E-LEARNING. Montér elektrických rozvaděčů

Rozměr: px
Začít zobrazení ze stránky:

Download "E-LEARNING. Montér elektrických rozvaděčů"

Transkript

1 E-LEARNING Montér elektrických rozvaděčů

2 Vzdělávej se, máš na to celý život CZ.1.07/3.2.04/ Montér elektrických rozváděčů ( H)

3 Obsah Úvod Rozváděče Rozdělení rozváděčů... 4 Kontrolní otázky Projektová dokumentace Výběr důležitých pravidel z ČSN EN Formáty Orientace textu Rozvrţení stránky Kříţové odkazy Tloušťky a druhy čar Grafické značky - Volba značek Orientace značek Odkazové čáry Znázornění napájecích obvodů Obvodové schéma Ukázky některých dalších druhů schémat Výkresy Projektová elektro-dokumentace Sestava dokumentů typického projektu Výkresy podsestav Výpisy dat 30 Kontrolní otázky Elektroměrové rozváděče Hlavní zásady umístění odběratelských rozváděčů Provedení elektroměrových rozváděčů Vybavení elektroměrových rozváděčů Zajištění elektroměrového rozváděče proti neoprávněné manipulaci Standardní vybavení a zapojení elektroměrových rozváděčů Dimenzování vodičů Oznamovací povinnost Poţadavky na umístění, provedení a zapojení měřicích souprav u malých výroben připojených k elektrické síti NN Závěrem Základní typová schémata elektroměrových rozváděčů 45 Kontrolní otázky Bytové rozváděče Poţadavky na umístění bytového rozváděče Základní typová schémata bytových rozváděčů 58 Kontrolní otázky Průmyslové rozváděče Základní části rozváděčů Konstrukční jednotky rozváděčů Rozváděč se můţe skládat z jednotek, jako jsou Rozváděče pro řízení strojů 66 Kontrolní otázky Výroba rozváděčů Montáž rozváděčové skříně BOZP při montáţi rozváděčové skříně Zapojování přístrojů v rozváděčové skříni BOZP při zapojování přístrojů 77 1

4 Pomocný montáţní materiál Kontrola a zkoušení rozváděčů Typové zkoušky Kusové zkoušky Údržba rozváděčů Kontrolní otázky Základní zapojení stykačových kombinací Spouštění třífázového asynchronního elektromotoru pomocí stykače ovládaného tlačítky Spouštění třífázového asynchronního elektromotoru pomocí stykače ovládaného tlačítky ze tří míst Reverzace třífázového asynchronního motoru Spouštění dvou třífázových asynchronních motorů pomocí vzájemně blokovaných stykačů ovládaných tlačítky Spouštění třífázového asynchronního elektromotoru přepínáním vinutí hvězda-trojúhelník přes stykače a časové relé ovládané tlačítky Spouštění třífázového asynchronního motoru přepínáním vinutí hvězda trojúhelník přes stykače ovládané tlačítky Postupné spouštění tří asynchronních elektromotorů přes stykače pomocí tlačítek Reverzace třífázového asynchronního motoru pomocí stykačů ovládaná tlačítky a s brzděním DC proudem přes vypínací tlačítko a pomocí časového relé Reverzace třífázového asynchronního motoru pomocí stykačů ovládaná tlačítky ze dvou na sobě nezávislých míst pohyb omezen v krajních polohách Spouštění třífázového asynchronního motoru přepínáním vinutí hvězda trojúhelník přes stykače ovládané dvěma tlačítky na výdrţ (cvičné zapojení) Postupné zapínání tří třífázových asynchronních elektromotorů s pouţitím stykačů ovládaných tlačítky (cvičné zapojení) 106 Kontrolní otázky Přílohy Ochrana krytem Schematické elektrotechnické značky Seznam literatury Interaktivní slovník

5 Úvod Montér elektrických rozváděčů ( H) Montér elektrických rozváděčů je odborník, který zná základní právní předpisy a normy týkající se výroby rozváděčů. Zároveň je schopný v souladu s těmito dokumenty toto zařízení podle výrobní dokumentace vyrobit a odzkoušet. Pro tohoto pracovníka je samozřejmostí, ţe takový rozváděč splňuje podmínky dlouhodobého bezpečného a spolehlivého provozu. Zařízení, které pro laiky, tedy pro osoby nemající odborné elektrotechnické vzdělání, je černou skříňkou do níţ vedou kabely, a o které vědí, ţe je osazena přístroji nutnými pro obsluhu a provoz elektrických spotřebičů. Pro montéra elektrických rozváděčů však není problém pouţívat odbornou terminologii a takový popis rozváděče upřesnit. 1. Rozváděče Elektrotechnika zasahuje do všech oblastí lidské činnosti. Je proto samozřejmé, ţe se s rozváděčem velmi často setkáváme. Základní dělení rozvaděčů pouţívaných v elektrotechnice je podle velikosti rozváděného napětí. Dělíme je na rozvaděče vysokého a nízkého napětí 1. DŮLEŽITÉ Rozvaděč NN je elektrotechnické zařízení, s kterým se během své praxe elektromontér setká častěji a norma jej definuje jako: Kombinaci jednoho nebo více spínacích přístrojů NN spolu s přidruženými řídicími, měřicími, signalizačními, ochrannými, regulačními zařízeními, se všemi vnitřními elektrickými a mechanickými propojeními a konstrukčními částmi. [6] Osazený bytový Rozváděč DB 118S/BR GLOBALLUX. 1 Dále jen NN 3

