Energetická účinnost a možnosti využití obnovitelných zdrojů energie ve veřejných budovách, udržitelnost ve výstavbě veřejných budov

Transkript

1 Energetická účinnost a možnosti využití obnovitelných zdrojů energie ve veřejných budovách, udržitelnost ve výstavbě veřejných budov Ing.arch. Renata Vrabelová, Ing.arch. Dalibor Borák Tento projekt je realizován vrámci Operačního programu CENTRAL EUROPE a spolufinancován Evropským fondem pro regionální rozvoj.

2 I. SOUČASNÝ STAV UDRŽITELNOSTI VE VÝSTAVBĚ II. CO JE UDRŽITELNOST VE VÝSTAVBĚ III. STAVEBNĚ TECHNICKÁ OPATŘENÍ, SNIŽUJÍCÍ NEPŘÍZNIVÉ DOPADY VÝSTAVBY NA ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ / ZVYŠUJÍCÍ MÍRU UDRŽITELNOSTI BUDOV A

3 I. SOUČASNÝ STAV UDRŽITELNOSTI VE VÝSTAVBĚ SOUČASNÝ STAV PROBLEMATIKY A I. VYSTAVĚNÉ PROSTŘEDÍ Území České republiky patří k těm, která jsou po staletí modifikována zásahy lidské činnosti, veškeré prostředí na našem území je vybudované člověkem, tedy je označováno jako vystavěné. Stavební kultura určuje vystavěné prostředí pro člověka a ovlivňuje tak zásadním způsobem kvalitu života. Architektura a stavební kultura je proto tématem, kterému se stát musí věnovat a politicky jej v systému rozhodování pevně ukotvit. Péčí o architekturu a stavební kulturu se zajistí dobré sociální, ekonomické, ekologické a kulturní podmínky pro současné i budoucí generace. Politika architektury ČKA 2013, Převzato z: online < cka.cc/oficialni_informace/pol_arch/politika-architektury-cka-2013

4 I. SOUČASNÝ STAV UDRŽITELNOSTI VE VÝSTAVBĚ A I. POŽADAVKY UDRŽITELNOSTI - kritéria SOUČASNÝ STAV PROBLEMATIKY KRITÉRIA UDRŽITELNOSTI - ekonomická - sociální - environmetální - sociální aspekty - environmentální aspekty - ekonomické aspekty - environmentální aspekty - sociální aspekty - ekonomické aspekty

5 I. SOUČASNÝ STAV UDRŽITELNOSTI VE VÝSTAVBĚ A I. VYVÁŽENOST KRITÉRIÍ UDRŽITELNOSTI SOUČASNÝ STAV PROBLEMATIKY KRITÉRIA UDRŽITELNOSTI - ekonomická sféra zisk, úspory, náklady, vazby, dopady - sociální sféra kvalita života, vzdělání komfort, zdraví - environmetální sféra čerpání zdrojů, emise, odpady LIDÉ PENÍZE UDRŽITELNOST PŘÍRODA

6 I. SOUČASNÝ STAV UDRŽITELNOSTI VE VÝSTAVBĚ A I. PROČ UDRŽITELNOST - 40 % spotřeba celkově vyrobené energie SOUČASNÝ STAV PROBLEMATIKY VLIV VÝSTAVBY A PROVOZU BUDOV NA ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ (EU) - 35 % podíl na produkci CO 2-25 % podíl na produkci odpadu a také: - velký podíl na spotřebě neobnovitelných zdrojů - většinový podíl na spotřebě vody - jiné formy environmentální zátěže

7 I. SOUČASNÝ STAV UDRŽITELNOSTI VE VÝSTAVBĚ A I. TĚŽBA SUROVIN VÝROBA MATERIÁLU ŽIVOTNÍ CYKLUS BUDOVY Během životního cyklu spotřebují stavby značné množství zdrojů a přispívají k přeměně oblastí. DOPRAVA NA STAVENIŠTĚ KONSTRUKCE BUDOVY PROVOZ BUDOVY DEMOLICE RECYKLACE VLIV BUDOV NA GLOBÁLNÍ EKOLOGICKÉ PROBLÉMY

8 I. SOUČASNÝ STAV UDRŽITELNOSTI VE VÝSTAVBĚ A I. GEOPOLITICKÉ SOUVISLOSTI UDRŽITELNOSTI VE VÝSTAVBĚ energie VLIV BUDOV NA GLOBÁLNÍ EKOLOGICKÉ PROBLÉMY základní potřeba pro přežití v současném světě prostředek moci

9 I. SOUČASNÝ STAV UDRŽITELNOSTI VE VÝSTAVBĚ A I. SPOLEČENSKÉ A KULTURNÍ SOUVISLOSTI Vliv kvality prostředí na vývoj a chování jednotlivce Vliv kvality prostředí na zdraví a výkonnost jednotlivce VLIV BUDOV NA GLOBÁLNÍ EKOLOGICKÉ PROBLÉMY Více než ¾ života člověk stráví ve vnitřním prostředí Role architekta: vytvářet velikostně, esteticky a funkčně vyvážené, harmonické prostředí

10 I. SOUČASNÝ STAV UDRŽITELNOSTI VE VÝSTAVBĚ A I. UDRŽITELNÁ EVROPA DEMOKRATICKÉ USPOŘÁDÁNÍ UDRŽENÍ DOSAVADNÍHO ŽIVOTNÍHO STANDARDU blahobyt ekologická stopa udržitelnost??? UDRŽITELNÁ EVROPA "Kolik plochy (země a vodních ekosystémů) je třeba k souvislému zajišťování všech zdrojů, které potřebuji ke svému současnému životnímu stylu a k zneškodnění všech odpadů, které při tom produkuji? William Rees

11 I. SOUČASNÝ STAV UDRŽITELNOSTI VE VÝSTAVBĚ UDRŽITELNOST V EVROPSKÉ LEGISLATIVĚ Směrnice 2002/91/ES o energetické náročnosti budov, dnes označovaná EPBD I. - základní evropský předpise pro snižování spotřeby energie byla implementována do legislativ členských států - v ČR ve formě zákona o hospodaření s energiemi č. 406/2000 Sb., ve znění pozdějších změn. V současnosti platná EPBD II. UDRŽITELNÁ EVROPA od : všechny nové budovy budou mít spotřebu energie blížící se nule, pro budovy v majetku veřejné moci tento požadavek platí již od roku 2018 do roku 2020 sníží členské státy společně produkci skleníkových plynů min. o 20 % do roku 2020 zvýší členské státy společně energetickou účinnost o 20% do roku 2020 zvýší členské státy společně podíl energie z obnovitelných zdrojů na 20 % spotřeby

