MORAVSKÁ EXPEDICE srpna 2011

Rozměr: px

Začít zobrazení ze stránky:

Download "MORAVSKÁ EXPEDICE 1. - 4. srpna 2011"

Dominik Malý
před 8 lety
Počet zobrazení:

1 MORAVSKÁ EXPEDICE srpna 2011

3 Itinerář: 1/ pondělí Česká Lípa Sever Praha Praha-Strahov, nešpory Praha-Strahov, Mše svatá a kompletorium 2/ úterý 5 30 Praha, Nemocnice pod Petřínem, Mše svatá 7 00 Praha-Florenc odjezd do Velkého Meziříčí /nást. 3/ 9 00 dojezd do Velkého Meziříčí, pokoukání po městě odjezd do Olší nad Oslavou jsem v cíli 3/ středa dovolenkový den odpoledne přesun do Netína Mše svatá v Netíně, návrat do Olší 4/ čtvrtek 7 18 odjezd z Olší nad Oslavou 7 35 dojezd do Velkého Meziříčí 8 30 odjezd z Velkého Meziříčí dojezd do Prahy na Florenc, přesun metrem do Holešovic odjezd z Holešovic do České Lípy

3/ 9 00 dojezd do Velkého Meziříčí, pokoukání po městě 10 00 odjezd do Olší nad Oslavou 10 15 jsem v cíli 3/8 2011 středa dovolenkový den odpoledne přesun do Netína

4 Odpoledne podle situace buď odjezd do Jestřebí na Mši svatou, nebo Mše svatá v České Lípě u sv. Máří Magdaleny Toť vše z teorie. Zda to tak bude i prakticky, to se uvidí.

5 REALITA: 1/ pondělí, sv. Alfons de Liguori Odjíždím z České Lípy, dle plánu, ve hod. Jízda je to veselá, neb kousek za mnou si jakási žena vyřizuje telefonní hovor takovým způsobem, že ji je dobře slyšet na celý autobus, jak mocným hlasem mluví, či spíše řve. V jsme v Praze. Nutno řidiče pochválit. Přijeli jsme přesně na čas. Jeden ze spolucestujících nevydržel cestovní nápor na svůj žaludek, a krátce před zastavením autobusu "potupně vrhl" mám li použít termínu z dílny Šimka a Grossmanna. Před pátou se ocitám na Strahově. V nešpory, a pak Mše svatá. Večeře a nocleh. 2/ úterý, sv. Petr Julián Eymard Budík jsem si nastavil na 4 00 hod., abych se v klidu stačil umýt, obléct, spakovat, a vyrazit do Nemocnice pod Petřínem. Proč tam? Od pondělí do pátku v 5 30 ráno je tam slavena Mše svatá. Čas brzký, ale pro mé aktuální spády cestovatelské naprosto vyhovující. Sloužil R. D. Marek ze Strahova, soustředěně. Vzal ale Římský kánon nejkrásnější, ale také nejdelší Eucharistickou modlitbu, co vůbec existuje. Chvíli jsem váhal, zda hned po sv. přijímání z kostela neodejít, ale nakonec jsem to odevzdal Pánu Bohu, a odešel jsem až po "propuštění lidu", jak se to má ze Strahova zrovna zněly zvony. Ty zvoní ráno před

Nutno řidiče pochválit. Přijeli jsme přesně na čas.

6 šestou, takže mne to uklidnilo. Na cestu na Florenc mám ještě hodinu. Autobus vyjíždí z Florence v 7 00 hod. směr Velké Meziříčí. Tam dojíždíme v 8 55 hod. po pěti letech se opět ocitám v kraji, odkud vzešla naše rodina, na Horácku na západní Moravě. Někdo je sice schopen do omrzení meldovat, že je to Vysočina, ale historicky se jedná o Moravu. Moravsko-česká hranice je pěkný kousek odtud západně. V Jimramově mají tu zajímavůstku, že ona hranice prochází podélně obcí. Mám hodinu čas, než pojede návazný spoj. Co mne zaujalo, byly dva Penny-markety asi 50 metrů od sebe, tak jsem se vydal doplnit zásobu proviantu. Ona stavba je hned na břehu řeky, takže po parkovišti se potulují kachny, žebrajíc na nakupujících nějaké to sousto do zobáku. V pokračuji v cestě směrem na Olší nad Oslavou, vlastní to cíl této anabáze. Cesta je to jen na čtvrt hodiny, je to asi jen 10 kilometrů. V Olší shledávám řadu změn. Některé staré chalupy, které si z dětství a mládí pamatuji, zmizely, a nyní se na jejich místě tyčí stavby, které mi na vesnici ani moc nepasují. Jádro obce je, naštěstí, relativně intaktně zachováno. Kaplička má obnovenou střechu, na některých chalupách se vyjímá nová fasáda. Pojímám úmysl nejprve přehlédnout stqrou chalu-

Moravsko-česká hranice je pěkný kousek odtud západně. V Jimramově mají tu zajímavůstku, že ona hranice prochází podélně obcí. Mám hodinu čas, než pojede návazný spoj.

