Putování jelenohorskou městskou trasou

Transkript

1 Putování jelenohorskou městskou trasou

2 Putování jelenohorskou městskou trasou O půvabu malebné polohy Jelení Hory není třeba přesvědčovat snad nikoho, kdo alespoň jednou viděl panorama starého města na pozadí hor. Stojí také za zmínku, že město se může pochlubit nejen krásnými výhledy, ale také dlouhou a neobyčejně zajímavou historií. Pro poznání krásy těchto míst a zhlédnutí alespoň částí památek jejich zajímavé historie bychom návštěvníky rádi pozvali na prohlídku jelenohorské Malé a Velké městské trasy. adresa webová stránka prohlídka vstupenky dostupnost pro tělesně postižené

3 MALÁ MĚSTSKÁ trasa je přibližně 5 km dlouhá vycházková trasa, která vede historickým centrem Jelení Hory. Během procházky po Malé trase je možné zhlédnout řadu památek z různých historických období středověké hradby, bohaté barokní kostely nebo krásné secesní měšťanské domy. VELKÁ MĚSTSKÁ trasa je dlouhá asi 20 km. Vede přes Cieplice, Sobieszów a Jagniątków. Prohlídku je vhodné absolvovat autem nebo městskou hromadnou dopravou. Zajímavou alternativou může být i výlet na kolech.

4 Zabobrze MALÁ JELENOHORSKÁ MĚSTSKÁ TRASA JELENIA GÓRA Wzgórze Krzywoustego 1 Zámecká věž 2 Městská bašta 3 Plac Ratuszowy Kostel sv. Erazima a Pankráce Wojanowská brána Kaple sv. Anny Pravoslavný kostel sv. Petra a Pavla Kostel Milosti Centrum Budova na ul. Kochanowskiego Divadlo C. K. Norwida Domy na ul. Bankowa 12 VELKÁ JELENOHORSKÁ MĚSTSKÁ TRASA Cieplice Evangelicko-augsburský kostel Spasitele 1 Zámek Schaffgotschů Klášterní komplex řádu cisterciáků 2 3 Sobieszów 8 Kostel sv. Jana Křtitele 4 Historický Lázeňský park Lázeňské divadlo Norský park Hrad Chojnik Městské muzeum Dům Gerharta Hauptmana w Jagniątkowě Jagniątków 9

5 praktické informace - Doprava Autobusové nádraží Jelení Hora ul. Obrońców Pokoju 1B Jelenia Góra tel (informace), tel (vedoucí provozu) Železniční nádraží Jelení Hora ul. 1 Maja Jelenia Góra tel (informace) tel (vedoucí provozu) Doprava ul. Wolności 145, Jelenia Góra tel Autobusové linky do Cieplic: 4, 6, 7, 9, 14, 15, 17, 23, 26, 27, linia nocna do sobieszowa: 7, 9, 15, noční linka do Jagniątkowa: 15 TAXI Jelenia Góra radio taxi tel , , radio taxi 9191 tel , , radio taxi Śnieżka tel , , radio taxi mercedes tel , , zavazadlové taxi tel

6 MALÁ JELENOHORSKÁ MĚSTSKÁ TRASA 25 min. 1 min. 3 min. 3 min min. Wojanowská brána Kostel sv. Erazima a Pankráce Náměstí Plac Ratuszowy Městská bašta Zámecká věž Wzgórze Krzywoustego Al. Jana Pawła II Mostowa 1 PKS Osiedle Robotnicze Obrońców Pokoju Podwale Jasna Jelenia Pijarska Poznańska Sobieskiego 3 2 Grodzka Druciana Długa Plac Ratuszowy Krótka Mroczna Kopernika 4 5 Szkolna Solna Boczna 6 7 Bankowa Górna Armii Krajowej 1 Maja Pocztowa 12 Sudecka Piłsudskiego Groszowa Matejki 11 Sudecka Wolności Matejk

7 Różyckiego 7 min. 8 min. 20 min. 20 min. 15 min Domy na ul. Bankowa Divadlo C. K. Norwida Budova na ul. Kochanowskiego Kostel Milosti pozdvižení svatého kříže Pravoslavný kostel sv. Petra a Pavla Kaple sv. Anny Alej e a Bolesława Krzy Aleja Bolesława Krzywoustego 1 Jana Kilińskiego Drzymały 9 1 Maja Złotnicza 8 Klonowica Okrzei Kraszewskiego Al. Wojska Polskiego Bartka Zwycięzcy Kochanowskiego 10 Studencka Tuwima Jelenia Góra Nowowiejska 7

8 Obsah malá JelenoHorskÁ městská trasa 7 Jiné zajímavé objekty na Malé jelenohorské městské trase 24 velká JelenoHorskÁ městská trasa 25 Jiné zajímavé objekty na Velké jelenohorské městské trase 36 Vybrané kulturní akce 38 Jelení Hora aktivně 40 Informační minipříručka 42

9 MALÁ JELENOHORSKÁ MĚSTSKÁ TRASA Podle tradice, která připisuje založení města piastovskému knížeti Boleslavu Křivoústému, má Jelení Hora již více než 900 let. Od nejstarších dob se jelenohořané živili řemeslem, především tkalcovstvím a obchodem. Náklonnost panovníků, kteří městu udělili řadu privilegií, přispěla k jeho rychlému dynamickému rozvoji. Hlavním zdrojem bohatství jelenohorských měšťanů v 16. stol. bylo soukenictví a tkalcovství lnu a jejich výrobky byly známé široce ve světě. Hlavním exportním zbožím se staly jemné lněné tenké tkaniny. Bohužel období rozvoje a bohatství byla přerušována požáry, povodněmi a válkami. Největší škody způsobila třicetiletá válka, v letech byla Jelení Hora zcela zničena. Avšak navzdory všem překážkám osudu město znovu povstalo ze sutin a nadále se rozvíjelo, aby se v 19. stol. stalo nejen dynamickým průmyslovým střediskem, ale i stále četněji navštěvovaným turistickým cílem. 9

10 Putování Malou jelenohorskou městskou trasou doporučujeme zahájit z místa, se kterým jsou dle legend spojeny počátky vzniku města. Jedná se o kopec nazývaný Wzgórze Krzywoustego, který se nachází zhruba 1 km západně od centra. Na vrcholu kopce stojí vyhlídková věž, kterou místní nazývají grzybek ( hříbek ). Z její plošiny se otevírá dokonalý výhled na město a okolní horská pásma obklopující Jelenohorskou kotlinu Krkonoše, Rudawy Janowickie (Janovické krušné hory), a také část Kačavských hor. 1 WzGÓrze krzywoustego (kopec krzywoustego) O vzniku Jelení Hory existuje několik legend. Jedná z nich je spojená s kopcem a postavou knížete Boleslava Křivoústého. Podle ní spatřil kníže během honu ve zdejších lesích na vrcholu kopce krásného jelena. Okouzlený krásou zvířete a zároveň půvabnou okolní krajinou se rozhodl založit na tomto místě obrannou tvrz, která byla základem pro vznik pozdější osady. Obdobně legendární jsou počátky a historie hradu existujícího na tomto místě. První zmínky o něm se objevují ve 13. stol. Byl pravděpodobně několikrát přestavěn piastovskými panovníky a později přecházel do rukou dalších slezských šlechtických rodů. Historické prameny uvádějí, že v 15. stol. účinně odolal oblehání husitů, ale již v roce 1433 byl rozebrán. Na přelomu 18. a 19. stol. se kopec, nazývaný tehdy Hausberg (Domácí hora), a zřícenina hradu staly oblíbeným výletním místem pro obyvatele města a přijíždějící turisty. Na kopci byla postavena hospoda a v roce 1911 byla slavnostně otevřena rozhledna nazvaná na počest císaře Wilhelma I císařská ( Kaiserturm ). Kopec byl oblíbeným turistickým místem až do 2. světové války. Po válce byl osud rozhledny rozličný. V současné době se díky provedené rekonstrukci znovu stala atraktivním výletním Rozhledna na kopci Krzywoustego zdarma denně pouze exteriér

