ANALÝZA. stavu a vývoje trhu práce v Ostravě v roce 2003 a předpokládaný vývoj v prvním pololetí roku 2004

Transkript

1 Úřad práce v Ostravě, třída 30. dubna 2c, Ostrava ANALÝZA stavu a vývoje trhu práce v Ostravě v roce 2003 a předpokládaný vývoj v prvním pololetí roku 2004 Ostrava, únor 2004

2 Úřad práce v Ostravě strana 1 Spolupráce a podklady: - výsledky šetření provedeného oddělením analýz a prognóz, - jednotlivé odborné útvary Úřadu práce v Ostravě, - Okresní správa sociálního zabezpečení Ostrava-město, - Český statistický úřad, Krajská reprezentace Ostrava. Zpracovalo oddělení analýz a prognóz

3 Úřad práce v Ostravě strana 2 OBSAH strana A. ZÁKLADNÍ ZPRÁVA I. Celková charakteristika Ostravy 3 II. Zaměstnanost - poptávka po práci 5 III. Nezaměstnanost 18 IV. Cizinci na trhu práce 30 V. Kontrolní činnost 33 VI. Platební neschopnost zaměstnavatelů 36 VII. Aktivní politika zaměstnanosti 37 VIII. Prognóza vývoje trhu práce v prvním pololetí roku IX. Přílohy 57 B. TEMATICKÝ ROZBOR Vývoj zaměstnanosti v jednotlivých vybraných odvětvích u vybraných firem se stavem 26 a více zaměstnanců v roce 2003 a výhled na první pololetí roku

4 Úřad práce v Ostravě strana 3 A. ZÁKLADNÍ ZPRÁVA I. CELKOVÁ CHARAKTERISTIKA OSTRAVY 1. Dlouhodobý vývoj na ostravském trhu práce V Ostravě, krajském městě Moravskoslezského kraje (dále MSK) a rozlohou druhém největším a počtem obyvatel třetím největším městě České republiky, probíhá od roku 1990 rozsáhlá restrukturalizace hospodářské základny, která bouřlivě mění její tvář, ale je také každoročně provázena uvolňováním tisíců zaměstnanců. Naše město patří v rámci celé republiky ke strukturálně nejpostiženějším oblastem, pro něž je charakteristický razantní útlum těžkého průmyslu a téměř neustále se zvyšující nezaměstnanost. Intenzita jejího nárůstu a tempo poklesu personálních stavů u ostravských zaměstnavatelů bylo zatím nejvýraznější v letech 1997 až V průběhu sedmi uplynulých let se v Ostravě se počet evidovaných uchazečů o zaměstnání zvýšil (+218,2 %), celková zaměstnanost u ostravských firem se naopak za toto období snížila o (-19,1 %) osob. Tabulka I/1 Vývoj zaměstnanosti u ostravských firem s 26 a více zaměstnanci a u zaměstnavatelů se stavem do 25 osob, počtu osob vykonávajících samostatně výdělečnou činnost a evidované nezaměstnanosti v letech 1996 až 2003 ukazatel (celkový počet) zaměstnanci u firem se stavem 26 a více osob zaměstnanci u firem se stavem do 25 osob stav k celková zaměstnanost u firem osoby vykonávající samostatně výdělečnou činnost (OSVČ) evidovaní uchazeči o zaměstnání Dlouhodobé negativní trendy vývoje na nabídkové a poptávkové straně ostravského trhu práce pokračovaly i v roce Je zřejmé, že očekávané a tolik potřebné ekonomické oživení se Ostravy zatím prakticky netýká. Probíhající změny ve struktuře podnikání nejsou doprovázeny realizací potřebného množství životaschopných projektů, které by přinesly zvyšování zaměstnanosti nebo alespoň zastavily její pokles. Restrukturalizační proces se u mnoha podniků omezuje pouze na optimalizaci (tj. snižování) personálních stavů, což se projevuje v akcelerujícím napětí na trhu práce a přináší stále větší sociální problémy. 2. Demografická situace K žilo v Ostravě celkem trvale bydlících obyvatel, z toho 51,8 % žen. Na 1 km 2 nyní připadá 1.467,7 osob, což je nejvyšší hustota osídlení v celém MSK a třetí největší v republice (za Prahou a Brnem). Celkový počet obyvatel se oproti minulému roku snížil o osob. Na tomto poklesu se téměř 98 % podíleli mladí lidé ve věku do 14 let,

5 Úřad práce v Ostravě strana 4 kterých celkově ubylo Jejich podílové zastoupení na počtu obyvatel Ostravy se během roku zmenšilo o 0,4 procentního bodu. Dlouhodobý trend plynulého snižování ostravského obyvatelstva neustále pokračuje - v průběhu posledních deseti let klesl jeho stav o (-4,0 %) osob. V produktivním věku (15-64 let) bylo lidí (71,4 %), občané ve věku 15 let a více se na celkovém počtu trvale bydlících obyvatel Ostravy podílejí 84,3 %. Klesající absolutní počet i podíl mladých lidí na celkovém stavu obyvatel se promítá do stoupajících průměrného věku Ostravanů, který nyní činí 39,0 roků, z toho u mužů 37,3 a u žen 40,6 roku. Tabulka I/2 Vývoj počtu trvale bydlících ostravských obyvatel ukazatel 1) stav k stav k stav k (celkový počet) celkem z toho ženy celkem z toho ženy celkem z toho ženy obyvatelé obyvatelé v produktivním věku 2) obyvatelé věkové kategorie 0-14 let průměrný věk obyvatel 38,4 40,0 38,7 40,3 39,0 40,6 1) Od roku 1996 jsou na základě metodiky Správy služeb zaměstnanosti Ministerstva práce a sociálních věcí (dále SSZ MPSV ČR) používána při hodnocení demografického vývoje data, která poskytuje Český statistický úřad. Údaje z demografické statistiky jsou za uplynulý rok k dispozici vždy v květnu dalšího roku, což znamená, že skutečnost z konce předchozího roku je platná po celých následujících dvanáct měsíců. V pololetních i ročních analýzách stavu a vývoje trhu práce jsou proto uváděny totožné veličiny. 2) Do r započítávány osoby od 15 do 59 let věku, od r zahrnuty osoby věkové skupiny let. Vnitřní členění statutárního města Ostravy na průmyslové, obytné a oddechové zóny, koncentrace obyvatel i zaměstnavatelů na rozlohou relativně malém území, vzájemná propojenost a dostupnost jeho jednotlivých částí městskou hromadnou dopravou neumožňuje definovat mikroregiony. Z těchto důvodů nelze z mikroregionálního pohledu analyzovat ani stav a vývoj trhu práce. Dopravní obslužnost nekomplikuje pohyb pracovních sil ani negativně neovlivňuje umísťování evidovaných uchazečů o zaměstnání na volná pracovní místa. Je možno říci, že v Ostravě je vliv dopravní obslužnosti na problematiku zaměstnanosti zanedbatelný. Přestože v Ostravě nelze definovat mikroregiony jako relativně uzavřené a různorodé trhy práce, vypočítáváme od konce roku 1999 pravidelně každé čtvrtletí v jednotlivých městských obvodech míry nezaměstnanosti. Jejich hodnoty k jsou uvedeny v příloze č. 1.

