the expedition of Powell-Cotton which brought the complete material for the species description to the British museum. Použité zdroje Beolens B., Watkins M. & Grayson M., 2009.The eponym dictionary of mammals. The Johns Hopkins University Press, Baltimore, xiii+574. Groves C., Extended family: Long lost cousins. A personal look at the history of primatology. Conservation International, Arlington, vi+227. Lydekker R., On the subspecies of Giraffa camelopardalis. Proc. Zool. Soc. London: Lydekker R., Catalogue of the ungulate mammals in the British Museum (Natural History). British Museum, London, xv+283 pp. Powell-Cotton P. H. G., In unknown Africa. A narrative of twenty months travel and sport in unknown lands and among new tribes. Hurst and Blackett, London, xxiii+619 pp. Rothschild M., Walter Rothschild. The Man, the Museum and the Menagerie. The Natural History Museum, London, xiii+385. Biodiversity Heritage Library 38

39 Sborník Proceedings odborné of the skupiny UCSZOO pro Antelope antilopy a and žirafy Giraffe při UCSZOO Committees Volume Číslo 1/2015 2/2016 Peťkova fotoreportáž zo Spojených arabských emirátov Peter s photoreportage from United Arab Emirates Přímorožec beisa (Oryx beisa) Přímorožec šavlorohý (Oryx dammah) Přímorožec šavlorohý (Oryx dammah) Přímorožec šavlorohý (Oryx dammah) 39

40 Proceedings Sborník odborné of the skupiny UCSZOO pro Antelope antilopy and a žirafy Giraffe při UCSZOO Committees Volume Číslo 2/2016 1/2015 Gazella arabica, dříve poddruh gazely obecné (Gazella gazella cora) Gazella muscatensis, dříve poddruh gazely obecné (Gazella gazella muscatensis) Přímorožec arabský (Oryx leucoryx) Přímorožec arabský (Oryx leucoryx) Džejran (Gazella subgutturosa marica) 40

41 Sborník Proceedings odborné of the skupiny UCSZOO pro Antelope antilopy a and žirafy Giraffe při UCSZOO Committees Volume Číslo 1/2015 2/2016 Gazella arabica Džejran (Gazella subgutturosa marica) Eudorcas nasalis, dŕíve poddruh gazely Thomsonovy (E. thomsoni nasalis) Gazella arabica Eudorcas nasalis Eudorcas nasalis 41

42 Sborník odborné skupiny pro antilopy a žirafy při UCSZOO Číslo Číslo 2/2016 1/2015 In Peter wrote: The Nubian Giraffe (Giraffa camelopardalis camelopardalis), Al Ain Zoo, UAE. Less known giraffe subspecies. In captivity only here. Photographed 2 days ago. Some people doubt about their ssp validity. Local zoo started to breed them in 60-ties from small group of founders. The origin of this herd is unclear and genetical analyse of local animals did not reveal difference on the subspecies level. Geneticists recognized them as Rothschild Giraffe. Are you able to believe this? 42

43 Proceedings of of the the UCSZOO Antelope and and Giraffe Committees Volume 1/2015 2/2016 Džejran (Gazella subgutturosa marica) Džejran (Gazella subgutturosa marica) Džejran (Gazella subgutturosa marica) Džejran (Gazella subgutturosa marica) Džejran (Gazella subgutturosa marica) 43

44 Proceedings Sborník odborné of the skupiny UCSZOO pro Antelope antilopy and a žirafy Giraffe při UCSZOO Committees Volume Číslo 2/2016 1/2015 Gazella arabica Gazella arabica Přímorožec arabský (Oryx leucoryx) Gazela dorkas (Gazella dorcas osiris) Gazella arabica Gazela Spekeova (Gazella spekei) Gazela Spekeova (Gazella spekei) 44

45 Sborník Proceedings odborné of the skupiny UCSZOO pro Antelope antilopy a and žirafy Giraffe při UCSZOO Committees Volume Číslo 1/2015 2/2016 Adax núbijský (Addax nasomaculatus) Gazela Spekeova (Gazella spekei) Antilopa jelení (Antilope cervicapra) Adax núbijský (Addax nasomaculatus) Přímorožec šavlorohý (Oryx dammah) 45

46 Proceedings Sborník odborné of the skupiny UCSZOO pro Antelope antilopy and a žirafy Giraffe při UCSZOO Committees Volume Číslo 2/2016 1/2015 Přímorožec štětkatý (Oryx callotis), drříve jako Oryx beisa callotis Přímorožec štětkatý (Oryx callotis), dříve jako Oryx beisa callotis Přímorožec štětkatý (Oryx callotis), dříve jako Oryx beisa callotis 46

47 Sborník Proceedings odborné of the skupiny UCSZOO pro Antelope antilopy a and žirafy Giraffe při UCSZOO Committees Volume Číslo 1/2015 2/2016 Gazela Soemmerringova (Nanger soemmerringii berberana) Gazela Soemmerringova (Nanger soemmerringii berberana) Okapi (Okapia johnstoni) Antilopa Derbyho (Taurotragus derbianus gigas) Gazela Soemmerringova (Nanger soemmerringii berberana) 47

48 Proceedings Sborník odborné of the skupiny UCSZOO pro Antelope antilopy and a žirafy Giraffe při UCSZOO Committees Volume Číslo 2/2016 1/2015 Dama mhorr (Nanger dama mhorr) - vlevo/left Adra (Nanger dama ruficollis) - vpravo/right Adra (Nanger dama ruficollis) Adra (Nanger dama ruficollis) Antilopa Derbyho (Taurotragus derbianus gigas) Eastern Giant eland (Taurotragus derbianus gigas) Antilopa Derbyho (Taurotragus derbianus gigas) 48

49 Sborník Proceedings odborné of the skupiny UCSZOO pro Antelope antilopy a and žirafy Giraffe při UCSZOO Committees Volume Číslo 1/2015 2/2016 Gerenuk (Litocranius walleri) 49

50 Proceedings Sborník odborné of the skupiny UCSZOO pro Antelope antilopy and a žirafy Giraffe při UCSZOO Committees Volume Číslo 2/2016 1/2015 Přímorožec arabský (Oryx leucoryx) Přímorožec arabský (Oryx leucoryx) Gazela dorkas (Gazella dorcas osiris) Gazela dorkas (Gazella dorcas osiris) Gazela dorkas (Gazella dorcas osiris) 50

51 Sborník Proceedings odborné of the skupiny UCSZOO pro Antelope antilopy a and žirafy Giraffe při UCSZOO Committees Volume Číslo 1/2015 2/2016 Děkujeme všem, kdo nám pomáhali s určením gazel, především Abidu Mehmoodovi, Honzovi Robovskému a Colinu Grovesovi! We thank to all of you who helped us with gazelle determination, at the first line Abid Mehmood, Honza Robovský and Colin Groves! 51

