ANALÝZA. stavu a vývoje trhu práce v Moravskoslezském kraji v roce 2005 a předpokládaný vývoj v roce Úřady práce Moravskoslezského kraje

Transkript

1 Úřady práce Moravskoslezského kraje ANALÝZA stavu a vývoje trhu práce v Moravskoslezském kraji v roce a předpokládaný vývoj v roce 2006 Bruntál Opava Ostrava Karviná Nový Jičín Frýdek-Místek březen 2006 ÚP Ostrava CH, ved. odboru TP,

2 Úřady práce Moravskoslezského kraje _ strana 1 OBSAH strana I. Úvod 2 II. Celková charakteristika Moravskoslezského kraje 2 III. Zaměstnanost 5 IV. Nezaměstnanost 16 V. Cizinci na trhu práce 23 VI. Kontrolní činnost 24 VII. Platební neschopnost zaměstnavatelů 25 VIII. Aktivní politika zaměstnanosti 26 IX. Prognóza vývoje trhu práce v roce X. Přílohy příloha č. 1 Jednotlivé okresy Moravskoslezského kraje příloha č. 2 Aktuální změny podmínek platné od u nástrojů aktivní politiky zaměstnanosti v souvislosti se sníženým rozpočtem na rok

3 Úřady práce Moravskoslezského kraje _ strana 2 I. ÚVOD Do roku 2000 zpracovávaly jednotlivé úřady práce České republiky analýzy předchozího vývoje trhu práce s prognózou na další období samostatně v rámci své okresní působnosti. Úřady práce Moravskoslezského kraje (dále ÚP MSK) velmi pružně a v předstihu zareagovaly na ustavení vyšších územně správních celků a již v polovině roku 2000 iniciativně připravily návrh komplexní osnovy analýzy stavu a vývoje trhu práce na úrovni kraje, který Správa služeb zaměstnanosti Ministerstva práce a sociálních věcí ČR (dále SSZ MPSV ČR) přijala jako jednotný celorepublikově platný metodický návod pro budoucí krajské analýzy. Podle této osnovy a z podkladů úřadů práce v Bruntále, Frýdku-Místku, Karviné, Novém Jičíně, Opavě a Ostravě jsou od roku 2001 zpracovávány roční analýzy trhu práce v Moravskoslezském kraji (dále MSK) a v polovině roku její zkrácené verze se zpřesněnou prognózou vývoje nezaměstnanosti na druhé pololetí. Nyní byla dokončena analýza za rok. Cílem těchto zpráv je poskytnout nejdůležitější informace a poznatky o předchozím a očekávaném vývoji na trhu práce v našem kraji, souhrnně prezentovat činnost ÚP MSK v oblasti aktivní politiky zaměstnanosti aj. V přílohách jsou obsaženy stručné okresní charakteristiky, vybrané hlavní e zaměstnanosti a nezaměstnanosti včetně prognózy na další období a výsledky aktivní politiky zaměstnanosti jednotlivých úřadů práce. Krajské analýzy se nezabývají podrobnějším hodnocením situace v jednotlivých okresech, k tomu jsou určeny samostatné analytické materiály příslušných okresních úřadů práce. II. CELKOVÁ CHARAKTERISTIKA MORAVSKOSLEZSKÉHO KRAJE 1. Ekonomická a sociální situace Moravskoslezský kraj se nachází na severovýchodním území České republiky a v jejím rámci sousedí se Zlínským, a Olomouckým krajem. Vně České republiky tvoří hranici s Polskem a Slovenskem. Kraj zahrnuje okresy Bruntál, Frýdek-Místek, Karviná, Nový Jičín, Opava a Ostrava-město. Tento územní celek je svým charakterem různorodý, přičemž jeho jádrem je ostravsko-karvinská aglomerace. Jedná se o tradiční industriální oblast s vysokým podílem tzv. velkého průmyslu - především uhelného hornictví, metalurgie, těžkého strojírenství a chemie. Dalšími významnými sektory jsou strojírenský, farmaceutický, elektrotechnický, papírenský, textilní a potravinářský průmysl. Zemědělská výroba má celoplošný charakter, v podhůří Beskyd a Jeseníků je zastoupeno lesní hospodářství. Od roku 1990 probíhá v kraji rozsáhlá restrukturalizace hospodářské základny, která bouřlivě mění jeho tvář a byla také až do nedávné doby provázena uvolňováním desetitisíců zaměstnanců. MSK patří v rámci celé republiky ke strukturálně nejpostiženějším oblastem, pro něž je charakteristický razantní útlum těžkého průmyslu a až do roku téměř neustále se zvyšující nezaměstnanost. Intenzita jejího nárůstu a tempo poklesu personálních stavů u moravskoslezských zaměstnavatelů bylo zatím nejvýraznější v letech 1997 až 1999, kdy za třicet šest měsíců stoupl počet evidovaných uchazečů o zaměstnání o (+155,5 %) a celková zaměstnanost u moravskoslezských firem poklesla o (-15,4 %) osob. Přetrvávající šestiletý růst výkonnosti české ekonomiky a celkové postupné zlepšování hospodářské situace v naší zemi se začíná projevovat také v MSK, i když pořád ne v takovém rozsahu, jaký nezbytně potřebujeme. Pracovní trh v našem kraji po mnoha letech nabírá dech a pomyslné nůžky mezi jeho nabídkovou a poptávkovou stranou se začínají pomalu uzavírat. Na moravskoslezském trhu práce se začíná blýskat na lepší časy. I když je v MSK v současné době stále téměř stotisícová armáda lidí hledajících zaměstnání, je celkový předloňský a zejména loňský vývoj zaměstnanosti a nezaměstnanosti příslibem, že se situace bude postupně zlepšovat s trvalejším obratem k lepšímu. Předloňské a především loňské výsledky nás opravňují

4 Úřady práce Moravskoslezského kraje _ strana 3 k optimismu a k tvrzení, že rok by mohl být již skutečně zlomovým, v němž se nastartoval výraznější obrat k pozitivním změnám. 2. Demografická situace MSK, zejména jeho centrální část v okolí měst Ostrava, Havířov, Karviná a Frýdek- Místek, patří k nejhustěji osídleným oblastem České republiky. Na 7 % její rozlohy žije 12,3 % jejích obyvatel. Všechny okresy kraje s výjimkou okresu Bruntál, který je rozlohou největší ale zároveň nejméně osídlený, mají hustotu osídlení vyšší než je celostátní průměr. Počet obyvatel MSK se již řadu let plynule snižuje. K 31. prosinci zde žilo celkem trvale bydlících obyvatel, což je o (-0,2 %) méně než před rokem a o (-1,9 %) méně než před pěti lety. Velice vážným celospolečenským problémem, který se neustále prohlubuje, je soustavný úbytek mladých lidí do 14 let věku. Od roku 1992 se jejich počet v MSK snížil o , tj. o 28,4 %. Klesající absolutní počet i podíl mladých lidí na celkovém stavu obyvatel se promítá do stoupajícího průměrného věku obyvatel MSK, který nyní činí 39,1 roku. Graf II/1 Věková struktura obyvatel Moravskoslezského kraje k počet věk muži ženy Tabulka II/1 - Vývoj počtu obyvatel trvale bydlících v Moravskoslezském kraji ) (celkový počet) z toho z toho z toho celkem celkem celkem ženy ženy ženy obyvatelé obyvatelé v produktivním věku 2) obyvatelé věkové kategorie 0-14 let průměrný věk obyvatel 38,5 40,0 38,8 40,3 39,1 40,6 1) Od roku 1996 jsou na základě metodiky SSZ MPSV ČR používána při hodnocení demografického vývoje data, která poskytuje Český statistický úřad. Údaje z demografické statistiky jsou za uplynulý rok k dispozici vždy v květnu dalšího roku, což znamená, že skutečnost z konce předchozího roku je platná po celých následujících dvanáct měsíců. 2) Do r započítávány osoby od 15 do 59 let věku, od r zahrnuty osoby věkové skupiny let.

