Ekologické hodnocení

Transkript

1 Ekologické hodnocení Energetický audit budov doc. Ing. Michal Kabrhel, Ph.D. 1 Ekologie Ministerstvo životního prostředí Zákon o ochraně ovzduší č.201/2012sb. (od ) Definuje způsoby znečištění, rozděluje zdroje, stanovuje odpovědnost. Vyhláška č. 415/2012 Sb. o přípustné úrovni znečišťování a jejím zjišťování a o provedení některých dalších ustanovení zákona o ochraně ovzduší Emise SO2, NOx, CO Vyhláška č. 330/2012 Sb. o způsobu posuzování a vyhodnocení úrovně znečištění, rozsahu informování veřejnosti o úrovni znečištění a při smogových situacích Nařízení č. 351/2012 Sb. o kritériích udržitelnosti biopaliv (vše ve znění pozdějších předpisů) 2 1

2 Domácnosti 3 Vyhláška 480/2012 Sb. 4 2

3 Vyhláška 480/2012 Sb.. 5 Ekologie Emise znečišťujících látek = měrná emise x vztažná veličina za rok Měrná emise Z protokolu o jednorázovém měření emisí ne straším než 3 roky Emisní faktor dle věstníku MŽP Elektrická energie pro vytápění tabulka níže 6 3

4 Sdělení MŽP 7 8 4

5 Ekologie Porovnává se výchozí stav se stavem po realizaci varianty 9 Suspendované částice Znečištění ovzduší suspendovanými částicemi frakce PM 10 a PM 2,5 je aktuální problém ČR Koncentrace PM 10 vykazují zřetelný roční chod s nejvyššími koncentracemi v chladných měsících roku-emise částic ze sezonních tepelných zdrojů a horší rozptylové podmínky Z dopravy se emitované částice nalézají především ve frakci PM 2,5. Poměr frakce PM 2,5 a PM 10 není konstantní, vykazuje určitý sezónní průběh zdrojů při spalování paliva. Problém je v částicích z otěrů pneumatik, brzdového obložení a ze silnic. Zastoupení hrubé frakce na dopravních stanicích narůstá i v důsledku resuspenze částic ze zimního posypu. K navýšení koncentrace PM 10 může dojít i v důsledku zvýšené abraze silničního povrchu posypem a následnou resuspenzí obroušeného materiálu

6 Emise CO 2 a) Všeobecný emisní faktor CO2 11 Emise CO2 b) Místně specifický emisní faktor CO2 EF= (hmotnost paliva) x (výhřevnost paliva) x (emisní faktor uhlíku) x (1 - nedopal) nedopal : 0,02 (tj. 2 %) pro tuhá paliva, 0,01 pro kapalná paliva 0,005 pro plynná paliva 12 6

7 Ekologie Zpráva o stavu životního prostředí v ČR Emise skleníkových plynů v ČR klesají, v roce 2014 poklesly v meziročním srovnání o 3,7 % a byly tak o 36,7 % nižší než v roce Emise okyselujících látek (SO2, NOx a NH3), prekurzorů ozonu (VOC, NOx, CO a CH4), emise primárních částic a prekurzorů sekundárních částic (NOx, SO2, NH3) do ovzduší od roku 1990 setrvale klesají, přičemž byl potvrzen i pokles mezi roky (shodně o 2,2 % v případě okyselujících látek a prekurzorů ozonu a o 2,8 % v případě prekurzorů sekundárních částic). V roce 2015 došlo opakovaně k překročení imisního limitu pro suspendované částice, benzo(a)pyren a přízemní ozon. Na dvou dopravně zatížených lokalitách v Praze byl překročen imisní limit pro NO2, na jedné lokalitě byl překročen imisní limit pro kadmium. V roce 2015 došlo oproti roku 2014 k navýšení vyhlášení počtu smogových situací v důsledku vysokých koncentrací přízemního ozonu, způsobených aktuálními meteorologickými a rozptylovými podmínkami (extrémní teploty a sucho). Ekologie Mapa oblastí ČR s překročenými cílovými imisními limity pro ochranu zdraví (bez zahrnutí ozonu) 14 7

8 Alternativní zdroje tepla a elektrické energie Energetický audit budov doc. Ing. Michal Kabrhel, Ph.D. 15 bezpečnost konkurenceschopnost udržitelnost 16 8

9 Státní energetická koncepce (SEK) Určena zákonem 406/2000 Sb. Schválena priority a strategické záměry státu v rámci sektoru energetiky Spolehlivost Bezpečnost - Udržitelný rozvoj Ekonomická dostupnost Zabezpečení dodávky energie v krizových situacích Předvídatelné podnikatelské prostředí Priority: vyvážený mix primárních energetických zdrojů i zdrojů výroby elektřiny efektivním využití všech dostupných tuzemských energetických zdrojů udržení přebytkové výkonové bilance ES s dostatkem rezerv a udržování dostupných strategických rezerv tuzemských forem energie zvyšování energetické účinnosti národního hospodářství rozvoj síťové infrastruktury ČR 17 Spotřeba PE pokryta z 50 % tuzemskými zdroji (nízké v rámci EU, průměr 60 %) Soběstačnost ve výrobě elektřiny a tepla Výroba tepla z domácích zdrojů 60 % (SZTE 80 %) Kogenerace ve velkých a středních zdrojích 70 % výroby tepla a 12% výroby elektřiny Prioritou je efektivní využití tepla a elektřiny SZTE využívají především tuzemské hnědé a černé uhlí Zdroje a elektrické sítě jsou průměrně staré 37 let a více je nezbytná rozsáhlá modernizace V rámci modernizace je třeba připravit se na novou energetickou situaci (malé zdroje energie, decentralizace zdrojů) Uhlí není prozatím zcela nahraditelné dalšími zdroji energie cílem je zvýšení účinnosti užití energie a snížení emisí 18 9

