JAK JSME ZDRAVÍ VE VALAŠSKÉM MEZIŘÍČÍ

Transkript

1 JAK JSME ZDRAVÍ VE VALAŠSKÉM MEZIŘÍČÍ Analýza a vyhodnocení základních ukazatelů zdravotního stavu obyvatel ORP Valašské Meziříčí Komise pro Zdravé město Valašské Meziříčí

2 1. Úvod Zdraví je to nejcennější, co máme. Tuto starou pravdu uznáváme, pokud se jedná o individuální zdraví každého z nás, méně často si uvědomujeme, že platí i pro veřejné zdraví, tj. zdravotní stav obyvatel města, kraje nebo země. Bez zdravého obyvatelstva se nemůže země ani město úspěšně rozvíjet v žádné oblasti. Zdraví je stejně cenná hodnota jako svoboda, hospodářská prosperita nebo vzdělanost. Víme ale doopravdy, jak jsou zdraví občané ve Valašském Meziříčí? Na co nejčastěji stůněme, co je nejčastější příčinou úmrtí, jaké vlivy zde na zdraví působí, jak jsme na tom ve srovnání s jinými městy nebo oblastmi České republiky? Tato publikace se pokouší odpovědět na položené otázky. Předkládá výběr údajů o zdravotním stavu, nemocnosti a úmrtnosti obyvatel našeho města, výběr základních demografických dat a také komentuje některé souvislosti i předpokládané další trendy vývoje. Publikace Analýza zdravotního stavu obyvatel města Valašské Meziříčí je určena zejména zástupcům samosprávy a státní správy města, vedoucím pracovníkům institucí, firem, škol, zástupcům neziskového sektoru i všem ostatním zájemcům bez zdravotnického vzdělání. Má za cíl sloužit jako praktický zdroj informací i jako jeden z možných podkladů pro vytváření zdravotní politiky a péče o rozvoj služeb souvisejících se zdravím v našem městě. Analýza byla zpracována podle metodiky, kterou připravilo Ministerstvo zdravotnictví ČR a Národní síť zdravých měst, jejímž je Valašské Meziříčí členem. Garantem Analýzy je Komise pro Zdravé město Valašské Meziříčí, odbornou část připravila Národní síť podpory zdraví, o. s. ve spolupráci s Nemocnicí Valašské Meziříčí a Státním zdravotním ústavem. Data zde uveřejněná pochází především z materiálů Ústavu zdravotnických informací a statistiky České republiky. Mgr. Jiří Pernický místostarosta

3 2. Základní pojmy Na první pohled by se mohlo zdát, že pojmu zdraví každý rozumí, protože toto slovo používáme velmi často už od dětství. Obvykle pro nás zdraví znamená, že nás nic nebolí, že nám nic není. Pojem zdraví však není zdaleka tak jednoduchý. Definice Světové zdravotnické organizace (WHO) popisuje zdraví jako stav úplné tělesné, duševní a sociální pohody člověka, nikoliv pouze jako nepřítomnost nemoci. 2.1 Zdraví a jeho determinanty Definice: Individuální zdraví (WHO): stav úplné tělesné, duševní a sociální pohody člověka, nikoliv pouze nepřítomnost nemoci. Veřejné zdraví: zdravotní stav určité populace, skupiny lidí. Je dáno zejména souhrnem přírodních, životních a pracovních podmínek a způsobem života. Zdraví je výsledkem komplikovaného působení mnoha desítek, ba stovek faktorů, jejichž složení a míra vlivu se mění v průběhu života každého jednotlivce. Tyto faktory nazýváme determinanty zdraví, případně rizikové faktory. Úroveň zdraví (zdravotního stavu) je pak především výslednicí životního stylu (způsobu života) člověka, dále životního a pracovního prostředí a rodinné zátěže. Značný význam má i úroveň zdravotní péče, zejména dostupnost a kvalita léčby a prevence. Střetávají se zde tedy momenty biologické podstaty člověka, přírodní a společenské faktory a konečně možnosti a schopnosti zdravotnického systému. Průměrný odhad podílu jejich vlivu na zdraví je patrný z následujícího grafu. Graf 1: Determinanty zdraví 15% 15% 50% životní styl zdravotní péče genetická zátěž vlivy prostředí 20% I když se odhad podílu jednotlivých determinant v různých odborných zdrojích někdy mírně liší, panuje shoda v tom, že rozhodující vliv na zdraví má životní styl, tj. způsob života každého

