nejnižší mezi hodinou nejvyšší mezi hodinou kolísání je považováno za fyziologické, pohybuje-li se mezi 36-36,9 C Záznam teploty

Transkript

1 Vitální funkce Tělesná teplta je značení pr přirzenu tepltu danéh rganismu, za kteréh dchází k jeh bvyklému fungvání Hyptermie 35,5-35,9 C Nrmtermie 36-36,9 C Subfebriliezvýšená C Hypertermie-hrečka nad 38 C Febris nad 39 C Febris-nadměrná 40 C Febris 41 C Hyperpyrexie 42 C Stupání a pkles teplty nejnižší mezi hdinu nejvyšší mezi hdinu klísání je pvažván za fyzilgické, phybuje-li se mezi 36-36,9 C Záznam teplty teplta se bezprstředně p naměření zapisuje d dekursu či tepltky někde zakreslujeme křivku d tepltní tabulky mdru barvu Typy tepltních křivek Febris cntinua - trvalá TT - dsáhne určité teplty a klem dkla se pakuje Febris Remittens - klísává TT - zvětší se, zmenší se, 2-3 C klísá něklik dnů Febris Intermitens - střídává TT - jednu je vyská jednu nízká Febris Recurens - Návratná TT - i něklik týdnu měl pak klesla a pak se vrátila Febris Undulans - Vlnvitá TT - bez výkyvu v určitých vlnách Místa pr měření teplty v pdpaží- axilárně v ústech v knečníku v třísle v pchvě- bazální teplta na kůži Zvýšení tělesné teplty

2 Pkud lidská teplta překrčí 37 C, může se jednat přehřátí rganismu, či brannu reakci imunitníh systému na infekci rganismu. V tmt případě se nedpručuje srážet tepltu, jelikž zvýšení teplty je prstředek, jak lidské těl pdpruje prdukci látek na chranu těla. Srážení teplty by se měl prvádět až p překrčení teplty 38 C a t buď za pmci studených zábalů, aneb medikamentů určených pr srážení teplty. [2] S přičiněním nadměrnéh pbytu na slunci v teplých dnech, bez pkrývky hlavy, může krmě přehřátí (hypertermie) djít i k úžehu či úpalu. Lidské těl na zvýšenu klní tepltu reaguje a svji tělesnu tepltu reguluje, a t zvýšeným pcením, které dpařváním z pvrchu těla chladí rganismus. Nejmcnějším nástrjem při regulaci tělesné teplty je však účelvé chvání. Snížení tělesné teplty Rzeznáváme snížení tělesné teplty léčebné - pužívá se ve vážných situacích, kdy je nutn utlumit metablizmus mzku tak, aby při snížené ddávce kyslíku byl mezen jeh pškzení (perace srdce, náhlá zástava běhu). Jinu kategrií je nechtěný pkles tělesné teplty. Ten je definván dsažením hdnty 35,5 C. Dchází k tmu při traumatickém šku (pranění, při kterém je nejčastěji pr krevní ztrátu těžce mezen průtk krve tkáněmi) dsti rychle, rychlst samzřejmě závisí na fyzikálních pdmínkách v klí ale u nás může hrzit celrčně. Velmi významné v chladných bdbích rku. Pdchlazení hrzí dále lidem s pruchu vyšší nervvé činnsti (alkhl a jiné drgy, děti, i jiná mezení myšlení), kteří nejsu schpni ukrýt se před chladem. Ohrženi jsu i lidé vzdáleni d mžnéh bezpečí nevhdně blečení a vystavení nepříznivým pdmínkám při rekreační i sprtvní činnsti venku. Samstatnu kapitlu tvří zavalení lavinu a tnutí v chladných vdách, kdy člvěk rychle ztrácí schpnst účelně reagvat. Smrt při tmt typu pdchlazení nastává zástavu běhu. Léčba spčívá v hřátí tělesnéh jádra na specializvaném pracvišti (kardichirurgie, ARO). První pmc - resusscitace běhu stlačváním hrudníku a dýchání z úst d úst p celu dbu transprtu pkud pstižený jeví známky zástavy běhu (nemá dechvu aktivitu, nephybuje se a je v bezvědmí). Lékařský teplměr

