PROVOZNÍ PŘÍRUČKA PROVOZNÍ SMĚRNICE ČÁST

Transkript

1 Letecká škola BEMOAIR s.r.o. PROVOZNÍ SMĚRNICE ČÁST E

2 PROVOZNÍ SMĚRNICE PROVOZNÍ SMĚRNICE k provádění leteckých prací provozovatele Letecká škola BEMOAIR s.r.o. jako součást Provozní příručky část E 1.0 ÚVODNÍ USTANOVENÍ V souladu s poţadavkem předpisu L6/I a zákonem č.49/97 Sb. o civilním letectví vydává provozovatel tuto Provozní směrnici, která je závazná pro všechny osoby, které se podílí na přípravě a provádění letového provozu u provozovatele Letecká škola BEMOAIR, s.r.o. Je závazná i pro jiné osoby, které se jakýmkoliv způsobem podílí na letovém provozu. Provozní směrnice musí být pouţívána v souladu s leteckým zákonem a letecko-provozními předpisy vydanými MD ČR, nebo letecko-provozními předpisy státu na jehoţ území je let prováděn. Tato provozní směrnice je jako část D součástí Provozní příručky a musí být při všech letech na palubě letadla spolu s letovou příručkou. Je povinností provozovatele tento dokument vyuţívat v souladu s českými letecko-provozními předpisy a udrţovat je v aktuálním stavu ve vztahu ke změnám předpisů (příp.aic, AIP) a provedené změny a doplňky oznamovat ÚCL. 1.1 ZÁKLADNÍ POVINNOSTI PROVOZOVATELE (a) Předkládat Úřadu civilního letectví předepsané doklady k provádění potřebných zápisů v čs. leteckém rejstříku. (b) K zajištění nároku na náhradu škod vzniklých v souvislosti s provozem letadla, sjednat předem smlouvu o zákonném pojištění (následky odpovědnosti 61 leteckého zákona). (c) Předloţit odboru civilního letectví ministerstva dopravy seznam provozovaných letadel a operativně oznamovat změny v tomto seznamu. (d) Provozovat a udrţovat letadlo v souladu s ustanoveními leteckého zákona a souvisejícími předpisy; provozovatel je povinen si tyto předpisy opatřit, doplňovat je, udrţovat v aktuálním stavu a prokazatelně s nimi seznamovat svůj letecký personál. (e) Letadlo pouţívat pouze k účelům v souladu s Osvědčením letové způsobilosti vydaným ÚCL provozovat jej v souladu s letovou příručkou typu a letově provozní příručkou provozovatele. Letecké práce provádět pouze s typy letadel které jsou uvedeny v provozní specifikací. (f) Pilotáţ letadla svěřit osobě, která je drţitelem průkazu způsobilosti pro příslušnou kategorii letadla, s platnou kvalifikací pro danou činnost a platnou zdravotní způsobilostí (Medical certifikát) (g) Osoby odpovědné za technickou obsluhu musí být drţiteli průkazu způsobilosti leteckého technika s oprávněním pro daný typ letadla vydaný ÚCL. Pozn. 1) Zajišťování komplexní údržby a oprav včetně vedení technické dokumentace, vedení atestátů, náhradních dílů atd., je přípustné pouze na základě oprávnění organizace pro údržbu vydaného ÚCL (h) Zajistit, aby v souvislosti s provozem letadla nebyly přepravovány, ani do letadla vnášeny předměty ohroţující bezpečnost leteckého provozu, zejména zbraně všeho druhu, střelivo, výbušniny, hořlaviny, ţíraviny a pod. Případy pokusů o vnesení uvedených předmětů a materiálů do letadel je nutno hlásit nejbliţšímu oddělení policie. Datum: SMĚRNICE PRO LETECKÉ PRÁCE

3 Pozn. 2) Bod (h) Podrobně řeší Bezpečnostní směrnice a Provozní příručka (dále jen PP) část A9 (i) Místo stálého hangárování a případnou jeho trvalou změnu oznámit ministerstvu dopravy. (j) Kaţdoročně do následujícího roku předloţit odboru civilního letectví ministerstva dopravy roční zprávu, ve které bude uveden po jednotlivých čtvrtletích počet nalétaných hodin, vzletů a specifikace uvedených výkonů. (k) Veškeré incidenty, pozemní a letecké nehody hlásit neprodleně na ÚCL a dle situace na SAR a zabezpečit šetření v souladu s předpisem L13. Pozn. 3) Podrobně řeší PP část A11, (l) ÚCL a Odboru civilního letectví ministerstva dopravy oznamovat změny všech skutečností týkajících se osob statutárních zástupců a osob odpovědných za letecký provoz. (c) Velitel letadla Pozn. 5) Podrobné povinnosti a práva velitele letadla řeší PP části A1-5, A2-4.2, A5-2.1, A5-7 (d) Průkazy způsobilosti létajícího personálu. Funkci velitele letadla u provozovatele můţe vykonávat drţitel: - průkazu způsobilosti ţáka letounů (vydaného provozovatelem) - průkazu způsobilosti soukromého (privátního) pilota letounů (vydaného ÚCL) - průkazu způsobilosti obchodního pilota letounů (vydaného ÚCL) - průkazu způsobilosti dopravního pilota letounů (vydaného ÚCL) - průkazu způsobilosti PPL nebo CPL nebo ATPL (vydaného členským státem JAA) (m) Lety provádět pouze v souladu s leteckoprovozními předpisy, platnými v České republice nebo v souladu s místními předpisy daného státu, jde li o mezinárodní let. (n) Zabezpečit letadla při pohybu na kterémkoliv letišti proti činům nezákonného vměšování a dodrţovat ministerstvem dopravy schválenou bezpečnostní směrnici provozovatele. Pozn. 4) Podrobně řeší PP část A10 a Bezpečnostní směrnice provozovatele 1.2 Vymezení odpovědnosti (a) Povinnosti provozovatele a organizační struktura a řízení. Provozovatel zodpovídá v rámci zákonné odpovědnosti za veškerou leteckou činnost prostřednictvím kvalifikovaných osob zúčastněných na přípravě, provádění a řízení letecké činnosti, za dodrţování leteckoprovozních předpisů, této směrnice, Bezpečnostní směrnice a Letově provozní příručkou. Dále odpovídá za praktickou a teoretickou připravenost všech účastníků k plnění jejich úkolů při letové činnosti. Provozovatel nesmí účastníkům leteckého provozu ukládat úkoly, které by byly v rozporu s uvedenými předpisy s touto směrnicí a LPP. (b) Odpovědné osoby provozovatele Podrobně řeší PP část A kapitola 1 - průkazu způsobilosti PPL nebo CPL nebo ATPL (vydaného FAA) Pozn. 6) Průkazy způsobilosti vydané jiným CAA než ÚCL ČR může provozovatel verifikovat pro létání pouze v rámci soukromého pilota lety pro vlastní potřebu. K tomuto účelu slouží formulář Uznání průkazu způsobilosti. Toto Uznání bude součástí uzavřené smlouvy o Pokračovacím výcviku Jakékoliv jiné verifikace průkazu provádí pouze Úřad civilního letectví, který žadateli stanoví postup a podmínky. Pozn. 7) Podrobné požadavky na kvalifikace pilotů jsou obsaženy v PP částech A5-1, A Kontrolní a inspekční činnost. Letový provoz, údrţba letadel a letecký personál podléhají kontrolní činnosti ÚCL. Přezkoušení odborné způsobilosti, případně mimořádné přezkoušení létajícího personálu provádějí examinátoři s pověřením ÚCL. Provozovatel je povinen svůj letecký personál přezkušovat 1x ročně ze znalostí národních letecko-provozních předpisů a navíc vţdy, kdy to uzná za potřebné. Pokud písemné přezkoušení není provedeno do daného roku, je letecká činnost PIC po tomto termínu zakázána do doby, neţ bude přezkoušení provedeno. SMĚRNICE PRO LETECKÉ PRÁCE 1-2 Datum:

4 Postupy podrobně Viz PP část A-5.4 a A-5.5 Provozovatel musí zajistit přezkoušení pilotů z techniky pilotáţe a schopnosti provádět nouzové úkony. Kde můţe být provoz prováděn podle pravidel letu podle přístrojů, musí provozovatel zajistit, aby schopnosti pilotů provádět IFR lety byla prokázána bud přezkušujícímu pilotovi provozovatele, pověřenému Úřadem nebo inspektoru pilotovi Úřadu dvakrát za 12 měsíců. Dvě takové podobné zkoušky, které se uskutečnily v rozmezí čtyř po sobě následujících měsíců, nelze povaţovat za splnění tohoto poţadavku. K přezkoušeni kvalifikace pilota lze vyuţít letových simulátorů schválených Úřadem v rozsahu stanoveného výcvikového programu, rovněţ schváleném Úřadem. Letové simulátory, schválené Úřadem, lze pouţít pro ty části přezkoušení, pro něţ byly výslovně schváleny. Je-li velitel letadla nebo člen letové posádky drţitelem průkazu, podle něhoţ byl uznán způsobilým k výkonu funkce s podmínkou, ţe bude nosit vhodné brýle, musí mít při výkonu svých povinností snadno dostupné náhradní brýle. Provozovatel nesmí ustanovit pilota do funkce velitele letadla na trati nebo její části, pro kterou nemá v dané době platnou poţadovanou kvalifikaci, pokud nesplní následující podmínky : Kaţdý pilot musí prokázat provozovateli, ţe zná: - trať, která má být letěna a letiště, kterých má být pouţito, včetně znalostí: 1) terénu a minimálních bezpečných výšek, 2) sezónních meteorologických podmínek, 2) meteorologických, spojovacích a zabezpečovacích sluţeb, zařízení a postupů, 4) postupů pro pátrání a záchranu, 5) navigačních zařízení a postupů včetně postupů dálkové navigace spojených s tratí letu, zejména : - příletové, odletové a vyčkávací postupy, - postupy předepsané pro let nad hustě obydlenými místy - postupy pro let v prostorech s hustým leteckým provozem, - překáţky, skutečný situační plán, osvětlení, postupy pro vyčkávání a přiblíţení podle přístrojů - platná provozní minima. Pozn. 8) Výše uvedené se týká převážně provozu IFR, platí ale v patřičné míře i pro lety VFR pokud je to pro takový let použitelné. - Znalosti příletových, odletových a vyčkávacích přibliţovacích postupů mohou být prokázány na schváleném výcvikovém leteckém simulátoru. - Velitel letadla musí jako člen letové posádky nebo jako pozorovatel v pilotní kabině provést skutečně přiblíţení na kaţdé letiště přistání na trati za doprovodu pilota, který je pro toto letiště kvalifikován, vyjma případů, kdy: 1) přiblíţení k letišti není nad obtíţným terénem a postupy pro přiblíţení podle přístrojů, prostředky a zařízení, které má pilot k dispozici jsou podobné těm, se kterými je pilot obeznámen, s tím, ţe k normálním provozním minimům se připočte dodatková hodnota schválená Úřadem nebo je přiměřená jistota, ţe přiblíţeni a přistání můţe být provedeno za VMC 2) sestup z výšky počátečního přiblíţení můţe být ve dne proveden za VMC nebo 3) provozovatel seznámil velitele letadla s přistáním na letišti přiměřenými obrazovými prostředky 4) uvedené letiště sousedí s jiným letištěm, pro které má velitel letadla platné oprávnění přistát. Pozn. 9) Výše uvedené odstavce (od Pozn. 8) se týkají pouze provozu IFR Provozovatel musí udrţovat záznamy o kvalifikaci členů letových posádek a záznamy o způsobu, jakým tato kvalifikace byla dosaţena v souladu s poţadavky Úřadu. 1.4 Posádka a další osoby na palubě letadla (a) Posádku řeší podrobně PP část A-4 (b) Další osoby mohou být na palubě pouze se souhlasem provozovatele. Podle druhu pracovní činnosti mohou být na palubě tyto další osoby: - letecký personál vymezený předpisem L1 a JAR FCL-1 Datum: SMĚRNICE PRO LETECKÉ PRÁCE

