METODICKÝ MATERIÁL. pro hodnotitele písemných prací z českého jazyka a literatury

Transkript

1 METODICKÝ MATERIÁL pro hodnotitele písemných prací z českého jazyka a literatury

2 Zpracovaly: Gabriela Baumgartnerová, Andrea Kapustová Centrum pro zjišťování výsledků vzdělávání, 2014

3 OBSAH Úvod Hodnocení písemných prací z ČJL ve školním roce 2013/ Současný stav metodiky hodnocení písemných prací z ČJL Kritéria hodnocení písemné práce z ČJL Bodová škála Celkový počet bodů Hodnocení rozsahu Závěrečný komentář Otazníky v jednotlivých oblastech hodnocení Kritérium 1: Vytvoření textu podle zadaných kritérií Kritérium 2: Funkční užití jazykových prostředků s ohledem na jazykovou normu Kritérium 3: Syntaktická a kompoziční výstavba textu Shrnutí některých zásad hodnocení písemných prací Ukázky hodnocení písemných prací Nesplnění stanoveného rozsahu PP Nesplnění požadavků na 1. kritérium Kriteriální hodnocení PP pod hranicí úspěšnosti Kriteriální hodnocení PP nad hranicí úspěšnosti Kriteriální hodnocení PP nad hranicí úspěšnosti Kriteriální hodnocení PP nad hranicí úspěšnosti

4 Úvod Cílem tohoto metodického materiálu je podrobněji přiblížit jednotlivé oblasti metodiky hodnocení písemné práce. Jeho úkolem je jednak mapovat změny, které s sebou přináší vývoj metodiky písemné práce, jednak shrnout podstatné informace pro hodnocení písemných prací ve školním roce 2013/2014. Metodický materiál slouží jako podpora pro učitele ČJL, reaguje na problematické jevy při hodnocení PP z ČJL a odpovídá na nejčastější dotazy v této oblasti. Materiál upřesňuje také práci s kritérii hodnocení písemné práce a s bodovou škálou. Na závěr této příručky jsou zařazeny i ukázky autentických písemných prací s kriteriálním hodnocením. 4 3

5 1 Hodnocení písemných prací z ČJ ve školním roce 2013/2014 Časová dotace pro napsání písemné práce Pro vypracování písemné práce z českého jazyka a literatury je vymezen čas 90 minut, pro výběr zadání je určeno dalších 25 minut. Během tohoto času si žáci mohou do testového sešitu psát poznámky, připravit si koncept či osnovu písemné práce. Předmětem hodnocení je však pouze vlastní text písemné práce zapsaný do záznamového archu, který žák obdrží po uplynutí 25 minut vymezených pro výběr zadání. Minimální požadovaný rozsah písemné práce Minimální požadovaný rozsah písemné práce je stanoven na 250 slov. Tento pokyn je uveden na testovém sešitu. Metodický pokyn pro zohlednění tolerance požadovaného rozsahu minus 50 slov zůstává stejný jako v předchozích maturitních ročnících, pro hodnocení je tedy ještě přijatelný text, který obsahuje alespoň 200 slov. Písemná práce, která nesplňuje stanovený minimální rozsah písemné práce, je celkově hodnocena 0 body, v jednotlivých kritériích se nehodnotí. Cíl maturitní písemné práce Požadavky na písemnou práci z českého jazyka a literatury se nezměnily. Cíl písemné práce jako dílčí zkoušky z českého jazyka a literatury zůstává stejný: Žák prokáže, že umí vytvořit text podle zadaných kritérií, dovede funkčně použít jazykové prostředky tak, aby odpovídaly stanovené komunikační situaci, a vytvoří myšlenkově ucelený, strukturovaný a koherentní text. 5 4

6 2 Současný stav metodiky hodnocení písemných prací z ČJ 2.1 Kritéria hodnocení písemné práce z ČJ Kritéria hodnocení se nemění, písemná práce je posuzována z hlediska 3 sledovaných oblastí hodnocení: 1 vytvoření textu podle zadaných kritérií, 2 funkční užití jazykových prostředků s ohledem na jazykovou normu a 3 kompoziční výstavba textu. 1 Vytvoření textu podle zadaných kritérií A Korespondence: text zadání, obsah, téma B Požadavky na naplnění komunikační situace (styl/útvar) 2 Funkční užití jazykových prostředků s ohledem na jazykovou normu A Pravopis a tvarosloví B Lexikum: adekvátnost výběru jazykových prostředků vzhledem k danému stylu/textu stylová zabarvenost slov přiměřenost pojmenování dané skutečnosti přesnost označení, věcná stránka označení, význam 3 Kompoziční výstavba textu A Koheze (formální prostředky textové návaznosti) syntax (výstavba věty a souvětí) konexe (např. vazby mezi větami) odkazování v textu prostředky textové návaznosti B Výsledná koherence textu (výsledná soudržnost textu, věcná souvislost textu) vnitřní strukturování na odstavce vnější úvod, stať a závěr způsob argumentace, souvislost/nesouvislost uváděných informací 6 5

