Dopady dotační a ekologické politiky na postavení zemního plynu

Transkript

1 Dopady dotační a ekologické politiky na postavení zemního plynu Vladimír Štěpán Září 2011 ENA s.r.o. stepan@ena.cz

2 Strategické cíle EU do roku 2050 nejsou pro plyn příznivé, plyn je tolerován jen na příštích let. Pak má být nahrazen. Důvodem jsou vazba na ceny ropy a emise CO2. 2

3 Strategické cíle EU do roku 2050 Sníţit emise skleníkových plynů o 95% náhradou fosilních paliv obnovitelnými zdroji a zlepšením energetické účinnosti. OZE mají vyrábět v roce % elektřiny (v ČR 80% z jádra). Úměrně naplnění tohoto dlouhodobého cíle (i kdyţ se naplní jen částečně) se budou zpřísňovat střednědobé cíle, např. sníţení spotřeby energie do roku 2020 proti základně roku 2010 o 20%. Úspory energie mají mít v EU vyšší prioritu neţ OZE. Otázkou ale je: Zda je ekonomicky přijatelné tuto dlouhodobou strategii realizovat, když dotace na výrobu elektřiny z OZE mají v roce 2020 činit 82 mld. Eur/rok, klesat, resp. odbourány by měly od roku Zda a v jaké podobě přežijí fosilní paliva? Zda taková strategie je přijatelná i pro ekonomicky slabší státy jako je SR a ČR, navíc s omezenými předpoklady pro rozvoj OZE? 3

4 Podíl ZP na primární spotřebě energie Primární spotřeba energie ZP Celkem ZP Celkem ZP Celkem [Mil.t. ropného Podíl ZP [Mil.t. ropného Podíl ZP [Mil.t. ropného ekvivalentu] ekvivalentu] ekvivalentu] Podíl ZP ČR 7,8 41,7 19% 7,4 40,6 18% 8,4 41,3 20% SR 5,2 17,9 29% 4,4 16,0 28% 5,1 16,2 31% SRN 73,1 310,3 24% 70,2 307,4 23% 73,2 319,5 23% EU 440,9 1724,0 26% 413,9 1622,6 26% 443,3 1732,9 26% Zdroj: BP Statistical review of World Energy 2010, 2011 Výše podílu ZP je v současnosti ukazatelem vyspělosti státu a vztahu k ţivotnímu prostředí, zejména ve státech s vysokou spotřebou uhlí. 4

5 Spotřeba ZP bude stoupat nebo klesat? SRN ČR TWh 930,7 98,2 vlastní těţba 13% 1% Meziroční nárůst ,3%??? Podíl plynu na primární spotřebě 23% 19% Perspektiva 30% pokles na 7%? Zem. plyn bude potřeba nejen pro vyrovnávání výroby elektřiny z OZE, ale i vzhledem k nerovnoměrnému rozmístění elektráren v SRN. Plyn je nahraditelný ve všech sektorech spotřeby. Průměrná spotřeba plynu na odběratele výrazně klesá. Vyšší podíl plynu na spotřebě energie proto není velké riziko. 5

6 Snížení spotřeby uhlí bude v EU pokračovat? Moţnosti sníţení spotřeby uhlí v ČR: Úspora uhlí v mil. t 2000 MW FVE vyrobí 2 TWh el. 2 PPC Počerady 880 MW aţ 3,5 Vyuţití biomasy 1,5 Celkem: 7 mil.t/rok Sniţování spotřeby uhlí bude stimulovat platba za povolenky. 6

7 Dlouhodobá a střednědobá strategie ČR i SR budou muset hledat strategii zejména pro příštích roků. Hledat cestu cenově a ekologicky přijatelných paliv. - OZE v ČR i SR nemají zatím opodstatnění stát se náhradou fosilních paliv z hlediska spolehlivosti dodávek, ekonomického i dopadů na ŢP. - Opodstatnění má OZE v oblasti decentralizovaných a lokálních zdrojů. - Fosilní paliva mohou dlouhodobě (viz strategie EU) přeţít pokud: - zemní plyn sníţí spotřebu na otop rodinných domů i pro průmysl, zvýší efektivnost spotřeby (např. rozšířením kondenzačních kotlů), výstavbou decentralizovaných zdrojů, kogenerací, zlepšením servisních sluţeb - pro uhlí budou zavedeny bez výjimky přísné emisní limity (tím dojde i k poklesu poptávky po uhlí a sníţení emisí z uhlí) - stát by měl stimulovat (podporovat) zvýšení efektivnosti spotřeby energií u průmyslových podniků i obyvatel 7