6 DŮLEŽITÉ Rozváděč NN je povaţován v rámci členění elektrického zařízení za výrobek, proto všichni výrobci musí dodrţovat platná ustanovení zákona č. 22/1997 Sb., O technických poţadavcích na výrobky a o změně a doplnění některých zákonů a platná ustanovení Nařízení vlády 17/2003 Sb., kterým se stanoví technické poţadavky na elektrická zařízení nízkého napětí. Teprve aţ takové elektrické zařízení splňuje poţadavky Nařízení vlády 17/2003 Sb, a bylo-li vyrobeno ve shodě s harmonizovanými českými normami, pak můţe být uvedeno na trh. Navíc musí kaţdý výrobce před uvedením výrobku na trh vydat ES prohlášení o shodě a označit výrobek příslušnou značkou CE, která vyjadřuje bezpečnost tohoto výrobku a splnění poţadavků konkrétního nařízení vlády. POZOR Výrobcem se ve smyslu platného znění zákona rozumí: Osoba, která vyrábí nebo i jen navrhla výrobek a v případech stanovených nařízením vlády též osoba, která sestavuje, balí, zpracovává nebo označuje výrobek, za který odpovídá podle tohoto zákona a který hodlá uvést na trh pod svým jménem, popřípadě ochrannou známkou; za výrobce se, stanoví-li tak pro výrobek nebo skupinu výrobků nařízení vlády, považuje také osoba, která upraví výrobek již uvedený na trh takovým způsobem, který může ovlivnit jeho soulad s příslušnými technickými požadavky. [10] 1.1. Rozdělení rozváděčů Rozváděč NN je velmi obecné označení a pro praxi nedostatečné, protoţe nevypovídá o konstrukci, moţnostech uţití takového zařízení, o jeho specializaci. Nelze se divit, ţe nejen ve výrobkových katalozích se setkáváme s názvy skupin rozváděčů, které lépe vystihují jejich určení. Například: Distribuční rozváděče, přípojkové rozváděče, stavební (staveništní) rozváděče, elektroměrové rozváděče a jádra, domovní rozváděče, průmyslové rozváděče, bazénové rozváděče, technologické skříně rozvodnice, ovládací pulty, ovládací skříně, skříňové rozváděče, zásuvkové rozvodnice, modulové rozvodnice, kompenzační rozváděče, rozváděče pro měření a regulaci, datové rozváděče, protipoţární rozváděče, rozváděče pro fotovoltaiku, rozváděče pro nouzová a poplachová zařízení, kabelové krabicové rozvodnice, rozváděče pro veřejné osvětlení. Do těchto skupin je začleňujeme podle jejich vlastností: Třídění rozváděčů nízkého napětí podle Vnější konstrukce Nekrytý rozváděč je sloţen pouze z nosné konstrukce, na které jsou namontovány elektrické přístroje a zařízení. Ţivé části jsou přístupné dotyku ze všech stran. Panelový rozváděč je v podstatě nekrytý rozvaděč, který je opatřen kryty pouze z přední strany rozváděče. Boky a zadní stěna jsou bez krytů, jsou přístupné dotyku ţivých částí. Krytý rozváděč ze všech stran nepřístupný doteku ţivých částí rozváděče. Skříňový který můţe být sloţen z několika polí. Skříňový stavebnicový je to sestava několika mechanicky spojených rozváděčových skříní. Pultový je rozváděč, jehoţ ovládací pult je ergonometricky uzpůsoben obsluze. Rozvodnice je menší krytý rozváděč určený pro montáţ na stěnu, na nosný rám nebo do zdi. Stavebnicová sestava rozvodnic jsou mechanicky spojené rozvodnice. Jejich elektrické propojení mezi sousedními rozvodnicemi je provedeno otvory v přiléhajících stěnách. Rozvodnice se třídí podle provedení na: 4

7 - nástěnné s dveřmi; - nástěnné bez dveří; - zapuštěné s dveřmi; - zapuštěné bez dveří (zde řadíme bytové rozvodnice PL). Místa instalace Rozváděče pro vnitřní instalaci Rozváděče pro venkovní instalaci Mobilnosti Stabilní rozváděč (nepřenosný) Mobilní rozváděč (přenosný) Typu krytu (druhu krytu) kovové plechové litinové hliníkové izolační Stupně ochrany krytem krytí rozváděče (IP21, IP43, IP53, IP65) Opatření pro ochranu osob způsobu ochrany před úrazem elektrickým proudem Vybavení (typů elektrických spojů funkčních jednotek) typizované (elektroměrové, zásuvkové, přípojnicové, s pojistkami, s jističi, s vypínači) s volitelnou náplní Formy vnitřního dělení Odolnosti proti korozi (specifikace zkoušek) Způsobu provedení přívodu a vývodů (vrchem, spodem) Způsobu montáže (např. pevné nebo odnímatelné části) Účelu a použití (funkce, přiřazených výrobcem) průmyslové rozváděče rozváděče pro občanskou výstavbu bytové rozvodnice elektroměrové rozváděče elektrorozvodná jádra přípojkové skříně rozpojovací a jisticí skříně přístrojové a elektroměrové desky staveništní rozvaděče 5

8 Nekrytý rozváděč. Panelový rozváděč. Skříňový rozváděč. Stavebnicový skříňový rozváděč. O Pultový ROZVÁDĚČ. Stavebnicová sestava rozvodnic. 6

9 Zapuštěná rozvodnice se dveřmi. Bbytová rozvodnice PL. Podle způsobu pouţití rozváděče můţeme usoudit, jaké budou základní poţadavky na jejich vlastnosti, na jejich konstrukci. Tedy na parametry, které zajišťují pro tato elektrická zařízení dlouhodobý bezpečný a bezporuchový chod. Proto se setkáváme s rozváděči a rozvodnicemi vyrobenými z různých materiálů, například jejich skříně mohou být z plastu, ocelo-plechové nebo z tenkostěnného armovaného betonu. Podle funkčních nároků a nároků na jejich vzhled mohou mít dveře rozváděče plné, nebo průhledné, které umoţní případný odečet hodnot měřicích přístrojů nebo kontrolu jejich provozního stavu. DŮLEŽITÉ Důleţitým faktorem pro konstrukci a stavbu rozváděče je prostředí, v kterém bude instalován. To má nejen vliv na volbu materiálu, z něhoţ bude vyroben, a to nejen pro mechanickou nebo chemickou odolnost, ale projeví se také na zajištění bezpečnosti a spolehlivosti tohoto zařízení, na stupni krytí vyjádřeném IP kódem. Pro rozváděče platí, ţe nejmenším stupněm krytí je IP20, kdy je rozváděč určen pro instalaci v budovách do suchého prostředí. Při tom musí umoţnit i při otevřených dveřích obsluhu osobám bez elektrotechnické kvalifikace. To zajišťuje odnímatelná čelní stěna, která jednak brání v přístupu k ţivým částem obvodů, ale navíc umoţňuje zaplombování přístrojů. V nabídce různých výrobců se můţeme setkat s rozváděči s vyšším stupněm krytí, běţně se vyrábějí s krytím IP67 (toho dosahují při zavřených dveřích). V tomto případě je rozváděč prachotěsný a chráněný před účinky dočasného ponoření do vody. 7

10 Kontrolní otázky KONTROLNÍ OTÁZKY Otázka 1: Jak lze definovat pojem rozváděč NN? Odpověď 1: Rozváděčem NN rozumíme zařízení obsahující jeden nebo více spínacích přístrojů NN spolu s přidruţenými řídícími, měřícími, signalizačními, ochrannými, regulačními zařízeními, se všemi vnitřními a mechanickými propojeními a konstrukčními částmi. Otázka 2: Kam zařadíte rozváděč NN v rámci členění elektrotechnického zařízení. Odpověď 2: Rozváděč NN je povaţován v rámci členění elektrického zařízení za výrobek. Otázka 3: Víte, kde jsou rozváděče NN začlenění v rámci elektrotechnického zařízení. Jaká důsledky pro ně z tohoto začlenění vyplívají? Odpověď 3: Musí splňovat platná ustanovení zákona č. 22/1997 Sb., O technických poţadavcích na výrobky a o změně a doplnění některých zákonů a platná ustanovení Nařízení vlády 17/2003 Sb., kterým se stanoví technické poţadavky na elektrická zařízení nízkého napětí. Musí být výrobcem vyrobeny ve shodě s harmonizovanými českými normami a vydáno ES prohlášení o shodě a označeny příslušnou značkou CE. Otázka 4: Z jakého důvodu je nedostačující označení tohoto výrobku pouze názvem: Rozvaděč NN. Odpověď 4: Protoţe je to pouze obecné označení, které nevypovídá nic o pouţití rozvaděče, o jeho vlastnostech. Otázka 5: Podle jakých parametrů můţete rozvaděče NN rozdělovat. Odpověď 5: Rozvaděče dělíme podle: vnější konstrukce, místa instalace, mobilnosti, typu krytu, stupně ochrany krytem, opatření pro ochranu osob, vybavení, formou vnitřního dělení, odolnosti proti korozi, formy vnitřního dělení, způsobu provedení přívodu a vývodu, způsob montáţe, účelu pouţití. 8

