VÝROČNÍ ZPRÁVA PROJEKT ZDRAVÉ MĚSTO A MÍSTNÍ AGENDA 21 Věra Sekyrová

Transkript

1 VÝROČNÍ ZPRÁVA PROJEKT ZDRAVÉ MĚSTO A MÍSTNÍ AGENDA 21 Věra Sekyrová

2 Obsah 1 PROJEKT ZDRAVÉ MĚSTO Národní síť Zdravých měst České republiky Metodika NSZM DataPlán NSZM podporuje moderní řízení měst, obcí a regionů Databáze Dobrá praxe - inovativní řešení jako inspirace pro aktivní municipality Místní Agenda Kritéria místních Agend Databáze MA21 nástroj pro evidenci MA ZDRAVÉ MĚSTO KARLOVY VARY Politické a organizační zázemí PZM a MA Pracovní skupina Projektu Zdravé město a MA ZHODNOCENÍ AKTIVIT ROKU Kampaň Den Země Chceme čisté město Fórum Zdravého města Karlovy Vary Kampaň Dny zdraví Veřejná projednání diskusní fóra městských částí k problematickým oblastem rozvoje města Primátorský den Studentský parlament Strategický plán udržitelného rozvoje města (SPURM) Asociace měst pro cyklisty (AMC) FINANČNÍ ROZBOR AKTIVIT SPOLUPRÁCE S PARTNERY AKČNÍ PLÁN ZLEPŠOVÁNÍ PZM A MA 21 K. VARY

3 1 PROJEKT ZDRAVÉ MĚSTO Zdravé město, obec, mikroregion, kraj je prestižní označení pro municipalitu, která je aktivně zapojena do mezinárodního Projektu Zdravé město (obec, region) pod patronací Světové zdravotnické organizace (WHO) agentury Organizace spojených národů (OSN). V rámci jednotlivých států Evropy vznikají národní sítě, které mezi sebou spolupracují. Po roce 1989 se myšlenky uvedeného projektu začaly realizovat i v České republice. V roce 1994 vytvořilo jedenáct aktivních měst asociaci s názvem Národní síť Zdravých měst České republiky (NSZM ČR), která dnes zastřešuje stovky měst, menších obcí, kraje i mikroregiony. NSZM ČR je v současné době jedinou municipální asociací v ČR, která má ze svého statutu systematicky podporovat praktickou realizaci hodnot: udržitelný rozvoj, zdraví a kvalita života v podmínkách měst, obcí a regionů. Ve Zdravých městech, obcích a regionech lze najít dobrý příklad toho, co v praxi znamenají pojmy místní Agenda 21 (strategické plánování s uplatněním principů udržitelného rozvoje na místní úrovni, s aktivním zapojováním veřejnosti) i LEHAP (Místní akční plán zdraví a životního prostředí), a zejména celková dobrá správa věcí veřejných (Good Governance). Ačkoliv Zdravé město, obec, region má organizační zázemí úřadu, není pouhou úřední aktivitou. Je zejména projektem komunitním otevírá prostor pro posilování aktivity a zájmu obyvatel. Zdravá města, obce a regiony systematicky podporují kvalitu veřejné správy, kvalitu strategického plánování a řízení s ohledem na udržitelný rozvoj a podporu zdraví, aktivně se ptají svých obyvatel na jejich názory. V souhrnu lze říci, že Zdravá města, obce a regiony se promyšleně snaží utvářet město (obec, region) jako kvalitní a příjemné místo pro život na základě dohody s jeho obyvateli. Věří, že občané získají zdravý patriotismus, že lidé budou svou komunitu i krajinu považovat za svůj domov a budou o ně také takto pečovat. 1.1 Národní síť Zdravých měst České republiky Zdravá města, obce a regiony jsou v České republice zastřešeny asociací Národní síť Zdravých měst ČR (NSZM). Tato asociace je certifikována ze strany Světové zdravotní organizace (WHO) jako kvalitní realizační platforma Projektu Zdravé město WHO v ČR. Síťová spolupráce umožňuje členům NSZM sdílet zkušenosti a dobrou praxi v nejrůznějších oblastech jejich rozvoje. NSZM v současné době tvoří více než 100 municipalit (města, malé obce, mikroregiony a kraje), z nichž 50% je pokročilých realizátorů MA21 v ČR. 3

4 Přínos členství v NSZM: zastřešení významnou mezinárodní autoritou (OSN-WHO) principy a doporučení EU a OSN pro kvalitní rozvoj informace, služby k finančním zdrojům (dotace, fondy EU) síťová spolupráce, výměna zkušeností v ČR i zahraničí pomoc při zpracování a řízení kvalitní strategie rozvoje spolupráce s mnoha odbornými partnery v ČR i zahraničí vizitka vůči zahraničí a návštěvníkům Metodika NSZM Nástrojem k realizaci Projektu Zdravé město a místní Agendy 21 (PZM a MA21) ve Zdravých městech, obcích, regionech ČR je Metodika NSZM ČR, kterou po dobu více než deseti let vytváří asociace NSZM ČR. Metodika vznikla a je rozvíjena ve spolupráci s řadou odborných partnerů, např. Univerzitou Karlovou a dalšími vysokými školami, resorty členy Rady vlády pro udržitelný rozvoj a rovněž s regionálními odbornými institucemi. Metodika získala titul Světový projekt EXPO V roce 2001 obdržela NSZM ČR jako čtrnáctá z 30 národních sítí v Evropě certifikát kvality. Společná metodika Zdravých měst ČR s názvem Česká Brána 21 (New Gate 21) obsahuje soubor návodů, které umožňují řádným členům NSZM ČR efektivně postupovat k naplňování mezinárodních standardů. Hlavním nástrojem postupu Zdravého města, obce či regionu je metoda kvality ve veřejné správě místní Agenda 21. Většina obcí a regionů úspěšných v této metodě jsou členy NSZM DataPlán NSZM podporuje moderní řízení měst, obcí a regionů Asociace Národní síť Zdravých měst ČR (NSZM) se dlouhodobě zaměřuje na oblast strategického řízení. Informační systém DataPlán NSZM umožňuje zcela nový přístup ke sledování strategických cílů, projektů a finančních prostředků ve městech, obcích a regionech. DataPlán NSZM je nový internetový software, který slouží městům, obcím, mikroregionům a krajům k tomu, aby ve veřejné správě měly pořádek a přehled. Navíc jsou hlavní informace prostřednictvím internetu bez problému přístupné široké veřejnosti. DataPlán NSZM může využívat každá municipalita od malé obce až po kraj - k tomu, aby byla ve svém území schopna sladit priority a cíle v jednotlivých oblastech rozvoje a zároveň přehledně sledovat, jaké finanční prostředky a s jakým efektem jsou do těchto priorit rozděleny. DataPlán NSZM zcela prakticky ukazuje propojení expertních strategických plánů s komunitními plány a jejich vazbu na aktuální rozpočty. Silnou stránkou DataPlánu NSZM je sledování projektové kapacity pro zdroje EU a možností financování v jakémkoliv území a v širokém spektru tematických oblastí. DataPlán NSZM byl v roce 2006 oceněn Cenou Ministerstva vnitra ČR za inovaci Databáze Dobrá praxe - inovativní řešení jako inspirace pro aktivní municipality 1 Národní síť Zdravých měst ( 4