12 I. SOUČASNÝ STAV UDRŽITELNOSTI VE VÝSTAVBĚ A I. UDRŽITELNOST V LEGISLATIVĚ ČR Základ současného stavebního práva - Stavební zákon: Zákon č. 50/1976 Sb., o územním plánování a stavebním řádu, a navazující předpisy a vyhlášky Změna vyhlášky č. 268/2009 Sb., ze dne 9. ledna 2012 Budovy musí být navrženy a provedeny tak, aby spotřeba energie na jejich vytápění, větrání, umělé osvětlení, popřípadě klimatizaci byla co nejnižší. UDRŽITELNÁ EVROPA České technické normy (ČSN ČSN Tepelná ochrana budov ČSN EN Blower-door test - testování dosažené relativní vzduchotěsnosti domu. Technické normalizační informace: tni zjednodušené výpočtové hodnocení a klasifikace obytných budov s velmi nízkou potřebou tepla na vytápění - rodinné domy tni zjednodušené výpočtové hodnocení a klasifikace obytných budov s velmi nízkou potřebou tepla na vytápění - bytové domy

13 I. SOUČASNÝ STAV UDRŽITELNOSTI VE VÝSTAVBĚ A I. UDRŽITELNOST EVROPSKÝCH VEŘEJNÝCH BUDOV UDRŽITELNÁ EVROPA NEEXISTUJÍ EKOLOGICKÁ KRITÉRIA, POUŽITELNÁ JAKO STANDARDNÍ MODEL PRO POSUZOVÁNÍ NABÍDEK VE VEŘEJNÝCH ZAKÁZKÁCH

14 SOUČASNÝ STAV = NEUDRŽITELNOST A I. Národní školicí materiál program A I. SOUČASNÝ STAV UDRŽITELNOSTI VE VÝSTAVBĚ = SOUČASNÝ STAV NEUDRŽITELNOST ČLOVĚK SPOTŘEBITEL NA NEJVYŠŠÍ ÚROVNI Projektování a výstavba udržitelných budov sama o sobě nestačí. Musíme se zabývat podmínkami vzniku udržitelné architektury jako celku, udržitelného prostoru, udržitelného vystavěného prostředí

15 II. CO JE UDRŽITELNOST VE VÝSTAVBĚ A II. CO JE UDRŽITELNOST Výklad pojmu SUSTAINABILITY v českém jazyce Přídavné jméno SUSTAINABLE able to continue over a period of time schopnen pokračovat, setrvávat více než určitou dobu CO JE UDRŽITELNOST causing little or no damage to the environment and therefore able to continue for a long time způsobující žádnou nebo malou škodu na životním prostředí a tedy být schopen trvání po dlouhý čas vybrané významy - překlad slova sloveso SUSTAIN udržovat podporovat vydržet nést podpírat pomáhat přídavné jméno SUSTAINABLE setrvalý udržitelný obhajitelný přídavné jméno SUSTAINED podpořený živený trvalý udržovaný

16 II. CO JE UDRŽITELNOST VE VÝSTAVBĚ A II. DEFINICE POJMU UDRŽITELNOST 1987 zpráva Světová komise pro životní prostředí a rozvoj Spojených národů (WCED World Commission on Environment and Development): Trvale udržitelný rozvoj je takový způsob rozvoje, který uspokojuje potřeby přítomnosti, aniž by oslaboval možnosti budoucích generací naplňovat jejich vlastní potřeby. CO JE UDRŽITELNOST Trvale udržitelný rozvoj společnosti je takový rozvoj, který současným i budoucím generacím uchovává možnost uspokojovat jejich základní životní potřeby a přitom nesnižuje rozmanitost přírody a zachovává přirozené funkce ekosystémů. Zákon č. 17/1992 o životním prostředí

17 II. CO JE UDRŽITELNOST VE VÝSTAVBĚ A II. UDRŽITELNOST VE VÝSTAVBĚ podmínky udržitelnosti splnění zadání - požadavky na vlastnosti a funkce stavby minimalizace nepříznivých dopadů na životní prostředí, CO JE UDRŽITELNOST zlepšení ekonomických a společenských podmínek zvýšení kvality a kultury prostředí

18 II. CO JE UDRŽITELNOST VE VÝSTAVBĚ A II. UDRŽITELNOST VE VÝSTAVBĚ role architekta : vypracování projektové dokumentace budovy - splnění zadání, požadované funkce, - s energeticky úsporným řešením, - v souladu s výtvarně a esteticky příznivým výsledným řešením, - splnění požadavků na stavbu podle zásad udržitelného stavění, - koordinace prací jednotlivých profesí. dobré znalosti stavební fyziky a spolupráce s odborníkem na stavební fyziku, stejně jako se specialisty v ostatních profesích, a to již od studie. CO JE UDRŽITELNOST Optimální je výpočet energetické bilance stavby ve variantách. Zvýšenou pozornost věnovat konstrukčním detailům a jejich vhodným řešením eliminovat možné tepelné úniky. architektova schopnost aktivně spolupracovat na řešení konstrukčních detailů a optimálně sladit tepelně technické a estetické požadavky. zvýšení kvality a kultury prostředí

19 II. CO JE UDRŽITELNOST VE VÝSTAVBĚ A II. DOPADY STAVEBNICTVÍ NA ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ CO JE UDRŽITELNOST

20 II. CO JE UDRŽITELNOST VE VÝSTAVBĚ A II. CESTA K UDRŽITELNÉMU STAVĚNÍ UDRŽITELNÉ NAVRHOVÁNÍ = EKOLOGICKÝ DESIGN TRADICE + MODERNÍ TECHNOLOGIE UDRŽITELNOST = OBNOVITELNOST CO JE UDRŽITELNOST obnovitelné zdroje energie obnovitelné zdroje materiálů

21 II. CO JE UDRŽITELNOST VE VÝSTAVBĚ A II. AGENDA 21 Rio de Janeiro 1992, dále postupně vyvinuty zásady místní agendy MÍSTNÍ AGENDA 21 MA21 good governance = dobré vládnutí čili řádná správa věcí veřejných CO JE UDRŽITELNOST otevřená, transparentní, odpovědná veřejnosti, efektivní, účast veřejnosti na plánování a rozhodování, partnerská spolupráce s ostatními společenskými sektory, respektující odborný pohled na věc.