11 2. Projektová dokumentace Rozváděče bude montér elektrických rozváděčů vyrábět podle projektové, výrobní dokumentace. POZOR Je-li účelem dokumentace předloţit informaci o výrobku, pak lze snadno pochopit celkový význam technické dokumentace jako základu k projektování, pro řízení, uvádění do chodu, pro provoz a údrţbu instalovaného zařízení nebo provozního systému. Tedy technická dokumentace doprovází výrobek po celou dobu jeho bytí. Pro splnění těchto cílů je nutné, aby dokumentace splňovala tyto podmínky: Popisovala vyčerpávajícím způsobem instalované zařízení nebo systém. Byla přesná a stručná. Byla srozumitelná. Vyhovovala účelu, pro který byla plánována. Byla snadno pouţitelná a udrţovatelná. DŮLEŽITÉ Proto se musí dokumentace vytvářet podle zvyklostí a pravidel daných ČSN. V současnosti je pro tvorbu a vzhled dokumentů platný soubor norem uspořádaný ve třídě ČSN 01 37xx Dokumentační normy Průmyslové systémy. Základními předpisy pro zhotovování dokumentů a dokumentace v elektrotechnice je ČSN EN :2007, která poskytuje sjednocená pravidla a návod uvádění informací v dokumentech a specifická pravidla pro schémata, výkresy a tabulky pouţívané v elektrotechnice Výběr důležitých pravidel z ČSN EN Formáty Rozměry stránek a formáty musí odpovídat platným normám. Formát A3 se doporučuje pouţívat hlavně pro uvádění informací ve formě obrázků nebo schémat Orientace textu Text musí být orientován vodorovně nebo kolmo, čitelný z pohledu na dokument z jeho dolní nebo z pravé strany. 9

12 Správná volba orientace textu Rozvržení stránky Stránka Musí mít nejméně jedno identifikační pole jasně oddělené od pole obsahového (např. rámečkem). Můţe mít vice identifikačních polí. Identifikační pole má obsahovat údaje důleţité pro čtenáře (např. číslo stránky, počet stran, datum uvolnění, označení, vypracoval, schválil atd.). Rozvržení stránky výkresu. 10

13 Křížové odkazy Mohou se vztahovat k dokumentu ke stránce dokumentu k zóně stránky Uvádí se v následující posloupnosti 1. dokument 2. stránka 3. sloupec, řádka nebo zóna Umístění a orientace křížových odkazů Tloušťky a druhy čar Moţné tloušťky čar jsou odvozeny ze vzorce: tloušťka čáry = 0,1 * ( ) n * M, kde n = 0, 1, 2, 3, atd. Například: M = 2,5 mm, pak tloušťka čáry je 0,25 mm; 0,35 mm, atd. (Při zobrazení na papíru jsou moţné tyto tloušťky čar 0,18 mm (0,2 mm), 0,25 mm, 0,35 mm, 0,5 mm, 0,7 mm a 1,0 mm. Pokud je třeba pouţít dvě nebo více čar stejného druhu, ale odlišných, musí být poměr mezi tloušťkami těchto čar nejméně 2:1. Druhy čar používané v elektrotechnických schématech Druh čáry Souvislá tenká Souvislá tlustá Použití všeobecná elektrická spojení a vedení, elektrické vazby logické i funkční, pomocné elektrické obvody elektrické spojení s funkčním významem, hlavní obvody přípojnice, kabelové formy, svazky kabelů a vodičů 11

14 Čárkovaná tenká Čerchovaná tenká neelektrická spojení, stínění dělící čára mezi zařízeními, ochranný vodič, ohraničení prvků jednoho přístroje Grafické značky volba značek Pouţité značky musejí odpovídat platným normám IEC, ISO nebo IEC/ISO. PŘÍKLAD IEC DB pro elektrické předměty ve schématech a instalačních výkresech ISO pro neelektrické předměty ve schématech Protoţe rozsah a dynamický rozvoj potřeby značek jiţ přesahuje moţnosti papírového zpracování mezinárodní normy, je zvolena flexibilnější forma databáze on-line. Databáze IEC DB je dostupná na serveru IEC ( Pro usnadnění přístupu k těmto normám a práci s nimi vydal Český normalizační institut 2 technickou normalizační informaci TNI Databáze grafických značek a její součástí Komentář k databázi IEC DB a databázi IEC DB". Tento soubor příruček je k dispozici na webových stránkách ČNI ( (13) Příkladem značek představující funkce, které mohou být pouţity nezávisle na technice, můţe být značka optického vlákna. Značka optického vlákna. Není-li v databázi k dispozici vhodná značka, můţe se vytvořit nová za předpokladu, ţe se budou dodrţovat pravidla z norem IEC a ISO a pouţije se k její tvorbě všeobecné značky (kruh, čtverec, obdélník), která se případně doplní vepsaným textem. Ekvivalentní elektrotechnické značky. 2 Dále jen ČNI 12

15 Orientace značek Značky se mohou orientovat Tak, aby se dodrţoval základní směr postupu ve schématu. Tak, aby pootočení, převrácení nezměnilo jejich význam. Tak, aby se písmena v nich obsaţená dala číst z dolního nebo z pravého okraje stránky. Možné způsoby orientace elektrotechnických značek a jejich vývodů Odkazové čáry Jsou vţdy ukončené na spojovací čáře a ukončují se lomítkem. Příklad použití odkazové čáry Znázornění napájecích obvodů Spojovací čáry, představující zdroje energie, které mají být znázorněny shora dolů nebo zleva doprava v následujícím pořadí: u obvodů AC (střídavého proudu) L1, L2, L3, N, PE u obvodů DC (stejnosměrného proudu) L+, M, L, (tj. od kladné k záporné polaritě). Spojovací čáry mají být znázorněny vedle sebe nebo umístěny na opačných stranách větví obvodů. 13

16 AC napájecí obvody. DC napájecí obvody Obvodové schéma Poskytuje informaci o vzájemném působení komponentů elektrických obvodů spolu s informací o fyzickém zapojení a musí usnadnit pochopení funkce elektrického zařízení. K jeho tvorbě využíváme grafické značky spojovací čáry referenční označení označení přípojných míst (vývodů) dohod o úrovních signálů pouţitelných pro logické obvody informace, nutné k nakreslení cest a obvodů (označení signálů, odkazy na umístění) doplňkových informací nepotřebných pro pochopení funkce. (4) Znázornění značek Rozložené jeho uţití je vhodné v případě sloţitých obvodů s nepřehledným kříţením spojů tak, aby se usnadnilo sledování cest obvodů a dosáhlo jasného rozvrţení součástek. K dosaţení tohoto cíle je nutné vyznačit vzájemné vazby mezi značkami referenčním označením komponentu u kaţdé značky. Nerozložené pouţití se doporučuje pouze pro jednoduché obvody, kdy vzájemné vazby mezi značkami mohou být naznačeny pomocí čárkované čáry, nebo dvojité plné čáry. 14

17 Příklad rozloženého a nerozloženého zobrazení značek Vložené tabulky Vzájemné vazby mezi jednotlivými prvky mohou být uvedeny vloţeným schématem nebo tabulkou, umístěnou dole nebo vpravo od značky akčního členu, čímţ se dosáhne snadnější orientace a pochopení schématu. Mezi nerozloţeným znázorněním nebo vloţenými schématy nebo tabulkami a rozloţeně uváděnými značkami musejí být uvedeny kříţové odkazy podle obrázku. 15

