OBĚHOVÁ SOUSTAVA A IMUNITNÍ SYSTÉM

Transkript

1 OBĚHOVÁ SOUSTAVA A IMUNITNÍ SYSTÉM Tělní tekutiny tvří vnitřní prstředí rganismu základem je vda (50-60 % tělesné hmtnsti dspěléh člvěka, nvrzenec %) + rzpuštěné rganické a anrganické látky Rzdělení tělních tekutin 1. Nitrbuněčná tekutina až 40 % tělesné hmtnsti bsahuje hlavně inty K +, méně Mg 2+ a inty fsfrečné (PO4 3- ) 2. Mimbuněčná tekutina 20 % tělesné hmtnsti dělí se na krev (6-9 %) - tekutina prudící v cévách mízu (lymfa) - tekutina prudící v cévách tkáňvý mk (14 %) - živtní prstředí všech tkáňvých buněk; není specializvanu tekutinu (jak krev) 3. krev a tkáňvý mk jsu d sebe dděleny stěnami cév, ale stěna krevních vlásečnic umžňuje prstupnst vdy 4. v bsahu slí jsu na tm stejně, liší se bsahem bílkvin (tkáňvý mk nebsahuje větší mlekuly bílkvin - neprpuští je stěna vlásečnic 5. buňky tkání z krve neustále dčerpávají živiny 6. buňky tkání d krve předávají zpldiny metablismu 7. každá změna je rychle upravena => stálst vnitřníh prstředí (hmestáza) => správná činnst buněk Přens látek v tělních tekutinách látky a plyny se z vlásečnic (z krve) dstávají prlínáním (difúzí) na základě kncentračních rzdílů d tkáňvéh mku, z tkáňvéh mku d buněk výměna prbíhá rychle (je na vzdálenstech desetin milimetrů) plcha stěn kapilár m 2 krev má ve vnitřním prstředí rganismu přední úlhu

2 z krve vzniká tkáňvý mk, z tkáňvéh mku se tvří míza (v mízních vlásečnicích) Průchd krve vlásečnicí Krev muž 5-6 l, žena 4,5 l krve (6-9 % tělesné hmtnsti) děti a aktivní sprtvci více krve vzhledem ke své hmtnsti tlustý člvěk méně krve vzhledem ke své hmtnsti ztrátu 0,5 l krve zvládne rganismus bez prblémů maximální náhlá ztráta krve 1,5 l, pmalu až 2,5 l krve krev se neustále bnvuje - 50 ml/den => za rk se vytvří 18 l krve => krev se 3x vymění (dynamická rvnváha)

3 Funkce krve 1. Transprt živin z tenkéh střeva d jater a pak ke všem rgánům (funkce vyživvací) 2. Přens kyslíku z plic d tkání a CO2 z tkání d plic 3. Funkce vylučvací - dvádí z tkání dpadní prdukty látkvé přeměny pr vylučení ven z těla (ledviny, ptní žlázy v kůži) 4. Funkce krdinační - rzvd hrmnů a vitamínů k cílvým rgánům 5. Funkce termregulační - vyrvnává rzdíly v tepltě mezi jedntlivými rgány (krev váže na sebe tepl neb chlazuje "pracující rgány") - získané tepl předá d chladnějších periferií 6. Funkce branná - prti chrbpldným zárdkům (chrana před infekčními chrbami) 7. Udržuje stálý krevní tlak stálu náplní cév 8. Udržuje stálst vnitřníh prstředí (hmestázu) 9. Zajišťuje stálý smtický tlak (asi 690 kpa), který dpvídá 0,9% rztku NaCl (ten se značuje jak fyzilgický rztk) 10. Udržvání ph - nrmální hdnta 7,4 (ppř. 7,35-7,45) Slžení krve krev je červená, neprůhledná, vazká tekutina sladkkyselé chuti, prudí v uzavřeném cévním běhu, slžení - krevní plazma 55 %, krevní buňky 45 % Krevní plazma 3-3,5 l slámvě zbarvená, lepkavá tekutina bez krevních buněk slžení - 91 % vda, v ní rzpuštěných 8 % látek rganických a 1 % látek anrganických 1. Anrganické látky slabě zásadité udržují stálu hdntu ph 7,4 2. Organické látky 1. bílkviny inty Na +, Cl -, K +, Ca 2+ (pr nervsvalvu činnst), Fe 2+ (pr tvrbu krve), HCO3 -, Mg 2+, rzpuštěné plyny (O2, CO2, N2)

