Masarykova univerzita Právnická fakulta Katedra občanského práva. Diplomová práce MATER INCERTA

Transkript

1 Masarykova univerzita Právnická fakulta Katedra občanského práva Diplomová práce MATER INCERTA Problematika anonymního odkládání dětí a porodů s utajenou identitou matky 2007/2008 Ivana Martochová 1

2 Právnická fakulta Masarykovy univerzity Katedra občanského práva Diplomová práce MATER INCERTA Problematika anonymního odkládání dětí a porodů s utajenou identitou matky Ivana Martochová 2007/2008 Prohlašuji, že jsem diplomovou práci na téma: Mater incerta zpracovala sama a uvedla jsem všechny použité prameny.... 2

3 Poděkování Na tomto místě bych ráda poděkovala své vedoucí diplomové práce prof. JUDr. M. Hrušákové, CSc., za odborné vedení, cenné připomínky a rady, které mi pomohly při zpracování dané problematiky. 3

4 POUŽITÉ ZKRATKY ÚVOD CÍL DIPLOMOVÉ PRÁCE PRACOVNÍ HYPOTÉZA HLAVNÍ ÚKOLY DIPLOMOVÉ PRÁCE DOSAVADNÍ ZPRACOVÁNÍ PROBLEMATIKY, VÝCHOZÍ LITERATURA A PRAMENY METODICKÝ POSTUP A STRUKTURA DIPLOMOVÉ PRÁCE TERMINOLOGICKÉ POZNÁMKY NEJDŮLEŽITĚJŠÍ PRÁVNÍ PŘEDPISY TÝKAJÍCÍ SE SLEDOVANÉ PROBLEMATIKY ZPŮSOBY UTAJOVÁNÍ MATEŘSTVÍ V SOUČASNÉ ČESKÉ SPOLEČNOSTI ANONYMNÍ ODKLÁDÁNÍ NOVOROZENCŮ ODKLADNÉ SCHRÁNKY ZÁKLADNÍ INFORMACE BABYBOXY V ČESKÉ REPUBLICE Historie zavádění babyboxů; vývoj polemik ANONYMNÍ ODKLÁDÁNÍ NOVOROZENCŮ ZPROSTŘEDKOVANÉ FOD PARALELY BABYBOXŮ A ANONYMNÍHO ODKLÁDÁNÍ DĚTÍ V JINÝCH ZEMÍCH Německo Slovensko Některé další země KRITIKA A OBRANA BABYBOXŮ DOPLŇKY, HODNOCENÍ, DÍLČÍ ZÁVĚRY POROD S UTAJENOU TOTOŽNOSTÍ MATKY UTAJENÉ PORODY ZÁKLADNÍ INFORMACE UTAJENÉ PORODY V ČESKÉ REPUBLICE Právní připomínky k zákonu č. 422/2004 Sb Porody podle zákona č. 422/2004 Sb. v praxi SITUACE V ZAHRANIČÍ Francie Slovensko Některé další země DOPLŇKY, HODNOCENÍ, DÍLČÍ ZÁVĚRY DISKRÉTNÍ PORODY PORODY S UTAJENÍM VE VZTAHU K OKOLÍ MATKY ZÁKLADNÍ INFORMACE DOPLŇKY, HODNOCENÍ ZÁVĚR SEZNAM POUŽITÉ LITERATURY A PRAMENŮ PRÁVNÍ PŘEDPISY JUDIKATURA DŮVODOVÁ ZPRÁVA ODBORNÉ PUBLIKACE ODBORNÁ PERIODIKA INTERNETOVÉ ZDROJE PŘÍLOHY POSUDEK ÚSTAVU STÁTU A PRÁVA PROHLÁŠENÍ MZ K STATIMU METODICKÝ POKYN MPSV ZÁKON Č. 422/2004 SB METODICKÝ POKYN MZ PRO POSTUP ZDRAVOTNICKÝCH ZAŘÍZENÍ PŘI POSKYTOVÁNÍ ZDRAVOTNÍ PÉČE SOUVISEJÍCÍ S UTAJENÝM PORODEM METODICKÝ POKYN GPK Č ZUSAMMENFASSUNG IN DER DEUTSCHEN SPRACHE

5 Použité zkratky ZOR VNZOR TZ SPO ZM BGB FOD VFN MZ MPSV OSP GPK NRP ČLS JEP - zákon č. 94/1963 Sb., o rodině, ve znění pozdějších předpisů - velká novela zákona o rodině, tj. zák. č. 91/1998 Sb - zákon č.140/1961 Sb., trestní zákon, ve znění pozdějších předpisů - zákon č. 359/1999 Sb., o sociálně-právní ochraně dětí, ve znění pozdějších předpisů - zákon č. 301/2000 Sb., o matrikách, jménu a příjmení, ve znění pozdějších předpisů - Bürgerliches Gesetzbuch - Fond ohrožených dětí - Všeobecná fakultní nemocnice - Ministerstvo zdravotnictví - Ministerstvo práce a sociálních věcí - Orgán sociálně-právní ochrany dětí - Gynekologicko-porodnická klinika - náhradní rodinná péče - Česká lékařská společnost Jana Evangelisty Purkyně 5

6 1. Úvod Jedním z vážných problémů moderní doby je varující počet zdravotně neindikovaných potratů, které volí jako východisko z nouze ženy, jež se z různých důvodů nemohou nebo nechtějí starat o počaté dítě. Extrémním řešením nechtěného, zpravidla pozdě zjištěného a utajovaného těhotenství jsou případy odkládání novorozenců na nezabezpečených místech či dokonce jejich usmrcení. V posledních letech se proto (nejen) v české společnosti dostala do popředí otázka umožnění utajených či anonymních porodů, příp. takového anonymního odkládání dětí, které by zaručovalo ochranu života a zdraví novorozence. K jejímu právnímu řešení měla přispět novela zákona o péči o zdraví lidu a zákonů dalších, tj. zákon. č. 422/2004 Sb., který legalizuje možnost porodu s utajenou identitou matky. Právní stránka porodů s utajenou identitou matky či anonymních porodů, rozbíjejících pravidlo mater semper certa est, zakotvené v právu už starými Římany, je velice složitá. Její řešení musí brát v úvahu často protichůdné zájmy několika zúčastněných stran, zejména matky a dítěte, ale potenciálně i otce a dalších. Nejdůležitější je jistě právo dítěte na život. V tom se shodují všechny právní systémy, které se snaží celý propojený soubor problémů řešit. Rozdílné jsou však způsoby, kterými zabezpečují ostatní zájmy a práva zúčastněných stran. Každé řešení má pozitiva, ale z podstaty věci vyplývá, že každé má i negativa. Důležité je hledat cestu, která by byla co nejlepším kompromisem. Drobným krokem na této cestě chce být i tato diplomová práce Cíl diplomové práce Podat co nejkomplexnější souhrn informací o anonymním odkládání dětí a porodech s různou mírou zachování anonymity matky v České republice (částečně v porovnání se situací v jiných zemích, zejména ve Francii a v Německu). Soustředit se na právní stránku této problematiky, zjistit, do jaké míry jsou různé typy současné praxe v souladu se zákonem, do jaké míry by měly či neměly být zákonně podpořeny a jak by eventuálně v takovém případě měly právní úpravy vypadat Pracovní hypotéza Snahy legalizovat možnost porodů s různou mírou uchování anonymity matky jsou z hlediska českého právního řádu, který tradičně zakotvuje zásadu, že matkou dítěte je žena, která ho porodila, značně problematické. To platí i pro zákon č. 422/2004 Sb. legalizující v České republice porody s utajenou identitou matky, o němž lze navíc předpokládat, že je vzhledem 6