5 Každé město, obec či region při svém rozvoji často naráží na nejrůznější problémy či úkoly, které si žádají neotřelá, originální a hlavně efektivní řešení. Obce, regiony, ale i neziskové organizace, školy, místní podniky a další vymýšlejí projekty a realizují aktivity, které napomáhají zlepšit jejich služby, uspořit finance či zvýšit povědomí o určitém tématu - jednoduše řečeno přispívají ke kvalitě života. Přinášejí tak řadu inovativních, pozoruhodných a praktických řešení nejrůznějších problémů. Tyto postupy nazýváme příklady dobré praxe. V celé České republice existují desítky příkladů dobré praxe (PDP). Aby bylo možné jejich efektivní využití, vytvořila Národní síť Zdravých měst ČR přehlednou a uživatelsky příjemnou Databázi DobráPraxe, kde naleznete vybrané PDP z celkem devíti oblastí veřejná správa, životní prostředí, zdraví, volný čas, sociální problematika, vzdělávání, podnikání, zemědělství a venkov a doprava. Příklady dobré praxe jsou osvědčené postupy a řešení, které v sobě zároveň zahrnují prvky inovace, nové myšlenky a nápady. Jejich shromažďování vytváří prostor a motivaci pro vzájemné učení se jeden od druhého, sdílení know-how a zkušeností. Hlavními kritérii pro výběr aktivity jako Příkladu dobré praxe jsou: spolupráce institucí veřejné správy, neziskových organizací, soukromého sektoru a veřejnosti inovace a originalita v přístupu a nová přidaná hodnota neziskový charakter (primárním cílem je veřejná služba, nikoliv vytváření zisku) respektování principů udržitelného rozvoje projekt či aktivita by neměly rozvíjet např. ekonomický pilíř rozvoje na úkor sociální oblasti či životního prostředí 1.2 Místní Agenda 21 Agenda 21 (neboli program pro 21. století) odráží celosvětový konsensus a na nejvyšší úrovni přijatý politický závazek ke spolupráci v oblasti udržitelného rozvoje. Dokument Agenda 21 byl přijat na summitu OSN v roce 1992 v Rio de Janeiru. V roce 2002 proběhl navazující summit Rio+10 v Johannesburgu. Cílem je rozvoj procesů, které příznivě ovlivní kvalitu života nejen současných obyvatel měst, ale také život generací jejich dětí, to vše ve spolupráci s veřejností. Praktickou aplikaci principů zavádění zásad udržitelného rozvoje daných základním dokumentem v místní (obecní, komunitní) praxi nazýváme místní Agenda 21 (MA21). Místní Agenda 21 je založena na komunitním strategickém plánování a dotýká se udržitelného rozvoje města, obce či regionu (tj. rovnováhou mezi hlavními oblastmi rozvoje: sférou hospodářského rozvoje, sférou sociálního rozvoje a oblastí životního prostředí). V procesu je nezbytná účast veřejnosti a otevřený typ spolupráce mezi jednotlivými subjekty, jako jsou veřejná správa, nevládní organizace, podnikatelské subjekty, účelová zařízení, zájmové skupiny, věda a výzkum i laická veřejnost. 5

