Strategický plán rozvoje mikroregionu Policka

Transkript

1 Strategický plán rozvoje mikroregionu Policka Průzkum názoru občanů jaro 2008 Dobrovolný svazek obcí Policka Masarykovo náměstí Police nad Metují tel Strana (celkem 24)

2 ZÁKLADNÍ ÚDAJE O PRŮZKUMU VYHODNOCENÍ PRŮZKUMU Kvalita ţivota, vzhled obcí a ţivotní prostředí Otázka č. 1- Ve vztahu k obci, kde ţijete, pracujete, případně podnikáte, se povaţujete za: spokojeného občana / patriota / člověka, který by se rád přestěhoval jinam / člověka, kterému je jedno, kde bydlí Otázka č. 2 Jak jste spokojen/a s místem (obec), kde ţijete? Otázka č. 3 Jak jste spokojen/a s mezilidskými vztahy ve Vaší obci? Otázka č. 4 Jaká je kvalita ţivotního prostředí ve Vaší obci? Otázka č. 5 Jaké jsou největší problémy související s ţivotním prostředím v obci? (max. 3 odpovědi) Otázka č. 6 - Co kazí vzhled Vaší obce, v čem by mělo dojít ke zlepšení? Otázka č. 7 Ovlivňuje rozvoj obce skutečnost, ţe leţí v CHKO Broumovsko? Otázka č. 8 Jste spokojen/a s bezpečností ve Vaší obci? Otázka č. 9 Jste spokojen/a s prácí Policie ČR? Otázka č. 10 Jste spokojen/a s prácí Městské policie? Obchod, sluţby, cestovní ruch Otázka č. 11 Jak jste celkově spokojen/a s úrovní následujících sluţeb na Policku? (1 = výborná, 2 = velmi dobrá, 3 = dobrá, 4 = horší, 5 = špatná) Otázka č. 12 Kdyby k Vám přijela návštěva, která ve Vaší obci ještě nebyla, čím byste se v obci a jejím okolí pochlubili? (uveďte max. 5 moţností) Otázka č. 13 Je propagace Vaší obce a Policka dostačující? Otázka č. 14 Máte zájem o úplné otevření hranic v oblasti CHKO a Národního parku Góry Stolowe? (např. volný průjezd automobilů přes některé bývalé hraniční přechody na turistických stezkách) Otázka č. 15 Co by podle Vašeho názoru přinesl rozvoj cestovního ruchu pro region Policko? Zdravotnictví, sociální sluţby Otázka č. 16 Jste spokojen/a se zdravotnickými sluţbami? Otázka č. 17 Jste spokojen/a s kvalitou sociálních sluţeb? Otázka č. 18 Které zdravotnické nebo sociální sluţby postrádáte? Kultura, sport, volný čas, vzdělávání Otázka č. 19 Jste spokojen/a s moţnostmi kulturního vyţití ve Vaší obci? Otázka č. 20 Je nabídka příleţitostí pro aktivní sportovní vyţití dostatečná? Otázka č. 21 Jak hodnotíte moţnosti vyuţití volného času? Strana (celkem 24)

3 Otázka č. 22 Jak získáváte informace o kulturním, sportovním dění, moţnostech pro volný čas apod.? Otázka č. 23 Co ovlivňuje Vaši návštěvu kulturních, společenských, sportovních, vzdělávacích apod. akcí? Otázka č. 24 Povaţujete za potřebné a přínosné pořádání vzdělávacích akcí pro dospělé a zvyšování kvalifikace? Veřejná správa Otázka č. 25 Jste spokojen/a s činností městského/obecního úřadu? Otázka č. 26 Jste spokojen/a s informovaností o práci městského/obecního úřadu? Otázka č. 27 Jakou cestou získáváte informace z městského/obecního úřadu? Otázka č. 28 Na co by se obecní (městský úřad) měl více zaměřit v místě Vašeho bydliště? (vyberte max. tři odpovědi) Otázka č. 29 Jak by město/obec mělo podporovat podnikání? Závěr Otázka č. 30 Vezměte, prosím, v úvahu všechny stránky Vašeho ţivota a zhodnoťte svou ţivotní perspektivu na Policku. (1 = výborná, 2 = velmi dobrá, 3 = dobrá, 4 = horší, 5 = špatná) Otázka č. 31 Co povaţujete za největší problém Vaší obce? Otázka č. 32 Máte zájem zúčastnit se veřejné diskuse o výsledcích tohoto průzkumu a o rozvoji obce - regionu? Otázka č. 33 Jaké jsou podle Vašeho názoru přednosti a nedostatky Vaší obce Policka? (odpověď buď za obec, nebo za Policko) Struktura respondentů podrobnější analýza Strana (celkem 24)

