ANALÝZA. stavu a vývoje trhu práce v Ostravě v roce 2004 a předpokládaný vývoj v prvním pololetí roku 2005

Transkript

1 Úřad práce v Ostravě, třída 30. dubna 2c, Ostrava ANALÝZA stavu a vývoje trhu práce v Ostravě v roce 2004 a předpokládaný vývoj v prvním pololetí roku 2005 Ostrava, únor 2005

2 Úřad práce v Ostravě strana 1 Spolupráce a podklady: - výsledky šetření provedeného oddělením analýz a prognóz, - jednotlivé odborné útvary Úřadu práce v Ostravě, - Okresní správa sociálního zabezpečení Ostrava-město, - Český statistický úřad, Krajská reprezentace Ostrava. Zpracovalo oddělení analýz a prognóz

3 Úřad práce v Ostravě strana 2 OBSAH strana A. ZÁKLADNÍ ZPRÁVA I. Celková charakteristika Ostravy 3 II. Zaměstnanost - poptávka po práci 5 III. Nezaměstnanost 18 IV. Cizinci na trhu práce 31 V. Kontrolní činnost 33 VI. Platební neschopnost zaměstnavatelů 36 VII. Aktivní politika zaměstnanosti 37 VIII. Prognóza vývoje trhu práce v prvním pololetí roku IX. Přílohy 59 B. TEMATICKÝ ROZBOR Vývoj zaměstnanosti v jednotlivých vybraných odvětvích u vybraných firem se stavem 26 a více zaměstnanců v roce 2004 a výhled na první pololetí roku

4 Úřad práce v Ostravě strana 3 A. ZÁKLADNÍ ZPRÁVA I. CELKOVÁ CHARAKTERISTIKA OSTRAVY 1. Dlouhodobý vývoj na ostravském trhu práce V Ostravě, krajském městě Moravskoslezského kraje (dále MSK) a rozlohou druhém největším a počtem obyvatel třetím největším městě České republiky, probíhá od roku 1990 rozsáhlá restrukturalizace hospodářské základny, která bouřlivě mění její tvář, ale je také každoročně provázena uvolňováním tisíců zaměstnanců. Naše město patří v rámci celé republiky ke strukturálně nejpostiženějším oblastem, pro něž je charakteristický razantní útlum těžkého průmyslu a téměř neustále se zvyšující nezaměstnanost. Intenzita jejího nárůstu a tempo poklesu personálních stavů u ostravských zaměstnavatelů bylo zatím nejvýraznější v letech 1997 až Celkové postupné loňské zlepšování ekonomické situace v ČR se projevilo také na ostravském trhu práce. V průběhu roku 2004 došlo k mírnému meziročnímu poklesu evidované nezaměstnanosti a zdá se, že pracovní trh začíná v Ostravě nabírat dech, zásadní zlepšení situace se však projeví až v dalších letech. Tabulka I/1 Vývoj zaměstnanosti u ostravských firem s 26 a více zaměstnanci a u zaměstnavatelů se stavem do 25 osob, počtu osob vykonávajících samostatně výdělečnou činnost a evidované nezaměstnanosti v letech 1997 až 2004 ukazatel (celkový počet) zaměstnanci u firem se stavem 26 a více osob zaměstnanci u firem se stavem do 25 osob stav k celková zaměstnanost u firem osoby vykonávající samostatně výdělečnou činnost (OSVČ) evidovaní uchazeči o zaměstnání Demografická situace K žilo v Ostravě celkem trvale bydlících obyvatel, z toho 51,7 % žen. Na 1 km 2 nyní připadá 1.461,5 osob, což je nejvyšší hustota osídlení v celém MSK a třetí největší v republice (za Prahou a Brnem). Celkový počet obyvatel se oproti minulému roku snížil o osob, z toho o 552 žen. Na meziročním poklesu se podíleli výhradně mladí lidé ve věku do 14 let, kterých celkově ubylo a jejich podílové zastoupení na počtu obyvatel Ostravy kleslo na 15,3 %. V průběhu uplynulých deseti let se počet mladých lidí této věkové kategorie snížil v Ostravě o (-24,8 %). V produktivním věku (15-64 let) bylo lidí (71,7 %), občanů ve věku 15 let a více v meziročním porovnání 416 přibylo a na celkovém počtu trvale bydlících obyvatel Ostravy se podílejí 84,7 %. Klesající absolutní počet i podíl mladých lidí na celkovém stavu obyvatel se promítá

5 Úřad práce v Ostravě strana 4 do stoupajících průměrného věku Ostravanů, který nyní činí 39,3 roků, z toho u mužů 37,5 a u žen 40,9 roku. Tabulka I/2 Vývoj počtu trvale bydlících ostravských obyvatel ukazatel 1) stav k stav k stav k (celkový počet) celkem z toho ženy celkem z toho ženy celkem z toho ženy obyvatelé obyvatelé v produktivním věku 2) obyvatelé věkové kategorie 0-14 let průměrný věk obyvatel 38,7 40,3 39,0 40,6 39,3 40,9 1) Od roku 1996 jsou na základě metodiky Správy služeb zaměstnanosti Ministerstva práce a sociálních věcí (dále SSZ MPSV ČR) používána při hodnocení demografického vývoje data, která poskytuje Český statistický úřad. Údaje z demografické statistiky jsou za uplynulý rok k dispozici vždy v květnu dalšího roku, což znamená, že skutečnost z konce předchozího roku je platná po celých následujících dvanáct měsíců. V pololetních i ročních analýzách stavu a vývoje trhu práce jsou proto uváděny totožné veličiny. 2) Do r započítávány osoby od 15 do 59 let věku, od r zahrnuty osoby věkové skupiny let. Vnitřní členění statutárního města Ostravy na průmyslové, obytné a oddechové zóny, koncentrace obyvatel i zaměstnavatelů na rozlohou relativně malém území, vzájemná propojenost a dostupnost jeho jednotlivých částí městskou hromadnou dopravou neumožňuje definovat mikroregiony. Z těchto důvodů nelze z mikroregionálního pohledu analyzovat ani stav a vývoj trhu práce. Dopravní obslužnost nekomplikuje pohyb pracovních sil ani negativně neovlivňuje umísťování evidovaných uchazečů o zaměstnání na volná pracovní místa. Je možno říci, že v Ostravě je vliv dopravní obslužnosti na problematiku zaměstnanosti zanedbatelný. Přestože v Ostravě nelze definovat mikroregiony jako relativně uzavřené a různorodé trhy práce, vypočítáváme od konce roku 1999 pravidelně každé čtvrtletí v jednotlivých městských obvodech míry nezaměstnanosti. Jejich hodnoty k jsou uvedeny v příloze č. 1 - výpočet podle staré metodiky a v příloze č. 2 výpočet podle nové metodiky.