22 II. CO JE UDRŽITELNOST VE VÝSTAVBĚ A II. URBANISTICKÝ KONCEPT A UDRŽITELNOST Základní kritéria pro hodnocení urbanistické kvality: - Vliv místa, jeho kvality a klimatu, - urbanistické souvislosti - umístění budovy, úměrnost funkcí a struktur, - proces plánování. UDRŽITELNOST Z HLEDISKA URBANISMU A ARCHITEKTURY Parametry hodnoty budovy a míry její udržitelnosti odpovědi na otázky: - Je konkrétní budova na daném místě, s danou funkcí, potřebná? - Je funkce budovy přiměřená okolnímu prostředí? - Je velikost budovy přiměřená okolnímu prostředí? - Je budova připravena ke změně funkce při změně potřeby? - Jak je to s vhodností provozu, s provozními náklady po dobu životního cyklu budovy? - Jaké budou náklady na odstranění budovy?

23 II. CO JE UDRŽITELNOST VE VÝSTAVBĚ UDRŽITELNOST Z HLEDISKA URBANISMU A ARCHITEKTURY A II. URBANISTICKÝ KONCEPT A UDRŽITELNOST DECENTRALIZACE: obydlí, SMART GRIDS = CHYTRÉ SÍTĚ obytná skupina (městský blok), městská čtvrť, město, buňkový systém okres, SMART CITIES = CHYTRÁ MĚSTA uzavřený oběh energií / vody / odpadů kraj, region, stát

24 II. CO JE UDRŽITELNOST VE VÝSTAVBĚ A II. URBANISTICKÝ KONCEPT A UDRŽITELNOST Městská část Smart City Hammarby, Stockolm UDRŽITELNOST Z HLEDISKA URBANISMU A ARCHITEKTURY uzavřený oběh energií, vody, odpadů Převzato z: HAMMARBYSJOSTAD, [online]. cit , dostupné: inenglish/pdf/hs_miljo_bok_eng _ny.pdf.

25 II. CO JE UDRŽITELNOST VE VÝSTAVBĚ A II. ARCHITEKTONICKÝ KONCEPT A UDRŽITELNOST FIRMITAS + UTILITAS + VENUSTAS Vitruvius: PEVNOST + FUNKČNOST + KRÁSA UDRŽITELNOST Z HLEDISKA URBANISMU A ARCHITEKTURY ACE - Architects Council of Europe: - začlenit pochopení společenského a kulturního významu vystavěného prostředí do vzdělání na všech úrovních, - získat kvalitní kontrolu nad projektováním staveb - neomezovat se na pouhé snižování četnosti konstrukčních závad nebo úspory energie, - vyhodnocování celé škály aspektů udržitelnosti, - více využívat přirozených podmínek, preferovat přirozené světlo a větrání, - systematizovat zkoumání poměru mezi náklady a dosaženou kvalitou..

26 II. CO JE UDRŽITELNOST VE VÝSTAVBĚ UDRŽITELNOST Z HLEDISKA URBANISMU A ARCHITEKTURY A II. CRADLE TO CRADLE / OD KOLÉBKY KE KOLÉBCE William McDonough+Partners ekonomické přehodnocení přístupu : radostná ekologická stopa 5 kritérií: % obnovitelné využití energie 2. Vodní hospodářství produkce čisté vody 3. Pozitivní vliv společenské odpovědnosti v komunitě 4. Opětovné využití materiálů schopnost recyklace / kompostovatelnost 5. Vliv zdravých materiálů na člověka & prostředí ZDRAVÍ ekologické společenské CRADLE TO CRADLE William McDonough+Partners

27 II. CO JE UDRŽITELNOST VE VÝSTAVBĚ A II. EKONOMICKÁ KRITÉRIA UDRŽITELNOSIT Historické souvislosti: ZPRŮMYSLNĚNÍ STAVEBNÍ VÝROBY - ničí místní tradice a řemeslo, - podporuje průměrnost a uniformitu, - snižuje potřebu pracovních sil, tedy podporuje nezaměstnanost. KRITÉRIA POSUZOVÁNÍ UDRŽITELNOSTI BUDOV ACE - Architects Council of Europe: - neúčelnou standardizaci, - vznik staveb a urbanistických celků mimo lidské měřítko - ničení místní kultury, - neúčelná přeprava materiálů, ODMÍTAT : PODPOROVAT : - kvalitní řemeslnou práci (učební programy, řemeslná školení, veřejná ocenění, - nové užívání a sanace staveb - užívání vhodných tradičních materiálů a metod - místní podmínky - stavební metody účelné z technického hlediska a architektonicky vhodné a současně zaručují dlouhou ekonomickou životnost, - udržitelné způsoby projektování, výzkum - potřeby společnosti, vytváření místních pracovních příležitostí, - správné chápání využití metod zprůmyslnění odstranění škod v koncepci vzdělávání architektů a projektantů.