11 Z návrší pokračujeme ulicí Obrońców Pokoju směrem k centru. Po přechodu ulice Podwale a zdolání kamenných schůdků vcházíme do starého města, kde míjíme pozůstatky středověkých obranných hradeb. Směřujeme vpravo a přicházíme k objektu, který je jednou z mála dochovaných částí historického opevnění města zámecké věži. 2 zámecká věž Věž je jedinou dochovanou částí městské brány, která zde stála do 19. stol. a střežila vjezd do města ze strany zámku. Postavena byla v roce 1584 v místě původní stavby ze 14. stol., zničené požárem. Dolní část věže má cylindrický tvar, nad ní se zvedá osmihranná nadstavba zakrytá střechou ve tvaru stanu, zakončená kovovou korouhvičkou s jelenem, symbolem města a s letopočtem výstavby. Ve zdech jsou vidět malé otvory ve tvaru kříže, sloužící k ostřelování nepřátel z nevelkých děl. Mimo původní obranné funkce plnila věž také funkci městského vězení a po likvidaci brány byl ochoz, nacházející se pod nástavbou, využit jako vyhlídková ul. Jasna pn.- so: ne.: pouze exteriér 11

12 V blízkém sousedství věže se nachází ještě jedna obranná stavba výrazně přestavěná bašta zvaná Městská bašta (Baszta Grodzka). 3 MĚSTSKÁ BAŠTA Byla postavena v 15. stol. jako jedna ze 36 bašt, jejichž cílem bylo zpevnění městských hradeb. Tuto funkci plnila poměrně krátce, něboť již v 17. stol. byla přestavěna pro bytové účely. V následujícím století zcela ztratila svůj původní význam, byla přestavěna a přešla do rukou soukromých majitelů. Bydlelo zde, mimo jiné, několik kupců a také významní občané, jako poštmistr nebo městský lékař. Po roce 1945 zde byly městské komunální byty a od sedmdesátých let 20. stol. v ní sídlily instituce spojené s kulturou nacházel se tu, mimo jiné, Dům tvůrčích svazů (Dom Związków Twórczych), redakce měsíčníku Karkonosze, a v poslední době Kulturní a informační turistické centrum. Dnes je zde umělecký ateliér, kde se konají workshopy tavení skla, vitráží, kresby a malířství. V současné podobě se jedná o poloviční baštu s vestaveným bytovým domem hrázděné konstrukce. Vchod do věže zdobí barokní portál s vytesaným letopočtem 1679, pocházejícím z již neexistujícího domu, stávajícího na ul. Grodzka. Po původní zástavbě zůstaly ještě tři jiné detaily, zazděné vedle vchodu. ul. Grodzka 16 po.- so.: ne.: pouze exteriér

13 Pokračujeme dál ul. Grodzka a dojdeme k srdci Jelení Hory historickému náměstí.právě zde se v dávných dobách sbíhaly nejvýznamnější cesty, rozvíjel se obchod a soustřeďovalo kulturní a společenské dění města. Dnešní náměstí Plac Ratuszowy plní reprezentační funkci, konají se zde kulturní akce a v podloubí historických domů je možno si odpočinout při šálku kávy nebo čaje nebo se občerstvit v jedné z mnoha restaurací a využít nabídky obchodů. 4 NÁMĚSTÍ PLAC RATUSZOWY Centrální části dominuje náměstí budova radnice. Celé náměstí je obklopeno barokními historickými domy s podloubím, které je důkazem původní obchodní funkce tohoto místa. Domy na náměstí obývali nejbohatší měšťané kupci, řemeslníci a majitelé krámků na což poukazovala kdysi bohatá výzdoba fasád domů, odstraněná při rekonstrukci v šedesátých letech 20. stol. V podloubí byly krámky tkalců a soukeníků, stánky s chlebem a jatka. městská radnice a sedm domů Současná podoba budovy radnice pochází z 18. stol. Chceme-li poznat dřívější dějiny sídla vedení města, musíme sejít do sklepení, kde se dochovaly gotické a renesanční pozůstatky původních staveb. Vznik první z nich se datuje do druhé poloviny 14. stol., avšak zděné sídlo městské rady bylo postaveno teprve na počátku 16. stol., na dnešním hlavním náměstí. Následné požáry ve městě zapříčinily, že i přes opravy budova nepřežila působení zubu času. Stávající radnice byla postavena v letech v klasicistním stylu. 13

14 Počátkem 20. stol. byly pro potřeby vedení města vykoupeny a přičleněny k radnici sousední budovy (tzv. Sedm domů ). Jistou nevýhodou, která znemožňovala spojení hlavní budovy s těmito domy, byla tramvajová trať, která vedla mezi radnicí a těmito budovami. Tento problém byl vyřešen tak, že na úrovni 1. patra byla postavena krytá chodba. V této rozšířené formě přetrvala radnice dodnes. Dvoupodlažní budova je zakončena věží s cibulovitou kopulí, věžními hodinami a ochozem, ze kterého kdysi zaznívala městská znělka. Dovnitř vedou dva vchody. Nad jižním se nachází latinský nápis, který hovoří o tom, že Město vybudoval Boleslav Křivoústý v roce Při prohlídce interiéru radnice doporučujeme věnovat pozornost sochám Ernsta Rülkeho (učitele proslulé cieplické řezbářské školy), které zdobí zábradlí schodiště a plastice v Zasedací místnosti. Zajímavá je ještě jedna vzpomínka na dávné doby objevena v době nedávné rekonstrukce, středověká studna. Po staletí plnila radnice různé funkce především byla sídlem vedení města a místem jednání městské rady, ale sídlily tam i jiné, pro město důležité instituce soud, archív a pokladnice. Dnes na radnici sídlí Městský úřad, Městské zastupitelstvo a matrika.

15 Jelenohorské tramvaje V letech jezdily na území Jelení Hory tramvaje. Dnes po nich zůstalo jen málo stop část kolejiště a tabulka zazděná do zdi radnice pod chodbou spojující radnici se Sedmi domy u příležitosti stého výročí zprovoznění první tramvajové linky, rozety dochované na některých domech sloužící jako úchyty trakce a také tramvajové vagonky, z nichž jeden stojí u severního vchodu do radnice a plní funkci stánku se suvenýry (dva další stojí před vozovnou MHD na ulici Wolności a v Podgorzyně na autobusové točně). fontána s neptunem Přímo u budovy radnice stojí fontána se sochou Neptuna krále moří, což v pásmu ležícím na úpatí několika hor může oprávněně vzbuzovat údiv návštěvníků. Socha má připomínat historické dobré obchodní vztahy městských kupců se zámořskými zeměmi. Kašna byla postavena v 19. století na místě bývalé městské studny. náměstí plac ratuszowy všeobecně přístupný radnice Plac Ratuszowy v pracovní době pouze přízemí 15