5 - kontrolní orgány státního odborného dozoru (MD,ÚCL), - kameraman, fotograf nebo specialista obsluhující speciální zařízení, - pomocníci fotografa při fotoletech - osoby provádějící letecká pozorování při pozorovacích a hlídkových letech, - cestující při sluţebních letech provozovatele, - cestující při letech soukromých a obchodních pilotů, dle jejich kvalifikace. (c) Další osoby na palubě při letech řeší PP část A5-9 (d) Další osoby na palubě při letech soukromých pilotů výcvikových - soukromý pilot musí mít nalétáno na typu nejméně 5 hodin,výjimku můţe povolit vedoucí výcviku - před vzletem musí předat instruktorovi zodpovědnému za provoz seznam osob na palubě - let musí být proveden s ohledem na pasaţéry bez prudkých manévru. Nesmí být prováděny zatáčky s náklonem větším neţ 30, simulování mimořádných situací včetně bezpečnostního přistání a akrobatické obraty. Pozn. 10) Za jeden typ z hlediska potřebného náletu lze považovat stejnou typovou řadu jako z hlediska přestávek v létání. (e) Pojištění osob. - Z hlediska pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem letadla ve smysl ve smyslu par.31 odst.2 Vyhl.108/1997Sb jsou všechny osoby, které nejsou letovou posádkou povaţovány za cestující, na které se vztahuje pojištění dle Směrnice EU 785/ Posádka ustanovená podle letové příručky, není uvedenou pojistkou pojištěna. (f) Poučení osob účastnících se letu. Všechny osoby, které se zúčastní letu musí být před letem poučeny o chování za letu a při mimořádných případech i o pouţití případného bezpečnostního zařízení. K tomuto účelu je vydána Bezpečnostní karta v jazyce českém a anglickém, která je na palubě kaţdého letadla společnosti. Všechny osoby musí být během celého letu upoutány bezpečnostními pásy Přestávky v létání - přezkušování pilotů (a) Provozovatel nesmí ustanovit pilota do funkce velitele letadla, na letounu, na kterém nevykonal nejméně tři starty a přistáni za posledních 90 dnů. Pokud není splněna tato podmínka, musí být pilot absolvovat tzv. přezkoušecí nebo kontrolní let po přestávce (b) Má-li být proveden let s dalšími osobami na palubě musí mít v průběhu předcházejících 90dnů velitel letadla provedeny min. tři vzlety jako velící a jediný pilot na daném typu. (c) Provozovatel nesmi ustanovit druhého pilota k řízení v průběhu vzletu a přistání na typu letounu, na kterém nevykonal za posledních 90 dnů let jako velitel letadla nebo druhý pilot při řízení vzletu a přistání, a nebo neprokázal svou schopnost vykonávat funkci jako druhý pilot na letovém simulátoru schváleném pro tento účel. (d) Provozovatel nesmí ustanovit do funkce velícího pilota ţáka, (S-PIC) který má přestávku od posledního letu ve funkci S-PIC delší jak 15 dnů. Rozsah a obsah kontrolního letu po takové přestávce určí přidělený instruktor. Kontrolní let můţe být nahrazen dalším, nebo opakovacím cvičením. (e) Po celkové přestávce v létání (nebo na typu letadla), delší neţ je uvedeno, musí být se ţákem nebo pilotem proveden kontrolní nebo přezkoušecí let. (f) Obsahem kontrolního letu jsou 3 okruhy, minimálně jeden let musí být proveden s řešením nouzového postupu daného typu, jehoţ povahu určí instruktor. (g) V případě celkové přestávky delší neţ 180 dnů za podmínek VFR/DEN, musí být proveden přezkoušecí let. (h) Obsahem přezkoušecího letu je let v prostoru na kontrolu techniky pilotáţe včetně řešení nouzových postupů a neobvyklých situací vzniklých za letu + okruh ve 300m, okruh ve 150m a při posledním okruhu je proveden nácvik nouzového přistání na letiště. Dobu letu v prostoru určí instruktor na základě osvojení prvků TP a NP pilotem. Celkem 3 vzlety, moţno spojit TP a okruhy. SMĚRNICE PRO LETECKÉ PRÁCE 1-4 Datum:

6 U pilotů jsou letadla řady viz tabulka : (o) Výsledky přezkoušecích a kontrolních letů jsou zapisovány do zápisníku letů přezkušovaného pilota. Typová řada TRENÉR CESSNA-SE ZLÍN TYPY Z-126, Z-226, Z-326, Z-526 C-150, C-152, C-172, C-182 Z-142, Z-43, Z-242, Z Letecké práce provozované jednotlivými typy letadel : (a) Hlídkové, pozorovací,měřící a kontrolní lety : - C-150, C-152, C-172, M-5, C Z-142, Z-43, Z-242, L-200, L-40 (b) Letecké snímkování : - C-150, C-152, C-172, M-5 - Z-142, Z-43, Z-242, L-200, L-40 MAULE LET-ME LET-SE CESSNA-ME M-5, M-7, MX-7 L-200A, L-200D L-40 C-414, C-421 z hlediska přestávek v létáni (a náletu) povaţována za jeden typ. (j) Přípustné přestávky v létání vyšší pilotáţe jsou 180 dní. Při delší přestávce musí být proveden přezkoušecí let. (k) Přípustné přestávky v létání v noci jsou 180 dní. Při delší přestávce musí být proveden kontrolní nebo přezkoušecí let. (l) Při letů skupin jsou přípustné přestávky 360 dní. Při delší přestávce musí být proveden přezkoušecí let. (m) Kontrolní lety provádějí instruktoři min. FI(A),(a), kteří nemají omezení dle JAR-FCL1. (n) Přezkoušecí lety provádí vedoucí výcviku (HT) nebo vedoucí instruktor výcviku, nebo jím pověřený instruktor FI(A) s kvalifikací pro výcvik CPL, ( min. písm. (b) ) a patřičnými kvalifikacemi (ACR, NIGHT, skupiny), nebo letový examinátor (FE) (c) Rozhazování letáků : - C-150, C-152, C-172, M-5 (d) Vleky kluzáků : - Z-142, Z-242, Z-43, M-5 (e) Vleky reklamních transparentů : - Z-142, Z-242, M-5 (f) Letecké práce v lesním hospodářství a ochraně ţivotního prostředí : - C-172, M-5, Z-43, L-200 (h) Výuka leteckého personálu v letecké škole : - C-150, C-152, C-172, M-5, C Z-142, Z-43, Z-242, L-200, L-40 (i) Výsadkové lety : - C Výuka leteckého personálu v letecké škole 2.1 Obecné ustanovení (a) Letecký výcvik se provádí v Organizaci pro praktický výcvik v létání (FTO) v souladu s Osvědčenim FTO vydaným ÚCL a Rámcovými osnovami vydanými ÚCL. Škola můţe pouţívat osnovy AK MOT pro takové druhy výcviku, pro které nemá zpracovány vlastní osnovy. Týká se např. přeškolování na jiný typ, výcviku pilota vlekaře, vysazovače, akrobacie, skupinové slétanosti, přesné navigace apod. (b) Veškerý poskytovaný výcvik musí být prováděn v souladu s předpisem JAR-FCL1 Datum: SMĚRNICE PRO LETECKÉ PRÁCE