7 2.2 Bodová škála Bodová škála od svého vzniku prošla určitým vývojem, poslední změny byly realizovány na podzim Pro maturitní zkoušku 2014 platí tedy stejná bodová škála jako v minulém roce. Popis jednotlivých podkritérií (1A, 1B, 2A, 2B, 3A, 3B) je detailní a strukturovaný, místo shrnujících souvětí jsou jednotlivé sledované oblasti popsány v bodech, škála tak tvoří poměrně detailní oporu pro udílení bodů. Popsána jsou všechna bodová pásma, bodová škála je nejen oporou pro hodnotitele, ale je také uživatelsky přístupná pro žáky a jejich rodiče. Šestistupňová bodová škála (0 5 bodů) poskytuje dostatečný prostor pro odstínění jednotlivých bodových pásem, zároveň je však hodnocení poměrně jemné a detailní. Bodová škála je sjednocena horizontálně i vertikálně (viz popis četnosti nedostatků napříč všemi bodovými pásmy a všemi kritérii). V rámci kritéria 2A je pro každé bodové pásmo v bodové škále vymezen interval chyb, zároveň se zohledňuje jejich charakter. Kvantifikace chyb se týká pouze kritéria 2A, stejný princip tedy není možné aplikovat na další sledované oblasti. Bodová pásma Při hodnocení písemné práce se udělují body v intervalu od 0 do 5 v každé ze šesti sledovaných oblastí (1A, 1B, 2A, 2B, 3A, 3B), body popisují výkon žáka v každé této oblasti. Pro udělení 4 bodů nebo 5 bodů platí, že výkon žáka je v hodnocené oblasti velmi dobrý a že nevykazuje žádné závažné nedostatky. Rozdíl mezi těmito bodovými pásmy je ve škále vyjádřen v popisu maximálního výkonu, tzn. 5 bodů, adverbiem plně, např. rozmanité lexikální prostředky jsou plně funkční. Udělení 4 bodů znamená, že práce splňuje požadavky na dané kritérium a drobné nedostatky se objevují pouze ojediněle, 5 bodů se uděluje v případě, kdy výkon v určité oblasti lze vnímat jako nadstandardní (např. motivační dopis lze bez úprav zaslat personalistovi, vypravování je zpracováno netradičně, libovolný text publicistického stylu by bylo možné uveřejnit v některém z periodik). Pásmo 3 bodů je popsáno v bodové škále pomocí slovního spojení v zásadě, např. kompozice textu je v zásadě vyvážená. Znamená to, že text vykazuje určité nedostatky, které však nemají závažný charakter. Udělení 1 bodu nebo 2 bodů již signifikuje přítomnost závažných nedostatků ( ve větší míře 1 bod, často/občas 2 body), které mají vliv na porozumění textu, resp. na čtenářský komfort adresáta. Pásmo 0 bodů označuje, že text vykazuje vysokou míru nedostatků a zároveň nedosahuje standardů požadovaných pro udělení 1 bodu. 7 6

8 Práce s bodovou škálou Při hodnocení písemné práce je postup práce s bodovou škálou následující: v popisu jednotlivých bodových pásem se hledá právě to pásmo, které nejvíce odpovídá charakteru hodnoceného textu. Neznamená to tedy, že pro udělení určitých bodů v daném kritériu musí text vykazovat všechny znaky popsané v tomto bodovém pásmu (např. při hodnocení textu, který má výstavbu větných celků ve větší míře přetíženou a celkové nedostatky v syntaxi mají vliv na čtenářský komfort adresáta, je udělen 1 bod v kritériu 3A, přestože nemotivované odchylky od pravidelné větné stavby se v textu vyskytují občas = popis pro pásmo 2 bodů). 8 7