6 Úřad práce v Ostravě strana 5 II. ZAMĚSTNANOST - POPTÁVKA PO PRÁCI 1. Celková zaměstnanost I když se v průběhu roku 2004 celková zaměstnanost u ostravských zaměstnavatelských subjektů podle předpokladů a v souladu s dlouhodobým trendem opět snížila, intenzita jejího poklesu byla v porovnání s rokem 2003, kdy ubylo u ostravských firem všech velikostních kategorií zaměstnanců, přibližně poloviční a téměř na stejné úrovni jako v roce Hospodářský vývoj v naší zemi je sice již pátým rokem příznivý, ale růst české ekonomiky, který v posledních dvou letech přesahuje tříprocentní hranici, zatím nevede příliš ke zlepšení situace na trhu práce a k trvalejšímu snížení nezaměstnanosti. Celkový vzestup hospodářství táhnou hlavně investice velkých podniků, zejména zahraničních. Jejich aktivity ale pořád směřují spíše do jiných částí republiky a jejich zájem investovat v Ostravě je zatím stále zcela nedostatečný, což se odráží v naprostém nedostatku volných pracovních míst. Graf II/1 Vývoj zaměstnanosti u ostravských zaměstnavatelů všech velikostních kategorií od roku zaměstnanci u firem se stavem 26 a více osob zaměstnanci u drobných a středních firem Skutečná dynamika poklesu zaměstnanosti u větších ostravských firem byla oproti jejich původním předpokladům značně vyšší. Podle prognóz monitorovaných organizací s počtem 26 a více zaměstnanců měl jejich úhrnný úbytek za rok 2004 představovat osob. Ve skutečnosti ubylo jejích pracovníků, což je o (+71,4 %) více než velké podniky původně signalizovaly.

7 Úřad práce v Ostravě strana 6 Tabulka II/1 Vývoj počtu zaměstnanců a osob samostatně výdělečně činných ukazatel stav k 12/ /2003 (celkový počet) absolutně v % zaměstnanci u firem se stavem 26 a více zaměstnanců ,0 zaměstnanci u firem se stavem do 25 zaměstnanců ,5 celková zaměstnanost u firem ,9 osoby vykonávající samostatně výdělečnou činnost ,1 Zaměstnavatelé všech velikostních kategorií zaměstnávali k v Ostravě celkem osob, což je o (-1,9 %) méně než před rokem a o zaměstnanců menší pokles než úbytek v roce Počet osob samostatně výdělečně činných (dále OSVČ) se v roce 2004 po nepřetržitém jedenáctiletém vzestupu poprvé meziročně snížil (jednotná metodika pro sledování tohoto ukazatele platí od roku 1993), a to o Koncem prosince 2004 tedy aktivně podnikalo celkem občanů. Tento stav zahrnuje i zaměstnance firem, kteří kromě hlavního pracovního poměru zároveň vykonávají také samostatnou výdělečnou činnost a jsou podnikateli. Tabulka II/2 Vývoj počtu zaměstnavatelů ukazatel stav k 12/ /2003 (celkový počet) absolutně v % zaměstnavatelé se stavem 26 a více zaměstnanců ,0 zaměstnavatelé se stavem do 25 zaměstnanců ,7 celkový počet zaměstnavatelů ,3 Stav zaměstnavatelských subjektů v meziročním srovnání vzrostl celkově o 100 (+1,3 %), takže k jich na ostravském trhu práce působilo celkem K tomuto nárůstu přispěly výhradně malé nemonitorované firmy se stavem do 25 zaměstnanců, kterých přibylo 115. Počet monitorovaných zaměstnavatelů se stavem 26 a více zaměstnanců naopak mírně klesl (-15). 2. Zaměstnanost podle počtu zaměstnanců v organizacích Od června 2002 členíme zaměstnavatelské subjekty podle kategorizace, která odpovídá definici a doporučením Mezinárodní organizace práce (dále ILO). Podle počtu zaměstnanců jsou firmy rozděleny na malé (1-49 pracovníků), střední ( pracovníků) a velké (250 a více pracovníků). Jelikož poslední uvedená skupina zaměstnavatelských subjektů zaměstnává nejvíce osob, je navíc podrobněji rozčleněna nad rámec kategorizace ILO.

8 Úřad práce v Ostravě strana 7 Tabulka II/3 Zaměstnanost podle počtu zaměstnanců v organizacích zaměstnavatelé kategorie k k k / /2003 absolutně % absolutně % absolutně % absolutně % 1 až , , , ,4 50 až , , , ,7 250 a více 71 1,0 69 0,9 69 0,9-2 -2,8 z toho až , , , ,4 500 až , , , , až , ,5 9 13, , a více 1 1,4 1 1,4 1 1,4 0 0,0 celkem , , , ,3 Na celkovém cca jednoprocentním ročním přírůstku počtu zaměstnavatelských subjektů působících v Ostravě se největší měrou podílely zejména menší firmy s 1-49 pracovníky (+97), kterých je dlouhodobě absolutně nejvíce a na celkovém stavu ostravských firem se v závěru roku 2004 podílely 95,1 %. Tabulka II/4 Zaměstnanost podle počtu zaměstnanců v organizacích zaměstnanci kategorie k k k / /2003 absolutně % absolutně % absolutně % absolutně % 1 až , , , ,2 50 až , , , ,9 250 a více , , , ,9 z toho až , , , ,4 500 až , , , , až , , , , a více , , , ,7 celkem , , , ,9 Souhrnně došlo u firem všech velikostních kategorií ve sledovaném období k poklesu zaměstnanosti o osob (-1,9 %). K tomuto meziročnímu úbytku výhradně přispěly velké podniky se stavem nad 250 pracovníků ( osob), zejména významný ostravský zaměstnavatel a.s. Ispat Nová huť ( osob), zařazený do velikostní skupiny s 5000 a více zaměstnanci. Zvýšení personálních stavů naopak zaznamenaly především střední podniky s 50 až 249 zaměstnanci (+276 osob) a také menší firmy s 1-49 pracovníky (+81 osob). 3. Zaměstnanost vybraných skupin osob u monitorovaných firem se stavem 26 a více zaměstnanců Celková zaměstnanost žen se v průběhu roku 2004 opět snížila, a to o (-3,4 %) osob. Nejvíce jich ubylo v odvětví zahrnujícím výrobu základních kovů, hutních a kovodělných výrobků (-588 osob), v oblasti dopravy, skladování a spojů (-244 osob), v odvětví zahrnujícím činnosti v oblasti nemovitostí a pronájmu a podnikatelské činnosti (-242 osob) a v odvětví obchodu a oprav motorových vozidel a výrobků pro osobní potřebu (-201 osob). Naopak zaměstnanost žen se nejvíce zvýšila v oblasti vzdělávání (+71).