4 ZÁKLADNÍ ÚDAJE O PRŮZKUMU Průzkum názorů obyvatel Policka (území členských obcí Dobrovolného svazku obcí /DSO/ tj. Bukovice, Bezděkov n. Metují, Česká Metuje, Machov, Police n. Metují, Suchý Důl, Velké Petrovice, Ţďár n. Metují) proběhl v měsících únor a březen 2008, v rámci aktualizace Strategického plánu rozvoje mikroregionu Policka. Průzkum prostřednictvím anonymního dotazníkového šetření se uskutečnil ve všech výše obcích DSO s výjimkou Bezděkova nad Metují, který jako jediný neměl zájem se do průzkumu zapojit. (Přesto je v průzkumu zahrnuto 8 dotazníků od respondentů z Bezděkova n. M.) Dotazníky byly vybraným respondentům (náhodný výběr z obyvatel mikroregionu nad 15 let) distribuovány jak přímo (tzn. prostřednictvím tazatele pověřeného městským/obecním úřadem), tak také nepřímo (prostřednictvím internetových stránek nebo osobním odběrem v informačním centru v Polici nad Metují a na jednotlivých úřadech). V městysu Machov proběhla distribuce dotazníků také prostřednictvím místního zpravodaje. Celkem bylo touto formou rozšířeno cca 430 dotazníků. Občané měli moţnost vyplněné dotazníky předat přímo tazateli nebo je odevzdat na jednotlivých obecních úřadech a dále v informačním centru v Polici nad Metují. Uvedenými způsoby bylo shromáţděno a k vyhodnocení předáno celkem 259 dotazníků, z toho bylo 131 dotazníků vyplněno ţenami a 126 dotazníků muţi. Dva respondenti neuvedli pohlaví. Nejvíce respondentů (34%) bylo z Police n. M. Následoval Machov (31,2%), Suchý Důl a Ţďár n. M. (po 7%), Bukovice (6,6%), V. Petrovice (5,8%), Č. Metuje (5,4%) a Bezděkov n. M. (3%). Z hlediska věkového sloţení se průzkumu zúčastnilo nejvíce respondentů věkových skupin let a let (celkem 59%). Poměrně velké zastoupení (18%) měla i věková skupina let a dále skupina seniorů ve věku 70 let a více let (14%). Naopak nejniţší procento zaujala věková skupina let (celkem 8%). Dva respondenti věk neuvedli. Z hlediska ekonomické aktivity respondentů bylo 44 % v pozici zaměstnance, 34 % bylov důchodu. V menší míře se dotazníkového šetření zúčastnili podnikatelé (8 %), studenti (7 %), osoby v domácnosti nebo na rodičovské dovolené (6 %) a nezaměstnaní (0 % - 1 respondent). Svoji ekonomickou aktivitu neuvedlo 1% dotazovaných. Podrobnější analýze struktury respondentů se věnuje závěrečná část tohoto dokumentu. Na přípravě dotazníku, sběru a zpracování dat se podíleli: Helena Ištoková a Jana Rutarová ve spolupráci s Pavlem Schmidem, Radkou Vlachovou, Idou Seidlmanovou, starosty členských obcí DSO a jimi pověřenými pracovníky, Eliškou Slabou, Janem Rutarem a Josefem Térem. Strana (celkem 24)

5 VYHODNOCENÍ PRŮZKUMU KVALITA ŢIVOTA, VZHLED OBCÍ A ŢIVOTNÍ PROSTŘEDÍ OTÁZKA Č. 1- VE VZTAHU K OBCI, KDE ŽIJETE, PRACUJETE, PŘÍPADNĚ PODNIKÁTE, SE POVAŽUJETE ZA: SPOKOJENÉHO OBČANA / PATRIOTA / ČLOVĚKA, KTERÝ BY SE RÁD PŘESTĚHOVAL JINAM / ČLOVĚKA, KTERÉMU JE JEDNO, KDE BYDLÍ. Největší počet dotázaných (66%) se ve vztahu ke své obci povaţuje za spokojeného občana. Další podstatná část respondentů (23%) se označila přímo za patriota. Pouze 7 % uvedlo, ţe by se rádi přestěhovali jinam. 4% dotázaných je jedno, kde bydlí. OTÁZKA Č. 2 JAK JSTE SPOKOJEN/A S MÍSTEM (OBEC), KDE ŽIJETE? Naprostá většina respondentů (celkem 90%) je velmi nebo spíše spokojena s místem, kde ţije. Spíše nespokojeno je pouze 6% dotázaných. Za velmi nespokojené s místem svého bydliště se označila 4%. Strana (celkem 24)

6 OTÁZKA Č. 3 JAK JSTE SPOKOJEN/A S MEZILIDSKÝMI VZTAHY VE VAŠÍ OBCI? Přibliţně čtvrtina (26%) všech dotázaných je spokojena s mezilidskými vztahy ve své obci. Největší část respondentů (61%) je spíše spokojena. Nespokojeno se vztahy mezi lidmi je 13% respondentů, kteří jako nejčastější důvody své nespokojenosti uvedli závist, pomluvy. Dále chybějící sounáleţitost, bezohlednost, neochota řešit problémy, lhostejnost a nedůvěra. K této otázce se nevyjádřil jeden dotazovaný (0%). OTÁZKA Č. 4 JAKÁ JE KVALITA ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ VE VAŠÍ OBCI? Na tuto otázku neodpověděli 3 dotazovaní (1%). Nejvíce respondentů (50%) povaţuje kvalitu ţivotního prostředí ve své obci jako spíše dobrou, 39% jako dobrou. Malá část dotazovaných vidí kvalitu ţivotního prostředí jako spíše špatnou (6%) nebo špatnou (4%). U špatné kvality ţivotního prostředí uvádí respondenti odpady na ulici, nepořádek kolem domů, neekologické topení a zhoršení kvality ovzduší. Strana (celkem 24)

