Vývoz zboží Jihomoravského kraje v letech 2003 až 2007

Transkript

1 Vývoz zboží Jihomoravského kraje v letech 2003 až 2007 Český statistický úřad v návaznosti na mezinárodní praxi některých států Evropské unie začal v roce 2003 sledovat zahraniční obchod zbožím podle jednotlivých krajů. Statistiku zahraničního obchodu převzal od Ministerstva financí Generálního ředitelství cel. Od února 2004 je Český statistický úřad i výhradním poskytovatelem informací o statistice zahraničního obchodu zbožím. Sběr dat (zdrojem jsou údaje celní statistiky zpracovávané z Jednotných celních deklarací ) a jejich prvotní kontrolu zajišťuje i nadále Ministerstvo financí Generální ředitelství cel. Do úrovně krajů jsou však členěny pouze údaje o vývozu zboží. K určitému zkreslení v obecnosti dochází pouze na základě objemu vývozu zboží s klasifikací nespecifikováno, tedy zboží, u něhož kraj původu není znám. Údaje o dovozu zboží v členění podle krajů se potýkají s problémem jisté nevěrohodnosti. K vysvětlení této skutečnosti lze zjednodušeně říci, že údaje se neuvádí vzhledem k tomu, že v řadě případů není známé přesné místo konečného užití dovezeného zboží. V odstavci na Jednotné celní deklaraci je sice u dovozu uváděn kód kraje určení zboží (kód kraje sídla firmy, která dovoz zboží realizuje). Z tohoto místa je však značná část dovezeného zboží následně distribuována do dalších míst (krajů) České republiky ke konečnému uživateli. Tab.1 Vývoz zboží podle krajů a podíl krajů na vývozu v letech 2003 až 2007 Vývoz zboží (mil. Kč běžných cen) Podíl kraje na vývozu zboží ČR (%) Česká republika ,0 100,0 100,0 100,0 100,0 Hl. m. Praha ,7 5,4 5,7 6,0 5,6 Středočeský ,6 19,9 20,2 19,5 20,1 Jihočeský ,0 5,3 4,7 4,4 4,2 Plzeňský ,8 8,3 7,9 8,2 8,9 Karlovarský ,1 2,9 2,7 2,4 2,2 Ústecký ,8 6,9 7,0 6,8 6,3 Liberecký ,8 4,8 5,0 4,4 4,1 Královéhradecký ,4 5,4 5,0 4,2 4,2 Pardubický ,5 7,6 7,6 7,2 7,8 Vysočina ,2 4,9 4,4 4,3 4,3 Jihomoravský ,4 7,7 7,2 7,1 7,1 Olomoucký ,8 4,6 4,2 3,9 3,8 Zlínský ,3 5,2 5,0 4,8 4,9 Moravskoslezský ,7 10,3 10,8 10,5 10,1 nespecifikováno x 0,7 2,6 6,6 6,3 Údaje o vývozu zboží jsou v běžných cenách, jsou zpracovány ze základních jednotek a následně zaokrouhlovány, čímž mohou vznikat rozdíly. Údaje za roky 2003 až 2006 jsou definitivní podle posledních uzávěrek v daném roce, údaje za rok 2007 jsou zpřesněné podle uzávěrky k V roce 2007 bylo podniky se sídlem v Jihomoravském kraji vyvezeno zboží v hodnotě 175,9 mld. Kč běžných cen. Od roku 2003 se sice objem zboží vyvezeného z kraje postupně zvyšoval, ovšem zatímco v roce 2003 se Jihomoravský kraj na celkovém vývozu ČR podílel hodnotou 8,4 %, v dalších letech se podíl postupně snižoval a v roce 2006 a 2007 činil jen 7,1 %. Tab. 2 Pořadí krajů podle velikosti podílu na objemu vývozu České republiky Hl. m. Praha Středočeský Jihočeský Plzeňský Karlovarský Ústecký Liberecký Královéhradecký Pardubický Vysočina Jihomoravský Olomoucký Zlínský Moravskoslezský Ve srovnání s ostatními kraji byl objem vývozu zboží v Jihomoravském kraji (a tím i podíl na celkovém objemu vývozu České republiky) v roce 2004 a 2005 čtvrtý nejvyšší, v ostatních sledovaných letech pak pátý nejvyšší. Nejvyšší objem vývozu byl shodně vykazován ve Středočeském a Moravskoslezském kraji, Pardubický kraj se v roce 2005 dostal v pořadí objemu vývozu zboží právě před Jihomoravský kraj. Nejnižších objemů vývozu či podílů na celkovém vývozu bylo dosahováno v Karlovarském a Olomouckém kraji. Z tabulky 2 je zřejmé, že neměnné pořadí v žebříčku krajů zaujímal Středočeský a Moravskoslezský kraj v čele, Ústecký uprostřed a Karlovarský kraj na konci pořadí.