52 Proceedings Sborník odborné of the skupiny UCSZOO pro Antelope antilopy and a žirafy Giraffe při UCSZOO Committees Volume Číslo 2/2016 1/2015 AKTUÁLNÍ PŘEHLED VĚDECKÝCH PUBLIKACÍ S TEMATIKOU ANTILOP A ŽIRAF ACTUAL SCIENTIFIC PUBLICATIONS FOCUSED ON ANTELOPES AND GIRAFFES Zpracoval / Edited by Jan Robovský Níže uvedený soupis zahrnuje impaktovaná sdělení o antilopách a žirafách a okapi za minulý rok ( ). Zdrojem je databáze Web of Science a k výběru byla použita klíčová slova vztahující se ke všem rodům antilop (sensu Groves & Grubb - Ungulate taxonomy 2011). Seznam publikací je s abstrakty. V případě zájmu o plnou verzi článku(ů) kontaktujte sestavovatele tohoto soupisu. Vzhledem k rozsahu původního souboru byl výběr abstrakt zahrnutých do tohoto sborníku dále omezen slovem captive. Všechna sdělení vztahující se k tématu antilop a žiraf najdete na stránkách zirafyantilopy.cz. This list includes new articles registered in the database Web of Science; searching procedure for this interval 1st Jan st Dec. 2015: all genera of antelopes and Giraffidae (sensu Groves & Grubb - Ungulate taxonomy 2011). I am sorry for some repeated and misleading references. The list of abstracts included to this proceedings was further limited using the keyword captive. Full list of abstracts is available online at zirafy-antilopy.cz. Okapia Franzen, Dana Lamberski, Nadine Zuba, Jeffery Richardson, G. Lynn Fischer, A. T., Jr. Rantanen, Norman W. Diagnosis and medical and surgical management of chronic infectious fibrinous pleuritis in an okapi (Okapia johnstoni) JOURNAL OF ZOO AND WILDLIFE MEDICI- NE JUN 2015 A 10-yr-old female okapi (Okapia johnstoni) at the San Diego Zoo Safari Park was evaluated for intermittent malaise, inappetence, occasional cough, abdominal splinting, and licking at both flanks. Physical examination revealed tachypnea, tachycardia, and fluid sounds on thoracic auscultation. Transthoracic ultrasound showed multiple uniform, anechoic filled structures in the right and left pleural space. Surgical exploration of the thoracic cavity revealed bilateral, mature, fibrous, compartmentalizing adhesions between the visceral and parietal pleura, confirming a diagnosis of chronic, infectious, fibrinous pleuritis. The suspected etiology was occult aspiration pneumonia secondary to historical episodes of regurgitation associated with general anesthesia. Culture of the pleural fluid and fibrous adhesions grew Trueperella (Arcanobacterium) pyogenes, Arcanobacterium haemolyticum, and few Fusobacterium species. Treatment consisted of chest-tube placement to establish drainage, thoracic lavage, unilateral surgical debridement, and long-term antibiotics. The animal made a complete clinical recovery over 7 mo. Stanton, David W. G. Helsen, Philippe Shephard, Jill Leus, Kristin Penfold, Linda Hart, John Kuempel, Noelle F. Ewen, John G. Wang, Jinliang Galbusera, Peter Bruford, Michael W. Genetic structure of captive and freeranging okapi (Okapia johnstoni) with implications for management CONSERVATION GENETICS OCT 2015 Breeding programs for endangered species increasingly use molecular genetics to inform their management strategies. Molecular approaches can be useful for investigating relatedness, resolving pedigree uncertainties, and for estimating genetic diversity in captive and wild populations. Genetic data can also be used to evaluate the representation of wild population genomes within captive population genepools. Maintaining a captive population that is genetically representative of its wild counterpart offers a means of conserving the original evolutionary potential of a species. Okapi, an even-toed ungulate, endemic to the Democratic Republic of Congo, have recently been reclassified as Endangered by the IUCN. We carried out a genetic assessment of the ex-situ okapi (Okapia johnstoni) population, alongside an investigation into the genetic structure of wild populations across their geographic range. We found that while levels of nuclear (12 microsatellite loci) genetic variation in the wild, founder and captive okapi populations were similar, mitochondrial (833 bp of Cyt b, CR, trna-thr and trna-pro) variation within captive okapi was considerably reduced compared to the wild, with 16 % lower haplotype diversity. Further, both nuclear and mitochondrial alleles present in captivity provided only partial representation of those present in the wild. Thirty mitochondrial haplotypes found in the wild were not found in captivity, and two haplotypes found in captivity were not found in the wild, and the patterns of genetic variation at microsatellite loci in our captive samples were considerably different to those of the wild samples. Our study highlights the importance of genetic characterisation of captive populations, even for well-managed ex-situ breeding programs with detailed studbooks. We recommend that the captive US population should be further genetically characterised to guide management of translocations between European and US captive populations. 52

53 Sborník Proceedings odborné of the skupiny UCSZOO pro Antelope antilopy a and žirafy Giraffe při UCSZOO Committees Volume Číslo 1/2015 2/2016 Bennett, Cynthia Torgerson-White, Lauri Fripp, Deborah Watters, Jason Petric, Ann A Multi-Institutional Assessment of Factors Influencing Locomotion and Pacing in Captive Okapis (Okapia johnstoni) JOURNAL OF APPLIED ANIMAL WELFARE SCIENCE 18 SI S43 S61 1 OCT The okapi (Okapia johnstoni), native to the Democratic Republic of Congo, is a large, solitary, and diurnal forest-dwelling ungulate highly sensitive to captive conditions. The captive population demonstrates persistent health problems, reproductive abnormalities, and several potentially abnormal repetitive behaviors. This study reports on locomotion and pacing in adult male and female okapis. Commonly, data on repetitive behavior have been derived from surveys. Although insightful, the results are often highly generalized and provide little information about the true preponderance and nature of such behavior in a population. In this study, direct observations determining how often and when a behavior of interest occurs are paired with information on factors (intrinsic and extrinsic) that can impact a nonhuman animal's propensity to perform repetitive behavior. More than half of the North American okapi population comprised the study population. Each animal was studied for 2 summer and winter seasons. Factors predictive of pacing in both males and females included 3 housing and habitat factors and 4 management factors. Patterns of locomotion and the rate and pattern of pacing in males when compared with females suggested different mechanisms may be driving these behaviors in the different sexes and that a sex-specific management strategy would benefit this species. Giraffa Nakamichi, Masayuki Murata, Chisa Eto, Ryo Takagi, Naoko Yamada, Kazunori Daytime Mother-Calf Relationships in Reticulated Giraffes (Giraffa cameloparadalis reticulate) at the Kyoto City Zoo ZOO BIOLOGY MAR-APR 2015 The present study quantitatively assesses the relationships between a reticulated giraffe mother and her first- and secondborn calves during the first 22 months of the older calf's and the first 12 months of the younger calf's life at the Kyoto City Zoo, Japan. The mother permitted her calves to suckle at over 70% of their suckling attempts in the first month after their births, and the calves ceased suckling spontaneously in 65 to 70% of the suckling bouts. From the second month on, she showed a clear tendency to reject the calves' suckling attempts and terminated almost all of their suckling bouts, which resulted in approximately 60sec or less of suckling duration per bout. The frequency of proximity between the mother and her calves remained at 20 to 30% throughout the first year, with no apparent developmental changes being evident. The mother was mainly responsible for terminating proximity by walking away from her calves throughout their first year after birth, while both calves were mainly responsible for attempting proximity by approaching their mother after reaching 2 months of age. Our study also showed that the giraffe mother became pregnant again while nursing her calves and ceased lactation (i.e., weaned the calves) before the fetus's growth started accelerating. Horova, Edita Brandlova, Karolina Glonekova, Marketa The First Description of Dominance Hierarchy in Captive Giraffe: Not Loose and Egalitarian, but Clear and Linear PLOS ONE 10 5 e MAY Wild giraffes live in extensive groups in the fission fusion system, maintaining long social distances and loose social bonds. Within these groups, resources are widely distributed, agonistic encounters are scarce and the dominance hierarchy was reported in males only, while never deeply analysed. In captivity, the possibility to maintain inter-individual distances is limited and part of the resources is not evenly distributed. Consequently, we suggest that agonistic encounters should be more frequent, leading to the establishment of the dominance hierarchy. Based on the differences in resource-holding potential, we suggested that the rank of an individual would be affected by age and sex. Based on hypotheses of prior ownership, we tested whether rank was positively affected by the time spent in a herd and whether it was stable in adult females, which were present long-term in the same herd. We originally monitored four herds of Rothschild giraffes (Giraffa camelopardalis rothschildii) in Dvur Kralove zoo (n = 8), Liberec zoo (n = 6), and two herds in Prague zoo: Prague 1 (n = 8) and Prague 2 (n = 9). The Prague 1 and Prague 2 herds were then combined and the resulting fifth herd was observed over three consecutive years (2009, 2010, and 2011) (n = 14, 13, and 14, respectively). We revealed a significantly linear hierarchy in Dvur Kralove, Prague 2 and in the combined herd in Prague. Rank was significantly affected by age in all herds; older individuals dominated the younger ones. In females, rank was positively affected by the time spent in the herd and adult females in Prague maintained their rank during three consecutive years. This study represents the first analysis of the dominance hierarchy in the captive giraffe, and discusses the behavioural flexibility of the social structure in response to monopolisable resources in a captive environment. Menke, Sebastian Meier, Matthias Sommer, Simone Shifts in the gut microbiome observed in wildlife faecal samples exposed to natural weather conditions: lessons from timeseries analyses using next-generation sequencing for application in field studies 53