7 ke své všestranné nedopracovanosti jen obtížně použitelný v praxi. Uvedený zákon i další cesty vedoucí k legalizaci anonymního odložení dítěte jsou pro společnost spíše krokem zpět a konkurencí užitečnějším službám snažícím se obtížnou situaci nechtěných těhotenství řešit k většímu prospěchu matky a zejména dítěte Hlavní úkoly diplomové práce 1) Popsat institut tzv. babyboxů, schránek umožňujících anonymní odkládání novorozenců. Zaznamenat jejich prováděcí metodiku i výsledky působení za dobu existence v České republice, porovnat je s podobnými zařízeními v cizině (zejména v Německu). Zjistit, do jaké míry existuje, resp. zda vůbec může existovat právní opora pro jejich fungování. Zamyslet se nad perspektivou a potřebností tohoto institutu. Zmínit některé další praktiky anonymních porodů, resp. anonymního odkládání novorozenců. 2) Charakterizovat porody s utajenou identitou matky, vytknout jejich specifika ve srovnání s anonymními porody. Analyzovat české právní řešení umožňující tento typ porodů, tj. zákon 422/2004 Sb., a to jednak z hlediska právních aspektů, jednak z hlediska použitelnosti v praxi a společenské potřebnosti. Popsat dosavadní zkušenosti zdravotnických zařízení a orgánů sociálně-právní ochrany dětí s realizací těchto porodů. Z výsledků analýzy by měl vzejít návrh možné úpravy zákona (eventuálně odůvodněný návrh pro jeho zrušení), využívající mj. zkušeností z jiných zemí. 3) Registrovat další možnost řešení obtížné situace matky, která chce skrýt narození dítěte před svým okolím, tzv. diskrétní porody. Zjistit přednosti a nedostatky této třetí cesty, která se v ČR praktikovala už před vyhlášením zákona o porodech s utajenou identitou matky a před instalací prvních babyboxů. Práce bude sledovat zejména problematiku anonymity či utajení matky u porodu (viz název práce), okrajověji však zmíní i jiná související témata, především adopci Dosavadní zpracování problematiky, výchozí literatura a prameny V českém prostředí nebyla zatím aktuální problematice utajených a anonymních porodů a anonymního odkládání novorozenců věnována samostatná monografie, téma však bylo zpracováno v řadě odborných statí, jejichž autoři se zaměřili na sledování otázek právních, sociálních i lékařských. Tato práce se bude nejvíce zajímat o teoreticky i prakticky orientované studie právnické. Vychází z relativně úplné excerpce tematicky vhodných právnických i mezidisciplinárních periodik (v abecedním řazení: Jurisprudence, Justiční praxe, Náhradní rodinná péče, Právní rozhledy, Právo a rodina, Zdravotnictví a právo) za 7

8 posledních deset, v analýzách se opírá především o stati, v nichž právní teoretici kolem roku 2005 reagovali na legalizaci porodu s utajenou identitou matky a na zavádění prvních českých babyboxů (např. HRUŠÁKOVÁ, M. KRÁLÍČKOVÁ, Z.: Anonymní a utajené mateřství v České republice utopie nebo realita?; ZUKLÍNOVÁ, M: Několik poznámek k právním otázkám okolo tzv. baby-schránek - obě práce z r. 2005). Podkladem pro výzkum byly i dvě studentské práce věnované sledovanému tématu (KUŘECOVÁ, V.: Aktuální otázky určení mateřství diplomová práce obhájená na PF MU v r. 2007; KRÖHNOVÁ, D.: Současný fenomén baby-boxů v České republice a v německy mluvících zemích bakalářská diplomová práce obhájená na FF MU v r První z jmenovaných prací nastiňuje v základních obrysech problematiku blízkou našemu tématu, značný prostor však věnuje surogačnímu mateřství. Druhá je věnována především psychologickým problémům odložených dětí). Detailněji je problematika anonymních porodů a anonymního odkládání dětí zpracována v německé odborné literatuře, proto jsem obecné informace i srovnávací údaje o německém, ale i francouzském prostředí čerpala též z německých monografií (SWIENTEK, Ch.: Die Wiederentdeckung der Schande Babyklappen und anonyme Geburt práce z roku 2001; KUHN, S.: Babyklappen und anonyme Geburt. Sozialregulationen und sozialpädagogischer Handlungsbedarf práce z roku 2005) a z německých odborných statí. Poznatky o provozování babyboxů a podobných institutů jsem získávala především ze sdělení uváděných na webových stránkách příslušných českých, slovenských, německých a francouzských organizací; potřebné dokumenty z agendy vládních institucí na základě e- mailové komunikace s mluvčími těchto orgánů nebo z internetových zdrojů. Velmi významné informace mi poskytly osobní rozhovory s lékaři a sociálními pracovníky z praxe, za zmínku stojí též telefonický rozhovor s hlavním iniciátorem českých babyboxů panem Hessem. V neposlední řadě jsem se opírala o znění českých, slovenských německých a francouzských právních předpisů a spíše ojediněle též o judikaturu (v českém prostředí vzhledem ke krátkodobému trvání platnosti zákona o utajených porodech a existence babyboxů judikatura k této problematice v podstatě ještě nemohla vzniknout) Metodický postup a struktura diplomové práce Práce je zaměřena na shromáždění co nejkomplexnějšího souboru informací o teorii i praxi utajených porodů, anonymních porodů a anonymního odkládání dětí v ČR, na jejich utřídění a na analýzu právní stránky zjištěných faktů. Vychází z excerpce knižní i časopisecké 8

9 odborné literatury, z vyhledávání údajů z internetových zdrojů a z přímého výzkumu uskutečňovaného formou rozhovorů v terénu (v nemocnicích, v úřadech zabývajících se sociálně-právní ochranou dětí a na matrikách). Na základě materiálů z jiných zemí srovnává českou situaci se situací v prostředích, kde je praxe podobných institutů rozsáhlejší nebo má delší tradici. Analýzou právních předpisů, publikovaných odborných názorů i zkušeností získaných přímým výzkumem, se snaží dobrat závěrů týkajících se vytčených cílů. Struktura práce vychází z typů porodů s různou mírou utajení matčiny identity realizovaných v českém prostředí. Po Úvodu (který seznamuje s tématem, cíli, úkoly a metodikou práce, charakterizuje prameny a upřesňuje terminologii) následuje hlavní analytická část, která je předznamenána vstupní obecnou informací a dále rozdělena do tří hlavních oddílů věnovaných anonymnímu odkládání dětí a anonymním porodům, utajeným porodům a diskrétním porodům. První dvě části obsahují v přibližně stejném členění vždy co nejkomplexnější přehled údajů o daném typu utajení matčiny identity a jeho současné realizaci v ČR, dále je zařazena srovnávací sonda ze zahraničí, následuje přehled dosavadních publikovaných právních připomínek k zákonnému řešení (či neřešení) dané problematiky a nakonec souhrnné zhodnocení problematiky a vlastní autorčiny závěry či návrhy. Oddíl věnovaný diskrétním porodům je zpracován stručněji a pouze informativně. Závěr shrnuje výsledky diplomové práce, v Přílohách jsou uvedena plná znění nejdůležitějších dokumentů. Připojen je seznam užité literatury a pramenů Terminologické poznámky V právnické a jiné odborné literatuře i v laické komunikaci bývají někdy pojmy (termíny), které stojí v centru zájmu této práce, nejasně vymezeny, zaměňovány či směšovány. Pokusím se je tedy upřesnit. 1) Označení pro porod s různou měrou utajení matčiny identity Nejednotně užívaná bývají zejména označení pro různé typy utajeného mateřství, např. anonymní porod, utajený porod, tajný porod, částečně utajený porod diskrétní porod ad. Neurčitost vymezení jejich obsahu se v literatuře často odráží v užití přívlastku tzv.. - Např. Adéla Flídrová 1 za anonymní porod považuje porod v porodnickém zařízení, kde matka požádá, aby její identita byla udržena v tajnosti (např. ve Francii) a za utajený porod, který označuje jako subkategorii porodu anonymního, považuje pouze případy 1 FLÍDROVÁ, A.: Anonymní porod?. Jurisprudence, 2004, č. 4, s