7 OTÁZKA Č. 5 JAKÉ JSOU NEJVĚTŠÍ PROBLÉMY SOUVISEJÍCÍ S ŽIVOTNÍM PROSTŘEDÍM V OBCI? (MAX. 3 ODPOVĚDI) U této otázky mohli respondenti vybrat tři z uvedených moţností. 2% dotazovaných na tuto otázku neodpověděla vůbec - neuvedla ani jednu z nabízených moţností. Jako největší problém dotazovaní nejčastěji uvádějí pálení listí, plastů a topení tuhými palivy (36% odpovědí). Podobně (31%) jsou jako problém vnímány psí výkaly. Následuje doprava a třídění odpadů (po 10%), jiné (8%) a málo zeleně (3%). Jako jiné problémy související se ţivotním prostředím respondenti uvádějí (řazeno abecedně): cesty, CHKO, chybějící kontejnery na odpad v létě, chování chalupářů, jízdy motorek v přírodě, nedokončená kanalizace, volně pobíhající psi, vypouštění odpadních vod, znečišťování okolí. OTÁZKA Č. 6 - CO KAZÍ VZHLED VAŠÍ OBCE, V ČEM BY MĚLO DOJÍT KE ZLEPŠENÍ? Za nejčastější skutečnost, která kazí vzhled obce, označují dotazovaní nepořádek okolí domů a na soukromých pozemcích (24%) a černé skládky (23%). Následuje nedostatečná zimní údrţba (13%), nepořádek na veřejných prostranstvích (11%), jiné (10%) a špatná údrţba veřejné zeleně a travnatých ploch (7%). K této otázce se nevyjádřilo 12% dotazovaných. Mezi jiné skutečnosti, které kazí vzhled obce a mělo by u nich dojít ke zlepšení, respondenti uvádí (řazeno abecedně): celková čistota města, elektrické vedení, chybějící kanalizace, chodníky, nepořádek okolo kontejnerů, neudrţované domy, architektura některých staveb, odpadky okolo silnic, parkování na veřejných komunikacích, pobíhající psi, staré siláţní věţe, stav komunikací. Strana (celkem 24)

8 OTÁZKA Č. 7 OVLIVŇUJE ROZVOJ OBCE SKUTEČNOST, ŽE LEŽÍ V CHKO BROUMOVSKO? Skutečnost, ţe obec leţí v Chráněné krajinné oblasti, ovlivňuje její rozvoj dle 57% respondentů. Vliv vnímají respondenti v převáţné většině jako negativní uvádí, ţe tato skutečnost je brzdou rozvoje, komplikuje výstavbu, přináší omezení v povolení staveb, omezení výstavby, v podnikání, omezení výsadby nepůvodních kultur apod. Dále se objevuje nutnost povolení, přísná pravidla, velká pravomoc Správy CHKO, byrokracie. Respondenti, kteří uvádí vliv CHKO jako pozitivní, jmenují např. moţnost získání dotací (na stavby, prořezávání stromů, zemědělství, ), krajinu a přírodu atraktivní pro turistiku, ochranu ţivotního prostředí a větší péči o krajinu. Tato skutečnost neovlivňuje rozvoj obce podle 17% respondentů. 26% respondentů se k dané problematice nevyjádřilo. OTÁZKA Č. 8 JSTE SPOKOJEN/A S BEZPEČNOSTÍ VE VAŠÍ OBCI? S bezpečnostní situací ve své obci je spokojeno 78% respondentů. Nejčastější problémy, které uvádějí nespokojení respondenti (20%), jsou: nedostatečná činnost policie (vč. nedostatečných pochůzek), bezohlednost řidičů a nedodrţování rychlosti, volně pobíhající psi. Dále jako důvod nespokojenosti s bezpečností respondenti uvádí noční hluk a vandalství, podiskotékové výtrţnosti, Romy, špatné noční osvětlení, opakované krádeţe a nepolapitelné zloděje, nedůsledné řešení přestupků a nedostatečné dopravní značení (zejm. přechodů). K otázce bezpečnosti se nevyjádřila 2% dotazovaných. Strana (celkem 24)