2 V tabulce 3 jsou uvedeny i meziroční změny objemu vývozu zboží a pořadí krajů podle tempa růstu. Tyto údaje jsou však spíše orientační, neboť, jak již bylo uvedeno, vývoz je uváděn v běžných cenách (do změny vstupuje nejen meziroční změna objemu vyvezeného zboží, ale i změna ceny zboží). Přesto je zřejmé, že meziroční tempa růstu v Jihomoravském kraji nepatřily v minulém období s výjimkou roku 2006 mezi nejvyšší. Tab. 3 Vývoj vývozu zboží a pořadí krajů podle tempa růstu Vývoj objemu vývozu zboží (%, předchozí rok = 100) Pořadí krajů podle meziroční změny Česká republika 125,7 108,5 114,8 115,5 x x x x Hl. m. Praha 145,1 114,5 119,6 107, Středočeský 134,4 110,1 110,8 119, Jihočeský 111,5 96,5 106,5 111, Plzeňský 133,7 103,1 118,9 125, Karlovarský 117,5 98,8 103,1 105, Ústecký 128,7 109,9 110,5 108, Liberecký 124,8 112,5 100,9 107, Královéhradecký 106,0 99,3 96,5 116, Pardubický 112,0 108,7 107,9 125, Vysočina 119,7 97,8 110,8 116, Jihomoravský 114,9 101,8 113,0 116, Olomoucký 121,8 97,6 106,8 114, Zlínský 124,3 105,2 109,5 117, Moravskoslezský 134,1 113,4 111,6 111, V Jihomoravském kraji se meziroční růst pohyboval od 1,8 % v roce 2005 po 16,0 % v roce V pořadí krajů podle meziroční změny byla nejlepší pozice Jihomoravského kraje, a to třetí, v již uvedeném roce K méně příznivým výsledkům patřilo 11. místo, kterého bylo dosaženo v roce Průměrný roční přírůstek za sledované období měl v Jihomoravském kraji hodnotu 11,3 %, což byla ve srovnání s ostatními kraji hodnota 8. nejvyšší. Maximum bylo v Hlavním městě Praze 21,0 %, nejnižší hodnota byla pak v Královéhradeckém kraji 4,2 % a republikový průměr přírůstků činil 15,9 %. Tab. 4 Vývoz zboží na jednoho obyvatele a pořadí krajů v letech 2003 až 2007 Objem vývozu zboží na 1 obyvatele (tis. Kč běžných cen) Pořadí krajů Česká republika 134,4 168,8 182,6 208,9 239,9 x x x x x Hl. m. Praha 55,6 80,4 91,2 108,4 115, Středočeský 225,2 301,1 327,9 358,2 419, Jihočeský 130,5 145,4 140,0 148,6 164, Plzeňský 194,5 260,2 267,7 316,9 394, Karlovarský 140,6 165,5 163,1 168,1 177, Ústecký 113,0 145,3 159,3 175,9 190, Liberecký 155,0 193,3 216,9 218,2 234, Královéhradecký 161,1 171,0 169,7 163,3 188, Pardubický 231,4 259,8 282,3 303,9 378, Vysočina 137,1 164,2 162,9 180,1 209, Jihomoravský 102,3 117,4 118,8 134,1 154, Olomoucký 102,9 125,4 121,7 129,9 148, Zlínský 121,8 151,6 159,7 175,1 206, Moravskoslezský 105,3 141,5 161,3 180,4 201, Dalším hlediskem pro mezikrajské srovnání může být i výše přepočtu vývozu zboží připadající na jednoho obyvatele. Zde, na rozdíl od absolutních hodnot, byl Jihomoravský kraj v pořadí krajů na opačném konci žebříčku. Na druhé straně si však nepatrně polepšil postavení, a to z 13. místa dosahovaného do roku 2005 na místo dvanácté v roce 2006 a V roce 2007 vývoz zboží na jednoho obyvatele v Jihomoravském kraji dosáhl 154,9 tis. Kč, hodnota byla proti republikovému průměru o 85,0 tis. Kč na obyvatele nižší (tj. o 35,4 %) a mezi kraji byla až 12. nejvyšší, resp. 3. nejnižší. Nejvyšší hodnota přepočteného ukazatele byla v roce 2007 zjištěna ve Středočeském kraji (419,1 tis. Kč na obyvatele), nejnižší naopak v Hlavním městě Praze (115,5 tis. Kč na obyvatele). Z tabulky 3 je zřejmé, že změna pořadí u tohoto ukazatele u některých krajů vcelku výrazně kolísala (např. v Královéhradeckém kraji), avšak v některých se téměř neměnila (Hl. m. Praha, Středočeský, Plzeňský či Liberecký kraj).