10 dítěte formou jeho odložení do babyboxu nebo anonymního předání sociálním pracovníkům, tedy případy, kdy porod probíhá skutečně tajně. - Důvodová zpráva k návrhu zákona 422/2004 Sb. 2 hovoří o navrhovaném institutu (porodu, kdy osobní údaje ženy jsou zapečetěny a učiněny nepřístupnými třetím osobám) jako o utajeném porodu. Stejný zdroj např. postup, který umožňuje ženě porodit ve zdravotním zařízení vzdáleném od místa bydliště, označuje za částečně utajený porod. Pro ženu, která požádá o utajený porod, vyžaduje termín žena, která požádala o zajištění anonymity své osoby. (Výslovně říká, že nelze užít formulaci žena, která požádala o zajištění utajení své osoby, protože v českém právním řádu již existuje institut utajení totožnosti svědka, který má zcela jiný účel a právní úpravu.) V samotném zákoně č. 422/2004 Sb. se pak o názvu porodu nemluví, žena, která ho využije, je označována jako žena (resp. matka), která požádala o utajení své osoby v souvislosti s porodem. Publicistika o institutu legalizovaném zmíněným zákonem hovoří někdy jako o utajeném, jindy jako o anonymním porodu. - Praxe umožňující matce porodit v místě vzdáleném od bydliště, utajeně ve vztahu k jejímu okolí, bývá v literatuře nazývána nejčastěji utajený porod diskrétní porod, ale též anonymní porod. V podobných příkladech by bylo možno pokračovat. V této práci budu užívat termíny v následujícím vymezení: 3 1.a) porod s utajenou totožností/identitou matky, resp. porod s utajením totožnosti/identity matky: porod, kdy osobní identifikační údaje matky jsou sice známy (lékařskému personálu), ale utajeny před třetí osobou (možnost legalizovaná v ČR zákonem 422/2004 Sb.). Nejsou zapsány do matriky ani do rodného listu dítěte. Za různě definovaných podmínek je však možné jejich zpětné odtajnění. Zkráceně bývá pro tento porod nejčastěji užíváno označení utajený porod. 1.b) anonymní porod: porod, kdy identita matky vůbec není známa. Porod probíhá ve zdravotnickém zařízení zcela anonymně (buď legálně, nebo s tichou společenskou tolerancí; v ČR nelegální postup), případně jde o situaci, kdy matka při porodu předloží falešné identifikační doklady. Identita matky není odhalitelná ani v budoucnu, pokud se sama matka nepřihlásí a nedokáže své mateřství. S anonymním porodem souvisí též tzv. anonymní odložení dítěte, kdy matka, která porodí tajně v soukromí, anonymně, odloží bez udání vlastní identity dítě buď na libovolném 2 Důvodová zpráva k návrhu zákona, kterým se mění zákon o péči o zdraví lidu, o matrikách a o změně některých zákonů, zdroj:aspi 3 Zčásti se opírám o stať HRUŠÁKOVÁ, M. KRÁLÍČKOVÁ, Z: Anonymní a utajené mateřství v České republice utopie nebo realita? Právní rozhledy, 2005, č. 2, s

11 místě, nebo na místě, které společnost k tomuto účelu vytvoří (případ odkladných schránek typu babyboxů, anonymního přijímání dětí k adopci pracovníky různých sociálních organizací). 1.c) diskrétní porod: postup, který umožňuje ženě porodit (a odložit dítě k adopci) ve zdravotním zařízení vzdáleném od místa jejího bydliště, a tím jí zajišťuje určitou praktickou anonymitu ve vztahu k jejímu okolí. Identita matky je utajena v podstatě pouze prostřednictvím běžných regulí, jimiž se řídí mlčenlivost zdravotních a sociálních pracovníků. V matričních dokumentech a v rodném listu dítěte se údaje o rodičce objeví. Zápis do matriky probíhá v místě porodu. Diskrétní porod nemá za následek nemožnost zjistit původ takto narozené osoby. 2) Označení pro odložené dítě 4 V souvislosti s dětmi odloženými do babyboxů či anonymně předanými sociálním pracovníkům k adopci se často užívá označení nalezené dítě nebo nalezenec. Česká právní úprava však s nalezeným dítětem počítá velmi omezeně (a pokud ano, pak v souvislosti s dítětem skutečně nalezeným na různých náhodných místech, resp. ponechaným v porodnici matkou, která předložila falešné identifikační dokumenty). Matriční předpisy užívají označení dítě nezjištěné totožnosti (viz 17 zákona o matrikách). Tento termín považuji za relativně nejvhodnější i pro děti z babyboxů, děti anonymně porozené či anonymně odevzdané k adopci. Někdy však - spíše z formulačních důvodů - v této práci užívám i označení nalezenec. (Zuklínová v souvislosti s babyboxy a podobnými instituty pokládá termín nalezenec či nalezené dítě za nevhodný mj. z hlediska etymologického: Nález předpokládá na straně nálezce náhodu. Pokud očekávám odložení dítěte, nemohu být nálezcem, a dítě tudíž nemůže být nalezencem. ) 5 V případě legalizovaných porodů s utajenou identitou matky se v právní předpisech užívá popisné označení dítě, jehož matka požádala o utajení své osoby v souvislosti s porodem (viz 14 a 17 zákona o matrikách) Nejdůležitější právní předpisy týkající se sledované problematiky Zákon č. 94/1963 Sb., o rodině, ve znění pozdějších předpisů (dále ZOR), především tzv. velká novela zákona o rodině, tj. zák. č. 91/1998 Sb. (dále VNZOR). 4 Opírám se především o statě stať HRUŠÁKOVÁ, M. KRÁLÍČKOVÁ, Z: Anonymní a utajené mateřství v České republice utopie nebo realita? Právní rozhledy, 2005, č. 2, s ; ZUKLÍNOVÁ, M.: Několik poznámek k právním otázkám okolo tzv. baby-schránek, Právní rozhledy, č. 7, 2005, s ZUKLÍNOVÁ, M.: Několik poznámek k právním otázkám okolo tzv. baby-schránek, Právní rozhledy, č. 7, 2005, s