4 jedince. Ten je utvářen především stylem výživy, pohybové aktivity, duševní hygieny, rozvržením denního režimu, dále návyky a příp. závislostmi jako je kouření, míra konzumace alkoholu a jiné rizikové chování, ale také typem sexuálního chování, dodržováním hygienických zásad a dalšími faktory. 2.2 Incidence, prevalence, úmrtnost Zdravotní stav obyvatelstva obecně i v jednotlivých regionech, tzn. i ve Valašském Meziříčí, je možné charakterizovat a hodnotit na základě tzv. ukazatelů (indikátorů) zdravotního stavu (zdraví), případně pomocí některých demografických údajů, které se zdravím souvisí. Ukazatele zdravotního stavu jsou založeny především na dvou důležitých událostech na vzniku nemoci a na úmrtí. Ve vztahu k onemocnění se nejčastěji hovoří o incidenci a prevalenci dané nemoci. Definice: Incidence: počet všech nových (nově hlášených, diagnostikovaných) případů onemocnění. Vztahuje se k určitému času a určitému území, tj. k určité populaci. Prevalence: počet všech existujících nemocí v dané populaci i čase. Prevalence může být okamžiková (např. k dnešnímu dni) nebo intervalová (v tomto roce). Nemocnost: počet manifestně nemocných k počtu exponovaných osob v populaci. Úmrtnost: počet zemřelých v populaci za určitou dobu, nejčastěji za jeden rok. 2.3 Absolutní a relativní údaje, standardizace, trendy Základními údaji jsou absolutní údaje, což jsou čísla, která zachycují skutečné počty zemřelých nebo nemocných, a to celkově nebo podle jednotlivých kritérií (podle diagnóz, podle věku, pohlaví apod.) na vybraném území. Tyto údaje však nelze srovnávat mezi jednotlivými územími, např. mezi městem, okresem, krajem a ČR, a to proto, že každý region má zcela odlišný počet obyvatel. Absolutní data se využívají k výpočtům tzv. relativních údajů, které jsou přepočteny ve všech srovnávaných oblastech na určitý počet obyvatel, na tzv. konstantu ve většině případů na 100 tisíc obyvatel. Ke srovnání jednotlivých konkrétních ukazatelů zdraví mezi jednotlivými městy, okresy, kraji a s republikovým průměrem se data dále standardizují metodou tzv. věkové standardizace, tzn. přepočtu ve všech srovnávaných oblastech a v každém období na stejnou věkovou strukturu, jako kdyby všude a v každém období žili stejně staří lidé. To pak skutečně umožní přesně porovnat údaje v různých oblastech státu (města, okresy, kraje) mezi sebou a srovnat s průměrem ČR i s hodnotami v jiných státech. K výpočtům se používají různé standardy, většinou však a je tomu tak i v této práci tzv. evropský standard, tedy jakýsi evropský věkový průměr. Při analýze a hodnocení jednotlivých ukazatelů zdravotního stavu je nutno přihlédnout i k velikosti tzv. statistického souboru, to znamená skutečnému počtu obyvatel v jednotlivých srovnávaných územích. Malé soubory, v tomto případě ukazatele vztahující se k městu Valašské Meziříčí, mívají i po standardizaci a relativizaci výraznější odchylky údajů v jednotlivých letech oproti datům z velkých populací. U údajů za menší celky jsou hodnoty, byť standardizované, zatíženy tzv. chybou malých čísel, zejména v případě nepříliš častých diagnóz. V případech, kdy velikost populace v souboru je menší než 100 tisíc osob, mohou přepočty na 100 tisíc být naopak zdrojem zvýšení chyby. Dále je nutné při hodnocení dat ve městech vždy počítat i s jinými než zdravotními vlivy. Například snadná dostupnost nemocnice může zvýšit počet hospitalizovaných městských obyvatel