28 II. CO JE UDRŽITELNOST VE VÝSTAVBĚ A II. EKONOMICKÁ KRITÉRIA UDRŽITELNOSIT Cena a hodnota budovy za celou dobu svého životního cyklu KRITÉRIA POSUZOVÁNÍ UDRŽITELNOSTI BUDOV Náklady na pořízení budovy - vyšší než u budovy v běžném standardu způsobeno: - instalací systému řízeného větrání s rekuperací - ohřevem teplé vody solárními kolektory - výrazně větší vrstvou tepelné izolace - složitějšími stavebními detaily - náročnější koordinací stavby Náklady na provoz budovy během celého životního cyklu budovy - nižší než u budovy v běžném standardu Náklady na odstranění budovy

29 II. CO JE UDRŽITELNOST VE VÝSTAVBĚ A II. SOCIÁLNÍ KRITÉRIA UDRŽITELNOST Kulturní a estetické hodnoty a zvyklosti v místě funkce komfort uspořádání dostupnost bezpečnost flexibilita vyjádření identity KRITÉRIA POSUZOVÁNÍ UDRŽITELNOSTI BUDOV společenské, kulturní a sportovní vyžití Působení prostředí na člověka, jeho pohodu, psychické a fyzické zdraví - vhodnost a nezávadnost použitých materiálů, výrobků a technologií, - funkčnost a ergonomie vybavení

30 II. CO JE UDRŽITELNOST VE VÝSTAVBĚ A II. ENVIRONMENTÁLNÍ KRITÉRIA UDRŽITELNOSTI slučitelnost působení člověka s přirozeným prostředím posuzování vnitřního prostředí budov: KRITÉRIA POSUZOVÁNÍ UDRŽITELNOSTI BUDOV MÍSTNÍ KLIMATICKÉ PODMÍNKY VODNÍ HOSPODÁŘSTVÍ ODPADOVÉ HOSPODÁŘSTVÍ použité technologie použité materiály vnitřní prostředí budov tepelná a akustická pohoda, kvalita vzduchu

31 II. CO JE UDRŽITELNOST VE VÝSTAVBĚ HOLISTICKÝ POHLED NA VÝSTAVBU A II. CELOSTNÍ PŘÍSTUP - člověk - součást celku principy holismu: PREVENCE KREATIVITA Všechny aspekty procesu projektování jsou vzájemně provázané a ovlivňují se ACE Rada architektů Evropy : - ustavení souladu mezi různými požadavky vyžaduje odhodlání usilovat o krásu - věcí a ctít jednotlivce i celou planetu, - nejhodnotnějším přispěním architekta je přinášet svou invencí novou hodnotu, zkoumat budoucí neznámé možnosti a kombinovat je s minulostí a místem a pracovat s lidmi a pro lidi tak, aby odpovídal na očekávání spojená s budoucím užíváním stavby

32 II. CO JE UDRŽITELNOST VE VÝSTAVBĚ A II. INTELIGENTNÍ BUDOVA... je dynamická a citlivá architektura, jež poskytuje každému obyvateli produktivní, úsporné a ekologicky přijatelné podmínky pomocí soustavné interakce mezi svými čtyřmi základními prvky: místem (materiál, struktura, prostor), procesy (automatizace, kontrola, systémy), správou (údržba, provoz) a vzájemnými vztahy mezi nimi. Definice pracovní skupiny CIB W098 z roku 1995 INTELIGENTNÍ BUDOVY geografické odlišnosti definice - ekonomické parametry země. - sociální prostředí země, struktura obyvatel - kulturní tradice obyvatel země, - mentalita obyvatel.

33 II. CO JE UDRŽITELNOST VE VÝSTAVBĚ INTELIGENTNÍ BUDOVY A II. INTELIGENTNÍ BUDOVA možnosti - funkční okruhy inteligentní budovy - správa a ovládání elektrických zařízení, - správa a ovládání zabezpečení budovy, - protipožární ochrana, - kontrola a ovládání tepelného a vlhkostního komfortu vnitřního prostředí, - kontrola a ovládání akustického komfortu vnitřního prostředí, - kontrola a ovládání světelného komfortu vnitřního prostředí. formy komunikace ovládání hlasová obrazová datová

34 OMEZENÍ NEGATIVNÍCH VLIVŮ VÝSTAVBY A III. Národní školicí materiál program A III. STAVEBNĚ TECHNICKÁ OPATŘENÍ, SNIŽUJÍCÍ NEPŘÍZNIVÉ DOPADY VÝSTAVBY NA ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ / ZVYŠUJÍCÍ MÍRU UDRŽITELNOSTI BUDOV MOŽNOSTI OMEZENÍ NEGATIVNÍCH VLIVŮ VÝSTAVBY NA ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ Implementace kritérií udržitelnosti do procesu projektování energetická účinnost budov materiálové toky v budovách během celého životního cyklu způsob hospodaření s vodou způsob hospodaření s vodou INTEGROVANÉ NAVRHOVÁNÍ IED (Integral Environmental Design)

35 OMEZENÍ NEGATIVNÍCH VLIVŮ VÝSTAVBY A III. Národní školicí materiál program A III. STAVEBNĚ TECHNICKÁ OPATŘENÍ, SNIŽUJÍCÍ NEPŘÍZNIVÉ DOPADY VÝSTAVBY NA ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ / ZVYŠUJÍCÍ MÍRU UDRŽITELNOSTI BUDOV PŘÍNOS NÁSTROJE CESBA JEDNOTNÉ EVROPSKÉ HODNOCENÍ UDRŽITELNOSTI BUDOV - pomáhá definovat environmentální cíle, - upozorňuje na aspekty, zohledňované při posuzování budovy z pohledu udržitelnosti.

36 OMEZENÍ NEGATIVNÍCH VLIVŮ VÝSTAVBY A III. Národní školicí materiál program A III. STAVEBNĚ TECHNICKÁ OPATŘENÍ, SNIŽUJÍCÍ NEPŘÍZNIVÉ DOPADY VÝSTAVBY NA ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ / ZVYŠUJÍCÍ MÍRU UDRŽITELNOSTI BUDOV ZÁSADY PROJEKTOVÁNÍ BUDOV PODLE KRITÉRIÍ UDRŽITELNOSTI Architektonický koncept zohledňuje - regionální a urbanistický kontext, - zadání program a význam budovy, kulturní a společenské souvislosti, - podmínky místní materiálové základny, - požadovanou energetickou náročnost budovy, - možnosti pozemku pro daný program, orientaci ke světovým stranám. Projektování budov s nízkou spotřebou energie zohledňuje : - umístění a orientace budovy na pozemku, - optimální hodnota parametru A / V (maximální vnitřní objem (A) / minimální povrch obvodového pláště (V) [m 2 /m 3 ]), - tvar budovy, velikost, členitost, dispoziční řešení, - materiály obálky budovy obvodového pláště s výplněmi otvorů, konstrukce střechy, - konstrukční řešení, detaily kritických míst konstrukce, - energetické a vodní hospodářství.

