VÝROBNÍ OBJEKTY ENERGETICKÁ OPTIMALIZACE OBALOVÝCH KONSTRUKCÍ

Transkript

1 VÝROBNÍ OBJEKTY ENERGETICKÁ OPTIMALIZACE OBALOVÝCH KONSTRUKCÍ Vydala: Èeská energetická agentura Vinohradská Praha 2 tel: 02 / , fax: 02 / cea@ceacr.cz Vypracoval: Petra Neuwirthová

2 ENERGETICKÁ OPTIMALIZECE OBALOVÝCH KONSTRUKCÍ VÝROBNÍCH OBJEKTŮ VRATA, VRATOVÉ CLONY (STR6) Hornmann, Tyros, Multi-VAC OBVODOVÉ PLÁŠTĚ (STR57) Terranova, Interstone, Isotechnica, Kazetové stěny, Techpanel, Sunip, Allucobond, Exterior Obsah ANOTACE Max, F 300, Baukulit, Kord, Hard, Pflaum STŘEŠNÍ PLÁŠTĚ (STR72) Isotechnica, Sunip, Siplast, Dart, Vaeplan ENERGETICKÁ NÁROČ NOST SEKTORU PRŮ MYSL (STR4) ENERGETICKÁ NÁROČ NOST PRŮ MYSLOVÝCH BUDOV (STR6) NORMOVÉ PARAMETRY (STR6) klasifikace výrobních objektů s ohledem na interní mikroklima výpočtové parametry vnějšího prostředí tepelně-technické parametry světelně-technické parametry PRŮMYSLOVÉ PODLAHY (STR86) Techfloor, Pryskyřice Silikal, ABS, Betona Panbex, Chemoplast, Betaflor, Doming, Rinol, DFT, Xypex TEPELNĚ-IZOLAČNÍ MATERIÁLY (STR101) vláknité materiály skleněná vlákna pěněné plasty Orsil, Izomat, Rotaflex, Etafoam, EPS Styropor, Rigitherm, PUR Bachl OSVĚ TLOVACÍ SYSTÉMY (STR37) Essmann, Lamilux, Lexan Thermoclear, Eternit, GA systém, Sunmodul, Hartmann POTENCIÁL ÚSPOR (STR123) hodnocení průmyslových objektů SEZNAM POUŽITÉ LITERATURY PETRA NEUWIRTHOVÁ LISTOPAD 1 998

3 Anotace Průmyslové budovy v České republice byly zanedbávány po celá desetiletí nejen z hlediska používaných technologií a materiálů, ale i z hlediska údržby a užívání objektů, přetrvává u nich tedy poměrně vysoká energetická náročnost. V publikaci je věnována pozornost především obalovým konstrukcím těchto budov. Je třeba si ovšem uvědomit, že opatření ve stavebních konstrukcích a technickém zařízení budov jsou důsledně provázána a vzájemně se ovlivňují. Průmyslové objekty se podílí významnou měrou na celkové energetické bilanci státu, je tedy otázka snižování jejich energetické náročnosti prioritní. Přesto u nich na rozdíl od bytových a občanských staveb otázka provozní energetické náročnosti dosud nebyla systémovým způsobem řešena. For entire decades buildings in the Czech Republic were neglected not only from the standpoint of the technologies and materials used but also from the standpoint of maintenance and use of facilities. Given this fact, they continue to have a relatively high energy demand. In the text is tooken consideration to envelope structures of industrial buildings, but it needs to be realized that saving measures in building construction and in technical equipment are in principle linked and affect each other. The industrial buildings have a high rate on the total energy state balance, it is very important to decrease energy consumption in these type of buildings. This is a priority on energy efficiency. PETRA NEUWIRTHOVÁ LISTOPAD 1998