54 Proceedings Sborník odborné of the skupiny UCSZOO pro Antelope antilopy and a žirafy Giraffe při UCSZOO Committees Volume Číslo 2/2016 1/2015 METHODS IN ECOLOGY AND EVOLUTION SEP Gut microbiome studies in wildlife species are of increasing interest to understand the effects of intrinsic and extrinsic factors on the variation of bacterial communities, which are associated with host health. Current research is mainly restricted to faecal samples obtained during veterinary inspections or to collection of faeces instantly after defecation. For some elusive wildlife species, the collection of faeces in the field can only occur hours or days after defecation and might be the only option to investigate their gut microbiomes. However, to interpret bacterial sequencing results, it is essential to understand how abiotic and biotic factors affect bacteria in faecal material after defecation.2. We analysed gut microbiomes of two ungulate species, the giraffe (Giraffa camelopardalis) and the springbok (Antidorcas marsupialis), based on field-collected faecal material and further investigated how exposure to the environment influenced gut bacteria over time. We applied high-throughput microbial 16S rrna gene sequencing to daily faecal subsamples exposed to the environment and assigned taxonomy to sequence reads. We used diversity measures, GAMs and SourceTracker (Knights, Kuczynski & Charlson, Nature Methods, 2011; 8: 761) to assess how community compositions and specifically the ratios of anaerobic to facultatively aerobic and aerobic bacteria were effected during exposure.3. Our results demonstrate shifts in microbial communities over time in both species with a decrease of anaerobic bacteria and an increase of facultatively aerobic and aerobic bacteria. SourceTracker analyses revealed that the native microbiome still contributed up to 90% to the giraffe microbiome after 1 week, but only up to 31% in springbok. Furthermore, changes in proportions of bacterial taxa appeared earlier and were stronger in springboks than in giraffes. Differences in sample degradation between the species were due to a combination of environmental factors and differences in faecal characteristics.4. Bacterial data derived from faecal samples without a known history can lead to false description of gut microbiomes. Therefore, we highlight the need for preliminary tests to assess up to which point such samples can still deliver reliable results. Such a strategy will enable the investigation of gut microbiomes in wildlife species where immediate sample collection is not possible. Selig, Michael Lewandowski, Albert Burton, Michael S. Ball, Ray L. Management of omphalophlebistis and umbilical hernia in three neonatal giraffe (Giraffa camelopardalis) JOURNAL OF ZOO AND WILDLIFE MEDICI- NE DEC 2015 Umbilical disorders, including omphalophlebitis, omphaloarteritis, external umbilical abscesses, urachal abscesses, patent urachus, and umbilical hernias, represent a significant challenge to the health and wellbeing of a neonate. The three neonatal giraffe (Giraffa camelopardalis) in this report were evaluated for umbilical swellings. Two developed omphalophlebitis, and one had an uncomplicated umbilical hernia. Omphalophlebitis is an inflammation and/or infection of the umbilical vein. Giraffe calves with a failure of passive transfer may be predisposed and should be thoroughly evaluated for the condition. Umbilical hernias result from a failure of the umbilical ring to close after parturition or from malformation of the umbilical ring during embryogenesis. These problems were surgically corrected for all three individuals, although one died due to postsurgical complications. The risks involved include anesthetic complications, surgical dehiscence, and maternal rejection. Early detection and surgical intervention are recommended for the correction of omphalophlebitis and umbilical hernias in neonatal giraffe. Boselaphus Hummel, Juergen Hammer, Sven Hammer, Catrin Ruf, Julia Lechenne, Monique Clauss, Marcus Solute and particle retention in a small grazing antelope, the blackbuck (Antilope cervicapra) COMPARATIVE BIOCHEMISTRY AND PHYS- IOLOGY A-MOLECULAR & INTEGRATIVE PHYSIOLOGY APR 2015 Digesta retention patterns have been suggested to play a major role in ruminant diversification. Two major digestion types have been proposed, termed 'cattle-type' and 'moose-type', that broadly correspond to the feeding categories of grazers and intermediate feeders on the one, and browsers on the other hand. We measured and calculated the mean retention time (MRT) of a solute and a particle (<2 mm) marker in the gastrointestinal tract (GIT) and the reticulorumen (RR) of a small grazer, the Indian blackbuck (Antilope cervicapra, n = 5, body mass of 26 4 kg) and an intermediate feeder, the nilgai (Boselaphus tragocamelus, n = 5, body mass of 168 +/- 21 kg). MRTsolute and MRTparticle were 29 +/- 4.1 h and 60 +/- 6.6 h in blackbuck and 28 +/- 2.5 h and 54 +/- 8.9 h in the nilgai for the GIT, and 14 +/- 1.7 h, 45 +/- 5.0 h, 19 +/- 2.0 h and 45 +/- 8.4 h for the RR, respectively. With a selectivity factor (SF, the ratio of MRTparticle to MRTsolute) in the RR of 3.2 +/ for blackbuck and 2.3 +/ for nilgai, both species are clearly in the category of 'cattle-type' ruminants. In particular, the high SFRR of blackbuck, in spite of its small body size, is remarkable, and leads to specific predictions on the RR anatomy of this species (such as a particularly large omasum), which can be tested in further studies. The adaptive value of a high SFRR is mainly considered as an increase in microbial productivity in the RR. Juan-Salles, Carles Martinez, Liliana Sofia Rosas-Rosas, Arely G. Paras, Alberto Marti- 54

55 Sborník Proceedings odborné of the skupiny UCSZOO pro Antelope antilopy a and žirafy Giraffe při UCSZOO Committees Volume Číslo 1/2015 2/2016 nez, Osvaldo Hernandez, Alejandra Garner, Michael M. Pulmonary arterial disease associated with right-sided cardiac hypertrophy and congestive heart failure in zoo mammals housed at 2,100 m above sea level JOURNAL OF ZOO AND WILDLIFE MEDICI- NE DEC 2015 Subacute and chronic mountain sickness of humans and the related brisket disease of cattle are characterized by right-sided congestive heart failure in individuals living at high altitudes as a result of sustained hypoxic pulmonary hypertension. Adaptations to high altitude and disease resistance vary among species, breeds, and individuals. The authors conducted a retrospective survey of right-sided cardiac hypertrophy associated with pulmonary arterial hypertrophy or arteriosclerosis in zoo mammals housed at Africam Safari (Puebla, Mexico), which is located at 2,100 m above sea level. Seventeen animals with detailed pathology records matched the study criterion. Included were 10 maras (Dolichotis patagonum), 2 cottontop tamarins (Saguinus oedipus oedipus), 2 capybaras (Hydrochaeris hydrochaeris), and 1 case each of Bennet's wallaby (Macropus rufogriseus), nilgai antelope (Boselaphus tragocamelus), and scimitarhorned oryx (Oryx dammah). All had rightsided cardiac hypertrophy and a variety of arterial lesions restricted to the pulmonary circulation and causing arterial thickening with narrowing of the arterial lumen. Arterial lesions most often consisted of medial hypertrophy or hyperplasia of small and medium-sized pulmonary arteries. All maras also had single or multiple elevated plaques in the pulmonary arterial trunk consisting of fibrosis, accompanied by chondroid metaplasia in some cases. Both antelopes were juvenile and died with right-sided congestive heart failure associated with severe pulmonary arterial lesions. To the authors' knowledge, this is the first description of cardiac and pulmonary arterial disease in zoo mammals housed at high altitudes. Nyala AU Mamo, Yosef Asefa, Addisu Mengesha, Girma Tragelaphus Reillo, Paul R. Clubb, Susan L. Natural metacarpus Fracture Remodeling in a Bottle-reared Mountain Bongo Antelope Calf (Tragelaphus eurycerus isaaci) with Presumed Failure of Passive Transfer INTERNATIONAL JOURNAL OF APPLIED RESEARCH IN VETERINARY MEDICINE A captive, orphaned mountain bongo antelope calf (Tragelaphus eurycerus isaaci) with a distal metacarpal fracture, and which was presumed to have failure of passive transfer, was successfully handreared with only supportive care, using a commercially available colostrum supplement, milk replacer, ceftiofur, an absorbent paste, whole milk, and lactase. Orthopedic treatment was comprised of only modest confinement and cold-laser therapy during the first month of life. Periodic digital radiographs through 6 months of age revealed successful, natural mending of the leg fracture without intervention. This study presents a practical guide for handfeeding orphaned bongo calves in a field setting, and offers management considerations for neonatal leg fractures that would otherwise warrant euthanasia. The mountain bongo's high conservation value justifies employing novel, non-invasive techniques to save orphaned juveniles that are unlikely to be applied to common taxa under similar conditions. Bro-Jorgensen, Jakob Beeston, Joshua Multimodal signalling in an antelope: fluctuating facemasks and knee-clicks reveal the social status of eland bulls ANIMAL BEHAVIOUR APR 2015 The evolution of status badges presents a challenge to animal communication theory because no obvious production costs prevent low-quality individuals from cheating. From mammals, evidence of visual status badges remains rare with most examples to date found in birds. Here we report that drastic fluctuations in the facial ornamentation of male eland antelope, Tragelaphus oryx, reliably indicated two aspects of social status: dominance in all-male herds and access to mates as the master bull in mixed-sex herds. The finding suggests that visual status badges may be more widespread in mammals than hitherto recognized, especially in taxa with complex social systems. The peak frequency of loud knee-clicks explained additional variation in male social status. Supporting a function as a body size indicator, the peak click frequency was in turn dependent on body depth and facemask darkness, the latter possibly related to testosterone levels and hence muscle development. Dewlap size reflected dominance in all-male herds but not master bull status in mixed-sex herds and, after controlling for the effect of age, no link with social status remained. Thus whether the primary function of the ungulate dewlap is in communication or rather in thermoregulation is still an open question. Robinson, T. J. Cernohorska, H. Schulze, E. Duran-Puig, A. Molecular cytogenetics of tragelaphine and alcelaphine interspecies hybrids: hybridization, introgression and speciation in some African antelope BIOLOGY LETTERS NOV Hybridization can occur naturally among diverging lineages as part of the evolutionary process leading to complete reprodu- 55