5 oproti počtu osob se stejnou nemocí, ale bydlištěm v malých obcích. Snaha o nalezení příčin odchylek může být někdy i spekulativní, na základě osobní zkušenosti nebo názoru, nepodložená znalostí všech faktů a vlivů, proto jsme v nejasných případech odchylky Valašského Meziříčí od republikového průměru nehodnotili. Důležitější než přesná čísla v jednotlivých letech jsou však trendy vývoje, čili to, zda např. úmrtnost na danou chorobu má celkově klesající nebo stoupající tendenci. Právě z trendů lze předpokládat další vývoj v budoucnosti. K vyhodnocení trendu je ale potřebná určitá doba sledování daného údaje. Zatímco data z území České republiky nebo okresů jsou v údajích Ústavu zdravotnických informací a statistiky (dále jen ÚZIS) dohledatelná desítky let zpětně, data na úrovni měst a obcí s rozšířenou působností (dále jen ORP) se sledují teprve od roku 2003 a v letošním roce (2010) jsou k dispozici do roku 2008, čili dostupné je období 6 let, což je poměrně krátký úsek. Data s rozlišením až na úroveň vlastního města Valašské Meziříčí (bez obcí spadajících pod ORP Val. Mez.) nejsou běžně sledována a vzhledem k velikosti města by bylo jejich hodnocení velmi problematické. 3. Charakteristika území a demografické údaje 3.1 Obec s rozšířenou působností Valašské Meziříčí Správní obvod obce s rozšířenou působností (ORP) Valašské Meziříčí zahrnuje katastrální území města, tj. části: Brňov, Bynina, Hrachovec, Juřinka, Krásno nad Bečvou, Krhová, Křivé, Lhota u Choryně, Podlesí, Poličná, Valašské Meziříčí, a dále pak obce: Branky, Choryně, Jarcová, Kelč, Kladeruby, Kunovice, Lešná, Loučka, Mikulůvka, Oznice, Podolí, Police, Střítež nad Bečvou, Velká Lhota a Zašová. K žilo na území ORP Valašské Meziříčí osob, ve vlastním městě Valašské Meziříčí pak osob (2009, zdroj Počet obyvatel v období posledních let mírně stoupá. Tabulka 1: Vývoj počtu obyvatel ORP Valašské Meziříčí Počet obyvatel k Počet obyvatel ve věku 0 14 Počet obyvatel ve věku 65+ Počet obyvatel ve věku 80+ Index stáří [100*(65 +/(0 14))] Počet obyvatel k muži Počet obyvatel k ženy , , rozdíl/5let Tzv. index stáří je dán poměrem mezi počtem seniorů starších 65 let a počtem dětí ve věku do 14 let v přepočtu na 100 obyvatel. Čím vyšší je jeho hodnota, tím více populace stárne a tím nepříznivější demografický vývoj lze očekávat. V šestiletém sledovaném období ( ) došlo v ČR k poměrně výraznému navýšení tohoto indexu, a to v průměru o 16 % a nyní činí v ČR 103,8.

6 V období posledních let vzrůstá v ORP Valašské Meziříčí počet seniorů (osob nad 65 let věku) a tento počet se bude nadále zvyšovat, stejně jako počet obyvatel nad 80 let věku. Právě tato věková skupina a její rodiny potřebují a budou potřebovat širokou škálu sociálních a zdravotních služeb. Současně je potřeba podporovat takové aktivity a programy, které povedou seniory k aktivní péči o vlastní zdraví, aby byla co nejdéle zachována jejich soběstačnost a přiměřený zdravotní stav. Graf 2: Vývoj počtu obyvatel ORP Valašské Meziříčí 3.2 Střední délka života Střední délka života při narození je důležitým demografickým ukazatelem a současně ukazuje na úroveň zdravotního stavu ve sledovaném regionu. Úzce souvisí se všemi determinantami zdraví, jak byly popsány výše. Definice: Střední délka života při narození: střední (průměrný) počet let, kterých se teoreticky dožije novorozenec v daném roce narozený za předpokladu zachování úmrtnostní situace z období jejího výpočtu. Střední délka života tedy představuje pravděpodobnou délku dožití. Není to průměrná délka života žijící populace, jak se někdy mylně lidé domnívají, nicméně se s určitou dávkou opatrnosti dá říct, že jí tento ukazatel odpovídá. Kromě střední délky života při narození je možné tímto ukazatelem vyjádřit i délku dožití pro jiné věkové kategorie, nejčastěji se volí pro 1 rok a dále pro 15, 40 nebo 65 let. Střední délka života se v celé ČR i v jednotlivých územích (krajích či městech) u obou pohlaví prodlužuje. Znamená to, že lidé mají stále větší šanci dožívat se vyššího věku. U žen je střední délka života o několik let vyšší než u mužů. Platí to všeobecně pro populaci nejen v ČR. V Evropě je tento rozdíl přibližně 5 7 let a v posledních letech se délka dožití mužů a žen zvolna přibližuje. Hranice 70 let byla v ČR u mužů překročena v roce 1996, ve státech původní EU k tomu došlo již v roce Hovoříme-li o délce života, pak stejně významné, ne-li významnější je, aby to byla léta prožitá ve zdraví, kvalitně a s pocitem subjektivní spokojenosti. To zahrnuje celou řadu aspektů

7 ekonomických, sociálních, kulturních i zdravotních. Ukazatele tzv. délky života ve zdraví se v současnosti stávají novými ukazateli pro posouzení celkového vývoje vyspělosti společnosti nebo ke srovnání úrovně vyspělosti mezi jednotlivými zeměmi. Vypracování metodologie získání takového ukazatele se věnuje v poslední době velké úsilí a podílí se na něm několik významných organizací v čele se Světovou zdravotnickou organizací (WHO). Poznámka: střední délka života je ukazatel sledovaný 1x za 5 let, proto za ORP Valašské Meziříčí je k dispozici pouze údaj z roku Graf 3: Střední délka života při narození muži Tabulka 2: Střední délka života při narození muži muži ORP Valašské Meziříčí okres Vsetín 66,7 68,6 70,4 72,4 71,5 Česká republika 67,1 67, ,3 Graf 4: Střední délka života při narození ženy