18 Znázornění vzájemné vazby mezi prvky křížovými odkazy Znázornění komponentů s pohyblivými částmi Například s kontakty se znázorňují v poloze nebo stavu Monostabilní ručně ovládané nebo elektromechanické komponenty v neaktivovaném nebo odbuzeném stavu (relé, stykače, brzdy a spojky). Jističe (vypínače) a odpojovače ve vypnuté poloze (OFF). U ostatních spínacích zařízení, která mohou zůstat v libovolné poloze (ze dvou nebo více poloh nebo stavů), se v případě potřeby musí ve schématu dát vysvětlení patřičného stavu. Multistabilní (vícepolohové) ručně ovládané řídicí spínače 16

19 s polohou označenou OFF v této poloze bez polohy označené OFF v poloze specifikované ve schématu. Řídicí spínače pro nouzové operace (pohotovost, poplach, zkoušení) v poloze, kterou zaujímají během normální pracovní činnosti zařízení, nebo v jiné specifikované poloze. Řídicí spínače, ovládané vačkou (spínání polohy, úrovně, rychlosti) v poloze specifikované ve schématu. Tato doporučení se nedodrţují jen v případech, pokud jsou ve schématu nebo průvodní dokumentaci specifikována jinak. Značka řídícího spínanače doplněná o popis jeho činnosti. U ručně ovládaných řídicích spínačů se sloţitou funkcí musí být, v případě nutnosti pochopení funkce, uveden ve schématu diagram. Například zde je značka spínače doplněná diagramem. Značka spínače doplněná o diagram Orientace značek kontaktů Značky kontaktů se mají malovat tak, aby pomyslný směr jejich pohybu, tedy zapínacích i vypínacích kontaktů byl stejný. Například nahoru u vodorovných spojovacích čar a vpravo u svislých spojovacích čar. (4) Zásady orientace značek kontaktů. 17

20 Referenční označení Předměty mající referenční označení nebo soubor referenčních označení, musí být: Alespoň jedno jednoznačné referenční označení uvedeno u znázornění předmětu. Čitelné od dolního okraje stránky a má být umístěno: o Nad znázorněným předmětem. o Vlevo od znázorněného předmětu uvedení/umístění/ souborů referenčních označení. o Vlevo nahoře oddělené čerchovanou čarou (ohraničující rámec), je přednostně umístěno referenční označení všech předmětů, uvedených na stránce dokumentu se společnou počáteční částí. (13) Vložení referenčního označení nad znázorněným předmětem. Referenční označení vlevo od znázorněného předmětu. 18

21 Referenční označení všech předmětů uvedených na společné stránce se společnou počáteční částí Označení přípojných míst Označení svorek, vývodů musí být umístěno: nad vodorovnými spojovacími čarami vlevo od svislých spojovacích čar Označení přípojných míst je orientováno podél spojovacích čar. Označení přípojných míst Uvádění a umisťování technických dat Jsou-li technická data spojena se značkou, musejí být uvedena vedle ní. V tom případě: Je-li značka znázorněna převáţně s vodorovnými čarami vývodů, umisťují se technická data nad značkou vpravo od referenčního označení. Je-li značka znázorněna převáţně se svislými čarami vývodů, umisťují se technická data vlevo od značky pod referenční označení. Pokud se nezmění význam značky, mohou se technická data umístit do této značky. Uvádění technických dat spojených se značkou. 19

22 Elektrická nebo funkční spojení Propojení (spojení) čáry se kreslí zásadně plnou čarou. Dva rovnocenné způsoby křižování obvodů Mechanické vazby Musejí být znázorňovány (podle IEC 60617DB): čerchovanou čarou dvojitou plnou čarou Znázornění mechanických vazeb Znázornění vícefázových obvodů Vícefázové obvody mohou být znázorněny jako: Vícečarové znázornění zde uvádíme všechny fáze. Jednočarové znázornění jsou uvedeny jednofázovým obvodem: o S udáním počtu fází (pomocí krátké odkazové čáry). o Bez udání počtu fází, nemůţe-li vzniknout nedorozumění v jejich počtu. 20

23 Zobrazení počtu fází metodou vícečarového a jednočarového znázornění Zvýrazňování obvodů Lze provést: pouţitím barev stínováním (tónováním) změnou měřítek značek zesílením čar Ukázky některých dalších druhů schémat Přehledové schéma Poskytuje celkovou představu o předmětu a mívá tyto charakteristické vlastnosti: Relativně jednoduché schéma, často provedené jednopólově, zobrazuje hlavní vzájemné vztahy nebo spojení, můţe být doplněno základními neelektrickými prvky. V případě potřeby můţe být doplněno slovním popisem (podrobné vysvětlení písmeno číselného značení, vysvětlení funkce apod.). Můţe pouţívat zjednodušené značky pro bloková schémata. Přehledové schéma Postup zpracování. 21

24 Přehledové schéma provozního celku manipulace s materiálem Funkční schéma Popisuje předmět z funkčního hlediska, uvedením funkčních vztahů mezi jeho sloţkami. Hlavní tok signálu ve funkčním schématu má být zleva doprava a shora dolů. Schéma znázorňuje detaily teoretických nebo ideálních předmětů (činností, instalace, zařízení, atd.) pomocí teoretických a ideálních obvodů, bez ohledu na jeho realizaci. 22

25 Funkční diagram Ekvivalentní obvodové schéma Je funkční schéma, řídící se konvencemi pro elektrické a magnetické obvody, znázorňující ekvivalentní obvody jako pomůcky pro rozbor a výpočet charakteristik a chování. Ekvivalentní obvodové schéma Zapojovací schéma Znázorňuje připojení mezi jednotlivými elektrickými předměty a obsahuje informace o fyzických propojeních: Vnitřních mezi komponenty jednotky nebo sestavy (popisuje spoje uvnitř konstrukční jednotky). Vnějších mezi různými jednotkami nebo sestavami (popisuje spoje mezi různými konstrukčními jednotkami, prostorové uspořádání jednotlivých prvků, jako jsou čidla, sondy, stojany a další. A s nimi souvisejícími rozvody pro určitou sestavu předmětů. Vnějších k jedné jednotce. Svorky a vývody uvedené ve schématu musí být rozpoznatelné označením. Stejně musí být označeny kabely a vodiče. Schémata mohou obsahovat další pomocná data: informace o typu vodiče nebo kabelu (např. materiál, konstrukce, průřez, barva izolace, jmenovité napětí, počet vodičů); číslo nebo referenční označení vodiče, kabelu; způsoby kladení, směrování, ukončení, připevnění, kroucení, stínění a další; délka vodiče nebo kabelu. 23

26 Zapojovací schéma Výkresy V elektrotechnice je pouţíváme v případech, kdy určujeme polohu zařízení. Ať jiţ pro určení topografické nebo geometrické polohy se v současnosti uţívá dvou nebo i trojrozměrných předloh. Výkresy používané v elektrotechnice: plány staveniště výkresy budov rozměrové výkresy (mechanických jednotek). Základní výkres musí: být nakreslen v měřítku; poskytnout všechny potřebné informace k vypracování výkresů uspořádání; Musí obsahovat: geografické orientační body; umístění a obrysy budov; 24