16 Náměstí Plac Ratuszowy opouštíme ulicí Marii Konopnickiej, abychom po několika krocích odbočili do ulice Boczna a došli k nejstaršímu jelenohorskému chrámu - Bazilika Svatého Erasma A Pankráce 5 MENŠÍ BAZILIKA SVATÉHO ERASMA A PANKRÁCE Chrám zasvěcený patronům Jelení Hory vznikl již ve 14. století, avšak za svůj současný vzhled vděčí přestavbě probíhající ve století následujícím. Kostel byl postaven z kamene, ve tvaru třílodní baziliky zakončené věží. Dodnes můžeme obdivovat četné kamenické gotické detaily, nejlépe dochované na portálech a okenních rámech. Zvláště bohatý a zajímavý je jižní portál. Ve zdech kostela jsou vestavěny dvě hrobní kaple (ze 17. a 18. stol.) a je v nich umístěno více než 20 epitafů a náhrobních desek z stol. Hlavní vchod do kostela se nachází na západní straně, v přízemí věže. Interiér si rovněž zachoval gotickou formu, ale vybavení pochází z doby renesance a baroka. Dominujícím prvkem je neobvykle bohatý a monumentální oltář z 18. století. Výjimečnou hodnotu mají i varhany, pocházející z téhož období, postavené v dílně italského varhanního mistra Adama Caspariniho. O něco ranějším prvkem vybavení je kazatelna, pocházející z 16. století a intarzované lavice v presbytáři (zdobené různými druhy dřeva). U kostela stojí ještě dvě sochařská díla z 18. století poblíž hlavního vchodu mariánský sloup a na severní straně socha sv. Jana Nepomuckého. Ta kdysi stála na jednom z mostů na Młynówce, avšak po jeho zničení a rekonstrukci v 19. stol. byla přesunuta na současné místo. Plac Kościelny po dohodě dostupný

17 Na ulici Marii Konopnickiej se můžeme vrátit ulicí Boczna nebo úzkým nízkým průchodem pod farní budovou. Pokud si vybereme druhou variantu, vyjdeme přímo naproti Wojanowské brány a kaple sv. Anny. 6 WOJANOWSKÁ BRÁNA Do roku 1775 stála na tomto místě okázalá brána zpevněná baštou, umožňující vjezd do města ze strany Wojanowa (odtud je odvozen název). Po rozebrání byla brzy nahrazena novou, i když o hodně skromnější, barokní bránou s vraty. Sloužila k vybírání daní a k udržování pořádku. Postupem doby stavba ztratila svůj význam. Koncem 19. stol. byla rozebrána a přenesena do areálu tehdejších kasáren na dnešní ul. Obrońców Pokoju. Dochovala se v dobrém stavu a v roce 1998 se po celkové rekonstrukci vrátila na své původní místo. Brána je zdobená rokokovými kartušemi s erby Jelení Hory, Slezska, Pruska a příležitostnými nápisy. všeobecně přístupná 17

18 7 KAPLE SV. ANNY První bašta zde byla vybudována v 15. stol. jako jedna z obranných částí Wojanowské brány. V roce 1554 prošla celkovou přestavbou a poté začala plnit dvojí funkci opevnění i kaple. Bohužel objekt nepřežil třicetiletou válku - v roce 1634 shořel při velkém požáru města. Zhruba o sto let později ( ) byla obnovena podle projektu architekta Kaspra Jentsche. Z této doby pochází skromné vybavení kaple, mimo jiné barokní malba na oltáři, na které je znázorněna patronka chrámu Svatá Anna s Marií a děťátkem Ježíšem, společně se svatými Jáchymem a Josefem. Původní určení budovy dodnes dokazují střelecké otvory (tzv. klíčové střílny), které můžeme spatřit ve zdech kaple. Na východní stěně si také můžeme povšimnout tabule připomínající výročí 840. let města a níže poškozeného smírčího kříže. ul. Marii Konopnickiej denně pouze exteriér

19 Když projdeme Wojanowskou bránou a pokračujeme ul. 1. Maja, můžeme obdivovat historické domy, jejichž velmi zajímavé a bohatě zdobené fasády pocházejí z 19. a 20. stol. Na některých budovách se dochovaly již dříve zmíněné (v části Jelenohorské tramvaje ) úchyty pro trakce v podobě rozet. Po několika minutách chůze přicházíme ke kostelu zasvěcenému svatým Petru a Pavlovi, který nyní patří pravoslavné církvi. 8 PRAVOSLAVNÝ KOSTEL SV. PETRA A PAVLA ul. 1 Maja 40 Chrám dnes využívají věřící pravoslavné církve. Byl postaven v roce 1738 v místě původního středověkého kostela, který shořel v době třicetileté války. tel sloužil do roku 1925 katolíkům, pak byl uzavřen a vybavení po dohodě v sídle farnosti bylo odvezeno. Po válce byl kostel předán dostupný Pravoslavné autokefální církvi, která jej vybavila pro vlastní obřady a zasvětila jej svatým apoštolům Petru a Pavlovi. Kostel byl postaven v barokním slohu a je na západní straně zakončen osmibokou věží. Jedinou výzdobou skromné fasády a zároveň památkou na dávné zasvěcení chrámu je portál, zdobený obrazem Nanebevzaté Matky Boží, uctívané anděly. Ikony nacházející se v kostele a ikonostas pochází z 20. stol. a byly přivezeny z pravoslavných kostelů z okolí Lublina, zničených během 2. světové války. Celek doplňují současné fresky v byzantském stylu od autorů Jerzy Nowosielského a Adama Stalony Dobrzańského. Na severní straně kostela jsou zazděné dva smírčí kříže s vytesanými vražednými nástroji kuší a mečem. Dokumentují středověký systém spravedlnosti zločincům byl vyměřen trest pokání, byli zavázáni k zadostiučinění rodině oběti a aktem završujícím proces vykoupení se z viny a usmíření bylo vystavění takového kříže. 19

20 Na konci ulice 1. Maja dojdeme k další pozoruhodnosti kostelu Pozdvižení svatého kříže, obklopeného parkem a souborem výjimečně bohatě zdobených hrobních kaplí. 9 KOSTEL MILOSTI POZDVIŽENÍ SVATÉHO KŘÍŽE Chrám vznikl jako projev milosti rakouského katolického císaře vůči slezským evangelíkům. Na základě dohody, uzavřené po náboženské válce v Altranstädtu, získali právo na výstavbu šesti kostelů na území Slezska, které bylo v té době pod rakouskou vládou. Projekt kostela zpracoval architekt Martin Frantz z Tallinu. Stavební práce trvaly devět let ( ) a nově postavený kostel neuvěřitelně připomínal svůj prvotní vzor kostel sv. Kateřiny ve Stockholmu (dílo téhož projektanta). Stavba má půdorys kříže a je ukončená kopulí. ul. 1 Maja www. kosciolgarnizonowy.pl IV-X po - čt pá so XI-III po dohodě Interiér je vybaven třemi podlažími empor, které byly schopny pojmout více než věřících. Balustrády jsou zdobeny citáty a malbami s výjevy ze Starého a Nového zákona. Oltář, společně s nad ním umístěnými varhanami, tvoří rozvinutý, překrásně zdobený architektonický celek. 4 PLN dostupný

21 Samotný vysoce kvalitní nástroj věnoval bohatý měšťan Christian Menzel a dodnes okouzluje svým zvukem. Dalšími mistrovskými díly v interiéru chrámu jsou kazatelna vytesaná z pískovce a mramorová křtitelnice. Park kolem kostela je územím bývalého hřbitova. Z dob jeho existence se dochoval soubor hrobních kaplí z 18. stol., ve kterých jsou uloženy pozůstatky bohatých měšťanů a jejich rodin. Na území patřícímu ke kostelu také stojí soudobé pomníky a je zde také vyznačen zeměpisný bod označující střed města. 21

