Deník ze španěl Petr Kučera. Z českého originálu Deník ze Španěl Odpovědná redaktorka Jana Pátková Grafická úprava Jana Pátková

Transkript

1

2 Deník ze španěl Petr Kučera Z českého originálu Deník ze Španěl Odpovědná redaktorka Jana Pátková Grafická úprava Jana Pátková

3 Vydalo nakladatelství Anna Pátková Santini eknihysantini.huu.cz Vydání druhé ISBN (pdf) ISBN (epub)

4 Obsah Fiesta...7 Segovia...10 Aranjuez...15 Alcalá de Henares - setkání se Cervantesem...19 Královský Madrid...24 Soria Qué tal? Aneb mám se dobře!...39 Navarra...45 Sevilla...50

5 Fiesta Ano, vzal jsem na sebe velmi nelehký úkol, neboť jsem se rozhodl, že podám zprávu o slově fiesta, o tom, jak fiestu chápou samotní Španělé. Mnozí z vás čtenářů jistě vzpomenou dílo slavného amerického spisovatele Ernesta Hemingwaye, který fiestu spojuje s býčí tradicí ve Španělsku, což může být poněkud zavádějící. Zajisté se jednalo o fiestu, o tom netřeba debatovat, avšak toto slovo v sobě skrývá daleko více, je to takové magické slůvko, o němž vám většina lidí z celého světa bude tvrdit: Fiesta? Samozřejmě, že vím, co to je, jakpak by ne. Málokdy se však konkrétnější odpovědi dočkáte.

6 A co vám odpoví slovníky? Fiesta je přece slavnost, oslava, svátek! Co vám odpoví Španělé? Fiesta je prostě fiesta. A mají pravdu, je to jednoduše způsob španělského života, je to klid, pohoda, jsou to i oslavy a svátky, kdy se přirozeně nepracuje, jsou to také nejrůznější lokální svátky, pro studenty je fiesta, když se nemusí do školy takže vlastně i každý víkend, a výjimkou nejsou ani taková místa, kde probíhá fiesta každý týden již od čtvrtka až do neděle. Někdo se mnou jistě nebude souhlasit, někdo bude namítat, že ve Španělsku dlouhou dobu žil a dost se zde nadřel, nemluvě o úmorném studiu na španělských univerzitách, takže žádná pohodička, žádný klídek, ovšem pak stojí za úvahu, zda se takový člověk dostatečně podřídil španělskému prostředí, zda občas vyrazil do ryze španělské společnosti o nějakém tom svátku nebo alespoň o víkendu, zda dokázal zvolnit a vést se na té správné vlně. Jestliže si někdo myslí, že učinil krůček směrem k fiestě, ale i přesto ji nepoznal, pak je mi ho upřímně líto. Víte, já jsem na začátku slíbil, že podám zprávu o fiestě, nyní však zjišťuji, že to vlastně nelze, neboť fiesta není nic konkrétního, jak nám to servírují například slovníky, fiestu nelze přeložit, nelze ji ani dobře charakterizovat, fiestu lze jedině prožít!

7 Segovia Když se řekne Španělsku, jistě se lidem vybaví dlouhé upravené pláže a z měst to pak jistě bude Barcelona, Madrid, Granada, starobylá Córdoba nebo dřívější hlavní město Španělska Toledo. Za návštěvu však stojí i četné množství menších a alespoň v českém prostředí méně věhlasných měst. Jedním z nich je dozajista Segovia, která má rozhodně co nabídnout. Úvodem lze o Segovii říci, že je to vděčné městečko, které si své návštěvníky získá překrásným historickým centrem s úchvatným římským akvaduktem na prvním místě, ale také klidným prostředím a doslova ideální velikostí, neboť celé

8 centrum lze beze spěchu zvládnout za jedno odpoledne. Jedním z mnoha důvodů, proč toto městečko s padesáti tisícovou populací poctít návštěvou může být jeho výborná poloha, neboť Segovia se nachází necelých 70 kilometrů severně od Madridu, s nímž je spojena nejen dálnicí, ale i vysokorychlostní železnicí AVE. Další výhodou je, že město se rozkládá ve výšce kolem 1000 metrů nad mořem, a proto zde ani v letních měsících nepanují tak vysoké teploty jako v jiných částech Španělska. Naopak v zimě je třeba počítat se sněhovou nadílkou. Nejvýznačnější památkou města je bezpochyby Římský akvadukt (Acueducto de Segovia), jehož stavba se datuje přibližně na přelom prvního a druhého století našeho letopočtu. O důležitosti této stavby svědčí to, že je považována vůbec za nejvýznamnější římskou památku na území Španělska. Odhaduje se, že stavba spolykala na dvacet pět tisíc žulových kvádrů. Překvapit pak může, jak tento kolos mající na délku 818 metrů a maximální výšku 29 metrů dokázal přežít tolik století, když při jeho stavbě nebyla použita žádná malta. Akvaduktu se mohou turisté dvořit v samotném centru města na náměstí Plaza del Azoguejo. Z tohoto náměstí lze klidnou procházkou malebnými uličkami historického centra Segovie, které je stejně jako Akvadukt od roku 1985 zapsané na seznam světového dědictví UNESCO, dojít na Plaza Mayor, odkud je nádherný pohled na místní Katedrálu. Tato obrovská stavba reprezentuje gotický styl, ale měla štěstí, neboť je poslední katedrálou, jež byla ve Španělsku postavena v tomto stylu. Stavba započala v 16. století, avšak dokončena byla až v roce Vstup do Katedrály stojí 3 eura a je třeba říci, že za málo peněz dostanete mnoho muziky, neboť koho si nezíská 18 různě zdobených kaplí, toho musejí jistě zaujmout přinejmenším obrovské varhany uprostřed katedrály. Katedrála svým návštěvníkům navíc nabízí pohled na nejrůznější vystavené náboženské předměty rozdílného stáří.

9 Od Katedrály je to co by kamenem dohodil k další památce, kterou při návštěvě Segovie nelze vynechat, jde o královský palác Alcázar de Segovia. První zmínka o segovijském Alcázaru je doložena z roku 1122, ale s největší pravděpodobností fungoval už dříve. Palác byl oblíbeným sídlem kastilských králů. Bohužel byl v 19. století poničen požárem a musel být částečně upraven. Protože byl palác postaven na vrcholku skály, nabízí překrásný rozhled do okolí. O neobyčejné kráse segovijského Alcázaru svědčí, že si tento hrad vybral do svého loga věhlasný Walt Disney. Z Alcázaru se turistům doslova vnucuje procházka po místních hradbách, po kterých lze dojít až k bráně San Andrés (Puerta de San Andrés), jež sloužila jako vstup do židovské čtvrti. V Segovii je k vidění také velké množství kostelů, synagog, muzeí, parků nebo pozoruhodně architektonicky upravených domů (například Casa de los Picos). Pokud se rozhodnete pro výlet do tohoto půvabného městečka, pak vězte, že si vás velmi brzy získá a vy budete jeho kouzlem natolik omámeni, že se vám odsud ani nebude chtít odjíždět.