7 2.2 Odpovědnosti (a) Vedoucí výcviku (HT) (Viz PP část A ) Vedoucí výcviku má celkovou zodpovědnost za zajištění uspokojivého slučováním letového výcviku, výuky na letovém výcvikovém simulátoru a výuky teoretických znalostí, a za dohled nad pokrokem jednotlivých ţáků. Musí mít rozsáhlé zkušenosti ve výcviku jako letový instruktor k získání průkazů způsobilosti profesionálního pilota a musí se vyznačovat zdravou řídící schopností. Vedoucí výcviku musí mít, nebo musel mít, v průběhu tří let před prvním jmenováním do funkce vedoucího výcviku průkaz způsobilosti profesionálního pilota a kvalifikaci(- e), vydanou(-é) v souladu s Přílohou 1 ICAO, vztahující se k prováděným kursům výcviku v létání. Vedoucí výcviku je zaměstnán na stálý pracovní poměr, je podřízený řediteli společnosti a je odpovědný: - za provádění letů v souladu se všemi příslušnými předpisy jak ČR, tak států v nichţ jsou lety prováděny nebo nad jejichţ územím se prolétává - za seznámení pilotů a instruktorů s platnými nařízeními, předpisy a pravidly; dále je povinen je informovat o změnách týkajících se provádění letů - za styk s Ministerstvem Dopravy, ÚCL a leteckými úřady jiných států - za systematické udrţování a zvyšování kvalifikace létajícího personálu - za vedení záznamu o způsobilosti ţáků, pilotů a instruktorů - za správné vedení záznamů v provozní dokumentaci (palubní deníky, zápisníky letů, výcvikovou dokumentaci) (b) Vedoucí instruktor létání (CFI) (Viz PP část A ) Vedoucí instruktor létání je zodpovědný za dohled nad letovými instruktory a musí: 1) mít nejvyšší průkaz způsobilosti profesionálního pilota vztahujícího se k prováděným kursům výcviku létání; 2) mít kvalifikaci (-ce) vztahující se k prováděným kursům výcviku v létání; 4) mít nalétáno 1000 letových hodin jako velící pilot a navíc minimálně 1000 letových hodin při plnění výukových povinností při výcviku v létání, vztahujících se k prováděným kursům výcviku létání; z nichţ 200 hodin můţe činit přístrojová pozemní doba Vedoucí instruktor létání je zaměstnán na stálý pracovní poměr, je podřízený vedoucímu výcviku a odpovídá za: - praktický výcvik frekventantů školy - dodrţování jednotné metodiky provádění letů - dodrţování posloupnosti výcviku - pomoc instruktorům a pilotům při přípravě k letu, zejména získáváním potřebných informací (c) Instruktor létání Instruktoři musejí mít: (Viz PP část A1-4) 1) průkaz způsobilosti profesionálního pilota a kvalifikaci(-e) vztahující se ke kursům výcviku létání, pro jejichţ vedení jsou jmenováni; 2) příslušnou kvalifikaci instruktora, vztahující se k té části prováděného kursu, např. instruktor přístrojové kvalifikace, letový instruktor, instruktor typové/třídní kvalifikace - Poměr všech ţáků k letovým instruktorům, kromě vedoucího výcviku (HT), nesmí být normálně vyšší neţ 6:1. - Instruktory do jednotlivých kursů výcviku jmenuje vedoucí výcviku. - Kaţdému frekventantu školy mohou být přiděleni pouze 2 instruktoři létání pro jednotlivé fáze výcviku kromě vedoucího výcviku (HT) a vedoucího instruktora létání (CFI). - Instruktoři provádějí pozemní přípravy, letový výcvik, poletový rozbor u svých přidělených ţáků a vedou výcvikovou sloţku ţáka. - Všechny kvalifikace instruktora jsou platné po dobu 3 let. - Instruktoři létání jsou zaměstnáni na plný nebo částečný úvazek. 3) mít kvalifikaci letového instruktora alespoň pro jeden z typů letounu pouţívaných v kursu; a (d) Kázeň ţáků a disciplinární opatření SMĚRNICE PRO LETECKÉ PRÁCE 1-6 Datum:

8 (e) Frekventanti školy jsou povinni dodrţovat ustanovení uvedená v příručce pro výcvik, provozní příručce, v leteckém zákoně, leteckých předpisech, poţárních a bezpečnostních směrnicích provozovatele. V případě porušení některého z výše uvedených dokumentů bude provedeno disciplinární opatření v závislosti na závaţnosti tohoto porušení. Opatření provede vedoucí výcviku a frekventantovi bude přestupek zapsán do zápisníku letů. Vyloučení z výcviku - U závaţného porušení kázně, nebo opakovaného porušení svých povinností, leteckých předpisů a směrnic provozovatele bude provedeno opatření ve spolupráci s ÚCL, případně bude ţák vyloučen z výcviku. Cvičení označená P provádí vedoucí výcviku nebo jím pověřený instruktor. 2.3 Bezpečnost (a) Není-li zde stanoveno, postupuje se dle doplňku C předpisu L-2 (b) Instruktor je ve všech případech velitelem letadla a je odpovědný za bezpečné provedení letu (c) Nácvik nouzového přistání do terénu mimo schválené letiště musí být ukončen v minimální výšce 50m AGL. V případě předvedení instruktorem můţe být tato výška sníţena podle potřeby a rozhodnutí FI s ohledem na okolní překáţky a meteorologickou situaci, ne však níţe neţ 20m AGL. (f) - Pokud ţák nalétá na obsah jednoho cvičení více jak dvojnásobný počet startů resp. hodin, neţ stanoví příručka pro daný druh výcviku, navrhne instruktor, který se ţákem toto cvičení létá, přezkoušení buď CFI, nebo HT výcviku. Ten rozhodne o dalším postupu, navrhne rozsah opakovacích letů a úloh, případně projedná změnu instruktora. V případě, ţe usoudí, ţe se ţákem není moţno dále výcvik bezpečně dokončit, nebo ţe by tak mohlo být na úkor letové bezpečnosti, projedná se ţákem moţnost předčasného ukončení praktického výcviku. Pozn. 11) Kvalifikace do té doby získané žákovi resp. pilotovi zůstávají. Týká se např. Integrovaného výcviku CPL/IR(A), během kterého frekventant kursu získá licenci PPL a další kvalifikace, např. NOC, MEP a.t.d. Schvalování letů / oprávnění k letům Samostatné lety ţáků schvaluje přidělený instruktor v souladu s výcvikovým programem. Na všechny mimoletištní lety musí být vydáno povolení k letu (Příloha 1), které podepisuje přidělený instruktor nebo vedoucí výcviku. (g) Příprava programu létání Přípravu programu létání pro kaţdý letový den a pro jednotlivé ţáky řídí přidělený instruktor, který rozhodne o vhodnosti meteorologických podmínek pro jednotlivá cvičení. Posloupnost jednotlivých cvičení musí být v souladu s výcvikovým programem. Po zvládnutí náplně jednotlivých cvičení ţákem rozhodne instruktor o postupu k dalšímu cvičení podle dále doporučené posloupnosti a moţné souběţnosti plnění cvičení, přičemţ má moţnost kdykoliv opakovaně procvičit náplň předchozích cvičení. (d) Nácvik nouzového přistání na dráhu schváleného letiště je moţné provádět bez výškového omezení, je-li moţno na dráhu bezpečně přistát nebo provést postup nezdařeného přiblíţení. (e) Nácvik nouzového přistání po vzletu do výšky 100m nad letištěm je moţno provádět na dráze, která je dostatečně dlouhá pro bezpečné přistání. (f) Při nácviku bezpečnostního přistání je povoleno provádět prohlídku plochy v průletu po předchozím zhodnocení sklonu terénu a překáţek ve výšce ne niţší neţ 20m AGL a přiblíţení v závislosti na překáţkách aţ do výšky ne niţší neţ 10m AGL (g) Minimální výška nad překáţkami je 20m. Jakákoliv veřejná komunikace se v tomto případě povaţuje za překáţku o výšce 10m. (h) Boční vzdálenost od překáţek musí být minimálně 50m, vzdálenost od nadzemního vedení min. 100m. (g) Všechny manévry v průběhu nácviku přistání musí být prováděny tak, aby nebyla ohroţena bezpečnost osob a majetku na zemi a aby nedošlo k nadměrnému zatěţování obydlených míst hlukem, při dodrţení ustanovení minimální výšky pro let nad zastavěnými místy a shromaţdištěm osob dle ust, předpisu L-2 (h) Přelétávání osob pod výškou 50m je zakázáno. (i) Při výcvikových letech pro letecké práce jsou minimální výšky shodné s výškami povolenými pro příslušnou leteckou práci. Datum: SMĚRNICE PRO LETECKÉ PRÁCE

9 (j) Simulace vysazení motoru u vícemotorových letadel musí být provedena v takové minimální výšce, která umoţní v případě vysazení běţícího motoru bezpečné dokončení letu s pouţitím motoru u kterého bylo instruktorem vysazení simulováno. (k) Skutečné vypnutí jednoho motoru u vícemotorových letadel je moţné pouze u těch typů, kde toto není zakázáno letovou příručkou. (l) Nácvik přistání kluzáků do terénu je moţné provádět i na letiště mimo dráhu, nebo na dráhu v nepouţívaném směru. (m) Pouţití ploch mimo letiště pro nácvik přistání kluzáku do terénu, nebo výcvik vzletů a přistání pilotů vlečných letounů je moţné při dodrţení při dodrţení výše uvedených ustanovení po souhlasu majitele dané plochy a po posouzení vhodnosti plochy osobou odpovědnou za výcvik. Místo pro přistání musí být vhodně označeno, odlišně od označení místa přistání na letišti. 2.4 Další osoby na palubě letadla při výcvikových letech (a) Přeprava cestujících je při výcviku zakázána. (b) Další osoby na palubě letadla při výcvikových letech mohou být: - při letech s maximální vzletovou hmotností (cestující poučené instruktorem o povaze letu), - při navigačních letech, vlastní li jiţ pilot licenci min. PPL a splňuje další podmínky týkající se náletu na typu dané PP provozovatele Letecké školy BEMOAIR.s.r.o.. (osoby musí být uvedené na povolení k letu a seznámené s nouzovými postupy které mohou vzniknout za letu) - při letech podle přístrojů (další účastníci výcviku IR(A), další instruktoři a piloti min s licencí PPL) a osoby, které schválí vedoucí výcviku (HT) - při potřebném doplnění výhledu instruktora při letech v zakryté kabině (osoby poučené o způsobu kontroly volnosti prostoru a o způsobu upozornění instruktora na konfliktní provoz) (a) Výcvik soukromého pilota PPL - dle příručky pro výcvik PPL(A) schválené HT provozovatele nebo dle osnovy AK-MOT schválené ÚCL (viz pozn.14) (d) Modulový výcvik CPL - dle příručky pro výcvik CPL(A) schválené ÚCL (c) Výcvik pro kvalifikaci NOC - dle příručky pro modulový výcvik CPL(A), nebo osnov AK-MOT schválených ÚCL a příručky pro noční létání provozovatele (d) Výcvik MEP - dle příručky pro výcvik MEP schválené ÚCL (e) Modulový Výcvik IFR - dle příručky pro výcvik IR(A) schválené ÚCL (f) Základní výcvik instruktora - dle příručky pro výcvik FI(A) schválené ÚCL Výcvik instruktora pro MEP (d) -dle příručky pro výcvik FI(A),(d) schválené ÚCL Výcvik instruktora pro IFR (e) -dle příručky pro výcvik FI(A),(e) schválené ÚCL Pozn. 12) Označení výcviku koresponduje s označením kvalifikace instruktora pro poskytovaný výcvik, např. instruktor mající za kvalifikací FI(A) písmeno (a) a (c) může poskytovat výcvik pouze do úrovně soukromého pilota a výcvik létání v noci. (g) Výcvik pro doloţku zkušebního pilota - dle příručky pro výcvik TST schválené ÚCL (h) integrovaný výcvik dopravního pilota - dle příručky pro výcvik ATPL(A) schválené ÚCL Dále poskytované druhy výcviku : - V souladu : (1 výcvik pilota vlekaře - dle osnov AK-MOT schválených ÚCL (2) výcvik akrobacie dle osnov AK-MOT schválených ÚCL (3) výcvik pro vleky z polí - dle osnov AK-MOT schválených ÚCL 2.5 Poskytovaný výcvik Druhy poskytovaných výcviků : - V souladu s osnovami FTO-002 : (4) výcvik pilota vysazovače - dle osnov AK-MOT schválených ÚCL (5) přeškolovací výcvik SEP - dle osnov AK-MOT schválených ÚCL SMĚRNICE PRO LETECKÉ PRÁCE 1-8 Datum:

10 (6) výcvik ve skupinové slétanosti - dle osnov AK-MOT schválených ÚCL (7) výcvik v přesné navigaci - dle osnov AK-MOT schválených ÚCL Pozn. 13) Použití osnovy AK-MOT je se souhlasem AeČR. Přeškolovací výcvik pilota nebo instruktora zaměstnance provozovatele bude prováděn podle Rámcových osnov ÚCL. Pozn. 14) Výcvik PPL dle osnovy AK-MOT bude prováděn pouze v případě nutnosti dokončit výcvik u žáka, který přešel z jiné FTO nebo registrovaného zařízení, ve kterém výcvik podle této osnovy zahájil. 2.6 Zápisníky letů pilotů a žáků - Pro zápisy letů se pouţívají schválené zápisníky, které odpovídají poţadavku JAR FCL Zápisník si vede kaţdý pilot nebo ţák samostatně podle pokynů uvedených v zápisníku. - Do zápisníku se zapisují veškeré kvalifikace, typy, oprávnění, praktická a teoretická přezkoušení, záznamy o leteckých nehodách, incidentech, zákazech činnosti a pochvalách. - Přidělený instruktor a vedoucí výcviku provádí namátkové kontroly vedení zápisníků. Zápisník se dopisuje vţdy po letovém dnu. - Na konci kalendářního roku nebo při kaţdém předloţení ÚCL za účelem provedení zkoušky se provádí uzávěrka zápisníku. - Roční uzávěrku zápisníku provádí pilot (ţák) a předkládá ke kontrole a potvrzení provozovateli. 2.7 Skupinové lety (a) Vedoucí skupiny odpovídá za důkladnou a úplnou přípravu a provedení letu ve skupině, včetně dohody o předávání pokynů jak pomocí radiostanice, tak vizuálně. (b) Vedoucí skupiny odpovídá za dodrţení minimálních výšek a vzdáleností od překáţek všech letadel ve skupině. (c) Vedený je povinen plnit pokyny vedoucího skupiny s vyjímkou případu, kdy se od skupiny oddělí. Tím přebírá veškerou odpovědnost za další průběh svého letu. (d) Skupinové lety mohou provádět pouze piloti, kteří byli pro tuto činnost řádně vycvičení a přezkoušeni a mají oprávnění ke skupinovému létání zapsáno v zápisníku letů. 3.0 LETY V NOCI 3.1 Obecně Do výcviku v noci mohou být zařazeni piloti kteří : - jsou přeškoleni na typ na kterém budou výcvik provádět a mají na něm nalétáno - ve dne min. 5hodin a v zakryté kabině na tomto typu min. 30minut (za typ se považuje z hlediska náletu 5h řady jako z hlediska přestávek) - odlétali min 30minut v zakryté kabině za posledních 12měsíců na jakémkoliv typu - mají odlétáno cvičení na vybírání nezvyklých poloh v zakryté kabině - před plněním cvičení "Traťové lety VFR v noci" musí být odlétáno min. cvičení na cvičné lety podle přístrojů s vyuţitím radionavigačních zařízení a/nebo GPS v zakryté kabině. - další podmínky a postupy v souladu s platnými předpisy a AIP ČR jsou uvedeny v příručce pro výcvik k získání kvalifikace NOC vydané provozovatelem a schválené HT a CFI. 3.2 Provozní podmínky Lety v noci se provádějí za následujících podmínek: Let je povaţován za noční tehdy, jeli proveden v době mezi koncem občanského soumraku a začátkem občanského svítání, které je uvedeno pro dané letiště tabulkou AIP ČR část GEN 2.7 (a) Plánování letů Při letech z nebo do TMA/CTR (MCTR) se musí podat buď letový plán, nebo musí být oznámeny rádiem následující údaje o letu : - identifikace letadla - typ letadla - poloha letadla - trať letu / prostor činnosti - poţadovaná hladina letu - letiště zamýšleného přistání V případě traťových nočních letů VFR je nutné vţdy podat letový plán. V případě letů na letišti leţící v CTR/MCTR je doporučeno podat letový plán. Datum: SMĚRNICE PRO LETECKÉ PRÁCE

11 (b) Letištní lety - na letištní lety VFR v noci předkládá provozovatel plán činnosti stanovištiafis (doporučeno podat letový plán) - minimální výška u letištních letů VFR v noci musí být 1300ft AGL a 1000ft AAL při letu po okruhu. - při všech letištních letech nad 5000ft AMSL musí mít letoun odpovídač SSR - letadlo musí být na spojení s AFIS a nebo s ATC (dle činnosti) - letištní let je let do max. vzdálenosti do 10NM (18km) od letiště vzletu (c) Traťové lety - letadlo kromě vzletu a přistání nesmí letět v menší výšce neţ 2000ft AGL - při traťových letech VFR v noci musí být stanoveno náhradní letiště - letadlo musí mít navigační zásobu paliva a oleje jako při letu IFR - při všech traťových letech musí mít letadlo odpovídač SSR v módu C - letoun musí být vybaven pevně zastavěným radionavigačním zařízením - na traťové lety v noci se předkládá letový plán - traťový let je let vně CTR nebo MCTR, nebo do větší vzdálenosti neţ 10NM (18km) od vztaţného bodu letiště vzletu. (d) Meteorologické podmínky - při letištních nočních letech VFR nesmí být dohlednost menší neţ 5km - při traťových nočních VFR letech nesmí být dohlednost niţší neţ 8km - v prostoru třídy G, nebo v řízeném prostoru do 1000ft AGL musí být let proveden mimo oblačnost a za viditelnosti světel na zemi. - u všech letů nad 1000ft (300m) AGL musí být dodrţena vzdálenost od oblačnosti 1,5km horizontálně a 300m vertikálně. (e) Před spuštěním motoru je velitel letadla povinen zapnout polohová světla. Po spuštění motoru musí být zapnuta protisráţková světla. (f) Lety v noci je moţné provádět pouze při oboustranném radiovém spojení a na letišti pouţívaném pro výcvik v nočním létání musí být vţdy minimálně sluţba AFIS. (g) Není li zde stanoveno, vztahují se na provádění nočních letů další pravidla uvedená v AIP ČR část ENR Technika (letadla pro noční lety) (a) Vybavení letadla Všechny Ietouny při nočních Ietech musí být vybaveny dle článku 6.7. předpisu Provoz letadel L6/I 1) Letoun, který má být pouţit pro noční lety musí být vybaven následujícím přístrojovým vybavením a výstrojí : - magnetickým kompasem - přesnými palubními hodinami udávajícími hodiny, minuty a sekundy - jemným citlivým barometrickým výškoměrem - systémem pro indikaci rychlosti letu /rychloměrem/ - zatáčkoměrem s příčným sklonoměrem - ukazatelem letové polohy /umělý horizont/ - ukazatelem kurzu /směrovým setrvačníkem/ -indikací správné činnosti napájení gyroskopických přístrojů - teploměrem vnějšího vzduchu - variometrem - snadno přístupnou skříňkou první pomoci - hasicími přístroji dle předpisu L6 - schválenou funkční radiostanicí pro všechny kmitočty leteckého pásma - světly poţadovanými předpisem L2 pro letouny za letu nebo při provozu na pohybové ploše (polohová světla, pojíţděcí reflektor) - přistávacím světlometem - osvětlením všech přístrojů a zařízení nutných pro zajištění - bezpečného provozu letounu - osvětlením všech prostorů pro cestující a posádku - přenosnou elektrickou svítilnu pro kaţdé pracovní místo člena posádky - náhradní sadou pojistek pro veškeré elektrické přístroje u kterých lze pojistku za letu vyměnit. - odpovídačem SSR v módu A a C při letech nad 5000ft AMSL, (doporučuje se při všech letech) SMĚRNICE PRO LETECKÉ PRÁCE 1-10 Datum:

12 2) Kromě tohoto vybavení musí být pro všechny noční přelety letoun vybaven : - radionavigačním zařízením (alespoň VOR nebo ARK, nebo pevně zabudovaná GPS) - odpovídač SSR pracující v módu C (b) Typy letadel pro výcvik, údrţba - pro výcvik je moţné pouţít následující typy: Z-43, Z-142, C-I72, L-200, C-152, C-150 a C letadla musí být v kategorii Pro letecké práce a nesmí mít v Osvědčení letové způsobilosti zapsáno : Jen denní lety VFR - letadla musí vybavením odpovídat povaze letu v noci (místní / traťové) - noční lety je zakázáno provádět s letouny, u jejichţ pohonných jednotek je počet nalétaných hodin od výroby, částečné nebo úplné GO, nebo po výměně motoru menší neţ 10 hodin. - před nočním létáním je nutno po denním provozu připravit letoun v rozsahu předletové prohlídky, zejména co se týká paliva a olejové náplně + provést kontrolu osvětlení a radia. 3.4 Letiště pro noční lety Letiště, na kterém se bude provádět výcvik v noci za VFR musí být takto schválené pro noční provoz. Výcvik se bude provádět na letištích vyhovujících a schválených v AIP ČR díl III. 4.0 VYHLÍDKOVÉ LETY. Od se v Letecké škole Bemoair s.r.o. tato činnost neprovádí s ohledem na Nařízení komise ES č. 8/ VLEKY REKLAMNÍCH TRANSPARENTŮ 5.1 Letouny K vlekům reklamních transparentů mohou být pouţívány pouze letouny, které mají v osvědčení letové způsobilosti povoleny vleky kluzáků a jsou vybaveny schváleným vlečným zařízením. 5.2 Posádka (a) Velitel letounu musí mít kvalifikaci pilota vlekaře a musí být pro tuto činnost poučen a zacvičen. Musí být seznámen s přípravou transparentu, jeho rozvinutím, způsobem vzletu, vlivem vlečeného transparentu na pilotáţ a výkony letounu. Dále musí být seznámen s řešením zvláštních případů při těchto letech. Toto proškolení musí mít zapsáno v zápisníku letů. (b) Lety s transparentem lze provádět i ve dvojčlenné posádce. V tomto případě musí být i druhý člen posádky poučen o chování při mimořádných situacích, které mohou nastat během letu. 5.3 Provedení letu Vzlet letounu můţe být prováděn bud'spolu s transparentem vlečeným ze země nebo sběrem transparentu kotvou z branky. Lety s reklamním transparentem mohou být prováděny ve výšce minimálně 150 m nad zemí a mimo zastavená místa. Ve všech případech musí být dodrţeny pravidla VFR. Odhoz transparentu se provádí do stanoveného prostoru na letišti z výšky nejméně 50 m nad zemí. (a) Vzlet s transparentem. - Pilot je před letem povinen zkontrolovat transparent, jeho stav a správné zavěšení. - Vzlet provede bud' s rozvinutým transparentem ze země nebo zachycením z branky kotvou na vlečném laně průletem, při navedení na branku ve správné výšce, pomocí radiového spojení. (b) Sebrání transparentu ze startovací branky: - Vzlet letounu provede pilot normálním způsobem se zapojeným vlečným lanem, které má na konci tříramennou kotvu. - Transparent sloţený ve tvaru harmoniky u pravé tyče vně startovací branky ve vymezeném prostoru mimo VPD. - Záchytná smyčka musí být zavěšena volně na vrcholech branky Datum: SMĚRNICE PRO LETECKÉ PRÁCE

13 - Branku představují dvě tyče vysoké cca 2 m nad zemí a 7 m vzdálené; její orientace musí být taková, aby let kolmo přes ní byl prováděn ve volného prostoru - Signalizace pro řízení náletu k sebrání transparentu z branky vlečenou kotvou musí být předem dohodnuta mezi pilotem a naváděčem, případně se nahrazuje radiovým spojením. (c) Při letech s transparentem musí být dodrţeny minimální výšky stanovené ust.4.5 předpisu L 2, zejména s ohledem na lety nad hustě zastavěnými místy aby v případě nouze nebyly ohroţeny osoby a majetek na zemi. (d) Sestupný let a odhoz transparentu. - Sestupný let provádí s transparentem provádí pilot v bezpečném a volném prostoru tak, aby vlečeným transparentem neohrozit jiné letouny - Transparent se odhazuje z výšky 50m AAL nad letištěm mimo RWY do volného prostoru a musí být co nejdříve odstraněn z provozní plochy. 5.4 Řešení mimořádných případů při vleku transparentu (a) Při jakémkoliv nenormálním průběhu vzletu s transparentem je nutno vzlet okamţitě přerušit (b) Při přetrţení některého lana závěsu, při roztočení transparentu, ztrátě stability transparentu, jeho roztrhání a ztrátě závaţí musí pilot rozhodnout jak o bezpečnosti dalšího letu, tak i o bezpečnosti jeho případného odhozu a zváţit následky případného odtrţení transparentu. (c) V případě, ţe se pilot rozhodne z hlediska bezpečnosti dalšího letu transparent odhodit mimo letiště, musí let vést mimo obydlená místa a transparent odhodit tak, aby nedošlo ke škodám na majetku, případně k ohroţení osob na zemi. 6.0 VLEKY KLUZÁKŮ A LÉTÁNÍ S KLUZÁKY 6.1 Provoz s kluzáky u provozovatele Letecká škola BEMOAIR s.r.o. - Letový provoz s kluzáky se provádí výhradně v rámci letecké školy. - Základní výcvik pilota kluzáku provozovatel Letecká škola BEMOAIR neprovádí. - Ostatní druhy výcviku se provádí v souladu s osnovou AK-PL a to výhradně pro rekreační a sportovní činnost. - Vzlety kluzáků se provádí vlečením - Za provoz kluzáků zodpovídá HT nebo jím pověřený instruktor s kvalifikací GLD-FI. - Vlečení (dále aerovlek nebo vlek) je let, při kterém motorové letadlo vleče kluzák / kluzáky za účelem vzletu a následného stoupání do výšky a prostoru, vhodného pro zamýšlenou činnost kluzáku nebo jeho přepravy do místa plánovaného přistání, které je jiné neţ letiště vzletu. Vlečení je také let, při kterém letadlo vleče transparent 6.2 Aerovlekový provoz (1) Odpovědnosti Za aerovlekový provoz, který je předmětem leteckých prací zodpovídá HT nebo jím pověřený instruktor FI(A) s potřebnými kvalifikacemi. Do funkce pilota vlekaře nesmí být ustanoven pilot s průkazem způsobilosti PPL, pokud bude aerovlek prováděn za účelem poskytnutí letecké práce jinému provozovateli. V případě aerovleku pro vlastní potřebu provozovatele, (sluţební vleky a převleky) můţe být do funkce velitele ustanoven pilot s licencí PPL(A), kvalifikací SEP / TOW, který je pro provozovatele z hlediska zkušeností přijatelný. Tohoto pilota-vlekaře můţe určit instruktor odpovědný za provoz v konkrétním letovém dni. (2) Typy letadel U provozovatele Letecká škola BEMOAIR s.r.o. mohou být pro aerovleky pouţity následující typy vlastních, nebo pronajatých letadel : Z-142, Z-43, Z-37, M-5-210C, Z-242L, Z-226MS, Z-326MF, Z-526AFS Pro aerovleky z nouzových ploch (polí) mohou být pro aerovleky pouţity následující typy vlastních, nebo pronajatých letadel : M-5-210C, Z-37 nebo L-60 SMĚRNICE PRO LETECKÉ PRÁCE 1-12 Datum:

14 (3) Aerovleky obecně a) k aerovlekům musí být pouţito pouze k tomuto účelu schválené letadlo vybavené schváleným vlečným zařízením, zpětným zrcátkem a musí být pouţito vlečné lano stanovené délky s nejméně jednou mechanickou pojistkou o stanovené pevnosti. b) Velitel vlečného letadla musí být drţitelem kvalifikace TOW (aerovleky). Pro aerovleky z ploch, které nejsou letištěm, musí splnit další podmínky uvedené v ust c) Velitel kluzáku musí mít pro provádění vícevleků nebo pro provádění vleků z ploch, které nejsou letištěm zapsáno v zápisníku letů oprávnění na základě absolvování výcviku dle schválené osnovy. d) Provozovatel vlečného letadla je oprávněn stanovit povinnost vybavení záchranným padákem, je-li to technicky moţné, s jehoţ pouţíváním musí být pilot předem řádně seznámen. Letová posádka kluzáku a případně cestující musí být při vlecích prováděných ve výšce větší neţ 1000 ft / 300 m AGL vţdy vybaveni záchrannými padáky. Všechny osoby na palubě vlečného letadla nebo kluzáku, pro které platí povinnost vybavení záchrannými padáky, musí mít v průběhu celého letu tyto záchranné padáky řádně připevněny k tělu za účelem pohotového pouţití v případě nouze a musí být s jejich pouţíváním předem řádně seznámeny. (4) Délky vlečných lan a) - minimální délka jednoduchého lana pro vleky z letišť je 40 m b) - minimální vzdálenost vzdálenějšího konce kratšího lana od zádě vlečného letadla u dvojvlekových lan je 25 m c) - maximální délka nástavce lan u dvojvlekových lan (je-li pouţit) je 5 m d) - minimální rozdíl délky lan u dvojvlekového lana je 20 m e) - minimální délka lana pro vleky z kratších ploch které nejsou letištěm je 25 m f) min. délka lana pro vlek transparentu je 20 m (5) Vleky kluzáků a) Před vzletem musí být vlečné letadlo i kluzák postaveny do osy vzletu. b) Při dvojvleku se kluzák na kratším laně staví blíţe k prodlouţené ose vlečného letadla neţ kluzák na delším laně, ne však přímo do osy. Osy obou kluzáků musí být rovnoběţné s osou vzletu. Vlečné lano nesmí procházet pod výškovým kormidlem předního kluzáku, musí být vzdáleno od okrajového oblouku jeho vodorovné ocasní plochy minimálně 0,5 m. c) Při boční sloţce větru vůči ose vzletu se na návětrnou stranu staví kluzák na kratším laně. d) Při vzletu musí pomocník přidrţovat křídlo kluzáku v poloze vhodné pro počáteční rozjezd dle pokynů pilota kluzáku. Pomocník kluzák doprovází při počátečním rozjezdu. Vzlet s křídlem kluzáku na zemi je moţno provést pouze při vleku jednoho kluzáku a to v případě, ţe pilot kluzáku je o tomto způsobu vzletu řádně poučen letovým instruktorem. e) Při dvojvlecích musejí pomocníci přidrţovat vnější křídla vţdy. Pomocník musí být osoba řádně poučená. Nejedná-li se o pilota nebo alespoň ţáka kluzáků, určeného pro tuto činnost osobou odpovědnou za provoz letiště nebo osobou odpovědnou za provoz u provozovatele letadla, odpovídá za jeho poučení pilot kluzáku. Poučení pomocníka musí zahrnovat seznámení se signály při aerovlekovém vzletu a jeho činností při vzletu, aby nedošlo při rozjezdu k případnému vychýlení kluzáku z osy vzletu. f) Vlečné lano se zapíná nejdříve k vlečnému letadlu a ke kluzáku aţ na pokyn jeho pilota. Signalizátor od okamţiku připojování vlečného lana ke kluzáku signalizuje stůj. Po vydání pokynu pilota kluzáku (zvednutou rukou) pomocník u křídla zvedne křídlo do polohy pro rozjezd a zvednutou rukou dá znamení signalizátorovi. Signalizátor, stojící v zorném poli velitele vlečného letadla, ale v bezpečné vzdálenosti od předpokládané trasy okrajového oblouku křídla kluzáku/kluzáků při rozjezdu, dává pokyn veliteli vlečného letadla k napínání vlečného lana. Po plném napnutí vlečného lana (u dvojvleků všech lan) pouţije signál příprava ke vzletu, vizuálně ověří, zda se ţádné letadlo nenachází před přistáním, zda je volný prostor pro vzlet a zda nejsou viditelné závady na kluzáku. Poté vydá pokyn ke vzletu signálem vzlet povolen. g) V případě, ţe pilot kluzáku vypne vlečné lano, nebo zjistí-li jakoukoli závadu bránící bezpečnému vzletu, signalizátor pouţije signál stůj / zákaz vzletu. Pakliţe je na daném letišti poskytována sluţba ATC nebo AFIS, mají pokyny či informace těchto sluţeb přednost před pokynem ke vzletu vydaným signalizátorem, s výjimkou signálu stůj/zákaz vzletu. h) Funkci signalizátora musí vykonávat osoba řádně poučená provozovatelem letiště nebo provozovatelem letadla a znalá signálů uvedených v ustanovení 3.5 a povinností uvedených v tomto ustanovení. Datum: SMĚRNICE PRO LETECKÉ PRÁCE