9 Úřad práce v Ostravě strana 8 Pracujících důchodců, kteří se na celkové zaměstnanosti monitorovaných ostravských firem v prosinci 2004 podíleli 2,6 %, za sledovaný rok mírně přibylo (+132). Absolutně nejvíce osob v důchodovém věku je stále zaměstnáno v oblasti vzdělávání (753), od prosince 2003 se jejich stav zvýšil o 97. Tabulka II/5 Zaměstnanost vybraných skupin osob u firem se stavem 26 a více zaměstnanců skupina počet osob 12/ /2003 k k k absolutně v % ženy ,4 osoby se ZP ,5 důchodci ,4 Graf II/2 Vývoj zaměstnanosti osob se zdravotním postižením u firem se stavem 26 a více zaměstnanců od roku Podle nového zákona o zaměstnanosti, který vstoupil v platnost od října 2004, mají zaměstnavatelé s více než 25 pracovníky povinnost zaměstnávat alespoň 4 % osob se zdravotním postižením (dále ZP). Neplnění tohoto stanoveného podílu mohou firmy kompenzovat tím, že budou odebírat výrobky a služby od podniků zaměstnávajících více než 50 % osob se ZP nebo jim budou zadávat výrobní programy. Svoji zákonnou povinnost mohou zaměstnavatelé nahradit i finančním odvodem do státního rozpočtu ve výši 2,5 násobku průměrné mzdy v národním hospodářství za každou osobu se ZP, o kterou nesplnili povinný podíl nebo vzájemnou kombinací výše uvedených možností. Způsob zjišťování plnění povinnosti zaměstnávat občany se ZP za rok 2004 se však ještě řídí v souladu s ustanovením 148 odst. 9 zákona č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti dosavadními předpisy, podle kterých byla výše odvodu do státního rozpočtu stanovena na 1,5 násobek průměrné mzdy v národním hospodářství. V březnu 2004 jsme opět hodnotili, jak se zaměstnavatelé s touto povinností vyrovnali. Jestliže za rok 2002 odvedli zaměstnavatelé se sídlem firmy v Ostravě - jejich počet není

10 Úřad práce v Ostravě strana 9 totožný s počtem monitorovaných firem, jelikož Úřad práce v Ostravě (dále ÚPO) sleduje při monitoringu zaměstnanost podniků pouze na ostravských pracovištích bez ohledu na okres jejich sídla jako náhradní plnění celkovou částku ve výši tis. Kč, za rok 2003 to bylo pouze tis. Kč, a to přesto, že vyměřovací základ na jednu osobu se zvýšil trojnásobně. Je zřejmé, že před odvodem do státního rozpočtu dávají zaměstnavatelé stále více přednost především zaměstnávání občanů se ZP a odebírání výrobků od firem, v nichž pracují převážně zdravotně handicapovaní lidé. Přestože u monitorovaných ostravských firem počet zaměstnaných osob se ZP neustále klesá (s výjimkou konce roku 2000 a prvního pololetí roku 2001), jejich podíl na celkové zaměstnanosti těchto zaměstnavatelů se příliš nemění a dlouhodobě se pohybuje okolo 3 %. V posledních pěti letech, kdy mohou zaměstnavatelé neplnění stanoveného podílu kompenzovat, se tempo snižování počtu zaměstnaných zdravotně handicapovaných osob alespoň zpomalilo. 4. Zaměstnanost v odvětvích u monitorovaných firem se stavem 26 a více zaměstnanců Monitorované firmy jsou od roku 2002 na základě převažujícího předmětu činnosti rozděleny do 14 odvětví podle Odvětvové klasifikace ekonomických činností (dále OKEČ). Navíc je podrobněji rozčleněn zpracovatelský průmysl. Tabulka II/6 Počty zaměstnavatelů v odvětvích podle OKEČ - monitorované firmy se stavem 26 a více osob stav k 12/2004 odvětví absolutně v % absolutně v % absolutně v % 12/2003 zemědělství, myslivost, lesnictví 5 0,7 5 0,7 5 0,7 0 těžba nerostných surovin 11 1,5 10 1,3 10 1,4-1 zpracovatelský průmysl , , ,0-4 z toho -výroba základních kovů, hutních a kovodělných výrobků -výroba a opravy strojů a zařízení -výroba potravinářských výrobků a nápojů, tabákových výrobků -výroba koksu, jaderných paliv, rafinérské zpracování ropy -výroba elektrických a optických přístrojů a zařízení -výroba textilií, textilních a oděvních výrobků a výroba usní a výrobků z usní -výroba dopravních prostředků a zařízení -výroba chemických látek, přípravků, léčiv a chemických vláken 41 28, , , , , , , , , ,7 1 0,7 1 0, , , , ,2 7 5,0 7 5, ,4 2 1,4 2 1, ,4 2 1,4 2 1,4 0 -ostatní*) 28 19, , ,8-2 výroba a rozvod elektřiny, plynu a vody 12 1,6 12 1,6 14 1,9 +2 stavebnictví 59 7,9 61 8,2 58 7,9-1 obchod; opravy motor. vozidel a výrobků pro osobní potřebu a převážně pro domácnost 78 10, , ,5-1

11 Úřad práce v Ostravě strana 10 Pokračování tabulky II/6 ubytování a stravování 15 2,0 16 2,2 16 2,2 +1 doprava, skladování a spoje 49 6,6 47 6,3 46 6,3-3 finanční zprostředkování 25 3,3 26 3,5 25 3,4 0 činnosti v obl. nemovitostí a pronájmu; podnikatelské činnosti veřejná správa a obrana; povinné sociální zabezpečení 92 12, , , ,0 30 4,1 30 4,1 0 vzdělávání , , ,6 +1 zdravotní a sociální péče; veterinární činnosti ostatní veřejné, sociální a osobní služby, činnosti domácností a exteritoriální organizace a instituce 39 5,2 39 5,3 39 5, ,2 40 5,4 40 5,5 +1 celkem , , ,0-15 *) zahrnuje zpracování dřeva, výrobu dřevařských výrobků kromě nábytku, výrobu vlákniny, papíru a výrobků z papíru; vydavatelství a tisk, výrobu pryžových a plastových výrobků, výrobu ostatních nekovových minerálních výrobků a zpracovatelský průmysl jinde neuvedený Celkový počet monitorovaných firem se v průběhu roku 2004 mírně snížil o 15. K tomuto dvouprocentnímu úbytku firem došlo nejvíce v odvětví zahrnujícím činnosti v oblasti nemovitostí a pronájmu a podnikatelské činnosti (-10). Tabulka II/7 Počty zaměstnanců v odvětvích podle OKEČ - monitorované firmy se stavem 26 a více osob stav k 12/2004 odvětví absolutně v % absolutně v % absolutně v % 12/2003 zemědělství, myslivost, lesnictví 225 0, , ,2-2 těžba nerostných surovin , , ,5-41 zpracovatelský průmysl , , , z toho -výroba základních kovů, hutních a kovodělných výrobků -výroba a opravy strojů a zařízení -výroba potravinářských výrobků a nápojů, tabákových výrobků -výroba koksu, jaderných paliv, rafinérské zpracování ropy -výroba elektrických a optických přístrojů a zařízení -výroba textilií, textilních a oděvních výrobků a výroba usní a výrobků z usní -výroba dopravních prostředků a zařízení -výroba chemických látek, přípravků, léčiv a chemických vláken , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , ,0-37 -ostatní*) , , ,1 +20 výroba a rozvod elektřiny, plynu a vody , , ,7 +95 stavebnictví , , ,5-47 obchod; opravy motor. vozidel a výrobků pro osobní potřebu a převážně pro domácnost , , ,3-272