3 Graf 1 Vývoz zboží v roce 2007 Středočeský Plzeňský Pardubický Česká republika Liberecký Vysočina Zlínský Moravskoslezský Ústecký Královéhradecký Karlovarský Jihočeský Jihomoravský Olomoucký Hl. m. Praha 115,5 154,9 148,7 177,5 164,8 201,0 190,4 188,9 209,3 206,1 239,9 234,0 378,6 394,4 Vývoz zboží na jednoho obyvatele v roce ,1 Plzeňský Pardubický Středočeský Zlínský Vysočina Královéhradecký Jihomoravský Česká republika Olomoucký Moravskoslezský Jihočeský Ústecký Liberecký Hl. m. Praha Karlovarský 111,4 111,3 108,5 107,8 107,7 105,9 115,5 114,7 116,5 116,0 116,0 117,7 119,1 125,4 125,1 Vývoj vývozu zboží - index 2007/ tis. Kč na 1 obyvatele % Z hlediska teritoriálního členění zboží určené na vývoz v převážné míře směřovalo do zemí Evropské unie, v roce 2003 v rámci ČR tvořil podíl 86,3 % z celkového vývozu (země EU25), v Jihomoravském kraji 81,4 %. V roce 2007 se sice tento podíl v rámci ČR snížil, a to na 85,2 % (země EU27), přesto vývoz do těchto zemí zůstává dominantní ve všech krajích. Teritoriální členění vývozu podle zemí je obsahem tabulky 5. Z tohoto členění je patrný vliv polohy kraje na směr vývozu, moravské kraje mají ve srovnání s ostatními kraji vyšší podíl vývozu na Slovensko, Jihočeský a Jihomoravský kraj podíl vývozu do Rakouska, dalším příkladem je vývoz do Německa v Karlovarském a Plzeňském kraji či vyšší podíl vývozu do Polska v Moravskoslezském kraji. Graf 2 Pořadí států podle podílu na celkovém vývozu Jihomoravského kraje v roce 2007 Německo 24,2 V obecném členění v roce 2007 celkem 87,9 % zboží vyvezeného z Jihomoravského Slovensko 9,9 kraje směřovalo do zemí s vyspělou tržní Rakousko 7,5 ekonomikou (z toho 81,7 % do zemí EU), Polsko 5,7 4,9 % do rozvojových ekonomik, 5,1 % Velká Británie 5,3 do Společenství nezávislých států, 0,9 % Itálie 5,2 do evropských tranzitivních ekonomik Nizozemsko 4,7 a 1,2 % do ostatních států. V grafu 2 je Francie 4,0 8 vybraných zemí, do nichž v roce ,0 5,0 10,0 15,0 20,0 25,0 směřoval nejvyšší objem zboží podíl vývozu (%) vyvezeného z Jihomoravského kraje. T ab. 5 Teritoriální členění vývozu zboží podle krajů - podíl vývozu v % EU27 1) Německo Slovensko Rakousko Polsko Česká republika 86,3 84,1 85,2 37,0 33,6 30,8 8,0 8,6 8,8 6,2 5,6 4,6 4,8 5,5 6,0 Hl. m. Praha 82,3 85,5 84,2 30,9 23,6 27,0 20,7 24,0 21,7 7,1 4,5 4,5 3,9 4,6 5,7 Středočeský 88,8 85,1 87,6 30,2 31,3 28,3 8,5 8,3 6,6 3,8 4,2 3,6 6,9 6,1 5,6 Jihočeský 88,9 87,4 89,5 42,5 37,3 36,9 3,6 4,4 4,3 21,0 19,7 19,1 1,8 2,9 3,7 Plzeňský 93,7 92,7 94,0 71,4 58,9 52,5 2,0 3,0 3,3 2,3 4,3 3,2 1,5 1,7 2,0 Karlovarský 91,7 90,5 91,1 73,7 63,7 63,7 3,0 3,7 4,4 1,7 2,2 2,8 1,5 5,3 4,5 Ústecký 91,1 86,3 88,5 42,6 38,8 37,7 6,0 5,3 6,8 6,6 4,7 3,4 6,6 6,8 7,6 Liberecký 77,7 78,1 81,6 41,1 40,8 42,5 4,3 