8 Tabulka 3: Střední délka života při narození ženy ženy ORP Valašské Meziříčí okres Vsetín 75,6 76,5 77,9 79,5 79,3 Česká republika 74,8 75,8 77,8 78,7 Střední délka života v ORP Valašské Meziříčí se pohybuje mírně nad průměrem ČR, ale tento rozdíl není významný. Pro představu uvádíme ještě grafické porovnání s ostatními ORP v ČR: Graf 5: Střední délka života při narození muži 2 Střední délka života při narození - muži 2008 <= 77 <= 75.4 <= 73.8 <= 72.2 <= 70.6 Nejsou data Min = 69 Česká republika 74

9 Graf 6: Střední délka života při narození ženy 2 Střední délka života při narození - ženy 2008 <= 83 <= 81.6 <= 80.2 <= 78.8 <= 77.4 Nejsou data Min = 76 Česká republika Úmrtnost 4.1 Celková úmrtnost Celková úmrtnost je v této analýze, pokud nebude uvedeno jinak, vždy uváděna jako tzv. SDR úmrtnost (= Standard Death Ratio). Jedná se o údaje u úmrtnosti (celkové nebo podle jednotlivých příčin), přepočtené na 100 tisíc obyvatel v dané populaci a na tzv. evropský věkový standard, jako kdyby v každé srovnávané populaci žili obyvatelé stejné věkové struktury. Výsledné údaje nejsou totožné s absolutními počty zemřelých, ale takto upravené údaje o úmrtnosti umožňují nezkreslené srovnávání různých populací. S ohledem na skutečnost, že ORP Valašské Meziříčí tvoří výrazně menší statistický soubor než ČR, případně i než okres Vsetín, je patrné, že hodnoty u našeho ORP výrazně více kolísají, než u velkých souborů. Proto byl zařazen také lineární trend vývoje v ORP Val. Mez. Definice: Standard Death Ratio (SDR): teoretická intenzita úmrtnosti na 100 tisíc osob reálné populace s určitým věkově specifickým profilem úmrtnosti za předpokladu věkové struktury populace odpovídající tzv. evropskému standardu. Graf 7: Celková úmrtnost muži

10 Tabulka 4: Celková úmrtnost muži muži ORP Valašské Meziříčí okres Vsetín ,8 Česká republika 1202,8 1178,9 Graf 8: Celková úmrtnost ženy Tabulka 5: Celková úmrtnost ženy ženy

11 ORP Valašské Meziříčí okres Vsetín 753,2 660,6 Česká republika 714,3 710,5 683,4 593,2 783,3 660, ,5 635,1 681,8 599,4 655,8 710,5 690,4 684,8 685,8 703,5 661,8 657,2 680,5 589,3 561,4 624,6 579, ,2 595,4 577 Ukazatele úmrtnosti patří mezi základní kritéria stavu veřejného zdraví. Před rokem 1989 patřila v ČR celková úmrtnost k nejvyšším v Evropě. Pokles započal u mužů po roce 1990, u žen již o několik let dříve. Od roku 1990 celková úmrtnost v celé ČR, ale i ve všech krajích, okresech a zřejmě i ve všech městech výrazně klesá. To souvisí s prodlužující se průměrnou rnou délkou života: lidé žijí déle a úmrtnost (zemřít musíme nakonec každý) je rozložena na delší časové období, čili čísla za jednotlivé roky jsou menší. Stejně jako střední délka života, tak i úmrtnost populace je ovlivněna všemi základními determinantami ami zdraví, tj. především životním stylem, úrovní lékařské péče, kvalitou prostředí i dědičnými předpoklady každého člověka. Je patrné, že úmrtnost u mužů je dlouhodobě vyšší než u žen, což koresponduje i s tím, že se ženy dožívají vyššího věku než muži, a to zhruba o 6 let. U mužů je mírně příznivější trend vývoje celkové úmrtnosti klesá v posledních letech o něco zřetelněji, než je tomu u žen. Trend vývoje celkové úmrtnosti u mužů ve Valašském Meziříčí vykazuje výrazně strmější pokles oproti průměru okresu i republiky, ale krátká doba sledování (6 let) nutí k velmi opatrnému hodnocení tohoto vývoje. 4.2 Úmrtnost podle příčin úmrtí Je dobře známo, že lidé nejčastěji umírají na onemocnění srdce a cév (kardiovaskulární onemocnění), která nyní tvoří asi polovinu všech příčin úmrtí (ČR 2009: 50,4 %). Druhou nejčastější příčinou jsou nádorová onemocnění, tvořící přibližně čtvrtinu všech úmrtí (ČR 2009: 25,7 %). Třetí nejčastější příčinou úmrtí jsou úrazy (ČR 2009: 5,5 % s výrazným rozdílem mezi muži a ženami). Všechny další příčiny úmrtí představují necelou pětinu případů. Graf 9: Struktura příčin úmrtí v ORP Valašské Meziříčí, průměr z let , 2008, muži i ženy To platí pro standardizované údaje celé české populace, ale struktura příčin úmrtí se v jednotlivých věkových kategoriích velmi liší. V případě úmrtí mladých lidí je procentuální zastoupení příčin smrti odlišné. Rozdíly v příčinách úmrtí jsou výrazné i mezi pohlavími.