7 pu, kde dříve bydlel můj strýc, a na kterou mám řadu velice hezkých vzpomínek. Krátím si cestu čímsi, čemu by se dalo asi říkat "soudka". Uzoučkou uličkou mezi mateřskou školkou, a pozemkem kol jakési chalupy. Toho, že kousek od plotu je funkční včelín, toho jsem si všimnul až když jsem šel kolem včely byly nicméně slušné, a tak mi daly pokoj. Sotvaže jsem vylezl ze "soudky", shledal jsem, že na place u brány do někdejšího strýcova dvora, vybudoval si kdosi cosi, co mi hodně připomenulo bungalow, a byl jsem touto skutečností opravdu poněkud disgustován. Vyfotil jsem si někdejší chalupu. Ta se moc nezměnila, pominu-li solární panely na střeše, a bujný porost zahrady, který tu za mých mladých let taktéž nebýval. Tempora mutantur. U protějšího stavení se setkávám se Slámovými, odvěkými sousedy a rodinnými přáteli. Díky typické místní pohostinnosti se záhy ocitám v kuchyni, a je přede mne postaven hrnek čaje a jakýsi zákusek. U strejdy jsem se tedy ukázal s mírným zpožděním, ale uvítali jsme se opravdu srdečně. Teta, femina industria par excellence, nám předložila oběd, plněné papriky. Odpoledne jsme seděli na verandě, a povídali o všem možném. V odcházím navštívit přátele do vsi. Krátce před 20. hodinou přede mne teta kladla večeři. V televizi běžel seriál PLECHOVÁ KAVA- LERIE, o kombajnistech. Zrovna tam řešili, zda

Toho, že kousek od plotu je funkční včelín, toho jsem si všimnul až když jsem šel kolem včely byly nicméně slušné, a tak mi daly pokoj.

8 kombajnistům stačí na den jako svačina Pribináček a dva rohlíky. Po této kulturní vložce jsme si ještě trošku popovídali, a pak se šlo spát. 3/ středa, ferie 18. týdne v mezidobí Při snídani se vyjevila má nešikovnost. Rozkrajujíc si rohlík, málem jsem si uřízl prst. Nevím, kdo ten nůž brousil, ale za takovou ostrost by se nemusel u svých inštrumentů stydět ani kat Mydlář. Strýček zřejmě pojal úmysl trošku sebe i mně proluftovat, protože jen, co se obstaralo potřebné, nasedli jsme do auta. Trasa? Olší nad Oslavou Netín Radostín nad Oslavou Ostrov nad Oslavou Obyčtov Žďár n. Sázavou-Zelená Hora. Na Zelené Hoře byl náš původní úmysl podívat se do známého Santiniho kostela sv. Jana Nepomuckého. Výše vstupného nás ale od tohoto úmyslu odradila. Obcházíme areál zvenčí, lamentujíc (v nářečí) nad dnešní drahotou. Sedáme pak do auta, s ú- myslem vrátit se. Jedeme ale jinudy. Žďár nad Sázavou Nové Veselí (tady někde údajně objímá stromy Miloš Zeman) Bohdalov Chroustov - Černá Měřín Netín. Tu, v Netíně se stavujeme na hřbitově. Mám zde pohřbené pradědečka a prababičku. A jednoho prastrýce. Tady se odehrál jeden z (pro mne) nejsilnějších momentů celého mého pobytu v těchto končinách. Se strejdou jsme se za naše zemřelé příbuzné pomodlili. A na

Nevím, kdo ten nůž brousil, ale za takovou ostrost by se nemusel u svých inštrumentů stydět ani kat Mydlář.

9 netínském kostele zrovna zvonilo poledne. Teta nás uvítala řízky s bramborem a rajčatovým salátem. Své pověsti vynikající kuchařky nezůstala nic dlužná. V vyrážíme do Netína na Mši svatou. Domluvil jsem si ministrování. Kněz celebroval velice soustředěně. Po Mši svaté se vracíme do Olší. Jdu ještě na chvilku ke známým. Sluší se rozloučit. Zítra pofrčím zase do České Lípy. Teta nachystala k večeři obložené chleby. Svoje cubiculum jsem vyhledal už ve 20 30, neb mne poněkud bolela kebule. Usnutí se dostavilo poměrně rychle. 4/ čtvrtek, sv. Jan Maria Vianney, můj křestní patron Vstávalo se ve stejnou dobu, jako včera. Vše se už děje tak nějak ve spěchu, protože v 7 45 je nutno vyrazit k autobusu. Breviář jsem si nechal až do autobusu, kde bylo možno předpokládat relativní klid. Na dálnici jsme nabrali s autobusem 20 minut zpoždění, a v Praze mi díky tomu ujel přípoj. Takže jsem čekal nějakou dobu na další. Jinak ale cesta proběhla bez komplikací.

Teta nachystala k večeři obložené chleby. Svoje cubiculum jsem vyhledal už ve 20 30, neb mne poněkud bolela kebule. Usnutí se dostavilo poměrně rychle. 4/8 2011 čtvrtek, sv.

Podobné dokumenty

ÚTĚK NA ZÁPAD. (Günter Götz [1])

ÚTĚK NA ZÁPAD. (Günter Götz [1]) ÚTĚK NA ZÁPAD Koupit lístek, nastoupit do vlaku, to všechno proběhlo v pořádku. Ale kousek od východního Berlína vlak zastavil a objevila se lidová policie s kalašnikovy. Museli jsme ukázat dokumenty a