22 Po prohlídce kostela se vracíme na ul. 1. Maja, směřujeme vlevo a cestou míjíme výjimečně honosné sídlo Jelenohorského kulturního centra, kdysi hotel Pod Brązowym Jeleniem ( U hnědého jelena ). Přejdeme přes křižovatku s ul. Wojska Polskiego a odbočíme doprava na ul. Jana Kochanowskiego, abychom po několika minutách chůze došli k budově, kde nyní sídlí střední školy (Zespół Szkół Licealnych nr 1). 10 BUDOVA NA UL. KOCHANOWSKIEGO Budova vznikla v letech a původně zde byla Střední reálná škola (Oberrealschule). Škola fungovala do konce 2. světové války, kdy byla budova upravena pro účely polní ambulance. Po válce byl objekt využíván v souladu s jeho původním určením a bylo v něm zřízeno školní zařízení Státní koedukační gymnázium a střední škola. Byla to tak jedna ze dvou prvních polských škol působících na území Jelení Hory. V současné době působí v budově dvě školy základní škola třídy 7. až 9. (polské gimnazjum) a gymnázium soubor škol Zespół Szkół Ogólnokształcących nr 1. ul. Jana Kochanowskiego 18 všeobecně přístupný pouze exteriér Gymnázium. č. 1 Stefana Żeromskiego tady vystudoval i polský herec, scenárista a režisér Stanisław Bareja. Je známý především jako autor filmů a komediálních seriálů ( Miś, Alternatywy 4, Zmiennicy ).

23 Abychom se dostali k dalšímu zajímavému objektu Městské trasy, musíme se vrátit na ulici Wojska Polskiego a odbočit doleva. Když přijdeme na křižovatku s ul. Sudecka, spatříme cíl našeho putování okázalý secesní objekt divadla C.K. Norwida. 11 DIVADLO C. K. NORWIDA Na přelomu 19. a 20. století byla Jelení Hora bohatým, rozvíjejícím se průmyslovým střediskem, jehož obyvatele vedli velmi aktivní společenský a kulturní život. Do města přijížděla řada divadelních skupin, o jejichž představení byl velký zájem. Chyběla však odpovídající budova, kde by se mohla konat pravidelná představení. V té době se objevila iniciativa výstavby městského divadla. Díky finanční podpoře vedení města a štědrosti obyvatel byly v roce 1903 zahájeny stavební práce, které řídil samotný projektant Alfred Daehmel a již v roce 1904 se konalo slavnostní otevření zařízení a první představení. Budova byla navržena v secesním stylu se zachováním prvků, typických pro divadla 19. století. Byly v ní výstavní síně a restaurační sály, společenské místnosti a divadelní sál, pivnice, šatny a hospodářské místnosti. Jeviště bylo vybaveno veškerým scénickým zařízením a hlediště mělo kapacitu více než 700 osob. Celá budova byla osvětlena (plyn a elektřina), měla vytápění a větrání. V tehdejší době to byla budova mimořádně honosná a moderní. Konaly se v ní nejen divadelní představení, ale také koncerty, slavnostní galavečery, vědecké přednášky, akce u příležitostí státních a církevních svátků, hosty byla řada divadelních, operních a operetních souborů z jiných měst, ale především byla místem setkání místních umělců amatérů. Válečné události uchránily město i divadlo. Během 2. světové války v něm byly organizovány stranické manifestace a propagační akce. Byly zde také shromážděné kostýmy Berlínské opery, což ihned po válce využil polský herecký soubor pod vedením Stefanie Domańské a již v srpnu 1945 uvedl hru Pomsta ( Zemsta ) Alexandra Aleja Wojska Polskiego po dohodě pouze exteriér 23

24 Od budovy divadla jdeme ulicí Sudecka směrem k centru. Poslední zastávkou na naší trase je ulice Bankowa, která byla na přelomu 19. a 20. století jednou z nejhezčích tříd Jelení Hory. Obklopovaly ji krásné budovy, z nichž se část dochovala do dnešní doby. 12 DOMY NA UL. BANKOWA Ulice Bankowa vznikla v pol. 19. stol. v místě bývalých městských hradeb a zasypaného příkopu, měla charakter městského parku s upravenými stromy a krásnými květinovými záhony, mezi nimiž vedly promenádní aleje. Proto se ji říkávalo i Promenáda. Na přelomu 19. a 20. stol. se stala jednou z nejreprezentativnějších ulic města, na které měly svá sídla vyhlášené restaurace, exkluzivní hotely, obchody a banky. Na jižní straně ulice Bankowa se mimo jiné nachází: budova z konce 19. stol., kterou koupila a pro potřeby svého sídla přestavěla Říšská banka. Po válce se zde nacházela Polská národní banka a později banka Bank Zachodni. Nyní se v ní nachází soukromé zdravotnické zařízení (ul. Bankowa č.p. 5/7). budova hotelu, která několikrát měnila majitele i názvy, aby ve 20. letech změnila i svůj účel. Byla převzata městem, které zde umístilo mj. Úřad sociální péče a sídlo kriminální policie s vazební věznicí. Po válce plnila obdobné funkce - byla sídlem Úřadu bezpečnosti a Občanských milicí. V 50. letech v ní byla zřízena lékařská ordinace. (ul. Bankowa č.p 1).

25 Stejně zajímavou historii mají budovy postavené na severní straně ulice. K nejokázalejším patří: snad nejznámější budovou na Promenádě je bývalá Kawiarnia Wiedeńska ( Vídeňská kavárna / Wiener Cafe ) a tzv. Dom koncertowy ( Koncertní dům / Konzerthaus ), ve kterém se do doby vzniku městského divadla konala představení a koncerty. Rovněž v poválečných dobách zde sídlily kulturní instituce dnes zde sídlí Jelenohorské kulturní centrum (ul. Bankowa č.p. 28/30), budova Slezského bankovního spolku, postavená na poč. 19. stol. při výjezdu z ulice Szkolna, v dnešní době sídlo Obvodního soudu (ul. Bankowa č.p. 18), na druhé straně ul. Szkolna se nachází starší budova, v niž byla kdysi umístěna restaurace s názvem Narożnik Murzyna ( Mohrenecke ), jejímž symbolem byla socha černošského bojovníka, umístěná na fasádě budovy (ul. Bankowa č.p.12). Doporučujeme zhlédnutí i dalších domů na ulici Bankowa. Tvoří zajímavý architektonický celek, který má svůj neopakovatelný půvab. všeobecně přístupný 25