37 OMEZENÍ NEGATIVNÍCH VLIVŮ VÝSTAVBY A III. Národní školicí materiál program A III. STAVEBNĚ TECHNICKÁ OPATŘENÍ, SNIŽUJÍCÍ NEPŘÍZNIVÉ DOPADY VÝSTAVBY NA ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ / ZVYŠUJÍCÍ MÍRU UDRŽITELNOSTI BUDOV MOŽNOSTI SNIŽOVÁNÍ NEGATIVNÍCH DOPADŮ STAVBY NA ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ PRIORITY VÝSTAVBY V SOUČASNÉ DOBĚ 1. Kvalita konstrukčního řešení, 2. Náklady na realizaci, 3. Čas potřebný k realizaci. KRITÉRIA VÝSTAVBY PODLE ZÁSAD UDRŽITELNOSTI - kvalita životního prostředí, - ekonomická efektivita a omezení, - sociální a kulturní souvislosti.

38 III. STAVEBNĚ TECHNICKÁ OPATŘENÍ, SNIŽUJÍCÍ NEPŘÍZNIVÉ DOPADY VÝSTAVBY NA ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ / ZVYŠUJÍCÍ MÍRU UDRŽITELNOSTI BUDOV OMEZENÍ NEGATIVNÍCH VLIVŮ VÝSTAVBY A III. M O Ž N O S T I STAVEBNĚ TECHNICKÁ OPATŘENÍ, SNIŽUJÍCÍ NEGATIVNÍ DOPADY STAVBY NA ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ Výběr stavebních prvků ovlivňuje energetickou náročnost budovy Volba materiálů, příznivých z hlediska environmentálního Způsob provádění stavby podle zásad udržitelnosti Zajištění vysoké kvality vnitřního prostředí Přírodě blízké hospodaření s vodou Využití obnovitelných zdrojů energie Užívání budovy Odstranění stavby udržitelnost výstavby ovlivňuje způsob provádění stavby ve všech fázích přípravy, realizace, užívání a i případného odstranění.

39 KATEGORIZACE STAVEB Z HLEDISKA TEPELNĚ TECHNICKÝCH VLASTNOSTÍ A ENERGETICKÉ NÁROČNOSTI A III. III. STAVEBNĚ TECHNICKÁ OPATŘENÍ, SNIŽUJÍCÍ NEPŘÍZNIVÉ DOPADY VÝSTAVBY NA ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ / ZVYŠUJÍCÍ MÍRU UDRŽITELNOSTI BUDOV KATEGORIZACE STAVEB Z HLEDISKA TEPELNĚ TECHNICKÝCH VLASTNOSTÍ A ENERGETICKÉ NÁROČNOSTI Energeticky úsporný dům Nízkoenergetický dům Pasivní dům Nulový dům Plusový (aktivní) dům Energeticky nezávislý, autonomní dům KRITÉRIUM: roční potřeba tepla na m 2 vytápěné plochy kwh / (m 2 a)

40 KATEGORIZACE STAVEB Z HLEDISKA TEPELNĚ TECHNICKÝCH VLASTNOSTÍ A ENERGETICKÉ NÁROČNOSTI A III. III. STAVEBNĚ TECHNICKÁ OPATŘENÍ, SNIŽUJÍCÍ NEPŘÍZNIVÉ DOPADY VÝSTAVBY NA ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ / ZVYŠUJÍCÍ MÍRU UDRŽITELNOSTI BUDOV ENERGETICKY ÚSPORNÝ DŮM roční potřeba tepla je menší než 80 kwh / (m 2 a) nižší náklady na zajištění provozu oproti aktuálně platným normám a předpisům. roční měrná spotřeba tepla u běžného rodinného domu s podlahovou plochou cca 120 m 2 činí cca kwh. vytápění a chlazení domu, větrání, ohřev teplé užitkové vody, spotřeba elektrické energie a vody.

41 KATEGORIZACE STAVEB Z HLEDISKA TEPELNĚ TECHNICKÝCH VLASTNOSTÍ A ENERGETICKÉ NÁROČNOSTI A III. III. STAVEBNĚ TECHNICKÁ OPATŘENÍ, SNIŽUJÍCÍ NEPŘÍZNIVÉ DOPADY VÝSTAVBY NA ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ / ZVYŠUJÍCÍ MÍRU UDRŽITELNOSTI BUDOV NÍZKOENERGETICKÝ DŮM roční potřeba tepla menší než 50 kwh / (m 2 a) Energetický štítek budovy posouzení kvality a energetické úspornosti konstrukcí, podle projektové dokumentace Průkaz energetické náročnosti budovy posouzení energetické náročnosti vyprojektovaného domu jako celku, B

42 KATEGORIZACE STAVEB Z HLEDISKA TEPELNĚ TECHNICKÝCH VLASTNOSTÍ A ENERGETICKÉ NÁROČNOSTI A III. III. STAVEBNĚ TECHNICKÁ OPATŘENÍ, SNIŽUJÍCÍ NEPŘÍZNIVÉ DOPADY VÝSTAVBY NA ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ / ZVYŠUJÍCÍ MÍRU UDRŽITELNOSTI BUDOV ULTRA-NÍZKOENERGETICKÝ DŮM roční potřeba tepla menší než kwh / (m 2 a) energetická třída A1 Kvalita vnitřního prostředí u takového domu je na úrovni pasivního domu, ale na vytápění či chlazení nepostačuje úprava větracího vzduchu. Zdvojení systémů techniky v domě (větrání i vytápění) spolu s požadavkem na větší výkon topného systému zvyšují nutné investice do techniky vybavení.