4 Kapitola 1 Energetická náročnost sektoru Průmysl Zásadní politické a ekonomické změny, které proběhly v ČR po roce 1989 se odrazily ve všech oblastech našeho života a mj. poznamenaly i přístup k problematice úspor energie, vytápění i větrání prostor a objektů. V daleko větší míře vystupuje do popředí faktor energetické náročnosti a hospodárnosti, podstatně důrazněji se též uplatňují hlediska ekologická a hygienická. Spotřeba České republiky představuje asi 2,8% trhu s energiemi v Evropské unii. Měrná tuzemská spotřeba primárních energetických zdrojů i spotřeba elektrické energie vztažená na jednoho obyvatele v České republice je plně srovnatelná s vyspělými zeměmi Evropské unie, ale tuzemská spotřeba primárních energetických zdrojů i spotřeba elektrické energie vztažená na jednotku vyrobeného hrubého domácího produktu v paritě kupní síly je více než dvojnásobná. Při respektování parity kupní síly, v roce 1997 hrubý domácí produkt na občana České republiky představoval asi 62% průměru Evropské unie. Tento ukazatel nevypovídá pouze o hospodárnosti využití energie, ale i o struktuře spotřeby paliv a o struktuře výroby. Tato energetická náročnost je typická nejen pro Českou republiku, ale i pro všechny transformující se země střední a východní Evropy. Graf 1 Struktura spotřeby energie v jednotlivých sektorech NH průmysl a stavebnictví 51% domácnosti 29% zemědělství 3% doprava 3% paliva průmysl stavebnictví zemědělství doprava obchod, služby služby 14% domácnosti celkem Tuhá Kapalná Plynná Teplo Elektřina Celkem

5 V České republice dochází ke snižování spotřeby pevných paliv (o cca 50%) ve prospěch ušlechtilých forem, zejména kapalných paliv (nárůst o 16%) a elektřiny (nárůst o 4%) v porovnání s rokem Podíl průmyslu je cca 50%, (v EU 30%). Spotřeba pevných paliv je 3x vyšší než v EU. Spotřeba energie je regionálně diferencovaná. Severní regiony spotřebují více než polovinu z celkové spotřeby energie v České republice. PŘÍRODNÍ ENERGETICKÉ ZDROJE!"!#$!%&'(6*78#-9!*0*+,-%.!/0 PJ PJ 1000 Tuhá paliva roky Jaderné teplo Kapalná paliva Plynná paliva Elektřina z vody roky Dovoz TSPEZ Přírodní zdroje Česká republika má poměrně malou zásobu energetických zdrojů. V důsledku toho je odkázána na dovoz prakticky veškeré ropy a zemního plynu. Podíl průmyslu na tvorbě HDP je téměř konstantní a zůstává vyšší než průměr EU, ovšem produktivita práce dosahuje pouze 46% průměru EU a zaměstnanost v průmyslu je o 12% vyšší než v EU a odráží nižší produktivitu práce.!"!#$!%&'()*+,-%.!/0*+!(%-#1*,# % 38% 35% 5% Výroba Doprava Výroba tepla a energií Vytápění 4

6 Důvody vysoké energetické náročnosti sektoru Průmysl vysoký podíl energeticky náročné výroby s nízkou přidanou hodnotou, nízká účinnost tepelných sítí, stávající topné systémy založené na parní bázi jsou velmi zastaralé a v kombinaci se špatnou údržbou vysoce energeticky náročné, převládající podíl méně kvalitních paliv - hnědého uhlí, které lze využívat s nízkou účinností v porovnání s kapalnými a plynnými palivy, 700 (-"!:")*+,-%.!/0*,05&;*0*!"!#$&!*<*,# PJ Elektřina Teplo Plynná paliva Kapalná paliva Tuhá paliva roky nedostatek motivace a možnost ekonomického chování v minulosti, dotované nízké ceny energie, ceny energií tvořily v minulosti velmi malé (téměř zanedbatelné) procento v nákladových položkách výrobních provozů a tak úvaha o realizaci jakýchkoliv úsporných opatřeních se tak stala neekonomickou, nedostatek zodpovědnosti za údržbu, špatná údržba jak při výrobě, tak při distribuci a spotřebě energie, nedostupnost investic, nejasné vlastnictví, v některých budovách došlo se změnou vlastníka následně ke změně technologie výroby a stávající výrobní budovy nejsou příliš vhodné pro tento nový druh činnosti problematická privatizace nedostatek investičních zdrojů vysoká energetická náročnost výroby pomalá výměna zastaralých technologií konzervativní přístup k inovacím nedostatek managementu 5