9 OTÁZKA Č. 9 JSTE SPOKOJEN/A S PRÁCÍ POLICIE ČR? S prací Policie ČR je spokojeno 13% respondentů. Nejčastější důvody, které uvádějí nespokojení respondenti (18%), jsou: chybějící hlídková činnost (policie není vidět v ulicích), chybějící kontroly dodrţování rychlosti a kontroly poţívání alkoholu, vlastní špatná zkušenost, neřešení případů, neochota, špatná spolupráce s veřejností, odvolávání se na Městskou policii. Převáţná část respondentů (61%) nedokáţe práci Policie ČR posoudit nebo s ní nemá vlastní zkušenost. K otázce spokojenosti s prácí Policie ČR se nevyjádřilo 8% dotazovaných. OTÁZKA Č. 10 JSTE SPOKOJEN/A S PRÁCÍ MĚSTSKÉ POLICIE? S prací Městské policie je spokojeno 5% respondentů. Nejčastější důvody, které uvádějí nespokojení respondenti (19%), jsou: nedostatečná pochůzková činnost - zejm. mimo centrum města, nevhodné chování policistů, nedostatek sankcí pro kuřáky a majitele volně pobíhajících psů, v případě potřeby není Městská policie k dispozici, malá aktivita v nočních hodinách a malá účinnost, Městská policie má pomáhat a nejen pokutovat. Převáţná část respondentů (63%) nedokáţe práci Městské policie posoudit nebo s ní nemá vlastní zkušenost. K otázce spokojenosti s prací Městské policie se nevyjádřilo 13% dotazovaných. Mezi respondenty, kteří se k uvedené otázce nevyjádřili nebo nedokáţi činnost MP posoudit, patří v tomto případě převáţná většina respondentů z obcí DSO, kde Městská policie není. Strana (celkem 24)

10 OBCHOD, SLUŢBY, CESTOVNÍ RUCH OTÁZKA Č. 11 JAK JSTE CELKOVĚ SPOKOJEN/A S ÚROVNÍ NÁSLEDUJÍCÍCH SLUŽEB NA POLICKU? (1 = VÝBORNÁ, 2 = VELMI DOBRÁ, 3 = DOBRÁ, 4 = HORŠÍ, 5 = ŠPATNÁ) V této otázce hodnotili respondenti úroveň uvedených sluţeb - hodnotami 1 (výborná úroveň) aţ 5 (špatná úroveň). Všechny poloţky dosáhly průměrného hodnocení mezi hodnotami 2 (velmi dobrá úroveň) a 3 (dobrá úroveň). Nejlepšího výsledku dosáhla poloţka denní nákupy (průměrné hodnocení 1,99), dále návštěva lékárny (průměrné hodnocení 2,14) a návštěva banky a pojišťovny (2,25). Nejhůře jsou hodnoceny nákupy běţného textilu (průměrné hodnocení 2,86) a pohostinská a restaurační činnost (průměrné hodnocení 2,76). Tabulka uvádí výsledky hodnocení jednotlivých oblastí a také počet respondentů, kteří se k jednotlivým oblastem nevyjádřili. V posledním sloupci tabulky je potom pro kaţdou oblast uvedeno průměrné hodnocení. Neuvedeno (bez odpovědi) hodnocení hodnocení průměr denní nákupy ,99 nákupy běţného textilu ,86 běţné sluţby ,48 návštěva banky, pojišťovny ,25 zdravotní péče ,32 návštěva lékárny ,14 Nákupy specializovaného průmysl. zboţí ,53 nákupy specializ. Výběrového zboţí ,46 školství ,58 pohostinská a rest. zařízení ,76 dopravní obsluţnost ,43 Strana (celkem 24)

11 OTÁZKA Č. 12 KDYBY K VÁM PŘIJELA NÁVŠTĚVA, KTERÁ VE VAŠÍ OBCI JEŠTĚ NEBYLA, ČÍM BYSTE SE V OBCI A JEJÍM OKOLÍ POCHLUBILI? (UVEĎTE MAX. 5 MOŽNOSTÍ) Respondenti měli moţnost uvést pět míst, věcí apod., kterými by se pochlubili. 54 respondentů neuvedlo ani jednu moţnost. Všechny lokality a zajímavosti, které dotazovaní uvedli, znázorňuje následující graf. Největší atraktivitou je dle respondentů příroda. Za další atraktivity povaţují památky (kostely, smírčí kříţe, kapličky apod.), Hvězdu, Ostaš, skály. OTÁZKA Č. 13 JE PROPAGACE VAŠÍ OBCE A POLICKA DOSTAČUJÍCÍ? V otázce dostatečnosti propagace obce a Policka uvedlo pouhých 13%, ţe je propagace dostačující. Jako spíše dostačující hodnotí propagaci 47% respondentů. Spíše nedostačující je propagace obce a regionu podle 16%. Rozhodně nedostačující zvolila 2%. Situaci nedokáţe posoudit 20%, odpověď neuvedla 2% dotázaných. Strana (celkem 24)