12 Graf 10: Relativní podíl příčin smrti dle věku v ČR Vnější příčiny (zejména úrazy) jsou dominantní příčinou úmrtí u dětí, mladistvých a mladých dospělých do 35 let. K tomu se u žen od 30. roku věku přidávají úmrtí na zhoubné novotvary (nádory) a u obou pohlaví kardiovaskulární úmrtí. S dále postupujícím věkem klesá podíl smrte a většina úmrtí jde na vrub nádorových onemocnění a nemocí oběhové soustavy. Maximum úmrtnosti na nádory se u žen nachází asi o 10 let dříve než u mužů (u žen 55 roků). U mužů v tomto věku, 50 kardiovaskulární mortalita. Od 70 let věku jsou již u obou pohlaví dominantní příčinou smrti srdečně cévní nemoci Úmrtnost na nemoci srdce a cév Hlavní příčinou úmrtí ve skupině srdečně cévních nemocí (nemoci oběhové s kardiovaskulární nemoci) zůstávají srdeční infarkty a cévní mozkové příhody, které jsou ovšem až důsledkem dlouhodobého procesu chorobných změn srdečně cévního systému. Od 90. let 20. století dochází u nás k pozitivnímu trendu poklesu úmrtnosti což jednoznačně souvisí s výraznými pokroky v medicíně. Zlepšila se také dostupnost špičkové léčby pro široké vrstvy obyvatelstva, ale i diagnostika časných stádií nemocí. U některých skupin obyvatel se odrazily také pozitivní změny v život významně souvisí se stupněm dosaženého vzdělání. Platí, že čím jsou lidé vzdělanější, tím více věnují pozornosti svému zdraví a tím se zlepšuje jejich zdravotní stav. Graf 11: Standardizovaná úmrtnost na nemoci oběhové soustavy

13 Tabulka 6: Standardizovaná úmrtnost na nemoci oběhové soustavy muži muži ORP Valašské Meziříčí okres Vsetín 604,3 556,5 601,4 509,6 543,1 785,4 659,6 718,3 514,1 658,3 494 Česká republika 615,6 602,7 576,8 558,2 560,5 568,5 530, ,2 427,3 542,4 491,9 504,9 477,8 453,7 Graf 12: Standardizovaná úmrtnost na nemoci oběhové soustavy ženy Tabulka 7: Standardizovaná úmrtnost na nemoci oběhové soustavy ženy ženy ORP Valašské Meziříčí okres Vsetín 450, ,5 382,2 369,6 436,5 415,2 380,5 369,3 506, ,5 313,1 345,3 333,2 322,4

14 Česká republika 407,3 401,4 401,4 378,9 375,8 379,4 384,3 356, ,2 306,8 Z přiložených grafů vyplývá, že úmrtnost na nemoci oběhové soustavy se v ORP Valašské Meziříčí pohybovala mírně nad celorepublikovým průměrem, klesá strměji a v posledních letech se k republikovému průměru přiblížila Úmrtnost na novotvary (nádory) Druhou nejčastější příčinou smrti jsou úmrtí na nádorová onemocnění. Trend úmrtí na tato onemocnění je rovněž mírně sestupný, tzn. pozitivní. S ohledem na skutečnost, že celorepublikově naopak výskyt zhoubných nádorů vzrůstá, je pokles úmrtnosti dán především stále se zlepšující a dostupnější léčbou nádorů. Další snižování úmrtnosti může výrazně podpořit rozvoj efektivní sekundární prevence, tj. monitoring a včasné odhalování prvních stádií zhoubných nádorů. Ta jsou léčitelná mnohem lépe než stadia rozvinutá a léčba je pro pacienta méně zatěžující. V neposlední řadě je léčba časných stadií efektivnější i ekonomicky. Graf 13: Standardizovaná úmrtnost na novotvary muži Tabulka 8: Standardizovaná úmrtnost na novotvary muži muži ORP Valašské Meziříčí okres Vsetín 312,2 318, ,3 269,5 287,3 271, ,7 298,5 278,6 Česká republika 329,9 321,4 326,6 317,3 323, ,1 296, ,3 264,4 219,5 256,1 237,9 286,8 277,5 Graf 14: Standardizovaná úmrtnost na novotvary ženy