26 Jiné zajímavé objekty na malé městské trase KRKONOŠSKÉ MUZEUM Muzeum shromažďuje exponáty spojené s historií, etnografií, řemeslem a uměním regionu. Zvláštní pozornost zasluhuje multimediální výstava s názvem "Z historie Jelení Hory a okolí", největší sbírka uměleckého skla v Polsku, významné sbírky malovaného skla z 18. a 19. stol., sbírka cínových výrobků a také národopisná expozice dřevěný podstávkový dům s tradičním vybavením a zařízením používaným v 18. a 19. stol. MĚSTSKÝ PARK NA KOPCI WZGÓRZE KOŚCIUSZKI Městský park na kopci Wzgórze Kościuszki byl založen v 18. stol., avšak historie tohoto místa je značně delší. Poznat ji můžeme na Přírodně-historické stezce, která vede územím parku. Nejzajímavější zastávkou na této stezce je Geologický profil Západosudetské oblasti, která je vytvořena ze skal nacházejících se na prezentovaném území. JELENOHORSKÉ INFORMAČNÍ CENTRUM A STŘEDISKO REGIONÁLNÍHO VZDĚLÁ- VÁNÍ KSIĄŻNICA KARKONOSKA Książnica Karkonoska je moderní knihovna, která plní i funkci kulturního střediska. Její činnost je zaměřena na širokou skupinu veřejnosti. Konají se zde besedy s autory, výstavy, promítají se filmy, pořádají se workshopy. DOLNOSLEZSKÁ FILHARMONIE V JELENÍ HOŘE V koncertních síních Dolnoslezské filharmonie účinkuje mnoho slavných umělců. Obdobně i jelenohorští hudebníci vystupují na polských i zahraničních scénách, účastní se mezinárodních festivalů, doprovázejí známé osobnosti hudebního světa a také podporují mladé talenty. Významnou činností Filharmonie jsou koncerty pro vlastní publikum, regionální projekty a vzdělávací aktivity.

27 VELKÁ JELENOHORSKÁ MĚSTSKÁ TRASA K Jelení Hoře patří také městské části, které byly kdysi samostatné a dodnes si zachovaly svůj unikátní charakter a krásu. Cieplice známé od 13. stol. díky teplým, léčivým pramenům, kterým vděčí za svůj název (Cieplice = Teplice). Díky dávným majitelům těchto panství, slezskému rodu Schaffgotschů, byly na přelomu 18. a 19. stol. slavné daleko za hranicemi Slezska a lákaly velké množství lázeňských hostů, včetně mnoha významných osobností. Dnes jsou termální vody, dosahující teploty kolem 90 o C, nadále využívány k léčebným procedurám. Sobieszów s malebnou zříceninou hradu Chojnik, kde se můžeme na chvíli ocitnout v dávných dobách středověku. A také půvabný Jagniątków, ležící poněkud na svahu. Byl založen v pol. 17. stol. českými protestanty, kteří prchali před náboženským pronásledováním, jako nevelká osada pastýřů, zemědělců a domácích tkalců. Jeho klid a malebná poloha začaly postupně lákat turisty a návštěvníky, mezi nimi i významnou osobnost německého spisovatele a nositele Nobelovy ceny Gerharta Hauptmanna, který se na tímto místě usadil natrvalo. 27

28 Navrhovaným výchozím místem pro Velkou městskou trasu je centrum lázeňské čtvrti Cieplice. Prohlídku lázní doporučujeme zahájit u budovy, která se nachází v přímém sousedství náměstí Plac Piastowski (hlavní promenáda), a tou je evangelický kostel. 1 EVANGELICKO-AUGSBURSKÝ KOSTEL SPASITELE Kostel byl postaven v letech a je jednou z nejhodnotnějších protestantských staveb období baroka ve Slezsku. Interiér je jednoduchý, síňový a jeho půvab a bohatství je dáno rokokovým vybavením. Dominantním prvkem je architektonicky bohatý oltář. Dřevěná konstrukce je zdobená zlatými detaily a sochami a v jeho středu je umístěn obraz Krista, navazující na zasvěcení chrámu. Nad oltářem se nachází stejně cenný varhanní prospekt a na něm nástroj z pozdějšího období (z roku 1927), dílo varhanního mistra Gustawa Heintze ze Żar. Celek doplňuje bohatě zdobená kazatelna. Loď kostela obklopují dvoupodlažní empory. Jsou celé bílé a jejich krásu zvýrazňují i vysoká okna, která dokonale prosvětlují interiér. Plac Piastowski po dohodě Do sedmdesátých let 20. stol. byl kolem kostela hřbitov, na kterém byli pohřbíváni evangeličtí věřící. Hřbitov byl zlikvidován, náhrobky odstraněny a terén byl upraven. Jedinou památkou, která po něm zůstala, je tzv. Lucerna paměti (Latarnia pamięci) stojící u kostela (ze strany náměstí Plac Kombatanta). dostupný

29 Z kostela směřujeme vpravo, abychom zanedlouho spatřili nejhonosnější stavbu Cieplic, sídlo jejich bývalých majitelů, zámek rodu Schaffgotschů. 2 ZÁMEK SCHAFFGOTSCHŮ Rod Schaffgotschů, kterému patřily rozlehlé majetky v Krkonoších a na jejich úpatí, se usadil v Cieplicích v roce 1675 po tom, co jejich původní sídlo, hrad Chojnik, vyhořel následkem zásahu bleskem. Nastěhovali se do starého zámečku, ale i tento podlehl požáru. Nové sídlo rodu vzniklo v letech podle projektu Jana Jerzy Rudolpha z Opole. Budova okouzluje svou velikostí, je na 80 metrů dlouhá a má tři patra. Její největší ozdobou jsou zejména dvě půlkruhovitě zakončená sloupoví s bohatě zdobenými erbovými kartušemi, mezi nimiž jsou i erby majitelů zámku. V interiéru se dochovalo bohaté, raně klasicistní vybavení. Nejokázalejší místností je plesový sál s bohatou štukovou výzdobou na stěnách a stropě a podlaha z několika druhů dřeva. Neméně bohatě zdobené jsou rovněž dva salóny, žlutý a modrý, jejichž stěny jsou potaženy hedvábnými látkami. Ostatní interiéry prošly po druhé světové válce úpravami. V zámku v současné době sídlí pobočka Vratislavského vysokého učení technického (Politechnika Wrocławska). Plac Piastowski po dohodě 29

30 Když pokračujeme dále náměstím Plac Piastowski, máme po pravé straně lázeňské budovy. Jedná se o Lázeňský dům s lázeňským altánem a pramenem a koupelovými bazény, využívanými k léčbě. Zajímavostí je skutečnost, že již v 18. stol. zde byla nádrž zvaná Koňský pramen, sloužící k léčení zvířat. Naproti vidíme volně stojící zvonici, v jejímž přízemí se nachází brána vedoucí ke Kostelu sv. Jana Křtitele a klášterní budově. Když půjdeme před branou doprava, vidíme po levé straně tzv. Dlouhý dům (Długi Dom), v pozadí se nachází ostatní budovy cisterciáckého kláštera a naproti socha sv. Jana Nepomuckého. 3 KLÁŠTERNÍ KOMPLEX ŘÁDU CISTERCIÁKŮ Klášterní budova pochází z období a je skromnou dvoupodlažní stavbou s ochozem. V současné době je užívána shromážděním Otců Piaristů, kteří spravují kostel sv. Jana Křtitele. Okázalejší je tzv. Dlouhý dům (Długi Dom), postavený cisterciáky v letech na základech starší stavby z 16. stol. Byl postaven ve stylu raného baroka a dodnes se jeho prvky zachovaly na čelní fasádě. Vznikl s myšlenkou na lázeňské hosty, kteří přijížděli k vodám - byla to první lázeňská budova v Cieplicích. Po zrušení zákona v roce 1810 jej koupili Schaffgotschové a umístili v něm svou sbírku knih a také bohaté sbírky přírodních exponátů, minerálů, zbraní, uměleckých děl a rodinných památek. Po druhé světové válce budovu převzaly Lázně Cieplice a zřídily v ní kanceláře a lékařské ordinace. Ke klášterním budovám patří i pavilon u pramene Marysieńka, postavený v roce 1710, přestavěný pak sto let později, kdy byl uzavřen kopulí. Naproti Dlouhého domu, u mostu na řece Kamienna, stojí za povšimnutí socha sv. Jana Nepomuckého z 18. stol., postavená hrabětem Schaffgotschem. ul. Cieplicka 9/11