9 Bodová škála k hodnocení písemných prací z českého jazyka a literatury Text se nevztahuje k zadanému 1A tématu Text se od zadaného tématu podstatně odklání a/nebo je téma zpracováno povrchně. Text se od zadaného tématu v některých pasážích odklání a/nebo jsou některé textové pasáže povrchní. Text v zásadě odpovídá zadanému tématu a zároveň je téma zpracováno v zásadě funkčně. Text odpovídá zadanému tématu a zároveň je téma zpracováno funkčně. Text plně odpovídá zadanému tématu a zároveň je téma zpracováno plně funkčně. Text prokazatelně nevykazuje 1B charakteristiky zadaného útvaru a reaguje na jiné vymezení komunikační situace. Text vykazuje značné nedostatky vzhledem k zadané komunikační situaci a zadanému útvaru. Text vykazuje nedostatky vzhledem k zadané komunikační situaci a zadanému útvaru. Text v zásadě odpovídá zadané komunikační situaci a zadanému útvaru. Text odpovídá zadané komunikační situaci a zadanému útvaru. Text plně odpovídá zadané komunikační situaci a zadanému útvaru. Pravopisné a tvaroslovné chyby 2A se vyskytují ve vysoké míře (10 a více chyb) 1. Chyby mají zásadní vliv na čtenářský komfort adresáta. Slovní zásoba je nemotivovaně 2B chudá až primitivní. V textu se vyskytují ve vysoké míře výrazy, které jsou nevhodně volené vzhledem k označované skutečnosti. Volba slov a slovních spojení zásadně narušuje porozumění textu. Pravopisné a tvaroslovné chyby se vyskytují ve větší míře (8-9 chyb). Chyby mají vliv na čtenářský komfort adresáta. Slovní zásoba je nemotivovaně chudá. V textu se ve větší míře vyskytují výrazy, které jsou nevhodně volené vzhledem k označované skutečnosti. Volba slov a slovních spojení narušuje porozumění textu. Pravopisné a tvaroslovné chyby se vyskytují často (6-7 chyb). Některé chyby mají vliv na čtenářský komfort adresáta. Slovní zásoba je spíše chudá. V textu se často vyskytují výrazy, které jsou nevhodně volené vzhledem k označované skutečnosti. Volba slov a slovních spojení občas narušuje porozumění textu. Pravopisné a tvaroslovné chyby se objevují místy (4-5 chyb). Chyby v zásadě nemají vliv na čtenářský komfort adresáta. Slovní zásoba je vzhledem ke zvolenému zadání postačující, ale nikoli potřebně pestrá a bohatá. V textu se místy vyskytují výrazy, které jsou nevhodně volené vzhledem k označované skutečnosti. Volba slov a slovních spojení v zásadě nenarušuje porozumění textu. Pravopisné a tvaroslovné chyby se objevují jen ojediněle (2-3 chyby). Chyby nemají vliv na čtenářský komfort adresáta. Slovní zásoba je spíše bohatá, rozmanité lexikální prostředky jsou téměř vždy funkční. V textu se jen ojediněle vyskytne výraz, který je nevhodně volený vzhledem k označované skutečnosti. Volba slov a slovních spojení nenarušuje porozumění textu. Pravopisné a tvaroslovné chyby se téměř nevyskytují (0-1 chyba). Případné chyby nemají vliv na čtenářský komfort adresáta. Slovní zásoba je motivovaně bohatá, rozmanité lexikální prostředky jsou plně funkční. V textu se nevyskytují výrazy, které jsou nevhodně volené vzhledem k označované skutečnosti. Volba slov a slovních spojení nenarušuje porozumění textu. Výstavba větných celků je 3A nemotivovaně jednoduchá až primitivní, nebo je ve vysoké míře přetížená. Nemotivované odchylky od pravidelné větné stavby se v textu vyskytují ve vysoké míře. Nedostatky mají zásadní vliv na čtenářský komfort adresáta. Výstavba větných celků je nemotivovaně jednoduchá, nebo je ve větší míře přetížená. Nemotivované odchylky od pravidelné větné stavby se v textu vyskytují ve větší míře. Nedostatky mají vliv na čtenářský komfort adresáta. Výstavba větných celků je spíše jednoduchá, nebo přetížená. Nemotivované odchylky od pravidelné větné stavby se v textu vyskytují občas. Nedostatky mají občas vliv na čtenářský komfort adresáta. Výstavba větných celků je v zásadě promyšlená a syntaktické prostředky jsou vzhledem ke komunikační situaci v zásadě funkční. Místy se objevují nemotivované odchylky od pravidelné větné stavby. Nedostatky mají místy vliv na čtenářský komfort adresáta. Výstavba větných celků je promyšlená a syntaktické prostředky jsou vzhledem ke komunikační situaci téměř vždy funkční. Nemotivované odchylky od pravidelné větné stavby se v textu vyskytují jen ojediněle. Nedostatky nemají vliv na čtenářský komfort adresáta. Výstavba větných celků je promyšlená a syntaktické prostředky jsou vzhledem ke komunikační situaci plně funkční. Nemotivované odchylky od pravidelné větné stavby se v textu nevyskytují. Čtenářský komfort adresáta není narušován. Text je nesoudržný a chaotický. 3B Členění textu je nelogické. Text je argumentačně nezvládnutý. Adresát musí vynaložit velké úsilí, aby se v textu zorientoval, nebo se v textu neorientuje vůbec. Kompozice textu je nepřehledná. V členění textu se ve větší míře vyskytují nedostatky. Argumentace je ve větší míře nesrozumitelná. Adresát musí vynaložit úsilí, aby se v textu zorientoval. Kompozice textu je spíše nahodilá. V členění textu se často vyskytují nedostatky. Argumentace je občas nesrozumitelná. Organizace textu má vliv na čtenářský komfort adresáta. Kompozice textu je v zásadě vyvážená. Text je až na malé nedostatky vhodně členěn a logicky uspořádán. Argumentace je v zásadě srozumitelná. Organizace textu v zásadě nemá vliv na čtenářský komfort adresáta. Kompozice textu je promyšlená a vyvážená. Text je vhodně členěn a logicky uspořádán. Argumentace je srozumitelná. Organizace textu nemá vliv na čtenářský komfort adresáta. Kompozice textu je precizní. Text je vhodně členěn a logicky uspořádán. Argumentace je velmi vyspělá. Organizace textu nemá vliv na čtenářský komfort adresáta. 1 Kvantifikace chyb se vztahuje pouze ke kritériu 2A. Určený interval uvádí počet tzv. hrubých chyb, dvě malé chyby odpovídají jedné hrubé. Případné chyby v bodovém pásmu 4 a 5 bodů nemají závažný charakter, viz metodický materiál.