6 Úřad práce v Ostravě strana 5 II. ZAMĚSTNANOST - POPTÁVKA PO PRÁCI 1. Celková zaměstnanost Zaměstnanost u ostravských zaměstnavatelů se během roku 2003 podle předpokladů a v souladu s dlouhodobým trendem opět snížila. Pozitivní vliv již čtvrtý rok přetrvávajícího příznivého hospodářského vývoje i loňského mírného zrychlení růstu české ekonomiky se v Ostravě neprojevil. Zahraniční firmy navíc směrují své aktivity spíše do jiných částí republiky a jejich zájem investovat v našem městě je zatím stále minimální, což se odráží v naprostém nedostatku volných pracovních míst. Graf II/1 Vývoj zaměstnanosti u ostravských zaměstnavatelů všech velikostních kategorií od roku zaměstnanci u firem se stavem 26 a více osob zaměstnanci u firem se stavem do 25 osob Skutečná dynamika poklesu zaměstnanosti však byla oproti původním předpokladům větších ostravských firem podstatně vyšší. Podle prognóz monitorovaných organizací s počtem 26 a více zaměstnanců měl jejich úhrnný úbytek za rok 2003 představovat osob (bez ohledu na to, že někteří zaměstnanci uvolnění v rámci externalizace mohli být převedeni do nově vzniklých nebo již fungujících monitorovaných ostravských podniků). Statisticky nakonec ubylo pracovníků, což je o více než velké podniky původně signalizovaly. Ve skutečnosti se však počet zaměstnanců u firem se stavem 26 a více osob meziročně snížil o (-3,2 %), neboť dvě monitorované firmy v předchozích letech vykazovaly ve svých personálních stavech navíc cca pracovníků (z toho 880 osob ve školství a 400 zaměstnanců v odvětví činnosti v oblasti nemovitostí, pronajímání movitostí, služeb pro podniky, výzkumu a vývoje), a to jednak zdvojeným sledováním stavu svých zaměstnanců, ale

7 Úřad práce v Ostravě strana 6 také vykazováním osob vykonávajících práci na mimoostravských pracovištích. Tato statistická chyba se odrazí i v dalších částech této kapitoly, nejvíce v hodnocení vývoje zaměstnanosti u velikostní kategorie podniků se stavem nad 250 zaměstnanců, v odvětví školství i u vybraných skupin osob, zejména žen a pracujících důchodců. Z důvodu nutnosti zachování časové řady ostravské zaměstnanosti, která je také jedním z podkladů pro zpracování kapitoly zaměstnanost v analýze za celý MSK, a protože nelze zpětně dohledat údaje pro dílčí struktury zaměstnanosti, jsou v následujících grafech a tabulkách zaneseny původní již dříve vykázané hodnoty. Tato statistická nesrovnalost se poprvé neobjeví v analytickém materiálu za 1. pololetí Tabulka II/1 Vývoj počtu zaměstnanců a osob samostatně výdělečně činných ukazatel stav k 12/ /2002 (celkový počet) absolutně v % zaměstnanci u firem se stavem 26 a více zaměstnanců ,4 zaměstnanci u firem se stavem do 25 zaměstnanců ,2 celková zaměstnanost u firem ,4 osoby vykonávající samostatně výdělečnou činnost ,6 Ostravští zaměstnavatelé všech velikostních kategorií zaměstnávali k celkem osob, což je o (-3,4 %) méně než před rokem. Po odpočtu navíc vykazovaných pracovníků se zaměstnanost u firem ve skutečnosti celkově snížila o (-2,5 %) osob. Počet osob samostatně výdělečně činných (dále OSVČ) se za toto období naopak zvýšil o 161, takže koncem prosince 2003 aktivně podnikalo celkem občanů. Tento stav zahrnuje i zaměstnance firem, kteří kromě hlavního pracovního poměru zároveň vykonávají také samostatnou výdělečnou činnost a jsou podnikateli. Tabulka II/2 Vývoj počtu zaměstnavatelů ukazatel stav k 12/ /2002 (celkový počet) absolutně v % zaměstnavatelé se stavem 26 a více zaměstnanců ,6 zaměstnavatelé se stavem do 25 zaměstnanců ,3 celkový počet zaměstnavatelů ,1 Stav zaměstnavatelských subjektů se v průběhu roku 2003 celkově zvýšil velice mírně, a to o 9 (+0,1 %), takže koncem prosince jich na ostravském trhu práce působilo celkem Na tomto přírůstku se podílely výhradně monitorovaní zaměstnavatelé se stavem 26 a více zaměstnanců, kterých přibylo 26. Počet malých nemonitorovaných podniků se stavem do 25 zaměstnanců naopak o 17 klesl.

8 Úřad práce v Ostravě strana 7 2. Zaměstnanost podle počtu zaměstnanců v organizacích Od června 2002 členíme zaměstnavatelské subjekty podle kategorizace, která odpovídá definici a doporučením Mezinárodní organizace práce (dále ILO). Podle počtu zaměstnanců jsou firmy rozděleny na malé (1-49 pracovníků), střední ( pracovníků) a velké (250 a více pracovníků). Jelikož poslední uvedená skupina zaměstnavatelských subjektů zaměstnává nejvíce osob, je navíc podrobněji rozčleněna nad rámec kategorizace ILO. Tabulka II/3 Zaměstnanost podle počtu zaměstnanců v organizacích zaměstnavatelé kategorie k k k / /2002 absolutně % absolutně % absolutně % absolutně % 1 až , , , ,1 50 až , , , ,5 250 a více 78 1,0 73 1,0 71 1,0-7 -9,0 z toho až , , , ,5 500 až , , ,2 0 0, až ,4 9 12, , , a více 1 1,3 1 1,4 1 1,4 0 0,0 celkem , , , ,1 Na celkovém nepatrném meziročním přírůstku počtu zaměstnavatelských subjektů působících v Ostravě o 0,1 % se výhradně podílely firmy s zaměstnanci (+26). V celkovém počtu ostravských firem jsou však stále nesrovnatelně nejvýrazněji zastoupeni menší zaměstnavatelé s 1-49 pracovníky; jejich podíl v prosinci 2003 činil 95,0 %. Tabulka II/4 Zaměstnanost podle počtu zaměstnanců v organizacích zaměstnanci kategorie k k k / /2002 absolutně % absolutně % absolutně % absolutně % 1 až , , , ,0 50 až , , , ,0 250 a více , , , ,1 z toho až , , , ,4 500 až , , , , až , , , , a více , , , ,7 celkem , , , ,4 Souhrnně došlo u firem všech velikostních kategorií za uplynulý rok ke statistickému poklesu zaměstnanosti o osob (-3,4 %). Ve skutečnosti se počet zaměstnanců snížil o K tomuto ročnímu úbytku výhradně přispěly velké podniky se stavem nad 250 pracovníků ( osob), a to i po zohlednění nesrovnalostí ve vykazování zaměstnanosti dvou monitorovaných firem této velikostní kategorie (skutečný pokles představoval osob). Meziroční nárůst personálních stavů naopak zaznamenaly střední podniky s 50 až 249 zaměstnanci ( osob) a malé firmy (+413 osob).