8 Je ekonomicky přínosné strategii náhrady fosilních paliv OZE realizovat? 8

9 Dotace historie a přínosy Dotace se začaly výrazně poskytovat aţ před několika roky, nárůst jejich výše je varovný zejména v ČR. Objevily se v době, kdy se začínají projevovat přínosy z liberalizace trhů s plynem a elektřinou, výrazně narušily konkurenci na trhu a tím zvýšily a dále zvýší ceny energií pro odběratele (je někde spočítáno kde je hranice sociální únosnosti obyvatel a konkurenceschopnosti průmyslu?). Dotace pro OZE: - Vyvolaly výrazné zvýšení cen elektřiny pro odběratele bez větších přínosů pro zlepšení ŢP. - Vyvolávají lobistický a často úspěšný tlak na získávání dotací téměř do všech oborů energetiky, včetně dotací do ostatních druhů energie, jako jsou ceny uhlí pro teplárny, dotace na IN. 9

10 Stát Německo Česká republika Způsob podpory Navýšení tarifu Navýšení tarifu Náklady průmyslu Přirážka k ceně placená všemi odběrateli: ,47 EUR/MWh ,30 EUR/MWh EUR/MWh Průmysl: Když spotřeba větší než 100 GWh a náklady na elektřinu/hrubá přidaná hodnota > 20%, je přirážka redukována na 0,5 EUR/MWh. Když spotřeba větší než 10 GWh a náklady na elektřinu/hrubá přidaná hodnota > 15%, je přirážka redukována na 0,5 EUR/MWh pro 90% spotřeby. Přirážka k ceně placená všemi odběrateli: ,40 EUR/MWh ,80 EUR/MWh Žádné speciální podmínky pro průmysl. 10

11 Je ekologicky přínosné strategii EU realizovat a ekologické přínosy plynu? 11

12 Jemný prach obsahuje těžké kovy, síru. Neusazuje se v plicích, vstřebává se rovnou do krve. Prospekt MŽP: negativní vlivy jemného prachu (TZL) na lidské zdraví: - vznik rakoviny (v ČR nejvyšší výskyt v EU) - genetické změny - řada dalších negativních vlivů Jemný prach vzniká spalováním uhlí, ale i některých druhů OZE. U plynu nulové emise jemného prachu. 12

13 Imise Denní nejvyšší koncentrace TZL v roce

14 Imise Předpokládané denní nejvyšší koncentrace TZL pokud bude při vytápění uhlí nahrazeno zemním plynem. 14

15 Je strategie EU přijatelná i pro ekonomicky slabší státy jako jsou ČR a SR? 15

16 Dotace Zásadní cíle na úrovni SR a ČR by se mohly a měly částečně lišit od cílů EU, zejména pokud jde o podíl OZE: - rozumná výše dotací tak, aby nebyl poškozen energeticky náročný průmysl (ČR ani SR nejsou tak ekonomicky silné státy jako státy západní Evropy) - rozumná výše dotací tak, aby nebyla narušena konkurence na trhu energií (trh v ČR i SR je konkurenceschopný, rovnováha ale můţe být narušena) - v oblasti ŢP je zásadním cílem sníţení emisí jemného polétavého prachu (tento cíl je v západní Evropě splněn, proto jiţ nepatří mezi zásadní cíle EU) a dalších škodlivých látek (SO2, NOx, CO2) Měly by být vypracovány kvalitní analýzy. 16

17 18% Politika klimatických změn vliv na cenu Skladba ceny %1% Silová elektřina - bez EU ETS Síťové služby EU ETS Podpora OZE Ekologická daň 19% 60% EU ETS: 385 Kč/MWh Ekologie: 21,57 % 17

18 Politika klimatických změn vliv na cenu 18

19 Politika klimatických změn situace v ČR Odhad celkových nákladů boje s klimatickými změnami jednotková tis. Kč jednotková tis. Kč HDP (2008) Státní rozpočet (2010) Spotřeba ČR (MWh) Podpora OZE 164, Nárůst Sys EU ETS (windfall profit, od 2006/2007 v ceně silové elektřiny) Spotřební daně Podpora biosložky motorových paliv Daňové prázdniny OZE Celkem Náklady % HDP 1,07% 1,70% Náklady % rozpočtu 3,35% 5,29% 19