12 Zákon č. 301/2000 Sb., o matrikách, jménu a příjmení a o změně některých souvisejících zákonů (dále ZM). Zákon č. 359/1999 Sb., o sociálně právní ochraně dětí, ve znění pozdějších předpisů (dále SPO). Zákon č. 422/2004 Sb. Z mezinárodních právních dokumentů závazných i pro Českou republiku je pro sledovanou problematiku nejpodstatnější Úmluva o právech dítěte; ČSFR ratifikovaná 1991, pro Českou republiku závazná od ; publikovaná jako Sdělení č. 104/1991 Sb. Federálního ministerstva zahraničních věcí o sjednání Úmluvy o právech dítěte (dále v textu často jen Úmluva). 12

13 2. Způsoby utajování mateřství v současné české společnosti V souvislosti se snahou zamezit drastickým případům kriminálního odložení nebo zabití novorozence 6 se v České republice zhruba od 90. let 20. století začalo diskutovat o umožnění anonymních či tzv. utajených porodů. 7 Některé občanské iniciativy, např. občanské sdružení Fond ohrožených dětí (FOD), se snažily už v polovině 90. let prosadit povolení zcela anonymních porodů, které by matce umožňovaly, aby přenechala dítě v porodnici k adopci, aniž by se její jméno objevilo na rodném listě. Dítě mělo být v takovém případě považováno za nalezence a téměř okamžitě předáno k osvojení. Náklady spojené s porodem měl uhradit FOD či jiná podobná organizace. Oficiálně se takové návrhy neujaly a nezískaly ani legislativní oporu. V praxi však FOD od r umožňuje, aby jeho prostřednictvím byly anonymně předávány děti k rychlé adopci. Jinak postavený program realizuje již od roku 1997 např. kojenecký ústav v Aši. Jde o tzv. diskrétní porody, jejichž cílem je jednak umožnit matkám utajení porodu před jejich nejbližším okolím, jednak zprostředkovat co nejrychlejší adopci novorozence. Toto řešení zaručuje jen částečnou anonymitu. Po roce 2000 proběhlo několik vln diskusí o anonymních či jinak utajených porodech na parlamentní a vládní půdě. V roce 2001 byl podán poslanecký návrh na uzákonění anonymních (či alespoň tzv. utajených) porodů změnou zákona č. 268/1949 Sb., o matrikách, jménu a příjmení. Navrhovatelky 8 mj. upozorňovaly na skutečnost, že v některých případech zejména u matek cizinek by anonymní porod usnadnil proces adopce. Svůj návrh však nakonec odvolaly. V roce 2003 byl podán návrh na uzákonění tzv. utajených porodů, a to jako změna zákona č. 20/1966 Sb., o péči o zdraví lidu. V roce 2004 byla novela schválena. Zákonem č. 422/2004 Sb. byla v České republice legalizována možnost porodu s utajenou identitou matky. Časově v podstatě paralelně, tj. v r. 2004, začala v České republice působit občanská iniciativa Nadační fond pro odložené děti Statim a jeho sesterské Občanské sdružení Babybox pro odložené děti Statim prosazující existenci tzv. babyboxů, tj. zařízení umožňujících 6 V práci KÜMMEL, J. JANKŮ, P.: Legální anonymní odložení novorozence současné možnosti v ČR, Praktická gynekologie, 2007, č. 4, s. 174 se uvádí: Dle statistik Ministerstva vnitra ČR bylo za posledních 12 let kriminálně odloženo 96 novorozenců a dalších 32 jich bylo zavražděno. Výchozí statistiky viz Archiv Ministerstva vnitra a policejního presidia ČR, dostupný z : 7 Část údajů uvedených v této vstupní informaci je převzata ze stati HUBÁLKOVÁ, E.: Anonymní porody z hlediska článku 8 Evropské úmluvy o lidských právech, Správní právo, 2003, č. 5-6, s Dostálová, Dundáčková, Talmanová, Volfová. 13

14 matkám zcela anonymně odložit už narozené dítě. První babybox byl uveden do provozu v r V následujícím výkladu se budu uvedenými způsoby utajení mateřství zabývat detailněji. Začnu babyboxy, jimž budu věnovat nejvíce prostoru, protože v rámci sledovaných možností utajovaného mateřství jde ve všech směrech, a tedy i z hlediska právního, o nejkrajnější alternativu. Z toho mj. vyplývá, že už v analýze institutu babyboxů se objeví některé problémy, které se budou týkat i dalších alternativ. 14

15 3. Anonymní odkládání novorozenců 3.1. Odkladné schránky základní informace Odkladné schránky umožňují matkám anonymní opuštění novorozených dětí, o něž se nemohou či nechtějí starat. Odložené dítě vzápětí získá zdravotní péči a sociální pomoc. Motivací pro vytváření takových schránek a cílem jejich existence je snaha o záchranu novorozenců, kteří by jinak mohli být matkou krátce po porodu usmrceni či odloženi za podmínek, v nichž by jim hrozila vážná újma na zdraví nebo smrt. Projekty schránek chtějí vyjít vstříc matkám, které z různých důvodů tají své těhotenství i porod a mají obavy navázat kontakt s jakoukoli zdravotní, sociální či jinou institucí. Očekávanými uživatelkami dětských schránek jsou zejména nezletilé ženy, které mají strach z reakce svých rodičů, dále cizinky, které se zdržují na daném území ilegálně, ženy, které nemají dostatek materiálních prostředků k výchově dítěte, ženy, jejichž partner si nepřeje (dalšího) potomka, prostitutky, oběti znásilnění apod. Zařízení tohoto typu má v evropské (a nejen v evropské) historii dlouhou tradici. 9 ve středověku byly např. u vchodů do kostelů instalovány mramorové mísy pro odkládání nechtěných dětí. Pozdější doba přinesla různá technická vylepšení v podobě otočných zařízení namontovaných do bran nebo do zdí nemocnic, klášterů, případně do domů speciálně určených pro nalezence. Zdálo by se, že dnešní společnost, přinejmenším ve vyspělejších částech světa, už nemá něco podobného zapotřebí. Že se matkám nabízejí přijatelnější způsoby řešení krajní situace. Přesto se schránky pro anonymní odkládání dětí staly v řadě vyspělých zemí aktuální záležitostí. Ve středoevropském prostoru fungují a jsou zakládány především v Německu, ale i v Rakousku, Švýcarsku, Belgii, Maďarsku, a také na Slovensku a v České republice. V různých zemích jsou nazývány různými jmény (asi nejpestřejší škálu názvů mají německy mluvící země, např. Babyklappe, Babyfenster, Babykörbchen, Babywiege, Mosesfenster ; na Slovensku bylo podobné zařízení pojmenováno hniezdo záchrany ), v České republice se užívá označení babybox. Jak schránka funguje? Zpravidla se jedná o nerezový monoblok zabudovaný do zdi nemocničního zařízení a opatřený dvířky, která lze otevřít jen jednou. Vnitřní prostor je 9 Není cílem práce tuto historii rekapitulovat, její hlavní přehled je možno nalézt na webových stránkách všech podobných zařízení jak v ČR, tak v jiných zemích, a také v řadě studií věnovaných dané problematice, např. FRANK, R. HELMS, T.: Rechtliche Aspekte der anonymen Kindesabgabe in Deutschland und Frankreich (Právní aspekty anonymního odevzdávání dětí v Německu a ve Francii), Zeitschrift für das gesamte Familienrecht, č. 20, 2001, s Už 15