5 Úřady práce Moravskoslezského kraje _ strana 4 Od 1.ledna se počet obcí v okrese Bruntál snížil o 3 z důvodu převodu Moravského Berouna, Norbečan a Huzové do okresu Olomouc, celkový počet obyvatel se snížil o osob a rozloha okresu Bruntál se zmenšila o 110 km Silné stránky Moravskoslezského kraje MSK zůstává jednou z hospodářsky nejvýznamnějších oblastí v České republice. Rozmanitost průmyslových odvětví. Existence řady perspektivních firem vytvářejících ve s rovnání s jinými kraji velký základní ekonomický rozvojový potenciál. Řada zavedených obchodních značek a relativně vysoká exportovatelnost hutních a některých strojírenských výrobků. Existence mnoha vhodných objektů a pozemků pro nové investice, staré průmyslové areály vybavené infrastrukturou, tzv. brownfields, s možností jejich využití pro rozvoj nových podnikatelských aktivit. Připravené a připravované průmyslové zóny. Dostatečný potenciál kvalifikované, popřípadě v řadě oborů dobře rekvalifikovatelné pracovní síly využitelné při rozvoji nových ekonomických aktivit. Postupně se zlepšující životní prostředí. Pohoří Beskyd a Jeseníků - vhodné oblasti pro rozvoj podnikání v cestovním ruchu. Výhodná geografická poloha z pohledu perspektivních dopravních tras - kraj leží na dopravní křižovatce Česko, Polsko, Slovensko a Rakousko s dobrou pozicí do východních zemí. Blízkost státních hranic s Polskem a Slovenskem a možnost vytvářet ve vazbě na tyto země poměrně silný euroregion. Relativně hustá síť železniční a autobusové dopravy. Letiště pro mezinárodní provoz v blízkosti centra kraje s výhledem výrazného rozvoje. Systém vysokoškolského technického, ekonomického a humanitního vzdělávání (existence tří univerzit a soukromé Vysoké školy podnikání, a.s.). Dostatečná kapacitně dimenzovaná síť středních a vyšších odborných škol. Zvyšující se nabídka vzdělávacích organizací s možností občanů rozšířit a doplnit si vzdělání. Značný potenciál technické odbornosti. Funkční institucionální zázemí pro řešení problémů trhu práce (úřady práce, zaměstnanecké agentury, Agentura pro regionální rozvoj, Sdružení pro rozvoj Moravskoslezského kraje, rekvalifikační a poradenské instituce apod.). 4. Slabé stránky Moravskoslezského kraje Nepříznivá struktura ekonomiky daná historickým vývojem - silné soustředění průmyslové činnosti na těžbu uhlí, hutnictví a strojírenství. Značná územní koncentrace podniků metalurgického a strojírenského průmyslu procházejících restrukturalizací. Pomalé tempo zvyšování technologické úrovně výrob (zavádění progresivních technologií), způsobující stále ještě příliš nízkou produktivitu práce, velkou energetickou náročnost a vysoké režijní náklady. Nedostatek podnikatelské infrastruktury a zařízení pro podporu rozvoje malých a středních firem. Malé a nedostatečné množství významných větších investic, které by v kraji zásadnějším způsobem příznivě ovlivnily nezaměstnanost.

6 Úřady práce Moravskoslezského kraje _ strana 5 Obtížně řešitelné ekologické problémy spojené zejména s předchozí (Ostrava) a současnou (okresy Karviná a Frýdek-Místek) těžbou uhlí. Na značné části území kraje ztížené podmínky zemědělského hospodaření (ekologické zábrany, klimatické podmínky apod.), což omezuje možnosti pěstování ekonomicky výhodných plodin a způsobuje útlum zemědělských výrob zejména v podhorských a horských oblastech. Naprosto nedostatečné napojení na evropskou dálniční síť - nedostatečné tempo výstavby dálnice D 47. Morální i fyzická zastaralost značné části dopravní infrastruktury. Soustavný růst jízdného a přepravného, klesající úroveň hromadné dopravy. Dopravní obslužnost je v okresech MSK a zvláště v některých mikroregionech velmi ná. V okresních městech dopravní dostupnost pohyb pracovních sil příliš nekomplikuje. Dojíždění do zaměstnání, doprovázené rostoucími náklady na dopravné, však představuje téměř neřešitelný problém především v obcích, které se nacházejí v řídce osídlených územích, kde byla autobusová a železniční doprava v předchozím období navíc ještě značně omezena. Špatné možnosti dopravy do zaměstnání jsou zejména ve dnech pracovního klidu a pracovního volna nebo při dojíždění na odpolední a noční směny. Růst počtu sociálně nepřizpůsobivých obyvatel (marginalizace určitých sociálních skupin). Pomalu se rozvíjející intelektuální základna, velký problém získat vysokoškolsky vzdělané odborníky z jiných částí republiky. Nižší zastoupení obyvatel s vyšším stupněm vzdělání, tendence kvalifikovaných osob, zejména mladých, spíše kraj opouštět. Míra nezaměstnanosti dlouhodobě značně nad celorepublikovým průměrem - téměř stabilně je přibližně o dvě třetiny vyšší. Rostoucí podíl dlouhodobě nezaměstnaných osob. Vysoký počet občanů se zdravotním postižením většinou jako důsledek jejich předchozího dlouholetého zaměstnání v těžkém průmyslu. Trvalý nedostatek pracovních příležitostí ve všech okresech kraje. III. ZAMĚSTNANOST 1. Celková zaměstnanost V průběhu roku se celková zaměstnanost u moravskoslezských zaměstnavatelů teprve podruhé od počátku ekonomické transformace meziročně zvýšila. Na tomto nárůstu se kromě karvinského a bruntálského podílely všechny ostatní okresy MSK, nejvíce ostravský ( osob), novojičínský ( osob) a frýdecko-místecký (+726 osob). Pokles zaměstnanosti v okrese Bruntál (-882 osob) ovlivnil především administrativní převod obcí Moravský Beroun, Huzová a Norberčany z bruntálského do olomouckého okresu. K dlouhodobě očekávanému a potřebnému obrácení trendu na poptávkové straně moravskoslezského trhu práce ke zvýšení zaměstnanosti v kraji velmi významně přispěl již šest let přetrvávající příznivý hospodářský vývoj v naší zemi a růst české ekonomiky, který byl podle nejnovějších statistických a ekonomických informací v roce nejdynamičtější a nejvyšší v historii samostatné České republiky a dosáhl šestiprocentní hranice. Klíčovou roli při vzestupu hospodářství mělo výrazné zlepšení exportní výkonnosti české ekonomiky, takže se jednalo o zdravý růst. Příznivě působily i investice velkých podniků, zejména zahraničních. Aktivity zahraničních firem se konečně začínají projevovat i v MSK a do připravených průmyslových zón tito investoři přicházejí a vytvářejí nová pracovní místa. Jejich počet však není pořád dostatečný a tak vysoký, aby přispěl k výraznějšímu nárůstu zaměstnanosti. Pozitivní vliv lze očekávat i v souvislosti se zapojováním domácích firem jako subdodavatelů.