15 200 SDR novotvary - ženy ORP Valašské Meziříčí okres Vsetín Česká republika Lineární (ORP Valašské Meziříčí) Tabulka 9: Standardizovaná úmrtnost na novotvary ženy ženy ORP Valašské Meziříčí 118,5 118,9 149,6 190,3 95,3 96,4 okres Vsetín 156,6 150,3 159,5 153,4 149,6 146,5 126,2 126,7 148,8 112,5 Česká republika 178,5 180,2 178, ,3 177,4 172, ,9 157 Úmrtnost na novotvary (nádory, nádorová onemocnění) je ve Zlínském kraji i v oblasti vsetínského okresu dlouhodobě nižší, než je průměr České republiky. Tomu odpovídají i data z ORP Valašské Meziříčí. Tento rozdíl je výrazný zejména u žen. V našem regionu je úmrtnost na nádory u žen jedna z nejnižších v České republice, i když meziroční výkyvy jsou výrazné Úmrtnost na poranění (úrazy) a otravy Poranění (úrazy) a otravy představují třetí nejčastější příčinu úmrtí občanů ČR. Existují zde významné rozdíly mezi muži a ženami, mužů umírá z těchto příčin výrazně více než žen (ČR 2009: 7,7 % ze všech úmrtí u mužů, 3,3 % u žen). Úmrtnost na úrazy patří mezi ukazatele, u nichž je možné situaci příznivě ovlivnit preventivními zásahy. Prevence úrazů je nedílná součást výchovy ke zdraví a měla by mít podporu i v místních programech zaměřených na podporu zdraví a bezpečnost obyvatelstva. Graf 15: Standardizovaná úmrtnost na poranění a otravy muži

16 Tabulka 10: Standardizovaná úmrtnost na poranění a otravy muži muži ORP Valašské Meziříčí okres Vsetín 115,2 124, ,1 128,1 175,1 129,9 92,6 112,3 99,5 111,7 Česká republika 91,8 90,7 92,8 89,6 91,3 96,2 88,9 82, ,8 111,7 72,8 109,2 110, , Graf 16: Standardizovaná úmrtnost na poranění a otravy ženy 70 SDR poranění a otravy - ženy ORP Valašské Meziříčí okres Vsetín Česká republika Lineární (ORP Valašské Meziříčí) Tabulka 11: Standardizovaná úmrtnost na poranění a otravy ženy

17 ženy ORP Valašské Meziříčí okres Vsetín 43,7 51,3 38,8 34,3 36,6 63,6 48,2 20,7 28,6 28,8 29,3 Česká republika 35, ,1 33,3 32,7 35,3 33,9 29, ,6 38,2 29,5 30,5 31, ,4 26,1 25 Republikový trend u mužů i u žen je od roku 1985 sestupný. V okrese Vsetín i v ORP Valašské Meziříčí je počet úmrtí na poranění a otravy nad republikovým průměrem a muži zde umírají z tzv. vnějších příčin téměř 3x častěji než ženy. Situace není příznivá, neboť se ve většině případů jedná o odvratitelná úmrtí často mladých lidí a osob v produktivním věku. V posledních letech je ale pokles v našem regionu strmější a údaje se blíží republikovému průměru. Ve Valašském Meziříčí je také vyšší úmrtnost na sebepoškození sebevraždy u mužů, než je průměr ČR, vzhledem k celkově nízkému počtu případů by však hodnocení bylo spekulativní. Graf 17: Standardizovaná úmrtnost na sebepoškození muži Tabulka 12: Standardizovaná úmrtnost na sebepoškození muži muži ORP Valašské Meziříčí okres Vsetín 32,3 20,5 33,4 33,4 35,8 33,2 36,9 27,5 35,9 26,9 29 Česká republika 24, ,8 24,8 23,2 26,1 24,2 23, ,8 32, , ,1 20,8 20 Graf 18: Standardizovaná úmrtnost na sebepoškození ženy

18 Tabulka 13: Standardizovaná úmrtnost na sebepoškození ženy ženy ORP Valašské Meziříčí okres Vsetín 7,1 6,6 3,6 5,6 5,9 2,7 5,7 4,8 6,5 0 2,8 Česká republika 5,6 5,3 5,7 5,3 5,2 5,7 4,6 4, ,4 7,2 3 4,2 3, Úmrtnost nejmladších dětí Zdravotní a sociální úroveň země je také dána mírou úmrtnosti nejmladších dětí: novorozenců a kojenců. V tomto ukazateli se Česká republika řadí mezi nevyspělejší země Evropy i světa. Úmrtnost novorozenců a kojenců klesá již od 60. let minulého století, pozitivní trend se zrychlil v 80. letech. Definice: Novorozenecká úmrtnost: počet zemřelých do 28 dní věku připadající na dětí živě narozených. Kojenecká úmrtnost: počet zemřelých do 1 roku věku připadající na dětí živě narozených. Graf 19: Novorozenecká úmrtnost