16 vytápěný na teplotu 37 C, schránka tedy funguje jako inkubátor. Po uzavření dvířek se aktivují vizuální (případně i akustické) senzory, které přivolají odborný zdravotní personál. Během krátké chvíle je dítě, jež bylo vloženo do schránky, v rukou lékařů, kteří je vyjmou dvířky na druhé straně zdi - uvnitř objektu. Osoba, která dítě do schránky vložila, má mezitím dostatek času nepozorovaně odejít. Prostor kolem schránky není snímán kamerami. Uvnitř schránky bývá (ale v českém prostředí tomu tak není) 10 pro odkládající osobu připravena informace o lhůtě, v níž si může své rozhodnutí rozmyslet, a také o dalším předpokládaném osudu dítěte. V zahraničí jsou některé schránky opatřeny i vybavením pro získání otisku ruky nebo nohy novorozence, umožňujícím případnou pozdější vzájemnou identifikaci matky a dítěte (tak např. SterniPark v Hamburku, viz dále). Pořizovací cena boxu se v ČR v současnosti pohybuje mezi tisíc korun. Druhý babybox v ČR umístěný ve zdi Městské nemocnice Milosrdných bratří v Brně. Na snímcích demonstrace jeho fungování v den otevření Babyboxy v České republice 12 Statim 13 Iniciátorem a provozovatelem babyboxů v ČR je Nadační fond pro odložené děti a jeho sesterské Občanské sdružení Babybox pro odložené děti Statim. Cílem sdružení je kromě zřizování a udržování schránek pro odložené děti a podpory všech činností s tím spojených i poskytování pomoci odloženým a opuštěným dětem. S myšlenkou vybudovat síť babyboxů v České republice přišli v roce 2004 Roman Hanus a Ludvík Hess. Druhý jmenovaný se stal předsedou Občanského sdružení Babybox a ředitelem Nadačního fondu pro odložené děti Statim. První babybox v České republice byl instalovaný 1. června 2005 na soukromém zdravotním zařízení GynCentrum v Praze 9, v Hloubětínské ulici číslo 3. Do konce dubna 10 Tuto skutečnost mi v telefonickém rozhovoru potvrdil hlavní iniciátor babyboxů v ČR pan Hess. 11 Obrázek přejímám z webových stránek Nemocnice Milosrdných bratří v Brně. (Dostupné z [ ].) Problémem tohoto babyboxu je podle našeho názoru umístění na frekventovaném místě u vchodu do nemocnice a také nedostatečná informace nad dvířky, která pouze česky a anglicky sděluje, jak se pozná, kdy je babybox v provozu, a dále informace o sponzorovi babyboxu. 12 Základní informace o babyboxech čerpám z webových stránek Babybox Statim 13 Statim znamená okamžitě, což má symbolizovat okamžitost pomoci zprostředkované babyboxy. 16

17 2008 bylo v ČR zřízeno dalších 7 babyboxů, a to v Brně (2005), v Olomouci (2006), v Kadani (2007), ve Zlíně (2007), v Pelhřimově (2007), v Ústí nad Orlicí (2008) a v Mladé Boleslavi (2008). Úmyslem organizátorů je otevřít v České republice postupně 20 babyboxů (v plánu pro nejbližší dobu jsou babyboxy v Sokolově, Ostravě a v Příbrami). Od počátku do současnosti, tj. do dubna 2008, byly babyboxy (v nějaké míře) využity ve 12 případech. První dítě bylo do babyboxu v GynCentru uloženo , zatím poslední v Olomouci Historie zavádění babyboxů; vývoj polemik Existence babyboxů se od počátku pohybuje na nepříliš pevné půdě jak z hlediska právního, tak z hlediska dalších aspektů. Iniciátory vede víra, že ušlechtilost cíle převáží nad všemi problematickými stránkami projektu. U neodborné veřejnosti se vytvořil k existenci babyboxů převážně kladný vztah (mj. pod vlivem medializace), hodnocení odborníků různého zaměření už není zdaleka tak jednoznačné pohybuje se od schvalování a přímé podpory až k naprostému nesouhlasu. Vztah oficiálních státních institucí, konkrétně ministerstev, na něž se přenáší významný díl odpovědnosti za existenci babyboxů, byl z počátku převážně kritický, především však opatrnický. Později se u většiny z nich vyvíjel směrem k ne příliš zřetelnému přijetí, a to spíše v důsledku neumdlévajícího tlaku organizátorů a zvyšujícího se zájmu veřejnosti než v důsledku přehodnocení soudů. V následujícím výkladu se pokusím v chronologické zkratce naznačit historii projektu babybox v ČR a průběh reakcí na něj. V kritickém výběru 14 se budu opírat o archiv událostí a informací uložený na webových stránkách Babybox-Statim a zároveň o dokumenty z agendy některých ministerstev a vládních výborů ČR. Právní aspekty problematiky babyboxů shrnu v samostatné části této kapitoly, v zájmu zachycení celkové vývojové kontinuity a zaznamenání argumentace zastánců i odpůrců babyboxů však budou některé polemiky týkající se právní stránky fungování babyboxů sledovány už v rámci následujícího chronologického přehledu. Rok 2004 V květnu 2004 došlo k ustavení Nadačního fondu pro odložené děti Statim a Občanského sdružení Babybox pro odložené děti Statim, jejichž cílem bylo zřídit v ČR babyboxy. Je třeba si uvědomit, že to byla doba diskusí o možnostech anonymního porodu a 14 O kritickém výběru hovořím z toho důvodu, že tyto webové stránky jsou (pochopitelně) velmi emotivně laděné a výběrem i hodnocením informací subjektivní. 17

18 anonymního odkládání nechtěných dětí, která vyústila ve schválení zákona č. 422/2004 Sb. legalizujícího porod s utajenou identitou matky. První babybox měl být původně umístěn na Gynekologicko-porodnickou kliniku Všeobecné fakultní nemocnice (dále jen VFN) v Apolinářské ulici v Praze. 15 Počáteční kladné stanovisko VFN k babyboxům se však později pod vlivem několika kritických analýz projektu změnilo. K prvním patřil rozbor, který k návrhu smlouvy o umístění schránky pro opuštěné děti v prostorách VFN vypracovala v listopadu 2004 právnička Šárka Špeciánová. Odpověď Nadačního fondu pro odložené děti Statim zformulovala právnička Hana Nová. Jelikož tato polemika patřila v českém prostředí k prvním na dané téma a upozornila na celou řadu problémů spojených s projektem babyboxů, uvedeme z ní poměrně rozsáhlý výtah. Výtah z vyjádření Š. Špeciánové a z odpovědí H. Nové zástupující Statim 16 [Text analýzy i odpovědí Statimu jsou zkráceny a podle potřeby formulačně upraveny, hlavní kritické myšlenky analýzy jsou podtrženy.] Špeciánová důsledně oddělila problematiku vytváření babyboxů od tzv. utajených porodů, v té době už legálně povolených. Podle jejího názoru odborníci schránky k anonymnímu odkládání dětí za prospěšné nepovažují, zatímco utajené porody ano. Způsob řešení problému nechtěných dětí cestou odkladné schránky označila Špeciánová za anachronismus. (Statim se bránil mj. údaji o poměrně rozsáhlém zakládání podobných schránek v současném Německu a dalších evropských zemích.) Špeciánová upozornila, že v současné době sociální pediatři, psychologové i lékaři hodnotí zakládání schránek jako krok zpět v péči o nechtěné děti. (Statim odpověděl výčtem jmen odborníků z daných oblastí, kteří projekt naopak podporují.) Špeciánová uvedla, že ani podle kriminologických poznatků nevedou schránky k dosažení deklarovaného cíle, tj. k zamezení vražd novorozenců, neboť výzkumy dokázaly, že matky, které dítě po narození zavraždí, nepatří k těm, které budou schopny uskutečnit jeho předání do schránky. (Statim odpověděl, že Špeciánová nejmenovala konkrétní výzkumy, a uvedl, že bude-li všeobecně známo, že existuje možnost odložit dítě, aniž by to přineslo matce jakékoli riziko, alespoň některé matky svoji těžkou situaci vyřeší raději tímto způsobem nežli zoufalým činem vraždy. Statim zdůraznil, že instalace schránek nemá nahrazovat jiné způsoby řešení problémů matek a jejich nechtěných dětí, že je jen dalším kamínkem do mozaiky řešení již existujících či plánovaných.) Dále se Špeciánová zaměřila na problémy případných právních komplikací. Upozornila na skutečnost, že právní regulace s takovýmto postupem odložení dítěte matkou nepočítá a poskytuje matkám nechtěných dětí jiné možnosti. Matky, které se nechtějí po porodu dítěte o dítě starat, mají možnost 6 týdnů po porodu dítěte 15 Zajímavé je, že nemocnice v Apolinářské ulici má s anonymními porody svoji dávnější zkušenost. V 19. století, kdy tato porodnice vznikla, v ní byla vytvořena dvě luxusní oddělení s vchody přímo z ulice pro placené tajné porody bohaté klientely. Tajně zde mohly zadarmo porodit i ženy chudé, které pak kojily novorozence bohatých klientek. 16 Nezkrácené znění viz Babybox-Statim, aktuality, archiv aktualit (Dostupné z clanek.php [ ].) 18