56 Proceedings Sborník odborné of the skupiny UCSZOO pro Antelope antilopy and a žirafy Giraffe při UCSZOO Committees Volume Číslo 2/2016 1/2015 ctive isolation, or it can result from range shifts and habitat alteration through global warming and/or other anthropogenic influences. Here we report a molecular cytogenetic investigation of hybridization between taxonomically distinct species of the Alcelaphini (Alcelaphus buselaphus 2n = 40 x Damaliscus lunatus 2n = 36) and the Tragelaphini (Tragelaphus strepsiceros 2n = 31/32 x Tragelaphus angasii 2n = 55/56). Cross-species fluorescence in situ hybridization provides unequivocal evidence of the scale of karyotypic difference distinguishing parental species. The findings suggest that although hybrid meiosis of the former cross would necessitate the formation of a chain of seven, a ring of four and one trivalent, the progeny follow Haldane's rule showing F-1 male sterility and female fertility. The tragelaphine F-1 hybrid, a male, was similarly sterile and, given the 11 trivalents and chain of five anticipated in its meiosis, not unexpectedly so. We discuss these findings within the context of the broader evolutionary significance of hybridization in African antelope, and reflect on what these hold for our views of antelope species and their conservation. Gibbon, Gwili E. M. Bindemann, Markus Roberts, David L. Factors affecting the identification of individual mountain bongo antelope PEERJ 3 e1303 NOV The recognition of individuals forms the basis of many endangered species monitoring protocols. This process typically relies on manual recognition techniques. This study aimed to calculate a measure of the error rates inherent within the manual technique and also sought to identify visual traits that aid identification, using the critically endangered mountain bongo, Tragelaphus eurycerus isaaci, as a model system. Identification accuracy was assessed with a matching task that required same/different decisions to side-by-side pairings of individual bongos. Error rates were lowest when only the flanks of bongos were shown, suggesting that the inclusion of other visual traits confounded accuracy. Accuracy was also higher for photographs of captive animals than camera-trap images, and in observers experienced in working with mountain bongos, than those unfamiliar with the subspecies. These results suggest that the removal of non-essential morphological traits from photographs of bongos, the use of high-quality images, and relevant expertise all help increase identification accuracy. Finally, given the rise in automated identification and the use of citizen science, something our results would suggest is applicable within the context of the mountain bongo, this study provides a framework for assessing their accuracy in individual as well as species identification. Kaufmann, Christine Hoby, Stefan Voellm, Juerg Wenker, Christian Values of trace elements selenium, copper, zinc, and iodine and of vitamin E in captive lesser kudus (Tragelaphus imberbis) JOURNAL OF ZOO AND WILDLIFE MEDICI- NE DEC 2015 Lesser kudus (Tragelaphus imberbis) have been kept in Zoo Basel since Juvenile mortality used to be high, and a recent study to reveal pathologic findings identified white muscle disease as a major contributor to this problem. Therefore, a retrospective study was initiated using 16 stored serum samples from lesser kudus from 2000 to 2013 to determine the concentration of selected trace elements, including selenium, copper, zinc, and iodine. Additionally, three serum samples were used to measure serum vitamin E values. Serum analysis revealed that copper, zinc, and iodine values were within reference ranges for domestic ruminants, and the supplementation status of these trace elements was assumed to be adequate. In contrast, vitamin E levels were low and selenium levels were scarce in several animals, indicating a deficiency of these essential micronutrients. The results of the analyses are compared with literature references. Taurotragus Vymyslicka, Pavla Junkova Brandlova, Karolina Hozdecka, Katerina Zackova, Magdalena Hejcmanova, Pavla Feeding rank in the Derby eland: lessons for management AFRICAN ZOOLOGY / Transfers to new breeding herds and supplementary feeding are crucial management steps for small populations of ungulates. However, the successful realisation of those steps is strongly dependent on social interactions among individuals. Agonistic encounters connected with feeding determine the quality and quantity of the food accessed, and therefore directly influence food intake. We analysed the dominance relationships of mixed herds of critically endangered Western Derby eland with regard to access to supplementary food in the Bandia reserve, Senegal. We tested the influence of age and sex on feeding rank, the linearity and stability of hierarchies and the relationship between the position of an offspring in the hierarchy and the position of its mother. A linear hierarchy existed in all herds. Sex influenced the rank only in interaction with age. Feeding rank was significantly related to age in growing animals; in adults the effect of age was weaker. While body mass is correlated with age during the growth period and not after reaching adulthood, we concluded that the position in the hierarchy was related to the actual condition, reflecting the resource holding potential of individuals. The dominance index of a growing offspring depended on the index of its mother, but hierarchies of adult individuals were not stable. Highranking individuals in good condition limited access to supplementary feeding to their lower-ranking herdmates. Effective 56

57 Sborník Proceedings odborné of the skupiny UCSZOO pro Antelope antilopy a and žirafy Giraffe při UCSZOO Committees Volume Číslo 1/2015 2/2016 supplementary feeding should therefore be provided in excess amounts to enable younger and weaker individuals in need to benefit from it, despite their lower positions in the hierarchy. Kucerova, Iva Hubackova, Anna Rohlik, Bo- Anne Banout, Jan Mathematical Modeling of Thin-Layer Solar Drying of Eland (Taurotragus oryx) Jerky INTERNATIONAL JOURNAL OF FOOD EN- GINEERING 11 2 APR 2015 Mathematical modeling of thin-layer solar drying of eland jerky was investigated in this study. Eland jerky was compared to traditional beef jerky, inasmuch as both were treated with traditional jerky marinade ( TM), traditional marinade with honey (TMH) and compared to an untreated control (C). The influence of the marinades on the drying process was statistically significant. Based on the coefficients of determination, the root mean square errors and the chi-squares, the two-term model was found to be the most suitable model for describing the solar drying kinetics of eland jerky. The mean effective moisture diffusivities of solar dried eland meat for the C, TM and TMH samples were 2.07 x 10(-10), 1.45 x 10(-10) and 1.43 x 10(-10) m(2).s(-1), respectively. The activation energy values for solar dried eland jerky were 23.75, and kj mol(- 1) for C, TM and TMH, respectively. Zemanova, Hana Bolfikova, Barbora Cerna Brandlova, Karolina Hejcmanova, Pavia Hulva, Pavel Conservation genetics of the Western Derby eland (Taurotragus derbianus derbianus) in Senegal: integration of pedigree and microsatellite data MAMMALIAN BIOLOGY AUG 2015 Less than 200 wild individuals of the critically endangered Western Derby eland (Taurotragus derbianus derbianus) live in the Niokolo Koba National Park (NKNP) in Senegal. A semi-captive breeding programme was established in 2000 with six founding individuals (one male, five females) transferred from the NKNP. In 2013, the population consisted of 92 individuals living in seven separate herds in the two fenced reserves of Bandia and Fathala in Senegal. Because of the low number of founding individuals in the breeding programme and the resulting high kinship, we compared the results from genealogical and genetic approaches to assess the level of genetic diversity. We used the data from the founder, F1 and F2 generations. In F1, the founder contribution was highly biased towards the only founding male, which sired all the offspring. In F2, the founder contributions were more balanced, as the male descendants of founding females entered the reproduction. This resulted in higher genetic diversity and lower inbreeding (based on pedigree data) in F2 than in F1. Results of molecular analysis using microsatellite loci confirmed the highest level of heterozygosity and lowest level of inbreeding in the founder generation; however, the implementation of a management strategy was not reflected in the empirical results. The results differed for F2, where empirical values of heterozygosity continued to decrease and inbreeding continued to increase. However, the allelic richness corresponded with the results of pedigree analyses, reflecting the more equalized founder contributions. We conclude that the overall results for genetic parameters were comparable with other breeding programmes for endangered ungulates. Nevertheless, we suggest the use of comprehensive molecular data to refine the studbook and to correct relatedness of founders and assign the missing paternities. Our suggestions correspond with the Western Derby Eland Conservation Strategy and confirm the need to introduce new founders into the semicaptive population, in order to minimize the risk of inbreeding depression and improve genetic diversity and suitability for potential reintroduction. Junek, Tomas Vymyslicka, Pavla Junkova Hozdecka, Katerina Hejcmanova, Pavla Application of Spatial and Closed Capture- Recapture Models on Known Population of the Western Derby Eland (Taurotragus derbianus derbianus) in Senegal PLOS ONE 10 9 e SEP Camera trapping with capture-recapture analyses has provided estimates of the abundances of elusive species over the last two decades. Closed capturerecapture models (CR) based on the recognition of individuals and incorporating natural heterogeneity in capture probabilities are considered robust tools; however, closure assumption is often questionable and the use of an M-h jackknife estimator may fail in estimations of real abundance when the heterogeneity is high and data is sparse. A novel, spatially explicit capture-recapture (SECR) approach based on the location-specific capture histories of individuals overcomes the limitations of closed models. We applied both methods on a closed population of 16 critically endangered Western Derby elands in the fenced 1,060-ha Fathala reserve, Senegal. We analyzed the data from 30 cameras operating during a 66- day sampling period deployed in two densities in grid and line arrays. We captured and identified all 16 individuals in 962 trap -days. Abundances were estimated in the programs CAPTURE (models M-0, Mh and Mh Chao) and R, package secr (basic Null and Finite mixture models), and compared with the true population size. We specified 66 days as a threshold in which SECR provides an accurate estimate in all trapping designs within the 7-times divergent density from to camera trap/ha. Both SECR models showed uniform tendency to overestimate abundance when sampling lasted shorter with no major differences between their outputs. Unlike the closed models, SECR performed well in the line patterns, which indicates promising potential for linear sampling of properly defined habitats of non-territorial and identifiable herbivores in dense woo- 57