7 Úřady práce Moravskoslezského kraje _ strana 6 Zaměstnavatelé MSK všech velikostních kategorií zaměstnávali k celkem osob, což je o (+0,3 %) více než před rokem. Na meziročním nárůstu se podílely výhradně malé nemonitorované firmy s počtem do 25 zaměstnanců, u nichž přibylo pracovníků. Graf III/1 - Vývoj zaměstnanosti u zaměstnavatelů Moravskoslezského kraje všech velikostních kategorií zaměstnanci u firem se stavem 26 a více osob zaměstnanci u firem se stavem do 25 osob Tabulka III/1 - Vývoj počtu zaměstnavatelů, zaměstnanců a osob samostatně výdělečně činných (celkový počet) 12/-12/ % zaměstnavatelé všech velikostních kategorií ,0 z toho - zaměstnavatelé se stavem 26 a více osob ,4 - zaměstnavatelé se stavem do 25 osob ,4 zaměstnanci u firem všech velikostních kategorií ,3 z toho - zaměstnanci u firem se stavem 26 a více osob ,3 - zaměstnanci u firem se stavem do 25 osob ,3 osoby vykonávající samostatně výdělečnou činnost ,9 z toho - hlavní činnost *) *) údaj nebyl sledován Počet osob samostatně výdělečně činných (dále OSVČ) již druhý rok postupně klesá, za sledovaných dvanáct měsíců jich ubylo 3.402, takže koncem prosince aktivně podnikalo celkem občanů. Tento stav zahrnuje i zaměstnance firem, kteří kromě hlavního

8 Úřady práce Moravskoslezského kraje _ strana 7 pracovního poměru současně vykonávají rovněž samostatnou výdělečnou činnost a jsou podnikateli. OSVČ zabývajících se podnikáním jako hlavní činností bylo , tj. 70,0 %. Stav zaměstnavatelských subjektů se v průběhu roku zvýšil celkem o 255; koncem prosince jich na trhu práce MSK působilo Zaměstnanost podle počtu zaměstnanců v organizacích Od června 2002 jsme přistoupili k velikostnímu členění firem MSK podle kategorizace, která odpovídá definici a doporučením Mezinárodní organizace práce (ILO). Podle počtu zaměstnanců jsou firmy rozděleny na malé (1-49 pracovníků), střední ( pracovníků) a velké (250 a více pracovníků). Tabulka III/2 - Zaměstnanost podle počtu zaměstnanců v organizacích - zaměstnavatelé kategorie k k k 12/-12/ % % % % 1 až , , , ,1 50 až , , , ,7 250 a více 211 0, , , ,8 celkem , , , ,0 Celkový meziroční přírůstek počtu zaměstnavatelských subjektů působících v MSK o 1,0 % nejvíce ovlivnily firmy s 1-49 zaměstnanci (+267), které jsou také v celkovém počtu moravskoslezských podniků zastoupeny nejvýrazněji; jejich podíl v závěru roku činil 95,0 %. Tabulka III/3 - Zaměstnanost podle počtu zaměstnanců v organizacích - zaměstnanci kategorie k k k 12/-12/ % % % % 1 až , , , ,1 50 až , , , ,3 250 a více , , , ,6 celkem , , , ,3 Ke zvýšení zaměstnanosti o 0,3 % za uplynulý rok přispěly z jednotlivých velikostních skupin celkově zejména firmy s 250 a více pracovníky ( osob) a také podniky s 1-49 zaměstnanci ( osob). Naopak pokles personálních stavů zaznamenali zaměstnavatelé s 50 až 249 zaměstnanci ( osob). 3. Zaměstnanost v odvětvích u monitorovaných firem se stavem 26 a více zaměstnanců Monitorované firmy jsou od roku 2002 na základě převažujícího předmětu činnosti rozděleny do 14 odvětví podle Odvětvové klasifikace ekonomických činností (dále OKEČ). Navíc je podrobněji rozčleněn zpracovatelský průmysl. Z monitorování firem a výběrových šetření ÚP MSK vyplývá, že v průběhu roku se zaměstnanost u sledovaných zaměstnavatelů se stavem 26 a více osob celkově snížila o (-0,3 %) pracovníků. Kromě novojičínského (+566 osob) klesly stavy zaměstnanců u větších podniků ve všech ostatních okresech MSK, nejvíce v bruntálském (-850 osob) a karvinském (-368 osob).

9 Úřady práce Moravskoslezského kraje _ strana 8 Tabulka III/4 - Vývoj počtu zaměstnanců v odvětvích podle OKEČ - monitorované firmy se stavem 26 a více osob odvětví % % % 12/- 12/ zemědělství, myslivost, lesnictví , , ,3-612 těžba nerostných surovin , , ,0-633 zpracovatelský průmysl , , , z toho - výroba základních kovů, hutních a kovodělných výrobků , , , výroba a opravy strojů a zařízení , , , výroba potravinářských výrobků a nápojů, tabákových výrobků - výroba dopravních prostředků a zařízení - výroba elektrických a optických přístrojů a zařízení - výroba pryžových a plastových výrobků - výroba textilií, textilních a oděvních výrobků - výroba chemických látek, přípravků, léčiv a chemických vláken - výroba vlákniny, papíru a výrobků z papíru; vydavatelství a tisk - zpracování dřeva, výroba dřevařských výrobků kromě nábytku - výroba ostatních nekovových minerálních výrobků - výroba koksu, jaderných paliv, rafinérské zpracování ropy , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , ,1-9 - výroba usní a výrobků z usní 99 0,1 99 0,1 69 0, zpracovatelský průmysl jinde neuvedený , , ,7 +85 výroba a rozvod elektřiny, plynu a tepelné energie , , ,3-716 stavebnictví , , , obchod; opravy motorových vozidel a výrobků pro osobní potřebu a převážně pro domácnost , , ,9-40 ubytování a stravování , , ,8-5 doprava, skladování a spoje , , , finanční zprostředkování , , ,7-149 činnosti v oblasti nemovitostí a pronájmu; podnikatelské činnosti , , , veřejná správa a obrana; povinné sociální zabezpečení , , , vzdělávání , , ,5-19 zdravotní a sociální péče; veterinární činnosti , , ,8 +95 činnosti domácností a exteritoriální organizace a instituce , , ,8-126 celkem , , ,