4,8 5,0 3,0 3,6 3,5 2,5 3,4 4,9 Královéhradecký 86,3 77,2 75,6 37,1 34,0 33,4 6,1 5,7 4,6 4,2 3,5 2,8 4,7 4,8 5,3 Pardubický 85,3 81,8 82,5 24,5 27,4 17,7 3,6 3,9 3,3 3,4 2,9 2,5 1,6 2,2 2,7 Vysočina 87,2 86,4 86,9 39,3 38,8 36,9 6,3 6,3 6,0 10,0 6,7 6,9 4,4 5,5 4,2 Jihomoravský 81,4 79,9 81,7 28,9 24,2 24,2 11,8 11,0 9,9 9,8 10,1 7,5 4,3 5,1 5,7 Olomoucký 83,5 82,9 83,6 28,7 28,6 28,5 10,0 10,7 11,6 5,3 5,0 4,3 7,1 8,1 6,7 Zlínský 81,1 81,3 82,9 32,4 32,7 31,8 10,4 10,9 11,9 4,8 3,7 3,7 5,9 6,3 6,1 Moravskoslezský 83,9 83,6 86,4 27,4 25,5 23,2 13,3 12,5 12,6 7,6 6,7 4,8 8,4 9,6 11,6 nespecifikováno. 75,6 82,2. 10,8 13,4. 16,7 23,6. 5,2 3,4. 8,0 11,3 1) v roce 2003 a 2005 údaje za EU25

4 Zboží určené na vývoz je podle charakteru zatříďováno podle Standardní mezinárodní klasifikace zboží, revize 4 (SITC, rev. 4 - Standard International Trade Classificatin, Revision 4). Hloubka členění je dána počtem míst SITC, rev. 4 na jedno místo obsahuje třídy zboží 0 až 8, jak je zřejmé z tabulky 6. Následuje podrobnější členění SITC, rev. 4 na dvě místa a SITC, rev. 4 na tři místa, které obsahuje již konkrétní výrobky. Tab. 6 Struktura vývozu v krajích a podíl na vývozu ČR podle tříd SITC, rev. 4 v roce 2007 Třídy SITC, rev. 4 na jedno místo Struktura vývozu, podíly v %, celkový vývoz kraje = 100 Česká republika 100,0 2,9 0,6 2,6 2,7 0,1 5,9 20,4 54,1 10,6 Hl. m. Praha 100,0 3,6 2,6 4,6 15,6 0,1 7,4 7,8 48,3 10,0 Středočeský 100,0 2,6 1,1 1,7 0,4 0,0 6,1 9,5 68,0 10,6 Jihočeský 100,0 4,9 1,3 4,4 0,3 0,0 6,1 15,8 54,5 12,8 Plzeňský 100,0 1,7 0,5 1,9 0,0 0,0 0,8 11,6 70,1 13,5 Karlovarský 100,0 0,7 0,9 8,7 2,1 0,1 8,0 37,4 29,8 12,2 Ústecký 100,0 2,2 0,2 3,5 5,8 0,8 15,3 32,0 30,1 10,2 Liberecký 100,0 1,1 0,1 1,6 0,0 0,0 3,1 27,6 52,4 14,1 Královéhradecký 100,0 2,6 0,1 2,5 0,1 0,0 3,3 30,4 53,6 7,4 Pardubický 100,0 1,8 0,0 0,9 0,8 0,0 2,4 8,2 80,0 5,8 Vysočina 100,0 3,3 0,1 3,7 0,0 0,0 2,3 23,0 57,7 9,8 Jihomoravský 100,0 3,8 0,2 1,6 0,4 0,1 5,3 21,2 53,4 14,0 Olomoucký 100,0 7,9 0,2 2,9 0,0 0,2 4,0 24,0 46,7 14,1 Zlínský 100,0 5,8 0,2 2,7 1,8 0,0 10,3 34,9 31,9 12,4 Moravskoslezský 100,0 1,8 0,1 3,6 8,3 0,0 5,5 42,0 32,8 5,8 nespecifikováno 100,0 3,8 0,4 2,4 5,4 0,1 9,9 17,1 48,6 12,0 Podíly krajů na vývozu ČR v %, vývoz ČR = 100 Česká republika 100,0 100,0 100,0 100,0 100,0 100,0 100,0 100,0 100,0 100,0 Hl. m. Praha 5,6 6,9 24,1 9,8 31,7 4,7 7,0 2,1 5,0 5,3 Středočeský 20,1 17,6 38,7 13,0 2,9 5,1 20,9 9,3 25,2 20,1 Jihočeský 4,2 7,0 9,5 7,0 0,4 0,1 4,3 3,3 4,2 5,1 Plzeňský 8,9 5,0 7,8 6,4 0,0 0,1 1,2 5,1 11,5 11,3 Karlovarský 2,2 0,5 3,5 7,2 1,7 2,0 3,0 4,0 1,2 2,5 Ústecký 6,3 4,7 1,9 8,3 13,5 57,5 16,5 10,0 3,5 6,1 Liberecký 4,1 1,6 0,7 2,4 0,0 0,0 2,1 5,5 4,0 5,4 Královéhradecký 4,2 3,8 0,9 4,0 0,1 0,7 2,3 6,3 4,2 2,9 