27 dopravní zóny; obsluţné sítě; přístupnost k celkovému vybavení a hranice staveniště; obrysy a konstrukční detaily místností, kabin, chodeb, otvorů, oken, dveří. konstrukční překáţky jako jsou nosníky sloupy, nebezpečné zóny, místa uzemnění, poţadovaný přístupový prostor, trasování vodičů; místa přístupů, podmínky izolování, specifikace obklopujícího prostředí (vlhkost, prach). Použití výkresů Základní stavební výkres. S doplněnými kabelovými trasami. S doplněnou světelnou instalací. S rozmístěním spínacích zařízení telekomunikačních rozváděčů Výkresy uspořádání Poskytnou nám základní informace o rozměrech předmětů a o jejich umístění. Přitom popis jejich umístění můţe být relativní nebo vyjádřen pomocí skutečných parametrů. V obou případech se mohou na výkresech objevit skutečné rozměry těchto předmětů. Z tohoto důvodu jsou na výkresech uspořádání předměty zobrazovány pomocí: jejich tvarů nebo zjednodušených obrysů; jejich hlavních rozměrů; značkami. Umístění a předměty mohou být blíže specifikovány: Udáním přesných vzdáleností. Udáním přesných rozměrů. Technickými daty předmětu, je-li to nutné, uvádí se vedle značky nebo obrysu, které představují předmět. Způsoby montáţe. Je-li nutné instalovat jednotlivé předměty od sebe odlišnými způsoby, pak tyto způsoby je moţné specifikovat doplňkovými značkami podle IEC nebo písmennými kódy vedle znázornění předmětu. (4) 25

28 Příklady uvedení technických dat. Grafické vyjádření způsobu montáže Trojpólový zásuvkový vývod, instalovaný vedle komunikačního zásuvkového vývodu. Trojpólový zásuvkový vývod s vypínači umístěný na zdi. H znamená vodorovnou montáž. Jednopólový vypínač a zásuvkový vývod, připojený k příčnému vedení, vodič je uložen pod povrchem. Dva světelné vývody, jeden uložen ve zdi, s odbočkou pro stropní vývod. Dva spínače, instalované vodorovně, a zásuvkový vývod. Jsou-li součástí výkresu data pro určení předmětu, o jeho označení, musí být tato doplněna o informaci o prostředí, v němţ bude předmět instalován. 26

29 2.2. Projektová elektro-dokumentace V současnosti je projektová dokumentace povětšinou tvořena s pomocí PC, lépe řečeno s pomocí softwaru pro projektování. Potřebná elektro dokumentace si většinou s jednou stránkou výkresu nevystačí. DŮLEŽITÉ Typický projekt obsahuje titulní stránku, seznam stránek v projektu, technickou zprávu, schematické zapojení (jakéhokoliv druhu), výkres rozváděče nebo instalační výkres, výpisy pouţitého materiálu. K tomu mohou ještě přibýt pomocné výkresy jako je výkres kabelů nebo svorek, montáţní schéma, instalační pokyny atd Sestava dokumentů typického projektu (zleva doprava) Ttitulní strana, seznam stránek, technická zpráva, rozpiska materiálu... 27

30 (pokračování)...schéma zapojení, výpis svorek, výpis kabelů, mechanické uspořádání přístrojů rozváděče. 28

31 Výkresy podsestav 29

32 Výkres podsestavy je detailnější rozkreslení jednotlivých bloků a umoţňuje lepší orientaci v zařízení, kdy reprezentují mechanický či elektrický výkres včetně výpisu materiálu Výpisy dat Pro výrobu rozváděče je nutné pracovat s mnoha daty, ta je vhodné pro přehlednost uvádět ve výpisech. Mezi nejdůleţitější výpisy patří: Obsah (seznam stránek v projektu s jejich čísly). Seznam (výpis materiálu). Rozpiska (výpis materiálu, kaţdá poloţka je uvedena samostatně, včetně značení přístroje a umístění ve schématu, případně i ve výkresu rozváděče). Výpis kabelů Výpis svorek Výpis zapojení programových automatů (PLC) 30

33 Výpis spojů (odkud kam, atd.) Výpis zapojených/nezapojených vývodů Výpis čísel vodičů pro tisk návleček atd. Je-li zařízení rozsáhlé, jistě kaţdému montérovi přijde vhod doplnění dokumentace o pomocné výkresy: výkres kabelů výkres svorek montáţní schéma dokumentace pouţitých symbolů Výpis materiálu. Výpis kabelů. Výpis programových automatů. 31

34 Pomocné výkresy výkres kabelů a montážní schéma. 32

35 Kontrolní otázky KONTROLNÍ OTÁZKY Otázka 1: Z jakých důvodů musí technická dokumentace obsahovat všechna potřebná data o zařízení. Odpověď 1: Technická dokumentace doprovází elektrické zařízení po celou dobu jeho bytí, a podle této dokumentace se zařízení projektuje, vyrábí, oţivuje, udrţuje a likviduje. Otázka 2: Jakým způsobem musí být technická dokumentace vytvořena, aby plnila úkol, který jí byl uloţen? Odpověď 2: Pro naplnění cílů na technickou dokumentaci kladené, musí ta splňovat tyto podmínky: Popisovat vyčerpávajícím způsobem instalované zařízení nebo systém. Být přesná a stručná. Být srozumitelná. Vyhovovat účelu, pro který byla plánována. Být snadno pouţitelná a udrţovatelná. Otázka 3: Co určuje vzhled technické dokumentace. Odpověď 3: Vzhled technické dokumentace určují zvyklosti a pravidla daná ČSN. V současnosti je pro tvorbu a vzhled dokumentů platný soubor norem uspořádaný ve třídě ČSN 01 37xx Dokumentační normy Průmyslové systémy. Otázka 4: Kde naleznete pomoc při tvorbě a orientaci v elektrotechnické dokumentaci? Odpověď 4: Základními předpisy pro zhotovování dokumentů a dokumentace v elektrotechnice je ČSN EN :2007, která poskytuje sjednocená pravidla a návod uvádění informací v dokumentech a specifická pravidla pro schémata, výkresy a tabulky pouţívané v elektrotechnice. Otázka 5: Otevřete-li elektro-dokumentaci, které dokumenty můţeme v ní nalézt? Odpověď 5: Elektro-dokumentace (projekt) nejčastěji obsahuje: titulní stránku, seznam stránek v projektu, technickou zprávu, schematické zapojení (jakéhokoliv druhu), výkres rozváděče nebo instalační výkres, výpisy pouţitého materiálu. K tomu mohou ještě přibýt pomocné výkresy jako je výkres kabelů nebo svorek, montáţní schéma, instalační pokyny atd. 33