19 vyjádřit souhlas s adopcí bez vztahu ke konkrétním osvojitelům. Dítě mohou porodit i utajeně. (Statim odpověděl, že nelze zavrhovat vše, co není právně upraveno. Zdůraznil, že právní řešení, o němž se zmiňuje Mgr. Špeciánová, představuje pro matku určité aktivity, které mohou alespoň zdánlivě ohrozit její anonymitu. Proto se mu může chtít vyhnout i za cenu ohrožení života nebo zdraví dítěte. Statim dále upozornil, že z hlediska zájmu dítěte může být negativní poměrně dlouhé období průběhu právního řešení.) Špeciánová uvedla, že k ochraně dítěte patří podle mezinárodních smluv, které jsou v ČR nadřazeny zákonům a dalším právním předpisům, také právo dítěte znát svůj genetický původ a právo být ihned po porodu registrováno. Dítěti nalezenému jsou obě tato práva odpírána. Nalezené dítě je i hůře osvojitelné, neboť budoucí osvojitelé mají obavu z nejasného původu dítěte. (Statim se ohradil, že co se týče práva dítěte na registraci, není realizací schránek dotčeno. Odvolal se na ust. 17 zákona číslo 301/2000 Sb. o matrikách, ve znění pozdějších předpisů, podle nějž se řídí zápis dítěte nezjištěné totožnosti. Dále Statim poukázal na to, že podle ust. 5 zákona číslo 40/1993 Sb., o nabývání a pozbývání státního občanství České republiky, ve znění platných předpisů, je fyzická osoba nalezená na území ČR státním občanem České republiky, pokud se neprokáže, že nabyla narozením občanství jiného státu. Statim také polemizoval s tvrzením, že nalezené dítě je hůře osvojitelné a odvolal se na zkušenosti Obvodního soudu pro Prahu 8. Co se týče práva dítěte znát svůj biologický původ, Statim uznal, že dítě z babyboxu informaci o biologickém původu mít nebude, ale upozornil, že stejná situace je u nalezených, různě pohozených dětí. Na rozdíl od takových případů však babybox zaručuje nezanedbatelnou přednost ochrany zdraví a života nalezených dětí. Špeciánová považovala za právně velmi problematickou inzerci umístění babyboxu ve VFN. Podle jejího názoru by totiž mohla být vnímána jako určitá forma nabádání k odložení dítěte v prostorách VFN, a to nejen v babyboxu. Za této situace by se matka dítěte mohla dopustit minimálně pokusu o trestný čin opuštění dítěte podle 212 trestního zákona. V extrémním případě by tedy inzerce na babybox mohla být kvalifikována jako pomoc k tomuto trestnému činu ve smyslu 10 trestního zákona. (Statim odpověděl, že hrozba nabádání k odložení dítěte nemá podklad ve skutečnostech právních ani skutkových. Pokud žena v krajní situaci zanechá dítě ve zdravotnickém zařízení, resp. ve schránce, která je tímto zařízením spravována a lékařsky zajišťována, přičinila se k zajištění jeho ochrany a bezpečnosti. Trestní rizika s tím tedy spojena nejsou.) Jako další velmi problematickou oblast viděla Špeciánová řešení otázky, kdo ponese odpovědnost za dítě od doby přenechání matkou v areálu VFN (případně v babyboxu) do doby převzetí do péče lékaře. (Statim odpověděl, že babybox je technicky vybaven tak, aby v něm dítě nezůstalo dlouho a bylo v něm v bezpečí. Odpovědnost za dítě dále nesou předáním a převzetím orgány zdravotní, sociální a soudní.) Za problém označila Špeciánová i nevhodnou medializaci VFN v souvislosti s první schránkou v ČR. Dále upozornila, že prostředí, v němž probíhá příjem právně volných nalezenců, je potenciálně vhodným prostředím k páchání trestné činnosti spočívající v obchodování s dětmi Na lékaře ve VFN by tak mohl být vyvíjen nátlak na svěření konkrétního dítěte do faktické péče různých osob, či nátlak, aby nalezené děti nebyly řádně registrovány orgány sociálně-právní ochrany a předávány do faktické péče jiných osob. Toto nebezpečí je podle Špeciánové nutno zvážit, případně provést opatření nutná k zabránění takovýmto jevům. (Statim možnost problému zneužití projektu k obchodování s dětmi zcela zamítl a zdůraznil, že dítě odložené a nalezené ve schránce by bylo středem takového zájmu a publicity, že jakékoli úvahy na toto téma jsou absurdní.) 19