4 2. glukóza 3. lipidy 4. kyselina mléčná 5. chlesterl tvří se v játrech a lymfcytech fibringen - rzpuštěná bílkvina v plazmě, umžňuje srážení krve (vznikají fibrinvá vlákna) rychlý zdrj energie (stále z krve dčerpávána) hladina glukózy se neustále dplňuje ze zásb z jater zdrj energie, stavební látky kncentrace se zvyšuje při svalvé práci (glyklýza) je t stavební látka (např. pr enzymy, hrmny, bimembrány, žlučvé kyseliny) 6. další rganické látky mčvina, kyselina mčvá bilirubin kreatinin hrmny, vitamíny, enzymy, aminkyseliny, mastné kyseliny plazmu lze dluhdbě skladvat uhradí ztrátu krve nebť lze pužít u lidí bez znalsti krevních skupin krevní sérum - krevní plazma bez fibringenu; krevní plazma, která vznikla p srážení krve (p vytvření krevníh kláče se sérum vytlačí pd strupy) - tekutá slžka krve p jejím srážení Krevní tělíska všechny mají půvd v kmenvých buňkách kstní dřeně

5 1. Červené krvinky (erytrcyty) kruhlé bezjaderné buňky => nemhu se již dále dělit a rzmnžvat bsahují nejvíce Fe ze všech buněk těla jejich pčet se může měnit přens O2 a CO2, funkční slžku je červené krevní barviv (hemglbin) hemglbin (Hb) - je tvřen bílkvinu (glbinem), na který se váže nebílkvinná barevná skupina hem (bsahuje atm dvjmcnéh železa Fe 2+, který má schpnst vázat kyslík) tvří se a dzrávají v červené kstní dřeni a pak vyplavvány d krve; knkrétně vznikají: v dřeni kstních epifýz v kstní dřeni kstí lebky a trupu z nediferencivaných (kmenvých) buněk (krvetvrných)

6 2. Bílé krvinky (leukcyty) pravé buňky (bsahují buněčné jádr) bezbarvé (průsvitné), krev je pr ně puze transprtní prstředí mají nepravidelný a prměnlivý tvar v pčtu není rzdíl mezi muži a ženami Rzdělení leukcytů: pdle přítmnsti a veliksti barvitelných zrníček v cytplazmě rzdělujeme leukcyty na: 1. Granulcyty (přibližně 70 % všech leukcytů) 2. Agranulcyty 3. Krevní destičky (trmbcyty) nejmenší krevní tělíska (2-4 µm) nepravidelnéh tvaru bez jádra buněčnéh nejsu t buňky, ale bezbarvé úlmky buněk kstní dřeně (megakarycytů) vzniklé dškrcváním cytplazmy žijí jen něklik dnů (2-4 dny v krvi)

7 Krevní cévy km dluhá síť tvří uzavřenu sustavu trubic cévy se v jedntlivých úsecích liší stavbu a prpustnstí stěn zabezpečení phybu tělních tekutin cévní řečiště je směrem d srdce a větví se (pstupným větvením se stěny tepen zeslabují až se větví d krevních vlásečnic) tepna (arterie) => tepénka (arterila) => vlásečnice (kapilára) => žilka (venula) => žíla (véna) 1. Tepny (arterie) cévy veducí krev směrem ze srdce, vystupují ze srdeční kmry stěny velmi pevné a pružné (důležité pr udržení krevníh tlaku) většinu vedu kysličenu krev a živiny (výjimku tvří plicní běh) ulženy hlubk mezi svaly neb v tělních dutinách nemají chlpně