36 2.3. Elektroměrové rozváděče Všechny druhy rozváděčů mají řadu společných pravidel, podle kterých se konstruují, vyrábějí, instalují, kontrolují a udrţují. Pro některé druhy rozváděčů jsou však předpisy přesněji definované. Cílem následujícího textu je na některé speciální specifikace rozváděčů měřicích, bytových a průmyslových (rozváděčů pro řízení strojů) upozornit. Elektroměrový rozváděč. POZOR Slouţí k měření odebrané elektrické energie koncovými spotřebiteli, a proto vydávají organizace, které jsou drţiteli licence na distribuci a provozování distribuční sítě v rámci své působnosti v souladu s platným zněním předpisu č. 458/2000 Sb. Zákona o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změně některých zákonů technické poţadavky na umístění, provedení a zapojení měřicích souprav u odběratelů a malých výroben připojovaných k distribučním sítím nízkého napětí. V našem regionu je drţitelem licence firma E.ON Distribuce, a.s. a pro její zákazníky je směrodatný dokument - Poţadavky na umístění, provedení a zapojení měřicích souprav u zákazníků a malých výroben připojených k elektrické síti nízkého napětí. DŮLEŽITÉ V úvodu tohoto textu nalezneme jednou z nejdůleţitějších povinností kaţdého zákazníka: Ověření, ţe zamýšlený způsob umístění a zapojení měřicího zařízení je v souladu s ustanovením těchto technických podmínek. Tento projekt je vţdy projednán se zástupcem firmy E.ON Distribuce a.s., a to vţdy před započetím elektroinstalačních prací. Pokud tuto zásadu nedodrţí a umístění, popřípadě zapojení měřicích zařízení je v rozporu s platnými ČSN 3, pak není povinností této firmy osadit rozváděč měřicí soupravou a započít s dodávkou elektřiny. 3 ČSN Česká státní norma. 34

37 Proto je potřeba při montáţi a instalaci elektroměrového rozváděče mít zejména namysli tyto zásady a technické podmínky Hlavní zásady umístění odběratelských rozváděčů Měřicí zařízení se zásadně umisťuje do elektroměrových rozváděčů. Elektroměrová část a podruţný rozváděč musí být konstrukčně i opticky odděleny. Kaţdé odběrné místo musí být měřeno samostatným měřicím zařízením. V bytových domech se elektroměrové rozváděče umisťují přednostně v samostatném poţárně odděleném a neuzamykatelném prostoru nebo na chodbě či na schodišti. Odbočení od hlavního domovního vedení je realizováno pro kaţdé odběrné místo samostatnou odbočkou od hlavního domovního vedení. U rodinných domů, garáţí a rekreačních objektů se elektroměrové rozváděče umisťují vně objektu na trvale veřejně přístupném, neuzamykatelném místě. Pokud bude objekt situován na nepřístupném pozemku, musí být elektroměrový rozváděč umístěn na hranici pozemku do pilíře v oplocení, případně na hranici pozemku v místě veřejně přístupném z vnější strany pozemku. V zahrádkářských a chatových koloniích, v řadových garáţích a podobně je vhodné soustředit elektroměry pro několik odběratelů do jednoho skupinového elektroměrového rozváděče umístěného na veřejně přístupném, neuzamykatelném místě. Pro provozovny, obchody a podobná zařízení se standardně elektroměrové rozváděče umisťují vně objektu na trvale veřejně přístupném místě s přístupností z veřejné strany, případně pro umístění elektroměrových rozváděčů se stanoví individuálně podle charakteru odběrného zařízení, přístupnosti měření a moţného vzniku škod při zásahu do zařízení nepovolanou osobou. Způsob připojení a umístění měření odběru elektřiny u atypických případů určují pracovníci E.ON. Elektroměry se nesmějí montovat do společných skříní nebo výklenků s plynoměry. Otevírání dvířek elektroměrového rozváděče pak musí být umoţněno z vnější přístupné strany pozemku pomocí trnového klíče 6 6 mm s hloubkou otvoru pro trn min. 12 mm. Přede dveřmi rozváděče musí být volný prostor o hloubce minimálně 800 mm s rovnou podlahou nebo definitivně upraveným vodorovným terénem. Střed elektroměru má být ve výšce mm od konečně upravené plochy nebo terénu. V technicky odůvodněných případech (například je-li více elektroměrů nad sebou) mohou být středy elektroměrů ve výši mm od definitivně upravené plochy nebo terénu. Při umístění elektroměrového rozváděče v oplocení, ve zdi nebo v pilíři, mohou být středy elektroměrů a sazbových spínačů níţe neţ 1000 mm. Spodní hrana elektroměrového rozváděče musí být minimálně 600 mm nad úrovní konečně upraveného terénu. (11) Provedení elektroměrových rozváděčů Pro rozvodné soustavy musí být provedeno podle ČSN : o TN-C (přívod), TN-C případně TN-C-S (vývod). o TT přívod i vývod. Třífázové elektroměry musí být připojeny na správný sled fází (L1, L2, L3). Musí splňovat bezpečnostní předpisy dané ČSN, zvláště pak opatření k zajištění ochrany před úrazem elektrickým proudem. Pro připojení odběrného místa smí být pouţit jen elektroměrový rozváděč, který je ve shodě s příslušnými normami, je vybaven dokumentací dle zákona č. 102/ 2001 Sb. a musí být k němu vydáno prohlášení o shodě podle zákona č. 22/1997 Sb. Pro přímé měření je moţné pouţít typizované lisované elektroměrové desky. (11) 35

38 Vybavení elektroměrových rozváděčů V části elektroměrového rozváděče určeného pro osazení měřicího zařízení je povoleno umístit pouze přístroje pro měření spotřeby a pro řízení odběru: Přístroje, které hradí odběratel, a jsou jeho majetkem hlavní jistič před elektroměrem proudový chránič standardně v sítích TT a ve zvláště odůvodněných případech a po předchozím odsouhlasení E.ON i v síti TN jistič sazbového spínače svorkovnice vodičů PEN (pro síť TN), samostatné svorkovnice vodičů PE a N (pro síť TT) svorkovnice pro vodiče HDV měřicí transformátory proudu, zkušební svorkovnice Přístroje, které zajišťuje E.ON a jsou jeho majetkem elektroměr sazbový spínač (přijímač HDO) případně další příslušenství slouţící pro účely obchodního měření Další přístroje pro rozvod za elektroměrem (jako jsou spínací přístroje, pomocná relé a další), musí být instalovány mimo elektroměrový rozváděč, mimo část měření. Je vhodné umístit je do samostatného podruţného rozváděče. Nelze-li jinak, je nutné, ve společném elektroměrovém rozvaděči je prostorově od sebe oddělit. V souladu s ČSN musí elektroměrové rozváděče a měřicí místa odolávat prostředí působícímu v daném prostoru. Pokud při otevřených dveřích otevření nejsou přístupné ţivé části, musí mít po jejich uzavření v normálních prostorách krytí alespoň IP 40 a IP 43 ve venkovních prostorách. Pro venkovní elektroměrové rozváděče však platí, ţe při otevřených dveřích musí mít krytí alespoň IP 20, při zavřených je předepsané krytí IP 44. (11) Zajištění elektroměrového rozváděče proti neoprávněné manipulaci Je v neměřených částech zajištěné předepsanou plombou. V elektroměrovém rozváděči musí být připraveny k zaplombování následující přístroje: Přívod a vývod jističe před elektroměrem, popřípadě i svorkovnice odbočky od hlavního domovního vedení. Přívod a vývod proudového chrániče, pokud je před elektroměrem zapojen. Přívod, vývod a zapnutá poloha jističe sazbového spínače. Svorkovnice vodičů PEN, popřípadě svorkovnice vodičů PE a N. Svorkovnice pro vodiče HDV. U nepřímého měření zkušební svorkovnice a svorkovnice s měřicími transformátory proudu. Ostatní části rozvodů, kudy prochází neměřená instalace. Svorkovnice elektroměru a sazbového spínače (přijímače HDO). (11) 36