31 4 KOSTEL SV. JANA KŘTITELE Byl postaven v letech podle projektu Kaspra Jentsche z Jelení Hory. Stavba stojí na obdélníkovém půdoryse bez odděleného presbytáře. Vchod do kostela zdobí skromný portál, zakončený půvabnou kartuší. Po obou stranách jednolodního interiéru se táhne řada kaplí, nad kterými jsou empory. Největší dojem vytváří bohatá sochařská výzdoba. Nejcennějším prvkem vybavení je hlavní oltář (dílo jelenohorského sochaře Heinricha Wagnera) s obrazem významného slezského malíře Michała Willmanna. Za pozornost rovněž stojí kazatelna, zdobená plastikami představujícími výjevy ze života patrona kostela. V kryptě pod kostelem nalezli věčný odpočinek představitelé rodu Schaffgotschů z Cieplic. Na nádvoří kostela (bývalém hřbitově) stojí sloup Svaté Trojice a socha svatého Floriána a na přilehlé zdi jsou umístěny náhrobní desky s epitafy představitelů rodové linie Schaffgotschů, které patřil Radomierz, pocházející z konce 16. a počátku 17. stol., které byly převezeny z tamějšího kostela. Nádvoří uzavírá čtyřboká kostelní zvonice postavená počátkem 18. ul. Cieplicka po - pá dostupný 31

32 Poblíž kostela se nachází veřejnosti přístupný pramen zakončený sochou, ze kterého je možné si nabrat léčivou vodu a na vedlejších tabulích si lze přečíst informace o chemickém složení a využití cieplických pramenů. Cestou zpět k zámku Schaffgotschů, míjíme lázeňské sanatorium Marysieńka. Na zdi budovy je umístěna tabule na památku vzniku prvního horského průvodce v polském jazyce Warmbrunn i okolice jego... ( Warmbrunn a jeho okolí ). Jeho autorkou byla Rozalia Saulson pobývající v Cieplicích v roce Z náměstí Plac Piastowski se vydáme na další procházku do lázeňského parku. 5 HISTORICKÝ LÁZEŇSKÝ PARK Hlavní parková alej vznikla již v roce 1796, ale celkové řešení parku pochází z první poloviny 19. stol., kdy Schaffgotschové upravili svoji francouzskou zahradu u zámku na park v anglickém stylu a rozhodli se zpřístupnit jeho část občanům a lázeňským hostům. K zatraktivnění pobytu v lázních vznikla v parku místa, kde lázeňští hosté mohli trávit volný čas po léčebných procedurách. U hlavní parkové aleje se nachází pavilon Edward. Budova byla postavena v roce 1820 jako cukrárna ( oplatkárna ) a v pozdější době prošla několikrát stavebními úpravami. Přistavěn byl například taneční sál, kulečníková místnost, koncertní síň, veranda a pokoje pro hosty a časem se z této budovy stal hlavní lázeňský dům. Vzkvétal v něm společenský a kulturní život cieplických lázní.

33 Když jdeme dále, míjíme po levé straně dřevěnou koncertní mušli. Na přelomu 19. a 20. stol. se zde konaly pravidelné koncerty zpříjemňující lázeňským hostům procházky po parku. 6 LÁZEŇSKÉ DIVADLO Ještě před výstavbou budovy divadla se v Cieplicích pořádala řada představení, avšak tato forma zábavy se výrazněji rozvinula až po roce 1836, kdy byla postavena budova divadla podle projektu Alberta Tolberga. Přestože není příliš velké a interiér má spíš komorní ráz, činnost divadla dosáhla velkého rozmachu. Kromě profesionálních umělců bylo možné na jevišti Park Zdrojowy po dohodě dostupný i talentované lázeňské hosty a představitele rodu Schaffgotschů. Pro pohodlí hostů bylo divadlo v pozdější době spojeno s Galerií, která byla vedle něj postavena o něco dříve. Budova z roku 1800 stylově navazovala na antické vily, v interiéru se nacházela koncertní síň, čítárna, salónek společenských her, kuřárna cigár a restaurace. Dnes v budově divadla z 19. stol sídlí Lázeňské divadlo, které mimo svou hlavní základní činnost organizuje rovněž kulturní dění v cieplických lázních. 33

34 Když půjdeme hlavní parkovou alejí, necháme za sebou divadlo a galerii a pomalu opouštíme lázeňský park a přicházíme k ulici Cervi. Abychom došli k další zastávce naší procházky, musíme odbočit doleva, přejít most přes říčku Wrzosówka a před jezírkem odbočit doprava do malé parkové aleje. Zde začínáme prohlídku Norského parku. 7 NORSKÝ PARK Od poloviny 19. stol. existovala v Cieplicích dobře prosperující továrna papírenských strojů, založená a řízená rodinou Füllnerů. Její tehdejší majitel Eugen Füllner uskutečnil na počátku 20. stol. ve prospěch lázní řadu investic. Jednou z nich bylo založení malebného parku, který byl nazván Norský. Za svůj název vděčí dřevěné budově, postavené v roce 1909, jejíž provedení oprávněně připomíná lodě Vikingů. Eugen Füllner navštívil Norsko a nadšený tamní lidovou architekturou se rozhodl postavit v Cieplicích pavilon v tzv. dračím stylu, dnes nazývaný Norským pavilonem. Původním vzorem byla restaurace Frognerseteren nacházející se poblíž Osla. Do 50. let 20. stol. působila v pavilonu restaurace. Norský park zaujímá plochu kolem 17 ha, na které se nachází několik desítek druhů stromů a keřů. Poblíž Norského pavilonu se nachází rybník, na kterém byly kdysi možné projížďky na kajacích nebo šlapadlech. Dnes je obydlen vodním ptactvem. Při procházce parkovými alejemi stojí za to překročit můstek nad říčkou Wrzosówka a zhlédnout kamenný blok, který připomíná setkání polských básníků Wincenta Pola a Kornela Ujejského s českým přírodovědcem profesorem Janem Evangelistou Purkyně. Procházku je možné ukončit na protipovodňové hrázi, ze které je krásný výhled na Krkonoše.

35 V Norském parku končíme prohlídku Cieplic. Abychom se dostali k další zastávce na Velké městské trase, musíme přejet do Sobieszowa a odtud dojít turistickou stezkou k malebné zřícenině hradu Chojnik. 8 HRAD CHOJNIK Nad Sobieszowem se tyčí hora Chojnik, která je přirozeným dokonalým místem pro umístění strážní stavby. Proto můžeme v historických pramenech nalézt zmínku o hradu kmenu Bobrzan, vybudovaném na kopci a mysliveckém zámečku, postaveném knížetem Boleslavem Rogatkou. Vznik zděného hradu se datuje kolem roku 1355, kdy vládnoucí svídnicko javorský kníže Bolko II. opevňoval svá území četnými strážními hrady. Objekt byl postaven z kamene a sestával z věže, obytné budovy a nevelkého nádvoří. Po smrti knížete předala vdova kněžna Anežka hrad rytíři Gotsche Schoffovi, zakladateli rodu Schaffgotschů (kterému hrad s malými přestávkami patřil do roku 1945). Nový majitel rozšířil hrad o kapli. V době husitských válek v 15. stol. hrad účinně odolával útokům husitů, zároveň však neměl dobrou pověst, neboť jeho majitelé obtěžovali okolní lid a kupce projíždějící nedalekou obchodní cestou loupežemi. 35

