Přílohy: Příloha 1. Pracovní listy pro vzdělávací program Středověký Nymburk původní verze

Transkript

1 Přílohy: Příloha 1 Pracovní listy pro vzdělávací program Středověký Nymburk původní verze 1

2 2

3 3

4 4

5 5

6 6

7 7

8 8

9 Příloha 2 Pracovní listy ke vzdělávacímu programu Středověký Nymburk přepracovaná verze 9

10 10

11 11

12 12

13 13

14 14

15 15

16 16

17 17

18 18

19 Příloha 3 Pracovní materiály pro práci v expozici muzea (3. část vzdělávacího programu Středověký Nymburk) přepracovaná verze Pracovní materiál v muzeu Stavitelé 1) Zjistěte co nejvíce informací o stavitelích středověkého města. K tomuto úkolu vám pomůţe materiál, který jste právě obdrţeli. 2) Objevte mezi vystavenými exponáty v muzeu co nejvíce předmětů vztahujících se ke stavitelům středověkého města. Vysvětlete, jak daný předmět s oblastí stavitelství souvisí. 3) Připravte si krátkou prezentaci, ve které seznámíte své spoluţáky se staviteli středověkého města a s předměty v expozici s nimi souvisejícími. 19

20 20

21 Stavitelé: Městské stavitelství vyţadovalo skloubení znalostí stavitelských, hospodářských, vojenských i praktických zkušeností z dalších oblastí. Kdyby daný stavitel neměl tyto vědomosti, nemohl by správně naplánovat nově vznikající město tak, aby správně fungovalo po svém zaloţení a poskytovalo ochranu svým obyvatelům. Stavět města bylo moţné jen díky určitému řádu, který byl zprvu uchováván v paměti a zkušenostech, ale postupně byl i písemně zaznamenáván v městských knihách. Před prvním výkopem vznikajícího města měli stavitelé vytvořený plošný rozvrh prostoru budoucího města. Věděli, kde se bude nacházet náměstí, domy, ulice, významné budovy a hradby. Půdorys (rozvrţení a vzhled) města vycházelo z konkrétních místních předpokladů. Mezi nejdůleţitější patřily přírodní podmínky a rozmístění existujících obchodních cest v okolí města. Okolnosti, za nichţ vznikalo město, určovaly zpravidla i celkový obrys, tvar půdorysu. Půdorys města Nymburka, který byl založen na základech staršího osídlení, řeky a přírodního valu, získal tvar připomínající jeden lidský orgán - ledvinu. To jsme viděli na modelu města v úvodní prezentaci a můžeme si znovu prohlédnout na modelu města i zde v expozici. Půdorysy prozrazují snahu stavitelů o určitou orientaci města podle světových stran. Východiskem byly kostely, jejichţ presbytáře zpravidla směřovaly k východu. Podle toho bylo většinou orientováno i náměstí, a tím i brány a celé město. Mezi nejvýznamnější stavby budované hned po založení města Nymburka patřil kostel, klášter, radnice a především hradby. 21

22 Pracovní materiál v muzeu Vojáci 1) Zjistěte co nejvíce informací o obráncích středověkého města. K tomuto úkolu vám pomůţe materiál, který jste právě obdrţeli. 2) Objevte mezi vystavenými exponáty v muzeu co nejvíce předmětů vztahujících se k obráncům středověkého města. Vysvětlete, jak daný předmět s oblastí vojenské obrany souvisí. 3) Připravte si krátkou prezentaci, ve které seznámíte své spoluţáky s obránci středověkého města a s předměty v expozici s nimi souvisejícími. 22

23 23

24 Vojáci: Měšťan potřeboval mír a klid ke svým řemeslům i obchodům, ke svému ţivobytí. Mír mu však nebyl dán sám sebou a nezaručovaly mu jej ani pevné hradby. Opravdu velké nebezpečí hrozilo měšťanovi, jakmile opustil městské hradby. Hlavně na cestách k výročním trhům byl ohroţován jednak lapky, jednak ze šlechtických hradů. Pod neustálou hrozbou nebezpečí začaly v městech vznikat městské vojenské sbory městská hotovost. Členy byli všichni měšťané. Od vojenské povinnosti byli osvobozeni pouze velmi mladí, staří a nemocní. K povinnostem členů městské hotovosti patřilo stráţení bran a hradeb, které je dosti zatěţovalo. Ve většině měst tuto sluţbu vyřešili přijetím stálých sluţebníků vojáků, ale ve válečných a nepokojných dobách museli opětovně nastupovat všichni měšťané, neboť stráţení bylo třeba zesílit. Zbroj vojáka se skládala z přilby, prošívané nebo plátové vesty a ze štítu. Nohy zůstaly většinou nechráněné, aby se mohl pěší bojovník snadno pohybovat. Městská pěchota se vyzbrojovala různými druhy zbraní bodných, sečných, úderných a střelných. Nejčastěji uţívala kopí, halaparten, sudlic, mečů, luků a kuší 24

