Řízení rizika dopadu klimatických změn na zdraví obyvatel. MUDr. Lukáš Kettner, MBA

Transkript

1 Řízení rizika dopadu klimatických změn na zdraví obyvatel

2 Cíle studie Cílem tohoto dotazníkového šetření bylo ve vybraných zařízeních zmapovat obecnou připravenost Krajských ÚřadůČR na možné dopady klimatických změn při poskytování zdravotní péče a na základě zjištěných poznatků připravit check list, který bude sloužit jako doporučení ke standardizaci a posílení připravenosti na klimatické změny

3 Výsledky a výstupy Výsledky a výstupy dotazníkového šetření jsou uváděny vyčerpávajícím způsobem v přehledné podobě grafů a komentářů tak, aby jednotlivá zjištění bylo možno zohlednit a využít jako podklad k hodnocení dotazníkového šetření a také jako podklady při tvorbě check listu

4 Charakteristika výzkumného souboru Osloveny byly celkem 14 Krajských Úřadů jednotlivých krajů. Dotazník vyplnilo a odevzdalo 12 Krajských Úřadů, návratnost dotazníku je tedy 85,7%

5 1. Vnímáte dopad klimatických změn na zdravotní stav populace jako problematiku hodnou zvláštního zřetele?

6 Otázka č. 1 Řízení rizika dopadu klimatických změn na zdraví obyvatel Ano Částečně Ne Celkem: Absolutní Relativní % 67% 0% 100% Na otázku zda respondenti vnímají dopad klimatických změn na zdravotní stav populace jako problematiku hodnou zvláštního zřetele odpovědělo 33% dotázaných, že ano a 67% dotázaných že částečně. V komentářích dotazníkového šetření, kde mohli respondenti vložit své poznámky a připomínky se v jednom případě objevila poznámka, že tato problematika se dle mínění respondenta přeceňuje

7 2. Máte v současné době v traumatologickém plánu kraje či v jiných plánovacích dokumentech zpracovaný postup pro zvýšené nároky na poskytování zdravotní péče osobám postiženým vlnami veder?

8 Otázka č. 2 Řízení rizika dopadu klimatických změn na zdraví obyvatel Ano Částečně Ne Celkem: Absolutní Relativní % 0% 92% 100% V otázce č.2 výsledky ukazují, že pouze jeden kraj, tj. 8% dotazovaných má zpracován postup pro zvýšené nároky na poskytování zdravotní péče osobám postiženým vlnami veder! Přitom v předchozí otázce na důležitost této oblasti uvedly jednotlivé managementy Krajských Úřadů, kteří mají tuto problematiku nestarosti, poměrně vysoké zastoupení těch kteří otázku vnímají jako hodnou zvláštního zřetele

9 3. V případě, že prozatím není stanoven postup, uvažujete o něm?

10 Otázka č. 3 Řízení rizika dopadu klimatických změn na zdraví obyvatel Ano Částečně Ne Celkem: Absolutní Relativní % 45% 55% 100% V hodnocení otázky č. 3 se ukazuje, že 55% dotázaných neuvažuje o zařazení problematiky dopadu klimatických změn na zdraví obyvatel. O možnosti zavedení této problematiky částečně uvažuje 45% respondentů. Ze společného pohledu na hodnocení otázek č. 2 a č. 3 vychází, že iniciativa na zavedení řešení otázky dopadu klimatických změn na zdraví obyvatel není velká. 92% respondentů jednak nemá zpracován postup pro zvýšené nároky na poskytování zdravotní péče osobám postiženým vlnami veder a 55% respondentů ani neuvažuje o zpracování takovéhoto postupu. Dle mého názoru se zde nabízí obrovský prostor pro osvětu a zvýšení informovanosti o dané problematice

11 4. Považujete současné síly a prostředky tj. materiální a lidské zdroje ve zdravotnictví Vašeho kraje za schopné se rychle přizpůsobit dopadům klimatických změn na zdraví obyvatel?