10 Jaderné zdroje dodávají 33 % elektřiny Předností je spolehlivost, živostnost, předvídatelný provoz, možnost vytvoření zásob paliva na několik let, nízká cena elektřiny Nevýhodou jsou vysoké investiční náklady, vliv na životní prostředí, mezinárodní vztahy, uskladnění vyhořelého paliva Temelín Dukovany JE může dosáhnout 50 % výroby elektrické energie a nahradit uhelné elektrárny 19 Zemní plyn Domácí zásobníky zemního plynu 3,442mld.m3 (cca % roční spotřeby) Dominantním dodavatelem Rusko, doplněné o Norsko a trh EU Ropa Spotřeba cca 2 % pro výrobu tepla, jinak doprava a chemický průmysl Tržní podmínky Strategický zájem je na udržení technologie zpracování ropy a výše a struktura zásob (90 dní) 20 10

11 21 OZE Nefosilní přírodní zdroje Energie větru, vody, slunce, pevné biomasy a bioplynu, energie okolního prostředí, geotermální energie, energie kapalných biopaliv Hrubá výroba elektřiny cca 8% (2010) Hrubá výroba tepla cca 8 % Cíl 13 % konečné spotřeby energie v roce

12 23 Biomasa Největší dostupný zdroj pro teplárenství Úspora emisí CO2 je nejefektivnější Otázkou jsou emise při spalování (např. polétavý prach) Velké zdroje úspora uhlí, snížení emisí, konkurence s dalšími odvětvími (papírenství, dřevozpracující průmysl) Střední zdroje (<10 MW) vhodné plynové kogenerační zdroje pro sítě vysokého napětí Spalování biomasy pro SZT kde není plyn a je k dispozici surovina Malé zdroje (<1MW) zdroje s nižší účinností a vysokými emisemi plynová kogenerace nebo kotelny na pelety Lokální zdroje nahrazovat za úsporné 24 12

13 Biomasa A 25 Vodní energie Kapacita je z větší části obsazena Podíl kolem 3 % Pružnost zdrojů je vysoká Potenciál je v malých zdrojích energie a v potenciálu vybudování několika větších přehrad 26 13

14 Vodní elektrárny Přečerpávací vodní elektrárny Dlouhé stráně Výškový rozdíl hladin nádrží je 535 m Instalovaný výkon (2 325 MW) Horní nádrž o objemu 2,72 mil. m3 vody Dolní nádrž o objemu 3,4 mil. M3 Podzemní elektrárna s přivaděči o délce 2x 1,5 km Do provozu byla uvedena roku 1996 Dalešice Regulace výkonu v energetické soustavě Plný výkon do 60s Technologická voda pro JE Dukovany Jezero pro rekreační účely 27 Solární energie Limity energetické sítě Podpora realizovaných zdrojů Ochrana zemědělské půdy Především malé výkony pro budovy 28 14

15 Větrné turbíny klasifikované pro dané podmínky Rychlost větru Teplota (obvykle -20 až +40 C) Detektor ledu Letecká značení lopatek Letecká světla Požární ochrana Chlazení gondoly (ventilátory, vodní výměník) Větrné elektrárny 29 Geotermální energie Neověřený potenciál Vzdálenější budoucnost

16 Tepelné čerpadlo Základní požadavky kladené na zdroj energie pro TČ: dostupnost kapacita vyšší teplota Zdroj tepla Vzduch Země Spodní voda (studny) Teploty +25 až -18 C 2-10 C 8-12 C Povrchová voda (vodoteč) +18 až 0 C 31 Komunální odpad Částečná náhrada uhlí BRKO 3 zařízení pro využití odpadu (kapacita 654 tis. tun) Produkce 2,9 mil. tun směsného komunálního odpadu Skládkování 60 % odpadu 2012 využito energeticky 12 % odpadu V EU lze využít odpad beze zbytku 32 16

17 OZE budou dalších let doplňkovým zdrojem energie Podpora OZE je dotována - znevýhodňování průmyslových firem Technologický vývoj v OZE je rychlý otázka je plná konkurenceschopnost a vyřešení možností akumulace energie Pro zajištění energetické bezpečnosti a odolnosti ČR je klíčové disponovat robustní přenosovou soustavou s dostatkem regulačních výkonů V případech rozpadu evropské sítě je elektroenergetická soustava ČR jako přebytková soustava schopna bezpečného přechodu do krátkodobého ostrovního provozu a je schopna garantovat zajištění dodávek odběratelům