36 Hrad byl ještě několikrát v průběhu 15.,16. a 17. stol. rozšiřován. Vznikl rozlehlý dolní hrad s hospodářskými budovami (kuchyní, místnostmi pro služebnictvo, sklepením). Byly vytesány nádrže, ve kterých se shromažďovaly zásoby vody pro potřeby obyvatel a hrad byl přizpůsoben i rozvíjející se vojenské technice. Nedobytý hrad však nebyl schopen odolat silám přírody a 31. srpna 1675 podlehl požáru následkem zásahu bleskem. Majitelé nezahájili jeho obnovu a hrad se postupně měnil v malebnou zříceninu, jejíž krása začala přitahovat turisty. S myšlenkou na ně byla v baště dolního hradu v roce 1822 zřízena dodnes existující turistická chata. Nejvýznamnějším hostem byl kněz Karol Wojtyła (pozdější papež Jan Pavel II.), který začátkem září 1956, společně se skupinou studentů, cestoval na kole po Jelenohorské kotlině. Na památku těchto událostí byla v roce 2007 vyznačena a slavnostně otevřena Papežská stezka a zároveň byly v tzv. paláci horního hradu zazděny pamětní Jelenia Góra - Sobieszów Chojnik , turistická chata II-III, XI-XII IV-VI, IX-X VII - VIII plnocenná 5 PLN zlevněná 3 PLN nedostupný Při prohlídce hradu můžeme spatřit pozůstatky budov z jednotlivých období výstavby, vystoupit na věž a obdivovat půvabné okolní panorama a poslechnout si legendu o krásné, leč ukrutné princezně Kunegundě.

37 Další pozoruhodností Sobieszowa jsou, kromě hradu Chojnik, dva historické kostely sv. Martina a původně evangelický Nejsvětějšího Srdce Pána Ježíše, zámek Schaffgotschů (v současné době zde sídlí střední a odborné školy) a Přírodovědecké muzeum v sídle Správy Krkonošského národního parku. Ze Sobieszowa přejedeme k poslední zastávce našeho výletu domu Gerharta Hauptmana v Jagniątkowě. 9 MĚSTSKÉ MUZEUM DŮM GERHARTA HAUPTMANA W JAGNIĄTKOWĚ Německý spisovatel, nositel Nobelovy ceny Gerhart Hauptmann se narodil ve Szczawnu - Zdrój, avšak ovlivněn neodolatelnou krásou Jagniątkowa se rozhodl svůj dům postavit právě na tomto místě. Vila nazvaná samotným umělcem Luční kámen ( Łąkowy Kamień, Wiesenstein ), byla postavena v roce 1901 podle projektu berlínského architekta Hanse Griesebacha. Secesní budova s dvěma věžičkami dokonale zapadá do horské krajiny a s malebným okolním parkem vytvořila ideální podmínky pro tvůrčí práci majitele. V interiéru rozlehlého domu se nachází pracovny, knihovna, archiv a bohaté sbírky antických i současných uměleckých děl a osobních památek. V roce 1922, u příležitosti Hauptmannových 60. narozenin, vznikla malba, která vyzdobila halu vily. Jejím autorem byl malíř Johannes Maximilian Avenarius, který na stěnách a klenbách vytvořil svou představu ráje. Dílo plné symboliky dodnes vzbuzuje obdiv návštěvníků. Po smrti Gerharta Hauptmanna v roce 1946 pozůstalá vdova dům opustila a vzala si většinu hodnotného vybavení. Od roku 2001 v Lučním kameni sídlí muzeum shromažďující památky z Hauptmannova života a jeho tvorby, které se věnuje i široké vědecké a osvětové činnosti. Pořádá koncerty, literární večery, krátkodobé výstavy a jiné kulturní akce pro dospělé i mladší ul. Michałowicka 32 návštěvníky. Po prohlídce muzejní expozice se můžeme ještě chvíli kochat atmosférou vily při šálku kávy v kavárně, která se nachází v přízemí V-IX út ne X-IV út ne plnocenná 6 PLN zlevněná 3 PLN pouze exteriér 37

38 velké městské trase na objekty zajímavé Jiné Jiné zajímavé objekty na velké městské trase PŘÍRODOVĚDECKÉ MUZEUM V CIEPLICÍCH Velká část vystavených exponátů pochází ze sbírek rodu Schaffgotschů, které začal shromažďovat v 18. stol. hrabě Hansa Schaffgotsch. V rámci stálé výstavy je možné obdivovat ornitologickou expozici Ptáci světa. Ve vitrínách jsou vystavené jednotlivé druhy, včetně těch, které můžeme běžně potkat u nás, po nejvíce exotické. V další části se nachází překrásná sbírka motýlů. Přírodní muzeum získá ke konci roku 2013 nové sídlo v budově bývalého kláštera při kostele sv. Jana Křtitele. KOSTEL SV. MARTINA Podle historických pramenů původní kostel stál na tomto místě již ve 14. stol. Později procházel několika přestavbami a v 18. stol. získal dnešní barokní vzhled. Tvar i výzdoba interiéru pochází z období , kdy probíhala jeho oprava. Vybavení interiéru pořizoval rod Schaffgotschů. Vedle kostela stojí zvonice z 16. stol., jejíž zvony pocházejí z pozdější doby. KOSTEL NEJSVĚTĚJŠÍHO SRDCE JEŽÍŠOVA Kostel od svého založení v polovině 18.stol. do roku 1946 sloužil věřícím evangelického vyznání a dodnes se dochovalo několik prvků charakteristických pro protestantské stavby. Nyní slouží římskokatolické farnosti v Sobieszowě. Jednoduchý interiér kostela zdobí bohatý oltář a kazatelna a zvláštní půvab vytvářejí stropní iluzionistické malby. Celek doplňují mimořádně cenné varhany.

39 LÁZNĚ CIEPLICE (TEPLICE) První vědecký popis vlastností teplických vod pochází již z 16. století. Současné analýzy ukazují, že za svou účinnost vděčí obsahu sloučenin síry, křemíku a fluoru a také vysoké teplotě, která sahá až k 90 stůpňům Celsia. Dříve léčba spočívala především v léčebných koupelích, dnes je zde nabízen široký výběr léčebných procedur - vodoléčba, inhalace a kinezioterapie, světlo- a elektroléčba. ZÁMEK SCHAFFGOTSCHŮ V SOBIESZOWĚ Zámek se nachází ve střední části Sobieszowa u silnice do Piechowic. Byl postaven v roce 1712 jako sídlo Schaffgotschů, kteří vlastnili majetky v Krkonoších a na jejich úpatí. Rezidence byla postavena v barokním slohu a dodnes si tento charakter zachovala. V interiéru stojí za pozornost sál s krbem, zdobený erby a stropem s bohatou štukovou výzdobou. Ostatní místnosti prošly přestavbou. KOSTEL BOŽÍHO MILOSRDEN- STVÍ V JAGNIĄTKOWĚ Kostel byl postaven v letech Stavba svou formou navazuje na podhalanskou architekturu. Díky tomuto vzhledu budova skvěle zapadá do horské krajiny. 39

