Název: Indický subkontinent

Transkript

1 Název: Indický subkontinent Autor: Mgr. Martina Matasová Název školy: Gymnázium Jana Nerudy, škola hl. města Prahy Předmět, mezipředmětové vztahy: geografie, historie Ročník: 4. (2. ročník vyššího gymnázia) Tematický celek: Asie úvod do studia regionální geografie Stručná anotace: Výukový materiál slouží k seznámení s regionem nacházejícím se na poloostrově Přední Indie - s historií osídlení, s klimatem i s ekonomickým rozvojem. Opakuje pojmy z oblasti sociální geografie a též vede studenty k používání grafů a map, které zobrazují různé statistické údaje. Tento výukový materiál byl vytvořen v rámci projektu Přírodní vědy prakticky a v souvislostech inovace výuky přírodovědných předmětů na Gymnáziu Jana Nerudy (číslo projektu CZ.2.17/3.1.00/36047) financovaného z Operačního programu Praha - Adaptabilita.

2 Pracovní list Indický subkontinent Indický štít byl součástí prakontinentu Gondwana. Koncem druhohor se oddělil a začal putovat směrem k Laurasii, v období třetihor došlo ke kolizi těchto desek a k mohutnému vrásnění vznik Himalájí, Hindúkuše, Pamíru a dalších. V souvislosti s pohybem desek 5 cm/rok je oblast severní Indie, Pákistánu, Nepálu, Bhútánu, Bangladéše vnímána jako významná zóna zemětřesení. Indický subkontinent je rozdělen na 3 oblasti: Himaláje- nejvyšší horstvo světa, Indoganžská nížina - největší náplavová nížina na světě, ze severu ohraničena pískovcovým pohořím Siválik a Himalájemi, nejúrodnější a nejhustěji zalidněná oblast na Zemi. Žije zde přes 650 milionů lidí, více než polovina obyvatel indického subkontinentu Dekánská plošina - lemovaná horskými pásmy - Západním a Východním Ghátem, a úzkou pobřežní nížinou. Podnebí je a, rozhodující pro charakter krajiny je množství srážek. Nejdeštivější území jsou JZ Indie Z.. G.. a povodí řeky B. Nejdůležitějším zdrojem srážek jsou monzunové deště. Pokud jsou nedostatečné, znamenají pro celou oblast obrovské problémy jak v zemědělství, tak s vodou pitnou. Nejdeštivějším místem je. 11 tis mm/rok (hradba Himalájí zamezí pronikání monzunů do vnitrozemí extrémní srážky). Opakem je západní region, kde jsou srážky kolem 500 mm/rok (poušť Thar nejsušší místo v celé Indii). Vegetace tohoto regionu je tedy velmi rozmanitá pouště, savany, tropické lesy a v horských oblastech i lesy mírného pásu a vysokohorská tundra. Podřeží je často tvořeno mangrovy stromy, které jsou schopné filtrovat brakickou či slanou vodu, mají dýchací a opěrné kořeny, jež umožňují odolávat přílivu.

3 DO MAPY ZAKRESLETE: Karakoram, Pamír, Hindukúš, Himaláj, Dekánská plošina, Západní a Východní Ghát, Cejlon, Lakedivy, Maledivy, Indus, Brahmaputra, Ganga, Krišna, Godavárí, poušť Thár, Arabské moře, Bengálský záliv India_location_map_3.png [cit ]

4 Prohlédněte si grafy (vysvětlete, co ukazují) a místa zakreslete do mapy g=cs [cit ] g=cs [cit ] Do oblasti Indického subkontinentu patří tyto státy: Indie, Pákistán, Bangladéš (extrémně zalidněné země), Nepál, Bhútán Srí Lanka, Maledivy (ostrovní státy) Bhútán a Nepál jsou konstituční monarchie, všechny ostatní státy jsou republiky. Koloniální minulost Východoindická společnost (britská) se postarala o sjednocení roztříštěného území a v polovině 19 století kontrolovala téměř celé území s výjimkou malých území na východě Pattučéri patřilo Francii a na západě Goa patřilo Portugalsku Britská vláda zrušila panství východoindické společnosti a Indii podřídila královně jako Britskou Indii Vzniká nezávislá Indie, od které se odděluje Pákistán, který měl dvě části západní a východní. Východní byl vždy podřízen západnímu Východní Pákistán se osamostatnil pod názvem Bangladéš. Britové vybudovali železniční sítě, přístavy, průmyslové závody a zaváděli modernizaci do regionů. Rozvíjel se především textilní průmysl, zpracování juty a výroba cukru nezávislý Cejlon, který byl v roce 1972 přejmenován na Srí Lanku

5 Stát počet obyvatel Fertilita dětí/ženu délka života Urbanizace % Indie 1,2 mld 2,55 67,5 31 Hinduismus 80 % Islám 13% Bangladéš 164 mil mil. 2, Islám 90% Hinduismus 10% Nepál 30,4 mil. 2, Hinduismu 80% Budhismus 10% Bhután 725 tis. 2,1 68,5 35 Hinduismu 25% Budhismus 75% náboženství etnika města Indové 72% Drávidové 25%* Bengálci 98% Multietnikum Bhutánci 50% Nepálci 35% Pákistán 193 mil. 2,96 66,7 36 Islám 96% Padžábci 48% multietnikum Srí Lanka 21,7 mil 2, Budhismus 70% Hinduismus 7% Islám 7% Sinhálci 74% Tamilové 5% *Drávidové původní obyvatelstvo, pocházející z Harappské kultury, odsunuto na jih Indie a na Srí Lanku Zdroj: The World Factbook [online] Dostupný z www: [cit ]. New Delhi 21. mil. Bombai 20 mil. Kalkata 15 mil. Dháka 15 mil. Kathmandu 1 mil. Thimbu 100 tis. Karáčí 13 mil. Lahore 7 mil Islamabád 830 tis Colombo 681 tis ÚKOL: 1)Najděte věkové pyramidy některých států a porovnejte. 2) S pomocí atlasu zakreslete graf demografické revoluce a zhodnoťte vývoj v zemích J Asie.

6 ÚKOL: 1) Do 1. mapky zakreslete kolonizaci z počátku 20. století 2) Do 2. mapy zakreslete současný stav státy a jejich hlavní města India-locator-map-blank.svg.png [cit ] Indie Indická republika je sedmý největší a druhý nejlidnatější stát světa. Rozlohou je toto území 42krát větší ( km2) než Česká republika, ovšem co do počtu obyvatel (kolem 1,2 miliardy) je větší dokonce 112krát. Jde o svazový stát s demokratickým zřízením. Indie vznikla 15. srpna 1947 rozdělením Britské Indie na Západní Pákistán, Východní Pákistán (dnešní Bangladéš) a Indickou republiku. Současné problémy- doplňte krátkou charakteristiku jednotlivých problémů (proč dochází, kde, jak se projevuje, ) Přírodní katastrofy Odlesnění, degradace půd, salinizace

7 Znečištění ovzduší Nedostatek pitné vody Změny klimatu Indie země tradice x země rychlého rozvoje Co charakterizuje tradiční Indii? Co přispívá rozvoji? Nápověda: Terciér, bavlna, IT, hedvábí, péče o děti + rodina, studium, zlatý čtyřúhelník, zvláštní ekonomické zóny, nedostatek volné půdy, zelená revoluce, kastovní systém, náboženství, Použij v hodnocení a vysvětli. S pomocí literatury či internetu doplň: Džammů a Kašmír čím je toto území významné a proč. BRICS??? Najděte památky (5) + něco o nich (světově proslulé, Unesco, )