43 III. STAVEBNĚ TECHNICKÁ OPATŘENÍ, SNIŽUJÍCÍ NEPŘÍZNIVÉ DOPADY VÝSTAVBY NA ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ / ZVYŠUJÍCÍ MÍRU UDRŽITELNOSTI BUDOV KATEGORIZACE STAVEB Z HLEDISKA TEPELNĚ TECHNICKÝCH VLASTNOSTÍ A ENERGETICKÉ NÁROČNOSTI A III. PASIVNÍ DŮM roční potřeba tepla menší než 15 kwh / (m 2 a) roční celková měrná potřeba primární energie pasivního domu je nejvýše 120 kwh/(m 2 a) energetická třída A ke splnění jsou nutné: - silná tepelná izolace, - eliminace tepelných mostů, - nízká infiltrace, - využití pasivních solárních zisků, - zpětné získávání tepla, - použití obnovitelných zdrojů energie

44 KATEGORIZACE STAVEB Z HLEDISKA TEPELNĚ TECHNICKÝCH VLASTNOSTÍ A ENERGETICKÉ NÁROČNOSTI A III. III. STAVEBNĚ TECHNICKÁ OPATŘENÍ, SNIŽUJÍCÍ NEPŘÍZNIVÉ DOPADY VÝSTAVBY NA ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ / ZVYŠUJÍCÍ MÍRU UDRŽITELNOSTI BUDOV NULOVÝ DŮM roční potřeba tepla menší než 5 kwh / (m 2 a) žádný systém aktivního vytápění, a přesto přebytek tepla ke splnění jsou nutné: - technické vlastnosti jako u pasivního domu, se zohledněním místních klimatických podmínek - orientace stavby, - použití technologií, využívajících obnovitelné zdroje energie, - vyřešení způsobu akumulace přebytečné energie platby za energii 0 se blíží nule

45 KATEGORIZACE STAVEB Z HLEDISKA TEPELNĚ TECHNICKÝCH VLASTNOSTÍ A ENERGETICKÉ NÁROČNOSTI A III. III. STAVEBNĚ TECHNICKÁ OPATŘENÍ, SNIŽUJÍCÍ NEPŘÍZNIVÉ DOPADY VÝSTAVBY NA ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ / ZVYŠUJÍCÍ MÍRU UDRŽITELNOSTI BUDOV PLUSOVÝ / AKTIVNÍ DŮM dům během roční energetické bilance vyrobí minimálně o 10% více primární energie, než sám potřebuje na svůj celkový provoz Použity principy pasivních domů. dům s přebytkem tepla Předpokládá se, že plusový dům je připojen na energetické sítě, kam posílá své energetické přebytky.

46 KATEGORIZACE STAVEB Z HLEDISKA TEPELNĚ TECHNICKÝCH VLASTNOSTÍ A ENERGETICKÉ NÁROČNOSTI A III. III. STAVEBNĚ TECHNICKÁ OPATŘENÍ, SNIŽUJÍCÍ NEPŘÍZNIVÉ DOPADY VÝSTAVBY NA ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ / ZVYŠUJÍCÍ MÍRU UDRŽITELNOSTI BUDOV ENERGETICKY NEZÁVISLÝ DŮM dům, který veškerou energii, potřebnou pro provoz vyrobí vlastními zdroji, bez napojení na vnější sítě Řešení pro izolované, odlehlé stavby POUŽITÍ FOTOVOLTAICKÉ ELEKTRÁRNY (pokud je dům odtržen od civilizace, nutnost regulace) AKUMULÁROR - zásobování elektřinou v době bez slunečního svitu, v noci.

47 Národní školicí materiál program B cílová skupina: rozhodovací složky, politici, investoři IV. PROČ CERTIFIKOVAT PRAKTICKÉ VYUŽITÍ CERTIFIKAČNÍHO NÁSTROJE CESBA V. PŘÍKLADY BUDOV, POSUZOVANÝCH NÁSTROJEM CESBA B

48 Národní školicí materiál program B Cílová skupina: rozhodovací složky, politici, investoři IV. PROČ CERTIFIKOVAT PRAKTICKÉ VYUŽITÍ CERTIFIKAČNÍHO NÁSTROJE CESBA B IV. ZADÁNÍ, SMYSL PROJEKTU CEC5 Projekt CEC5 řídí Regionální rozvojová agentura Vorarlberg Zadání projektu CEC5: prověření, za jakých podmínek je v centrální Evropě možné zvýšení míry užití obnovitelných zdrojů ve veřejných budovách, a jak lze pro tento účel využít jednotný certifikační nástroj pro posuzování míry udržitelnosti projektování a stavění budov. PROJEKT CEC5 Cíl projektu CEC5: vytvořit standardy/normy, které umožní zvýšit poptávku po udržitelných, vysoce ekologických budovách.

49 Národní školicí materiál program B Cílová skupina: rozhodovací složky, politici, investoři IV. PROČ CERTIFIKOVAT PRAKTICKÉ VYUŽITÍ CERTIFIKAČNÍHO NÁSTROJE CESBA B IV. ZADÁNÍ, SMYSL PROJEKTU CEC5 Projekt CEC5 řídí Regionální rozvojová agentura Vorarlberg Motto projektu CEC5: DO NOT LET YOUR ENERGY GO THROUGH THE ROOF! NENECHTE VAŠI ENERGII UNIKAT STŘECHOU! PROJEKT CEC5

50 Národní školicí materiál program B Cílová skupina: rozhodovací složky, politici, investoři IV. PROČ CERTIFIKOVAT PRAKTICKÉ VYUŽITÍ CERTIFIKAČNÍHO NÁSTROJE CESBA B IV. HODNOTICÍ NÁSTROJ CESBA projekt CEC5 vyvinul hodnoticí nástroj PROJEKT CEC5 nástroj CESBA JEDNOTNÉ EVROPSKÉ HODNOCENÍ UDRŽITELNOSTI BUDOV

51 Národní školicí materiál program B Cílová skupina: rozhodovací složky, politici, investoři IV. PROČ CERTIFIKOVAT PRAKTICKÉ VYUŽITÍ CERTIFIKAČNÍHO NÁSTROJE CESBA B IV. HODNOTICÍ NÁSTROJ CESBA projekt CEC5 vyvinul hodnoticí nástroj JEDNOTNÉ EVROPSKÉ HODNOCENÍ UDRŽITELNOSTI BUDOV PROJEKT CEC5 nástroj CESBA Indikátory základna služby a nástroje služby a nástroje využitelné pro všechny fáze životního cyklu budovy životní cyklus budovy od zadání k užívání budovy