12 OTÁZKA Č. 14 MÁTE ZÁJEM O ÚPLNÉ OTEVŘENÍ HRANIC V OBLASTI CHKO A NÁRODNÍHO PARKU GÓRY STOLOWE? (NAPŘ. VOLNÝ PRŮJEZD AUTOMOBILŮ PŘES NĚKTERÉ BÝVALÉ HRANIČNÍ PŘECHODY NA TURISTICKÝCH STEZKÁCH) O úplné otevření hranic má zájem 27% respondentů /rozhodně ano/. Stejný počet (tj. 27%) spíše nemá zájem o otevření hranic. Odpověď spíše ano zvolilo 33% dotázaných. Respondenti, kteří rozhodně nemají zájem o úplné otevření hranic (12%), uvádí jako hlavní důvody zvýšení dopravy, nevyhovující komunikace, ničení ţivotního prostředí, hluk a ztrátu klidu. Odpověď neuvedlo 1% dotázaných. OTÁZKA Č. 15 CO BY PODLE VAŠEHO NÁZORU PŘINESL ROZVOJ CESTOVNÍHO RUCHU PRO REGION POLICKO? Největší počet respondentů (37%) se domnívá, ţe rozvoj cestovního ruchu by přinesl regionu celkové oţivení. Zvýšení podnikatelské aktivity a nová pracovní místa uvádí 19% dotazovaných. Následuje větší známost v ČR i zahraničí (13%), zvýšení ţivotní úrovně (10%), větší kulturní nabídka (6%) a jiné (2%). Více turistů v regionu si nepřeje 11% respondentů, 2% svůj názor neuvedla. Jako jiné respondenti uvádí: cestovní ruch by nepřinesl nic významného, zhoršení ţivotního prostředí, ničení přírody. Strana (celkem 24)

13 ZDRAVOTNICTVÍ, SOCIÁLNÍ SLUŢBY OTÁZKA Č. 16 JSTE SPOKOJEN/A SE ZDRAVOTNICKÝMI SLUŽBAMI? Se zdravotnickými sluţbami je spokojena či spíše spokojena nadpoloviční většina (celkem 80%). Spíše nespokojeno je 11% respondentů. Mezi nejčastěji zmiňovanými problémy (nespokojeno 8% respondentů) byly jmenovány: dlouhé čekací a objednací doby u lékaře, nedostatek kvalitních lékařů a specialistů a zubařů, chybějící mladá generace obvodních lékařů, chybějící poradna pro děti, chybějící rehabilitace a péče starším občanům, nezájem lékařů a chování sester. Ke zdravotnickým sluţbám se nevyjádřilo 1%. OTÁZKA Č. 17 JSTE SPOKOJEN/A S KVALITOU SOCIÁLNÍCH SLUŽEB? S kvalitou sociálních sluţeb je spokojeno pouhých 7% respondentů, 33% je spíše spokojeno. Spíše nespokojeno a nespokojeno je celkem 54% respondentů, kteří mezi zmiňovanými problémy uvádí: sociální sluţby nejsou k dispozici v obci, chybí nízkoprahový klub, chybí krouţky pro děti, není podpora rodin s dětmi, chybí denní stacionář a moţnost stravování pro seniory. Kvalitu sociálních sluţeb nedokáţí posoudit 3% dotázaných. Stejný počet - 3% - odpověď neuvedl. Strana (celkem 24)

14 OTÁZKA Č. 18 KTERÉ ZDRAVOTNICKÉ NEBO SOCIÁLNÍ SLUŽBY POSTRÁDÁTE? Strategický plán rozvoje mikroregionu Policka Na otázku odpovědělo celkem 80 respondentů, kteří uvádějí tyto sluţby, které postrádají: sociální sluţby a pečovatelská sluţba i v obcích, větší péče o seniory a dům seniorů, ambulance, ORL ambulance, chybí specializovaní lékaři (koţní ambulance, gynekologie, dětský lékař, mamograf, ortoped, alergologie, rehabilitační lékař), pohotovost v době svátků a o víkendech. Dále respondenti uvádí: sluţby pro starší občany (doprava k lékaři, sluţby domů, moţnost objednání nákupů, denní ošetřovatelství, vývařovna obědů, denní stacionář a zájmové krouţky pro seniory). Mezi odpovědi jsou také uvedeny: komplexní péče o rodinu, mikrojesle a hlídání dětí, celodenní ošetřování pro postiţené občany, řešení problému Romů, více míst v Domově důchodců (bezbariérový) a přístavba DPS, lékárna, sociální výpomoc, terénní zdravotní péče v domácnosti. KULTURA, SPORT, VOLNÝ ČAS, VZDĚLÁVÁNÍ OTÁZKA Č. 19 JSTE SPOKOJEN/A S MOŽNOSTMI KULTURNÍHO VYŽITÍ VE VAŠÍ OBCI? S moţnostmi kulturního vyţití ve své obci je spokojeno či spíše spokojeno celkem 76% respondentů. Spíše nespokojeno je 14%, nespokojení respondenti (3%) uvádí, ţe postrádají zábavu pro mládeţ, kino, krytý bazén, kluziště, čajovnu, kavárnu, výstavy, větší výběr v knihovně, vystoupení dechovky pro starší, zajímavosti pro děti. Neodpověděla 3% respondentů. Strana (celkem 24)