12 Úřad práce v Ostravě strana 11 Pokračování tabulky II/7 ubytování a stravování , , ,2-13 doprava, skladování a spoje , , ,9-386 finanční zprostředkování , , ,3-109 činnosti v obl. nemovitostí a pronájmu; podnikatelské činnosti veřejná správa a obrana; povinné sociální zabezpečení , , , , , ,0-20 vzdělávání , , , zdravotní a sociální péče; veterinární činnosti ostatní veřejné, sociální a osobní služby, činnosti domácností a exteritoriální organizace a instituce , , , , , ,8 +65 celkem , , , *) zahrnuje zpracování dřeva, výrobu dřevařských výrobků kromě nábytku, výrobu vlákniny, papíru a výrobků z papíru; vydavatelství a tisk, výrobu pryžových a plastových výrobků, výrobu ostatních nekovových minerálních výrobků a zpracovatelský průmysl jinde neuvedený Z jednotlivých sledovaných odvětví se pokles zaměstnanosti nejvíce projevil ve zpracovatelském průmyslu ( osob), z toho daleko nejvýrazněji v odvětví výroby základních kovů, hutních a kovodělných výrobků ( zaměstnanců), kam jsou zařazeny i hutní podniky. K dalšímu většímu úbytku pracovníků došlo v odvětví dopravy, skladování a spojů (-386), u firem zaměřených na činnosti v oblasti nemovitostí a pronájmu a podnikatelské činnosti (-361), v odvětví obchodu a oprav motorových vozidel a výrobků pro osobní potřebu a převážně pro domácnost (-272) a ve finančním zprostředkování (-109). Naopak stavy zaměstnanců se nejvíce zvýšily v oblasti vzdělávání (+186) a u výrobců dopravních prostředků a zařízení (+134), kteří jsou začleněni do zpracovatelského průmyslu. Podrobnější údaje o vývoji zaměstnanosti v roce 2004 v jednotlivých vybraných odvětvích u vybraných zaměstnavatelských subjektů se stavem 26 a více zaměstnanců jsou uvedeny v části B. této analýzy, tj. v Tematickém rozboru. 5. Vývoj zaměstnanosti u malých nemonitorovaných firem se stavem do 25 zaměstnanců Po předchozím dvouletém meziročním úbytku počtu firem se stavem do 25 zaměstnanců došlo v roce 2004 u této kategorie menších zaměstnavatelů opět k nárůstu, a to o 115 (+1,7 %). Podílely se na něm výhradně firmy právnické osoby, jejichž stav stoupl o 176. Tabulka II/8 Počty zaměstnavatelů v drobném podnikání počet zaměstnavatelů stav k 12/ / absolutně v % firmy - fyzické osoby ,7 firmy - právnické osoby ,5 celkem ,7

13 Úřad práce v Ostravě strana 12 Graf II/3 Vývoj počtu zaměstnavatelů drobného podnikání od roku Tabulka II/9 Počet zaměstnanců v drobném podnikání a OSVČ počet zaměstnanců stav k 12/ / absolutně v % u firem - fyzických osob ,8 u firem - právnických osob ,9 OSVČ vykonávající činnost ,1 OSVČ - pojištěnci ,4 Celková zaměstnanost u malých podniků vzrostla již třetí pololetí po sobě, za uplynulý rok o 478 osob (+1,5 %). K tomuto meziročnímu přírůstku přispěly výhradně firmy právnické osoby, jejichž stavy se za sledovaný rok zvýšily o 931 (+4,9 %) osob. I přes zlepšení se drobnému podnikání v Ostravě nedaří tak, jak nezbytně potřebuje. Není hybnou pákou ekonomického rozvoje jako ve vyspělých zemích, redukce pracovních míst u velkých ostravských podniků není kompenzována tvorbou nových pracovních příležitostí u malých firem v takovém množství, které by absorbovalo uvolňované zaměstnance a výrazněji snižovalo stávající nezaměstnanost. Nasávací schopnost této kategorie zaměstnavatelů je pořád malá a nedostatečná, její zaměstnanost stále nedosahuje historického maxima z června 1998 ( osob). Na malé podniky pořád negativně působí především: - malá ekonomická síla v porovnání s velkými podniky, - obtížný přístup ke kapitálu omezující možnost financování rozvojových aktivit, - horší přístup k odbornému vzdělávání, nižší dostupnost potřebných informací a poradenských služeb, - ne vždy čistá konkurence ze strany velkých podniků a dumpingové ceny dovážených produktů, - omezení v odbytu hotových výrobků na domácím trhu a zvýšené náklady při jeho vývozu,

14 Úřad práce v Ostravě strana 13 - konkurence obchodních řetězců vytvářených kapitálově silnými firmami, - slabá pozice v soutěži o veřejné zakázky, - platební nekázeň způsobující druhotnou platební neschopnost, - vysoké administrativní zatížení. Graf II/4 Vývoj počtu zaměstnanců drobného podnikání od roku K registrovala Okresní správa sociálního zabezpečení Ostrava - město celkem osob vykonávajících samostatnou výdělečnou činnost. V meziročním srovnání se jejich počet v průběhu roku 2004 poprvé od počátku sledování tohoto ukazatele snížil, a to o osob. Důchodově pojištěných živnostníků během roku 2004 naopak přibylo. Hlavním důvodem jsou legislativní změny týkající se odvodů pojistného, platné od ledna Po osmiletém období, kdy OSVČ, které nedosáhly stanovenou příjmovou hranici (bez rozlišení, zda se jednalo o hlavní nebo vedlejší pracovní činnost), nebyly povinny odvádět pojistné a tato doba se jim nezapočítávala pro důchodové účely, mají OSVČ od začátku roku 2004 povinnost platit pojistné na důchodové pojištění pokud samostatným podnikáním vykonávají hlavní pracovní činnost. U vedlejší činnosti je účast na pojištění závislá na výši příjmů, tak jak tomu bylo do roku Z uvedených důvodů proto živnostníci v roce 2004 svou výdělečnou činnost ve větší míře ukončovali.