Pardubický 7,8 4,7 0,3 2,8 2,3 0,8 3,2 3,1 11,5 4,3 Vysočina 4,3 4,8 0,6 6,1 0,1 1,9 1,7 4,9 4,6 4,0 Jihomoravský 7,1 9,2 2,5 4,3 1,0 9,4 6,4 7,4 7,0 9,4 Olomoucký 3,8 10,3 1,2 4,2 0,0 8,8 2,6 4,5 3,3 5,1 Zlínský 4,9 9,7 1,8 5,0 3,2 0,8 8,6 8,4 2,9 5,7 Moravskoslezský 10,1 6,2 2,5 13,9 30,7 0,2 9,5 20,9 6,2 5,5 nespecifikováno 6,3 8,1 4,0 5,7 12,4 7,9 10,7 5,3 5,7 7,2 0 Potraviny a živá zvířata 5 Chemikálie a příbuzné výrobky, jinde neuvedeno 1 Nápoje a tabák 6 Polotovary a materiály 2 Surové materiály, nepoživatelné, s výjimkou paliv 7 Stroje a dopravní prostředky 3 Minerální paliva, maziva a příbuzné materiály 8 Průmyslové spotřební zboží 4 Živočišné a rostlinné oleje, tuky a vosky Z první části tabulky 6 je zřejmé, že ve zbožové struktuře vývozu u většiny krajů má nejvyšší zastoupení třída 7 (stroje a dopravní prostředky) a třída 6 (polotovary a materiály). Z podílů krajů na celkovém vývozu ČR, jež jsou uvedeny v druhé části tabulky, vyčnívají např. výrazné podíly Středočeského kraje na vývozu nápojů a tabáku (38,7 %), Hl. m. Prahy a Moravskoslezského kraje u minerálních paliv (31,7 resp. 30,7 %) či Ústeckého kraje u živočišných a rostlinných olejů (57,5 %). Ve zbožové struktuře vývozu Jihomoravského kraje v letech 2003 až 2007 nedocházelo k významnějším změnám ve složení. Nejvyšší zastoupení v jednotlivých letech měly stroje a dopravní prostředky, jejich podíl byl relativně stálý v roce ,4 %, v roce ,9 % a v roce ,4 %. Druhým nejčetnějším artiklem byly polotovary a materiály v roce 2003 tvořily 23,8 % celku, v roce ,9 % a v roce ,2 %. V tabulce 7 jsou pro každý kraj uvedeny vždy 2 druhy výrobků (podle SITC, rev. 4 na 3 místa), jimiž se jednotlivé kraje nejvýrazněji podílely na republikovém exportu daného výrobku. Např. zemní plyn v roce 2007 vyvezly pouze firmy, jež měly sídlo v Hl. m. Praze, 99,8 % uhlí vyvezeného z České republiky pocházelo z Moravskoslezského kraje, 98,9 % exportované vlny a ostatních živočišných vláken mělo původ

5 v Karlovarském kraji, 94,4 % zpracovaného a vyvezeného tabáku vzešlo ze Středočeského kraje a v neposlední řadě z Jihomoravského kraje v roce 2007 pocházelo 89,0 % vyvezených traktorů. Tab. 7 Položky vývozu krajů s největším podílem na celkovém vývozu uvedené položky v roce 2007 Položka 1) Podíl 2) (%) Popis sortimentu zboží Položka 1) Podíl 2) (%) Popis sortimentu zboží Hl. m. Praha ,0 Zemní plyn, příp. zkapalněný ,0 Nápoje nealkoholické Středočeský ,4 Tabák zpracovaný ,1 Automobily osobní Jihočeský ,4 Kanc. potřeby, papírenské zboží ,0 Výrobky ze dřeva j. n. Plzeňský ,3 Monitory, televizní přijímače ,8 Výpočetní technika Karlovarský ,9 Vlna, vlákna živočišná ostatní ,0 Zboží hrnčířské Ústecký ,5 Polyacetáty, polyestery ,0 Polymery etylénu v prvotní formě Liberecký ,9 