19 Tabulka 14: Novorozenecká ozenecká úmrtnost novorozenci ORP Valašské Meziříčí 2,6 Česká republika 2,4 okres Vsetín 3,9 2,6 2,6 4,5 2,4 6,2 2,4 2,3 2 2,3 2 3,9 1,5 1,4 0,7 3, Graf 20: Kojenecká úmrtnost Tabulka 15: Kojenecká úmrtnost

20 kojenci ORP Valašské Meziříčí 5,2 2,6 9 4,8 10,4 0 Česká republika 3,9 3,7 3,4 3,3 3,1 3 okres Vsetín 6,2 1,5 2,8 2,1 5, Nemocnost 5.1 Infekční onemocnění Infekční onemocnění jsou onemocnění způsobená mikroorganismem (původcem) a jsou přenosná ze zdroje nákazy na další osobu nebo osoby. Po staletí tvořily, a v řadě zejména afrických a asijských zemích doposud tvoří, jednu z hlavních příčin úmrtí. Ve zvládnutí problematiky infekcí Česká republika patří k nejvyspělejším státům světa. V posledních desetiletích se podařilo významně snížit až eliminovat většinu vážných infekčních chorob. Nejvýznamnější podíl na tomto úspěchu má bezesporu zvýšení životní úrovně a celkového hygienického standardu, důsledně prováděné očkování a objevy účinné léčby. I dnes jsou však infekce u nás jednou z nejčastějších příčin pracovních neschopností a absencí ve školách. U dětí jsou častým důvodem hospitalizace. Nelze také podceňovat trvalou hrozbu nových neznámých infekcí. Protože infekční nemoci se nejsnáze šíří v podmínkách s nižším standardem hygieny a při zanedbání běžných protiinfekčních opatření, je nutné zejména mezi skupinami sociálně slabých obyvatel, v dětských kolektivech a v potravinářských provozech věnovat trvalou pozornost prosazování a zafixování hygienických zásad a pravidel. Výskyt infekčních nemocí se nejčastěji vyjadřuje incidencí, což je údaj vyjadřující počet nově zjištěných onemocnění na daném území v daném čase, přepočtený na 100 tisíc obyvatel. U infekcí údaj většinou není věkově standardizovaný. Výskyt většiny infekcí podléhá tzv. povinnému hlášení. Řada infekčních onemocnění se však může vyskytovat skrytě (inaparentně), bez zjevných příznaků, a taková onemocnění potom z hlášení unikají. Závažná je skutečnost, že takový nemocný může být zdrojem onemocnění pro další osoby. Definice: Incidence infekčních nemocí: hlášené případy v daném roce na 100 tisíc obyvatel podle trvalého bydliště Tuberkulóza Graf 21: Incidence tuberkulózy

21 TBC ORP Valašské Meziříčí Vsetín Česká republika Lineární (ORP Valašské Meziříčí) Tabulka 16: Incidence tuberkulózy muži + ženy ORP Valašské Meziříčí 11,9 7,1 7,1 4,8 7,1 7,1 Vsetín 12,1 8,8 6,8 11,5 4, ,3 7,5 9,6 9,6 Česká republika 17,5 15, ,9 11, ,1 9,6 9,1 8 Výskyt tuberkulózy u nás je nyní spíše ojedinělý a vzestup před deseti a více lety byl vesměs na účet dovezených nákaz. Vývoj ve všech sledovaných oblastech naznačuje sestupný trend. TBC představuje v současné době riziko hlavně pro osoby žijící ve špatných sociálních podmínkách a pro osoby se sníženou obranyschopností. Nicméně riziko nelze podceňovat, zvláště v poslední době, kdy se stále více uvažuje o změně očkovacího kalendáře Virová hepatitida A+B+C (Infekční žloutenka) Hepatitidy (žloutenky) představují skupinu onemocnění s různými původci, která mají podobné klinické příznaky a průběh. Podle viru, který je způsobuje, rozlišujeme virovou hepatitidu typu A, B, C, D a E. Po překonání jednoho typu žloutenky se nevytváří imunita pro další typy onemocnění, znamená to tedy, že jeden člověk může onemocnět více typy. Nejčastěji se u nás setkáme s hepatitidou typu A, přezdívanou nemoc špinavých rukou, která se snadno šíří zejména v prostředí se sníženou sociální a hygienickou úrovní. Hepatitidy typu B a C mají jiný způsob šíření, mohou se přenášet krví i pohlavním stykem. Hepatitida typu C je rozšířená v komunitách problémových uživatelů drog (injekční aplikace). Graf 22: Incidence hepatitidy A, B, C