15 OTÁZKA Č. 20 JE NABÍDKA PŘÍLEŽITOSTÍ PRO AKTIVNÍ SPORTOVNÍ VYŽITÍ DOSTATEČNÁ? V této otázce většina respondentů (celkem 70%) vyslovilo spokojenost s moţnostmi sportovního vyţití (spokojen, spíše spokojen). Spíše nespokojeno a nespokojeno je celkem 22%, jako nejdůleţitější zařízení postrádají tělocvičnu, hřiště, koupaliště (krytý bazén). Dále umělou ledovou plochu a umělé zasněţování, posilovnu, tenisové kurty a fotbalové hřiště. Odpověď neuvedla 4% dotázaných. OTÁZKA Č. 21 JAK HODNOTÍTE MOŽNOSTI VYUŽITÍ VOLNÉHO ČASU? Jako dobré nebo odpovídající ohodnotilo moţnosti vyuţití volného času celkem 87% respondentů. Nevyjádřila se 4%. Zbývajících 9% dotazovaných, kteří nejsou s moţnostmi spokojeni, postrádají: dětské hřiště, přírodní areál s ohništěm, zájmové krouţky, aktivity pro děti, koupaliště, bowling, sportovní areál. Strana (celkem 24)

16 OTÁZKA Č. 22 JAK ZÍSKÁVÁTE INFORMACE O KULTURNÍM, SPORTOVNÍM DĚNÍ, MOŽNOSTECH PRO VOLNÝ ČAS APOD.? Na dotaz, jakým způsobem získávají respondenti informace o kulturním a sportovním dění a o moţnostech pro volný čas, byla nejčastější odpověď: z vývěsek a úředních desek (38%) a dále z místního zpravodaje nebo regionálního tisku (36%). Internet k těmto účelům vyuţívá 15 % dotázaných. Z kulturního přehledu získává informace 7% respondentů. Jinak (od známých, přátel, místní rozhlas) získává informace 1% dotázaných. Stejný počet tyto informace nevyhledává. Nevyjádřila se 2% respondentů. OTÁZKA Č. 23 CO OVLIVŇUJE VAŠI NÁVŠTĚVU KULTURNÍCH, SPOLEČENSKÝCH, SPORTOVNÍCH, VZDĚLÁVACÍCH APOD. AKCÍ? Návštěvu akcí ovlivňuje u dotazovaných především nabídka programu (46%). Cena vstupného ovlivňuje 14% dotázaných. U 35% ovlivňuje návštěvu obojí /tj. nabídka programu i cena vstupného/. Odpověď na tuto otázku neuvedlo 5% respondentů. Strana (celkem 24)

17 OTÁZKA Č. 24 POVAŽUJETE ZA POTŘEBNÉ A PŘÍNOSNÉ POŘÁDÁNÍ VZDĚLÁVACÍCH AKCÍ PRO DOSPĚLÉ A ZVYŠOVÁNÍ KVALIFIKACE? Vzdělávání dospělých povaţuje za potřebné celkem 87% respondentů (určitě ano 41%, spíše ano 46%). Pouze 8% nepovaţuje pořádání vzdělávacích akcí pro dospělé za potřebné a přínosné. Svoji odpověď neuvedlo 5% dotazovaných. Ze vzdělávacích akcí by dotazovaní nejvíce uvítali počítačové kurzy a jazykové kurzy. Mezi dalšími náměty se objevilo školení řidičů, účetnictví, finanční poradenství, besedy a promítání. VEŘEJNÁ SPRÁVA OTÁZKA Č. 25 JSTE SPOKOJEN/A S ČINNOSTÍ MĚSTSKÉHO/OBECNÍHO ÚŘADU? S činností městského/obecního úřadu převaţuje u dotazovaných spokojenost (celkem 89%). Spíše nespokojeno nebo nespokojeno je 8%, 2% respondentů se nevyjádřila. Strana (celkem 24)

18 OTÁZKA Č. 26 JSTE SPOKOJEN/A S INFORMOVANOSTÍ O PRÁCI MĚSTSKÉHO/OBECNÍHO ÚŘADU? V otázce spokojenosti s informovaností o práci městského/obecního úřadu převaţuje u respondentů spokojenost (celkem 89%). Spíše nespokojeno je 8% dotázaných, zcela nespokojena jsou 2%. Neodpovědělo 5% respondentů. OTÁZKA Č. 27 JAKOU CESTOU ZÍSKÁVÁTE INFORMACE Z MĚSTSKÉHO/OBECNÍHO ÚŘADU? Na dotaz, jakým způsobem získávají respondenti informace z městského/obecního úřadu, byla nejčastější odpověď: z místního zpravodaje nebo regionálního tisku (38 %) a dále z úředních desek a vývěsek (32 %). Internet k těmto účelům vyuţívá 14 % dotázaných. Z doslechu získává informace 11% respondentů. Jiný zdroj informací (od známých, přátel, místní rozhlas, osobní účast na jednání zastupitelstva, v restauraci) mají 2% dotazovaných. Nevyjádřilo se 1% respondentů. Strana (celkem 24)