6 1.2.1 Kritéria místních Agend 21 V průběhu roku 2004 vytvořila PS MA21 sadu jedenadvaceti Kritérií MA21. Tato sada poskytuje obcím, městům a regionům oficiální nástroj pro měření kvality procesů MA21. Sada Kritérií MA21 je rozdělena do 4 základních kategorií A - D, součástí je též startovací kategorie Zájemci. Každá z těchto kategorií představuje určitou kvalitativní úroveň realizované MA21. Každé Kritérium MA21 má stanoveny svoje ukazatele zahrnující aktivity/úkony, jejichž realizace vede k jejich splnění. Nedílnou součástí ukazatele je jeho limit neboli konkrétní hodnota, kterou musí město, obce či region naplnit a doložit prostřednictvím stanovené dokumentace. Aby mohla municipalita postoupit z jedné kategorie do druhé, je nutné splnit všechna kritéria příslušející dané kategorii. Sady Kritérií MA21 dle typu municipality (obec-město-region) pro města a městské části (základní sada) pro statutární města pro malé obce - do 2. tis obyvatel pro mikroregiony pro kraje pro místní akční skupiny /MAS/ Členění Kritérií MA21 Kategorie ZÁJEMCI: zahrnuje všechny evidované zájemce o problematiku MA21 a je otevřená nejen municipalitám, ale také dalším subjektům aktivně zapojeným do realizace MA21, např. neziskovým organizacím. Kategorie D: START ( začátečnická úroveň MA21, předpokládá organizační zajištění procesu MA21) Kategorie C: STABILIZACE (mírně pokročilá úroveň MA21, předpokládá aktivní zapojení veřejnosti a politické zastřešení procesu MA21) Kategorie B: SYSTÉM ŘÍZENÍ (pokročilá úroveň MA21, předpokládá zavedení a používání systému řízení municipality dle zásad MA21) Kategorie A: DLOUHODOBÝ PROCES (nejvyšší úroveň MA21, předpokládá strategický a dlouhodobý rozvoj za aktivní účasti veřejnosti, založený na principech udržitelného rozvoje a směřující ke zvyšování kvality života svých občanů) Databáze MA21 nástroj pro evidenci MA21 Výsledky hodnocení kvality procesů MA21 v ČR podle Kritérií MA21 jsou přehledně zobrazeny v nově vytvořené Databázi MA21, která je zastřešena Radou vlády pro udržitelný rozvoj. Databáze MA21 představuje oficiální evidenci realizátorů MA21 v ČR a bude využívána jako zdroj informací o rozsahu a kvalitě MA21 pro resorty, kraje a mezinárodní instituce. Cílem Databáze MA21 je poskytnout municipalitám jednoduchý nástroj pro prezentaci jejich aktivit v rámci MA21 dle oficiálně stanovených podmínek. Důvěryhodnost informací zanesených v Databázi MA21 je dána v souladu s právní výhradou Databáze MA21, kdy jednotliví žadatelé a vkladatelé dat do systému Databáze MA21 se zavazují, že data jimi uvedená budou pravdivá a přijímají za tato data plnou odpovědnost. CENIA (česká informační agentura pro životní prostředí) zajišťuje kontrolu informací, které jsou do. Databáze MA21 vyplňovány a zároveň poskytuje municipalitám při vyplňování asistenční pomoc. 2 2 Česká informační agentura pro životní prostředí ( 6

7 2 ZDRAVÉ MĚSTO KARLOVY VARY Statutární město Karlovy Vary je od roku 2007 členem asociace Národní síť zdravých měst ČR (NSZM). Vstup do projektu Město Karlovy Vary Člen Národní sítě Zdravých měst ČR byl schválen na 2. jednání Zastupitelstva města Karlovy Vary, které se uskutečnilo dne Současně byla přijata Deklarace projektu Karlovy Vary Zdravé město, základní dokument pro aktivity města v mezinárodním Projektu Zdravé město a mezinárodním programu místní Agenda 21. Město tak potvrdilo svůj zájem být řádným členem NSZM a zavázalo se k naplňování mezinárodně uznávaných doporučení EU a OSN v rámci kvality veřejné správy a rozvoje města, kterými jsou zejména místní Agenda 21(MA21), místní realizace dokumentu Zdraví 21 a místní Akční plán zdraví a životního prostředí (LEHAP). V letech město Karlovy Vary postoupilo z kategorie Z (zájemci, 98 registrovaných obcí měst a regionů ČR) do kategorie D (tzv. START, začátečnická úroveň MA21)., kterou v roce následujícím úspěšně obhájilo stejně jako dalších 23 měst, obcí a regionů České Republiky. V roce 2011 město Karlovy Vary svými aktivitami naplnilo kategorii C (tzv. STABILIZACE, mírně pokročilá úroveň MA21, předpokládá aktivní zapojení veřejnosti a politické zastřešení procesu MA21) v databázi místních Agend 21 a vyhouplo se tak o další pomyslný schod výše na cestě za kvalitní veřejnou správou. Postup v rámci Kritérií MA21 dokládají informace v oficiální evidenci realizátorů MA21 v ČR české informační agentury životního prostředí Cenia. V následujících letech se město Karlovy Vary zavázalo v rámci kritérií MA21 udržet si svůj nově nabytý standard a obhájit kategorii C. Ke strategickému rozvoji města v kvalitě místní Agendy 21, s cílem dlouhodobě udržitelného rozvoje města a partnerské spolupráce s občany přispělo schválení základního strategického dokumentu města Strategického plánu udržitelného rozvoje města (SPURM) na 3. jednání Zastupitelstva města Karlovy Vary dne 17. června Komunikující a dobře spravované město je jednou z pěti rozvojových vizí města podle SPURM. Město bude dbát o růst podílu občanů na tvorbě a kontrole dalšího rozvoje města, o rozvoj partnerství soukromého a veřejného sektoru ve městě. V tomto duchu bude vytvářet podmínky pro plnou informovanost občanů o dění ve městě, o rozvoj společenského dialogu ve městě i pro rozvoj aktivit občanských organizací. Smyslem těchto aktivit je posilovat v občanech pocit sounáležitosti s městem a odpovědnosti za jeho osud, vzhled i veřejné dění a budovat tak prostředí pro růst politické kultury při správě věcí veřejných. 2.1 Politické a organizační zázemí PZM a MA21 Klíčovým pracovníkem úřadu v oblasti Zdravého města a místní Agendy 21 (ZM a MA21) je koordinátor ZM a MA21. Znalosti, dovednosti a aktivita koordinátora značně určují a ovlivňují úspěšnost ZM a MA21 ve městě. Koordinátor procesy ZM a MA21 komplexně sleduje, vyhodnocuje a přináší potřebné podněty a inovace. Podmínkou kvalitní práce koordinátora PZM a MA21 je spolupráce s externími partnery, ale také se samotným úřadem a jeho jednotlivými odbory. Vzhledem k organizační změně na Magistrátu města Karlovy Vary, která proběhla v roce 2012, je koordinátor zařazen do Odboru strategií a dotací. Na konci 3. čtvrtletí v letošním roce ukončila svou činnost koordinátorky PZM a MA21 Martina Weissová. Nová koordinátorka Věra Sekyrová byla jmenována koncem 4. čtvrtletí. 7