20 Je řešením nástup biomasy a bioplynu? 20

21 Dotace na biomasu Nárůst různých forem dotací na biomasu (3 formy dotací): - příspěvky na produkci biomasy pro pěstitele (kolik mld.kč?) - příspěvky na investiční náklady pro firmy i fyzické osoby, kotle na biomasu pro fyzické osoby i firmy, zařízení na zpracování biomasy (kolik mld. Kč?) - formou vysokých výkupních cen elektřiny (spalování biomasy) (kolik mld. Kč?) - Existuje propočet přínosů a negativ rozšiřování biomasy? 21

22 Dotace na biomasu Výsledek dotací (často diskutovaný): - výkupní cena biomasy prudce stoupla na150 Kč/GJ (na úrovni cen zemního plynu) - nedostatek biomasy pro teplárny, fyzické osoby i elektrárny (bude potřeba zvýšit dotace?) - nárůst cen potravin na rekordní úroveň (celosvětově), bude pokračovat - cíl omezování emisí u biomasy i biopaliv nesplněn - cíl sníţení cen ropy nesplněn díky vysoké spotřebě ropy (paliv) pro výrobu biomasy i bioplynu 22

23 Dotace na biomasu Závěr: - Hrozí nárůst dotací na biomasu ve stovkách mld. Kč? Plánováno je více neţ 20 větších zdrojů se spotřebou více neţ 2 mil. t biomasy, která není k dispozici. - Emise TZL ze spalování biomasy jsou vyšší neţ u uhelných elektráren. - Nutno počítat se zavedením i přísných emisních limitů na biomasu (dramatický nárůst kamionové dopravy, hygienické problémy při skladování, sníţení účinností kotlů). 23

24 Je řešením nástup FVE a VtE? V současnosti ne, perspektivně to mohou být rozhodující zdroje v EU 24

25 Přínos FVE v ČR a jiné alternativy Při kapacitě FVE 1800 MW výroba elektřiny bude 2 TWh/rok Pozitiva: Ušetří se cca 2 mil. t uhlí Negativa: - Zvýšení spotřeby uhlí pro vyrovnávání sítě - Následně výrazné sníţení emisí při niţší účinnosti uhelných elektráren proto sporné (existuje nějaký propočet?) - Dotace 600 mld. Kč za 20 let Jinou alternativou je dovoz 400 mil. m 3 zem. plynu, přitom úspora 600 mld. Kč dotací a zlepšení ŢP (existuje nějaký propočet, neměl by být?) PPC Počerady 880 MW (existuje propočet přínosů?): Negativa: plyn je draţší palivo neţ uhlí Pozitiva: Úspora uhlí 3,5 mil. t za rok Nulové dotace Zlepšení ŢP Schopnost poskytovat regulační sluţby 25

26 Investice [USD/kW] OZE - investiční náklady a krytí špiček ve spotřebě elektřiny (2011) IN a spolehlivost krytí špiček ve spotřebě energie v zimě Jádro Slunce Biomasa % 5% 10% 15% 20% 25% Vítr 30% 35% 40% 45% 50% 55% Dostupnost v zimní systémové špičce 60% 65% 70% 75% 80% 85% Plyn 90% 95% 100% 26

27 OZE - investiční náklady a krytí špiček ve spotřebě elektřiny (prognoza 2030) 27

28 FVE výkupní ceny a investiční náklady 28

29 Nebo je řešením plyn + úspory energie? Na příštích let pro státy jako ČR a SR ano. 29

30 Cíle v oblasti spotřeby OZE pro výrobu elektřiny Na dotace vynaloţí zřejmě ČR cca 1 bil. Kč do roku 2030 (za 20 let) Otázka: Dojde k výraznějšímu zlepšení ŢP? Pravděpodobně ne, bude ale splněn cíl 13% na koneč. sp. energie Jiné alternativy (existuje nějaký propočet nebo studie?): Kondenzační kotle na plyn + zateplování Jednorázové dotace 10 mld. Kč by výrazně zlepšily ŢP (40% TZL pochází z lokálních topenišť) 30