39 Standardní vybavení a zapojení elektroměrových rozváděčů Hlavní jistič Umístěný před elektroměrem musí odpovídat ČSN EN anebo ČSN EN a musí mít tyto vlastnosti: Vypínací charakteristika: o B za běţných podmínek o C je-li připojen spotřebič s velkým rozběhovým (záběrným) proudem, po odsouhlasení pracovníkem E.ON o D můţe být povolen v odůvodněných a zcela výjimečných případech. Stejným počtem pólů, jako má elektroměr fází Je nutno respektovat pří osazování tyto zásady: Proudová hodnota jističe před elektroměrem musí být dimenzována podle soudobého příkonu odběrného místa. Jistič musí být umístěn ve svislé poloze tak, aby pohyb ovládací páčky nahoru zajistil zapnutý stav jističe. Pouţíváme normalizované řady proudových hodnot jističů: o Přímé měření 10, 13, 16, 20, 25, 32, 40, 50, 63, 80 A o Nepřímé měření 100,125, 160, 200, 250, 315, 400, 500, 630, 800,1000 A o JE ZAKÁZÁNO pouţití pojistek, pojistkových odpínačů a sdruţených jističů s proudovými chrániči Jistič sazbového spínače Má hodnotu jmenovitého proudu 2A. Musí být umístěn ve svislé poloze tak, aby pohyb ovládací páčky byl nahoru a dolů a páčka byla v zapnuté poloze nahoře. Napájení sazbové cívky elektroměru se standardně připojuje na vstupní pomocnou svorku fáze L1 elektroměru. Není-li vyvedena na elektroměru tato pomocná svorka, je napájení realizováno ze svorky hlavního jističe Zapojení elektroměrového rozváděče Elektroměr musí být připojen na přívodní fáze ve sledu L1, L2, L3 z levé strany. V sítích TN se pro ochranu při poruše (před dotykem neţivých částí) pouţije automatické odpojení od zdroje nadproudovým jisticím prvkem jističem. Při jeho pouţití se rozdělení PEN vodiče na ochranný (PE) a střední (N) vodič provede aţ v podruţném rozváděči. Ve výjimečných případech je moţné pouţití proudového chrániče v neměřené části ER 4, zde poţadavky na provedení ER pak stanovuje odpovědný pracovník E.ON. V sítích TT se pouţije jako základní ochrana před nebezpečným dotykem neţivých částí ER, automatické odpojení od zdroje nadproudovým jisticím prvkem (jističem) a doplňková ochrana se 4 ER Elektroměrový rozvaděč, dále jen ER. 37

40 realizuje pomocí proudového chrániče. U ocelo-plechového rozváděče, je-li pouţita v síti TT ochrana automatickým odpojením od zdroje proudovým chráničem, musí být přívod do proudového chrániče proveden ve dvojité izolaci. Technické podmínky připojení tepelných čerpadel včetně podmínek a poţadavků na umístění a provedení měřicích souprav stanovuje ve stanovisku k ţádosti o připojení odpovědný pracovník E.ON Sazbový spínač (přijímač HDO) Kaţdý dvoutarifní elektroměr má vlastní sazbový spínač (přijímač HDO). Skupinové ovládání více odběrů u nových a rekonstruovaných odběrných míst není povoleno. Jsou-li v systémech s blokováním ohřevu TUV 5, akumulačního nebo přímotopného vytápění vyuţívány k ovládání výkonové stykače, pak jejich ovládací obvod (spínací kontakty sazbového spínače a ovládací cívky daného stykače) bude jištěn jističi o jmenovitém proudu do 2 A, a to pro kaţdý stykač (ovládací obvod) zvlášť Měřicí transformátory proudu Jsou pouţívány pro měření nad 80 A jmenovitého proudu hlavního jističe, kdy je nutné pouţít nepřímé měření. Pouţité měřicí transformátory proudu (MTP) 6 musí: Být schválené k pouţívání na území České republiky a úředně ověřené autorizovaným metrologickým střediskem (úředně schválené). Odpovídat třídě přesnosti 0,5 S. Jmenovitý sekundární proud musí být 5 A. Jmenovitá zátěţ měřicích transformátorů minimálně 10 VA. Volí se proud odpovídající jmenovitému proudu hlavního jističe nebo proud nejbliţší vyšší, který je roven jmenovitému primárnímu proudu měřicích transformátorů a při návrhu se vybere z následující řady: 100, 125, 150, 200, 250, 300, 400, 500, 600, 750, 1000 A. Elektroměr musí být zapojen na zkušební svorkovnici schválenou pro pouţití v E.ON. Svorkovnice musí být namontována tak, aby napěťové propojky po povolení šroubů vlastní vahou rozpojily napěťové obvody. Napěťové obvody nepřímého měření jsou jištěny pouze hlavním jističem. (11) Dimenzování vodičů Pro přímé měření platí Přívod a vývod z elektroměru, včetně propojky svorky středního vodiče elektroměru se svorkovnicí N nebo svorkovnicí PEN a ochranné propojení elektroměru se svorkovnicí PEN, bude proveden plným vodičem Cu o minimálním průřezu 6 mm 2. 5 TUV Teplá uţitková voda. Dále jen TUV 6 Dále v textu se bude pouţívat zkratka MTP 38

41 Do elektroměru lze připojit vodič o maximálním průřezu 16 mm 2. U nových ER se nepřipouští pouţití slaněných vodičů. U stávajících tam, kde jsou pouţity slaněné vodiče, musí být zakončeny lisovacími dutinkami. Obvody sazbového spínače se propojují plným Cu 7 vodičem o průřezu 1,5 mm 2. Ovládací vodiče, kterými je připojená elektroměrová měřicí souprava, musí být trvale a nezaměnitelně označeny návlečkami (viz. tabulky). Přívodní a vývodové vodiče odběratelského rozváděče musí být trvale označené návlečkami s popisem před připojením (viz. tabulky). Barevné značení vodičů (viz. tabulky). Označení ovládacích vodičů Název zařízení Stykač ohřevu teplé užitkové vody Stykač přímotopného vytápění Stykač akumulačního vytápění Stykač tepelného čerpadla Tarif (cívka elektroměru) Označení vodiče TUV PV AKU TC TAR Označení přívodních a vývodových vodičů Název vodiče Přívod do elektroměru Vývod z elektroměru Střední vodič Označení vodiče L1P, L2P, L3P L1, L2, L3 N Barevné značení vodičů Název vodiče Fázový vodič 1. fáze Fázový vodič 2. fáze (L2) Fázový vodič 3. fáze (L3) Společný ochranný a střední vodič (PEN) Ochranný vodič (PE) Střední vodič (N) Barva izolace hnědá černá šedá ţlutozelený ţlutozelený světlemodrý Pro nepřímé měření platí Spojovací vedení lze provést pouze plnými vodiči, a to jednoţilovými izolovanými vodiči uloţenými v trubce (ţlabu) nebo kabelem s příslušným počtem vodičů o daném průřezu. 7 Cu vodič vodič s měděným jádrem 39