8 Vzhledem k časové prodlevě 2 měsíců v posledním čtvrtletí roku, která vznikla z důvodu personální změny, nebylo splněno jedno z kriterií, a to kriterium naplnění databáze NSZM v řádném časovém termínu. Povinnost naplnit databázi NSZM právě spadá časově do měsíců října a listopadu. Z tohoto důvodu město Karlovy Vary sestoupilo z kategorie C. Cílem nové koordinátorky v roce 2014 je navázání na předchozí zkušenosti města a návrat do kategorie C. Hlavní činnosti koordinátora: garantuje proces komunitního plánování; odpovídá za aktualizaci komunitního plánu rozvoje; udržuje průběžnou komunikaci se zástupci jednotlivých zájmových skupin, organizací a institucí včetně široké veřejnosti (oslovování a zvaní na akce, zasílání informací, vysbírávání podnětů, vypořádání připomínek); koordinuje a organizuje komunitní kampaně; organizuje, případně objednává ověřování názorů veřejnosti (místní ankety, průzkumy veřejného mínění, dotazníková šetření apod.); koordinuje činnost tematických pracovních skupin (svolávání, zpracování zápisů apod.); eviduje naplňování místních (komunitních) indikátorů plnění komunitního plánu; účastní se procesu strategického plánování přenáší podněty vzešlé z komunitního plánování. 3 Politik Zdravého města a místní Agendy 21 (ZM a MA21) zastřešuje základní procesy v rámci ZM a MA21 navenek. Zastupitelstvo města na svém zasedání dne vyjádřilo politickou podporu PZM a MA 21 Karlovy Vary a pověřilo RNDr. Jaroslava Růžičku zástupcem města (politikem) pro PZM a MA21 Karlovy Vary. Je doporučeno, aby byl členem politického vedení města. Aktivní spolupráce politika je nezbytnou podmínkou úspěšného fungování ZM a MA21. Je doporučeno zapojit politika ZM a MA21 do činnosti Komise ZM a MA21 (jako jejího předsedu), zapojit jej do realizace kampaní a akcí pro veřejnost, spolupracovat s ním při realizaci Fóra Zdravého města atp Pracovní skupina Projektu Zdravé město a MA 21 Do projektu Zdravé město Karlovy Vary se zapojili zástupci různých organizací a společností včetně jednotlivců, kterým záleží na zdraví, kvalitě života a udržitelném rozvoji (nejedná se tedy pouze o stav životního prostředí, ale zejména o zdravý životní styl lidí a odpovědnost vůči budoucím generacím) a snaží se rozvíjet a zlepšovat podmínky života ve městě. Z počátku neformální skupina PZM a MA21, která byla rozhodnutím Rady města Karlovy Vary dne ustavena oficiální pracovní skupinou Projektu Zdravé město a místní Agenda, se od roku 2008 schází jedenkrát měsíčně a z každého setkání je pořizován zápis obsahující informace o průběžné realizaci jednotlivých aktivit, dosahování očekávaných výsledků včetně posouzení do jaké míry vedou dosažené výsledky k účelu projektu. V roce 2013 se členové pracovní skupiny sešli celkem sedmkrát. Na společných setkáních probíhala především příprava akcí, které v roce 2013 proběhly Fórum Zdravého města Karlovy Vary, Evropský týden mobility a Evropský den bez aut, Studentský parlament a fóra městských 3 Metodika: Jaké má koordinátor ZM a MA21 odpovědnosti? [online]. Dostupné z: 4 Metodika: Kdo je politik ZM a MA21? [online]. Dostupné z: 8

9 částí. V rámci pracovní skupiny jsou členové rovněž informováni o akcích a novinkách, které jsou připravovány ze strany Národní sítě Zdravých měst ČR (konference, semináře, Výroční zpráva NSZM, atp.) 2.3 Plán zlepšování Projektu PZM a MA21 Plán zlepšování Projektu Zdravé město Karlovy Vary a místní Agendy 21 na rok 2014, jehož realizace bude předložena ke schválení Radě města Karlovy Vary, je strategickým nástrojem pro municipalitu, který obsahuje příležitosti ke zlepšení, termíny realizace aktivit a postupných plánů, stanovení odpovědnosti a kompetencí osob, přidělené zdroje, apod. Jedná se v podstatě o postup, v němž si municipalita stanoví priority, kterých chce v daném časovém horizontu dosáhnout a strategicky se snaží stanovených priorit docílit v zájmu zlepšování všech oblastí života, jež mohou mít vliv na zdraví a pohodu obyvatel. Nejedná se pouze o stav prostředí, ale zejména o životní styl lidí a o jejich pocit spokojenosti ve městě. Společný pojem, který vystihuje všechny uvedené oblasti, zní: podmínky pro kvalitní život. Plán zlepšování Projektu Zdravé město a místní Agenda 21 Karlovy Vary samozřejmě koresponduje s kritérii místní Agendy 21 pro statutární města. 9

10 3 ZHODNOCENÍ AKTIVIT ROKU Kampaň Den Země Chceme čisté město Statutární město Karlovy Vary v měsíci dubnu tradičně vyzvalo všechny občany, podnikatelské subjekty, školy a ostatní právnické i fyzické subjekty ke spolupráci na akci Chceme čisté město, kdy je dobrovolníkům nabídnuta možnost zapojit se do úklidu po zimním období a zlikvidovat všechen nepořádek, který na veřejná místa nepatří. Akcí město podporuje mezinárodní kampaň Clean up the World (Ukliďme svět) a současně se připojuje ke globálním oslavám Dne Země, který každý rok připadá na 22. dubna. V pondělí 22. dubna 2013 se uskutečnilo v lanovém parku na Sv. Linhartu nejen sportovní, ale také především naučné dopoledne pro děti z mateřských a základních škol. Děti měly možnost vyzkoušet svou zdatnost na překážkách, které pro ně lanové centrum nastražilo, a následně ověřit své znalosti v environmentální oblasti v rámci EKOHER a s Tondou Obalem. Akce byla odměnou pro děti, které se zapojily do úklidu v okolí lázeňských lesů. Ačkoliv se počasí příliš nevydařilo, akce byla úspěšná a s překážkami lanového parku se úspěšně poprali i ti nejmladší účastníci. Součástí kampaně DEN ZEMĚ se již tradičně stala akce Chceme čisté město. V rámci čtvrtého ročníku této akce Statutární město Karlovy Vary vyzvalo občany, mateřské, základní a střední školy a nepodnikající právnické osoby ke spolupráci na úklidu města. V termínu od 15. do 28. dubna 2013 se uklízelo v celém městě. Odbor technický zájemcům poskytl 10