58 Proceedings Sborník odborné of the skupiny UCSZOO pro Antelope antilopy and a žirafy Giraffe při UCSZOO Committees Volume Číslo 2/2016 1/2015 ded savanna conditions. The CR models provided reliable estimates in the grid and we confirmed the advantage of Mh Chao estimator over Mh jackknife when data appeared sparse. We also demonstrated the pooling of trapping occasions with an increase in the capture probabilities, avoiding violation of results. Vadlejch, J. Kotrba, R. Cadkova, Z. Ruzickova, A. Langrova, I. Effects of age, sex, lactation and social dominance on faecal egg count patterns of gastrointestinal nematodes in farmed eland (Taurotragus oryx) PREVENTIVE VETERINARY MEDICINE OCT The eland is a large African antelope that can be bred in a temperate climate, under similar conditions and production systems as cattle. However, knowledge of parasites in farmed elands outside the area of their native habitat is still limited, and information concerning factors that influence these parasites is lacking. Therefore, faecal samples from an entire herd of elands, including calves and adult females and males, were examined monthly over a one year period. Almost 84% of the animals were found to be positive for gastrointestinal nematodes. Strongyle-type eggs were most frequently detected (prevalence 75%), followed by Capillaria sp., Nematodirus sp. and Trichuris sp. eggs. Following culturing eggs to infective larvae, Teladorsagia sp., Trichostrongylus sp., Nematodirus sp., Cooperia sp. and Oesophagostomum sp. were identified. Following necropsy of two calves that died during the study one abomasal nematode (Teladorsagia circumcincta), five small intestinal nematode species (Nematodirus helvetianus, N. spathiger, Cooperia oncophora, C. curticei and Capillaria bovis) and two large intestinal nematodes (Oesophagostomum venulosum and Trichuris ovis) were recovered. From these findings, it is evident that the eland harbours nematodes that are typical for domestic cattle and small ruminants. Morphological and morphometric analyses of recovered nematodes revealed that these parasites do not require any special morphological adaptation to establish infection in elands. The faecal output of strongyle-type and Nematodirus sp. eggs Was seasonal, with the highest egg production taking place during spring and summer. Calves had higher faecal egg counts (for all the monitored nematode species) than adults did. Lactation in females was significantly (P<0.0001) associated with higher strongyle nematode egg shedding. Social dominance also affected faecal egg count patterns. The lower the hierarchical position among adults (regardless of sex), the higher the risk of nematode infection. This effect was evident for strongyles (P<0.0001) and Capillaria sp. nematodes (P=0.0065). The results of our study suggest that control measures applicable in domestic cattle and small ruminants might be similarly applicable for controlling gastrointestinal nematode infections in captive farmed elands. Sawicka, Joanna Fuller, Andrea Fick, Linda G. Hetem, Robyn S. Meyer, Leith C. R. Efficacy of different cooling methods for capture-induced hyperthermia in antelope AFRICAN JOURNAL OF WILDLIFE RE- SEARCH APR 2015 The capture of wild animals is a stressful event which may cause a capture-induced hyperthermia, resulting in morbidity or mortality. We investigated whether various cooling techniques were effective at lowering the body temperature of hyperthermic animals. To achieve this, we implanted miniature temperaturesensitive data loggers into the abdomens of 12 blesbok (Damaliscus pygargus phillipsi). Five animals were cooled by dousing with water of different temperatures (4 degrees C, 17 degrees C, 28 degrees C) and fanning after dousing with 28 degrees C water. Seven animals were cooled by ice-packs, a fine mist spray of 28 degrees C water, intravenous (IV) infusion of one litre of 4 degrees C saline solution or 28 degrees C water-dousing. The body temperature after capture was significantly elevated to as high as 41 degrees C to 42 degrees C. Water-dousing interventions significantly decreased minimum body temperature but there was no difference in the minimum body temperature reached or the magnitude of cooling between the different water temperatures or by the addition of fanning. The ice-packs also lowered body temperature, whereas mist spraying did not. The use of ice packs and dousing with water between 4 degrees C and 28 degrees C were the most effective techniques to reduce capture-induced hyperthermia in blesbok. Water-dousing, when done appropriately, is the most practical and effective method to cool an animal with capture-induced hyperthermia. Perrin, Kathryn L. Denwood, Matthew J. Grondahl, Carsten Nissen, Peter Bertelsen, Mads F. Comparison of etorphine-acepromazine and medetomidine-ketamine anesthesia in captive impala (Aepyceros melampus) JOURNAL OF ZOO AND WILDLIFE MEDICI- NE DEC 2015 Impala (Aepyceros melampus) are a notoriously difficult species to manage in captivity, and anesthesia is associated with a high risk of complications including mortality. The aim of this study was to compare an opioid-based protocol with an alpha-2 58

