Bilibin Ivan Jakovlevič

Transkript

1 Bilibin Ivan Jakovlevič Ivan Jakovlevič Bilibin (4. /16/ srpna února 1942) byl významný ruský malíř, grafik, knižní ilustrátor a divadelní výtvarník. ŽIVOTNÍ OSUDY Narodil se do rodiny námořního lékaře ve vesnici Tarchovka poblíž Petrohradu. Po studiu na klasickém gymnáziu, které ukončil se stříbrnou medailí v roce 1896, postoupil na právnickou fakultu Petrohradské univerzity (studium dokončil v roce 1900). Zároveň se ovšem věnoval také malování. V letech ve škole Společnosti pro podporu umění, v roce 1898 pak dva měsíce v ateliéru Antona Ažbeho v německém Mnichově. Tři roky ( ) také docházel na hodiny do školy kněžny Marie Teniševové, kde vyučoval Ilja Repin. V letech dále pokračoval pod Repinovým vedením v petrohradské Akademii umění. Brzy se také stal aktivním členem skupiny umělců Svět umění (Мир искусства). Přestože žil většinou v Petrohradě, hlavní inspiraci, která časem přerostla v osobitý styl umělce, Bilibin načerpal ve vesnici Egny v Tverské oblasti. Zde poprvé vytvořil skici v bilibinovském stylu, jež ho proslavili. První kniha, v níž tento druh malby použil, se nazývala Pohádka o careviči Ivanovi, ptáku Ohnivákovi a Šedém vlku (1899). V letech 1902, 1903 a 1904 malíř navštívil oblast Ruského severu (konkrétně oblasti Vologodskou, Oloněckou a Archangelskou), kam byl vyslán etnografickou sekcí Muzea Alexandra III. Hlavní cíl expedic spočíval v mapování různorodosti a specifik architektury ze dřeva. Bilibinův umělecký talent se nejvíce projevil v jeho ilustracích k ruským lidovým pohádkám a bylinám (žánr ruských epických hrdinských básní, obvykle popisují hrdinské činy bohatýrů a pohádkové a mytické bytosti). Druhé pole působnosti, na němž rovněž dosáhl významných úspěchů, byly divadelní dekorace. Pohádkové ilustrace započal vydávat v roce 1899, do roku 1902 připravil šest dětských knih pohádek. Inspiraci čerpal jak ze svých cest, tak z klasické literatury, jejíž díla rovněž ilustroval, především pak A. S. Puškina. Další úspěchy zaznamenal s ilustracemi pohádek O caru saltánovi (1905), O zlatém kohoutkovi (1910) a cyklu Roslavlevových pohádek (1911). Pohádkový styl využil rovněž při přípravě opery Zlatý kohoutek (1909), v níž v plné míře využil staroruské ornamentální motivy. Jevištními dekoracemi si Bilibin získal slávu nejen v Rusku, ale doslova po celém světě. Díky pohnutému osudu se s jeho díly mohli seznámit diváci ve Francii, Československu, Německu, Argentině aj. Během revoluce roku 1905 malíř kreslil revoluční karikatury. V letech vyučoval grafiku ve škole Společnosti pro podporu umění. V roce 1915 se připojil k několika dalším umělcům sdruženým ve Společnosti pro obnovu umělecké Rusi. Symbol dvouhlavého orla, který nakreslil pro Prozatímní vládu v roce 1917, se od roku 1992 dodnes nachází na ruských mincích. Říjnovou revoluci roku 1917 Bilibin nepřijal a odjel na Krym, kde žil do září roku Do prosince téhož roku pobýval v Rostově na Donu, nicméně po porážce bílého hnutí odešel společně s armádou do Novorossijsku. V emigraci 1/5

2 Bilibin opustil Rusko 21. února 1920 na parníku Saratov. Místo Konstantinopole běžence vyložili v Egyptě, kde je anglická armáda umístila do tábora. Za několik měsíců malíř tábor opustil a usídlil se v Káhiře. Zde se věnoval malbě rozměrných pláten a fresek v byzantském stylu pro soukromé rezidence bohatých řeckých kupců. Věnoval se rovněž studiu egyptského, muslimského a koptského umění. Léto roku 1924 strávil na cestách po Palestině a Sýrii, v říjnu téhož roku odjel z Káhiry do Alexandrie. A konečně v srpnu 1925 odjíždí do Paříže. V této době Bilibinazvou přední světové scény k přípravě dekorací a kostýmů ke hrám ruských autorů, např. Stravinského Ptáka Ohniváka v Buenos Aires a několik oper v Brně a Praze. Kreslí ilustrace k ruským pohádkám, pohádkám bratří Grimmů a Tisíci a jedné noci. Ve třicátých letech se malíř postupně vyrovnává s bolševickým režimem a pomýšlí na návrat do vlasti. V letech se podílí na výzdobě sovětského velvyslanectví v Paříži. V Sovětském svazu V roce 1936 malíř definitivně odchází z emigrace a vrací se do SSSR. Usadil se i s rodinou v Leningradu a přednášel na Celoruské Akademii umění. Dále také ilustruje knihy a spolupracuje s divadlem. Životní pouť Ivana Bilibina došla završení 7. února 1942, kdy byl Leningrad v obležení (blokádě) německými vojsky. Malíř byl pohřben ve společném hrobě profesorů Akademie umění u Smolenského hřbitova. Bilibinský styl Styl Ivana Bilibina je rozlišitelný na první pohled. Je pro něj typické prvotní grafické zpracování: předtím, než začal práci nad obrázkem, si malíř vždy načrtl budoucí kompozici. Černé ornamentální linky zřetelně označují jednotlivé barvy, definují objem a perspektivu. Akvarelové barvy pak pokrývaly černý či bílý grafický list a podtrhují základní linky. K orámování ilustrací Bilibin často využíval ornamenty a ornamentální kresby. Knižní grafika Z DÍLA 1899 Pohádka o careviči Ivanovi, ptáku Ohnivákovi a Šedém vlku , 1902 Vasilisa Překrásná 1899 Žabka královna 1900 Pírko Finista Jasného sokola Marja Morevna Sestřička Aljonuška a bratříček Ivanuška 1902 Bílá kachnička 1903 bylina Volha 2/5