10 2.3 Celkový počet bodů Body udělené v jednotlivých podkritériích se sčítají, stejně jako celá kritéria, celkový maximální součet je tedy 30 bodů. Písemná práce může být např. hodnocena tímto způsobem: 1A = 3 body, 1B = 3 body, tedy kritérium 1 = 6 bodů, 2A = 5 bodů, 2B = 3 body, kritérium 2 = 8 bodů, 3A = 3 body, 3B = 3 body, kritérium 3 = 6 bodů, celkový součet je 20 bodů. 2.4 Hodnocení rozsahu Rozsah hraje při hodnocení písemné práce formální roli, není proto zakomponován do hodnocení textu jako takového, žák nezískává žádné body za to, že minimální požadovaný rozsah splnil. Hodnotitel se na začátku hodnocení pouze rozhoduje, zda byl minimální požadovaný rozsah splněn, a zda je tedy možné začít hodnotit písemnou práci podle jednotlivých kritérií, či nikoli. Původně stanovená tolerance minus 50 slov zůstává stejná, hodnotitel tedy může hodnotit i písemné práce, které obsahují alespoň 200 slov. Horní hranice rozsahu vymezena není. Počítání slov písemné práce Na podzim 2013 byla zpřesněna pravidla pro počítání slov písemné práce z českého jazyka. Jako jedno slovo se počítají: předložky jednoslovné (s = 1 slovo; za účelem = 2 slova) spojky zájmena citoslovce (ach ouvej = 2 slova) zkratky a zkratková slova (JAMU = 1 slovo; Čedok = 1 slovo) víceslovná vlastní jména a názvy (Petr Novák = 1 slovo; Žďár nad Sázavou = 1 slovo) číslovky (5 lidí = 2 slova; pět lidí = 2 slova; 720 korun = 2 slova; sedm set dvacet korun = 2 slova) rozepsané datum (10. října 2013 = 1 slovo; V Praze 25. května 2013 = 3 slova) adresy, resp. jejich části (pepa@seznam.cz = 1 slovo, Máchova 20 = 1 slovo, Praha 7 Holešovice = 1 slovo) složená přídavná jména (česko-anglický slovník = 2 slova) 10 10

11 Začlenění výchozího textu do písemné práce Žák může do své písemné práce funkčně začlenit výchozí text. Pouhé opsání výchozího textu se však nezapočítává do celkového rozsahu písemné práce, nejedná se totiž o autorský text žáka, který bychom mohli hodnotit. Stejně postupujeme, pokud žák doslovně převezme téma zadání jako nadpis. 2.5 Závěrečný komentář Současná legislativa nenařizuje povinný závěrečný komentář, z hlediska metodiky jej ale velmi doporučujeme, vytváří totiž oporu pro argumentaci daného bodového hodnocení a lze v něm zohlednit jednotlivé aspekty konkrétního písemného projevu žáka. Ideální podoba komentáře: pokud je práce hodnocena 0 body hodno tel se vyjadřuje pouze k 1. kritériu a konkrétně dokládá, jakým způsobem nebylo naplněno (např. Text v zásadě odpovídá zadanému tématu a téma je zpracováno v zásadě funkčně, pisatel se věnuje problematice náhody v lidském životě. Text ale nenaplňuje charakteristiky zadaného útvaru, práci nelze považovat za vypravování, jedná se o text úvahového charakteru.); pokud je práce hodnocena 2 30 body hodno tel se vyjadřuje ke všem kritériím. Forma komentáře se opírá o formulace z bodové škály. U písemných prací hodnocených pod hranicí úspěšnosti doporučujeme dokládat jednotlivá tvrzení konkrétními příklady nedostatků