12 Otázka č. 4 Řízení rizika dopadu klimatických změn na zdraví obyvatel Ano Částečně Ne Celkem: Absolutní Relativní % 33% 0% 100% I přes předchozí odpovědi o stavu zavedení, či spíše nezavedení postupů pro poskytování zdravotní péče osobám postiženým vlnami veder se velká většina respondentů domnívá, že jejich současné síly a prostředky tj. materiální a lidské zdroje ve zdravotnictví jsou schopné se rychle přizpůsobit dopadům klimatických změn na zdraví obyvatel. 67% respondentů na tuto otázku odpovědělo ano a 33% odpovědělo že částečně. V komentářích dotazníkového šetření se objevila i poznámka, že: V současné době nemůže kraj přímo ovlivnit z důvodu, že není provozovatelem lůžkového zdravotnického zařízení. A přesto respondent do dotazníku uvedl kolonku ANO

13 5. Domníváte se, že v případě rozsáhlých klimatických změn bude možné zachovat ve Vašem kraji současný standard poskytované zdravotní péče?

14 Otázka č. 5 Řízení rizika dopadu klimatických změn na zdraví obyvatel Ano Částečně Ne Celkem: Absolutní Relativní % 25% 8% 100% V případě otázky č. 5 se 67% respondentů domnívá, že v případě rozsáhlých klimatických změn bude možné zachovat ve Vašem kraji současný standard poskytované zdravotní péče. 25% uvedlo, že zachovat tento standard bude možné jen částečně. 8% (tj. jeden kraj) zaškrtnul odpověď ne. V komentářích dotazníku se objevila poznámka, že není uveden časový údaj o trvání rozsáhlých klimatických změn. Proto je možné se domnívat, že odpovědi respondentů jsou subjektivně zabarvené tím, jak dlouhý časový úsek si při odpovědi na tuto otázku představili

15 6. Máte zpracovaný přehled o umístění a počtech rizikových resp. nejvíce zranitelných skupin obyvatelstva vašeho kraje ve vztahu ke zdravotním dopadům klimatických změn především vln veder?

16 Otázka č. 6 Řízení rizika dopadu klimatických změn na zdraví obyvatel Ano Částečně Ne Celkem: Absolutní Relativní % 50% 42% 100% 8% mapuje a 50% respondentů částečně mapuje umístění a počet rizikových resp. nejvíce zranitelných skupin ve vztahu ke klimatickým změnám. 42% respondentů tuto problematiku nesleduje

17 7. Spolupracujete se zdravotnickými zařízeními ve vašem kraji při zpracovávání plánu dlouhodobé dodávky tekutin pro pacienty a personál nad rámec běžného provozu?

18 Otázka č. 7 Řízení rizika dopadu klimatických změn na zdraví obyvatel Ano Částečně Ne Celkem: Absolutní Relativní % 17% 75% 100% 75% respondentů uvádí, že nespolupracují se zdravotnickými zařízeními ve vašem kraji při zpracovávání plánu dlouhodobé dodávky tekutin pro pacienty a personál nad rámec běžného provozu. V komentářích v dotazníku se objevil vysvětlující komentář, kdy respondent uvádí, že tato problematike je z jeho strany vnímána jako záležitost jednotlivých managementů nemocnic. 17% (2 kraje spolupracují částečně, zde se nabízí podotázka, jakým způsobem částečně spolupracují) a 8% dotazovaných (jeden kraj) uvedlo, že spolupracují

19 8. Uvažujete o strategicko-operačním propojení zdravotní péče mezi poskytovateli přednemocniční neodkladné péče, primární péče a komunitní péče o zdraví při řešení dopadů klimatických změn na zdraví obyvatel?