25 Pracovní materiál v muzeu Řemeslníci 1) Zjistěte co nejvíce informací o řemeslnících a jejich řemeslech. K tomuto úkolu vám pomůţe materiál, který jste právě obdrţeli. 2) Objevte mezi vystavenými exponáty v muzeu co nejvíce předmětů vztahujících se k řemeslníkům a jejich řemeslům. Vysvětlete, jak daný předmět s řemeslníky a jejich řemesly souvisí. 3) Připravte si krátkou prezentaci, ve které seznámíte své spoluţáky s řemeslníky, jejich řemesly a s předměty v expozici s nimi souvisejícími. 25

26 26

27 Řemeslníci: Řemeslníci tvořili největší část obyvatel města. Podle jednotlivých řemesel se sdruţovali do cechů. Nejbohatší řemeslníci vlastnili spolu s nejbohatšími kupci nejvýstavnější domy na náměstí. V postranních ulicích měli skromnější domy s dílnami chudší řemeslníci. Dílna patřila řemeslnickému mistrovi. Ten zaměstnával tovaryše a učně. Mistři kaţdého řemesla se sdruţovali v cechy. Společně rozhodovali o tom, jaké zboţí budou vyrábět a za jaké ceny je budou prodávat. Kaţdý řemeslník ve městě, pokud chtěl vykonávat svou ţivnost, musel být členem cechu a řídit se jeho pravidly. Řemeslníci, kteří obtěţovali své okolí hlukem, dýmem nebo zápachem (kováři, hrnčíři, koţeluzi) museli mít své dílny u hradeb nebo na předměstí (za hradbami města). Řemeslo se dědilo z otce na syna a řemeslnických odvětví existovalo uţ ve středověku velké mnoţství. Pokrývalo všechny oblasti ţivota tehdejších lidí. Ve středověkém městě bychom nalezli například kováře (vyráběl výrobky z kovu), zámečníka (vyráběl zámky), tesaře (zpracovával dřevo), koţeluha (zpracovával zvířecí kůţe) a tobolkáře (pracoval s opracovanými kůţemi od koţeluha), hrnčíře (vyráběl keramické nádoby), ale i řezníka, mlynáře, pekaře, koláčníka, oplatkáře, perníkáře, cukráře ad. Dílny řemeslníků fungovaly současně jako krámky, v nichţ se prodávaly vyrobené výrobky. Dále řemeslníci nabízeli své zboţí na trzích ve městě. 27

28 Pracovní materiál v muzeu Kupci 1) Zjistěte co nejvíce informací o kupcích a jejich činnosti ve středověkém městě. K tomuto úkolu vám pomůţe materiál, který jste právě obdrţeli. 2) Objevte mezi vystavenými exponáty v muzeu co nejvíce předmětů vztahujících se ke kupcům a jejich obchodní činnosti. Vysvětlete, jak daný předmět s kupci a s jejich obchodní činností souvisí. 3) Připravte si krátkou prezentaci, ve které seznámíte své spoluţáky s kupci, s jejich obchodní činností a s předměty v expozici s nimi souvisejícími. 28

29 29

30 Kupci: Bohatí kupci a nejbohatší řemeslníci vlastnili nejvýstavnější domy na náměstí. Kupci se zabývali obchodováním. Objíţděli trhy po celé zemi i v zahraničí a nabízeli na nich své zboţí ke koupi. Trţiště se nacházela na náměstí a probíhaly na nich pravidelné trhy, pokud dané město vlastnilo trţní právo (právo konat pravidelné trhy). Také v Nymburku se konaly trhy v samotném středu města, kde sídlili kramáři tedy na náměstí. Kromě kupců ţili ve středověkém městě kramáři. Kramáři byli drobnější obchodníci, kteří ve městě vlastnili krámky, ve kterých nabízeli zboţí k prodeji a dále se účastnili trhů ve městě. Nezabývali se na rozdíl od kupců dálkovým obchodem. To znamená, ţe neobjíţděli vzdálené trhy po celé zemi, na kterých by nabízeli své zboţí. Ve středověkém městě se uskutečňovalo velké mnoţství trhů trhy denní, týdenní, zvláštní (zaměřené na určitý sortiment zboţí. např. obilí, ovoce, seno, koně, ) a výroční trhy jarmarky (velké trhy konané o poutích, posvíceních, jiných slavnostech). Původně se výroční trh konal pouze jednou do roka, proto pojem jarmark pochází z německého slova Jahrmarkt (roční trh). Na kaţdém trhu vykonával dozor rychtář (představený města) se svými pomocníky, aby byla dodrţována stanovená pravidla směny zboţí. Případně přímo na místě řešily vzniklé spory. V provozu byla městská váha a zvýšenou měrou se uţívalo i vzorového lokte (významná středověká míra). Obchod se dále neobešel bez některých věcí, na které dnes pohlíţíme jako na samozřejmost. Nebyl by moţný bez všeobecného rozšíření peněz. Tak se jiţ nemusel směňovat výrobek za výrobek, jak tomu bylo v dřívějších dobách. 30