12 3 Otazníky v jednotlivých oblastech hodnocení 3.1 Kritérium 1: Vytvoření textu podle zadaných kritérií 1A: obsah písemné práce a její téma Hodnotí se, NAKOLIK je téma splněno a JAK je zpracováno. Do popisu bodových pásem 1 a 2 je začleněn spojovací výraz a/nebo, s nímž se pracuje následovně: popis udělení 1 bodu zní text se od zadaného tématu podstatně odklání a/nebo je téma zpracováno povrchně. Udělit 1 bod tedy můžeme ve 3 případech: a/ téma je zpracováno povrchně nebo b/ text se od zadaného tématu podstatně odklání nebo c/ téma je zpracováno povrchně a zároveň se od zadaného tématu podstatně odklání. Stejným způsobem postupujeme i při udělení 2 bodů, v tomto případě se povrchnost zpracovaného tématu nebo odklon od zadaného tématu projevuje pouze v některých textových pasážích. Práce s pojmem funkčnost v bodové škále V bodové škále se pracuje s termínem funkčně, v rámci podkritéria 1A je tímto termínem označena adekvátnost a vhodnost zpracování textu a přístup k tématu. V bodové škále v roce 2012 se v podkritériu 1A pracovalo s hodnoticími adjektivy, jako např. práce je povrchní a/nebo banální (1 bod), text je průměrný (pro 3 body), text je vyzrálý (5 bodů). Tyto pojmy bylo tehdy možné použít, protože byly vztaženy pouze k určité skupině hodnotitelů, která prošla náročným tréninkem a ohodnotila velký objem různorodých písemných prací. Na základě zkušeností a odborných diskusí se v současné podobě bodové škály ustálil pojem funkčně, který umožňuje posoudit text právě vzhledem ke způsobu zpracování daného tématu. Často se vedou spory o to, zda je možné v rámci maturitní písemné práce hodnotit originalitu, tvůrčí přístup. Jistá originalita, invenčnost se promítá např. do volby jednotlivých jazykových prostředků nebo kompozice textu, funkčnost může být synonymem tvůrčího přístupu. Co je v jedné komunikační situaci funkční, nemusí být naopak funkční v jiné komunikační situaci. Zatímco vypravování nebo jiné útvary uměleckého, popř. publicistického 12 12

13 stylu vyžadují tvůrčí přístup a autorskou invenci, v útvarech administrativního stylu je třeba naopak uplatnit strategii odlišnou. Oba přístupy spojuje rozhodování o tom, který prostředek je možné v dané komunikační situaci použít a který je v jejím rámci funkční, nebo nefunkční. Hodnocení by mělo být zarámováno rozhodováním o celkovém vyznění textu. 1B: slohový útvar a komunikační situace Hodnotí se, ZDA a JAK se žák orientuje v komunikační situaci, resp. funkčním stylu a útvaru. V některých zadáních se pracuje se zasazením slohového útvaru nebo daného typu textu 1 do komunikační situace, která vymezuje např. předpokládaného adresáta textu (popis pracovního postupu přípravy palačinek do časopisu o vaření Velký gurmán s cílem zaujmout čtenáře aj.). Pomocí popisu komunikační situace v zadání písemné práce zdůrazňujeme, že texty mají být tvořeny s jistým komunikačním záměrem a orientovány na jistého adresáta. Libovolný text publicistického stylu / článek V současné době dochází k rozvolnění publicistického stylu, není tedy nutné, aby hodnocený text vykazoval všechny prvky publicistického stylu, které jsou uváděny v učebnicích, připouští se např. i texty úvahového charakteru. Pro tento typ zadání je podstatná orientace na adresáta. Pokud je ve zpracování uvedeno libovolný text publicistického stylu nebo článek, pak žák může napsat text, v němž prokáže znalost publicistiky, ale který není konkrétním žurnalistickým útvarem, nebo si naopak zvolí konkrétní slohový útvar a napíše např. reportáž. Tento výběr nikam nezaznamenává, není tedy možné žáka penalizovat za to, že text působí dojmem, že píše zprávu, ale zpráva to není. Může se také stát, že jeden žák napíše např. hodnoticí zprávu, druhý naopak fejeton. Ani jednoho není možné postihovat za zvolený způsob, přestože hodnotitel cítí, že napsat fejeton je těžší. Podstatné pro hodnocení libovolného textu publicistického stylu /článku bude, zda text vykazuje známky publicistického stylu a naplňuje komunikační situaci, je možné si ho představit v určitém periodiku. Vypravování / popis děje Velké množství textů vykazuje spíše znaky dějového popisu než vypravování, dominantním slohovým postupem často bývá postup popisný, nikoli vyprávěcí. Pokud takový text obsahuje alespoň minimální zápletku, nelze aplikovat tzv. vnitřní podmínku hodnocení. V případech, 1 Typem textu je v tomto kontextu myšlen např. úvahový text nebo libovolný text publicistického stylu