9 Úřad práce v Ostravě strana 8 3. Zaměstnanost vybraných skupin osob u monitorovaných firem se stavem 26 a více zaměstnanců Celková statisticky vykázaná zaměstnanost žen se v průběhu roku 2003 opět snížila, a to o (-5,2 %) osob. Kromě poklesu jejich stavů ve školství (-850 osob) a v odvětví zahrnujícím činnosti v oblasti nemovitostí, pronajímání movitostí, služby pro podniky, výzkum a vývoj (-460 osob), a to převážně vlivem již zmiňovaného zkreslení údajů o personálních stavech, ubylo nejvíce žen v odvětví výroby kovů a kovodělných výrobků (-396), peněžnictví a pojišťovnictví (-177), u firem potravinářského a tabákového průmyslu (-148), v oblasti výroby a rozvodu elektřiny, plynu a vody (-147) a u zaměstnavatelů zařazených do odvětví dopravy, skladování, pošt a telekomunikací (-143). Naopak zaměstnaných žen nejvíce přibylo ve veřejné správě, obraně a sociálním zabezpečení (+184). Pracujících důchodců za uplynulý rok ubylo 231 a na celkové zaměstnanosti monitorovaných ostravských firem se v prosinci 2003 podílely 2,4 % (tj. pouze o 0,1 procentního bodu nižší podíl než před dvanácti měsíci). Absolutně nejvíce osob v důchodovém věku je i přes meziroční pokles o 134 zaměstnanců, z větší části způsobený zdvojeným sledováním personálních stavů, stále zaměstnáno ve školství (656). Tabulka II/5 Zaměstnanost vybraných skupin osob u firem se stavem 26 a více zaměstnanců skupina počet osob 12/ /2002 k k k absolutně v % ženy ,2 občané se ZPS ,5 důchodci ,7 Graf II/2 Vývoj zaměstnanosti osob se ZPS u firem se stavem 26 a více zaměstnanců od roku

10 Úřad práce v Ostravě strana 9 Podle novely zákona o zaměstnanosti, která vstoupila v platnost od ledna 2002, má každý zaměstnavatel s více než 25 pracovníky povinnost zaměstnávat alespoň 4 % osob se změněnou pracovní schopností (dále ZPS). Neplnění tohoto stanoveného podílu mohou firmy kompenzovat tím, že budou odebírat výrobky a služby od podniků zaměstnávajících více než 50 % osob se ZPS nebo jim budou zadávat výrobní programy. Svoji zákonnou povinnost mohou zaměstnavatelé nahradit i finančním odvodem do státního rozpočtu ve výši 1,5 násobku (původně to bylo 0,5 násobku) průměrné mzdy v národním hospodářství za každého občana se ZPS, o kterého nesplnili povinný podíl. Účinnost této novely jsme vyhodnotili v březnu 2003 a podle výsledků je její dopad pozitivní. Jestliže v roce 2001 odvedli zaměstnavatelé se sídlem firmy v Ostravě - jejich počet není totožný s počtem monitorovaných firem, jelikož Úřad práce v Ostravě (dále ÚPO) sleduje při monitoringu zaměstnanost podniků pouze na ostravských pracovištích bez ohledu na okres jejich sídla - jako náhradní plnění celkovou částku ve výši tis. Kč, za rok 2002 to bylo tis. Kč, a to přesto, že vyměřovací základ na jednu osobu se zvýšil trojnásobně. V roce 2002 bylo u těchto zaměstnavatelů v Ostravě i na mimoostravských pracovištích, zaměstnáno celkem osob se ZPS, což je o 922 více než v roce předchozím. Je zřejmé, že před odvodem do státního rozpočtu dali zaměstnavatelé přednost především zaměstnávání občanů se ZPS a odebírání výrobků od firem, v nichž pracují převážně zdravotně handicapovaní lidé. Přestože u monitorovaných ostravských firem počet zaměstnaných osob se ZPS neustále klesá (s výjimkou konce roku 2000 a prvního pololetí roku 2001), jejich podíl na celkové zaměstnanosti těchto zaměstnavatelů se příliš nemění a dlouhodobě se pohybuje okolo 3 %. V posledních čtyřech letech, kdy mohou zaměstnavatelé neplnění stanoveného podílu kompenzovat, se tempo snižování počtu zaměstnaných zdravotně handicapovaných osob alespoň zpomalilo. 4. Zaměstnanost v odvětvích u monitorovaných firem se stavem 26 a více zaměstnanců Monitorované firmy jsou od roku 2002 na základě převažujícího předmětu činnosti rozděleny do 14 odvětví podle Odvětvové klasifikace ekonomických činností (dále OKEČ). Navíc je podrobněji rozčleněn zpracovatelský průmysl. Tabulka II/6 Počty zaměstnavatelů v odvětvích podle OKEČ - monitorované firmy se stavem 26 a více osob odvětví zemědělství a myslivost, lesní hospodářství stav k absolutně v % absolutně v % absolutně v % 12/ / ,7 5 0,7 5 0,7 0 dobývání nerostných surovin 11 1,5 11 1,5 11 1,5 0 zpracovatelský průmysl , , ,1 0 z toho -výroba kovů a kovodělných výrobků 41 28, , ,7 0 -výroba strojů a zařízení 25 17, , ,3 +4 -potravinářský a tabákový 18 12, , ,6 0 -koksování, rafinérské zpracování ropy -výroba elektrických a optických přístrojů 1 0,7 1 0,7 1 0, , , ,2 0 -textilní, oděvní a kožedělný 9 6,3 8 5,6 6 4,2-3