11 úklidové prostředky a zajistil odvoz odpadu. Do soutěže o nejlepší úklid města, která je s akcí spojená, se přihlásilo jedenáct účastníků, ale prezentaci odevzdalo pouze osm. V průběhu měsíce května odborná komise vybrala vítěze. Soutěž probíhala ve čtyřech kategoriích: mateřské školy základní školy střední školy nepodnikatelské právnické osoby Do soutěže se přihlásilo devět účastníků: za MŠ (MŠ Olšová Vrata, MŠ Kopretina, MŠ Sluníčko) za ZŠ (ZŠ J. A. Komenského, ZŠ jazyků, ZŠ Truhlářská, ZŠ, MŠ a PŠ Vančurova a ZŠ, MŠ a PŠ Svahová) za SŠ (pouze Obchodní akademie a vyšší odborná škola cestovního ruchu) nepodnikající právnické osoby v rámci této kategorie se nikdo nepřihlásil Hodnotící komise, která byla jmenovaná Radou města dne se sešla a vybrala vítěze každé kategorie. Každý hodnotitel přiděloval body v rozmezí od 1 3 bodů. Body všech hodnotitelů se následně sečetly a vítězem se stal subjekt s nejvyšším počtem bodů v dané kategorii. V kategorii mateřské školy získala největší počet bodů mateřská škola Sluníčka (s celkovým počtem 15 bodů). V kategorii základní školy získala největší počet bodů Základní škola J. A. Komenského (s celkovým počtem 11 bodů). V kategorii střední školy se vítězem stala Obchodní akademie, vyšší odborná škola cestovního ruchu a jazyková škola s právem státní jazykové zkoušky Karlovy Vary. Město odstartovalo také ještě v roce 2012 pilotní projekt k likvidaci bioodpadu. Projekt se velmi osvědčil a vzhledem k velkému zájmu o likvidaci bioodpadu, byly bionádoby, které umožňují realizaci odděleného sběru biologicky rozložitelného odpadu, přistaveny i v roce

12 3.2 Fórum Zdravého města Karlovy Vary Dne 24. září 2013 proběhlo v Alžbětiných lázních již třetí veřejné projednání rozvoje města. Ještě před zahájením samotné diskuse si občané mohli prohlédnout Alžbětiny lázně nebo si nechat změřit krevní tlak či cukr. Akce se zúčastnil ředitel Národní sítě Zdravých měst, vedení města, ale především široká veřejnost. Občané usedli k pěti stolům a diskutovali na téma: občan a úřad; životní prostředí a čistota města; kultura, sport, volný čas; zdravý životní styl, prevence, zdravotnické služby; sociální problematika, bydlení, sociopatologické jevy; vzdělávání a osvěta; podnikání, ekonomika a cestovní ruch a doprava. Součástí bylo opět studentské fórum, které bylo zastoupeno žáky ze Základní školy Truhlářská. Občané u jednotlivých stolů diskutovali se zástupci radnice a dalších subjektů (Dopravní podnik Karlovy Vary, a.s.; Správa lázeňských parků, příspěvková organizace; Městská policie Karlovy Vary), a měli možnost doplnit a navrhnout další problematické oblasti, které ještě součástí návrhu Plánu zdraví a kvality života nebyly. Každý stůl následně vybral na základě konsenzu tři nejproblematičtější oblasti rozvoje města. Následně každý účastník rozdělil své dva hlasy tématům, která považoval dle svého názoru za ty, jež vyžadují prioritní řešení. 12

13 Výsledky definovaných problémů Statutárního města Karlovy Vary po ověření anketou Pořadí Definovaný problém Počet hlasů 1. Rekonstrukce Horního nádraží Boj s vandalismem, podchody u Dolního nádraží Dolní a autobusové nádraží (WC, kouření), úprava terminálu Dostavba cyklostezky do Kyselky a Svatošských skal Prostředí u Tržnice Čistota ve městě (zastávky, dětská hřiště, ulice) Kriminalita (pocit nebezpečí), ubytovna (Dolní nádraží), garáže Karlovarská krajská nemocnice Nebezpečná jízda cyklistů po chodnících Možnosti zaměstnání a bydlení pro absolventy VŠ Nevhodné umístění reklamních fólií (MHD) Investice ze SKI SPRINT do Lázní V Neuvážené kácení stromů Zdravý životní styl (automaty ve školách, kouření mezi mládeží) Životní prostředí (nedělat nepořádek žvýkačky, cigarety) Basketbalové hřiště (Janáčkova ulice) Veřejný nepořádek (ubytovna, kolonáda) Zabudování laviček napevno (na třídě TGM) 3 Letošní ročník Fóra Zdravého města Karlovy Vary se vydařil. Občané vyjádřili spokojenost s organizací a průběhem akce také proto, že jednotlivé stoly nebyly tématické a u každého stolu mohli rozebírat všechna témata, ale také pro příjemnou atmosféru a ochotou přítomných zástupců odpovídat na všechny dotazy. Stejně jako loni proběhla i letos anketa 10 P, kdy občané města Karlovy Vary měli možnost vybrat dvě z 18 problémových témat. Jednotlivá témata byla výstupem z Fóra zdravého města, které proběhlo 24. září 2013 v Alžbětiných lázních. Pro ověření výsledků veřejné diskuze byl obyvatelům města dán prostor prostřednictví ankety 10 problémů na problémy našeho města vyslovit svůj názor, co v Karlových Varech chybí, co by se mělo změnit, upravit či zajistit, aby byli spokojeni s místem, kde žijí, které je jejich domovem. Sběr podnětů probíhal do 15. listopadu prostřednictvím anketního lístku, který byl k dispozici na informačním pultu magistrátu města v Infocentru TGM, v elektronické podobě na webových stránkách a v neposlední řadě byl také součástí Karlovarských radničních listů. Anketou ověřené výsledky a vybrané navržené problematické oblasti rozvoje města budou nyní zapracovány do konečného znění komunitního Plánu zdraví a kvality života a předloženy k projednání Radě města a Zastupitelstvu města Karlovy Vary. Materiál bude sloužit jako podklad pro strategické a akční plánování rozvoje města Karlovy Vary. Plán zdraví a kvality života bude také pravidelně každoročně vyhodnocován na Fóru zdravého města, kde obyvatelé města budou mít možnost posoudit, jaké problematické oblasti se nám společně podařilo vyřešit, a určit si, které problémy je potřeba vyřešit v blízké budoucnosti. 13