14 kdy žák vytvoří místo vypravování dějový popis, penalizujeme tento způsob zpracování v kritériu 1B až na 1 bod. Vnitřní podmínka hodnocení pro 1. kritérium Pro hodnocení písemných prací platí vnitřní podmínka hodnocení, tedy písemná práce, která nesplňuje požadavky na 1. kritérium (reaguje na jiné téma nebo nevykazuje charakteristické rysy zadaného slohového útvaru / nerespektuje zadanou komunikační situaci), je hodnocena celkově 0 body a dále se nehodnotí. 3.2 Kritérium 2: Funkční užití jazykových prostředků s ohledem na jazykovou normu 2A: pravopis, tvarosloví a slovotvorba Hodnotí se POČET chyb a jejich CHARAKTER. V rámci kritéria 2A je vymezen počet chyb, kvantifikace chyb se však týká pouze tohoto kritéria. Stanovení intervalu chyb umožňuje větší shodu v přístupu hodnotitelů k tomuto kritériu. I při hodnocení takových izolovaných jevů, jakými jsou pravopis a morfologie, je však třeba uplatňovat následující principy, a to chápat pravopisné a tvaroslovné chyby v kontextu celé práce a rozlišovat závažnost chyb v souvislosti s kontextem práce. Z tohoto pohledu lze vymezený interval chápat jako orientační. Žák se např. dopustí v celé práci pouze 3 chyb, a to ve slovech fšak, vykoukl z pozastromu, výkend. Hodnotitel neposuzuje pouze počet chyb, ale i jejich charakter a v tomto případě není pravda, že chyby nemají vliv na čtenářský komfort adresáta, jak to definuje pásmo pro udělení 4 bodů, v jehož vymezeném intervalu jsou 3 chyby uvedeny. Z tohoto důvodu je možné udělit v uváděném případě 3 body a zdůvodnit své hodnocení právě charakterem chyb. Tento princip lze samozřejmě uplatnit i obráceně žák napíše dvakrát chybně interpunkci v případech, kdy interpunkce nebrání porozumění textu, jinak i složité obraty píše bezchybně, tzn. případné chyby nemají vliv na čtenářský komfort adresáta, a hodnotitel tedy může udělit 5 bodů. Podstatné také je nepostihovat opakované chyby: a) žák neumí napsat spřežku vtom tato spřežka je při opakovaném použití chápána jako jedna chyba, ale chybný zápis každé jiné spřežky je další chyba; 14 14

15 b) žák napíše chybně koncovku příčestí činného Hanka a Jana jeli do města, ve všech dalších spojení typu Hanka a Jana se dohadovali se chybná koncovka znovu nezapočítává, ale další chybné koncovky v tomto jevu už je nutné za chybu považovat ( chlapci se ptaly ). Při hodnocení pravopisu se rozlišuje hrubá a malá chyba, přičemž se navazuje na úzus, který je v českém školském prostředí běžný. Orientační rozlišení hrubých chyb: ve vyjmenovaných slovech v pravidlech psaní i/y po tvrdých a měkkých souhláskách, v koncovkách slov ve shodě přísudku s podmětem v psaní velkých písmen v rozlišování hranice slov v chybném psaní předpon v psaní předložek v asimilaci znělosti v souhláskových skupinách v psaní mě/mně, bě/bje, vě/vje, pě v interpunkci, pokud chyba má vliv na porozumění textu v zápisu přímé řeči, pokud chyba má vliv na porozumění textu chyby ve slovotvorbě Orientační rozlišení malých chyb: v interpunkci, pokud chyba nemá vliv na porozumění textu v zápisu přímé řeči, pokud chyba nemá vliv na porozumění textu v kvantitě hlásek v nesprávném dělení slov na konci řádku ve vynechání hlásek ve slově 2B: výběr lexika Hodnotí se šíře a pestrost použité SLOVNÍ ZÁSOBY, ADEKVÁTNOST jazykových prostředků vzhledem k označované skutečnosti a komunikační situaci a vliv volby lexikálních prostředků na POROZUMĚNÍ TEXTU. Hodnotitel v tomto kritériu zohledňuje také pisatelovu práci se synonymií, pokud je synonymie samozřejmě vzhledem k zadání žádoucí. Častým nevhodným jevem je např. nadužívání slovesa být ve slohových útvarech popisného charakteru. Je ale zřejmé, že ne 15 15