31 Pracovní materiál v muzeu Kuchaři 1) Zjistěte co nejvíce informací o stravování ve středověkém městě a o způsobu přípravy tehdejších pokrmů. K tomuto úkolu vám pomůţe materiál, který jste právě obdrţeli. 2) Objevte mezi vystavenými exponáty v muzeu co nejvíce předmětů vztahujících se ke středověkému způsobu stravování a k přípravě pokrmů. Vysvětlete, jak daný předmět s tehdejším stravováním a stravovacími způsoby souvisí. 3) Připravte si krátkou prezentaci, ve které seznámíte své spoluţáky se středověkým způsobem stravováním, s přípravou tehdejších pokrmů a s předměty v expozici s nimi souvisejícími. 31

32 32

33 Kuchaři: Dříve se jedlo poněkud jinak neţ dnes. S masem, mlékem a vejci se nakládalo mnohem opatrněji. Z masa se nejčastěji konzumovaly ryby, které byly současně oblíbeným postním jídlem. Zvěřina byla poměrně vzácná. Chudí lidé s ní přišli do styku jen málo. Za pytláctví byly totiţ ve středověku hrdelní tresty, a tak se jen málokdo opováţil ukrást z panského. Nejvznešenějším jídlem bohatě prostřených tabulí byl páv. Podával se ve svém šatě z peří, nadívaný paštikou. Jeho pojídání bylo především výrazem bohatství a vysokého společenského postavení strávníka. K vaření slouţila tzv. černá kuchyně. Jednalo se o prostor v zadní části domu s otevřeným komínem, pod nímţ bylo otevřené ohniště. Název pochází od zčernalých stěn kouřem vystupujícím z otevřeného ohniště. Taková černá kuchyně pak slouţila nejen k přípravě pokrmů, ale i k přikládání do kamen. Vařilo se na trojnoţkách, roštech či hrncích. Z dané doby jsou známy tři základní druhy pokrmů polévka, kaše a noky, z nichţ kaše byla tím nejběţnějším pokrmem. Kaše se vařila nejčastěji z mouky prosné, pšeničné či ovesné. K jejímu dochucení se pouţívalo čerstvého i sušeného ovoce. Jako sváteční sladidlo byl pouţíván med. Všechny vrstvy obyvatelstva měly v oblibě pečivo, obzvláště trojúhelníkové housky zvané calty. Chléb se pekl většinou tmavý. Jeho výroba byla náročná a dlouhá trvala více jak 13 hodin. Chléb se nejedl nikdy čerstvý, pekl se do zásoby. I dříve lidé rádi mlsali, mezi nejvybranější lahůdky tehdy patřily koláče, oplatky a perník. 33

34 Příloha 4 Hra Znáš své město? 34

35 Znáš své město? Pravidla: Děti utvoří skupiny (2, 3, 4 členné) a kaţdá z nich dostane hrací kostku a figurku. Postupně hází kostkou a figurku postaví na místo odpovídající číslu, které skupině padlo. Od vyučujícího dostane skupina příslušnou otázku. V případě správné odpovědi se figurka dané skupiny posune o 2 čísla dopředu, v případě chybné odpovědi o 2 čísla dozadu. Vyhrává skupina, která je první v cíli. Otázky: 1. Kdy bylo zaloţeno město Nymburk? / přibliţně roku 1275/ 2. Jak se označoval člověk, který byl ve středověku pověřen zaloţením města? 3. Jak se jmenoval lokátor, který byl pověřen zaloţením města Nymburka? /Konrád, Kunrád/ 4. Jak se označovali osadníci, kteří ve středověku zakládali nová města? /kolonisti, kolonisté/ 5. Který panovník nechal zaloţit město Nymburk a ze kterého významného panovnického rodu pocházel? (Přemysl Otakar II., z rodu Přemyslovců/ 6. Kdo dal městu jméno? /holandští a němečtí kolonisté/ 7. Významná budova města, která začala být budována nedlouho po zaloţení města? /kostel/ 8. Kam vedla ve středověku obchodní cesta přes Nymburk? /do Ţitavy/ 9. Která vojska padla do města za třicetileté války? /Sasové/ 10. Před třicetiletou válkou / / ţilo v Nymburce 3000 osob ve 281 domech. Kolik lidí a domů zde zůstalo po třicetileté válce? /22 lidí v 11 domech/ 11. Kolik obyvatel má dnes toto město? /přibliţně obyvatel/ 12. Na co je zaměřeno místní muzeum? /na dějiny ţeleznice/ 13. Jak se jmenují místní náměstí? /Přemyslovců a Kostelní/ 14. Komu je zasvěcen místní katolický chrám? /sv. Jiljí/ 15. Kde se nachází městský úřad? /na náměstí Přemyslovců/ 35