52 Národní školicí materiál program B Cílová skupina: rozhodovací složky, politici, investoři IV. PROČ CERTIFIKOVAT PRAKTICKÉ VYUŽITÍ CERTIFIKAČNÍHO NÁSTROJE CESBA B IV. PRINCIPY HODNOTICÍHO NÁSTROJE CESBA PROJEKT CEC5 nástroj CESBA HARMONIZOVANÉ INDIKÁTORY Na prvním místě uživatel Udržitelnost Regionální kontext Srovnatelnost Masově orientovaný přístup Jednoduchost použití Otevřený přístup open source Transparentnost

53 Národní školicí materiál program B Cílová skupina: rozhodovací složky, politici, investoři IV. PROČ CERTIFIKOVAT PRAKTICKÉ VYUŽITÍ CERTIFIKAČNÍHO NÁSTROJE CESBA B IV. PRŮBĚH PROJEKTU CEC prověřování použitelnosti existujících certifikačních nástrojů pro model společného nástroje vyvinutí metodiky a nástroje CESBA harmonizace nástroje CESBA s místními podmínkami jednotlivých zemí PROJEKT CEC5 pomocný nástroj během procesu vzniku budovy

54 Národní školicí materiál program B Cílová skupina: rozhodovací složky, politici, investoři IV. PROČ CERTIFIKOVAT PRAKTICKÉ VYUŽITÍ CERTIFIKAČNÍHO NÁSTROJE CESBA PROJEKT CEC5 VŠEOBECNÉ ROZŠÍŘENÍ B IV. VŠEOBECNÉ ROZŠÍŘENÍ příklady dobré praxe Zvyšování energetické účinnosti a využívání obnovitelných zdrojů energie v modelových budovách ve veřejném vlastnictví. Cesta k ekologicky šetrným řešením: vytvoření certifikačního procesu, výstavba nebo renovace modelových budov, založení nadnárodní sítě.

55 Národní školicí materiál program B Cílová skupina: rozhodovací složky, politici, investoři IV. PROČ CERTIFIKOVAT PRAKTICKÉ VYUŽITÍ CERTIFIKAČNÍHO NÁSTROJE CESBA PROJEKT CEC5 VŠEOBECNÉ ROZŠÍŘENÍ B IV. CÍL: VŠEOBECNÉ ROZŠÍŘENÍ předání získaných poznatků místním a regionálním orgánům či profesním organizacím příručka pro přenos dobré praxe z veřejného stavebnictví též směrem k soukromému sektoru, obytným domům či kancelářským budovám, zpracovat společný strategický akční plán pro novostavby udržitelných nízkoenergetických veřejných budov

56 Národní školicí materiál program B Cílová skupina: rozhodovací složky, politici, investoři IV. PROČ CERTIFIKOVAT PRAKTICKÉ VYUŽITÍ CERTIFIKAČNÍHO NÁSTROJE CESBA B IV. PROČ CERTIFIKOVAT Přínos jednotlivým subjektům stavebního procesu Developer a investor - certifikovaná budova zaručuje stabilnější tržní cenu budovy Potenciální kupec - nadstandardní kvality, garantované certifikátem Uživatel domu - vyšší uživatelský komfort, kvalitní vnitřní klima, nižší provozní náklady PROČ CERTIFIKOVAT Projektové a stavební firmy - průkaz vysoké kvality a zhodnocení výstupů Společnost - doklad udržitelných přístupů a ochrany životního prostředí Vícenáklady vyšší tržní cena certifikované budovy zpravidla kompenzuje vícenáklady související s dosažením vyšší úrovně kvality prostředí

57 Národní školicí materiál program B Cílová skupina: rozhodovací složky, politici, investoři IV. PROČ CERTIFIKOVAT PRAKTICKÉ VYUŽITÍ CERTIFIKAČNÍHO NÁSTROJE CESBA B IV. PROČ CERTIFIKOVAT Praktické využití CESBA Veřejná zakázka - metodická pomůcka při hodnocení projektů ve veřejných zakázkách, jako objektivní kritérium. Veřejná architektonická soutěž - objektivní kritérium při vyhodnocování architektonických soutěží. PROČ CERTIFIKOVAT Proces projektování - matrice pro projektování, vodítko projektantům, návod, jak postupovat a jaké požadavky respektovat, aby výsledný projekt stavby byl v souladu s kritérii udržitelného stavění. Proces stavby - zásady, implementované do projektu, musí být použity v praxi. Kontrola kvality - použití pro předběžnou verifikaci správného projektového řešení, pro zjištění komplexní kvality a dosaženého stupně udržitelnosti budovy, tedy jako nástroj architekta pro obhájení projektu investorovi.

58 Národní školicí materiál program B Cílová skupina: rozhodovací složky, politici, investoři V. PŘÍKLADOVÉ BUDOVY V RÁMCI PROJEKTU CEC5 PŘÍKLADOVÉ BUDOVY B V. 7 demonstračních budov, pilotních investic projektu CEC5 7 demonstračních budov A příklad certifikací nástrojem CESBA B příkladem dobré praxe C+ příklad špatné praxe C- země Vorarlbersko, Rakousko A + B + C+ LCT Life Cycle Tower (Věž životního cyklu), Dornbirn budova dokončena kraj Vysočina, Česká republika A + B + C Lidmaň Ústav sociální péče, příspěvková organizace město Ludwigsburg, Německo A Gartenstrasse 14 - zařízení péče o děti, pro žáky základní školy s kavárnou a tělocvičnou Magistrát města Udine, Itálie A Umístění fotovoltaických panelů na budovu se vzdělávacími prostory pro děti. město Bydhošť, Polsko A Areál Technické školy údolí řeky Soča, Slovinsko A Rekonstrukce budovy město Trnava, Slovensko A Střední odborná škola v Senici, PILOTNÍ INVESTICE PROJEKTU CEC5

59 Národní školicí materiál program B Cílová skupina: rozhodovací složky, politici, investoři V. PŘÍKLADOVÉ BUDOVY V RÁMCI PROJEKTU CEC5 B V. LCT Life Cycle Tower / Věž životního cyklu Dornbirn, Rhomberg s Fabrik dokončena v prosinci 2012 PŘÍKLADOVÉ BUDOVY - RAKOUSKO Skladba desek, sloupů, prvků fasády a zařízení budov Administrativní budova osmipodlažní dřevostavba s monolitickým komunikačním jádrem. Kombinovaná dřevěná konstrukce pro velké budovy, systém pro budovy do 30ti podlaží a výšky 100 metrů. Minimalizace použití neobnovitelných surovin a energií během celého životního cyklu budovy. cree system architekt Hermann Kaufmann