59 Sborník Proceedings odborné of the skupiny UCSZOO pro Antelope antilopy a and žirafy Giraffe při UCSZOO Committees Volume Číslo 1/2015 2/2016 agonist-based protocol. Nine female impala were studied in a random cross-over design. Subjects received either an etorphine-acepromazine (EA) protocol: 15 mu g/kg etorphine and 0.15 mg/kg acepromazine, or a medetomidine-ketamine (MK) protocol: 109 mu g/kg medetomidine and 4.4 mg/kg ketamine on day 1. Anaesthesia was repeated 3 days later with the alternative protocol. Subjective assessments of the quality of induction, muscle relaxation, and recovery were made by a blinded observer. Objective monitoring included blood pressure, end-tidal CO2, regional tissue oxygenation, and blood gas analysis. EAprovided a significantly quicker (mean EA, 7.17 mins; MK, 17.6 mins) and more-reliable (score range EA, 3-5; MK, 1-5) induction. Respiratory rates were lower for EA with higher endtidal CO2, but no apnoea was observed. As expected, blood pressures with EAwere lower, with higher heart rates; however, arterial oxygenation and tissue oxygenation were equal or higher than with the MK protocol. In conclusion, at these doses, EAprovided superior induction and equivalent muscle relaxation and recovery with apparent improved oxygen tissue delivery when compared to MK. Antidorcas Herder, V. Kummrow, M. Leeb, T. Sewell, A. C. Hansmann, F. Lehmbecker, A. Wohlsein, P. Baumgaertner, W. Polycystic Kidneys and GM(2) Gangliosidosis-Like Disease in Neonatal Springboks (Antidorcas marsupialis) VETERINARY PATHOLOGY MAY 2015 Clinical, gross, histopathologic, electron microscopic findings and enzymatic analysis of 4 captive, juvenile springboks (Antidorcas marsupialis) showing both polycystic kidneys and a storage disease are described. Springbok offspring (4 of 34; 12%) were affected by either one or both disorders in a German zoo within a period of 5 years ( ). Macroscopic findings included bilaterally severely enlarged kidneys displaying numerous cysts in 4 animals and superior brachygnathism in 2 animals. Histopathologically, kidneys of 4 animals displayed cystic dilation of the renal tubules. In addition, abundant cytoplasmic vacuoles with a diameter ranging from 2 to 10 m in neurons of the central and peripheral nervous system, hepatocytes, thyroid follicular epithelial cells, pancreatic islets of Langerhans and renal tubular cells were found in 2 springbok neonates indicative of an additional storage disease. Ultrastructurally, round electron-lucent vacuoles, up to 4 m in diameter, were present in neurons. Enzymatic analysis of liver and kidney tissue of 1 affected springbok revealed a reduced activity of total hexosaminidase (Hex) with relatively increased HexA activity at the same level of total Hex, suggesting a hexosaminidase defect. Pedigree analysis suggested a monogenic autosomal recessive inheritance for both diseases. In summary, related springboks showed 2 different changes resembling both polycystic kidney and a GM(2) gangliosidosis similar to the human Sandhoff disease. Whether the simultaneous occurrence of these 2 entities represents an incidental finding or has a genetic link needs to be investigated in future studies. Zvegintsova, N. S. Treus, M. Yu. Kuzmina, T. A. Helminths of saiga antelope (Saiga tatarica L.) in the "Askania Nova" Biosphere Reserve, Ukraine HELMINTHOLOGIA SEP 2015 Analysis of the species composition and community structure of helminths in saiga antelope (Saiga tatarica) was performed using multi-year ( ) data collected from the "Askania Nova" Biosphere Reserve, Ukraine. During this period, 31 saiga antelopes of different ages (7 calves, 24 adults) were examined; totally, more then 63,900 helminth specimens were collected and identified by morphological criteria. Levels of saiga infection by nematodes were from 39 to 671 EPG (207 +/- 132 SD); seasonal fluctuations in saiga infections were insignificant (Mann- Whitney test; p>0.05). Nineteen helminth species were found in saigas in the "Askania Nova": 3 species of Cestoda (Avitellina centripunctata, Moniezia expansa and Taenia hydatigena) and 16 species of Nematoda (Chabertia ovina, Haemonchus contortus, Marshallagia marshalli, Cooperia oncophora, Camelostrongylus mentulatus, Aonchotheca bovis, Skrjabinema ovis, Oesophagostomum venulosum, Trichostrongylus axei, T. colubriformis, T. probolorus, Ostertagia ostertagi, O. circumcincta, O. trifurcata, Nematodirus spp., Trichurus ovis). From 2 to 13 species per one host were observed. Nematodes dominated within the parasite community and composed more then 99 % of the total helminths found. Significant differences were found in helminth diversity between young and adult saigas (p<0.05). Prevalence-frequency distribution revealed multimodal structure of helminth community with dominant, subdominant, background and rare species. The highest number of helminthes (14 species and 50 % of the total amount) inhabited the small intestine; 11 species (45 %) were found in the abomasum and 9 species (5 %) in the large intestine. The Bray-Curtis cluster analysis revealed significant differences within the helminth communities in saigas from the "Askania Nova" Biosphere Reserve and saigas from Kazakhstan, Dagestan and Kalmykia. Antilope de la Cruz-Hernandez, Ned Lopez- Acevedo, Edgar Torres-Rodriguez, Lorena Aguirre-Guzman, Gabriel Fatal parasitosis in blackbucks (Antilope cervicapra): a possible factor risk in hunting units REVISTA MVZ CORDOBA S DEC

60 Proceedings Sborník odborné of the skupiny UCSZOO pro Antelope antilopy and a žirafy Giraffe při UCSZOO Committees Volume Číslo 2/2016 1/2015 In February 2012, a reproductive group of 60 adult blackbucks (Antilope cervicapra) from Veracruz, Mexico was relocated to hunting units in eastern and northeastern Mexico. Seven individuals died due to hemorrhagic parasitic, abomasitis and enteritis caused by Haemonchus spp., Setaria spp., and Trichostrongylids. Deaths were associated with hepatic necrosis, bilateral congestive distention of heart and fibrinonecrotic bronchopneumonia. Also Anaplasma marginale was identified. The blackbucks' population displayed a general mortality rate of 11.67%, where 25% of total male and 9.62% of total female died. The mortality was controlled by segregation of all remaining blackbucks and the treatment for internal and external parasites (biting flies and ticks). After the treatment, no fatality cases related to parasitosis were recorded. The results presented here exhibit the high relevance of parasitosis as possible factor risk in the survival of tis specie. Nanger Cernohorska, Halina Kubickova, Svatava Kopecna, Olga Vozdova, Miluse Matthee, Conrad A. Robinson, Terence J. Rubes, Jiri Nanger, Eudorcas, Gazella, and Antilope form a well-supported chromosomal clade within Antilopini (Bovidae, Cetartiodactyla) CHROMOSOMA JUN 2015 The evolutionary clade comprising Nanger, Eudorcas, Gazella, and Antilope, defined by an X;BTA5 translocation, is noteworthy for the many autosomal Robertsonian fusions that have driven the chromosome number variation from 2n = 30 observed in Antilope cervicapra, to the 2n = 58 in present Eudorcas thomsoni and Eudorcas rufifrons. This work reports the phylogenetic relationships within the Antilopini using comprehensive cytogenetic data from A. cervicapra, Gazella leptoceros, Nanger dama ruficollis, and E. thomsoni together with corrected karyotypic data from an additional nine species previously reported in the literature. Fluorescence in situ hybridization using BAC and microdissected cattle painting probes, in conjunction with differential staining techniques, provide the following: (i) a detailed analysis of the E. thomsoni chromosomes, (ii) the identification and finescale analysis the BTA3 orthologue in species of Antilopini, and (iii) the location of the pseudoautosomal regions on sex chromosomes of the four species. Our phylogenetic analysis of the chromosomal data supports monophyly of Nanger and Eudorcas and suggests an affiliation between A. cervicapra and some of the Gazella species. This renders Gazella paraphyletic and emphasizes a closer relationship between Antilope and Gazella than what has previously been considered. Soares, Jorge F. Pereira, Helena Desta, Fekadu Shiferaw Sandouka, Mohammed Macasero, William Causes of mortality of captive arabian gazelles (Gazella arabica) at king khalid wildlife research centre, kingdom of saudi arabia, from 1988 to 2011 JOURNAL OF ZOO AND WILDLIFE MEDICI- NE MAR 2015 We investigated the causes of mortality of the Arabian gazelle (Gazella arabica) based on the necropsy records of 1,218 captive animals at King Khalid Wildlife Research Centre, Saudi Arabia, from 1988 to The largest number of deaths was attributed to trauma (391, 32.1%). Trauma was subdivided into the following three categories: collisions with fences (144, 11.8%); predator activity (91, 7.5%), and exhibit-mate aggression (156, 12.8%). Respiratory infection was another important cause of mortality, accounting for 186 (15.3%) deaths. Respiratory infection was more prevalent during the winter season (November to March). Other causes of death included gastrointestinal diseases, such as clostridiosis and salmonellosis (108, 8.9%). Maternal neglect (104, 8.5%), chronic renal fibrosis (34, 2.8%), and stress-related pathologies (35, 2.9%), in particular, capture myopathy, were also important causes of mortality. Here, the importance of these findings for improvement of the captive management of this vulnerable Arabian species is discussed, and for the first time, salmonellosis in Arabian gazelles is reported. Dittmann, Marie T. Hebel, Christiana Arif, Abdi Kreuzer, Michael Clauss, Marcus Metabolic rates of three gazelle species (Nanger soemmerringii, Gazella gazella, Gazella spekei) adapted to arid habitats MAMMALIAN BIOLOGY SEP 2015 The basal metabolic rate of mammals correlates with body mass, but deviations from this regression have been observed and explanations comprise ecological adaptations, reproductive strategies or phylogeny. Certain mammalian groups, adapted to arid environments, show comparatively lower metabolic rates. To expand existing datasets and to investigate metabolic rates in ruminants adapted to arid environments, we conducted respiration measurements with three gazelle species (Gazella spekei, G. gazella and N. soemmerringii, total n = 16). After an adaptation period to a diet of fresh lucerne offered ad libitum, subjects were put separately into respiration boxes for 24 h where they had free access to food and water. Oxygen consumption and carbon dioxide production were measured with a modular system of gas analyzers and pumps. Mean and resting metabolic rate (RMR) were calculated by accounting for the entire measurement phase or the lowest 20 oxygen measurements, respectively. N. soemmerringii had the lowest relative RMR values and the highest respiratory coefficients compared to the other species. Measured values were compared to expected RMR values calculated based on body mass. Gazella spekei and G. gazella showed higher RMR values than expected, while the RMR of N. soemmerrin- 60

