Scénická umění a kultura

Transkript

1 Scénická umění a kultura

2 Opakování: scénická umění Scéna: událost, kterou někdo pozoruje Uměle pro diváka vytvořená scéna může být základní částí uměleckého díla: mluvíme o scénických uměních (drama, film, tanec, atd.) Většinou scény ve scénickém uměleckém díle vypráví příběh (dílo je epické), scénář patří tedy zároveň do slohového stylu vypravování Dělení umění na statická (sochařství, výtvarnictví) a dynamická (literatura, divadlo, film) scénická umění jsou dynamická

3 Opakování: vznik divadla Počátky scénických umění se datují k počátkům divadla ve starém Řecku Vznik ve starém Řecku v 6. stol. př. n. l. Původ ve sborovém přednesu poezie Dihtyramb: sborová oslavná píseň na boha Dionýsa K přednesu se přidávali herci, kteří přednášené verše předváděli Nejprve byl herec jeden, Aischylos zavedl druhého herce, Sofoklés pak třetího Původně se divadlo hrálo především při Dionýsiích: svátcích boha Dionýsa

4 Podoba antického divadla Hrálo se v amfiteátru Většinou nebylo více herců, než tři Všechny role hráli muži Dodržovala se zásada tří jednot: Času: divadelní hra se odehrávala v jednom čase Místa: divadelní hra se odehrávala na jednom místě Děje: divadelní hra vyprávěla o jednom ději Často už staří Řekové používali komplikované mechanismy pro vytvoření zvláštních efektů (např. kladkou spustili herce reprezentujícího boha) Motiv božího zásahu do děje, který náhle rozuzlil situaci, podle jevištních mechanismů se dodnes nazývá deus ex machina ( bůh ze stroje )

5 Postoje filozofů ke scénickému umění Platón upřednostňoval rozum a divadlo odmítal, protože podle něj vzbuzuje spíše emoce a ty zatmívají rozum Platónův žák Aristotelés naopak divadlo vyzdvihoval Za hlavní kvalitu divadla považoval Aristotelés uměřenost a souměrnost; byl to právě on, kdo velmi propagoval jednotu času, místa a děje Aristotelés se divadlem zabývá v díle Poetika

6 Platón a scénické umění Platón zavádí v souvislosti s uměním pojem mimésis nápodoba Tak, jako jsou věci nápodobou idejí, je umění nápodobou věcí; umění je tak nápodobou nápodoby, tvoří stíny stínů Umění je nepravé a pomíjivé, napodobuje proměnlivé předměty Mezi umění řadil i různá řemesla, třeba stavění lodí Umění tak může být buď tvorbou (truhlářství), nebo nápodobou (výtvarné) mimésis

7 Platón a scénické umění Epos, drama a dithyramb jsou podle něj umění napodobivá Správnost díla je ve správném uspořádání jeho částí, ve správné kompozici a struktuře, která tvoří krásný celek Libost je podle Platóna doplňkem umění, ne cílem nebo tím hlavním na umění Umění, usilující jen o požitek, je špatné umění, hudebníci, básníci a dramatici usilují o rozkoš, ne o dobro, jsou to zdánliví umělci Divadlo kazí člověka a jeho morálku, hlavně u mládeže, protože podněcuje city, uspává společenskou ostražitost, člověk se má nechat vést rozumem, ne citem

8 Aristoteles a scénické umění Jediným dochovaným Aristotelovým spisem, který se soustavně věnuje básnictví je Poetika, ale není celá, pouze první díl, pojednává zejména o tragédii, druhý díl pojednával o komedii, ale je ztracen Scénické umění má tematizovat události a jevy, které mají všeobecný význam a jsou typické Aristoteles si scénického umění vážil a oceňoval jej Ve scénickém je díle důležité uspořádání a soulad v celku Zásada tří jednot: místa, času a děje

9 Aristoteles a scénické umění Ve scénickém je díle důležité uspořádání a soulad v celku Zásada tří jednot: místa, času a děje

10 Horatius: Umění básnické Velké teoretické dílo z roku asi 25 př. n. l. Vychází z Aristotela Důležitá je uměřenost při vyprávění, stručnost je nejasná a matoucí Pojednává podrobně o dramatu: nemá na jevišti předvádět věci přímo, ale má o nich vypravovat Tragédie má mít pět dějství a vystačit se třemi herci Do děje by neměly zasahovat nadpřirozené síly, leda by rozřešily zápletku (princip deus ex machina)

11 Vývoj scénických umění ve středověku Útlum scénických umění Středověké divadlo postupně vzniká asi od 9. století Původně přehrávání a recitování scén z Bible Obřadní hry: různé náboženské výjevy, často se vážící ke svátkům Pozvolna se ke hrám přidávaly další motivy, některé i docela světské, nakonec divadlo vykázáno pryč od kostelů Stále se dodržovaly aristotelské zásady

12 Vývoj scénických umění v renesanci V renesanci již větší vliv scénických umění Vznikají nově dnes klasické formy: balet, opera, commedia dell arte Renesance: návrat k antice

13 Vývoj scénických umění v století Velký rozvoj a masivní rozšíření divadla, opery atd. Mnoho teoretiků umění, vznik filozofického odvětví estetiky (zakladatel něm. filozof Alex Baumgartner v 18. století) Proměna vnímání umění v romantismu: od zrcadlení reality k přinášení zajímavého pohledu na realitu (princip zrcadlo vs. lampa) V 19. století postupný vývoj fotografie a koncem 19. století filmu