3 Pohádka o caru Saltánovi, A. S. Puškin 1906 Pohádka o zlatém kohoutkovi, A. S. Puškin 1908 Pohádka o rybáři a rybce, A. S. Puškin 1908 Ruslan a Ludmila, A. S. Puškin 1911 Pohádka o třech carských dívkách a o Ivanuškovi, synu popa 1919 Jdi tam, nevím kam, přines něco, nevím co 1931 Contes de l Isba Tales of Russian Grandmother 1932 Contes de la couleuvre 1936 Le farouche Abd-el-Kader Divadelní práce 1904 divadelní dekorace a kostýmy k opeře Sněhurka, Praha, Národní divadlo 1907 divadelní dekorace a kostýmy k inscenaci Teofil, Staré divadlo, Petrohrad 1908 divadelní dekorace a kostýmy k opeře Boris Godunov 1908 divadelní dekorace a kostýmy ke komedii Čest a mzda, divadlo Lukomorje 1909 divadelní dekorace a kostýmy k opeře Zlatý kohoutek, Ziminovo operní divadlo, Moskva 1911 divadelní dekorace a kostýmy ke komedii Fuente Obejuna, Staré divadlo 1911 divadelní dekorace a kostýmy k dramatu Očistec svatého Patrika, Staré divadlo 1913 divadelní dekorace a kostýmy k opeře Askoldův hrob 1913 divadelní dekorace a kostýmy k opeře Ruslan a Ludmila 1914 divadelní dekorace a kostýmy k opeře Sadko, Petrohradský lidový dům 1928 divadelní dekorace a kostýmy k opeře Pohádka o caru Saltánovi, Paříž 1930 divadelní dekorace a kostýmy k opeře Kníže Igor 1930 divadelní dekorace a kostýmy k opeře Carská nevěsta 1931 divadelní dekorace a kostýmy k opeře Boris Godunov 1931 divadelní dekorace a kostýmy k baletu Pták ohnivák, Buenos Aires 1934 divadelní dekorace a kostýmy k opeře O neviditelném městě Kitěži, Brno 1936 divadelní dekorace a kostýmy k opeře Pohádka o caru Saltánovi, Leningradské divadlo opery 3/5

4 a baletu 1939 divadelní dekorace a kostýmy ke hře Vojevůdce Suvorov, Leningradské divadlo dramatu Malby a rozměrná plátna 1913 Skicy maleb sálů Státní banky, Nižní Novgorod 1915 Skicy výplní Kazaňského nádraží v Moskvě 1922 Plátno Boris a Gleb na lodi 1922 Plátno Jezdec 1925 Skicy fresek a ikonostasu pro syrsko-pravoslavný chrám v Alexandrii 1927 Skicy fresek a ikonostasu pro chrám Zesnutí Bohorodičky na Olšanských hřbitovech v Praze 1935 Plátno Mikula Seljaninovič, sovětské velvyslanectví v Paříži Literatura Липович И. Н.: Иван Яковлевич Билибин. Leningrad Иван Яковлевич Билибин: Статьи, письма, воспоминания о художнике, ed. С. В. Голынец. Leningrad, Голынец Г. В.: И. Я. Билибин. Мoskva Семёнов О. С.: Иван Билибин. Мoskva, Голынец Г. В.: Иван Билибин. Leningrad Иван Яковлевич Билибин, (Альбом), ed. Т. Ф. Верижникова. Petrohrad, И. Я. Билибин в Египте ( ): Письма, документы и материалы, Moskva Andreas Bode: Ivan Jakovlevič Bilibin der russische Märchenillustrator. Erasmus-Grasser-Verlag, Wielenbach, Elisabeth Borchers: Das Märchen vom herrlichen Falken und andere russische Märchen Mit Illustr. v. Iwan Bilibin. Insel Verlag, Frankfurt a. M., Elisabeth Borchers: Wassilissa die Wunderschöne und andere russische Märchen. Mit Illustr. v. Iwan Bilibin. Frankfurt a. M., 1971 Patty Wageman (ed.): Russian legends Folk tales and fairy tales (Ausstellung Groningen, Groninger Museum, 15. Dezember April 2008). Rotterdam, 20 Díla autora Baba Jaga Bílá kachnička Bylina Volha 4/5

5 Carevič Ivan a pták Ohnivák Carské komnaty Černý jezdec Děda Mráz Dobryňa Nikitič Finis Jasný sokol Ilja Muromec Kostěj Nesmrtelný Krym Kupci Ležení Marja Morevna Marja Morevna 2 Marja Morevna 3 Marja Morevna 4 Město Kitěž Město na jezeře Ostrov Bujan Pohádka o žabce carevně Princ Igor, divadelní skica Pták Sirin Rudý jezdec Ruslan a Ludmila Sestřička Aljonuška a bratříček Ivanuška Slovo o pluku Igorově Soud v období Ruské pravdy Vasilisa Překrásná Vasilisa Překrásná 2 Vasilisa Překrásná 3 Vesnička Zlatý kohoutek Zlatý kohoutek 2 5/5