61 Sborník Proceedings odborné of the skupiny UCSZOO pro Antelope antilopy a and žirafy Giraffe při UCSZOO Committees Volume Číslo 1/2015 2/2016 gii was in the range of expected values. Our results indicate that not all mammals adapted to aridity have lower metabolic rates under conditions of unlimited resources and that in these cases other physiological adaptations might be of higher importance. Further extensions of the datasets could allow explaining which deviations of metabolic rate from the body mass regressions result from convergent adaptations. Matzat, Talena Eulenberger, Klaus Mueller, Hermann Investigation of the presence of the etiological agents of malignant catarrhal fever in clinically healthy ruminants in zoological gardens BERLINER UND MUNCHENER TIERARZTLI- CHE WOCHENSCHRIFT MAY-JUN 2015 Malignant catarrhal fever (MCF) is an infectious disease in even-toed ungulates including domestic cattle and wild living ruminants, which repeatedly also occurred in zoological gardens in Europe. The goal of the study presented here was to determine whether wild ruminants here in the sense of non-domesticated ruminant species in zoological collections normally not known as carriers of MCF viruses, may carry and shed these viruses and thus might play a possible role as source of infection. To this end, swap samples from eye, nose, and rectum, and also some blood samples, collected from different ruminant species in 11 zoological gardens and animal parks in the years 2007 to 2009 were examined with real-time polymerase chain reaction (rtpcr) for the presence of the genome of viruses known to cause MCF most frequently: alcelaphine herpesvirus 1 (AIHV-1), ovine herpesvirus 2 (OvHV-2), caprine herpesvirus 2 (CpHV- 2) and malignant catarrhal fever virus white-tailed deer (MCFV-VVTD) The results of this investigation showed the presence of the genomes of one - or more of these MCF viruses in five of the contributing institutions. A total of 28 samples (12.84%) proved to be positive. In no case, the presence of the AIHV-1 genome was detected. For the first time, the presence of the MCFV-VVTD genome was demonstrated in goats, indicating a carrier state of this animal species. Crosmary, William-Georges Chamaille- Jammes, Simon Mtare, Godfrey Fritz, Herve Cote, Steeve D. Decline of sable antelope in one of its key conservation areas: the greater Hwange ecosystem, Zimbabwe AFRICAN JOURNAL OF ECOLOGY JUN 2015 Land use has major effects on wildlife conservation. We studied variations of sable antelope Hippotragus niger densities between 1990 and 2001 in comparison with various land uses in and around Hwange National Park, Zimbabwe. Trends of other ungulates, including elephant Loxodonta africana, were examined simultaneously, because sable may be sensitive to forage and apparent competition and to high elephant densities. Sable densities declined in the whole region, very likely because of adverse rainfall conditions. Densities were constantly higher in the hunting areas and forestry lands than in the national park. Interestingly, elephant densities showed the opposite, with higher densities in the national park than in the adjacent areas. Whether these results reflect a negative effect of high elephant numbers on sable must still be tested directly. Likewise, while habitat characteristics and lion predation did not appear responsible for the higher sable densities outside the national park, they could not be discounted as an influence on the differing sable densities in different land-use areas. It is clear, however, that high protection status is not always sufficient to ensure adequate conservation of flagship species. We therefore call for further investigations of ecological interactions within protected areas. Oryx Kim, Kyoo-Tae Hepatic Encephalopathy in Captive Scimitar-Horned Oryxs (Oryx dammah) JOURNAL OF VETERINARY CLINICS Three cases of hepatic encephalopathy were diagnosed in scimitar-horned oryxs housed at a zoo. Administration of amino acid and ornithine-aspartate fluid therapy via an intravenous injection decreased serum levels of ammonia and liver enzymes in cases 1 and 2. Further, additional oral ingestion of non-absorbable disaccharide lactulose to eliminate intestinal nitrogenous products enabled recovery of two oryxs. However, in case 3, the serum levels of ammonia and liver enzymes increased even after treatment, and the oryx died. Necropsy revealed cecum and colon compaction due to stiff dried feces, and this condition could have an adverse effect on increased blood ammonia levels that may have caused mortality. Overconsumption of pellets may have been the primary cause of hepatic encephalopathy. Thus, a fiber rich diet with decreased amount of pellets is needed to prevent hepatic encephalopathy, since the normal diet of scimitar-horned oryxs is rich in fiber. Soares, Jorge F. Pereira, Helena Desta, Fekadu Shiferaw Sandouka, Mohammed Macasero, William Causes of mortality of captive arabian gazelles (Gazella arabica) at king khalid wildlife research centre, kingdom of saudi arabia, from 1988 to 2011 JOURNAL OF ZOO AND WILDLIFE MEDICI- NE MAR

62 Proceedings Sborník odborné of the skupiny UCSZOO pro Antelope antilopy and a žirafy Giraffe při UCSZOO Committees Volume Číslo 2/2016 1/2015 We investigated the causes of mortality of the Arabian gazelle (Gazella arabica) based on the necropsy records of 1,218 captive animals at King Khalid Wildlife Research Centre, Saudi Arabia, from 1988 to The largest number of deaths was attributed to trauma (391, 32.1%). Trauma was subdivided into the following three categories: collisions with fences (144, 11.8%); predator activity (91, 7.5%), and exhibit-mate aggression (156, 12.8%). Respiratory infection was another important cause of mortality, accounting for 186 (15.3%) deaths. Respiratory infection was more prevalent during the winter season (November to March). Other causes of death included gastrointestinal diseases, such as clostridiosis and salmonellosis (108, 8.9%). Maternal neglect (104, 8.5%), chronic renal fibrosis (34, 2.8%), and stress-related pathologies (35, 2.9%), in particular, capture myopathy, were also important causes of mortality. Here, the importance of these findings for improvement of the captive management of this vulnerable Arabian species is discussed, and for the first time, salmonellosis in Arabian gazelles is reported. Bosnic, Sanja Beck, Relja Listes, Eddy Lojkic, Ivana Savini, Giovanni Roic, Besi Bluetongue virus in Oryx antelope (Oryx leucoryx) during the quarantine period in 2010 in Croatia VETERINARIA ITALIANA APR-JUN 2015 Bluetongue (BT) is a viral infectious noncontagious disease of domestic and wild ruminants. Insect species of the genus Culicoides (Diptera: Ceratopogonidae) serve as biological vectors that transmit bluetongue virus (BTV) to susceptible hosts. The infection is present in the Mediterranean region. Recently, it has also been reported in Central, Western, and Northern Europe where BTV-8 was recognised as the causative serotype. In the meantime, BTV-14 has appeared in the North-Eastern part of Europe. In the present study, BTV serotype 16 (BTV-16) was detected by virus neutralisation (VNT)- assay and real-time reverse transcription- PCR (rrt-pcr) in 1 antelope and BTV-1 in 3 of 10 Oryx antelopes (Oryx leucoryx) imported in Croatia from the Sultanate of Oman. No BTV vectors were collected during the antelope quarantine on the Veliki Brijun Island. Also, no BTV antibodies were detected in sheep, cattle, and deer on the Island. Entomological studies did not reveal any new vector species that may have been introduced with the infected antelopes on their transportation. It was the first time that BTV was demonstrated in animals imported in Croatia. It involved BTV- 1, which had never been demonstrated before and BTV-16, which had been previously recorded in domestic ruminants. Batson, William G. Gordon, Iain J. Fletcher, Donald B. Manning, Adrian D. Translocation tactics: a framework to support the IUCN Guidelines for wildlife translocations and improve the quality of applied methods JOURNAL OF APPLIED ECOLOGY DEC 2015 Translocation is a popular conservation tool, but the outcomes are variable. Many tactics can be used to improve the probability of success, but a comprehensive summary of these does not exist. This increases the risk that valuable tactics will be overlooked, and inhibits effective communication. We assess the diversity of translocation tactics' used in mammal and bird translocations, by reviewing the IUC- N/SSC Guidelines for Reintroduction and other Conservation Translocations, 195 peer-reviewed articles and 73 case studies from the IUCN/SSC Global Reintroduction Perspectives Series. We recorded descriptions of every technique used to influence the post-release performance of translocated wildlife. We developed the Translocation Tactics Classification System (TTCS) which defines a collection of 30 tactics and organize them into an ecologically relevant framework. We also assess the occurrence of tactics within the Guidelines, the primary literature and the case studies to evaluate how tactics are communicated within these mediums. Our results indicate that the Guidelines are a valuable resource, but do not exhaustively cover tactics, and that detailed methodological accounts are rarely made publicly accessible. This highlights the need to develop context-specific resources to support the Guidelines, and to develop and exploit mediums that facilitate recording of methodological detail, the tactical rationale behind the design and evaluations of effectiveness. Although some forms of grey literature address this issue, the general lack of information limits the ability to investigate the relationship between tactics and translocation success.synthesis and applications. The Translocation Tactics Classification System (TTCS) provides a checklist which ensures that the full diversity of tactics is considered when developing translocation processes. Standardizing the communication of tactics, and encouraging detailed accounts of applied methodologies to be recorded, along with the tactical reasoning behind the design, will provide operational models and the data required to conduct broad-scale meta-analyses.the Translocation Tactics Classification System (TTCS) provides a checklist which ensures that the full diversity of tactics is considered when developing translocation processes. Standardizing the communication of tactics, and encouraging detailed accounts of applied methodologies to be recorded, along with the tactical reasoning behind the design, will provide operational models and the data required to conduct broad-scale meta-analyses. Robinson, T. J. Cernohorska, H. Schulze, E. Duran-Puig, A. Molecular cytogenetics of tragelaphine and alcelaphine interspecies hybrids: hybridization, introgression and speciation in some African antelope BIOLOGY LETTERS NOV