16 každé zadání vyžaduje pestrou slovní zásobu, v administrativním stylu je naopak vhodné využívat ustálených obratů. Velkým problémem v žákovských písemných pracích je nerozlišování oficiálních a neoficiálních komunikačních situací a nerespektování tohoto aspektu při volbě lexika. Stylizace výchozího textu může vycházet z obecné češtiny (např. zadání Tak toto opravdu nebyla dovolená snů! / stížnost cestovní kanceláři na nevydařenou dovolenou na základě informací uvedených ve výchozím textu, v němž byl jako výchozí text použit internetový příspěvek), žák se však musí zorientovat v zadané komunikační situaci a volbu lexika jí přizpůsobit. 3.3 Kritérium 3: Syntaktická a kompoziční výstavba textu 3A: větná syntax, textová koheze Hodnotí se celková VÝSTAVBA VĚT, výskyt NEMOTIVOVANÝCH ODCHYLEK od pravidelné větné stavby a vliv syntaktických nedostatků na ČTENÁŘSKÝ KOMFORT ADRESÁTA. Žák by měl promyšleně pracovat s výstavbou vět, která by neměla být ani příliš jednoduchá (např. Na náměstí je kašna. V kašně je voda. ), ani přetížená. Ze zkušeností vyplývá, že právě přetížená výstavba větných celků je častým fenoménem žákovských prací a může mít zásadní vliv na čtenářský komfort adresáta. Stylizovat text je nutné i vzhledem ke zvolenému zadání, např. při vypravování funkčně využívat různé výstavby větných celků ke zvýšení napětí, ke gradaci vyprávěného příběhu. Při hodnocení by tedy měla být brána v úvahu nejen četnost chyb, ale i pestrost syntaktických prostředků. V tomto kritériu jsou zohledněny takové jevy jako např. nadužívání ukazovacích zájmen, nefunkční opakování spojovacích výrazů nebo opakování výstavby vět (např. hromadění přívlastkových vět, opakování když jsme, tak jsme ). Text je posuzován i na základě tzv. čtenářského komfortu. Čtenářský komfort Pojem čtenářský komfort primárně souvisí s koherencí textu, kterou lze pojímat také jako interakci mezi čtenářem a textem. Čtenářský komfort chápeme jako míru úsilí, které musí adresát textu vynaložit, aby textu rozuměl, nebo jako plynulost recepce textu

17 V souvislosti s hodnocením písemných prací z ČJL je pojetí čtenářského komfortu širší, je zdůrazněna právě interakce mezi čtenářem a textem, proto je pojem čtenářský komfort používán i v rámci kritéria 2A (zde mohou čtenářský komfort narušovat např. chyby typu výkend, pojť semnou, přestože sdělení je srozumitelné) a kritéria 3A (zde plynulost vnímání textu mohou narušit např. přetížené větné celky nebo nadměrný výskyt nemotivovaných odchylek od pravidelné větné stavby). V dřívějším pojetí hodnocení písemných prací se mluvilo o chybách, které narušují porozumění textu nebo přímo porozumění textu brání. Pojem čtenářský komfort je však v tomto kontextu výstižnější, při mnoha diskusích s učiteli českého jazyka a centrálními hodnotiteli jsme se totiž shodli na tom, že češtinář se bude snažit danému písemnému projevu žáka porozumět vždy, ale v některých případech bude muset vyvinout větší úsilí, aby se mohl v daném textu vůbec zorientovat. Čím méně úsilí adresát musí vynaložit, tím více je text soudržný, a tedy i pro adresáta přijatelný. 3B: nadvětná syntax, koherence textu Hodnotí se KOMPOZICE textu, ČLENĚNÍ textu, způsob ARGUMENTACE a vliv organizace textu na ČTENÁŘSKÝ KOMFORT ADRESÁTA. Žák by měl uplatňovat zásady kompoziční výstavby textu a aplikovat je na svůj konkrétní text s ohledem na zvolené zadání, výsledkem žákovy práce by měl být myšlenkově ucelený, strukturovaný a koherentní text. V rámci tohoto kritéria zohledňujeme také způsob vedení argumentace, celkovou logiku textu, souvislost uváděných informací. Do hodnocení také zahrnujeme nečitelnost textu, nečitelné textové pasáže mají totiž přímou souvislost s koherencí textu, a tedy i vliv na čtenářský komfort adresáta. Faktické chyby V textech, jejichž podstatu tvoří faktické informace (texty výkladového charakteru, referát), se očekává, že žák s těmito fakty bude pracovat, nebude tedy uvádět, že např. Karel Čapek žil v 16. století. Tento typ chyby je možné zohlednit v kritériu 3B. Členění textu Text je třeba logicky členit podle toho, jaká je jeho struktura a jaká je souvislost uváděných informací. Problematickým jevem žákovských prací je členění textu podle jakéhosi univerzálního pravidla, že text má být členěn (zpravidla na 3 odstavce), ale je jedno jak