60 Národní školicí materiál program B Cílová skupina: rozhodovací složky, politici, investoři V. PŘÍKLADOVÉ BUDOVY V RÁMCI PROJEKTU CEC5 PŘÍKLADOVÉ BUDOVY - RAKOUSKO B V. LCT Life Cycle Tower / Věž životního cyklu Výška 27 m, šířka 13 m, délka 24 m, 8 podlaží Individuální prostory k pronájmu - od 100 m 2 do m 2 Fasáda: recyklovaný kov v energetickém standardu pasivního domu cree system architekt Hermann Kaufmann

61 Národní školicí materiál program B Cílová skupina: rozhodovací složky, politici, investoři V. PŘÍKLADOVÉ BUDOVY V RÁMCI PROJEKTU CEC5 PŘÍKLADOVÉ BUDOVY ČESKÁ REPUBLIKA B V. Ústav sociální péče, příspěvková organizace Lidmaň, kraj Vysočina Rekonstruovaný objekt Ústavu sociální péče byl hodnocen nástrojem CESBA již během přípravných prací, vyhodnocení po dokončení

62 Národní školicí materiál program B Cílová skupina: rozhodovací složky, politici, investoři V. PŘÍKLADOVÉ BUDOVY V RÁMCI PROJEKTU CEC5 B V. Školicí centrum Otazník, Intoza Ostrava PŘÍKLADOVÉ BUDOVY Novostavba administrativní budovy byla hodnocena nástrojem CESBA po dokončení. Architekt: Radim Václavík, ATOS-6

63 Národní školicí materiál program C cílová skupina: výkonná složka odborníci, školitelé VI. CERTIFIKAČNÍ NÁSTROJE,CESTA K CESBA C

64 Národní školicí materiál program B Cílová skupina: výkonná složka odborníci, školitelé VI. CERTIFIKAČNÍ NÁSTROJE, CESTA K CESBA C VI. EXISTUJÍCÍ CERTIFIKAČNÍ NÁSTROJE BREEAM První holistický certifikační systém vznikl v roce 1990 ve Spojeném království LEED (Leadership in Energy & Environmental Design, americká asociace Green Building Council. GBC US CERTIFIKAČNÍ NÁSTROJE DGNB V současnosti nejkomplexnějším hodnotící systém, požaduje integrální plánování včetně stanovení cílů udržitelnosti a zohledňuje společenské, ekologické a ekonomické faktory. SBToolCZ od roku 2010 národní schéma SBToolCZ, vychází z mezinárodního schématu SBTool (Sustainable Building Tool) vyvinula: International Initiative for a Sustainable Built Environment (IISBE)

65 Národní školicí materiál program B Cílová skupina: výkonná složka odborníci, školitelé VI. CERTIFIKAČNÍ NÁSTROJE, CESTA K CESBA C VI. CESTA K CESBA Certifikace v soukromé a veřejné sféře Důvody, proč nejsou existující certifikační nástroje míry udržitelnosti používány ve veřejné sféře: CESTA K CESBA - Cena - Doba potřebná pro certifikační proces - Nároky na odbornost certifikátorů - Nároky na kontrolu objektivity a kvality certifikace - Malý zájem pořizovatele na podmínkách a nákladech provozu legislativní díra

66 Národní školicí materiál program B Cílová skupina: výkonná složka odborníci, školitelé VI. CERTIFIKAČNÍ NÁSTROJE, CESTA K CESBA C VI. CESTA K CESBA EU a harmonizace Certifikace míry udržitelnosti budov Proč není certifikace míry udržitelnosti používána ve výstavbě za veřejné peníze? Během vyvíjení nástroje ENERBUILD se prokázalo, že v Evropě existuje příliš mnoho certifikačních systémů a jejich uživatelé jsou dezorientováni. CEC5 závěry : v prostředí veřejných investic, kde chybí přímý ekonomický zájem investora budovy na budoucích provozních nákladech, musí být certifikační nástroj: CESTA K CESBA - jednoduchý, - snadno dostupný, - rychlý, - levný, Výsledek certifikace zjednodušeným nástrojem sice nebude tak kvalitní a objektivizovaný, ale pokryje základní aspekty, určující kvalitu a míru udržitelnosti budovy.

67 Národní školicí materiál program B Cílová skupina: výkonná složka odborníci, školitelé VI. CERTIFIKAČNÍ NÁSTROJE, CESTA K CESBA C VI. KONFERENCE NA CESTĚ K CESBA První CESBA konference - Brussels 10. Října 2012 v Bruselu Požadavek: v hodnoticích systémech budov klást větší důraz na kulturní a architektonické kvality staveb. Byla spuštěna webová stránka pro sdílení výsledků. Konference měla značný ohlas a několik institucí projevila zájem o účast v iniciativě. První CESBA Sprint-workshop Hochhäderich, Vorarlberg října 2013 v Hochhäderich v Rakousku. zástupci různých EU programů (ENERBUILD, CABEE, VISIBLE, CEC5), z jedenácti zemí EU. CESTA K CESBA Druhý CESBA Sprint-workshop Torino 1.července 2014 v Turinu. Společná iniciativa několika UE projektů, regionální rozvojové agentury Vorarlberg a Italských kolegů, pod záštitou a za podpory EU programů ViSiBLE a Alpine SPACE.

68 Národní školicí materiál program B Cílová skupina: výkonná složka odborníci, školitelé C VI. VI. CERTIFIKAČNÍ NÁSTROJE, CESTA K CESBA CESBA předpokládaný vývoj Předpokládaný vývoj CESBA iniciativy CESBA wiki otevřená pracovní a komunikační platforma podklady a informace, zpětná vazba Předpokládaný vývoj CESBA hodnoticího nástroje CESTA K CESBA Výstup projektu CEC5: CESBA Tool V ČR vyvinuta verze: mezinárodní nástroj pro hodnocení míry udržitelnosti budov pro praktické masové rozšíření je nezbytné vyvinout lokalizované verze nástroje CESBA ToolCZ

69 Národní školicí materiál DĚKUJI ZA POZORNOST