3 Puls (tep) Srdeční tep je způsben činnstí srdce během vypuzení krve z levé srdeční kmry. Puls (tep) je tlakvá vlna, která je vyvlaná vypuzením krve z levé srdeční kmry d srdečnice (arty), dkud se šíří dalšími tepnami d celéh těla. V lékařství série těcht vln dpvídá srdečnímu rytmu a frekvenci. Tep (pulz) zkratka T neb P vzniká nárazem krevníh prudu na stěnu tepen nárazy jsu vyvlány systlu (stažením) levé srdeční kmry nárazy jsu vlivňvány artální chlpní a pružnstí tepen zjišťujeme phmatem - palpačně (2-3 prsty) zjišťujeme pslechem - auskultačně (fnendskpem) snadn se vlivňuje Periferní (tlakvé bdy, kartidy, HK,DK) Centrální (lkalizvaný nad hrtem srdce (lékaři) Při měření sledujeme Tepvu frekvenci- rychlst Rytmus- pravidelné neb nepravidelné Kvalitu- nrmální, měkký, tvrdý Tepvá frekvence Věk Průměr Rzsah Nvrzenec rků rků

4 - Chlapci - Dívky Dspělí - Ženy - Muži Hdncení pulzu Frekvence P Věkem Phlavím (muži menší než ženy) Hrečku (1 C = 8-10 úderů zvýší) P 68 = p zvýšení TT 1stup. = 78 př. Kndice (při sprtu stupá frekvence) Krvácením (zvyšuje tepvu frekvenci) nitkvitý Stres (prblémy v rdině, zkušení, radst, strach,.) Změna plhy (předkln ke zpmalení pulzu) Ortstatická tachykardie a respirační arytmie Nervvu labilitu a nestabilitu vegetativníh nervvéh systému Léky (určité snižují (karditnika),a určité zvyšují(kfein)) Rytmus P hdncení intervalů mezi jedntlivými údery Pravidelné = Nrmální je, že jsu údery stejně slyšitelné Nepravidelné = značujeme jak dysrytmie či arytmie (palpitace) Kvalita P Je daná mnžstvím krve při nárazu krevníh prudu Obvykle je při každém úderu stejný Pulz nrmální kvality lze lehce nahmatat s mírným tlakem a se silnějším tlakem přerušit Velký bjem krve jde jen těžce přerušit - Plný neb vyský pulz Slabý nitkvitý - nesnadn nahmatáme, lehce přerušíme Rzdílnst P při zjišťvání prkrvení v určitých částech těla se zjišťuje bilaterálně = bustranně př. Zjišťvání cirkulace na LDK a PDK měříme na stejném místě a pkud jsu hdnty stejné, hdntíme situaci jak Bilaterální v určitých případech hdntíme neshdu pulzu periferníh a apikálníh že prvnáváme (levá nedkrvená pravá dkrvená např.) Zrychlený tep - tachykardie je větší mnžství tepů než je nrmální hdnta tudíž nad 90/min zvýšené tělesné námaze, při rzrušení, pití alkhlu či černé kávy, srdeční nedstatečnsti, zvýšené funkci štítné žlázy, značnéh krvácení, bjevuje se při chrbách plic a při hrečce

5 Zpmalený tep - bradykardie Měření tepu Zásady je nižší pčet tepů než je nrmální hdnta tudíž pd 60/min ve spánku, relaxaci, vlivem tělesnéh tréninku při pdání uklidňujících léků, pdchlazení, bezvědmí, při infarktu při předávkvání Digitalisu, nepravidelný - arytmický tep (mezi jedntlivými údery jsu nepravidelné pauzy) - dchází k němu při srdečních chrbách Pulz můžem měřit Palpačně či auskultačně či ultrazvukvým fnendskpem hdntí se všechny vlastnsti tepu sučasně měříme hdinkami se vteřinvu ručičku nemcný zaujímá při měření každý den stejnu plhu tep nejlépe nahmatáme na tepně, která je blízk pvrchu kůže a pd níž je ulžena kst u dspělých nejčastěji měříme na a.radialis u dětí na a.tempralis dbře hmatný je také tep na a. cartis a a. femralis tepnu stiskneme ukazvákem, prstředníkem a prsteníkem - palpačně (ne palcem!) pacient je nejméně 15 minut v klidu, měříme mezi jídlem ne p jidle! všímáme si citvéh rzplžení pacienta, barvy kůže, teplty kůže, vsedě či v leže nikdy ne ve stje, při nrmálním pulzu stačí měřit pul minuty a násbit 2ma, při nepravidelném měřit minutu Znázrňujeme d tepltky červenu barvu bud graficky neb číselně (bdvě) Pmůcky: hdinky ručičku, či fnendskp a pmůcky na desinfekci membrány při měření centrálníh P Záznam tepu psuzujeme pdle th, jak lze tep nahmatat nrmální tep - lze dbře nahmatat prsty tvrdý tep (pulsus durus) - tepnu lze těžk stlačit, údery na stěnu tepen jsu silné, vyskytuje se např. při vyském tlaku měkký tep (pulsus mllis) - tepnu lze lehce stlačit, takže je btížné puls změřit je příznakem nízkéh tlaku stva hmatný puls se nazývá nitkvý vyskytuje se při šku