8 2. Žíly (vény) přivádějí krev d srdce (dvádějí krev z vlásečnic) stavba pdbná jak u tepny, ale jejich stěny jsu tenčí, pddajnější, mají méně svalviny uvnitř žil dlních knčetin jsu kapsvité chlpně => znemžňují zpětný tk krve (stékaní krve gravitací) krev prudí v žilách pmaleji, pd menším tlakem vedu dkysličenu krev (CO2), dpadní látky, krev žil z jater a trávícíh systému přepravuje živiny

9 Phybu krve napmáhají: 1. kntrakce ksterních svalů (střídavě žíly stlačují) = "svalvá pumpa" 2. pdtlak v hrudní dutině při vdechu (=> návrat krve d srdce při vdechu, nebť se žíly rzšiřují a krev se d nich nasává 3. v žilách nad úrvní srdce napmáhá gravitace 3. Vlásečnice (kapiláry) tenké cévy spje mezi tepnami a žílami délka 0,5 mm kapiláry chybí v pkžce, v pkžkvých útvarech (nehty, vlasy, chlupy), v ční rhvce a ve chrupavkách vlásečnice v kůži pmáhají regulvat tělesnu tepltu (hrké těl => kžní kapiláry se rztahují => přijme více krve => těl se chlazuje => krev v kůži se chlazuje ppálením se kapiláry pškzují, ale mají velku schpnst regenerace v každém kamžiku je 75 % veškeré krve v žilách, 20 % v tepnách a 5 % v kapilárách Srdce dutý svalvý rgán ulžen v dutině hrudní mezi pravu (1/3) a levu (2/3) plicí kuželvitý tvar - báze směřuje nahru, hrt dlů, dleva, dpředu (dsedá na bránici) hmtnst g délka 14 cm ulžen v srdečníku (perikardu) - zevní bal, z vaziva vnitřní bal se nazývá přísrdečník (epikard) - přechází p velkých cévách na srdce (také z vaziva) mezi běma vazivvými blanami je štěrbina vyplněná tekutinu, která: Stavba srdce usnadňuje phyby srdce (hladký phyb) chrání srdce před nadměrným třením chrání srdce před nárazy

10 1. Epikard 2. Svalvina srdeční (mykard) různě silná, v síních tenká; nejsilnější svalvina je v levé kmře (4 cm silná), prtže musí vytlačit krev ze srdce d arty velkéh krevníh běhu 3. Nitrblána srdeční (endkard) vnitřní výstelka srdce vytváří cípaté srdeční chlpně mezi síněmi a kmrami svislá (pdélná) svalvá přepážka dělí srdce na pravu a levu část (plvinu) každá plvina je brázdu věncvu rzdělena na tenkstěnnu hrní síň (předsíň, atrium) a silnstěnnu srdeční kmru (ventriculus) mezi pravu síní a pravu kmru je trjcípá chlpeň (trikuspidální) mezi levu síní a levu kmru dvjcípá chlpeň (mitrální) bě cípaté chlpně zajišťují, že krev prudí ze síní d kmr, ne pačně d srdce vstupují velké žíly, ze srdce vystupují velké tepny

11 d pravé síně vstupují hrní a dlní dutá žíla d levé síně vstupují 4 plicní žíly z pravé kmry vystupuje plicní kmen, větví se na levu a pravu plicní tepnu (plicnici) z levé kmry vystupuje srdečnice (arta) - vypuzuje kysličenu krev d celéh těla, zabezpečuje cirkulaci velkéh krevníh běhu, nejsilnější tepna v lidském těle plměsíčité chlpně (mezi kmrami a tepnami) při dstupu z kmr v plicním kmeni a v srdečnici => brání návratu krve z tepen d kmr při uzavření srdečních chlpní slyšíme srdeční zvy: první zva při uzavření cípatých chlpní při systle = systlická zva druhá zva při uzavření plměsíčitých chlpní při diastle = diastlická zva Krevní běh dělí se na velký a malý krevní běh (ba spjuje srdce)

