Analýza zdravotního stavu Vsetín - komentář

Transkript

1 Analýza zdravotního stavu - komentář Předkládaný materiál analyzuje a vyhodnocuje nejdůležitější ukazatele a charakteristiky zdravotního stavu obyvatelstva města a okresu a srovnává je s s průměry Zlínského kraje a České republiky. Data zde uveřejněná byla převzata především z oficiálních materiálů Ústavu zdravotnických informací a statistiky České republiky (ÚZIS). Pro hodnocení zdravotního stavu jsou nejčastěji používány incidence a prevalence. určitého jevu (onemocnění). Prevalence udává počet existujících onemocnění v dané populaci a čase. Prevalence může být okamžitá (např. k dnešnímu dni), nebo intervalová (v tomto roce). Incidence vyjadřuje počet nově hlášených onemocnění k určitému datu. (obvykle roční incidence, čili počet případů /rok). Z dalších nejčastěji používaných ukazatelů jsou to tyto: morbidita (nemocnost), mortalita (úmrtnost) a letalita (smrtnost). Nemocnost vyjadřuje počet manifestně nemocných k počtu exponovaných osob, tedy frekvenci nemocí v populaci. Úmrtnost vyjadřuje počet zemřelých v populaci za určitou dobu, nejčastěji za rok na obyvatel. Ukazatel smrtnosti nám říká, kolik z nemocných danou chorobou na ni zemřelo. Pro srovnání ukazatelů zdravotního stavu mezi skupinami populace jsou používány relativní údaje. Relativní údaje se používají proto, aby se odstranil vliv počtu a věku obyvatel u jednotlivých skupin populace. U výše uvedených ukazatelů se nejčastěji používá přepočet na obyvatel. Aby se eliminovaly věkové rozdíly ve srovnávaných celcích, je nutné skutečná zjištěná čísla matematicky upravit standardizovat na hypotetickou věková struktura shodná na všech srovnávaných územích, u nás na evropskou populaci. V použitých tabulkách a grafech jsou zobrazeny dostupné údaje obvykle do konce r U většiny ukazatelů je provedeno porovnání mezi městem, okresem nebo krajem a průměrem České republiky. Důležitější než přesná čísla v jednotlivých letech jsou však trendy vývoje, čili to, zda např. úmrtnost na danou chorobu má celkově klesající nebo stoupající tendenci. Právě z trendů lze předpokládat další vývoj v budoucnosti. Trend má tedy z hlediska zdravotní analýzy stejný, ne-li větší význam než konkrétní hodnota v určitém roce. V některých případech číselné grafy vykazují značné meziroční kolísání, které je způsobeno malými čísly a celková tendence vývoje není dobře patrná. Údaje v rozsahu posledních 3 let ( , resp u nádorů) představují příliš krátký časový úsek, aby bylo možno zhodnotit trend vývoje určitého ukazatele. U údajů za město jsou hodnoty, byť standardizované, zatíženy chybou malých čísel. Proto u údajů za město nelze zcela validně srovnávat s u republikou meziroční kolísání ve městě je příliš velké a sledovaný časový úsek příliš krátký. V těchto případech výkyvů malých čísel je standardizace naopak zdrojem zvýšení chyby. Dále je nutné pro město počítat s jinými než zdravotními vlivy na četnost různých diagnóz např. snadná dostupnost nemocnice může zvýšit počet hospitalizovaných městských obyvatel oproti počtu osob se stejnou diagnózou, ale bydlištěm v malých