14 3.3 Kampaň Evropský týden mobility a Evropský den bez aut Statutární město Karlovy Vary se v letošním roce již tradičně zapojilo do kampaní Evropský týden mobility a Evropský den bez aut. Letošní ročník nesl název ČISTÝ VZDUCH JE TO NA NÁS!. Město připravilo ve spolupráci se svými partnery aktivity nejen pro děti z mateřských a základních škol, ale také pro širokou veřejnost. Pátek 20. září 2013 byl plný adrenalinu. Nejen děti, ale také dospělí si mohli vyzkoušet skákací boty, klokaní boty a slack line na Rolavě nebo zhlédnout výbornou show, kterou pro ně připravili zkušení instruktoři. Týden aktivit vyvrcholil v neděli 22. září na Moskevské ulici Evropským dnem bez aut. Je potřeba zmínit, že Moskevská ulice je jednou z hlavních ulic centra města a byla pro tuto akci uzavřena pro motorovou dopravu. Jezdilo se zde na inline bruslích, odrážedlech, koloběžkách, šlapacích motokárách, tedy na všem, co jezdí na vlastní pohon. Pro ty nejmenší bylo připraveno malování na obličeje a skákací hrad. V 16:00 hod. se uskutečnila projížďka za doprovodu městské policie až k Základní škole Poštovní. Kampaň již tradičně podpořil Dopravní podnik Karlovy Vary, a. s., a to bezplatnou městskou hromadnou dopravou po celý den. 14

15 3.3 Kampaň Dny zdraví Statutární město Karlovy Vary se i letos připojilo ke kampani Dny zdraví, která je zaměřená především na podporu zdravého životního stylu. Akce Den pro zdraví 2013, kterou pro veřejnost připravil Svaz diabetiků ČR, Územní organizace K. Vary se konala pod záštitou města Karlovy Vary a Karlovarského kraje v Alžbětiných lázních. Občané si ve čtvrtek 3. října 2013 mohli nechat změřit glykémii v krvi, krevní tlak, cholesterol, tuk, BMI či využít odborných konzultací. Návštěvníci, kteří absolvovali alespoň jedno měření, obdrželi vyplněný formulář se svými naměřenými hodnotami a dárkovou tašku. K dispozici byli i odborníci, kteří naměřené hodnoty se zájemci konzultovali. Zároveň na akci probíhala prezentace několika firem, zabývajících se konzultací, prodejem výrobků nebo služeb souvisejících se zdravým životním stylem. Na programu byly přednášky na téma vyvážené stravy v domácí praxi, pohybové terapie, základy zdravého stravování a další, které vedli Jarka Kreuzbergrová, DiS., Mgr. Monika Kadeřábková, Martin Šťastný, Šárka Suraová, MUDr. Gita Markofová a MUDr. Kateřina Cajthamlová. Vylosovaní účastníci na jednotlivých přednáškách získali výhru ve formě osobní konzultace nebo dárkového poukazu od partnerů akce. Od 16:00 proběhla autogramiáda MUDr. Cajthamlové. 15

16 3.4 Veřejná projednání diskusní fóra městských částí k problematickým oblastem rozvoje města V rámci projektu Program zapojení okrajových částí do řízení města Karlovy Vary, na který město v roce 2010 získalo dotaci z Revolvingového fondu Ministerstva životního prostředí, bylo nastartováno opatření k zefektivnění správy města ve vztahu k jeho okrajovým částem a posílení pocitu sounáležitosti občanů těchto částí s Karlovými Vary. Úkolem projektu bylo zahájit komunikaci s obyvateli o dalších rozvojových programech těchto částí a o způsobu jejich participace na správě města. Vedení města si stanovilo jako jeden z cílů rozhodování o věcech veřejných s občany, a proto i v roce 2013 proběhla série diskusních fór. První sérii diskusních fór odstartovalo setkání s obyvateli Staré Role a Počeren dne v Základní škole v Truhlářské ulici, v rámci kterého proběhlo veřejné projednání Integrovaného plánu rozvoje města v Integrovaném operačním programu. Ve středu se uskutečnilo další diskusní fórum pro městskou část Bohatice v budově Karlovarské teplárenské, a.s. Poslední setkání v rámci první série proběhlo dne v budově Základní školy J. A. Komenského pro občany Drahovic, Olšových Vrat a Hůrek. Druhá série diskusních fór odstartovala v měsíci říjnu, a to v Základní škole 1. máje pro obyvatele Dvorů, Doubí, Tašovic a Cihelen. Zde občané vyjádřili spokojenost a poděkovali zástupcům města za dokončení návsi v Tašovicích. O týden později se konalo fórum pro Sedlec, Rosnice a Čankov v hostinci a pensionu U Kaštanů. Dne zavítalo vedení města na Základní školu v Konečné, do kinosálu, aby vyslechlo připomínky a zodpovědělo dotazy obyvatel Rybáří. Poslední fórum druhé série se konalo v Alžbětiných lázních dne pro městskou část Tuhnice, centrum a lázeňskou část. 16