31 Rodinný domek náklady na topení a produkce TZL RD Druh kotle Spotřeba palivaza rok Produkce TZL [%] Náklady na vytápění Úspora nákladů na vytápění Nezateplený RD HU klasický kotel kg Kč --- Zateplený RD ZP kondenzační kotel m 3 0,021-0, Kč Kč Porovnání produkce TZL a nákladů na topení u typického starého nezatepleného domku, vytápěného uhlím (klasický kotel) a zatepleného rodinného domku vytápěného zemním plynem (kondenzační kotel) Úspora emisí TZL cca 100% Zdroj: 1) TZB - info. Internetový oborový portál zaměřený na stavebnictví, úspory energií a související obory. (Spotřeba paliva, náklady na vytápění) 2) EkoWatt. Česká poradenská společnost v oblasti energetiky, ekonomiky a ţivotního prostředí. (Produkce TZL) 3) Výpočty ENA 31

32 Ceny za otop rodinného domu (roční reálné náklady) Elektřina z FVE Plyn Hnědé uhlí Odpad + dřevo Kč Kč Kč Kč Kč Kompromis mezi zlepšením stavu ŢP a cenou za otop je nutno najít, vzhledem k výši emisí CO 2 a TZL v ČR (jeden z nejvíce znečištěných států EU). 32

33 Negativa plynu a jak je odstranit nebo aspoň výrazně snížit? 33

34 Hlavním negativem plynu emise CO2, nově i cena vzhledem k vazbě na cenu ropy Sníţení emisí CO2 lze dosáhnout zaměřením na výzkum a vývoj (plyn zaostává), jakoţ i zvyšováním efektivnosti spotřeby plynu. Perspektiva plynu po roce 2020 bude záviset na tom zda se bude cena plynu odvíjet od cen ropy. Po roce 2020 by mohl být i nedostatek ropy??? Jaké pak budou ceny plynu? Budou dodavatelé plynu trvat na vazbě na ropu? Pokud ano, tak plyn můţe ztratit konkurenceschopnost. Zpevňování kurzu koruny a rostoucí váha burz by měly působit příznivě na cenu plynu. Lze postavit nové JE bez státních garancí a bude cena elektřiny z nových JE konkurenceschopná? Víme jaká bude cena elektřiny? Ceny uhlí s stejně jako ceny ostatních paliv odvozují od cen ropy, viz následující graf. 34

35 35

36 Jaká by měla být energetická politika států jako jsou SR a ČR? Dotace by neměly deformovat trh s energiemi, zejména využívání plynu a měly by být zaměřené na zlepšování ŽP. 36

37 Dotační politika východiska a cíle Dotační politika by měla zvýšit výrazněji bezpečnost dodávek, zajistit konkurenceschopné ceny energie a zlepšovat stav ŢP Řešením z ekonomického hlediska je výrazně omezit dotace do OZE, rozvoj OZE za rozumných ekonomických podmínek lze očekávat nejdříve za cca 10 let Z ekologického hlediska zatíţit veškeré zdroje tvrdými emisními limity, pak lze nechat působit trh Dotace omezit na ty zdroje, které jsou ochotny sniţovat emise a ztráty (zejména v teplárenství, kde se projevují dlouhodobě neřešené problémy), ztráty i > 20%, u plynu pod 1% Přitom poskytnout čas na přijetí opatření ke sníţení spotřeby energie a emisí Hledat nejvýhodnější alternativy z hlediska stimulace konkurence a zlepšování ŢP kombinací různých nástrojů (př.): U malých odběratelů kondenzační kotle na plyn + zateplení budov Mikrokogenerace a kogenerace obecně Dotace pro velké odběratele energie, přitom poskytnout čas na přijetí opatření ke sníţení spotřeby energie a emisí 37

38 Energetická koncepce zcela rozdílné alternativy a přínosy? Příklad SRN a ČR Ceny fosilních paliv se kaţdý rok zvyšují, ceny OZE se sniţují. Kdy dojde k vyrovnání cen? Je moţné, ţe ceny elektřiny z OZE budou v roce 2020 nebo 2030 niţší neţ ceny elektřiny z JE? Je to reálná varianta. V ČR převládá představa, ţe koncepce SRN přinese výrazné zvýšení cen energie a je jen důsledkem tlaku zelených na politiky. Koncepce ČR má vést k nízkým cenám energie a vysoké bezpečnosti. Výsledek ale můţe být i opačný. Je koncepce ČR lobbistická??? Je koncepce ČR reálná nebo je to extrém??? Povede koncepce ČR k oslabení koruny a sníţení důvěryhodnosti ČR??? Bude výsledkem koncepce ČR monopolní trh s elektřinou??? 38