19 OTÁZKA Č. 28 NA CO BY SE OBECNÍ (MĚSTSKÝ ÚŘAD) MĚL VÍCE ZAMĚŘIT V MÍSTĚ VAŠEHO BYDLIŠTĚ? (VYBERTE MAX. TŘI ODPOVĚDI) U této otázky mohli respondenti vybrat tři moţnosti z uvedených a určit, na co by se úřad měl více zaměřit v místě jejich bydliště. K uvedené otázce se nevyjádřilo 23 respondentů (9% ze všech dotazovaných). Nejčastěji respondenti uvedli podporu podnikání a vzniku pracovních míst, dále budování a zlepšování technické infrastruktury, úklid a pořádek veřejných prostranství a údrţbu chodníků a cest. Četnost odpovědí pro jednotlivé oblasti uvádí tabulka: neuvedena ani jedna moţnost 23 a úklid a pořádek veřejných prostranství 65 b údrţba chodníků a cest 65 c údrţba a rekonstrukce obecních bytů 26 d výstavba nových bytů 56 e budování a zlepšování technické infrastruktury (kanalizace, plyn apod) 70 f kultura, sport, rekreace 37 g sociální sluţby 47 h podpora podnikání a vzniku pracovních míst 93 i školství 52 j památky 19 k jiné 17 l všemu je věnována dostatečná pozornost 13 Mezi jiným respondenti uvedli: bezbariérové přístupy, dětské hřiště, dokončení kanalizace, dům pro seniory, komunikace do odlehlejších částí, kontejnery na třídění odpadu, park, parkování na obecních komunikacích, pozemky, plavecký areál, pobíhající psi, podpora podnikání (ne pěší zóny, supermarkety, zakázky místním firmám), pruţnější vyřizování ţádostí, přechod pro chodce Záměstí město. Strana (celkem 24)

20 OTÁZKA Č. 29 JAK BY MĚSTO/OBEC MĚLO PODPOROVAT PODNIKÁNÍ? Strategický plán rozvoje mikroregionu Policka Nejvíce dotázaných (25%) uvedlo jako nejdůleţitější prostředek pomoci podnikání vytváření prostor pro podnikání. Další přínos vidí respondenti v pravidelné spolupráci (ze strany města nebo obce) s podnikateli (20%), zprostředkování informací (16%), dále v poradenské činnosti (10%), v podpoře přípravy kvalifikovaných pracovníků (9%). K dané problematice se nevyjádřilo 20% dotazovaných. ZÁVĚR OTÁZKA Č. 30 VEZMĚTE, PROSÍM, V ÚVAHU VŠECHNY STRÁNKY VAŠEHO ŽIVOTA A ZHODNOŤTE SVOU ŽIVOTNÍ PERSPEKTIVU NA POLICKU. (1 = VÝBORNÁ, 2 = VELMI DOBRÁ, 3 = DOBRÁ, 4 = HORŠÍ, 5 = ŠPATNÁ) Nejvíce respondentů hodnotí svoji ţivotní perspektivu v regionu jako dobrou (51%). Tato moţnost se nejčastěji objevuje u respondentů důchodového věku. Za výbornou a velmi dobrou povaţuje svoji ţivotní perspektivu celkem 30% dotazovaných. Horší perspektivu uvádí 10%, špatnou pouze 1% respondentů. K otázce se nevyjádřilo 8%. Ve slovním popisu svých odpovědí respondenti nejčastěji uvádí: klidné prostředí, krásná příroda, sportovní vyţití, spokojenost, věk nebo důchodce (dobrá perspektiva). Na druhé straně se objevuje jako nevýhoda dojíţdění za prací, horší moţnost pracovního uplatnění, málo pracovních příleţitostí, nízké platy, malá moţnost profesního růstu a uplatnění. Strana (celkem 24)

21 OTÁZKA Č. 31 CO POVAŽUJETE ZA NEJVĚTŠÍ PROBLÉM VAŠÍ OBCE? Strategický plán rozvoje mikroregionu Policka Za největší problém obce respondenti nejčastěji povaţují tyto skutečnosti: finance (malý rozpočet obce, zadluţenost, malá aktivita v oblasti grantů a dotací), geografická poloha (odlehlost, pohraničí), málo pracovních příleţitostí a nízké platy, volně pobíhající psi a psí výkaly. Dále respondenti uvádí dopravu, etnické menšiny, CHKO, chování mládeţe a nepřizpůsobivých občanů, kanalizaci a čištění odpadních vod, nepořádek na veřejných prostranstvích a okolo soukromých domů, sniţování počtu obyvatel (stárnutí populace, odchod mladých lidí, málo dětí) vandalství a výtrţnosti, úpravu a stav komunikací. Další odpovědi (řazeno abecedně): diskriminace obcí vůči městům, hlasitá hudba při různých akcích, hospodaření, jednání s lidmi a komunikace mezi občany, kouř z komínů, lékárna, lhostejnost a bezohlednost spoluobčanů, málo osvětlené ulice na Záměstí, málo stavebních parcel, malý zájem o občanů o dění v obci, mnoho lidí zde jen bydlí - nevytváří se správný vztah k městu a sousedům, motocyklový sport v CHKO, nedokončená kanalizace, nedostatečná podpora státu obcím (plynofikace, kanalizace, byty), nedostatečná podpora výstavby pro mladé rodiny, nedostatek chodníků, potok N. Srbská povodně, nedostatek kultury pro starší, nepřipravenost pozemků pro výstavbu, někteří chalupáři, nepostiţitelnost neukázněných řidičů, nezájem občanů o dění ve městě, nízká kvalita výuky v ZŠ, nízké zapojení kláštera do veřejného ţivota, obec nemá rozvoj, parkování na veřejných komunikacích, péče o staré občany, perspektiva školy, pozdní informovanost občanů o záměrech zastupitelstva, problém malých obcí, protipovodňová opatření, rozvoj bydlení, rušení klidu mládeţí ve večerních hodinách, rychlý průjezd vozidel, řešení dopravy a bydlení, řešení problémů a ne jejich zametání pod koberec, soudrţnost obyvatel, spojení se ţeleznicí, starosta, špatná komunikace se ZM, zimní údrţba, TH pracovníci obce, topení tuhými palivy, úprava hřbitova, kácení, úroveň školství, uzavření přechodu pro automobily, vázne komunikace mezi jednotlivými sloţkami, velká názorová neshoda na budoucnost obce, výchova mládeţe, vysoké náklady na fungování obce, závist lidí a s tím související nepodpora místních podnikatelů, ztráta soběstačnosti (řemesla, pekárna, mlékárna). OTÁZKA Č. 32 MÁTE ZÁJEM ZÚČASTNIT SE VEŘEJNÉ DISKUSE O VÝSLEDCÍCH TOHOTO PRŮZKUMU A O ROZVOJI OBCE - REGIONU? V otázce zájmu účastnit se veřejné diskuse o výsledcích průzkumu názoru občanů a o rozvoji obce a regionu převaţuje u respondentů zájem (celkem 48% by se diskuse zúčastnilo určitě nebo spíše ano). Celkem 46% dotazovaných by se určitě nebo spíše nezúčastnilo. Odpověď na tuto otázku neuvedlo 6% dotazovaných. Strana (celkem 24)