10 Úřady práce Moravskoslezského kraje _ strana 9 4. Vývoj zaměstnanosti v jednotlivých vybraných odvětvích s výraznějšími změnami v počtech zaměstnanců v roce Zemědělství, myslivost, lesnictví Zaměstnanost v tomto odvětví, kterou výrazně ovlivňuje sezónní efekt, klesla za uplynulý rok o 612 (-8,3 %) osob. Zimní odliv sezónních pracovníků z důvodu ukončování sezónních prací se projevil ve čtyřech okresech MSK, nejvíce ve frýdecko-místeckém (-348 osob) - z důvodu nedostatku zakázek postupně úplně ukončila činnost a.s. CE WOOD, a v bruntálském okrese (-118 osob). Těžba nerostných surovin Za rok se počet zaměstnanců v odvětví těžby nerostných surovin, které je koncentrované do okresů Karviná, Frýdek-Místek a Ostrava, snížil o 633 (-2,9 %). K tomuto poklesu přispěl především okres Ostrava (-658 osob) administrativním převodem a.s. VOKD, jejíž objem prací se stále více orientuje na pozemní a inženýrskou výstavbu, do resortu stavebnictví. K 1. červnu došlo také k zásadní změně v a.s. KARBON INVEST - bylo zrušeno pracoviště Ostrava s 93 zaměstnanci. Drtivá většina z nich, ale přešla ke složkám OKD, a.s., což zaměstnanost v tomto odvětví neovlivnilo. V listopadu byly završeny zásadní změny vnitřní struktury těžebních společností. Bylo sloučeno několik podniků a jako nástupnická organizace byla do obchodního rejstříku zapsána a.s. OKD se sídlem v Ostravě. Rovněž tato změna však neměla na zaměstnanost v tomto odvětví vliv. Zpracovatelský průmysl U monitorovaných organizací zpracovatelského průmyslu, ve kterém nachází ze sledovaných firem v MSK pracovní uplatnění nejvíce osob (38,0 %), přibylo meziročně 758 (+0,7 %) zaměstnanců. Na tomto nárůstu se nejvíce podílely firmy zabývající se výrobou elektrických a optických přístrojů a zařízení (+854 osob), produkcí chemických látek, přípravků, léčiv a chemických vláken (+667 osob) a výrobci základních kovů, hutních a kovodělných výrobků (+655 osob). Největší pokles naopak nastal u firem zaměřených na výrobu dopravních prostředků a zařízení (-624 pracovníků), u podniků orientovaných na textilie, textilní a oděvní výrobky (-530 osob) a u producentů potravinářských výrobků a nápojů, tabákových výrobků (-430 osob). Výroba elektrických a optických přístrojů a zařízení Ke zvýšení zaměstnanosti v tomto odvětví za uplynulých dvanáct měsíců o 854 osob přispěl především okres Ostrava (+656 osob) příchodem zahraničního investora s.r.o. ASUS Czech do průmyslové zóny Hrabová, který ve sledovaném období vytvořil 670 nových pracovních míst, a okres Nový Jičín (+537 osob) nárůstem stavů např. u společností Siemens Elektromotory, Siemens Automobilové systémy, Primus CE. Na zvýšení zaměstnanosti v tomto okrese mělo vliv i zahájení výroby ozvučovací techniky v s.r.o. Bang&Olufsen v areálu Tatry Kopřivnice a zařazení s.r.o. AK Frenštát, zabývající se výrobou kabelové konfekce, konektorů a svorkovnic pro přívěsy a návěsy, do registru monitorovaných firem. Výroba chemických látek, přípravků, léčiv a chemických vláken V průběhu roku se počet zaměstnanců u monitorovaných firem tohoto odvětví zvýšil o 667, nejvíce ve frýdecko-místecké okrese (+413 osob). Jednalo se však pouze o formální převod a.s. WALMARK z odvětví výroby potravinářských výrobků a nápojů, tabákových výrobků. K nárůstu zaměstnanosti v bruntálském okrese (+240 osob) přispělo uskutečnění další etapy plánovaného rozšíření výroby v s.r.o. OSRAM Bruntál.

11 Úřady práce Moravskoslezského kraje _ strana 10 Výroba základních kovů, hutních a kovodělných výrobků Na celkovém meziročním nárůstu zaměstnanosti v odvětví o 655 osob se podílel především novojičínský okres (+348 osob) navýšením počtu zaměstnanců v kopřivnické s.r.o. Tawesco z důvodu převodu karosárny z a.s. Tatra. Pozitivní vliv měly ale také přírůstky pracovníků u několika dalších firem tohoto odvětví, např. s.r.o. PROMETAL CZ, Jakubčovice nad Odrou, a.s Porgest Nový Jičín a rovněž zařazení společností STECOMTRA a UnionOcel do registru monitorovaných firem. Ve frýdecko-místeckém okrese ovlivnil zvýšení zaměstnanosti (+314 osob) příznivý ekonomický rozvoj u středních firem zaměřených na výrobu základních kovů, hutních a kovodělných výrobků a nejnižší úbytek zaměstnanosti od roku 1991 u dvou největších frýdecko-místeckých zaměstnavatelů odvětví, akciových společností Třinecké železárny a Válcovny plechu Frýdek-Místek (celkem za obě firmy pouze cca o 100 zaměstnanců). K navýšení zaměstnanosti v okrese Karviná (+269 osob) přispěly akciové společnosti ŽDB Bohumín a KOVONA SYSTÉM, která ve 2. pololetí zahájila novou výrobu v průmyslové zóně v českotěšínské oblasti. Výroba potravinářských výrobků a nápojů, tabákových výrobků V průběhu roku klesl celkově počet zaměstnanců u monitorovaných firem o 430. Na tomto úbytku se nejvíce podílel okres Frýdek-Místek (-213 osob), a to zejména z důvodu administrativního převodu a.s. Walmark do pododvětví zabývající se výrobou chemických látek, přípravků, léčiv a chemických vláken u firmy došlo ke změně hlavního předmětu činnosti z výroby nápojů na výrobu léčiv. Pokles v okrese Karviná (-187 osob) ovlivnila rovněž zejména a.s. Walmark Třinec, která ukončila v těšínském závodě výrobu a přemístila ji do jiných oblastí ČR a do zahraničí, a s.r.o. Těšínské jatky, které nedostatek dobytka a pokles odbytu řešily omezováním porážky. Výroba textilií, textilních a oděvních výrobků Za uplynulý rok došlo v odvětví k celkovému poklesu o 530 zaměstnanců, a to nejvíce v okrese Bruntál (-228 osob), v němž úplně ukončily výrobu zpracovatel textilních vláken a.s. Moravolen Bruntál a výrobce lněných přízí s.r.o. VRSAN Vrbno pod Pradědem. Pokles počtu zaměstnanců v opavském okrese (-171) ovlivnilo zastavení výroby společností Pouba Textil a Restless. Větší úbytek pracovníků vykázaly v okrese Opava také firmy Lanex a s.r.o. Opavlen Opava, které vlivem silné konkurence s levnější pracovní silou a dovozem zboží z východu, zejména z Číny, ztratily odběratele. Vyčleněním strážní a úklidové služby z Výrobního družstva VKUS Frýdek-Místek do nově vzniklé dceřiné s.r.o. VKUS BUSTAN, která je zařazena do odvětví zahrnujícího činnosti domácností a exteritoriální organizace a instituce, došlo ke snížení zaměstnanosti také ve frýdecko-místeckém okrese (-110 pracovníků). Výroba dopravních prostředků a zařízení Celkový meziroční pokles zaměstnanosti v odvětví o 624 osob ovlivnilo zejména snížení stavů v okrese Nový Jičín (-630 osob). Hlavním důvodem byl převod karosárny z a.s. Tatra do s.r.o. Tawesco, ale také úsporná opatření v a.s. Tatra. Další pokles zaměstnanosti způsobilo přeřazení firmy MEKO, spol. s r.o. do jiného odvětví, neboť se jedná o personální agenturu, která své zaměstnance pronajímá společnostem Autopal a Primus CE. Ke snížení počtu zaměstnanců v odvětví došlo i v okrese Karviná (-284), a to zejména u s.r.o. Visteon Autopal snížením objemu výroby a u s.r.o. Shimano Czech Republic, u které docházelo s ohledem na vývoj poptávky a odbyt výrobků ke změně ve výrobě produktů.