15 Úřad práce v Ostravě strana 14 Graf II/5 Vývoj počtu OSVČ od roku počet OSVČ - pojištěnci počet OSVČ vykonávajících činnost 6. Volná pracovní místa I když se situace na poptávkové straně ostravského trhu práce v průběhu roku 2004 začala pomalu zlepšovat a ve dvou třetinách roku jsme zaznamenali meziměsíční nárůst počtu volných pracovních míst (dále VPM) meziroční vzestup se projevil ve všech měsících roku, jejich tvorbu se stále nedaří oživit v takovém rozsahu, jaký je pro Ostravu nezbytný. Nová pracovní místa stále vznikají jen sporadicky, v nedostačujícím množství i struktuře. Naše město i celý MSK jich nutně potřebuje podstatně více, a to v řádu ne desítek či stovek, ale tisíců. V průběhu roku 2004 ostravští zaměstnavatelé nahlásili do databáze ÚPO celkem volných pracovních míst (dále VPM), což je v meziročním srovnání o 226 (+5,7 %) více. Celkem však měli zprostředkovatelé našeho úřadu práce během roku k dispozici pouze pracovních příležitostí (oproti předchozímu roku nárůst o 233 VPM), které mohli nabídnout zájemcům a uchazečům o zaměstnání. Koncem prosince 2004 evidoval ÚPO 909 VPM nahlášených ostravskými zaměstnavateli, což je o 239 více než před rokem a o 246 více než pře dvěma lety. Průměrný počet pracovních příležitostí, které jsme mohli koncem každého měsíce svým klientům nabídnout, loni v meziročním srovnání stoupl o 183 (+29,9 %) až na 795 míst, což je druhá nejvyšší úroveň za posledních šest let. Na celorepublikové poptávce po pracovních silách se ostravské firmy podílely v závěru roku 2004 jen 1,8 %, což je o 0,1 procentního bodu více než koncem roku 2003.

16 Úřad práce v Ostravě strana 15 Graf II/6 Vývoj počtu evidovaných uchazečů o zaměstnání a volných pracovních míst v roce leden únor březen duben květen červen červenec srpen září říjen listopad prosinec evidovaní uchazeči volná pracovní místa Přestože se počet disponibilních pracovních míst evidovaných ÚPO v roce 2004 mírně zvýšil, stále trvá výrazný nesoulad mezi situací na poptávkové a nabídkové straně trhu práce. Tato nerovnováha se projevuje v neustále vysokém počtu uchazečů o zaměstnání připadajících na 1 VPM, což je jeden z nejvýznamnějších ukazatelů charakterizujících stav na pracovním trhu. Tento poměr je v Ostravě oproti celorepublikovým hodnotám dlouhodobě několikanásobně horší. Koncem roku 2004 připadalo v České republice na 1 VPM v průměru 10,6 osob, v Ostravě to však bylo 31,8 uchazečů, tzn., že jsme dosáhli trojnásobku celorepublikového průměru. Graf II/7 Vývoj počtu osob připadajících na jedno volné pracovní místo v Ostravě a České republice v roce ,0 45,0 40,0 35,0 44,4 46,1 42,7 37,4 38,7 34,9 33,5 33,2 31,4 36,2 38,3 31,8 30,0 25,0 20,0 15,0 13,7 13,0 13,2 12,5 11,7 11,4 11,6 11,0 11,3 10,6 10,3 10,6 10,0 5,0 0,0 leden únor březen duben květen červen červenec srpen září říjen listopad prosinec Ostrava ČR

17 Úřad práce v Ostravě strana 16 Tabulka II/10 Počet hlášených volných pracovních míst podle požadavků na vzdělání k k k stupeň vzdělání ucha- volná uchaz. ucha- volná uchaz. ucha- volná uchaz. zeči místa /1 místo zeči místa /1 místo zeči místa /1 místo bez vzdělání základní vzdělání , , ,2 střední odborné (SOU+OU+OŠ) střední odborné s maturitou (SOU+SOŠ) , , , , , ,1 střední všeobecné , , ,0 vysokoškolské , , ,4 celkem , , ,8 6.1 Dlouhodobě evidovaná volná pracovní místa I přesto, že existuje trvalý nedostatek VPM, zůstávají v databázi ÚPO některé pracovní příležitosti delší dobu. Na základě pokynu SSZ MPSV ČR jsou od posledního čtvrtletí 2002 za dlouhodobě evidovaná (dále DE) považována taková VPM, která se nedaří obsadit déle než 3 měsíce. K evidoval ÚPO celkem 398 DE VPM, tj. 43,8 % z celkového počtu. Jejich počet se meziročně více než zdvojnásobil (nárůst o 234 míst, tj. +143,7 %), podílové zastoupení na celkovém počtu VPM vzrostlo o 19,3 procentního bodu. Tabulka II/11 Dlouhodobě evidovaná VPM podle tříd klasifikace zaměstnání (dále KZAM) k k k třída KZAM VPM celkem DE VPM podíl DE VPM na celkovém počtu VPM VPM celkem DE VPM podíl DE VPM na celkovém počtu VPM VPM celkem DE VPM podíl DE VPM na celkovém počtu VPM počet počet % počet počet % počet počet % 1. Zákonodárci, vedoucí a řídící pracovníci , , ,9 2. Vědečtí a odborní duševní pracovníci , , ,3 3. Techničtí, zdravotničtí, pedagogičtí pracovníci (včetně příbuzných oborů) , , ,8 4. Nižší administrativní pracovníci 4 0 0, , ,5 5. Provozní pracovníci ve službách a obchodě , , ,2 6. Kvalifikovaní dělníci v zemědělství a lesnictví (včetně příbuzných oborů) 0 0 0, , ,0 7. Řemeslníci a kvalifikovaní výrobci, zpracovatelé, opraváři , , ,0 8. Obsluha strojů a zařízení , , ,4 9. Pomocní a nekvalifikovaní pracovníci , , ,7 celkem , , ,8

18 Úřad práce v Ostravě strana 17 V členění podle tříd KZAM patřilo koncem roku 2004 nejvíce DE VPM do 7. třídy (275 míst - nejvíce v profesi šička, švadlena, svářeč a zedník) a do 2. třídy (40 míst - především pro odborné asistenty vysoké školy). Největší meziroční nárůst se projevil v 7. třídě (+187) a ve 2. třídě (+16). Tabulka II/12 Kvalifikační struktura dlouhodobě evidovaných VPM k k k stupeň vzdělání VPM celkem DE VPM podíl DE VPM na celkovém počtu VPM VPM celkem DE VPM podíl DE VPM na celkovém počtu VPM VPM celkem DE VPM podíl DE VPM na celkovém počtu VPM počet počet % počet počet % počet počet % bez vzdělání + základní vzdělání , , ,3 střední odborné (SOU+OU+OŠ) , , ,9 střední odborné s maturitou (SOU+SOŠ) , , ,1 střední všeobecné (gymnázia) 1 0 0, , ,0 vysokoškolské , , ,0 celkem , , ,8 Z kvalifikační struktury DE VPM vyplývá, že: 14 (3,5 % z celkového počtu DE VPM) mohly obsadit osoby se základním vzděláním, popřípadě bez vzdělání - převážně čalouníci, u 304 (76,4 % z celkového počtu DE VPM) bylo požadováno střední odborné vzdělání - hlavně určena šičkám, švadlenám, svářečům a zedníkům, 23 (5,8 % z celkového počtu DE VPM) bylo pro uchazeče se středním odborným vzděláním s maturitou - většinou členy baletního souboru a rozpočtáře, 57 (14,3 % z celkového počtu DE VPM) patřilo vysokoškolákům odborným asistentům VŠ a pojišťovacím poradcům. Důvodem existence DE VPM je neustále zpravidla nedostatek vhodných uchazečů splňujících kvalifikační předpoklady, popřípadě další podmínky stanovené zaměstnavatelem (požadovaný zdravotní stav, absolvování psychotestů, délka praxe, jazykové znalosti). V některých případech jsou podmínky zaměstnavatelů pro obsazení daného místa pro uchazeče nevyhovující a neakceptovatelné (například nízký výdělek, směnnost u žen - matek, kumulace neúměrných požadavků neodpovídajících finančnímu ohodnocení apod.). Vyskytují se také případy, že zaměstnavatelé našemu úřadu práce VPM nahlásí, přestože pracovníky aktuálně nepotřebují. Námi vyslaní uchazeči o zaměstnání jim slouží k sycení vlastních registrů případných zájemců zaměstnání.