11 Úřad práce v Ostravě strana 10 Pokračování tabulky II/6 -výroba dopravních prostředků 2 1,4 2 1,4 2 1,4 0 -chemický a farmaceutický 1 0,7 2 1,4 2 1,4 +1 -ostatní*) 30 20, , ,5-2 výroba a rozvod elektřiny, plynu a vody 12 1,7 12 1,6 12 1,6 0 stavebnictví 61 8,5 59 7,9 59 7,9-2 obchod, opravy motor. vozidel a spotřeb. zboží 78 10, , ,5 0 pohostinství a ubytování 16 2,2 16 2,1 15 2,0-1 doprava, skladování, pošty a telekomunikace 50 6,9 49 6,5 49 6,6-1 peněžnictví a pojišťovnictví 28 3,9 26 3,5 25 3,3-3 činnosti v obl. nemovitostí, pronaj. movitostí, služby pro podniky, výzkum a vývoj veřejná správa, obrana, sociální zabezpečení 95 13, , , ,2 30 4,0 30 4,0 0 školství , , ,1 +35 zdravotnictví, veterinární a sociální činnosti ostatní veřejné, sociální a osobní služby 36 5,0 37 4,9 39 5, ,7 40 5,3 39 5,2-2 celkem , , ,0 +26 *) zahrnuje průmysl dřevozpracující, papírenský a polygrafický, vydavatelské činnosti, průmysl gumárenský a plastikářský, průmysl skla, keramiky, porcelánu a stavebních hmot a jinde neuvedený Celkový počet monitorovaných zaměstnavatelů se v průběhu roku 2003 zvýšil o 26. K tomuto nárůstu přispělo zejména odvětví školství, a to z důvodu převodu veškerých základních a mateřských škol a školních jídelen na území Ostravy od do právní subjektivity. Tabulka II/7 Počty zaměstnanců v odvětvích podle OKEČ - monitorované firmy se stavem 26 a více osob odvětví zemědělství a myslivost, lesní hospodářství stav k absolutně v % absolutně v % absolutně v % 12/ / , , ,2 +1 dobývání nerostných surovin , , ,5-102 zpracovatelský průmysl , , , z toho -výroba kovů a kovodělných výrobků , , , výroba strojů a zařízení , , , potravinářský a tabákový , , , koksování, rafinérské zpracování ropy -výroba elektrických a optických přístrojů , , , , , ,2-72 -textilní, oděvní a kožedělný 947 2, , , výroba dopravních prostředků 923 2, , ,3-143

12 Úřad práce v Ostravě strana 11 Pokračování tabulky II/7 -chemický a farmaceutický 778 2, , ,0-94 -ostatní*) , , ,6-26 výroba a rozvod elektřiny, plynu a vody , , ,5-205 stavebnictví , , ,4-330 obchod, opravy motor. vozidel a spotřeb. zboží , , ,3-8 pohostinství a ubytování , , ,2-54 doprava, skladování, pošty a telekomunikace , , ,0-281 peněžnictví a pojišťovnictví , , ,4-293 činnosti v obl. nemovitostí, pronaj. movitostí, služby pro podniky, výzkum a vývoj veřejná správa, obrana, sociální zabezpečení , , , , , , školství , , ,6-913 zdravotnictví, veterinární a sociální činnosti ostatní veřejné, sociální a osobní služby , , , , , ,6 +82 celkem , , , *) zahrnuje průmysl dřevozpracující, papírenský a polygrafický, vydavatelské činnosti, průmysl gumárenský a plastikářský, průmysl skla, keramiky, porcelánu a stavebních hmot a jinde neuvedený Pokud nebudeme s ohledem na nesprávné předchozí vykazování personálních stavů ve školství a v odvětví zahrnujícím činnosti v oblasti nemovitostí, pronajímání movitostí, služby pro podniky, výzkum a vývoj hodnotit pokles v těchto odvětvích, projevil se úbytek zaměstnanosti nejvíce v odvětví výroby kovů a kovodělných výrobků ( osob), kam jsou zařazeny i hutní podniky. Vedle pokračující restrukturalizace byl dalším důvodem snížení zaměstnanosti i nedostatek zakázek v těžkém strojírenství. K dalšímu výraznějšímu úbytku počtu pracovníků došlo ve stavebnictví (-330), peněžnictví a pojišťovnictví (-293), v odvětví dopravy, skladování, pošt a telekomunikací (-281) a u firem potravinářského a tabákového průmyslu (-266). Naopak stavy zaměstnanců nejvíce stouply ve veřejné správě, obraně a sociálním zabezpečení (+220). Podrobnější údaje o vývoji zaměstnanosti v roce 2003 v jednotlivých vybraných odvětvích u vybraných zaměstnavatelských subjektů se stavem 26 a více zaměstnanců jsou uvedeny v části B. této analýzy, tj. v Tematickém rozboru. 5. Vývoj zaměstnanosti u malých nemonitorovaných firem se stavem do 25 zaměstnanců V průběhu roku 2003 se celkový počet zaměstnavatelů se stavem do 25 zaměstnanců snížil o 17. Na tomto úbytku se podílely výhradně firmy - fyzické osoby, jejichž stav klesl o 81. V předchozích obdobích velice slabá dynamika rozvoje drobného podnikání se v posledních dvou letech úplně zastavila a malých firem postupně ubývá.

13 Úřad práce v Ostravě strana 12 Tabulka II/8 Počty zaměstnavatelů v drobném podnikání počet zaměstnavatelů stav k 12/ / absolutně v % firmy - fyzické osoby ,2 firmy - právnické osoby ,1 celkem ,3 Graf II/3 Vývoj počtu zaměstnavatelů drobného podnikání od roku Celková zaměstnanost u malých podniků se v průběhu hodnoceného období meziročně podruhé za sebou opět snížila, pouze však nepatrně, a to o 51 osob (-0,2 %). I když byla intenzita jejího meziročního poklesu ve srovnání s rokem 2002, v němž u nemonitorovaných firem se stavem do 25 osob ubylo zaměstnanců, podstatně nižší, drobnému podnikání se v Ostravě nedaří. Nejenže není hybnou pákou ekonomického rozvoje jako ve vyspělých zemích, ale jeho již tak zcela nedostatečný pozitivní vliv na trh práce navíc postupně klesá. Redukce pracovních míst u velkých ostravských zaměstnavatelů není kompenzována tvorbou nových pracovních příležitostí u malých firem v takovém množství, jaké Ostrava nezbytně potřebuje - tato kategorie zaměstnavatelů se nerozvíjí, její nasávací schopnost je minimální, na malé podniky negativně působí především: - malá ekonomická síla v porovnání s velkými podniky, - obtížný přístup ke kapitálu omezující možnost financování rozvojových aktivit, - horší přístup k odbornému vzdělávání, nižší dostupnost potřebných informací a poradenských služeb, - ne vždy čistá konkurence ze strany velkých podniků a dumpingové ceny dovážených produktů, - omezení v odbytu hotových výrobků na domácím trhu a zvýšené náklady při jeho vývozu, - konkurence obchodních řetězců vytvářených kapitálově silnými firmami,