17 Občanům byl připomenut smysl a význam Projektu Zdravé město a místní Agendy 21, TOP 10 problémů jak města Karlovy Vary, tak hlavně jednotlivých městských částí. Na jednotlivých fórech bylo vždy shrnuto to, co se podařilo a jakým způsobem vyřešit z dotazů a připomínek z minulého fóra, poté se uvedlo, co je v současné době aktuální a co se připravuje v jednotlivých městských částech a následně byla otevřena volná diskuze s možností prodiskutovat jednotlivé názory obyvatel přímo s přítomnými zástupci města Karlovy Vary. K dispozici byli také zástupci Dopravní podniku Karlovy Vary, a.s., ředitel Správy lázeňských parků či zástupci Městské policie Karlovy Vary. Vedení města si zaznamenalo veškeré podněty od občanů, kterými se zabývá a průběžně poskytuje občanům zpětnou vazbu. Veškeré diskutované problémy s reakcemi vedení jsou uveřejněny na webových stránkách města. Diskusní fóra budou probíhat i v roce 2014, kde mohou občané města zhodnotit, zda město skutečně koná a zabývá se problémy, které trápí občany města. 3.5 Primátorský den V tento den mohou lidé bez jakékoliv předešlé domluvy osobně navštívit primátora v jeho kanceláři a sdělit mu své podněty, přání či stížnosti. Od do hodin jsou otevřeny dveře primátorské pracovny všem příchozím v pořadí, v jakém dorazí, bez potřeby jakéhokoliv domlouvání termínu apod. Součástí primátorského dne je bezplatné dobrovolné právní poradenství. Tato forma poskytování právních služeb zvyšuje dostupnost právního poradenství pro jednotlivce, jejich skupiny a zájmy, pro něž je z finančních důvodů problematické právní pomoc získat. Poradenství je poskytováno v oblastech práva občanského, obchodního, pracovního, trestního a správního, a to komukoliv s jakýmkoliv problémem. Primátorský den probíhá zpravidla každý měsíc dle časových možnosti primátora Statutárního města Karlovy Vary a je vždy s dostatečným předstihem občanům avizován. Je to již osvědčený model, který občané v hojné míře využívají. 3.6 Studentský parlament Účast žáků ZŠ Truhlářská na Fóru Zdravého města Karlovy Vary v roce 2012 dala impuls pro vytvoření Studentského parlamentu v Karlových Varech. Dne se uskutečnila koordinační schůzka s řediteli a učiteli škol, jejichž žáci mají zájem se zapojit do Studentského parlamentu. Schůzky se zúčastnili nejen ředitelé a učitelé, ale i samotní studenti. Do parlamentu se prozatím zapojilo šest základních škol (Dukelských hrdinů, Truhlářská, Krušnohorská, Poštovní, Libušina, J. A. Komenského) a tři střední školy (Střední 17

18 zdravotnická škola, Obchodní akademie a VOŠ Karlovy Vary, Střední škola logistická). První zasedání Studentského parlamentu zahájil primátor města Ing. Petr Kulhánek dne 23. ledna Žákům a studentům představil vedení města a následně zahájil diskusi. Zasedání probíhají formou losování dotazů a podnětů, které žáci zasílají v průběhu roku koordinátorce Projektu Zdravé město a místní Agenda 21 Karlovy Vary. O tom, že tato mladá generace také vnímá spoustu problémů ve městě, avšak z jiného pohledu, nasvědčují i témata, o kterých mají zájem diskutovat. Ačkoliv byl Studentský parlament letošní novinkou, žáci byli pokaždé velmi dobře připraveni, měli věcné připomínky a využívali veškerý prostor pro diskusi. Vedení města žákům ochotně odpovídalo, snažilo se jim vysvětlit řešení konkrétních podnětů a v záležitostech, které město přislíbilo, iniciuje diskusi s příslušnými orgány. 3.7 Strategický plán udržitelného rozvoje města (SPURM) Město Karlovy Vary začátkem roku 2013 začalo zpracovávat svůj nový strategický plán udržiteného rozvoje města. Nový strategický plán bude reagovat na nejnovější vývoj města, budou v něm využity nejnovější statistické výstupy ze sčítání lidí, domů a bytů v roce 2011 a bude reagovat na nejnovější vývoj zaměření politiky soudržnosti Evropské unie pro léta a bude také zohledňovat impulsy od občanů trvale sbíraných na fórech, parlamentech apod. O průběhu přípravy a možnostech zapojení do tvorby nového strategického plánu město průběžně informuje zejména na stránkách případně pomocí dalších zdrojů (například Radničních listů). Záměrem je vytvoření funkčního systému strategického řízení rozvoje města, založeného na novém strategickém plánu. Součástí je rovněž vytvoření závazného způsobu práce se strategickým plánem, včetně kontrolních mechanismů a včetně účasti občanů na rozhodování. Výbor strategického rozvoje a územního plánování při Zastupitelstvu města Karlovy Vary na svém 20. jednání dne vzal na vědomí orientační plán přípravy nového strategického plánu. Dne vzala na vědomí Rada města Karlovy Vary indikativní věcný a časový plán aktualizace Strategického plánu udržitelného rozvoje města Karlovy Vary a Zastupitelstvo města Karlovy Vary vzalo tuto skutečnost na vědomí dne V roce 2013 byl vybrán externí zpracovatel (RegioPartner, s. r. o.), byly vytvořeny pracovní skupiny, proškoleni aktéři a byla zpracována analytická část. V roce 2014 budou pokračovat 18

19 práce na navrhované části strategického plánu, nastavení části implementační, zajištění procesu SEA. Součástí bude veřejné projednání návrhu strategického plánu a předložení ke schválení v orgánech města. 3.8 Asociace měst pro cyklisty (AMC) Statutární město Karlovy Vary se stalo v letošním roce jedním ze zakládajících členů Asociace měst pro cyklisty. Členství města Karlovy Vary v Asociaci má řadu přínosů, zejména transfer zkušeností, finanční výhody, propagaci města na poli cestovního ruchu, zlepšení legislativních podmínek pro projektování staveb dopravní infrastruktury, které dnes neumožňují realizovat řadu elegantních a prostorově nenáročných řešení, a další. Asociace měst pro cyklisty je celostátní, dobrovolnou, nepolitickou a nevládní organizací, založenou jako zájmové sdružení právnických osob. Členy Asociace jsou obce, města a svazky. Asociace měst pro cyklisty je partnerem pro vládní i parlamentní politickou reprezentaci. Podílí se na přípravě a tvorbě návrhů legislativních i nelegislativních opatření týkajících se oblasti městské mobility, zejména cyklistické dopravy. Činnost Asociace je založena především na aktivitě starostů, primátorů a členů zastupitelstev obcí a měst, kteří se nad rámec svých povinností věnují i obecným problémům spojených s cyklistickou dopravou. 19