15 (6) Signály používané při vzletech aerovleku Při vzletu v aerovleku se musí pouţít některý z níţe uvedených způsobů signalizace. Manuální signalizace se musí pouţít při samostatných letech pilotních ţáků kluzáků. a) Manuální signalizace SIGNÁL / ZPŮSOB SIGNALIZACE STŮJ nebo ZÁKAZ VZLETU / Vztyčený červený praporek, bílý praporek u pravé nohy POJÍŢDĚJ nebo NAPÍNEJ LANO / Vztyčený červený praporek, mávání bílým praporkem v úrovni pasu LANO NAPNUTO / Vztyčený bílý praporek, červený praporek u levé nohy VZLET POVOLEN / Mávnutí bílým praporkem ve směru vzletu, červený praporek u levé nohy Výše popsané signály vydává signalizátor pomocí praporků drţených v rukou. Červený praporek se drţí v levé a bílý v pravé ruce. Doporučené rozměry praporku jsou 50 x 50 cm. Výjimečně lze pouţít signalizaci rukama bez praporků. b) Signalizace pomocí radiového spojení Jako signály veliteli vlečného letadla se pouţívají pouze fráze stůj, napínej a napnuto, vydávané pozemní radiostanicí nebo pilotem kluzáku palubní radiostanicí. (7) Pravidla a provádění aerovleků a) Velitel vlečného letadla se musí seznámit s omezeními vlečeného kluzáku, uvedenými v jeho letové příručce a případně se seznámit s metodikou vzletu vlečeného kluzáku. Po celou dobu od okamţiku rozjezdu za účelem vzletu aţ do okamţiku vypnutí kluzáku je velitel vlečného letadla odpovědný za bezpečné provedení celého aerovleku a za dodrţování pravidel létání, a to i za velitele kluzáku. Velitel kluzáku je odpovědný za bezpečné řízení kluzáku ve vleku. b) Velitel vlečného letadla s kluzákem ve vleku můţe vlétnout do stoupavého proudu, ve kterém krouţí jiný kluzák/kluzáky, pouze ve stejném smyslu krouţení. Nad krouţící kluzák můţe vlétnout pouze v případě výškového rozestupu většího neţ 1000 ft (300 m) ve stejném smyslu krouţení. Velitel vlečného letadla musí neustále sledovat okolní kluzáky. c) Dojde-li k nebezpečnému přiblíţení k ostatním kluzákům, musí ihned stoupavý proud opustit. V ţádném případě nesmí velitel vlečného letadla ve snaze vlečený kluzák ustředit vytvořit nebezpečnou situaci pro ostatní kluzáky. Toto však nezbavuje piloty ostatních kluzáků povinnosti sledovat ostatní letadla a v případě vzniku nebezpečné situace stoupavý proud opustit. Poznámka: Pro účely tohoto ustanovení je nutno za kluzák považovat jakékoli letadlo a jakékoli sportovní létající zařízení, kroužící ve stoupavém proudu. d) Velitel vlečného letadla musí provádět všechny manévry během letu (manipulace s přípustí motoru, změny směru nebo výšky letu) plynule tak, aby na ně pilot kluzáku mohl včas a bezpečně reagovat. Vlek provádí do prostoru a výšky, stanovených pilotem kluzáku nebo v případě pilotního ţáka jeho instruktorem. e) Signál k vypnutí dává velitel vlečného letadla zřetelným střídavým nakláněním letadla kolem podélné osy letadla. Pilot kluzáku se můţe vypnout i na základě svého rozhodnutí. Sestup můţe velitel vlečného letadla zahájit aţ kdyţ se bezpečně přesvědčí, ţe je kluzák vypnut. Přistávat s kluzákem ve vleku je zakázáno kromě případů nouze, kdyţ nejde vypnout vlečné lano u vlečného letadla ani u kluzáku. f) Při dvojvleku vypíná lano jako první pilot kluzáku letícího na delším laně. Po vypnutí provede zatáčku na svou stranu. g) Velitel vlečného letadla nesmí při sestupu s lanem provádět prudké změny směru a výšky letu. Provádění akrobatických prvků s lanem je zakázáno. Velitel letadla musí při sestupu sledovat okolní provoz (včetně parašutistů) za účelem zamezení nebezpečného sblíţení s ostatním provozem a nesmí křiţovat vertikálně nebo horizontálně trasu provozovaného letištního okruhu v jeho výšce. h) Velitel letadla odhazuje vlečné lano do volného prostoru letiště z výšky 160 ft / 50 m. Nálet za účelem shození lana můţe provádět výhradně ve směru RWY, předal-li informaci o tomto úmyslu ATC nebo AFIS (je-li poskytována) a podle vydaných pokynů nebo informací. Lano musí být z provozní plochy letiště co nejdříve odstraněno. Přistávat s vlečným lanem je moţno za předpokladu, ţe volný konec lana se poprvé dotkne země nejdříve aţ v pásu před prahem RWY, na kterou je prováděno přistání a není-li přistání s lanem provozovatelem letiště zakázáno. Nad všemi přírodními i umělými překáţkami, včetně osob a zvířat musí být konec lana v minimální výšce 10 m. SMĚRNICE PRO LETECKÉ PRÁCE 1-14 Datum:

16 Za překáţku vysokou 5 m se pro toto i další ustanovení tohoto doplňku rozumí jakékoli neuzavřené komunikace (silnice, cesty, ţelezniční dráhy, vodní toky atd.) či přístupné účelové plochy (parkoviště, hřiště, vodní plochy atd.). i) Pojíţdění s lanem musí velitel letadla provádět tak, aby se lano pohybovalo kolem překáţek a osob v bezpečné vzdálenosti. V případě i krátkodobého odstavení letadla s připojeným lanem v prostoru kudy mohou pojíţdět letadla nebo jiné mobilní prostředky, musí být lano přitaţeno k letadlu do maximální vzdálenosti 5 m od vlečného zařízení, a to tak, aby se na lanu nevytvořily smyčky. j) Přelety s kluzákem/kluzáky ve vleku musí být prováděny v minimální výšce 1000 ft / 300 m nad zemí, pokud ATC nestanoví jinak. Pro lety nad hustě zastavenými místy platí ustanovení předpisu L2 k) Velitel vlečného letadla při přechodu do klesání musí velmi pozvolna sniţovat výkon motoru při současném převádění letadla do mírného klesání při stálé rychlosti letu. Klesavý let s kluzákem ve vleku musí být prováděn při stálé rychlosti. Pilot kluzáku musí udrţovat svoji polohu za vlečným letadlem a s pouţitím vzdušných brzd udrţovat vlečné lano v napnutém stavu. Dojde-li k prověšení vlečného lana, musí pilot kluzáku zamezit případnému prudkému napnutí lana mírným vybočením do strany a po napnutí lana opět vrátit kluzák do původní polohy za vlečné letadlo. (8) Vleky z ploch, které nejsou letištěm a) Vleky kluzáků z ploch, které nejsou letištěm, lze provádět pouze jako letecké práce ve smyslu platných právních předpisů a za předpokladu, ţe vyuţití takovýchto ploch je součástí Úřadem vydaného povolení k provádění leteckých prací. b) Vzlety kluzáků za letadlem z ploch, které nejsou letištěm, mohou provádět pouze piloti kluzáků, pilotní ţáci ve výcviku pouze s instruktorem. c) Aerovleky z udrţovaných ploch, určených pro vzlety a přistání (tzv. záloţních vojenských ploch, schválených ploch pro SLZ) o minimálních rozměrech 700 x 35 m můţe provést velitel letadla se zkušeností minimálně 50 hodin letové doby při aerovlecích, z toho minimálně 10 hodin letové doby při aerovlecích na pouţitém typu letadla. Typ vlečného letadla není omezen. d) Aerovleky z ploch, které nejsou letištěm, o minimálních rozměrech 550 x 35 m můţe provést velitel letadla, který má kvalifikaci TOW i kvalifikaci WRK, nebo má kvalifikaci TOW a oprávnění pro tyto lety s konkrétním typem letadla zapsáno v zápisníku letů na základě výcviku dle schválené osnovy. K těmto vlekům musí být pouţito vhodné letadlo (např. Z-37, Z-37T, L-60, M-5, MX-7), které k tomuto účelu určil provozovatel letadla. Provádět dvojvleky z takovýchto ploch je zakázáno. e) Za posouzení vhodnosti plochy, která není letištěm, odpovídá velitel kluzáku. Informaci o rozměrech a stavu plochy, překáţkách ve směru přiblíţení, vzletu a v blízkosti plochy, směru a rychlosti větru musí velitel kluzáku předat veliteli vlečného letadla pomocí radiostanice při příletu k této ploše. f) Velitel letadla před přistáním provede obhlídku plochy dle metodiky pro bezpečnostní přistání z minimální výšky 20 m nad zemí a minimálně 10 m nad překáţkami. V případě, ţe vlečné letadlo má ve vleku vlečné lano, nesmí být volný konec lana pod uvedenými minimálními výškami. Přistávání na takovéto plochy s lanem je zakázáno. g) Velitel vlečného letadla má právo, po zhodnocení plochy za letu, rozhodnout s konečnou platností o přistání. Nesmí však přistát proti zákazu přistání, který mu byl pilotem kluzáku oznámen pomocí radiostanice nebo signalizován máváním paţemi do zkříţení nad hlavou. h) Místo a směr přistání vytýčí pilot kluzáku pomocí plachet (tzv. T ), nebo pomocí kluzáku postaveného přední částí do směru přistání tak, aby netvořil překáţku pro přistávající letadlo, nebo jiným domluveným způsobem. Není-li domluveno jinak, velitel letadla přistává vpravo od takovéhoto vyznačení. i) Velitel vlečného letadla odpovídá před vzletem za celkové zhodnocení situace pro vzlet na základě posouzení délky, šířky, sklonu a únosnosti povrchu, hmotnosti vlečeného kluzáku a vlečného letadla, směru a rychlosti větru, teploty vzduchu, překáţek ve směru vzletu apod. j) Za poučení osob na ploše, včetně případného pomocníka u křídla kluzáku, odpovídá pilot kluzáku. Informaci o napínání a napnutí vlečného lana dává veliteli vlečného letadla pilot kluzáku radiostanicí. Není-li to moţné, dává signál pomocník u křídla zdviţením ruky po dobu napínání a mávnutím ve směru vzletu po napnutí. (9) Nouzové případy při vlečení kluzáků a) Dojde-li ve fázi od počátku rozjezdu do nadzvednutí vlečného letadla od země k úmyslnému nebo neúmyslnému vypnutí vlečného lana od kluzáku nebo od vlečného letadla, musí být provedeny postupy k zabránění nárazu kluzáku do vlečného letadla. Pakliţe je zbývající délka Datum: SMĚRNICE PRO LETECKÉ PRÁCE