14 Úřad práce v Ostravě strana 13 - slabá pozice v soutěži o veřejné zakázky, - platební nekázeň způsobující druhotnou platební neschopnost, - vysoké administrativní zatížení. Graf II/4 Vývoj počtu zaměstnanců drobného podnikání od roku Tabulka II/9 Počet zaměstnanců v drobném podnikání a OSVČ počet zaměstnanců stav k 12/ / absolutně v % u firem - fyzických osob ,4 u firem - právnických osob ,0 OSVČ vykonávající činnost ,6 OSVČ - pojištěnci ,2 K registrovala Okresní správa sociálního zabezpečení Ostrava - město celkem osob vykonávajících samostatnou výdělečnou činnost. Za uplynulý rok 2003 se jejich počet zvýšil o 161. Od roku 1996 do konce roku 2003 nebyly OSVČ, které nedosáhly stanovenou příjmovou hranici (bez rozlišení, zda se jedná o hlavní nebo vedlejší pracovní činnost), povinny odvádět pojistné a tato doba se jim nezapočítávala pro důchodové účely. Celkový počet osob vykonávajících samostatnou výdělečnou činnost tak od roku 1996 plynule stoupal, počet důchodově pojištěných živnostníků se po předchozím tříletém nárůstu meziročně opět mírně snížil. Přestože je velmi riskantní pouštět se při současné ostravské ekonomické situaci do samostatného podnikání, zájem lidí o tuto formu pracovního uplatnění neklesá; při naprostém nedostatku volných pracovních příležitostí u zaměstnavatelů je to totiž pro mnohé z nich jedna z posledních možností, jak získat finanční prostředky k obživě vlastním přičiněním, prací. Osoby se živnostenským oprávněním rovněž v mnoha případech vykonávají práci pro zaměstnavatele, pro které je tento způsob z důvodu úspor na mzdových nákladech a odvodech státu výhodnější, než uzavření řádného pracovního poměru se zaměstnanci.

15 Úřad práce v Ostravě strana 14 Graf II/5 Vývoj počtu OSVČ od roku Volná pracovní místa počet OSVČ - pojištěnci počet OSVČ vykonávajících činnost Velice nepříznivá situace nadále bohužel přetrvává na poptávkové straně trhu práce. Nejenže se v Ostravě již více než sedm let nedaří ve větším rozsahu oživit tvorbu nových pracovních míst, ale zájem zaměstnavatelů o nové pracovní síly v posledních dvou letech navíc meziročně většinou ještě slábne. Nová pracovní místa vznikají jen velice sporadicky, v naprosto nedostačujícím množství i struktuře. Graf II/6 Vývoj počtu evidovaných uchazečů o zaměstnání a volných pracovních míst v roce leden duben evidovaní uchazeči srpen volná pracovní místa 596 listopad 617 prosinec 670

16 Úřad práce v Ostravě strana 15 V průběhu roku 2003 ostravští zaměstnavatelé nahlásili do databáze ÚPO celkem volných pracovních míst (dále VPM), což je v meziročním srovnání o 491 (-11,1 %) méně. Celkem měli zprostředkovatelé našeho úřadu práce během roku k dispozici pouze pracovních příležitostí (oproti předchozímu pokles o 541 VPM), které mohli nabídnout zájemcům a uchazečům o zaměstnání. Koncem prosince 2003 evidoval ÚPO 670 VPM nahlášených ostravskými zaměstnavateli, tj. o 7 více než před rokem a o 43 méně než před dvěma lety. Průměrný počet pracovních příležitostí, které jsme mohli koncem každého měsíce svým klientům nabídnout, loni v meziročním srovnání klesl o 113 (-15,6 %) až na 612 míst, což je druhá nejnižší úroveň za celou dobu existence ÚPO. Na celorepublikové poptávce po pracovních silách se ostravské firmy podílely v závěru roku 2003 jen 1,7 %. Dlouhodobě přetrvávající výrazný nesoulad mezi situací na poptávkové a nabídkové straně trhu práce se projevuje v neustále vysokém počtu uchazečů o zaměstnání připadajících na 1 VPM, což je jeden z nejvýznamnějších ukazatelů charakterizujících stav na pracovním trhu. Tento poměr je v Ostravě oproti celorepublikovým hodnotám dlouhodobě několikanásobně horší. Koncem roku 2003 připadalo v České republice na 1 VPM v průměru 13,5 osob, v Ostravě to však bylo 44,0 uchazečů, tzn., že jsme dosáhli více než trojnásobku celorepublikového průměru. Nepředpokládáme však, že by v roce 2004 došlo v této oblasti k výraznějším pozitivním změnám. V současné době bohužel zatím neexistují signály a nejsou známy žádné informace o příchodu takových investorů, kteří by vznik nových pracovních příležitostí v našem městě mohli významněji ovlivnit. Graf II/7 Vývoj počtu osob připadajících na jedno volné pracovní místo v Ostravě a České republice v roce ,0 50,0 40,0 49,4 47,2 47,5 48,1 45,5 43,4 46,4 50,2 49,0 49,0 47,1 44,0 30,0 20,0 10,0 13,4 13,4 12,8 12,8 12,0 11,6 11,9 11,5 11,7 11,8 12,2 13,5 0,0 leden duben srpen listopad prosinec Ostrava ČR

17 Úřad práce v Ostravě strana 16 Tabulka II/10 Počet hlášených volných pracovních míst podle požadavků na vzdělání k k k stupeň vzdělání ucha- volná uchaz. ucha- volná uchaz. ucha- volná uchaz. zeči místa /1 místo zeči místa /1 místo zeči místa /1 místo bez vzdělání základní vzdělání , , ,7 střední odborné (SOU+OU+OŠ) střední odborné s maturitou (SOU+SOŠ) , , , , , ,9 střední všeobecné , , ,0 vysokoškolské , , ,6 celkem , , ,0 6.1 Dlouhodobě evidovaná volná pracovní místa I přesto, že existuje trvalý nedostatek VPM, zůstávají v databázi ÚPO některé pracovní příležitosti delší dobu. Na základě pokynu SSZ MPSV ČR jsou od posledního čtvrtletí 2002 za dlouhodobě evidovaná (dále DE) považována taková VPM, která se nedaří obsadit déle než 3 měsíce. K evidoval ÚPO celkem 164 DE VPM, tj. 24,5 % z celkového počtu. Jejich počet se meziročně snížil o 23, podílové zastoupení na celkovém počtu VPM kleslo o 3,7 procentního bodu. Tabulka II/11 Dlouhodobě evidovaná VPM podle tříd klasifikace zaměstnání (dále KZAM) k k k třída KZAM VPM celkem DE VPM podíl DE VPM na celkovém počtu VPM VPM celkem DE VPM podíl DE VPM na celkovém počtu VPM VPM celkem DE VPM podíl DE VPM na celkovém počtu VPM počet počet % počet počet % počet počet % 1. Zákonodárci, vedoucí a řídící pracovníci , , ,0 2. Vědečtí a odborní duševní pracovníci , , ,4 3. Techničtí, zdravotničtí, pedagogičtí pracovníci (včetně příbuzných oborů) , , ,5 4. Nižší administrativní pracovníci 7 0 0, , ,0 5. Provozní pracovníci ve službách a obchodě , , ,5 6. Kvalifikovaní dělníci v zemědělství a lesnictví (včetně příbuzných oborů) 0 0 0, , ,0 7. Řemeslníci a kvalifikovaní výrobci, zpracovatelé, opraváři , , ,4 8. Obsluha strojů a zařízení , , ,1 9. Pomocní a nekvalifikovaní pracovníci , , ,3 celkem , , ,5