12 Úřady práce Moravskoslezského kraje _ strana 11 Výroba a rozvod elektřiny, plynu a tepelné energie Snížení zaměstnanosti u výrobců a distributorů síťových energií a vody v roce o 716 osob (-9,3 %) se projevila zejména na ostravských pracovištích, kde ubylo 508 osob. Na tomto úbytku se převážně podílela transformace a.s. Severomoravská energetika do a.s. ČEZ. Stavebnictví V průběhu uplynulých dvanácti měsíců se celkový počet zaměstnanců v monitorovaných moravskoslezských stavebních firmách zvýšil o (+9,2 %). Nejvýrazněji se projevil zejména v okrese Ostrava ( osob) především z důvodu administrativního přesunu akciových společností VOKD z odvětví těžby nerostných surovin a VAMOZ servis z odvětví obchodu a oprav motorových vozidel a výrobků pro osobní potřebu a převážně pro domácnost. V obou případech se tedy nejedná o vznik nových pracovních míst. Za uplynulý rok personální stavy nejvíce vzrostly v akciových společnostech ŽS Brno divize Pozemní stavitelství a ALPINE stavební společnost. Doprava, skladování a spoje V roce došlo u monitorovaných firem, které podnikají v oblasti dopravy a spojů, k celkovému poklesu o (-4,2 %) osob. K největšímu úbytku došlo v okrese Ostrava (-404 osob), výrazný vliv na toto snížení měly svými racionalizačními opatřeními složky akciové společnosti Českých drah a a.s. Telecom. V okrese Karviná stavy klesly o 244 zaměstnanců, především u Uzlové železniční stanice Bohumín Depa kolejových vozidel, ale také u akciových společností ČSAD v Karviné a Havířově. A.s České dráhy přispěla ke snížení zaměstnanosti i v dalších okresech MSK, a to v bruntálském (-167 osob), frýdecko-místeckém (-113 osob), ale i novojičínském (-100 osob). 5. Vývoj zaměstnanosti u malých nemonitorovaných firem se stavem do 25 zaměstnanců V průběhu uplynulého roku se celkový počet zaměstnanců u malých nemonitorovaných podniků zvýšil o 2.407, tj. o 2,3 %. Na tomto nárůstu se podílely okresy Ostrava ( osob), Frýdek-Místek (+843 osob), Nový Jičín (+585 osob) a Opava (+225 osob). Naopak ve zbývajících dvou okresech se zaměstnanost u firem se stavem do 25 zaměstnanců snížila, nejvíce v karvinském (-582 osob). Situace v drobném podnikání v MSK se postupně zlepšuje a podíl počtu zaměstnaných osob u těchto malých nemonitorovaných firem na celkové zaměstnanosti MSK dosáhl v závěru uplynulého roku 26,1 %. Podle tohoto e se drobnému podnikání daří nejvíce v okrese Opava (31,3 %). Pod hranicí průměrného podílu v MSK se pohybují karvinský (21,8 %), novojičínský (24,8 %) a ostravský (25,2 %) okres. Rozvoj drobného podnikání ale nemá stále takové tempo, jaké MSK nezbytně potřebuje. Počet nových pracovních příležitostí u této kategorie zaměstnavatelů je stále nedostatečný - na malé podniky stále negativně působí především: - malá ekonomická síla v porovnání s velkými podniky, - obtížný přístup ke kapitálu omezující možnost financování rozvojových aktivit, - horší přístup k odbornému vzdělávání, nižší dostupnost potřebných informací a poradenských služeb, - ne vždy čistá konkurence ze strany velkých podniků a dumpingové ceny dovážených produktů, - omezení v odbytu hotových výrobků na domácím trhu a zvýšené náklady při jeho vývozu, - konkurence obchodních řetězců vytvářených kapitálově silnými firmami, - slabá pozice v soutěži o veřejné zakázky, - platební nekázeň způsobující druhotnou platební neschopnost, - vysoké administrativní zatížení.

13 Úřady práce Moravskoslezského kraje _ strana 12 K vykonávalo v MSK samostatnou výdělečnou činnost celkem osob. Jejich počet se už druhým rokem po sobě postupně snižuje, za posledních dvanáct měsíců klesl o (-3,9 %) osob. Od prosince ubylo OSVČ ve všech okresech kraje, nejvíce v ostravském (-985). K tomuto poklesu došlo vlivem legislativních změn týkajících se odvodů pojistného, platných od ledna. Do té doby OSVČ, které nedosáhly stanovenou příjmovou hranici (bez rozlišení, zda se jednalo o hlavní nebo vedlejší pracovní činnost), nebyly povinny odvádět pojistné a tato doba se jim nezapočítávala pro důchodové účely. Od začátku roku mají OSVČ povinnost platit pojistné na důchodové pojištění pokud samostatným podnikáním vykonávají hlavní pracovní činnost. U vedlejší činnosti je účast na pojištění závislá na výši příjmů, tak jak tomu bylo do roku Z uvedených důvodů proto živnostníci v posledních dvou letech výdělečnou činnost ve větší míře ukončovali. Z celkového prosincového počtu osob vykonávajících samostatnou výdělečnou činnost se u z nich jednalo o hlavní pracovní činnost. Graf III/2 - Vývoj počtu zaměstnanců drobného podnikání Volná pracovní místa I když se situace na poptávkové straně moravskoslezského trhu práce postupně zlepšuje a v osmi měsících roku jsme zaznamenali meziměsíční nárůst počtu volných pracovních míst (dále VPM) meziroční vzestup se projevil s výjimkou června ve všech měsících roku, jejich tvorbu se stále nedaří oživit v takovém rozsahu, jaký je pro náš kraj nezbytný. Nová pracovní místa stále vznikají jen sporadicky, v nedostačujícím množství i struktuře. MSK jich nutně potřebuje podstatně více, a to v řádu ne desítek či stovek, ale tisíců. V průběhu celého roku nahlásili zaměstnavatelé našeho kraje do databází ÚP MSK celkem VPM, což je v meziročním srovnání o (+16,5 %) více. Na celkovém počtu VPM nově zaregistrovaných ve všech okresech republiky v průběhu roku se zaměstnavatelé našeho kraje podíleli jen 8,9 %. Celkem měli zprostředkovatelé ÚP MSK během celého uplynulého roku k dispozici pracovních příležitostí (meziročně o 3.284, tj. o 15,9 % více), které mohli nabídnout zájemcům a uchazečům o zaměstnání.