17 RWY/plochy dostatečná pro přerušení vzletu, sniţuje velitel vlečného letadla po dostatečné časové prodlevě pozvolna rychlost a mírně vybočí, pokud je to moţné, z původního směru vzletu do prostoru bez překáţek.pilot kluzáku ihned zahájí činnost pro bezpečné zastavení nebo případně přistání s pouţitím plného vysunutí vzdušných brzd a následně mechanické brzdy podvozku, sleduje vlečné letadlo a pokud je to moţné, vybočí z původního směru do volného prostoru. V případě, ţe nelze odvrátit jinak sráţku s vlečným letadlem, musí vybočit za pomoci poloţen křídla na zem. b) Pakliţe je po vypnutí vlečného lana zbývající délka RWY/plochy pro bezpečné pozvolné přerušení vzletu nedostatečná, pokračuje velitel vlečného letadla ve vzletu a kluzák provede přistání bez nebezpečí sráţky s vlečným letadlem a vyuţije výše popsaných postupů pro zabránění sráţky s překáţkami na konci RWY/plochy (naviják, porost za letištěm apod.). c) Dojde-li ve fázi od počátku rozjezdu do nadzvednutí vlečného letadla od země k ztrátě tahu pohonné jednotky a tím k neovlivnitelnému sniţování rychlosti, nebo k jiné závadě bránící pokračování ve vzletu, vybočí plynule velitel vlečného letadla co nejdříve do volného prostoru, aby tím vytvořil prostor pro kluzák. Velitel kluzáku postupuje obdobně jak je uvedeno v ust Vlečné lano musí vypnout neprodleně jak velitel vlečného letadla tak pilot kluzáku. d) Dojde-li k vypnutí vlečného lana po nadzvednutí vlečného letadla od země, pokračuje velitel vlečného letadla ve vzletu a pilot kluzáku provede vynucené přistání na zbývající část letiště nebo do terénu. Provést přistání na letiště proti směru vzletu můţe pouze za předpokladu, ţe výška nad zemí a překáţkami, směr a rychlost větru, výkonnostní parametry kluzáku a aktuální rychlost letu umoţní srovnat příčný náklon před přistáním v minimální výšce 25 m nad zemí. V případě boční sloţky větru by zatáčka měla být provedena proti větru. e) Dojde-li ke ztrátě tahu pohonné jednotky nebo k jiné závadě bránící pokračování v letu aţ ve fázi po nadzvednutí vlečného letadla od země, vypne velitel vlečného letadla ihned vlečné lano a s ohledem na povahu závady provede vynucené přistání. Je-li to moţné (nejde o úplnou ztrátu tahu pohonné jednotky a letadlo je ovladatelné) a vzhledem k situaci vhodné, nasměruje letadlo před vypnutím kluzáku k letišti. Pilot kluzáku řeší situaci dle výšky a prostoru, ve kterém k vypnutí došlo. f) Vynucené přistání vlečného letadla nebo kluzáku s lanem je kromě případů krajní nouze zakázáno. Zůstane-li vlečné lano zapnuté u kluzáku a je-li výška letu dostatečná, zalétne pilot kluzáku nad letiště, vlečné lano odhodí do volné části letiště a provede přistání. V případě nutnosti odhodit vlečné lano mimo letiště, případně aţ před přistáním, musí pilot kluzáku zvolit takové místo a výšku letu, aby nedošlo k ohroţení osob a majetku na zemi a při letu s visícím lanem byla dodrţena minimální výška konce vlečného lana nad překáţkami uvedená v předpisu L2 a v bodě 7h této směrnice.. g) V případě, ţe pilot kluzáku nevypne ani po opakovaném znamení vlečné lano, doletí velitel vlečného letadla s kluzákem nad letiště a tam kluzák vypne. Pilot kluzáku se nad volným prostorem letiště pokusí visící lano vypnout. Nepodaří-li se lano ani po opakovaných pokusech vypnout, přistává pilot kluzáku s visícím lanem při dodrţení bezpečné výšky volného konce lana nad překáţkami (včetně porostu před letištěm). Let s visícím lanem a přiblíţení na přistání aţ do výšky nad zemí cca 1,5 m by mělo být provedeno rychlostí o cca km/h vyšší neţ je rychlost stanovená letovou příručkou daného typu kluzáku. h) V případě vzniku nouzové situace, kdy po opakovaných pokusech nejde vlečné lano vypnout ani u vlečného letadla ani u kluzáku, musí se pilot kluzáku pokusit přetrhnout lano mechanickým namáháním.v krajním případě musí být provedeno přistání s kluzákem ve vleku. Velitel vlečného letadla provede pozvolný sestup a přiblíţení na přistání s ohledem na moţnosti kluzáku sledovat bezpečně dráhu letu. Pilot kluzáku musí vlečné letadlo pozorně sledovat a za pomoci vzdušných brzd udrţovat napnuté lano. Velitel vlečného letadla musí po přistání za pouţití přípusti motorové jednotky sniţovat rychlost dojezdu pozvolně, aby zabránil přibliţování kluzáku k letadlu. Za tímto účelem musí přistát tak, aby vyuţitelná délka RWY byla dostačující pro prodlouţený dojezd. Je-li dané letiště pro řešení takovéto nouzové situace z hlediska překáţek v prostoru přiblíţení na přistání a délky RWY nevyhovující, měl by velitel vlečného letadla zvolit pro přistání jiné vhodné letiště. Pilot kluzáku musí po přistání pouţít intenzivně mechanickou brzdu podvozku a plné výchylky vzdušných brzd k zamezení přibliţování kluzáku k vlečnému letadlu a přejetí vlečného lana. i) Nezvládne-li pilot kluzáku vzlet ve fázi do nadzvednutí vlečného letadla od země (způsobí nebezpečné vybočení), musí vypnout vlečné lano. Stejně vyřeší nebezpečnou situaci i velitel vlečného letadla sám, pakliţe pilot kluzáku včas nevypne vlečné lano. j) V případě, ţe se pilotovi kluzáku nepodaří v průběhu horizontálního nebo klesavého letu ve vleku, např. při letu v turbulenci, zabránit výraznému prověšení vlečného lana ani pouţitím vzdušných brzd nebo mírným vybočením s následným návratem do původní polohy po jeho SMĚRNICE PRO LETECKÉ PRÁCE 1-16 Datum:

18 napnutí a hrozí-li nebezpečné sblíţení nebo dokonce předlétnutí vlečného letadla, musí vypnout vlečné lano. Vypnout vlečné lano musí i případě, ţe není schopen bezpečně udrţet polohu kluzáku za vlečným letadlem (např. při ustřeďování ve stoupavém proudu). Následně pilot kluzáku postupuje dle konkrétních podmínek, a to buď vyuţitím stoupavých proudů nebo nouzovým přistáním na nejbliţším letišti nebo na vhodné ploše v terénu. k) V případě vzniku jakékoli neřešitelné havarijní situace při vleku jsou posádky vlečného letadla i kluzáku včetně cestujících oprávněni pouţít záchranný padák, pakliţe výška umoţňuje jeho pouţití. Před opuštěním kabiny musí velitelé vlečného letadla i kluzáku, pokud je to moţné, vypnout vlečné lano a nasměrovat letadlo do prostoru, kde jeho pád nezpůsobí ohroţení osob a majetku na zemi. l) Pokud to nouzová situace dovolí, jsou posádky povinny vyuţívat radiového spojení jak mezi sebou, tak i s příslušným stanovištěm ATC nebo AFIS k předání informací o vzniklé nouzové situaci a o svých rozhodnutích a úmyslech jak ji budou řešit. m) Provádění více neţ dvojvleků kluzáků podléhá schválení Úřadu na základě ţádosti a navrţené metodiky. 6.3 Výběr ploch pro nouzové přistání kluzáků v terénu Pro výběr ploch a sestupových směrů je třeba dodrţovat tato pravidla: - přibliţovací rovina nesmí mít strmější sklon něţ 1:20, - přechodová plocha ve smyslu předpisu L14S nesmí mít strmější sklon neţ 1:7, - přistávací plocha musí být minimálně 200 m dlouhá a 30 m široká a do vzdálenosti 100 m před přistávací plochou musí být terén vhodný pro případné přistání bez poškození kluzáku, - příčný sklon přistávací plochy nesmí být větší neţ 5,6, - místo dotyku musí být označeno. 6.5 Létání v termice. (a) Létání ve společném stoupavém proudu Piloti, létající ve společném stoupavém proudu, musí dodrţovat stejný smysl krouţení a bezpečné rozestupy. Smysl krouţení určuje pilot kluzáku, který začal krouţit jako první. Povinností níţe krouţícího pilota je udrţení kluzáku, krouţícího na stejné úrovni a nejblíţe vyššího v zorném poli. Pokud pilot kluzáku při ustřeďování není schopen dodrţovat uvedené podmínky, musí společný stoupavý proud opustit. Stoupá-li kluzák rychleji, neţ kluzák nejblíţe vyšší, musí jeho pilot upravit let tak, aby neztratil druhý kluzák z dohledu, pokud nad ním nedosáhl převýšení minimálně 60 m. Po dosaţení tohoto převýšení musí upravit během jedné zatáčky svoji polohu vzhledem k předlétávanému kluzáku tak, aby se dostal do zorného pole jeho pilota. (b) Krouţení ve dvou blízkých stoupavých proudech. Krouţí-li kluzáky ve dvou stoupavých proudech nebo v jednom stoupavém proudu vedle sebe, nesmí se jejich dráhy kříţit a nejmenší vzdálenost mezi kluzáky v obou proudech nesmí být menší, neţ průměr střední zatáčky kluzáku. Zodpovědnost za dodrţení tohoto pravidla má pilot, který krouţil mino původní skupinu krouţících kluzáků. 7.0 ROZHAZOVÁNÍ LETÁKU Pro rozhazování letáků z letadel platí obecně dále uvedená pravidla, která jsou uvedena v AIP ČR ENR 1.1-8: Pro tyto druhy letů lze pouţít letouny, které pro daný druh prací vyhovují a jsou uvedeny v čl. 1.6 této směrnice (a) Shazování propagačních letáků je moţné bez zvláštního povolení do max. rozměru A 5 prováděné oprávněnými provozovateli k prováděni leteckých prací, kteří mají tuto činnost uvedenou v Provozní specifikaci a v Provozní směrnici (b) Pokud je činnost prováděna v prostoru tříd C nebo D musí velitel letadla získat letové povolení od příslušného stanoviště Řízení letového provozu. (c) Rozhazování letáků je moţné provádět pouze s letadly uvedenými v kapitole 1.6 této směrnice Rozhazování letáků větších rozměrů nebo jiných předmětů z letadel provozovatele můţe být povoleno pouze na základě ţádosti podané leteckým provozovatelem, nejméně 30 dní před Datum: SMĚRNICE PRO LETECKÉ PRÁCE