Zboží skleněné ,5 Výrobky osvětlovací techniky Královéhradecký ,0 Tkaniny bavlněné tkané ,1 Drát železný nebo ocelový Pardubický ,6 Silniční motorová vozidla ,5 Zař. k automat. zprac. dat Vysočina ,3 Dýhy, překližky, dřevotřísky ,1 Čerpadla na kapaliny Jihomoravský ,0 Traktory ,8 Tkaniny textilní jiné Olomoucký ,8 Budovy prefabrikované ,8 El. a mech. zařízení pro domácnost Zlínský ,2 Výbušniny, pyrotechnické výr ,5 Pneumatiky pryžové a duše Moravskoslezský ,8 Uhlí ,5 Výrobky válcované ze železa 1) třídy SITC, rev. 4 na tři místa 2) celkový český vývoz uvedené položky = 100 Tab. 8 Hlavní třídy SITC, rev. 4 na tři místa ve vývozu Jihomoravského kraje v roce 2007 Třídy SITC, rev. 4 na tři místa Podíl 1) (%) Tabulka 8 obsahuje 772 Elektrické přístroje ke spínání elektrických obvodů 5,1 zbožovou strukturu vývozu 699 Výrobky ze základních kovů 4,2 zboží Jihomoravského 716 Točivé stroje elektrické a jejich díly 3,7 kraje v roce 2007, je zde 764 Telekomunikační zařízení a díly, příslušenství televizí 3,6 uvedeno 15 nejvýrazněji 657 Speciální příze, speciální textilní materiály a příbuzné výrobky 3,1 zastoupených tříd podle 773 Prostředky k rozvodu elektrické energie 3,1 SITC, rev.4 na tři místa. 752 Zařízení k automatizovanému zpracování dat včetně periferních jednotek 3,1 Zajímavostí je, že ačkoliv 894 Dětské kočárky, hračky, hry a sportovní potřeby 2,9 export traktorů z kraje 759 Díly apod. ke strojům kancelářským a k automatizovanému zpracování dat 2,8 znamenal 89,0 % exportu 761 Monitory a projektory; televizní přijímače, i kombinované 2,5 traktorů z ČR, na podílu 762 Rozhlasové přijímače, i kombinované 2,2 exportu kraje se tato 722 Traktory 2,1 položka podílí pouze 893 Předměty z hmot plastických j.n. 2,0 hodnotou 2,1 % a export 784 Díly a příslušenství motorových vozidel 1,9 tkanin textilních jiných, 724 Stroje textilní a kožedělné a jejich díly j.n. 1,8 který tvořil 55,8 % Uvedené třídy SITC celkem 44,1 republikového vývozu, 1) celkový vývoz kraje = 100 mezi 15 hlavními třídami výrobků není vůbec. Faktem však je, že export zboží z Jihomoravského kraje je diverzifikován do mnoha oborů, takže i patnáct nejpočetněji zastoupených tříd tvoří pouze 44,1 % exportu z Jihomoravského kraje. V obecnosti lze konstatovat, že vývoz zboží se vyvíjel velmi příznivě. V rámci České republiky bylo v roce 2007 dosaženo nejvyššího objemu vývozu v historii, hodnota 2 476,4 mld. Kč běžných cen byla proti roku 1993 dokonce 5,9krát vyšší. Pozitivní vliv na dosažené výsledky měl především růst průmyslové produkce, zejména ve zpracovatelském průmyslu, dále příliv přímých zahraničních investic (znovu zejména do odvětví zpracovatelského průmyslu). Významnou roli sehrál i příznivý ekonomický vývoj v zemích Evropské unie a růst vývozních cen.