18 Není podstatné, jaký způsob grafického zaznamenání odstavců žák zvolí (zda s předsazením 1. řádku, nebo vynecháváním řádků mezi odstavci), důležité je to, zda text je členěn smysluplně a zda je pro adresáta přehledný a srozumitelný

19 4 Shrnutí některých zásad hodnocení písemných prací Vyváženost nebo nevyváženost kladů a záporů určitého jevu V některých zadáních se mají žáci vyjádřit zároveň ke kladům i záporům určitého problému. Je zřejmé, že z logiky věci bude vždy převažovat klad, nebo zápor. Není proto nutné posuzovat, jak velký prostor žák věnuje kladům nebo záporům daného jevu. Podstatný je rys srovnání, to, že pisatel bere v úvahu obě strany problému. Přistoupit na pravidla fikčního světa Při hodnocení písemných prací není podstatné ověřovat, zda jsou uváděné skutečnosti pravdivé. Ve zpracování je uvedeno např. článek do regionálního zpravodaje s cílem přilákat zákazníky do nově otevřeného kulturního a sportovního centra ve vaší obci, hodnotitel tedy nebude ověřovat, zda se skutečně nové centrum v popisované obci nachází. S tím souvisí i to, že je nutné respektovat princip výstavby fikčního světa, který si žák zvolí např. ve vypravování. Metaforičnost zadání Některá zadání jsou záměrně koncipována tak, aby poskytovala žákům určitou volnost. Např. v zadání Všechno, co opravdu potřebuju znát, jsem se naučil v mateřské školce může být mateřská škola chápána jako metafora dětství nebo ve zpracování popis oblíbené části vašeho města / vaší vesnice může být moje obec chápána metaforicky jako srdeční záležitost. Výchozí text Součástí některých zadání je výchozí text, role výchozího textu je uvedena ve zpracování. Pokud ve zpracování není přímo stanoveno, že žák musí výchozí text ve své práci použít, pak ho za jeho nevyužití nelze penalizovat. Výchozí text je možné do písemné práce funkčně začlenit. Pouze opsaný výchozí text se nezapočítává do celkového rozsahu práce, nejedná se totiž o text autorský

20 Chybu postihnout pouze v jednom kritériu Některé jevy svojí podstatou mohou spadat do více oblastí hodnocení, hodnotitel se tedy musí na základě kontextu práce rozhodnout, do kterého kritéria daný jev zařadí. Základním principem je daný jev postihnout pouze v jednom kritériu. Příkladem takového jevu mohou být například jevy morfosyntaktické: chybně zvolená koncovka, která ovlivňuje konstrukci celé věty (3A), lze ji však považovat i za chybu morfologickou (2A). Také opakování slova, které se promítne do syntaktické konstrukce, lze hodnotit v rámci podkritérií 2B, nebo 3A. Nečitelnost textu Pokud jsou v písemné práci nečitelné úseky, které jsou tzv. maskovacími manévry a mají zakrýt neznalost pravopisu (např. s, které se tváří jako z, nebo 3 obloučky na místě, kde se žák rozhoduje, zda napsat n, nebo nn ), jsou tyto jevy hodnoceny jako pravopisné chyby (2A). V jiném případě se nečitelné úseky promítnou do kritéria 3B, narušují totiž koherenci textu. Pokud je text (nebo jeho podstatná část) nečitelný, hodnotitel má právo písemnou práci dále nehodnotit, práce bude tedy hodnocena 0 body. V takových případech ale doporučujeme písemnou práci zkonzultovat ještě s jiným hodnotitelem. Hodnocení textu jako celku Písemná práce se hodnotí jako komplex, při hodnocení je třeba brát v úvahu jevy jak negativní, tak pozitivní