18 Úřad práce v Ostravě strana 17 V členění podle tříd KZAM patřilo koncem roku 2003 nejvíce DE VPM do 7. třídy (88 míst - nejvíce v profesi horník, stavební dělník, svářeč, řezač plamenem, šička a švadlena) a do 2. třídy (24 míst - především pro učitele jazyků). Největší meziroční úbytek DE VPM byl zaznamenán ve 2. třídě (-28), naopak největší nárůst se projevil v 7. třídě (+17). Tabulka II/12 Kvalifikační struktura dlouhodobě evidovaných VPM k k k stupeň vzdělání VPM celkem DE VPM podíl DE VPM na celkovém počtu VPM VPM celkem DE VPM podíl DE VPM na celkovém počtu VPM VPM celkem DE VPM podíl DE VPM na celkovém počtu VPM počet počet % počet počet % počet počet % bez vzdělání + základní vzdělání , , ,1 střední odborné (SOU+OU+OŠ) , , ,6 střední odborné s maturitou (SOU+SOŠ) , , ,3 střední všeobecné (gymnázia) 1 0 0, , ,0 vysokoškolské , , ,5 celkem , , ,5 Z kvalifikační struktury DE VPM vyplývá, že: 11 (6,7 % z celkového počtu DE VPM) mohly obsadit osoby se základním vzděláním, popřípadě bez vzdělání - převážně svářeči a pomocní a nekvalifikovaní dělníci na stavbách, u 99 (60,4 % z celkového počtu DE VPM) bylo požadováno střední odborné vzdělání - hlavně určena horníkům, seřizovačům strojů, stavebním profesím, šičkám a švadlenám, 23 (14,0 % z celkového počtu DE VPM) bylo pro uchazeče se středním odborným vzděláním s maturitou - většinou pro učitele a obchodí zástupce, 31 (18,9 % z celkového počtu DE VPM) patřilo vysokoškolákům - třetina pedagogům VŠ. Důvodem existence DE VPM je zpravidla nedostatek vhodných uchazečů splňujících kvalifikační předpoklady (učitel jazyků-rodilý mluvčí), popřípadě další podmínky stanovené zaměstnavatelem (požadovaný zdravotní stav, absolvování psychotestů, délka praxe, jazykové znalosti). V některých případech jsou podmínky zaměstnavatelů pro obsazení daného místa pro uchazeče nevyhovující a neakceptovatelné (například nízký výdělek, směnnost u žen - matek, kumulace neúměrných požadavků neodpovídajících finančnímu ohodnocení apod.). Vyskytují se také případy, že zaměstnavatelé našemu úřadu práce VPM nahlásí, přestože pracovníky aktuálně nepotřebují. Námi vyslaní uchazeči o zaměstnání jim slouží k sycení vlastních registrů případných zájemců zaměstnání.

19 Úřad práce v Ostravě strana 18 III. NEZAMĚSTNANOST 1. Základní charakteristika vývoje nezaměstnanosti Negativní trend vývoje ostravského trhu práce z roku 2002 pokračoval i v roce ve všech jeho dvanácti měsících registrovaných uchazečů o zaměstnání v meziročním srovnání výrazně přibylo a meziměsíční vzestup jejich evidenčního stavu se projevil ve dvou třetinách roku. Je patrné, že přetrvávající růst výkonnosti národního hospodářství ovlivňuje ekonomickou situaci podniků v našem městě jen minimálně, naprosto nedostatečně a pořád v mnohem menším rozsahu než v jiných částech země. Ostrava, ale i většina dalších okresů MSK patří neustále v rámci republiky k oblastem nejvíce postiženým nezaměstnaností. K registroval ÚPO již celkem osob - druhý největší stav v polistopadové historii, což je o (+6,0 %) více než před dvanácti měsíci. Koncem prosince 2001 bylo v naší evidenci dokonce o (-13,2 %) občanů bez práce méně. Počet lidí hledajících zaměstnání se přiblížil k třicetitisícové hranici a také vývoj většiny dalších základních sledovaných ukazatelů evidované nezaměstnanosti byl v roce 2003 velice nepříznivý; některé z nich dosáhly jedny z nejhorších nebo dokonce nejhorší hodnoty od počátku ekonomické transformace. Míra registrované nezaměstnanosti meziročně stoupla o 1,2 procentního bodu a koncem prosince 2003 činila 18,4 %. Hodnota tohoto ukazatele v Ostravě neustále značně převyšuje celorepublikový průměr a dlouhodobě dosahuje téměř jeho dvojnásobku. V pomyslném žebříčku výše míry nezaměstnanosti všech okresů České republiky se Ostrava v uplynulém roce pohybovala mezi 8. místem (leden a únor) až 4. pozicí (srpen, září a říjen); v celkovém počtu evidovaných uchazečů o zaměstnání nám ve všech měsících patřila vždy příčka nejvyšší. Jestliže se občané Ostravy nyní podílejí na celkovém stavu obyvatel České republiky 3,1 %, v nezaměstnanosti jsou zastoupeni 5,3 %. Tabulka III/1 Vývoj míry nezaměstnanosti v Ostravě, Moravskoslezském kraji a v České republice měsíc 2003 míra nezaměstnanosti v Ostravě (%) průměrná míra nezaměstnanosti v Moravskoslezském kraji (%) průměrná míra nezaměstnanosti v ČR (%) pořadí Ostravy v rámci všech úřadů práce ČR leden 17,6 16,5 10,2 8 únor 17,7 16,5 10,2 8 březen 17,7 16,4 10,0 7 duben 17,5 16,1 9,6 5 květen 17,6 15,9 9,4 5 červen 17,8 16,1 9,5 5 červenec 18,2 16,5 9,9 5 srpen 18,4 16,6 10,0 4 září 18,5 16,6 10,1 4 říjen 18,2 16,4 9,9 4 listopad 18,1 16,4 9,9 5 prosinec 18,4 16,8 10,3 6