19 Úřad práce v Ostravě strana 18 III. NEZAMĚSTNANOST 1. Základní charakteristika vývoje nezaměstnanosti V roce 2004 se ostravská evidovaná nezaměstnanost vyvíjela mnohem příznivěji než v předchozích dvou letech a u řady jejích základních sledovaných ukazatelů jsme v meziměsíčním srovnání opakovaně zaznamenali jedny z nejlepších výsledků za celou dobu existence ÚPO. Na ostravském trhu práce by se zřejmě mohlo začít blýskat na lepší časy. Meziměsíční pokles evidenčního stavu uchazečů o zaměstnání se projevil téměř ve dvou třetinách loňského roku (v roce 2003 to bylo jen ve čtyřech měsících) a z hlediska zastavení dlouhodobých negativních růstových trendů hodnotíme celkově loňský vývoj na nabídkové straně ostravského pracovního trhu práce velmi kladně. Největší snížení počtu registrovaných lidí hledajících zaměstnání nastalo v roce 2004 v březnu až červnu (-1.625, tj. o 5,3 %) a tak silný nepřetržitý čtyřměsíční pokles nezaměstnanosti jsme v Ostravě naposled zaznamenali na jaře roku K evidoval ÚPO celkem osob, což je o 578 (-2,0 %) méně než před dvanácti měsíci. Po předchozím dvouletém výrazném nárůstu o osob (+15,2 %) se zároveň jedná o první meziroční prosincový úbytek. I přes loňský velmi pozitivní vývoj patří Ostrava i většina dalších okresů MSK v rámci republiky stále k oblastem nejvíce postiženým nezaměstnaností. Je zřejmé, že přetrvávající růst výkonnosti národního hospodářství ovlivňuje ekonomickou situaci podniků v našem městě pořád v mnohem menším rozsahu než v jiných částech země. Míra registrované nezaměstnanosti meziročně klesla o 1,8 procentního bodu a koncem prosince 2004 činila 16,6 %. Podle předchozího způsobu výpočtu, používaného do poloviny loňského roku, se její hodnota v meziročním srovnání nezměnila a zůstala na stejné úrovni 18,4 %. Do 30. června 2004 byla při stanovení ukazatele míry nezaměstnanosti používána následující konstrukce. Čitatel vzorce obsahoval celkový počet uchazečů o zaměstnání evidovaných na úřadu práce. Jmenovatel zahrnoval zaměstnané z výběrového šetření pracovních sil (dále VŠPS) plus celkový počet uchazečů o zaměstnání evidovaných na úřadu práce. Vypočtený podíl se násobil stem. S účinností od stanovila SSZ MPSV ČR z důvodu přiblížení se metodice Evropské unie (dále EU) pro výpočet míry nezaměstnanosti tento inovovaný vzorec. V jeho čitateli jsou pouze dosažitelní uchazeči o zaměstnání evidovaní na úřadu práce. Ve jmenovateli se sčítají zaměstnaní z VŠPS, pracující cizinci včetně cizinců s živnostenským oprávněním a dosažitelní uchazeči o zaměstnání evidovaní na úřadu práce. Podíl se opět násobí stem. Za dosažitelné uchazeče jsou považovány osoby, které mohou bezprostředně nastoupit do zaměstnání při nabídce vhodného pracovního místa, tj. evidovaní nezaměstnaní, kteří nemají žádnou objektivní překážku pro přijetí zaměstnání. Za dosažitelné se nepovažují uchazeči o zaměstnání ve vazbě, výkonu trestu, uchazeči v pracovní neschopnosti, uchazeči, kteří jsou zařazeni do rekvalifikačních kurzů nebo uchazeči, kteří vykonávají krátkodobé zaměstnání a dále uchazeči, kteří pobírají peněžitou podporu v mateřství nebo kterým je poskytováno hmotné zabezpečení (nově příspěvek v nezaměstnanosti) po dobu mateřské dovolené, protože ti všichni si podle metodiky ILO nemohou aktivně hledat práci a nejsou považováni za nezaměstnané. Hodnota míry nezaměstnanosti v Ostravě neustále značně převyšuje celorepublikový průměr a dlouhodobě dosahuje téměř jeho dvojnásobku. V pomyslném žebříčku výše míry nezaměstnanosti všech okresů České republiky se Ostrava v uplynulém roce pohybovala mezi 8. místem (leden) až 3. pozicí (duben a srpen); v celkovém počtu evidovaných uchazečů o zaměstnání nám ve všech měsících patřila vždy příčka nejvyšší. Jestliže se občané Ostravy

20 Úřad práce v Ostravě strana 19 nyní podílejí na celkovém stavu obyvatel České republiky 3,1 %, v nezaměstnanosti jsou zastoupeni 5,3 %, což je totožný podíl jako koncem roku Graf III/1 Vývoj míry nezaměstnanosti v Ostravě a ČR v roce ,0 20,0 18,0 19,0 19,1 19,0 18,8 18,4 18,2 18,6 18,7 18,5 18,1 18,0 18,4 16,0 % 14,0 17,2 17,2 17,1 17,5 17,2 17,2 16,9 17,0 16,6 16,3 16,2 16,6 12,0 10,0 10,8 10,9 10,7 10,2 9,9 9,9 10,1 10,2 10,1 9,9 9,9 10,3 8,0 9,7 9,7 9,5 9,0 8,8 8,9 9,2 9,3 9,1 8,9 8,9 9,5 6,0 leden únor březen duben květen červen červenec srpen září říjen listopad prosinec Ostrava - stará metodika ČR - stará metodika Ostrava - nová metidika ČR - nová metidika Tabulka III/1 Vývoj míry nezaměstnanosti v Ostravě, Moravskoslezském kraji a v České republice měsíc 2004 míra nezaměstnanosti v Ostravě (%) průměrná míra nezaměstnanosti v Moravskoslezském kraji (%) stará nová metodika metodika průměrná míra nezaměstnanosti v ČR (%) pořadí Ostravy v rámci všech úřadů práce ČR stará nová stará nová metodika metodika metodika metodika leden 19,0 17,2 17,6 16,0 10,8 9,7 8 únor 19,1 17,2 17,6 16,0 10,9 9,7 7 březen 19,0 17,1 17,5 15,8 10,7 9,5 5 duben 18,8 17,5 17,0 15,4 10,2 9,0 3 květen 18,4 17,2 16,5 15,1 9,9 8,8 4 červen 18,2 17,2 16,5 15,2 9,9 8,9 4 červenec 18,6 16,9 16,8 15,5 10,1 9,2 4 srpen 18,7 17,0 16,9 15,5 10,2 9,3 3 září 18,5 16,6 16,6 15,1 10,1 9,1 4 říjen 18,1 16,3 16,3 14,9 9,9 8,9 4 listopad 18,0 16,2 16,3 15,0 9,9 8,9 4 prosinec 18,4 16,6 16,8 15,7 10,3 9,5 5 Po každoročně očekávaném a pravidelně se opakujícím lednovém skokovém zvýšení nezaměstnanosti (+865 osob) se již v únoru začala situace zlepšovat a i když jsme dosáhli dosavadního historického maxima nezaměstnaných osob - tempo nárůstu nových uchazečů o zaměstnání se výrazně zpomalilo. V dalších čtyřech měsících, kdy kromě pozitivního sezónního efektu se zvýšeným zájmem o nové pracovníky především obchodních