2 obcích. Hledání příčin odchylek může být spekulativní, na základě osobní zkušenosti nebo názoru, nepodložené objektivními fakty. Při hodnocení by měl být v každém případě přítomen statistik a lékař-odborník na danou oblast. Zdraví Zdraví je výsledkem působení mnoha faktorů. Je to celkový stav duševní, fyzické a sociální pohody, nikoli pouze nepřítomnost nemoci. Především však je to výslednice životního stylu člověka, úrovně zdravotní péče, genetické zátěže,působení životního a pracovního prostředí. I když názory na význam jednotlivých vlivů se různí, nejčastěji se podíly vlivů na lidské zdraví odhadují takto: životní styl 50% (45-60%), úroveň zdravotní péče 20% (15-25%), genetické determinanty 15%, vlivy prostředí 15%. Z těchto skutečností jednoznačně vyplývá, že nejúčinnější prevencí je pozitivní změna životního stylu (zdravá výživa, nekuřáctví, omezení alkoholu, hojná pohybová aktivita, vhodný denní režim, duševní hygiena, vhodné sexuální chování a specifická prevence nemocí). Pro městské samosprávy potom kvalitní motivační programy, které k žádoucím změnám v životě občanů vedou a podpora zdravotnických i ostatních institucí, které se na tuto primární prevenci specializují. Úroveň zdravotní péče ovlivňuje u civilizačních nemocí více úmrtnost než nemocnost podpora rozvoje klinické zdravotní péče (nemocnice, ambulatní péče) má tedy zejména význam pro řešení již vzniklých onemocnění a snížení negativních dopadů na jednotlivce. Lékařská péče by tam měla být zaměřena nejen na kvalitní léčbu již rozvinutých onemocnění, což vede k poklesu úmrtnosti, ale i na sekundární prevenci aktivní vyhledávání osob s rizikovými faktory a péči o ně. Tento princip přináší mj. také značné finanční úspory Životní prostředí v intravillánu města je nejvíce ovlivněno městskými zdroji znečištění, ovšem řada faktorů vnějšího prostředí je ovlivňovaná příčinami mimo město a tedy i mimo možnosti je ve městě ovlivnit (vzdálené zdroje znečištění, intenzita slunečního záření atd.). Další vnější vlivy, mezi které patří např. sociální úroveň, hrají významnou roli. V řadě prací bylo prokázáno, že vyšší sociální úroveň a vyšší vzdělání dané sociální skupiny jde ruku v ruce se zlepšením zdravotního stavu v dané populaci. Zde je velké pole působnosti pro podporu a motivaci ze strany města i státu ke zvyšování vzdělanosti a životní úrovně občanů. Genetické faktory jsou téměř mimo možnost ovlivnění zdravotní politikou města (vyjma osvěty). Střední délka života Střední délka života je významný ukazatel zdravotního stavu obyvatelstva. Rozdíl mezi muži a ženami je přibližně 7 let ve prospěch žen a to nejen v České republice, ale ve všech státech v Evropské síti organizací pro podporu zdraví. Hranice 70 let byla v ČR překročena u mužů v r. 1996, ve státech EU k tomu došlo již v roce Střední délka života mužů i žen ve Zlínském kraji i v okrese je v souladu s celorepublikovým trendem a neustále se prodlužuje. V současné době je v okrese u mužů 70,4 roku, u žen 77,9 let.

3 78 Střední délka života při narození ženy Střední délka života při narození ženy Zlínský k

4 71 Střední délka života při narození muži Střední délka života při narození muži Zlínský k

5 Nemocnost Ukazatele nemocnosti patří mezi základní kritéria stavu veřejného zdraví. K nejdůležitějším ukazatelům nemocnosti, které nás spolehlivě informují o úrovni zdravotního stavu populace, patří nemocnost na tzv. civilizační choroby, to znamená nemocnost na kardiovaskulární onemocnění, nemocnost na zhoubné novotvary a nemocnost na diabetes mellitus. Tato chronická neinfekční onemocnění tvoří ve vyspělých zemích nejen vysoké procento nemocnosti, ale i úmrtnosti a léčba těchto diagnóz představuje nejvyšší položku finančních nákladů ve zdravotnictví. V nemocnosti na tyto diagnózy zaujímá Česká republika bohužel přední místa v rámci všech vyspělých zemí. Vysoká nemocnost na civilizační choroby je v současnosti největším problémem zdravotního stavu obyvatelstva v České republice. Hospitalizace v nemocnicích Hospitalizovaní dle kraje bydliště na obyv Standardizovaný počet hospitalizovaných mužů i žen na kardiovaskulární onemocnění ve městě je v letech výrazně vyšší než v okrese i v ČR. Údaje se pohybují od 3517 hospitalizací v roce 2003 do 3652,6 v roce Důvody vysokého rozdílu mezi údaji okresu a města nedovedu definovat.