6 Krevní tlak První pužitelný manžetvý tnmetr, v němž byla pužita rtuť, sestrjil v rce 1896 italský lékař Scipine Riva-Rcci. Dvedl však změřit puze hdntu systlickéh krevníh tlaku, nebť ještě nepužíval fnendskp. V rce 1905 pak metdiku dknčil ruský lékař Niklaj Sergejevič Krtkv, který fnendskp d praxe zavedl a byl tak mžn dečítat hdnty tlaku systlickéh i diastlickéh. Krevní tlak lze měřit i přím v cévách a v srdci prstřednictvím katetrizace, tat metda je však pužívána puze ve výzkumu, v intenzivní medicíně a v některých speciálních případech (např. měření tlaku v plicnici). digitální tlakměr měření pmcí fnendskpu rtuťvý tnmetr Krevní tlak je tlak, kterým půsbí krev na stěnu cévy, kteru prtéká. Je vytvářen půsbením srdce jak krevní pumpy a suvisí se stavbu a funkcemi krevníh běhu. Tent tlak je různý v různých částech krevníh řečiště. Běžně se tlakem krve míní arteriální (tepenný) krevní tlak, tedy tlak krve ve velkých tepnách. Tlak se zvláště ve velkých cévách

7 mění také v závislsti na čase - nejvyšších hdnt dsahuje ve vypuzvací fázi srdeční akce (systlický tlak), nejnižších ve fázi plnění srdečních kmr (diastlický tlak). Dech Dýchání je základní živtní ptřebu, při dýchání dchází k výměně plynů, prbíhá ve 2 fázích, nádech - inspirum, výdech - expirirum; Na dechu se hdntí rychlst, kvalita a pravidelnst Rychlst dechu - určí se pdle dechů za minutu, vycházíme z nrmálních hdnt: nvrzenec - 55 za minutu kjenec - 25 za minutu desetileté dítě - 20 za minutu, dspělý člvěk za minutu dušnst - dyspne, zpmalené dýchání - bradypne - při spánku a v klidu, zrychlené dýchání - tachypne, při fyzické námaze, rzrušením, vlivem některých léků, zástava dechu se nazývá apne. Pravidelnst - jak pravidelné lze značit dýchání, při němž jsu p sbě dechvé vlny - nádechy a výdechy v pravidelných rytmech. Změny rytmu - rychlé, na pčátku téměř neslyšitelné, a pstupně se prhlubující dýchání, knčí slabu apniticku pauzu, se nazývá Cheynv - Stkesv. Pvrchní, mělké dýchání, s apnitickými pauzami, se nazývá Bitv. Hlubké, hlučné a pravidelné dýchání je dýchání Kussmaulv - může být znakem sebetravy rganismu, bjevuje se při hyperglykémii. Hdncení dechu - mnžství dechu za 1 minutu, se pčítá sledváním phybu hrudníku neb břicha. Záznam dechu d dekursu, např. D=14/min plus záznam jaksti - sípavý, nepravidelný, hlučný, hlubký, atd Cvičení Prvedení záznamu základních fyzilgických funkcích d NIS Kntext: Během hspitalizace jsu bvykle sledvány některé fyzilgické funkce. O tm, které funkce jsu sledvány, rzhduje charakter dbrnsti a zvyklsti pracviště. Sledvání základních funkcí patří d bvyklé kmpetence zdravtních sester. Scénář cvičení: Uživatel z hlavníh kna hspitalizačníh rzhraní značí v seznamu pacientů vybranéh pacienta a dvjklikem na iknu (tabulka s grafem) z hlavní nástrjvé lišty spustí frmulář VITÁLNÍ FUNKCE

8 Pr zadání nvých hdnt d seznamu pužijeme tlačítk NOVÝ z dlní nástrjvé lišty. D frmuláře zadáme pžadvané údaje a záznamy ulžíme. Na závěr prvedeme vytištění dnešních údajů z menu DOKUMENTACE ŽÁDANKY A POUKAZY TISK TABULKY VÝSLEDKŮ (br. 42).

9