14 Úřady práce Moravskoslezského kraje _ strana 13 Graf III/3 - Vývoj počtu evidovaných uchazečů o zaměstnání a volných pracovních míst v Moravskoslezském kraji v roce leden únor březen duben květen červen červenec srpen září říjen listopad prosinec uchazeči volná místa Průměrný počet VPM, z nichž si mohli koncem každého měsíce uplynulého roku klienti úřadů práce našeho kraje vybrat (3.139), se v meziročním srovnání o 495 (+18,7 %) zvýšil, přičemž vývoj tohoto e byl v jednotlivých okresech MSK velmi ný. K největšímu meziročnímu nárůstu průměrného měsíčního počtu VPM došlo v okresech Ostrava (+252), Frýdek-Místek (+147) a Nový Jičín (+109), pokles zaznamenal pouze okres Bruntál (-37). K evidovaly ÚP MSK celkem VPM, což je o 632 (+23,6 %) více než před rokem a o 903 více než před dvěma lety. Meziroční nárůst volných pracovních příležitostí se projevil v okrese Frýdek-Místek (+382), Ostrava (+135), Opava (+128) a Karviná (+110), úbytek naopak nastal v novojičínském (-112) a bruntálském okrese (-11). V závěru roku se zaměstnavatelé našeho kraje na celorepublikové poptávce po pracovních silách podíleli jen 6,3 %, což je však v meziročním srovnání o 1,1 procentního bodu více. Přestože se počet disponibilních pracovních míst evidovaných ÚP MSK v roce zvýšil, stále trvá výrazný nesoulad mezi situací na poptávkové a nabídkové straně moravskoslezského trhu práce. Tato nerovnováha se projevuje v neustále vysokém počtu uchazečů o zaměstnání připadajících na jedno VPM, což je jeden z nejvýznamnějších ů charakterizujících stav na pracovním trhu. Tento poměr je v MSK oproti celorepublikovým hodnotám dlouhodobě několikanásobně horší. V České republice připadalo koncem roku na 1 VPM v průměru 9,8 uchazečů, v našem kraji to bylo 29,2 osob, tzn., že jsme dosáhli téměř trojnásobku celorepublikového průměru. V pomyslném žebříčku tohoto e všech okresů České republiky se koncem roku v první desítce umístily tři okresy MSK - nejvíce uchazečů se o 1 VPM ucházelo v karvinském (78,1 - nejhorší poměr v celé republice) a bruntálském okrese (51,6 - třetí nejhorší poměr v republice). Nejméně uchazečů na 1 VPM v MSK připadalo v okrese Nový Jičín (17,4 dvacátý druhý nejhorší poměr v republice).

15 Úřady práce Moravskoslezského kraje _ strana 14 Graf III/4 - Vývoj počtu evidovaných uchazečů o zaměstnání připadajících na jedno volné pracovní místo v ČR a v Moravskoslezském kraji v roce 60,0 50,0 40,0 30,0 39,9 42,0 37,9 34,5 36,6 33,6 29,5 26,2 24,0 25,6 29,1 29,2 20,0 10,0 10,8 10,3 10,1 9,5 8,7 8,6 8,8 8,5 9,0 8,9 9,3 9,8 0,0 leden únor březen duben květen červen červenec srpen září říjen listopad prosinec ČR Moravskoslezský kraj Tabulka III/5 - Počet uchazečů o zaměstnání připadajících na jedno volné pracovní místo podle vzdělání stupeň vzdělání uchazeči volná místa uchaz./ 1 VPM uchazeči volná místa uchaz./ 1 VPM uchazeči volná místa uchaz./ 1 VPM bez vzdělání , , ,0 základní vzdělání , , ,4 střední odborné (SOU+OU+OŠ) , , ,4 střední odborné s maturitou , , ,5 (SOU+SOŠ) střední všeobecné , , ,5 vysokoškolské , , ,1 celkem , , ,2 6.1 Dlouhodobě evidovaná pracovní místa I přesto, že existuje trvalý nedostatek VPM, zůstávají v databázích úřadů práce našeho kraje některé pracovní příležitosti delší dobu. Na základě pokynu SSZ MPSV ČR jsou od posledního čtvrtletí 2002 za dlouhodobě evidovaná (dále DE) považována taková VPM, která se nedaří obsadit déle než 3 měsíce.

16 Úřady práce Moravskoslezského kraje _ strana 15 Tabulka III/6 - Dlouhodobě evidovaná VPM podle tříd klasifikace zaměstnání (dále KZAM) k k k třída KZAM VPM celkem DE VPM podíl DE VPM na celkovém počtu VPM VPM celkem DE VPM podíl DE VPM na celkovém počtu VPM VPM celkem DE VPM podíl DE VPM na celkovém počtu VPM počet počet % počet počet % počet počet % 1. Zákonodárci, vedoucí a řídící pracovníci , , ,8 2. Vědečtí a odborní duševní pracovníci , , ,1 3. Techničtí, zdravotničtí, pedagogičtí pracovníci (včetně příbuzných oborů) , , ,4 4. Nižší administrativní pracovníci , , ,3 5. Provozní pracovníci ve službách a obchodě , , ,7 6. Kvalifikovaní dělníci v zemědělství a lesnictví (včetně příbuzných oborů) , , ,7 7. Řemeslníci a kvalifikovaní výrobci, zpracovatelé, opraváři , , ,3 8. Obsluha strojů a zařízení , , ,6 9. Pomocní a nekvalifikovaní pracovníci , , ,1 celkem , , ,3 K evidovaly ÚP MSK celkem DE VPM, tj. 37,3 % z celkového stavu VPM. Jejich počet se meziročně sice mírně zvýšil o 76, podílové zastoupení však kleslo o 6,0 procentních bodů. V meziročním srovnání přibylo nejvíce DE VPM ve frýdecko-místeckém (+229) a karvinském okrese (+57), nejvýraznější úbytek zaznamenaly úřady práce v Novém Jičíně (-171) a v Ostravě (-81). V členění podle tříd KZAM patřilo koncem roku nejvíce DE VPM do 7. třídy (684 míst - nejvíce v profesi horník a nástrojář), do 8. třídy (186 míst převážně pro obsluhu obráběcích strojů a zámečníky) a do 3. třídy (154 míst - především pro obchodní zástupce a techniky). Největší meziroční nárůst DE VPM byl zaznamenán v 8. třídě, a to o 88, pokles DE VPM se projevil v 7. třídě, kde ubylo nejvíce DE VPM pro svářeče (-103). Tabulka III/7 - Kvalifikační struktura dlouhodobě evidovaných VPM k k k stupeň vzdělání VPM celkem DE VPM podíl DE VPM na celkovém počtu VPM VPM celkem DE VPM podíl DE VPM na celkovém počtu VPM VPM celkem DE VPM podíl DE VPM na celkovém počtu VPM počet počet % počet počet % počet počet % bez vzdělání + základní vzdělání , , ,8 střední odborné (SOU+OU+OŠ) , , ,1 střední odborné s maturitou (SOU+SOŠ) , , ,8 střední všeobecné (gymnázia) 3 0 0, , ,0 vysokoškolské , , ,0 celkem , , ,3