20 Otázka č. 8 Řízení rizika dopadu klimatických změn na zdraví obyvatel Ano Částečně Ne Celkem: Absolutní Relativní % 58% 25% 100% Na otázku č. 8 odpovědělo 18% dotazovaných, že ANO, 58% částečně a 25% ne. Komentáře respondentů se u této otázky týkaly hlavně upozornění na nesnadnou situaci při snaze koordinovat všechny, v otázce zmíněné, složky. Z uvedeného vyplývá, že problematika tohoto propojení je otázkou spolupráce dotčených subjektů, převážně lékařů primární péče a možného nástroje, jak tyto subjekty zapojit, což není vždy jednoduché. Za velmi problematickou byla označena spolupráce se sektorem primární péče

21 9. Jste připraveni k vydávání informací a doporučení pro veřejnost ke zmírnění jejich dopadů v případě extrémních klimatických událostí (prevence úpalu/úžehu, dehydratace, srdečního selhání, infekční onemocnění, umrznutí apod.)

22 Otázka č. 9 Řízení rizika dopadu klimatických změn na zdraví obyvatel Ano Částečně Ne Celkem: Absolutní Relativní % 42% 0% 100% Z hodnocení otázky č. 9 je patrné, že informace a doporučení veřejnosti jsou Krajské úřady jsou schopny vydávat. 58% dotazovaných uvedlo, že jsou připraveni tyto informace vydávat, 42% uvedlo že jsou připraveni částečně. Klimatické podmínky v ČR a stále častěji se opakující události jako povodně a silný vítr s následnými škodami již jistě přiměly Krajské Úřady tuto problematiku řešit (viz. Krizové štáby, povodňové komise, atd.)

23 10. Domníváte se, že je potřebné v současné době při zvažované výstavbě / rekonstrukci zdravotnických zařízení přijímat stavebně technická opatření reagující na extrémní klimatické jevy?

24 Otázka č. 10 Řízení rizika dopadu klimatických změn na zdraví obyvatel Ano Částečně Ne Celkem: Absolutní Relativní % 8% 8% 100% 84% dotázaných se domnívá, že JE potřebné v současné době při zvažované výstavbě / rekonstrukci zdravotnických zařízení přijímat stavebně technická opatření reagující na extrémní klimatické jevy. 8% respondentů by na tuto otázku reagovalo částečně a 8% se domnívá, že není potřeba klimatické jevy při výstavbě/rekonstrukci zdravotnických zařízeních brát v potaz. Z komentářů jednotlivých respondentů v dotazníku je patrné, že klimatizace je dnes brána jako samozřejmá součást stavby a je potřebná pro udržení komfortu pacienta a také personálu

25 11. Máte k dispozici zdroje informací o dopadech klimatických změn na zdraví obyvatel vašeho regionu a epidemiologické sledování těchto dopadů?

26 Otázka č. 11 Řízení rizika dopadu klimatických změn na zdraví obyvatel Ano Částečně Ne Celkem: Absolutní Relativní % 50% 42% 100% 8% dotazovaných uvedlo, že mají přístup k informacím o dopadech klimatických změn na zdraví obyvatel vašeho regionu a epidemiologické sledování těchto dopadů, 50% k nim má přístup částečně a 42% uvedlo, že je k dispozici nemá. Z komentářů dotazníku vyplývá, že by bylo možné dané informace získat z KHS. Častá odpověď byla ne (42%) nabízí se myšlenka, zda toto hodnocení znamená nemožnost přístupu k těmto informacím, nebo malou potřebu tyto data získávat a zpracovávat. Pokud se na výsledek otázky č. 11 podíváme v souvislosti s výsledky otázek č. 1, 2 a 3, je zde patrná souvislost. Pokud nemají respondenti zpracován postup poskytování péče osobám postiženým vlnami veder, nemají ani potřebu získávat informace s tímto související. (viz hodnocení otázky č.1,2,3) Stejně jako v hodnocení úvodních otázek se domnívám, že dle mého názoru se i zde nabízí obrovský prostor pro osvětu a zvýšení informovanosti o dané problematice

27 12. Považujete současné právní nástroje k řízení segmentů poskytovatelů zdravotní péče z úrovně kraje v době mimořádných událostí včetně extrémních klimatických jevů za dostatečné?