40 kulturní akce vybrané vybrané kulturní akce KRKONOŠSKÝ FESTIVAL SVĚTLA V průběhu Festivalu světla získává město barevným, profesionálně navrženým osvětlením neobvyklý půvab. Cílem projektu je prezentovat nejnovější technologie a výrobky používané k osvětlování měst, které jsou šetrné k životnímu prostředí. CIEPLICKÉ JARO V rámci tohoto projektu se konají četné kulturní a rekreační akce pro návštěvníky, lázeňské hosty a občany města. Bohatý program obsahuje např. hudební koncerty, divadelní a kabaretní představení, výstavy. Město Jelení Hora MEZINÁRODNÍ FILMOVÝ FESTIVAL ZOOM-SBLÍŽENÍ ZOOM-sblížení je festival podporující nezávislou kinematografii. Navštěvují jej milovníci nekomerčního filmu z tuzemska i ze zahraničí. Podmínky soutěže umožňují účast všech zájemců, kteří chtějí předvést své schopnosti v této oblasti umění. Město Jelení Hora, Osiedlowy Dom Kultury (Sídlištní kulturní dům) MEZINÁRODNÍ FESTIVAL POULIČNÍCH DIVADEL V srpnu se jelenohorské náměstí Plac Ratuszowy na chvíli proměňuje v jeviště pro umělecké divadelní skupiny. Herce neomezuje prostor divadelního sálu a atypická scenérie a rozmach, s jakým jsou představení předváděná, poskytují neopakovatelné zážitky. Město Jelení Hora, Divadlo C.K. Norwida v Jelení Hoře

41 kulturní akce vybrané JELENOHORSKÁ DIVADELNÍ SETKÁNÍ Zajímavá akce pro milovníky divadla. Po několik dní je možné na jelenohorské scéně zhlédnout četná divadelní představení divadelních skupin z Polska a ze zahraničí. Na toto setkání přijíždějí známá repertoárová divadla a také ta, která se věnují alternativnímu umění. Město Jelení Hora, Divadlo Cypriana Kamila Norwida JELENOHORSKÉ ZÁŘÍ A EVROPSKÝ FESTIVAL VARHANNÍ HUDBY SILESIA SONANS V podzimní scenérii probíhá v Jelení Hoře řada kulturních a rekreačních akcí hudební koncerty, umělecké ukázky, výstavy, trhy a akce pro děti a rodiny. Zvláštní pozornost si zaslouží Festival Silesia Sonans. Díla slavných hudebních skladatelů v podání významných polských i zahraničních umělců znějí v neobvyklém interiéru jelenohorského kostela Svatého Kříže. Jelenohorské kulturní centrum, Římskokatolická farnost Pozdvižení Svatého Kříže, podpora města Jelení Hora ART & GLASS FESTIVAL Oheň v podkrkonošských sklářských pecích vzplál již v dávných dobách středověku. Organizátoři přibližují široké veřejnosti stále živé tradice tavení skla formou řemeslnických ukázek, dílen a uměleckých prezentací a dalších zajímavých aktivit. Jelenohorské kulturní centrum, Krkonošské muzeum, Galerie Biuro Wystaw Artystycznych, podpora města Jelení Hora JARMARK STAROŽITNOSTÍ A ZAJÍMAVOSTÍ Po několik zářijových dní ožívají obchodní tradice města. Jarmark je jednou z největších akcí tohoto typu v Polsku, na kterou přijíždějí sběratelé z celé Evropy. Můžeme zde koupit dobový nábytek a užitkové předměty, sbírky mincí, knihy, drobné ozdobné předměty a tisíce dalších věcí. Město Jelení Hora, Sídlištní kulturní dům, Informační centrum a kulturní středisko Książnica Karkonoska RYTÍŘSKÝ STŘELECKÝ TURNAJ O ZŁOTY BEŁT CHOJNIKA (O ZLATOU STŘELU HRADU CHOJNIK) Malebné zříceniny hradu Chojnik jsou místem každoročního klání členů rytířských spolků. Turnaje doprovází četné ukázky středověkých zvyků, tanců, řemesel a vojenského umění. PTTK Oddział "Sudety Zachodnie" (Polský turisticko-vlastivědný spolek Pobočka "Západní Sudety") 41

42 Jelení Hora aktivně OR Jelení Hora aktivně PĚŠKY Turisté upřednostňující pěší túry mohou absolvovat výlet po jedné ze značených turistických tras z: Jelení Hory (dále JH) černá: JH - Kruszwicka (depo MHD) - JH Czarne, žlutá: JH tur. spolek PTTK Czarne, žlutá: JH aut. nádr. rokle Borowy Jar z Cieplic zelená: Cieplice-Karpniki, modrá: Cieplice-Grodna ze sobieszowa červená: Sobieszów Chojnik, černá: Sobieszów Chojnik z Jagniątkowa zelená : Jagniątków Szklarska Poręba, černá: Szrenica Jagniątków- Petrova Bouda, žlutá: Piechowice -Jagniątków- Przesieka, modrá: Podgórzyn - Jagniątków sedlo Czarna Przełęcz NA KAJAKU Veslaři mohou obdivovat Jelení Horu ze svého oblíbeného místa při sjezdu po řece Bobr.

43 Jelení Hora aktivně OR ZE VZDUCHU Díky přírodním podmínkám v jelenohorské kotlině se zde vyskytují výjimečně dobré podmínky pro lety na rogalech, větroních a pro paragliding. Proto je jelenohorské letiště a zde působící aeroklub velmi oblíbený nadšenci leteckých sportů z tuzemska i ze zahraničí. NA KOLE Na milovníky cyklistiky čekají cyklistické stezky a trasy - Trasa údolí Bobru (ER-6), cyklistický obchvat Jelení Hory, cyklistická stezka Jelení Hora Łomnica a cyklistické akce pořádané na území města: Jelenia Góra trophy - maja Włoszczowska, mtb race cyklistický závod s účastí amatérů a nejlepších světových horských cyklistů. přehlídka kol - rekreační akce propagující cyklistiku, zdravý životní styl a aktivní odpočinek na čerstvém vzduchu.

44 informační minipříručka Kromě zajímavých památek a překrásné krajiny má Jelení Hora bohatou nabídku kulturních akcí, určených široké veřejnosti. Pořádají se zde mimo jiné hudební, divadelní a filmové festivaly a akce věnované regionálním tradicím (řemesla, ruční práce, místní výrobky), a v neposlední řadě i spousta sportovních a rekreačních akcí. Volný čas je možné strávit v kině, divadle, filharmonii, galerii umění nebo se zúčastnit dílen, přednášek a jiných forem poznání nabízených institucemi, které působí na území města. Poznejte tuto nabídku, neboť každý si zde najde něco pro sebe. Teatr im. Cypriana Kamila Norwida Jelenia Góra Al. Wojska Polskiego 38 tel Zdrojowy Teatr Animacji Jelenia Góra-Cieplice Park Zdrojowy 1 tel Jeleniogórskie Centrum Informacji i Edukacji Regionalnej Książnica Karkonoska Jelenia Góra, ul. Bankowa 27 tel JCK Jeleniogórskie Centrum Kultury Jelenia Góra, ul. 1 Maja 60 tel /881 ODK Osiedlowy Dom Kultury (Galerie Promocje i Hall ) Jelenia Góra ul. K. Komedy-Trzcińskiego 12 tel MDK Młodzieżowy Dom Kultury Jelonek Jelenia Góra ul. M. Skłodowskiej-Curie 12 tel Miejski Dom Kultury MUFLON Jelenia Góra-Sobieszów ul. Cieplicka 172 tel PRZYSTAŃ TWÓRCZA Cieplickie Centrum Kultury tel