17 Úřady práce Moravskoslezského kraje _ strana 16 Z kvalifikační struktury DE VPM vyplývá, že: (12,6 % z celkového počtu DE VPM) mohly obsadit osoby se základním vzděláním, popřípadě bez vzdělání - převážně svářeči, poštovní doručovatelé a strážní, - u 847 (68,7 % z celkového počtu DE VPM) bylo požadováno střední odborné vzdělání - hlavně určena horníkům, zámečníkům a zedníkům, (10,4 % z celkového počtu DE VPM) bylo pro uchazeče se středním odborným vzděláním s maturitou - nejvíce pro obchodní zástupce a techniky, (8,3 % z celkového počtu DE VPM) patřilo vysokoškolákům - především lékařům, vysokoškolským pedagogům a technikům. Důvodem existence DE VPM je zpravidla nedostatek vhodných uchazečů splňujících kvalifikační předpoklady, popřípadě další podmínky stanovené zaměstnavatelem (požadovaný zdravotní stav, absolvování psychotestů, délka praxe). V mnoha případech jsou podmínky zaměstnavatelů pro obsazení daného místa pro uchazeče nevyhovující a neakceptovatelné (například nízký výdělek, směnnost u žen - matek, kumulace neúměrných požadavků neodpovídajících finančnímu ohodnocení apod.). Mnohá místa jsou vedena dlouhodobě i z důvodu časté fluktuace pracovních sil v dané profesi. Vyskytují se také případy, že zaměstnavatelé úřadům práce VPM nahlásí, přestože pracovníky aktuálně nepotřebují. Vyslaní uchazeči o zaměstnání jim slouží k sycení vlastních registrů případných zájemců zaměstnání. IV. NEZAMĚSTNANOST 1. Základní charakteristika vývoje nezaměstnanosti Rok navázal na rok a evidovaná nezaměstnanost v MSK se vyvíjela až nečekaně velmi příznivě celkově nejpříznivěji od roku U řady jejích základních sledovaných ů jsme v meziměsíčním srovnání opakovaně zaznamenali jedny z nejlepších výsledků za celou dobu existence ÚP MSK. Za únor až červen se počet registrovaných uchazečů o zaměstnání celkově snížil o (-10,6 %) a pětiměsíční úbytek jsme v MSK naposled zaznamenali na jaře roku 1995, i když tehdy nebyl zdaleka tak silný. V roce se druhý rok po sobě zastavily dlouhodobé negativní růstové trendy. Ve dvou třetinách roku se projevil meziměsíční pokles evidenčního stavu lidí hledajících zaměstnání (v roce to bylo v šesti měsících a v roce 2003 jen v pěti měsících), meziroční úbytek počtu nezaměstnaných nastal ve všech měsících roku. K evidovaly ÚP MSK celkem osob, což je o (-8,5 %) méně než před dvanácti měsíci. Ve srovnání s dosavadním rekordem z února, kdy ÚP MSK registrovaly celkem uchazečů o zaměstnání, jsme jich k měli v evidenci o (-12,9 %) méně. Na loňském meziročním poklesu se podílely všechny okresy kraje, nejvíce ostravský (-2.991), a frýdecko-místecký (-2.099), nejmenší úbytek uchazečů o zaměstnání zaznamenal Úřad práce v Opavě (-118). Největší procentuální snížení evidenčního stavu nezaměstnaných osob vykázaly úřady práce v Bruntále (-14,2 %) a ve Frýdku-Místku (-12,5 %). I přes loňský velmi pozitivní vývoj patří většina okresů MSK v rámci republiky stále k oblastem nejvíce postiženým nezaměstnaností. Probíhající vzestup národního hospodářství příznivě ovlivňuje ekonomickou situaci podniků v našem kraji pořád v mnohem menším rozsahu než v jiných částech země. Bude trvat ještě několik let, než se situace na trhu práce v MSK stane normální. Jestliže se občané MSK podíleli v prosinci na celkovém stavu obyvatel České republiky 12,3 %, v nezaměstnanosti byli zastoupeni 18,9 %. Znamená to, že téměř každý pátý nezaměstnaný v České republice byl z MSK. V celkovém počtu evidovaných uchazečů o zaměstnání se od počátku vzniku českých úřadů práce střídaly v rámci republiky na 1. a 2.

18 Úřady práce Moravskoslezského kraje _ strana 17 místě ostravský a karvinský okres, od posledního čtvrtletí 1998 patřila nejvyšší příčka Ostravě, od května zaujímá nejvyšší pozici Karviná. Graf IV/1 - Vývoj míry nezaměstnanosti v ČR a v Moravskoslezském kraji v roce 20,0 18,0 16,0 14,0 15,9 15,7 15,5 14,9 14,4 14,3 14,5 14,5 14,3 13,9 13,7 14,2 % 12,0 10,0 9,8 9,6 9,4 8,9 8,6 8,6 8,8 8,9 8,8 8,5 8,4 8,9 8,0 6,0 4,0 2,0 0,0 leden únor březen duben květen červen červenec srpen září říjen listopad prosinec ČR MSK Míra registrované nezaměstnanosti koncem prosince činila 14,2 %, což je o 1,5 procentního bodu méně než před dvanácti měsíci. Hodnota míry nezaměstnanosti v MSK neustále značně převyšuje celorepublikový průměr a v průběhu celého roku byla téměř stabilně cca o dvě třetiny vyšší. V pomyslném žebříčku výše míry nezaměstnanosti 77 úřadů práce ČR se po celý uplynulý rok všechny okresy našeho kraje pohybovaly neustále v jeho první třetině a tři okresy (Bruntál, Karviná a Ostrava) dokonce v první desítce. Čtrnáctiprocentní a větší míru nezaměstnanosti zaznamenaly koncem roku okresy Karviná (18,6 % - 2.místo v republice), Bruntál (15,9 % - 5. místo v republice) a Ostrava (14,8 % - 9. místo v republice). Tabulka IV/1 - Vývoj počtu evidovaných uchazečů o zaměstnání a volných pracovních míst v roce v porovnání s rokem (celkový počet) 6/-12/ 12/ 6/ 12/ % evidovaní uchazeči o zaměstnání ,5 z toho dosažitelní ,6 uchazeči s nárokem na podporu v nezaměstnanosti ,4 průměrná výše podpory v nezaměstnanosti v Kč ,8 volná pracovní místa ,6 uchazeči připadající na 1 volné pracovní místo 39,4 33,6 29,2-10,2-25,9 míra nezaměstnanosti v % 15,6 14,3 14,2 Po každoročně očekávaném a pravidelně se opakujícím lednovém skokovém zvýšení nezaměstnanosti ( osob), jehož intenzita však byla ve srovnání s předchozími lety podstatně slabší, se již v únoru začala situace zlepšovat a počet evidovaných uchazečů začal klesat. Příznivý vývoj pokračoval rovněž v následujících čtyřech měsících, kdy kromě