20 Úřad práce v Ostravě strana 19 Graf III/1 Vývoj míry nezaměstnanosti v Ostravě a ČR v roce ,0 20,0 18,0 17,6 17,7 17,7 17,5 17,6 17,8 18,2 18,4 18,5 18,2 18,1 18,4 16,0 % 14,0 12,0 10,0 10,2 10,2 10,0 9,6 9,4 9,5 9,9 10,0 10,1 9,9 9,9 10,3 8,0 6,0 leden duben srpen listopad prosinec Ostrava ČR Po každoročně očekávaném a pravidelně se opakujícím lednovém skokovém zvýšení nezaměstnanosti (+737 osob) se situace v následujících dvou měsících začala zlepšovat a nárůst počtu uchazečů o zaměstnání se výrazně zpomalil. V dubnu a květnu, kdy na jaře začaly ve větší míře vznikat sezónní pracovní příležitosti, se stav nezaměstnaných osob o 652 snížil. S nástupem léta a ukončením školního roku se ale řady uchazečů znovu podstatně rozšířily a vzestupná tendence trvala až do září, v jehož závěru jsme zaznamenali dosavadní historické maximum registrovaných Ostravanů bez zaměstnání. Po říjnovém a listopadovém poklesu, který však byl pouze přechodný a dočasný, s příchodem zimního období nezaměstnanost opět stoupla. Průměrně měsíčně evidoval ÚPO v uplynulém roce celkem uchazečů, tj. v meziročním o (+8,2 %) více, což je nejvyšší počet za celou dobu jeho existence. Tabulka III/2 Vývoj počtu evidovaných uchazečů o zaměstnání a volných pracovních míst v roce 2003 v porovnání s rokem 2002 ukazatel (celkový počet) stav k 12/ / /2002 6/ /2003 absolutně % evidovaní uchazeči o zaměstnání ,0 z toho - občané se ZPS ,7 - uchazeči evidovaní déle než 12 měsíců ,1 uchazeči s nárokem na hmotné zabezpečení ,3 volná pracovní místa ,1 uchazeči připadající na 1 volné pracovní místo 41,9 43,4 44,0 +2,1 +5,0

21 Úřad práce v Ostravě strana 20 Graf III/2 Vývoj počtu evidovaných uchazečů o zaměstnání v letech 2002 a leden únor březen duben květen červen červenec srpen září říjen listopad prosinec Počet osob pobírajících hmotné zabezpečení (dále HZ) před nástupem do zaměstnání se po lednovém zvýšení v následujících čtyřech měsících plynule snižoval. Další nárůst se projevil až v létě, což především souviselo s příchodem čerstvých absolventů škol a učilišť - nejvíce uchazečů pobírajících HZ (7.153) jsme loni evidovali v září. V posledních třech měsících roku jejich počet opět klesal. Koncem prosince pobíralo HZ celkem uchazečů o zaměstnání, což je o 17 (-0,3%) méně než v závěru předchozího roku. Tabulka III/3 Uchazeči o zaměstnání pobírající hmotné zabezpečení před nástupem do zaměstnání období celkový počet uchazečů uchazeči pobírající HZ celkem % ženy ZPS absolventi měsíční průměrná výše HZ v Kč prosinec , ,- leden , únor , březen , ,- duben , květen , červen , ,- červenec , srpen , září , ,- říjen , listopad , prosinec , ,- index12/03:12/02 (v %) 106,0 99,7 94,0 97,7 110,1 80,9 106,1

22 Úřad práce v Ostravě strana 21 Podíl těchto osob na celkovém počtu našich klientů se v průběhu roku pohyboval v rozmezí 20,4 % (v květnu) až 24,2 % (v září), v jeho závěru meziročně klesl o 1,4 procentního bodu. Ve srovnání s celorepublikovým průměrem je v Ostravě podíl osob pobírajících HZ před nástupem do zaměstnání na celkové nezaměstnanosti velice nízký (ze všech úřadů práce je třetí až čtvrtý nejnižší). Tuto situaci způsobuje vysoký a stále narůstající počet dlouhodobě evidovaných uchazečů o zaměstnání v registru ÚPO. Průměrná měsíční výše HZ před nástupem do zaměstnání ke konci roku 2003 činila 3.227,- Kč, což je oproti konci předchozího roku o 185,- Kč více. 2. Tok nezaměstnanosti Stejně jako dříve se i v uplynulém roce vyznačoval ostravský trh práce jedním z největších toků evidované nezaměstnanosti (dlouhodobě 2. místo za Prahou). Nově se do evidence našeho úřadu práce přihlásilo osob, což je o méně než za dvanáct měsíců předchozího roku. Z větších ostravských podniků převažovali mezi novými uchazeči o zaměstnání bývalí zaměstnanci akciových společností OKD (338 - včetně osob uvolněných z jejích dceřiných společností), Vítkovice Strojírenství (263), ISPAT Nová huť (209) a obchodní s.r.o. Hruška (157). O zprostředkování zaměstnání rovněž požádalo 587 mladých mužů vracejících se ze základní vojenské nebo civilní služby a 408 osob po výkonu trestu odnětí svobody. Naše služby také vyhledalo bývalých živnostníků (meziročně o 110 více), kteří ukončili, respektive přerušili svoji samostatnou výdělečnou činnost. Vyřazeno z evidence bylo celkem osob, z nichž (66,3 %) nalezlo pracovní uplatnění, což je absolutně čtvrtý nejlepší výsledek za celou dobu existence ÚPO. Více než 850 občanů vyřazených z našeho registru během roku 2003 odešlo prokazatelně pracovat do jiných míst republiky (641) nebo vycestovalo za zaměstnáním do ciziny (210). Graf III/3 Počty nově evidovaných a vyřazených uchazečů v roce leden duben srpen listopad prosinec nově evidovaní vyřazení