6 B-Hospitalizovaní-muži-oběhová soustava B-Hospitalizovaní-ženy-oběhová soustava

7 Standardizovaná hospitalizace na nemoci oběhové soustavy 3800 počet/ obyv. stand. populace Česká rep. město VS rok Ve výskytu zhoubných novotvarů ( bez dg. jiný zhoubný novotvar kůže) sledujeme v České republice i v našem regionu setrvalý vzestup. Za posledních 20 let vystoupala čísla výskytu (incidence) všech zhoubných novotvarů z 350 na 570 na obyvatel (vč. Dg. jiný zhoubný novotvar kůže). I do budoucna se očekává vzestup. Varovný je zejména počet případů v produktivním věku. V kraji i okrese je příznivější situace ve výskytu zhoubných nádorů než je průměr ČR, a to zejména u žen. V roce 2004 bylo ve městě ě diagnostikováno 501,3 nových onemocnění na obyvatel, to je opět výrazně více než v okrese i v ČR. Ani zde nedovedu definovat důvod.

8 600 Zhoubné novotvary bez dg C 44 na M Zhoubné novotvary bez dg C 44 -na ženy

9 Standardizovaná incidence novovtvarů 550 počet/ obyv. stand. populace Česká rep. město Vs rok Hospitalizace s diagnózou zhoubných nádorů ve městě ě v posledních letech kolísala kolem republikového i okresního průměru, v roce 2005 bylo ve městě hospitalizováno 2180,6 osob/ obyvatel. Standardizovaná hospitalizace na novotvary 2300 počet/ obyv. stand. populace Česká rep. město Vs rok

10 Nádorová onemocnění patří mezi choroby, jimž lze z velké části předcházet a v počátečním stadiu je lze často dobře léčit. Pozdní stadia nádorů jsou ale léčitelná jen těžko a s neporovnatelně většími náklady. Toto je již dlouhodobě prezentováno a veřejnosti je opakovaně doporučováno dbát na vhodnou primární a sekundární prevence (sekundární prevence = časná detekce nádorů v ranném stadiu). Velká části nemocných přesto přichází k lékaři opožděně,kdy nádory jsou již v pokročilém stadiu. Např. u zhoubných novotvarů plic v 80 %, žaludku v 70 %, tlustého střeva a konečníku v 50 %, prsu a rodidel ve 40 %, kůže ve 20 %. Ve včasné detekci nádorů Česká republika zaostává za nejvyspělejšími zeměmi světa. Velkou roli proto hraje vzdělávání veřejnosti v prevenci nádorů i propagace preventivních prohlídek zejména u praktických lékařů a gynekologů. Týká se to také mladé generace, protože výskyt některých nádorů se posouvá do mladších věkových skupin. Standardizovaná hospitalizace úrazů a poranění je v okrese i ve městě výrazně nad republikovým průměrem. Standardizovaná hospitalizace na poranění a otravy 2400 počet/ obyv. stand. populace Česká rep. město Vs rok Úmrtnost Úmrtnost je poměr počtu zemřelých na dané onemocnění k celkovému počtu obyvatel v daném správním celku. Ukazatele úmrtnosti patří mezi základní kritéria stavu veřejného zdraví. Celková úmrtnost v České republice patřila v letech k nejvyšším ve vyspělé Evropě. Pravidelný pokles započal u mužů v roce 1990 a u žen již o několik let dříve.

11 1700 SDR celkem muži SDR celkem muži Zlínský k

12 1000 SDR celkem ženy SDR celkem ženy Zlínský k

13 SDR celkem ženy 2005 <= 1100 <= 980 <= 860 <= 740 <= 620 Nejsou data Min = SDR celkem muži 2005 <= 1600 <= 1440 <= 1280 <= 1120 <= 960 Nejsou data Min =

14 Standardizovaná celková úmrtnost 950 počet/ obyv. stand. populace Česká rep. město Vs rok Od roku 1990 můžeme sledovat trvale sestupný trend úmrtí mužů i žen na nemoci oběhové soustavy. Situace u žen v této oblasti je výrazně příznivější než u mužů. Hodnoty úmrtnosti na KVO žen jsou oproti mužům téměř na polovičních hodnotách. Hodnoty v okrese jsou zejména u mužů nad republikovým průměrem, ještě více nad průměrem ČR je úmrtnost na choroby srdce a cév u obyvatel města, což koreluje i s vyšší hospitalizací na tyto choroby u obyvatel a. Příčiny nedovedu definovat