36 16. Nymburk má jednu orientální věţ. Kterou? /Tureckou/ 17. Kde je budova bývalé ţidovské synagogy? /v ulici za muzeem vlevo v zahradě, expozice muzea o ţeleznici a o městu Nymburku/ 18. Která královna hledala za hradbami Nymburka ochranu a před kým? /Eliška Přemyslovna před Jindřichem Korutanským, svým švagrem roku 1310 on chtěl zabránit jejímu sňatku s Janem Lucemburským/ 19. Na břehu Labe u kamenného mostu je dosud mlýn. Jak se dříve jmenoval? /Velký, později Šafaříkův/ 20. Kolik hradebních věţí se dodnes dochovalo? /šest/ 21. Ve které z hradebních věţí bývala jedna z expozic muzea? /v Kaplance, vchází se do ní z Kostelního náměstí farskou zahradou/ 22. Co stojí uprostřed náměstí a proč? /morový sloup, postaven 1717 pro ochranu města proti morovým nákazám/ 23. V jakém stavebním slohu je katolický chrám? /gotika/ 24. Kde stála malá branka v městských hradbách? /fortna byla v Soudní ulici, zbořena 1919/ 25. Kde stávala Bobnická brána? /za Velkými valy u dnešní restaurace Na Tarase/ 26. Kde stávala Svatojiřská brána? /mezi Malými a Velkými Valy v Tyršově ulici 27. Kde stála (dům dosud stojí) katovna? /nad slepým ramenem za tiskárnou/ 28. Který stavební prvek byl součástí domů na náměstí ještě v minulém století? /podloubí/ 29. Kolik mostů přes Labe má Nymburk? /4 elektrárna, kamenný, lávka, ţelezniční/ 30. Kde se nachází reliéf Vítání Elišky Přemyslovny? / na domě proti bývalému městskému úřadu dnes prodejna potravin/ 31. Kde stávala Mostecká brána? /na jihu za náměstím před vjezdem na kamenný most/ 32. Kde stával starý městský špitál? /před kamenným mostem v prostoru dnešního parkoviště u obchodního centra Eliška/ 33. Ze kterého století pocházejí městské hradby? /z rozhraní 13. a14. století/ 36

37 34. Jak vypadá městský znak? /věţ a lev, věţ = opevnění a lev = majetek krále/ 35. Kde bychom našli nejstarší zobrazení městského znaku? /chrám sv. Jiljí v horní části kamenného portálu ze 14. století/ 36. Kde stávala původní radnice? /rohový dům na náměstí při pohledu na most vlevo/ 37. Město Nymburk mělo v období středověku vybudován velice účinný systém opevnění. Ochranu města zajišťovaly čtyři prvky opevnění. Víte, které to byly? / dva pásy hradeb, Velké a Malé Valy/ 38. Krátce po zaloţení Nymburka byl ve městě postaven klášter. Víte kterému řádu patřil? /řádu dominikánů/ 39. Jak se jmenuje obraz Alfonse Muchy z roku 1936 namalovaný pro nymburskou spořitelnu? /Poddaní Nymburka L.P Bohu a Praţanům/ 40. Kde stávala Boleslavská brána? /mezi Malými a Velkými valy na Boleslavské ulici za křiţovatkou směrem k České pojišťovně/ 41. Kde teď visí obraz Alfonse Muchy? /v expozici muzea v prostorách 1. podlaţí bývalé synagogy/ 42. Nymburské hradby chránily dva pásy opevnění. Kaţdý pás opevnění byl postaven z jiného materiálu. Z jakého materiálu byl postaven pás vnější hradeb (bílý)? /z opuky/ 43. Z jakého materiálu byl postaven pás vnitřních hradeb (červený)? /z cihel/ 44. Kolik církevních staveb je v Nymburce? / 3 kostely katolický, evangelický, Husův sbor; 2 kaple sv. Jana a sv. Jiří/ 45. Kteří známí spisovatelé ţili nebo nějaký čas pobývali v Nymburce? /Bohumil Hrabal, Boţena Němcová/ 46. Ve které budově se nachází dochovaný dřevěný renesanční strop? /v lékárně na náměstí Přemyslovců/ 37

38 Příloha 5 Potvrzení o spolupráci Vlastivědné muzeum Nymburk 38

39 Příloha 6 Potvrzení o spolupráci Základní škola a Mateřská škola Nymburk, Komenského

40 Příloha 7 Potvrzení o spolupráci Gymnázium, Nymburk 40