22 Tabulka 17: Incidence hepatitidy A, B, C muži + ženy ORP Valašské Meziříčí 11,9 0 28,6 4,8 2,4 Česká republika ,9 14,2 13, ,6 28,1 Výskyt hepatitidy je v ORP Valašské Meziříčí nízký, srovnatelný s průměrem ČR, výraznější meziroční kolísání je způsobeno lokálními přenosy hepatitidy v kolektivech Střevní infekce Střevní infekce patří mezi velmi častá onemocnění. Nejznámější z nich, salmonelóza, byla v 90. letech nejčastěji diagnostikovanou bakteriální střevní infekcí, v posledních deseti letech však její výskyt začal klesat a její místo zaujala infekce s podobnými příznaky a průběhem, kampylobakterióza. Důvod těchto záměn původců souvisí s protiepidemickými opatřeními vůči původcům salmonelózy, ale také s vývojem složitého vzájemného vztahu imunity populace a virulence mikroorganismů. Graf 23: Incidence salmonelózy

23 Tabulka 18: Incidence salmonelózy muži + ženy ORP Valašské Meziříčí 387,9 428,7 297,8 231,3 238,3 Česká republika 263, ,7 244,5 176, ,8 105,6 Graf 24: Incidence kampylobakteriózy Tabulka 19: Incidence kampylobakteriózy muži + ženy ORP Valašské Meziříčí 337,9 490,6 624,3 560,4 602, ,4

24 Česká republika 196,7 196,7 249,8 295,8 221, ,4 Pokles evidovaných případů salmonelózy je v ORP Valašské Meziříčí v souladu s republikovým trendem. Vyšší a na rozdíl od průměru ČR stále stoupající trend výskytu kampylobakteriózy je nutné hodnotit opatrně. Vliv může mít také vyšší počet laboratorně potvrzených nákaz, je tedy možné, že v našem ORP jsou pacientům, zejména dětem, s podezřením na toto onemocnění častěji odebírány vzorky k vyšetření, a tak se větší počet nemocí potvrdí a objeví ve statistikách Pohlavně přenosné nákazy Jako příklady výskytu pohlavně přenosných nákaz uvádíme ve statistikách dostupná data o onemocnění syfilis, kapavkou a HIV/AIDS (virová hepatitida B je zmíněna výše). I když je nutné pamatovat, že způsob šíření u těchto infekcí nemusí být vždy jen sexuálním stykem, pohlavní cesta přenosu je u nich nejčastější. Graf 25: Incidence syfilis (příjice) Tabulka 20: Incidence syfilis (příjice) muži + ženy ORP Valašské Meziříčí Vsetín 2 1,4 0,7 1,4 1,1 7,1 2,1 0 1,4 0 0 Česká republika 6,7 7,1 9,4 13,4 9,6 8,3 6,7 5, ,4 1, ,9 8 8 Graf 26: Incidence kapavky

25 Tabulka 21: Incidence kapavky muži + ženy ORP Valašské Meziříčí Vsetín 8,1 Česká republika 10,3 Tyto pohlavně přenosné nákazy jsou v ORP Valašské Meziříčí diagnostikovány spíše ojediněle, nicméně jejich, byť výjimečná, přítomnost znamená, že dodržování preve pravidel bezpečného sexuálního chování, je stále aktuální. To platí také pro stoupající hrozbu onemocnění virem HIV/AIDS. Graf 27: Počet vyšetření a počet případů HIV/AIDS

26 Graf 28: Výskyt HIV+ případů v ČR podle kraje bydliště Na začátku uplynulého desetiletí se zdálo, že nárůst nových případů HIV/AIDS se v ČR zastavil, ale od roku 2003 pozorujeme opět vzrůst počtu potvrzených infikovaných. Předpokládá se také, že většina HIV pozitivních případů není zjištěna, poměr se nyní odhaduje na cca 1 : 5 v neprospěch podchycených případů infekce (dříve 1 : 10). Prevence HIV/AIDS tak zůstává jednou z priorit zdravotní výchovy obyvatelstva, zejména je potřebná u mládeže na prahu zahájení sexuálního života. Počet zjištěných případů infekce HIV/AIDS od počátku sledování ve Zlínském kraji je v rámci ČR nízký. Data na úrovni ORP nejsou běžně dostupná Hospitalizace Jedním z trendů současné doby je pokles standardizované hospitalizace, tj. snižuje se počet dní, které lidé, bez ohledu na diagnózu, stráví v nemocnicích a dalších léčebných zařízeních. Přesun léčby do domácího prostředí, tam kde je to vhodné, je možný především díky novým účinnějším a šetrnějším metodám léčby. Je výhodný pro nemocného, který léčbu ve vlastním známém prostředí preferuje a lépe snáší, a přináší to také nemalé úspory zdravotnickému systému. Definice: Standardizovaná hospitalizace v nemocnicích: teoretická intenzita hospitalizace na 100 tisíc osob reálné populace s věkově specifickým profilem hospitalizace za předpokladu věkové struktury populace odpovídající evropskému standardu. Graf 29: Standardizovaná hospitalizace celkem (muži a ženy)