23 Úřad práce v Ostravě strana 22 Tabulka III/4 Tok evidované nezaměstnanosti období evidovaní nově umístění umístění umístění vyřazení pro celkem *) vyřazení evidovaní celkem ÚP jinak nespolupráci ostatní 12/ leden únor březen duben květen červen červenec srpen září říjen listopad prosinec celkem *) koncový stav měsíce 3. Celková struktura uchazečů o zaměstnání S celkovým ročním zvýšením počtu registrovaných uchazečů o zaměstnání došlo k absolutnímu nárůstu téměř ve všech sledovaných skupinách s výjimkou absolventů škol, učilišť a mladistvých. Na celkovém meziročním přírůstku o osob se 53,2 % podíleli muži, kterých přibylo 884, počet nezaměstnaných žen stoupl o 779. Řady uchazečů o zaměstnání se ZPS se v průběhu roku 2003 rozšířily o 233 (+7,7 %). Evidenční stav absolventů škol, učilišť a mladistvých nelze meziročně porovnat, protože od poloviny roku 2003 došlo ke změně metodiky jejich klasifikace (podrobněji viz část 4.3 následující kapitoly). Tabulka III/5 Struktura uchazečů o zaměstnání období celkem ženy % žen ZPS % ZPS absolventi % absolv. prosinec , , ,3 leden , , ,9 únor , , ,0 březen , , ,8 duben , , ,6 květen , , ,3 červen , , ,1 červenec , , ,3 srpen , , ,5 září , , ,6 říjen , , ,2 listopad , , ,7 prosinec , , ,6 index 12/03:12/02 (v %) 106,0 105,8 99,8 107,7 101,9 65,1 61,8

24 Úřad práce v Ostravě strana Vybrané skupiny uchazečů o zaměstnání 4.1 Uchazeči se změněnou pracovní schopností Mezi nejvíce ohrožené skupiny na ostravském trhu práce patří dlouhodobě zejména občané se změněnou pracovní schopností. Evidenční stav těchto zdravotně handicapovaných uchazečů je v Ostravě ze všech okresů ČR dlouhodobě nejvyšší a od roku 1996 téměř každý měsíc pravidelně stoupá. Jejich podíl na celkové nezaměstnanosti se řadu let pohybuje okolo 11 %. Ke konci prosince 2003 jsme celkem registrovali uchazečů se ZPS, což je o 233 více než v závěru předchozího roku a nejvíce za celou dobu existence ÚPO. Tabulka III/6 Vývoj počtu evidovaných uchazečů o zaměstnání se ZPS ukazatel stav k 12/ / /2002 6/ /2003 absolutně % celkový počet uchazečů se ZPS ,7 jejich podíl na celkovém počtu uchazečů o zaměstnání v % 10,8 11,0 11,0 Při ztrátě zaměstnání přecházejí tyto osoby většinou ihned do evidence ÚPO a stávají se klasickými představiteli dlouhodobé nezaměstnanosti. K jsme déle než 12 měsíců evidovali celkem uchazečů se ZPS (meziročně o 171 více), tj. 73,7 % z jejich celkového počtu. Průměrná doba setrvání občanů se ZPS v registru ÚPO je velice vysoká a navíc se stále prodlužuje. Koncem roku 2003 činila 43,2 měsíce (meziroční nárůst o 2,4 měsíce), u ostatních občanů jen 22,0 měsíce. Hlavními příčinami tohoto nepříznivého stavu jsou kromě zdravotních problémů uchazečů se ZPS, často kumulovaných, také jejich vyšší věk a převážně nižší dosažené vzdělání. Svou roli sehrává také úroveň mezd, sociálních dávek a postoje zaměstnavatelů. Nově se v průběhu roku 2003 zaevidovalo uchazečů o zaměstnání se ZPS. Většinou se jednalo o opakované evidence, v případě první evidence šlo o uchazeče, kteří nadále nemohou vykonávat profesi, pro kterou mají kvalifikaci, neboť v důsledku dlouhodobého výkonu práce v této profesi mají poškozené zdraví ( například bývalí pracovníci dolů, hutí a těžkého strojírenství). Dalším 310 nezaměstnaným (meziročně o 70 více) byl přiznán charakter občana se ZPS. Ve sledovaném období se na ÚPO zaregistrovalo také 86 uchazečů v důsledku přehodnocení jejich plného invalidního důchodu na částečný. Částečný invalidní důchod pobíralo koncem prosince 2003 celkem uchazečů se ZPS (meziročně o 221 více), tj. 76,2 % z jejich celkového počtu. Možnosti pracovního uplatnění uchazečů o zaměstnání se ZPS jsou v Ostravě trvale mizivé. Počet VPM nahlášených zaměstnavateli a vhodných pro tyto handicapované osoby je minimální - průměrně měsíčně jsme jich měli v loňském roce k dispozici pouze 10. Přes všechny problémy a obtíže se nám v roce 2003 podařilo nalézt zaměstnání pro 564 těchto uchazečů. Tento relativně vysoký počet je výsledkem maximálního využívání všech forem aktivní politiky zaměstnanosti, ale také náročné každodenní mravenčí a systematické činnosti našich zprostředkovatelů, kteří pracovní příležitosti vyhledávají individuálně pro jednotlivé uchazeče podle jejich zdravotních předpokladů, organizují výběrová řízení a osobně přesvědčují zaměstnavatele, aby je přijali do pracovního poměru.

25 Úřad práce v Ostravě strana 24 Tabulka III/7 Kvalifikační struktura uchazečů o zaměstnání se ZPS stupeň vzdělání k k k (podle ISCED97) absolutně % absolutně % absolutně % bez vzdělání 8 0,3 6 0,2 2 0,1 základní vzdělání , , ,6 střední odborné (SOU+OU+OŠ) , , ,2 střední odborné s maturitou (SOU+SOŠ) 266 8, , ,1 střední všeobecné 43 1,4 44 1,4 49 1,5 vysokoškolské 41 1,4 41 1,3 49 1,5 celkem , , ,0 I když podíl uchazečů se ZPS s kvalifikací vyučen je vyšší než u ostatních uchazečů o zaměstnání, přibližně 90 % z nich nemůže v důsledku zdravotního stavu své povolání vykonávat a pro možnosti umístění do vhodného zaměstnání jsou prakticky na úrovni nekvalifikovaných osob. 4.2 Ženy Absolutní počet evidovaných nezaměstnaných žen v průběhu roku 2003 vzrostl o 779, na celkovém zvýšení ostravské registrované nezaměstnanosti se ženy podílely 46,8 %. Se registrovanými ženami zaujímala Ostrava koncem prosince 2003 v rámci všech úřadů práce ČR 1. místo a tato nejvyšší příčka nám patří dlouhodobě, tedy i po celý uplynulý rok. Nejvíce evidovaných žen nejen v roce 2003, ale v celé polistopadové historii, a to , jsme zaznamenali v září. Jejich podílové zastoupení na celkové ostravské nezaměstnanosti je však dlouhodobě pod celostátním průměrem a v průběhu celého roku nepřekročilo 49,2 %. V jeho závěru byly ženy v registru ÚPO zastoupeny 48,1 %, což je o 2,1 procentního bodu méně než činil prosincový celorepublikový průměr. Graf III/4 Vývoj počtu evidovaných žen a mužů v roce leden duben srpen listopad prosinec ženy muži