12

13 Sustava mízní (lymfatická) dplňuje sustavu cév tvří jednsměrnu dráhu z mezibuněčných prstr d žilní krve sbírá mízu (lymfu) tvřící se ve tkáních má význam pr imunitu 1. Míza (lymfa) bezbarvá neb bělavá tekutina sbírá a dvádí z tělních tkání metablity má pdbné slžení jak krevní plazma - stejně slí (iztnické prstředí), ale méně bílkvin bsahuje lymfcyty Funkce mízy 1. Transprtní 2. Obranná funkce dvádí vstřebané látky z trávícíh systému dvádí metablity 2. Mízní cévy 1. Mízní vlásečnice (kapiláry) jsu skr ve všech rgánech chybí v chrupavce, ční kuli, v centrálním nervstvu 2. Mízní cévy (míznice) 3. Mízní kmeny vznikají spjváním mízních kapilár ve stěnách je hladká svalvina (pdba žil) vznikají spjváním cév stavba pdbná žilám hlavní mízní kmeny jsu: 1. hrudní mízvd sbírá mízu z dlní části těla a levé části hrudníku ústí d sutku levé žíly pdklíčkvé s levu žilu hrdelní 2. pravstranný kmen mízní dvádí mízu z hlavy a pravé části hrudníku

14 3. Mízní uzliny ústí d sutku pravé žíly pdklíčkvé s pravu žilu hrdelní válný tvar za nrmálních klnstí velikst mm míza prchází uzlinu jak filtrem, zadržvány jsu částice jak prach, mikrrganismy, buňky, čísti buněk, uzliny jsu seřazeny d řetězců => filtrace mízy prbíhá stupňvitě a pakvaně uzliny - bariéra prti síření infekce a nádrvých buněk při infekčních nemcněních se pčet lymfcytů v uzlinách násbí => uzliny se zvětšují při infekci vzniká v uzlinách zánět Výskyt mízních uzlin 1. Nejvíc za a před ušním bltcem 2. Pdél krkavic 3. Při dlním kraji čelisti 4. V pdpažních jamkách 5. P bu stranách břišní arty 6. V třísle 1: pravstranný mízní kmen 2: hrní dutá žíla 3: příušní uzliny 4: pdčelistní uzliny 5: krční uzliny 6: pdpažní uzliny 7: hrudní mízvd 8: břišní arta a uzliny pdél ní 9:uzliny tříselné

15 Části lymfatickéh systému 1. Uzlíčky lymfidní tkáně - jsu rztrušeny těsně pd epitelem ústrjí trávícíh, dýchacíh, phlavníh ústrjí, patrvých mandlí 2. Brzlík 3. Slezina 4. Mandle 5. Apendix (červvitý přívěsek u slepéh střeva) 1. Slezina slezina leží v hrní části dutiny břišní, pd bránicí, vlev za žaludkem u dspěléh člvěka váží 200 g, je-li zvětšená (indikátr chrby v těle) - může vážit až 2 kg největší lymfatický rgán (délka cm, šířka 4-8 cm) tvarem je pdbná kávvému zrnku leží na úrvni 10. žebra např. při běhu pciťujeme píchání v levém bku (prjevuje se slezina) denně slezinu prteče l krve v nitrdělžním vývji je slezina nezastupitelná - tvří se v ní červené krvinky pr živt člvěka není slezina nezastupitelná, její funkci mhu převzít játra a mízní tkáň (např. p peraci 2. Brzlík leží v dutině hrudní, před srdcem za hrudní tkání největší d 5 let živta rychle rste d 7 let živta v dspělsti přeměněn na vazivtukvu tkáň 3. Mandle 1. Krční kntrla při vstupu ptravy a vzduchu tvří prtilátky lkálně se vypřádávají s infekcí

16 2. Nsní mandle infikace streptkky => angína tvří je bílé krvinky jsu-li pškzené => chrnická infekce 4. Apendix význam v branných mechanismech p jeh dstranění => zhršení imunity