19 Úřady práce Moravskoslezského kraje _ strana 18 pozitivního sezónního efektu se zvýšeným zájmem o nové zaměstnance především z obchodních organizací, stavebních firem a podniků z odvětví služeb postupně narůstala poptávka také v průmyslu. Nezaměstnanost se v tomto období vždy snížila, přičemž tempo jejího poklesu bylo nejvýraznější v dubnu a květnu (celkově o osob) a úbytek uchazečů o zaměstnání nastal rovněž v červnu. S nástupem léta a ukončením školního roku se řady uchazečů o zaměstnání znovu rozšířily, nesrovnatelně ale méně než v předchozích letech. V září až listopadu stav evidovaných uchazečů o zaměstnání opět klesal. I když s příchodem zimního počasí nezaměstnanost opět vzrostla, byl tento nárůst nejmenší za posledních deset let. Téměř přesně (-472 osob, tj. o 0,5 %) se naplnila střední varianta naší prognózy, podle níž se stav lidí bez práce měl v MSK v závěru roku pohybovat okolo Průměrně měsíčně evidovaly ÚP MSK v uplynulém roce celkem uchazečů, což je v meziročním srovnání o ( 6,3 %) osob méně. 2. Tok nezaměstnanosti Trh práce MSK je téměř od počátku ekonomické transformace charakteristický obrovským tokem evidované nezaměstnanosti. V průběhu roku se zde do evidence úřadů práce přihlásilo celkem uchazečů o zaměstnání meziročně o méně (průměrně měsíčně 7.213), což představovalo 13,6 % všech osob, které se nově zaevidovaly v celé ČR. Vyřazeno bylo osob meziročně o 935 více, z nichž (63,8 %) nalezlo uplatnění na trhu práce. Z jednotlivých profesí převládali v roce mezi novými klienty ÚP MSK především pomocní a nekvalifikovaní dělníci (cca 6.700), prodavači (cca 3.700), číšníci a servírky (cca 1.800), zedníci a pomocní stavební dělníci (cca 1.800), zámečníci, nástrojáři a kovodělníci (cca 1.400, kuchaři (cca 1.200), řidiči (cca 900) a sekretářky (800). O zprostředkování zaměstnání rovněž požádalo bývalých živnostníků (meziročně o 555 méně), kteří ukončili, respektive přerušili svoji samostatnou výdělečnou činnost. Tabulka IV/2 - Tok evidované nezaměstnanosti období evidovaní nově umístění vyřazení pro celkem 1) vyřazení evidovaní celkem nespolupráci ostatní prosinec leden únor březen duben květen červen červenec srpen září říjen listopad prosinec celkem ) koncový stav měsíce K výrazným pohybům v zaměstnanosti dochází každoročně v souvislosti se sezónním efektem na jaře a s příchodem zimy, a to především ve stavebnictví, lesnictví, zemědělství, obchodě a ve službách, což následně významně ovlivňuje úroveň evidované nezaměstnanosti.

20 Úřady práce Moravskoslezského kraje _ strana Struktura uchazečů o zaměstnání 3.1 Věková struktura uchazečů o zaměstnání Věková struktura uchazečů o zaměstnání se v průběhu sledovaného období kromě mladých lidí do 30 let věku a starších občanů nad 50 let věku příliš nezměnila, s výjimkou těchto dvou věkových kategorií se v podílovém zastoupení jednalo o desetiny procentních bodů. Tabulka IV/3 - Věková struktura evidovaných uchazečů o zaměstnání věk % % % do 19 let , , , let , , , let , , , let , , , let , , , let , , , let , , , let , , , let , , , let , , ,7 nad 65let 30 0,0 35 0,0 32 0,0 celkem , , ,0 Již šest let postupně klesá podíl a s drobnými výkyvy i počet mladých lidí do 25 let věku. V meziročním porovnání jejich ubylo (-19,5 %) a jejich podíl na celkové nezaměstnanosti klesl o 2,4 procentního bodu. Od roku 1999 se počet mladých lidí vedených v evidencích ÚP MSK snížil o 9.026, tj. o více než o třetinu a jejich podíl na celkové nezaměstnanosti klesl o 10,1 procentního bodu. Přestože evidovaných uchazečů o zaměstnání meziročně ubylo, stav starších lidí nad 50 let věku naopak o 697 (+2,9 %) stoupl a rovněž o 2,9 procentního bodu vzrostlo jejich podílové zastoupení. Počet uchazečů této věkové kategorie se za posledních šest let zvýšil o (+85,9 %) a jejich podílové zastoupení vzrostlo o 11,4 procentního bodu, takže jejich podíl na celkové nezaměstnanosti v MSK překročil v prosinci dvacetipětiprocentní hranici. Průměrný věk uchazečů o zaměstnání se koncem roku se ve srovnání se stejným obdobím předchozího roku zvýšil o 1,6 roku a činil 39,0 let, od roku 1999 průměrný věk vzrostl o 4,2 roku. 3.2 Kvalifikační struktura uchazečů o zaměstnání V průběhu roku došlo k meziročnímu absolutnímu poklesu počtu evidovaných uchazečů o zaměstnání ve všech vzdělanostních skupinách. Nejvíce se snížil stav nezaměstnaných osob se středním odborným vzděláním bez maturity (-4.271, tj. o 8,7 %). Přesto je tato vzdělanostní kategorie dlouhodobě nejpočetnější a na nezaměstnanosti v MSK se stabilně podílí přibližně 45 %. Druhou nejpočetnější skupinu tvoří uchazeči se základním vzděláním. I když se jejich počet v průběhu roku snížil o 2.396, jejich podílové zastoupení na celkové ostravské nezaměstnanosti stouplo o 0,3 procentního bodu