21 Úřad práce v Ostravě strana 20 organizací, stavebních firem a podniků z odvětví služeb začala postupně narůstat poptávka také v průmyslu, zejména ve strojírenských oborech, se nezaměstnanost vždy snížila, přičemž intenzita jejího poklesu byla nejvýraznější v dubnu a květnu (celkově o osob) a úbytek uchazečů o zaměstnání nastal poprvé od roku 1995 rovněž v červnu. S nástupem léta a ukončením školního roku se řady uchazečů o zaměstnání znovu rozšířily, podstatně ale méně než v předchozích letech - v prázdninovém období to byl nejmenší vzestup za posledních sedm let. V září až listopadu stav Ostravanů hledajících zaměstnání opět klesal a v těchto třech podzimních měsících se jednalo o druhý nejsilnější úbytek v polistopadové historii. I když s příchodem zimního počasí nezaměstnanost opět vzrostla, liší se její konečný prosincový výsledek od optimistické varianty naší prognózy zanedbatelně (+1,4 %). Průměrně měsíčně evidoval ÚPO v uplynulém roce celkem uchazečů (největší počet v polistopadové historii), což je v meziročním srovnání o 451 (+1,6 %) více, ale oproti meziročnímu rozdílu v prosinci 2003 o osob méně. Tabulka III/2 Vývoj počtu evidovaných uchazečů o zaměstnání a volných pracovních míst v roce 2004 v porovnání s rokem 2003 ukazatel (celkový počet) stav k 12/ / /2003 6/ /2004 absolutně % evidovaní uchazeči o zaměstnání ,0 z toho - občané se ZPS (ZP *) ,8 - absolventi škol, učilišť a mladiství ,0 - uchazeči evidovaní déle než 12 měsíců ,5 uchazeči s nárokem na hmotné zabezpečení (na podporu v nezaměstnanosti *) ,1 volná pracovní místa ,7 uchazeči připadající na 1 volné pracovní místo 44,0 34,9 31,8-12,2-27,7 *) podle nového zákona o zaměstnanosti č. 345/2004 Sb., platného od Graf III/2 Vývoj počtu evidovaných uchazečů o zaměstnání v letech 2003 a leden únor březen duben květen červen červenec srpen září říjen listopad prosinec

22 Úřad práce v Ostravě strana 21 Počet osob pobírajících hmotné zabezpečení (dále HZ) před nástupem do zaměstnání se po lednovém zvýšení v následujících čtyřech měsících plynule snižoval. Další nárůst se projevil až v létě, což především souviselo s příchodem čerstvých absolventů škol a učilišť a také s poměrně značným vzestupem počtu žen pobírajících HZ. Nejvíce uchazečů pobírajících HZ (6.538) jsme loni evidovali v září. Od vstoupil v platnost nový zákon o zaměstnanosti č. 435/2004 Sb. a dříve používaný pojem hmotné zabezpečení (HZ) byl nahrazen pojmem podpora v nezaměstnanosti (dále PvN). Do splnění nároku na PvN se přestaly podle 39 (na rozdíl od původního zákona o zaměstnanosti č. 1/1991 Sb. podle 13 o poskytování HZ uchazečům o zaměstnání) započítávat některé náhradní doby, které mají vliv na splnění tohoto nároku (např. doba přípravy na povolání). Změna zápočtu náhradních dob se projevila v celkovém snížení počtu uchazečů, kteří pobírali PvN v posledním čtvrtletí roku Na tomto výraznému poklesu se podíleli převážně absolventi škol. Zatímco koncem září mělo nárok na HZ celkem absolventů škol, učilišť a mladistvých, v říjnu, kdy začal platit nový zákon o zaměstnanosti, počet těchto mladých pobírajících PvN klesl na 61. Koncem prosince 2004 pobíralo HZ (PvN) celkem uchazečů, což je (-25,1 %) méně než v závěru předchozího roku. Tabulka III/3 Uchazeči o zaměstnání pobírající hmotné zabezpečení před nástupem do zaměstnání (podporu v nezaměstnanosti) celkový uchazeči pobírající HZ (PvN) měsíční období počet uchazečů celkem % ženy ZPS průměrná výše absolventi (ZP) HZ (PvN) v Kč prosinec , leden , únor , březen , duben , květen , červen , červenec , srpen , září , říjen , listopad , prosinec , index12/04:12/03 (v %) 98,0 74,9 76,4 75,0 96,3 5,8 132,1 Podíl osob s nárokem na HZ na celkovém počtu našich klientů se v průběhu prvních devíti měsíců roku 2004 pohyboval v rozmezí 19,9 % (v květnu) až 22,5 % (v září). Od , kdy vstoupil v platnost nový zákon o zaměstnanosti podíl osob s nárokem na PvN výrazně klesl. Ve srovnání s celorepublikovým průměrem je v Ostravě podíl osob pobírajících HZ před nástupem do zaměstnání (PvN) na celkové nezaměstnanosti velice nízký (ze všech úřadů práce ČR byl po celý rok 2004 čtvrtý nejnižší). Tuto situaci způsobuje vysoký počet dlouhodobě evidovaných uchazečů o zaměstnání v registru ÚPO.