20 4 FINANČNÍ ROZBOR AKTIVIT Evropský týden mobility publicita Sporttalent o.s. Česká umělecká Červený kříž Dny zdraví publicita Den země - Chceme čisté město publicita Žurnál media - Sv. Linhart finanční dary výhercům soutěže Fórum zdravého města publicita ozvučení tisk anketních lístků občerstvení pronájem prostor Diskusní fóra publicita ozvučení občerstvení pronájem prostor ,90 Kč ,90 Kč ,00 Kč ,00 Kč 1 100,00 Kč 1 974,72 Kč 1 974,72 Kč ,50 Kč 3 085,50 Kč ,00 Kč ,00 Kč ,44 Kč ,00 Kč 4 000,00 Kč 4 123,68 Kč 8 401,76 Kč 1 000,00 Kč ,78 Kč ,90 Kč ,00 Kč ,88 Kč 2 500,00 Kč členský poplatek NSZM ČT ,00 Kč CELKEM PZM A MA ,34 Kč 20

21 Graf finančního rozboru aktivit Evropský týden mobility ,78 Kč 23% ,00 Kč 21% ,68 Kč 5% ,90 Kč 27% ,50 Kč 24% 1 974,72 Kč 0% Dny zdraví Den Zěmě Fórum Zdravého města Diskusní fóra členský poplatek 21

22 5 SPOLUPRÁCE S PARTNERY Nezbytnou součástí fungujícího Zdravého města a místní Agendy 21 (ZM a MA21) je kvalitní komunitní základ, který je vytvořen dobrou a přátelskou spoluprací mezi městem a partnery ZM a MA21 (instituce, nevládní organizace, podniky, školy ap.) i mezi těmito partnery navzájem. Jednou z osvědčených forem místní spolupráce mezi radnicí a partnery ZM a MA21 jsou například velké akce pro veřejnost (kampaně typu Dny zdraví, Evropský týden mobility a Evropský den bez aut atp.) nebo společné projekty. Řadu z těchto aktivit by nebylo bez partnerů vůbec možné ve větším rozsahu realizovat. Partnerství zástupců veřejného, neziskového a podnikatelského sektoru je v neposlední řadě jednou ze základních podmínek úspěšného čerpání dotací z tuzemských i evropských zdrojů. Partneři Zdravého města Karlovy Vary: Obchodní akademie, vyšší odborná škola cestovního ruchu a jazyková škola s právem státní jazykové zkoušky Karlovy Vary Dopravní podnik Karlovy Vary, a.s. Jednotka sboru dobrovolných hasičů Tašovice Karlovarský kraj Lázeňské lesy Karlovy Vary Mateřské centrum Karlovy Vary Městská policie Karlovy Vary Společnost pro trvale udržitelný život Karlovy Vary, o.s. Správa lázeňských parků Karlovy Vary Svaz diabetiků ČR Karlovy Vary Základní škola Dukelských hrdinů, Karlovy Vary Základní škola J. A. Komenského, Karlovy Vary Základní škola jazyků Karlovy Vary Základní škola Karlovy Vary, Krušnohorská Základní škola Karlovy Vary, Poštovní 19 Základní škola Karlovy Vary, Truhlářská 22

23 6 AKČNÍ PLÁN ZLEPŠOVÁNÍ PZM A MA 21 K. VARY ) Pátý ročník akce Chceme čisté město v rámci kampaně Den Země Termín: duben 2014 Odpovědnost: koordinátor PZM a MA21, politik PZM, PS PZM a MA21, partneři 2) Čtvrté veřejné fórum udržitelného rozvoje/ma21 k celkovému rozvoji města Fórum Zdravého města Termín: 1. pololetí 2014 Odpovědnost: koordinátor PZM a MA21, politik PZM, příslušné odbory MMKV 3) Sedmý ročník kampaně Evropský týden mobility a Evropský den bez aut Termín: září 2014 Odpovědnost: koordinátor PZM a MA21, politik PZM, PS PZM a MA21, partneři 4) Šestý ročník kampaně Dny zdraví Termín: říjen 2014 Odpovědnost: koordinátor PZM a MA21, politik PZM, PS PZM a MA21, partneři 5) Veřejná projednání diskusní fóra v městských částech k problematickým oblastem rozvoje města Karlovy Vary Termín: v průběhu roku 2014 Odpovědnost: koordinátor PZM a MA21, politik PZM, příslušné odbory MMKV, vnější partneři 6) Studentský parlament zlepšení, rozvoj a prohloubení spolupráce v rámci aktivit Zdravého města Termín: v průběhu roku 2014 Odpovědnost: koordinátor PZM a MA21, základní a střední školy 7) Vzdělávání koordinátora prostřednictvím NSZM nová aktivita, nový koordinátor Termín: v průběhu roku 2014 Odpovědnost: koordinátor PZM a MA21, tajemník MMKV 8) Proškolení vedení úřadu v místní Agendě 21 - zlepšení Termín: v průběhu roku 2014 Odpovědnost: koordinátor PZM a MA21, politik PZM, Národní síť Zdravých měst ČR 9) Posun do kategorie C MA21 dle sady kritérií MA21 - zlepšení Termín: v průběhu roku 2014 Odpovědnost: koordinátor PZM a MA21, politik PZM 23

24 10) Mladé fórum - zlepšení Termín: 1. čtvrtletí 2014 Odpovědnost: koordinátor PZM a MA21, politik PZM, příslušné odbory MMKV, vnější partneři 11) Výzkumný projekt Sídliště, jak dál? zlepšení, nová aktivita Termín: v průběhu roku 2014 Odpovědnost: koordinátor PZM a MA21, politik PZM, příslušné odbory MMKV, studenti Fakulty architektury ČVUT 24