28 Otázka č. 12 Řízení rizika dopadu klimatických změn na zdraví obyvatel Ano Částečně Ne Celkem: Absolutní Relativní % 33% 50% 100% 17% respondentů považuje současné právní nástroje k řízení segmentů poskytovatelů zdravotní péče z úrovně kraje v době mimořádných událostí včetně extrémních klimatických jevů za dostatečné. 33% se domnívá, že jsou částečně dostatečné a celých 50% dotazovaných uvedlo, že je považuje za nedostatečné. Někteří respondenti, kteří odpověděli do dotazníku záporně uvedli jako důvod možnost uplatnit právní nástroje pouze při vyhlášení krizového stavu

29 13. Máte zajištěn nebo připraven systém vzdělávání pro zdravotnické a další pracovníky zdravotně - sociální sféry v problematice dopadů extrémních klimatických jevů na zdraví a poskytování zdravotní péče?

30 Otázka č. 13 Řízení rizika dopadu klimatických změn na zdraví obyvatel Ano Částečně Ne Celkem: Absolutní Relativní % 8% 92% 100% Zde 92% dotazovaných uvedlo, že systém vzdělávání pro zdravotnické a další pracovníky zdravotně - sociální sféry v problematice dopadů extrémních klimatických jevů na zdraví a poskytování zdravotní péče NEMÁ zajištěn ani připraven!! Zde je opat prostor pro zvýšení informovanosti a pro osvětu v dané problematice. Výsledky v souvislosti s hodnocením otázek č. 1,2,3, a

31 14. Jak vnímáte váhu rizika dopadů extrémních klimatických jevů (1- nejméně závažné,5- nejzávažnější). Infekce v důsledku záplav

32 Otázka č. 14 Řízení rizika dopadu klimatických změn na zdraví obyvatel Celkem: Absolutní Relativní % 8% 33% 8% 50% 100% Infekce v důsledku záplav byla dotazovanými vyhodnocena jako velmi riziková záležitost. 50 %respondentů označilo toto riziko váhou 5 -nejzávažnější

33 15. Jak vnímáte váhu rizika dopadů extrémních klimatických jevů (1- nejméně závažné,5- nejzávažnější). Utonutí v důsledku záplav

34 Otázka č. 15 Řízení rizika dopadu klimatických změn na zdraví obyvatel Celkem: Absolutní Relativní % 25% 33,3% 8,3% 33,3% 100%

35 16. Jak vnímáte váhu rizika dopadů extrémních klimatických jevů (1- nejméně závažné,5- nejzávažnější). Sinice v rekreačních vodách

36 Otázka č. 16 Řízení rizika dopadu klimatických změn na zdraví obyvatel Celkem: Absolutní Relativní % 17% 33% 25% 8% 100%

37 17. Jak vnímáte váhu rizika dopadů extrémních klimatických jevů (1- nejméně závažné,5- nejzávažnější). Nové infekce (dengue, chikungunya, West Nile virus )

39 18. Jak vnímáte váhu rizika dopadů extrémních klimatických jevů (1- nejméně závažné,5- nejzávažnější). Klíšťata a jimi přenášená onemocnění

41 19. Jak vnímáte váhu rizika dopadů extrémních klimatických jevů (1- nejméně závažné,5- nejzávažnější). Vlny veder a dehydratace, srdeční selhání

43 20. Jak vnímáte váhu rizika dopadů extrémních klimatických jevů (1- nejméně závažné,5- nejzávažnější). Extrémní úmrtnost

44 Závěr: Z interpretace shrnutí dostupných výsledků vyplývá, že oblast řízení rizika dopadu klimatických změn na zdraví obyvatel, není prozatím příliš akcentovaná a je zde prostor pro zlepšení. Hlavně v oblasti vzdělávání

45 Připravený check list, který je výstupem z dotazníkového šetření by měl svým obsahem zajistit standardizaci a posílení připravenosti na klimatické změny, check list je totiž zpracován s akcentací výsledků dotazníkového šetření