20 V závěru Špeciánová zdůraznila, že nechce zmařit snahu pečovat o nalezené děti, ale domnívá se, že v smlouvě o zřízení babyboxu ve VFN nestačí řešit jen hygienické zabezpečení schránky, ale i řadu problémů dalších. Doporučila před případným zřízením schránky nejdříve v této záležitosti oslovit odborníky z praxe, vyžádat si i stanovisko Ministerstva zdravotnictví apod. Doporučila vyhodnotit i etická úskalí v rámci etické komise. VFN nakonec umístění babyboxu na klinice v Apolinářské ulici (v souladu s názory Ministerstva zdravotnictví ČR, pod jehož pravomoc jako státní zařízení patří) neschválila. K zamítavému postoji přispělo i další záporně vyznívající Stanovisko ke zřízení schránky (torny) pro odkládání dětí v areálu VFN vypracované lékařem Františkem Schneibergem, předsedou Společnosti sociální pediatrie České lékařské společnosti J. E. Purkyně a vedoucím Ústavu sociální medicíny a veřejného zdravotnictví 1. LF UK. Jeho detailní argumentace rozebírající babyboxy z hlediska morálního, právního, odborného (tj. sociálně pediatrického) a technického se v mnohém shodovala s argumentací Š. Špeciánové, ke zřizování babyboxů však byla ještě podstatně kritičtější. 17 Na rozdíl od F. Schneiberga (jehož postoje označila za zcela scestné) se naopak od počátku velmi pozitivně stavěla ke zřizování babyboxů právnička Marie Vodičková, předsedkyně Fondu ohrožených dětí. Z právního hlediska mj. podpořila názor, že použití babyboxu není žádným trestným činem a že policie tedy nemá sebemenší důvod pátrat po matce, která dítě odloží do bezpečné schránky k tomu určené. 18 Projekt babyboxů jednoznačně podpořila také např. ředitelka Nadace naše dítě Zuzana Baudyšová. Rok 2005 V lednu 2005 si Statim nechal od Ústavu státu a práva Akademie věd České republiky vypracovat právní stanovisko k chytře položené otázce, zda realizace účelu Nadačního fondu pro odložené děti Statim může být posuzována tak, že je v rozporu s právem. Výtah z posudku Ústavu státu a práva AV ČR vypracovaného Jaroslavem Zachariášem 19 [Nejpodstatnější myšlenky jsou opět podtrženy.] Stanovisko vypracoval JUDr. Jaroslav Zachariáš, vedoucí Ústavu státu a práva AV ČR. V úvodu se říká, že podle údajů poskytnutých Statimem byla vedena široká odborná diskuze v oblastech medicínských oborů i v oblastech právních, z níž vyplynulo, že ze všech dotčených medicínských hledisek je 17 Viz Babybox-Statim, aktuality, archiv aktualit (Dostupné z [ ].) Vyhraněně kritické stanovisko F. Schneiberga k babyboxům se projevilo opakovaně a trvá v podstatě dosud. 18 Viz Babybox-Statim, aktuality, archiv aktualit (Dostupné z [ ].) 19 Viz Babybox-Statim, aktuality, archiv aktualit (Dostupné z [ ].) Celé znění je uvedeno v Přílohách. 20

21 zřízení a provoz schránek zcela jednoznačně ku prospěchu těchto dětí a experty působícími v oblasti medicíny bylo jejich zřízení doporučováno. Dotaz na akademii věd byl položen Statimem z toho důvodu, že zúčastnění právní experti nedospěli k jednoznačnému závěru, zda realizace účelu fondu je či není v rozporu s právem. K posouzení uvedené otázky byla Ústavu státu a práva Akademie věd ČR předložena stanoviska vypracovaná Všeobecnou fakultní nemocnicí v Praze a několika dalšími institucemi i jednotlivci. Zachariáš v posudku uvedl, že moderní občanská společnost je založena na principu občanské solidarity a angažovanosti a může být naplňována nejen činností státních institucí, ale i nestátních uskupení nejrůznějších právních forem. Zejména v oblastech sociálních existuje řada činností, které nejsou speciálně upraveny právem, a přesto nejsou z tohoto důvodu vnímány jako protiprávní. Čili pro posuzovanou činnost podle jeho názoru není nutno hledat právní zakotvení, ale je třeba pouze zjistit, zda je či není v rozporu s konkrétními právními normami: K potenciálnímu porušení ustanovení čl. 7 Úmluvy o právech dítěte posudek říká, že argument spočívající v porušení tohoto článku jistě obstojí, avšak vzhledem ke znění zmíněného článku je třeba se přiklonit ke stanovisku, že umístění dítěte do schránky předpokládá zvýšenou možnost zachování jeho života a zdraví a právo dítěte na život pak jednoznačně převažuje nad právem poznat své rodiče a právem na jejich péči. Dále posudek dokládá, že odložení dítěte do speciální schránky a jeho předání zdravotnickému zařízení nenaplňuje znaky trestného činu opuštění dítěte podle 212 trestního zákona, neboť takovým jednáním nedojde k zákonem předpokládané újmě, spočívající v tom, že dítě bude vydáno v nebezpečí smrti nebo ohrožení zdraví. K možnosti rozporu s právními předpisy v oblasti sociálně-právní posudek uvádí, že Nadační fond pro odložené děti Statim zřízením a provozováním schránek, převážně zajišťováním technických a finančních záležitostí, nevykonává činnost na úseku sociálně-právní ochrany dětí, jak ji vymezuje zák. č. 359/1999 Sb., ve znění pozdějších předpisů, ani sociálně-právní činnost v jiném směru. Zároveň upozorňuje, že Všechny orgány, které se na řešení této životní situace dítěte následně budou podílet, jsou povinny nadále respektovat platné právní předpisy, tedy zajištění práva dítěte na okamžitou registraci podle zák. 301/2000 Sb. o matrikách, jménu a příjmení, ve znění pozdějších předpisů, jeho právo na sociálně-právní ochranu podle zák. č. 359/1999 Sb., o sociálně-právní ochraně dětí, ve znění pozdějších předpisů, a konečně právo na veškerou soudní ochranu podle příslušných ustanovení zákona o rodině č. 94/1963 Sb., ve znění pozdějších právních předpisů. Posudek Ústavu státu a práva Akademie věd České republiky, který uvedl odpovědi na tři nejčastěji diskutované otázky související s právní stránkou budování babyboxů (avšak ne na všechny otázky), byl od ledna 2005 Statimem užíván jako základní právní opora a argument proti pochybnostem o legitimitě jeho úsilí. Nepřesvědčil však Ministerstvo zdravotnictví ČR pod vedením Milady Emmerové. Ta zástupcům Statimu na konci ledna mj. sdělila, že k takto závažné problematice nelze přistupovat improvizačním způsobem a že je nutno požádat o stanovisko ještě další odborníky. 21

22 vydalo Ministerstvo zdravotnictví České republiky zcela zamítavé Prohlášení Ministerstva zdravotnictví k záměru Nadačního fondu pro odložené děti Statim zřídit a provozovat Babybox pro anonymní odložení dítěte v plotové zdi Gynekologickoporodnické kliniky Všeobecné fakultní nemocnice. 20 Prohlášení bylo vydáno se souhlasem řady subjektů, např. Společnosti sociální pediatrie ČLS JEP, České pediatrické společnosti ČLS JEP, Gynekologické a pediatrické společnost ČLS JEP, České lékařské komory, Etické komise Ministerstva zdravotnictví ČR, ale též Policejního prezidia ČR, a dále s deklarovaným ohledem na stanoviska Ministerstva práce ČR ad. Text v podstatě zopakoval dosud diskutované výhrady k babyboxům a připojil i některé další (mj. zmínil problematiku zdravotního pojištění odložených dětí). Zdůraznil, že používání babyboxů není v ČR právně zakotveno a že přijetí právní úpravy, která by to umožňovala, MZ nepodporuje. Zhruba ve stejné době, kdy probíhala diskuse s MZ, se problematika babyboxů dostala i na stránky právnických periodik, kde se k ní mj. vyslovili odborníci z právnických fakult. 21 Představitelé Statimu přijali zájem akademického prostředí pozitivně, i když s řadou prezentovaných názorů nesouhlasili. V odpovědi na jednu z těchto statí právnička Statimu H. Nová uvedla, že svět akademický - tedy svět zejména právnických fakult, nazírá na problémy jinak, než pracovníci v oblasti praktické a denní aplikace práva, tedy též pracovníci justice a dalších odborných institucí, jejichž představitelé jsou v Nadačním fondu pro odložené děti STATIM zastoupeni. 22 Přes všechny sporné aspekty, připomínky právníků a odborníků z jiných oblastí i přes negativní postoj MZ byl v květnu instalován a 1. června 2005 slavnostně otevřen první babybox v České republice (v soukromém zdravotním zařízení GynCentrum v Praze 9). Babyboxy tak začaly svoji existenci v podstatě bez oficiální institucionální podpory a zřetelného právního zakotvení. 20 Text tohoto prohlášení není na webových stránkách Babybox-Statim uveřejněn. (Objevuje se na nich pouze odpověď Statimu.) Dokument je však dostupný na webových stránkách Ministerstva zdravotnictví ČR ( [ ]). Jeho znění je uvedeno v Přílohách. 21 K prvním odborným reakcím pedagogů právnických fakult patřily články HRUŠÁKOVÁ, M. KRÁLÍČKOVÁ, Z.: Anonymní a utajené mateřství v České republice utopie nebo realita? Právní rozhledy, 2005, č. 2, s ; ZUKLÍNOVÁ, M.: Několik poznámek k právním otázkám okolo tzv. baby-schránek, Právní rozhledy, č. 7, 2005, s Názory uvedené v těchto statích budou využity v dalších částech práce. 22 Viz Babybox Statim, aktuality, archiv aktualit (Dostupné z [ ]; v rozšířené podobě otištěno jako NOVÁ, H: Baby-boxy, schránky pro odložené novorozené děti z pohledu právní úpravy. Právo a rodina, 2005, č.11, s. 2-7) Jde o odpověď na stať M. Zuklínové, viz předchozí pozn. 22