15 900 SDR na nemoci oběhové soustavy muži SDR na nemoci oběhové soustavy muži Zlínský k

16 600 SDR na nemoci oběhové soustavy ženy SDR na nemoci oběhové soustavy ženy Zlínský k

17 SDR na nemoci oběhové soustavy ženy 2005 <= 600 <= 520 <= 440 <= 360 <= 280 Nejsou data Min = SDR na nemoci oběhové soustavy muži 2005 <= 900 <= 780 <= 660 <= 540 <= 420 Nejsou data Min =

18 Standardizovaná úmrtnost na nemoci oběhové soustavy 550 počet/ obyv. stand. populace Česká rep. město Vs rok Nádorová onemocnění jsou v České republice za nemocemi srdce a cév druhou nejčastější příčinou úmrtí a tvoří cca 25% ze všech úmrtí. Úmrtnost mužů na novotvary obecně má mírně sestupný trend blízký republikovému průměru. Vzrůstající incidence nádorových onemocnění a klesající úmrtnost znamená, že ač onemocní stále více lidí, díky včasné diagnostice a účinnější léčbě se jich ještě více uzdraví nebo dlouhodobě přežívá. Úmrtnost žen i mužů na novotvary obecně je v kraji i okrese nižší než republikový průměr, ve ě se v roce 2004 blíží průměru ČR.

19 400 SDR na novotvary muži SDR na novotvary muži Zlínský k

20 200 SDR na novotvary ženy SDR na novotvary ženy Zlínský k

21 SDR na novotvary ženy 2005 <= 300 <= 260 <= 220 <= 180 <= 140 Nejsou data Min = SDR na novotvary muži 2005 <= 600 <= 520 <= 440 <= 360 <= 280 Nejsou data Min =

22 Standardizovaná úmrtnost na novotvary 300 počet/ obyv. stand. populace Česká rep. město Vs rok Poranění a úrazy. Tato příčina úmrtí je významná zejména u mužů: v ČR představují tato úmrtí dokonce celou desetinu veškerých úmrtí. U žen poranění a otravy v procentuálním vyjádření příčin dosahují méně než polovičních hodnot mužů. Republikový trend u mužů i u žen je od r výrazně sestupný, okres (a v kaji ještě Uherské Hradiště) vykazují nepatrný vzestupný trend úmrtí na poranění a otravy. V okrese i ve městě je počet úmrtí na poranění a otravy relativně vysoko nad republikovým průměrem. Situace není příznivá, neboť se ve většině případů jedná o odvratitelná úmrtí, často osob v produktivním věku.

23 150 SDR na poranění a otravy muži SDR na poranění a otravy muži Zlínský k

24 60 SDR na poranění a otravy ženy SDR na poranění a otravy ženy Zlínský k

25 40 SDR na poranění a otravy ženy, Počet okresů SDR na poranění a otravy muži, Počet okresů

26 SDR na poranění a otravy ženy 2005 <= 80 <= 66 <= 52 <= 38 <= 24 Nejsou data Min = SDR na poranění a otravy muži 2005 <= 200 <= 160 <= 120 <= 80 <= 40 Nejsou data Min =

27 Standardizovaná úmrtnost na poranění a otravy počet/ obyv. stand. populace Česká rep. město Vs rok Ve ě je také vyšší úmrtnost na sebepoškození sebevraždy než je průměr ČR.

28 40 Stand. úmrtnost na úmyslné sebepožk. - muži Stand. úmrtnost na úmyslné sebepožk. - muži 30 Zlínský k

29 20 Stand. úmrtnost na úmyslné sebepoškození - ženy Stand. úmrtnost na úmyslné sebepožk. - ženy 8 7 Zlínský k

30 Standardizovaná úmrtnost na sebevraždy 25 počet/ obyv. stand. populace Česká rep rok Shrnutí závěr Doplnit Poznámky: - 3leté sledování dat města není dostatečné pro relevantní popis a vyhodnocení trendů, rozdíly mezi městem a okresem (ČR) si netroufám zdůvodnit (to bude zastupitele zajímat nejvíc) - standardizace údajů za město zvyšuje chybu malých čísel (město má 30tis. obyv.) - není definitivně ujasněna finální podoba grafů - v některých případech požaduje metodika standardizaci na evropskou populaci, DPS toto nenabízí (hospitalizovaní celkem),