22 OTÁZKA Č. 33 JAKÉ JSOU PODLE VAŠEHO NÁZORU PŘEDNOSTI A NEDOSTATKY VAŠÍ OBCE POLICKA? (ODPOVĚĎ BUĎ ZA OBEC, NEBO ZA POLICKO) U této otázky měli respondenti zařadit uvedené skutečnosti mezi přednosti nebo naopak nedostatky. Odpovídat mohli buď pouze za svoji obec (49% respondentů) nebo Policko (43%). 8% dotazovaných se k této otázce nevyjádřilo. Největší předností je dle výsledků hodnocení příroda, dále celkový vzhled regionu a památky. Mezi největší nedostatky zařadili respondenti pracovní příleţitost, moţnosti vzdělávání a sociální péči. Hodnocení jednotlivých oblastí a počet odpovědí uvádí tabulka: Neuvedeno Přednost, výhoda Nedostatek, slabina Nevím pracovní příleţitosti úroveň bydlení zdravotní péče sociální péče moţnosti vzdělávání kulturní vyţití sportovní vyţití nákupy a sluţby přírodní prostředí památky osobní bezpečnost, kriminalita dopravní obsluţnost a dostupnost celkový vzhled obce - regionu Strana (celkem 24)

23 STRUKTURA RESPONDENTŮ PODROBNĚJŠÍ ANALÝZA JEDNOTLIVÉ OBCE Bylo shromáţděno a k vyhodnocení předáno celkem 259 dotazníků. Nejvíce respondentů (34%) bylo z Police n. M. Následoval Machov (31,2%), Suchý Důl a Ţďár n. M. (po 7%), Bukovice (6,6%), Velké Petrovice (5,8%), Česká Metuje (5,4%) a Bezděkov n. M. (3%). POHLAVÍ Z hlediska pohlaví respondentů byl počet téměř vyrovnaný - ţeny (50%), muţi (49%). Dva respondenti (1%) neuvedli, zda se jedná o muţe nebo ţenu. VĚK Z hlediska věkového sloţení se průzkumu zúčastnilo nejvíce respondentů věkových skupin let a let (celkem 59%). Poměrně velké zastoupení (18%) měla i věková skupina let a dále skupina seniorů ve věku 70 let a více let (14%). Naopak nejniţší procento zaujala věková skupina let (celkem 8%). Dva respondenti (1%) věk neuvedli. Strana (celkem 24)

24 DOSAŽENÉ VZDĚLÁNÍ Při rozdělení respondentů dle stupně dosaţené vzdělání se ukázalo, ţe nejpočetnější skupinu odpovídajících tvoří obyvatelé se středním vzděláním s maturitou (40%). Dále následovali obyvatelé se středním vzděláním bez maturity (31%). Téměř vyrovnaný byl počet respondentů s vysokoškolským vzděláním (15%) a se základním vzděláním (13%). Dosaţené vzdělání neuvedlo 1% dotazovaných. EKONOMICKÁ AKTIVITA Z hlediska ekonomické aktivity respondentů byla většina (44 %) v pozici zaměstnance, 34 % bylo v důchodu. V menší míře se dotazníkového šetření zúčastnili podnikatelé (8 %), studenti (7 %), osoby v domácnosti nebo na rodičovské dovolené (6 %) a nezaměstnaní (0 % - 1 respondent). Svoji ekonomickou aktivitu neuvedlo 1% dotazovaných. Strana (celkem 24)