23 V květnu L. Hess žádal o podporu myšlenky babyboxů poslance a senátory ČR. Jejich odpovědi 23 byly většinou opatrně pozitivní a značně laické. Něco konkrétního ani v kladném, ani v záporném smyslu neučinil v podstatě žádný z oslovených (snad kromě neúspěšné interpelace poslankyně Talmanové, která už v r patřila k podavatelkám neúspěšného návrhu zákona o anonymních porodech, viz výše). Ministryně Emmerová setrvala na negativním postoji k babyboxům. 3. listopadu byl však otevřen druhý babybox v Čechách, v Městské nemocnice Milosrdných bratří v Brně. Rok bylo do babyboxu v Praze vloženo první dítě. Měsíční holčička. Iniciátoři babyboxů jásali, na webových stránkách Babybox-Statim bylo publikováno množství gratulací (mj. od místopředsedy Poslanecké sněmovny Jan Kasala). Také sdělovací prostředky věnovaly kauze mimořádnou pozornost. Už první užití babyboxu však ukázalo, že nemusí vždy jít o předem předpokládaný, relativně bezproblémový případ. Protože se v něm projevila řada rysů, které se v té či oné podobě zopakovaly i v některých pozdějších případech a které obecně komplikují fungování babyboxů, popíši ho detailněji. Miminko do babyboxu přinesla matka, která však neodešla, nýbrž počkala na příchod zdravotní sestry a lékaře a k dítěti přiložila dopis, v němž vysvětlila důvody, které ji vedly k odložení a přenechání dítěte k adopci (neschopnost postarat se jako samoživitelka o dvojčata). Zároveň matka k dítěti přiložila jeho rodný list. Další zacházení se Soničkou (pravé jméno dítěte) jako s nalezencem bylo touto skutečností i následnými událostmi v podstatě znemožněno. (Vize zřizovatelů babyboxů počítala s tím, že identita odložených dětí nebude známa, což mělo mj. zrychlit proces adopce.) Sonička měla být v prvním období, než pro ni budou vybráni noví rodiče, umístěna v zařízení Fondu ohrožených dětí Klokánek. S tím souhlasila i teta Soniny maminky, která nečekaně vystoupila z anonymity a domluvila schůzku představitelů Klokánku s matkou dítěte. Setkání se odehrálo za účasti pracovnice sociálně právní ochrany dětí. Maminka Soničky podepsala dohodu o svěření dítěte do Klokánku a písemně požádala Všeobecnou fakultní nemocnici o jeho vydání pracovníkům Klokánku. Přednosta kliniky dokumenty převzal, odmítl však vzhledem k právním nejasnostem dítě na jejich základě vydat. Do případu se zapojila média i řada jednotlivců, objevily se nabídky darů i doživotní renty pro Soniččinu matku, pokud si vezme dítě zpět, apod. Přednosta dětské kliniky, kde byla Sonička umístěna, se pokoušel přemluvit 23 Viz Babybox Statim, aktuality, archiv aktualit (Dostupné z [ ].) 23

24 její matku, aby si dítě vzala domů. Ta si nakonec dcerku vyzvedla těsně před plánovaným podepsáním souhlasu s osvojením. Dvojčata tedy zůstala v péči matky pod dohledem pracovnic oddělení sociální péče a ochrany dětí, s vědomím opatrovnického soudu. L. Hess o konci celé kauzy informoval na webových stránkách Babybox-Statim v aktualitě nazvané Sonička šťastný konec! Sonička šťastný konec?. Titulek naznačuje, že iniciátoři babyboxů konečným výsledkem vlastně příliš nadšeni nebyli. Základní princip fungování tohoto institutu, totiž zachování matčiny anonymity, byl díky řadě okolností zproblematizován už při jeho prvním užití. Navíc se ukázalo, že odkládající matkou nebyla žena v tak kritické životní situaci, která by ji mohla vést ke krajnímu řešení ohrožujícímu život či zdraví dítěte. Kromě toho dítě nebylo odloženo bezprostředně po porodu. Podobná situace se opakovala i v některých následujících případech odložení dětí do babyboxu. Opět se objevily rodné listy, matka se dodatečně ohlásila apod. Původní představě o novorozenci v babyboxu odpovídalo během existence tohoto institutu v ČR zatím poměrně málo případů (lze k nim snad počítat dítě odložené do babyboxu v Olomouci: holčička stará zhruba dvě hodiny, podle oblečení z velmi nuzných poměrů). V únoru a březnu se postupně začal měnit přístup vládních orgánů k babyboxům. Přispěla k tomu pravděpodobně i personální výměna na MZ. V únoru na otázku redaktorky Mladé fronty Dnes, jaký je současný postoj MZ k babyboxům, nový ministr zdravotnictví David Rath odpověděl: V žádném případě nebráníme vzniku babyboxů. Považuje-li nějaký šéf příslušné porodnické kliniky nebo oddělení a ředitel té příslušné nemocnice tuto věc za dobré doplnění spektra služeb, které nabízí, tak my jim v tom určitě bránit nebudeme. Mně osobně by to určitě nevadilo. Myslím si, zásadně proti by nebyli ani ostatní kolegové a náměstkové. Necháváme to ale na rozhodnutí šéfa příslušné kliniky a ředitele nemocnice, protože si myslíme, že to spadá plně do jejich kompetence. Stejně jako nemluvíme do toho, jestli budou mít dva nebo čtyři inkubátory, obdobně bych to viděl u babyboxů. Od toho jsou právě ti šéfové klinik a nemocnic. Nevím o tom, že by vzniku babyboxu bránilo nějaké zákonné ustanovení. Osobně s tím nemám žádný problém, navíc teď se ukazuje, že svůj význam mají. Je nepochybné, že díky němu byly tři děti zachráněny. 24 V polovině března pak MZ na dotaz přednosty České neontologické společnosti ČLS JEP z novorozeneckého oddělení fakultní nemocnice v Olomouci v krátkém písemném sdělení odpovědělo, že pan ministr nemá žádné námitky proti umístění tzv. babyboxů 24 Viz Babybox Statim, aktuality, archiv aktualit (Dostupné z [ ].) 24