63 Sborník Proceedings odborné of the skupiny UCSZOO pro Antelope antilopy a and žirafy Giraffe při UCSZOO Committees Volume Číslo 1/2015 2/2016 Hybridization can occur naturally among diverging lineages as part of the evolutionary process leading to complete reproductive isolation, or it can result from range shifts and habitat alteration through global warming and/or other anthropogenic influences. Here we report a molecular cytogenetic investigation of hybridization between taxonomically distinct species of the Alcelaphini (Alcelaphus buselaphus 2n = 40 x Damaliscus lunatus 2n = 36) and the Tragelaphini (Tragelaphus strepsiceros 2n = 31/32 x Tragelaphus angasii 2n = 55/56). Cross-species fluorescence in situ hybridization provides unequivocal evidence of the scale of karyotypic difference distinguishing parental species. The findings suggest that although hybrid meiosis of the former cross would necessitate the formation of a chain of seven, a ring of four and one trivalent, the progeny follow Haldane's rule showing F-1 male sterility and female fertility. The tragelaphine F-1 hybrid, a male, was similarly sterile and, given the 11 trivalents and chain of five anticipated in its meiosis, not unexpectedly so. We discuss these findings within the context of the broader evolutionary significance of hybridization in African antelope, and reflect on what these hold for our views of antelope species and their conservation. Dittberner, Mark J. Venter, Leon Naidoo, Vinny Accelerated induction of etorphine immobilization in blue wildebeest (Connochaetes taurinus) through the addition of hyaluronidase VETERINARY ANAESTHESIA AND ANALGE- SIA MAR 2015 ObjectiveTo study the effects of the addition of hyaluronidase (HA) to an etorphine/ azaperone drug combination on induction times of immobilization.study designexperimental part-randomized blinded' crossover study.animalseight wild managed blue wildebeest (Connochaetes taurinus).methodsanimals were immobilized, on separate occasions separated by two weeks, with one of four treatments. Treatments were; Control drugs (CD), etorphine 0.01mgkg(-1)+azaperone at 0.1mgkg(-1); treatment 1 CD+5000IU HA; treatment 2 CD+7500 IU HA; and treatment 3 etorphine 0.007mgkg(-1) +azaperone at 0.07mgkg(-1)+7500 IU HA. Times to first effect and to immobilization (from darting to possible to approach and blindfold) were measured. anova was used to compare treatments. Results are given in meanssd (range).resultsfor control, and treatments 1-3 respectively, times (in minutes) to first effect were / ( ), / ( ), / ( ) and / ( ) and to immobilization were / ( ), / ( ), / ( ) and / ( ). Compared to control, time to first effect for treatment 2 was significantly shorter. Time to immobilization was significantly quicker in all three treatments containing HA than that for control.conclusion and clinical relevancehyaluronidase can reduce the time to immobilization when used in the immobilizing dart, and might be usefully incorporated into etorphine combinations for darting wildlife. Laubscher, Liesel L. Hoffman, Louwrens C. Pitts, Neville I. Raath, Jacobus P. Validating a human biotelemetry system for use in captive blue wildebeest (Connochaetes taurinus) ZOO BIOLOGY JUL-AUG 2015 We fitted two blue wildebeest (Connochaetes taurinus) with modified versions of the Equivital EQ02 wireless monitoring system to evaluate if the device could accurately measure heart rate and respiration rate in this species whilst anaesthetized as well as whilst fully conscious in captivity. Whilst under anaesthesia, we monitored each animal's heart rate and respiration rate using the Equivital biotelemetry belt, a Cardell((R)) veterinary monitor and manual measurements. The animals were also administered doxapram hydrochloride (Dopram ((R))) and adrenaline intravenously at different times to stimulate changes in respiration and heart rate, respectively. Once 30 minutes of monitoring was completed, we reversed the anaesthetic and left the animals in captivity for 24 hours whilst wearing the Equivital belts. After 24hr, we repeated the anaesthesia and monitoring as well as the administration of the doxapram hydrochloride and adrenaline. Intraclass Correlation Coefficients (ICC) calculated between all three monitoring methods showed moderate to excellent agreements for heart rate on both days (ICC: ). ICCs calculated between the three methods for respiration rate showed good to excellent agreement between the Equivital belt and the other two methods ( ) with the exception of occasions when only poor to fair agreements were found between the Cardell((R)) measurements and manual measurements. Heart rate and respiration rate were also found to increase with motion while animals were in captivity. The results indicate that a modified version of the Equivital EQ02 system can be used as a potential biotelemetry device for measuring heart and respiration rate in captive blue wildebeest. 63

64 Proceedings Sborník odborné of the skupiny UCSZOO pro Antelope antilopy and a žirafy Giraffe při UCSZOO Committees Volume Číslo 2/2016 1/2015 Peťkove posledné fotosafari v Južnej Afrike Peter s last photosafari in South Africa Chocholatka schovávavá (Sylvicapra grimmia) Gray duiker Antilopa trávní (Raphicerus campestris) Steenbok 64

65 Sborník Proceedings odborné of the skupiny UCSZOO pro Antelope antilopy a and žirafy Giraffe při UCSZOO Committees Volume Číslo 1/2015 2/2016 Skálolez (Oreotragus oreotragus) Klipspringer Přímorožec jihoafrický (Oryx gazella) Gemsbok 65

66 Proceedings Sborník odborné of the skupiny UCSZOO pro Antelope antilopy and a žirafy Giraffe při UCSZOO Committees Volume Číslo 2/2016 1/2015 Antilopa skákavá (Antidorcas marsupialis) Springbok Žirafa angolská (Giraffa camelopardalis angolensis) Angolan giraffe 66

67 Sborník Proceedings odborné of the skupiny UCSZOO pro Antelope antilopy a and žirafy Giraffe při UCSZOO Committees Volume Číslo 1/2015 2/2016 Skálolez (Oreotragus oreotragus) Klipspringer Buvolec káma (Alcelaphus buselaphus caama) Red hartebeest Přímorožec jihoafrický (Oryx gazella) Gemsbok 67

68 Proceedings Sborník odborné of the skupiny UCSZOO pro Antelope antilopy and a žirafy Giraffe při UCSZOO Committees Volume Číslo 2/2016 1/2015 Antilopa trávní (Raphicerus campestris) Steenbok Antilopa skákavá (Antidorcas marsupialis) Springbok 68

69 Sborník Proceedings odborné of the skupiny UCSZOO pro Antelope antilopy a and žirafy Giraffe při UCSZOO Committees Volume Číslo 1/2015 2/2016 Antilopa skákavá (Antidorcas marsupialis) Springbok Kudu velký (Tragelaphus strepsiceros) Greater kudu Přímorožec jihoafrický (Oryx gazella) Gemsbok Kudu velký (Tragelaphus strepsiceros) Greater kudu 69

70 Proceedings Sborník odborné of the skupiny UCSZOO pro Antelope antilopy and a žirafy Giraffe při UCSZOO Committees Volume Číslo 2/2016 1/2015 PŘEHLED DŮLEŽITÝCH ODKAZŮ AN OVERVIEW OF IMPORTANT LINKS Žirafy-antilopy IUCN SSC ASG mammals/asghome/ Gnusletter online databáze mammals/asghome/asggnusletterback.cfm Sahara conservation fund Giraffe conservation foundation Giraffe research - stránky o výzkumu žiraf Rothschildových od Zoe Muller AZA AG TAG EAZA AG TAG Derbianus Conservation 70

71 Sborník Proceedings odborné of the skupiny UCSZOO pro Antelope antilopy a and žirafy Giraffe při UCSZOO Committees Volume Číslo 1/2015 2/2016 POZVÁNKA INVITATION AnGiHip

72 Peťko pod kokerboomom v rezervácii Goegap, 10. november 2015, Južná Afrika.