23 Úřad práce v Ostravě strana 22 Průměrná měsíční výše PvN ve čtvrtém čtvrtletí činila Kč. To znamená, že oproti průměrnému HZ před nástupem do zaměstnání poskytovanému ve třetím čtvrtletí 2004 stoupla o Kč. Tento nárůst nastal v souvislosti s platností nového zákona o zaměstnanosti, který podle 30, odst. 3 změnil procentní sazbu PvN ve zbývající podpůrčí době ze 40 na 45 %. 2. Tok nezaměstnanosti Stejně jako dříve se i v uplynulém roce vyznačoval ostravský trh práce jedním z největších toků evidované nezaměstnanosti (dlouhodobě 2. místo za Prahou). Nově se do evidence našeho úřadu práce přihlásilo osob, což je pouze o 60 méně než za dvanáct měsíců předchozího roku. Z větších ostravských podniků převažovali mezi novými uchazeči o zaměstnání nesrovnatelně nejvíce bývalí zaměstnanci a.s. ISPAT Nová huť (618, v roce 2003 jich bylo 209) a dále v podstatně menším množství lidé propuštění z a.s. OKD (191 - včetně osob uvolněných z jejích dceřiných společností), obchodní s.r.o. Hruška (186) a s.p. Česká pošta (110). O zprostředkování zaměstnání rovněž požádalo 359 mladých mužů vracejících se ze základní vojenské nebo civilní služby a 476 osob po výkonu trestu odnětí svobody. Naše služby také vyhledalo bývalých živnostníků (meziročně o 221 více), kteří ukončili, respektive přerušili svoji samostatnou výdělečnou činnost. Vyřazeno z evidence bylo celkem uchazečů, z nichž (64,2 %) nastoupilo do zaměstnání nebo začalo samostatně podnikat, což je v meziročním srovnání o 943 více a absolutně třetí nejlepší dosažený roční výsledek. Z celkového počtu občanů vyřazených z našeho registru během roku 2004 jich odešlo prokazatelně pracovat do jiných míst republiky nebo vycestovalo za zaměstnáním do ciziny 822. Tabulka III/4 Tok evidované nezaměstnanosti období evidovaní celkem *) nově evidovaní vyřazení umístění celkem umístění ÚP umístění jinak vyřazení pro nespolupráci **) ostatní 12/ leden únor březen duben květen červen červenec srpen září říjen listopad prosinec celkem *) koncový stav měsíce **) od vyřazení podle 30, odst. 2 zákona o zaměstnanosti č.435/2004 Sb.

24 Úřad práce v Ostravě strana 23 Graf III/3 Počty nově evidovaných a vyřazených uchazečů v roce leden únor březen duben květen červen červenec srpen září říjen listopad prosinec nově evidovaní vyřazení 3. Celková struktura uchazečů o zaměstnání Na celkovém ročním úbytku 578 osob se výhradně podíleli muži (-653, tj. o 4,3 %), počet nezaměstnaných žen naopak mírně stoupl (+75, tj. 0,5 %). Řady uchazečů o zaměstnání se ZPS (ZP) se v průběhu roku 2004 mírně zúžily, a to o 25, jejich podíl na celkové nezaměstnanosti ale vzrostl o 0,1 procentního bodu. Evidenční stav absolventů škol, učilišť a mladistvých meziročně klesl o 156 (-7,0 %). Tabulka III/5 Struktura uchazečů o zaměstnání období celkem ženy % žen ZPS % ZPS % absolventi (ZP) (ZP) absolv. prosinec , , ,6 leden , , ,4 únor , , ,5 březen , , ,6 duben , , ,4 květen , , ,6 červen , , ,9 červenec , , ,7 srpen , , ,7 září , , ,2 říjen , , ,9 listopad , , ,4 prosinec , , ,2 index 12/04:12/03 (v %) 98,0 100,5 102,7 99,2 100,9 93,0 94,7

25 Úřad práce v Ostravě strana Vybrané skupiny uchazečů o zaměstnání 4.1 Uchazeči se změněnou pracovní schopností (osoby se zdravotním postižením) Mezi nejvíce ohrožené skupiny na ostravském trhu práce patří dlouhodobě zejména občané se změněnou pracovní schopností (osoby se zdravotním postižením). Evidenční stav těchto zdravotně handicapovaných uchazečů je v Ostravě velice vysoký, koncem roku 2004 byl ze všech okresů ČR druhý nejvyšší. Jejich podíl na celkové nezaměstnanosti se řadu let pohybuje okolo 11 %. Ke konci prosince 2004 jsme celkem registrovali uchazečů se ZP, což je pouze o 25 méně než v závěru předchozího roku. Tabulka III/6 Vývoj počtu evidovaných uchazečů o zaměstnání se ZPS (ZP) ukazatel stav k 12/ / /2003 6/ /2004 absolutně % celkový počet uchazečů se ZPS (ZP) ,8 jejich podíl na celkovém počtu uchazečů o zaměstnání v % 11,0 11,2 11,1 Při ztrátě zaměstnání přecházejí tyto osoby většinou ihned do evidence ÚPO a stávají se klasickými představiteli dlouhodobé nezaměstnanosti. K jsme déle než 12 měsíců evidovali celkem uchazečů se ZP (meziročně o 38 více), tj. 75,4 % z jejich celkového počtu. Průměrná doba setrvání občanů se ZP v registru ÚPO je velice vysoká a navíc se stále prodlužuje. Koncem roku 2004 činila 47,0 měsíců (meziroční nárůst o 3,8 měsíce), u ostatních občanů jen 24,4 měsíce. Hlavními příčinami tohoto nepříznivého stavu jsou kromě zdravotních problémů uchazečů se ZP, často kumulovaných, také jejich vyšší věk a převážně nižší dosažené vzdělání. Svou roli sehrává také úroveň mezd, sociálních dávek a postoje zaměstnavatelů. Nově se v průběhu roku 2004 zaevidovalo 986 uchazečů o zaměstnání se ZP. Většinou se jednalo o opakované evidence, v případě první evidence šlo o uchazeče, kteří nadále nemohou vykonávat profesi, pro kterou mají kvalifikaci, neboť v důsledku dlouhodobého výkonu práce v této profesi mají poškozené zdraví (například bývalí pracovníci dolů, hutí a těžkého strojírenství). Dalším 287 nezaměstnaným (meziročně o 23 méně) byl přiznán charakter občana se ZP. Ve sledovaném období se na ÚPO zaregistrovalo také 90 uchazečů v důsledku přehodnocení jejich plného invalidního důchodu na částečný. Částečný invalidní důchod pobíralo koncem prosince 2004 celkem uchazečů se ZP (meziročně o 74 více), tj. 79,1 % z jejich celkového počtu. Možnosti pracovního uplatnění uchazečů o zaměstnání se ZP jsou v Ostravě trvale mizivé. Počet VPM nahlášených zaměstnavateli a vhodných pro tyto handicapované osoby je minimální - průměrně měsíčně jsme jich měli v loňském roce k dispozici pouze 10. Přes všechny problémy a obtíže se nám v roce 2004 podařilo nalézt zaměstnání pro 617 těchto uchazečů (meziročně o 53 více). Tento relativně vysoký počet je výsledkem maximálního využívání všech forem aktivní politiky zaměstnanosti, ale také náročné každodenní mravenčí a systematické činnosti našich zprostředkovatelů, kteří pracovní příležitosti vyhledávají individuálně pro jednotlivé uchazeče podle jejich zdravotních předpokladů, organizují výběrová řízení a osobně přesvědčují zaměstnavatele, aby je přijali do pracovního poměru.