19 předpokládaným termínem poţadované činnosti u Úřadu pro civilní letectví. Ţádost musí obsahovat zejména: (j) 1) název provozovatele 2) důvod poţadovaně činnosti a údaje o objednateli shozu 3) vymezeni prostoru shozu a jeho případné uzavření, omezení vstupu a označení 4) označení, počet, popř. vzorek shazovaných předmětů a jejich podrobný popis (váha, rozměr, tvar, materiál) a vyjádření odborné instituce, pokud je potřeba 5) typ letadla určeného ke shozu 6) místo vzletu a přistání ( letadla, letiště, dny provedení ) 7) podpis statutárního zástupce (d) V případě povolení shozu na základě ţádosti, musí provozovatel civilního letadla dodrţet stanovené podmínky a kromě toho je povinen: - zabezpečit, ţe budou shazovány jen předměty schválené a ve stanoveném počtu (dávkách) a - poučit osoby, které provádějí shazování předmětů, o chování za letu (e) Velitel letadla je povinen provést let za účelem shozu předmětů podle VFR a podle českých letecko-provozních předpisů a během letu mít u sebe povolení k provádění shozu předmětů je-li vyţadováno. (f) Osoby, provádějíc shoz jsou povinny za letu uposlechnout pokynů velitele letadla o chování za letu a o způsobu shozu předmětů. (g) Nebude-li moţno dodrţet podmínky pro bezpečné shazování předmětů z civilního letadla je provozovatel nebo velitel letadla povinen od shozu upustit (g) Pro rozhazování letáků je moţno pouţít všechny letouny, u kterých je moţno bez technické úpravy letáky vyhazovat (h) Případná technická úprava na letounu musí být předem schválena ÚCL. (i) Objednavatel rozhozu letáků musí získat souhlas od místně příslušného obecního úřadu a musí zajistit úklid, pokud to bude poţadováno. Provedení letu. 1) Při rozhazování letáků musí být dodrţeny minimální výšky stanovené ust.4.6, předpisu L2 a let musí být proveden podle pravidel VFR. 2) Rozhoz letáků provádí druhá osoba na palubě tak, aby se pilot mohl plně věnovat řízení. 3) Shazování předmětů z letadla musí být prováděno v menších dávkách tak, aby nemohlo dojít k poškození zejména vodorovných ocasních ploch. 8.0 LETECKÉ SNÍMKOVÁNÍ A FOTOLETY, (a) Letadla Pro tyto druhy letů lze pouţít letouny, které pro daný druh prací vyhovují a jsou uvedeny v čl. 1.6 této směrnice Pokud bude fotografická nebo filmovací kamera na letadle pevně uchycena, musí být způsob upevnění schválen ÚCL-TI. Totéţ platí i o jiných technických úpravách na letadlech. (b) Odpovědnost velitele letounu Velitel letounu odpovídá za poučení dalších osob, které jsou na palubě v souvislosti s prováděnou činností. Tyto osoby musí být poučeny o chování v letounu, pouţití upínacích pasů a případně dalších nezbytných instrukcí. (c) Minimální výšky Při provádění fotoletů musí být dodrţeny minimální výšky stanovené ust.4.6, předpisu L2 a let musí být proveden podle pravidel VFR. 9.0 HLÍDKOVÉ, POZOROVACÍ MĚŘÍCÍ A KONTROLNÍ LETY. (a) Letadla Pro tyto druhy letů lze pouţít letouny, které pro daný druh prací vyhovují a jsou uvedeny v čl. 1.6 této směrnice Pokud bude nutná k těmto letům fotografická nebo filmovací kamera a bude muset být na letadle pevně uchycena, musí být způsob upevnění schválen ÚCL- TI. Totéţ platí i o jiných technických úpravách na letadlech. SMĚRNICE PRO LETECKÉ PRÁCE 1-18 Datum:

20 (b) Odpovědnost velitele letounu Velitel letounu odpovídá za poučení dalších osob, které jsou na palubě v souvislosti s prováděnou činností. Tyto osoby musí být poučeny o chování v letounu, pouţití upínacích pasů a případně dalších nezbytných instrukcí. (c) Minimální výšky Při provádění fotoletů musí být dodrţeny minimální výšky stanovené ust.4.6, předpisu L2 a let musí být proveden podle pravidel VFR VÝSADKOVÉ LETY 1. Definice Výsadkový let je let za účelem vysazení uţivatele/uţivatelů sportovního létajícího zařízení sportovního padáku (dále jen parašutista a padák)vybaveného/vybavených tímto zařízením za účelem provedení seskoku a následného sestupného letu s přistáním na zemský povrch /dále jen seskoky/. Výsadkovým letem je i let, jehoţ účelem je vysazení zkušebních parašutistů nebo zkušebních figurín za účelem zkoušek padáků či jejich součástí. Poznámka. - O sportovních létajících zařízeních pojednává zákon č. 49/1997 Sb., v platném znění, v Části sedmé a příslušná ustanovení jeho prováděcí vyhlášky č. 108/1997 Sb., v platném znění. 2. Provádění a publikování výsadkové činnosti Poznámka. Možností provádět výsadkovou činnost v horizontálních hranicích ATZ, tzn. s přistáním i mimo letiště, není nijak dotčena povinnost splnit podmínky uvedené v 26 vyhl. č. 108/1997 Sb., v platném znění. 2.1 Publikace výsadkové činnosti Letiště označená symbolem padáčku na mapě ICAO 1: Symbol padáčku má na mapě ICAO 1: význam navigační výstrahy na provádění výsadkové činnosti v horizontálních hranicích ATZ v publikovaných dnech provozu pro období SR-SS bez ohledu na publikovanou provozní dobu a z výšky i nad horní hranicí ATZ aţ do horní hranice vzdušného prostoru třídy E. Mimo publikované dny provozu můţe být výsadková činnost na těchto letištích prováděna jen po publikování navigační výstrahy NOTAMem Letiště neoznačená symbolem padáčku na mapě ICAO 1: Na těchto letištích můţe být výsadková činnost prováděna jen po publikování navigační výstrahy NOTAMem Navigační výstraha stanoví dobu plánovaného provozu, rozsah horizontálních hranic (maximálně ATZ) a výšku (maximálně do horní hranice vzdušného prostoru třídy E) Pro provádění výsadkové činnosti v prostorech mimo horizontální hranice ATZ nebo provádění výsadkové činnosti v době SS-SR musí být vţdy vyhrazen a publikován omezený prostor zprávou NOTAM Provozovatel letiště můţe po uváţení poţadovat vyhrazení a publikování omezeného prostoru pro účely výsadkové činnosti i tam, kde se za normálních okolností poţaduje jen publikování navigační výstrahy. Toto pravidlo lze uplatnit i tam, kde je letiště označeno symbolem padáčku Navigační výstraha nebo omezený prostor pro výsadkovou činnost se publikuje pouze pro vzdušný prostor třídy G a E. Je-li poţadavek na provádění výsadkové činnosti z hladin ve vzdušném prostoru třídy D nebo C s předcházejícím nebo následným sestupem vzdušným prostorem třídy E a G, publikuje se omezený prostor nebo navigační výstraha jen pro část vzdušného prostoru třídy E a G a činnost zasahující do prostoru třídy D a C je předmětem povolení příslušného stanoviště ATC Za předání podkladů pro publikaci NOTAM navigační výstraha je zodpovědný provozovatel letiště, za předání poţadavků na vyhrazení omezeného prostoru provozovatel letadla, případně provozovatel letiště v případech uvedených v ust Podrobnosti o předávání podkladů jsou publikovány v Letecké informační příručce, část ENR. 2.2 Provádění výsadkové činnosti Pravidla pro provádění výsadkových letů na daném letišti musí být zapracována v letištním řádu a musí obsahovat závazné postupy týkající se vlastních výsadkových letů a pohybu parašutistů po letišti s ohledem na ostatní letecký provoz K provádění seskoků na letišti i mimo letiště v horizontálních hranicích zóny ATZ daného letiště je vţdy nutný souhlas provozovatele tohoto letiště s ohledem na bezpečnost a hustotu letového provozu Při provádění výsadkových letů se seskoky na letiště i mimo letiště v horizontálních hranicích Datum: SMĚRNICE PRO LETECKÉ PRÁCE