42 Vstupní (primární) připojovací svorky MTP se označují P1, P2, svorky výstupní (sekundární) se označují S1, S2. Obvody pro řízení sazby se propojují vodičem Cu stejného průřezu jako napěťové obvody elektroměru. Obvod pro napájení optopřevodníku bude propojen Cu vodičem červené barvy o průřezu 1,5 mm 2. Označování vodičů je stejné jako u přímého měření. Připojování měřicích transformátorů Měřicí okruh do 5 m délky do 20 m délky do 60 m délky Nad 60 m délky Proudové okruhy 2,5 mm 2 Cu 4,0 mm 2 Cu 6,0 mm 2 Cu Projednat s pracovníkem Napěťové okruhy 1,5 mm 2 Cu 2,5 mm 2 Cu 4,0 mm 2 Cu E.ON Označení začátků a konců vodičů (mezi MTP a zkušební svorkovnicí) Vodič Přívod do elektroměru L1, L2, L3 Vývod z elektroměru L1, L2, L3 Napěťové přívody Střední vodič Označení vodiče L1S1, L2S1, L3S1 L1S2, L2S2, L3S2 L1N, L2N, L3N N Hlavní domovní vedení Je elektrické vedení, které začíná na výstupních svorkách v přípojkové skříni, dosahuje aţ k odbočce k poslednímu elektroměru, a je majetkem odběratele. Platí ţe: V budovách s nejvýše třemi odběrateli není nutné HDV 8 (odbočky k elektroměrům lze provést přímo z přípojkové skříně). HDV musí být provedeno v soustavě TN-C co nejkratší cestou takovým způsobem, aby byl ztíţen neoprávněný odběr elektřiny. Provedení HDV musí být vodiči se stejným průřezem po celé délce vedení bez přerušení, s výjimkou odbočení k elektroměrům. HDV musí být provedeno tak, aby jeho výměna byla moţná bez stavebních zásahů. Průřez HDV se dle ČSN a ČSN volí s ohledem na očekávané zatíţení. Jednofázové odbočky k měřicím zařízením (elektroměrům) lze provést u zařízení do soudobého příkonu 5,5 kw. Pro bytové objekty (byty) se provádějí zásadně trojfázové odbočky. Minimální průřezy pro HDV jsou 4 x 10 mm 2 Cu nebo 4 x 16 mm 2 Al Neměřené odběry 8 HDV hlavní domovní vedení. 40

43 Neměřený odběr je moţné provést jen v případech, kde není technicky a ekonomicky moţné odběr řádně měřit měřicím zařízením E.ON a jehoţ celkový instalovaný příkon v odběrném místě nepřesáhne 1 kw a odběr elektřiny je nepatrný anebo provoz výjimečný (například jízdenkové či telefonní automaty, hlásiče, poplachové sirény a podobná zařízení). Odběry trvalého charakteru s výkonem nad 0,2 kw je nutné měřit jako standardní odběrná místa (anténní zesilovače, zesilovací stanice kabelové televize a další). Způsob připojení neměřeného odběru určí odpovědní pracovníci E.ON podle platných zásad Hlavní jistič hodnoty do 6 A (včetně), s vypínací charakteristikou B. V bytových domech, kde je jiţ instalováno měření v odběratelských rozváděčích, se napojení neměřeného odběru přednostně provede z neměřených míst těchto rozváděčů, které musí být uzpůsobeny pro zaplombování. Přitom jistič neměřeného odběru bude umístěn ve společném prostoru s hlavními jističi stávajících elektroměrů. Není-li moţné připojení ze stávajícího odběratelského rozváděče, provede se připojení neměřeného odběru z přípojkové skříně jednotlivých odběrných míst v souladu s příslušnými ČSN. Jistič se v těchto případech umisťuje v samostatné skříni: o Uzavřené typizovaným zámkem. o Zajištěné proti neoprávněné manipulaci plombou. o Umístěné co nejblíţe přípojkové skříni, ze které je napojená. o Je označen zároveň s vývodovými vodiči v přípojkové skříni nápisem Neměřený odběr, číslem odběrného místa a typem tohoto odběru (například hlásič policie, poplachová siréna) Připojení prozatímního odběrného místa Musí být provedeno technicky odpovídajícím elektroměrovým rozváděčem, který bude umístěn vně objektu na trvale veřejně přístupném místě. Délka vedení od místa napojení na distribuční síť k prozatímnímu elektroměrovému rozváděči musí být co nejkratší, nejvíce však 15 metrů při připojení z venkovního vedení a 5 m z kabelového vedení. (Delší vedení lze připojit pouze v odůvodněných případech a po předchozím odsouhlasení odpovědným pracovníkem E.ON). Pro prozatímní zařízení platí Za bezpečnost zodpovídá jeho provozovatel. Přívodní vedení musí být vhodně chráněno proti mechanickému poškození. Prozatímní elektroměrový rozváděč musí být vybaven uzamykatelným hlavním vypínačem ve vypnutém stavu a ten musí být volně přístupný bez pouţití nástroje. Umístění a provedení prozatímního elektroměrového rozváděče musí být takové, aby bylo moţné elektroměr namontovat a provozovat jen ve svislé poloze. Stupeň krytí prozatímního elektroměrového rozváděče musí být nejméně IP 44, jsou-li všechny dveře uzavřeny a je-li vybaven všemi odnímatelnými kryty a ovládacími panely. Elektroměrový prozatímní rozváděč s nainstalovanými zásuvkami musí být vybaven proudovým chráničem, který plní funkci ochrany před nebezpečným dotykem, a jehoţ vybavovací proud nepřesahuje 30 ma. (8) Odběrné zařízení musí mít předřazeno odpovídající jištění. Prozatímní rozváděč je zajištěn proti neoprávněné manipulaci v neměřených částech předepsanou plombou. POZOR Pro prozatímní elektroměrový rozváděč platí, ţe jeho revize nesmí být starší 6 měsíců od data, kdy je prozatímní přípojka zřizována. Je zde povinnost provádět pravidelné revize po uplynutí 6 měsíců, a to 41

44 pro stavební rozváděče, nebo po uplynutí 12 měsíců pro pojízdné převozní prostředky Přepěťové ochrany odběrného zařízení Umisťují se dle těchto zásad: Přednostně se přepěťová ochrana umisťuje do měřené části odběrného zařízení, Umisťovat přepěťové ochrany třídy T1 v neměřené části elektrické instalace objektu je moţné jen tehdy, je-li to nezbytně nutné k realizaci koncepce zón bleskové ochrany. Přepěťová ochrana nesmí být umístěna v ER. Svodič přepětí bude umístěn v samostatné skříni. Ve velmi ojedinělých a odůvodněných případech lze umístit i do přípojkové skříně. Před elektroměrem lze pouţít pouze svodiče přepětí typu T1, které obsahují jiskřiště nebo sériově řazené jiskřiště a varistor doplněné o předřazené pojistky. Nelze osazovat svodiče varistorové nebo paralelně řazené jiskřiště a varistor. Skříň s omezovači přepětí musí být připravena pro zaplombování a musí splňovat předepsané krytí IP 44. Lze pouţít pouze svodiče přepětí, skříně a ER s odpovídajícím schválením pro tento účel a vyhovující zákonu č. 22/1997 Sb. v platném znění a souvisejícím předpisům. (11) Oznamovací povinnost Vzniká při poruše plomb a je nezbytná pro provádění elektroinstalačních a revizních prací. Musí být prokazatelně předem oznámena na Středisko sluţeb zákazníkům (telefonicky, mailem, písemně). Stejným způsobem musí být oznámeno i ukončení prací a porušení plomb při odstraňování havárii přístrojů v neměřeném rozvodu. (11) Požadavky na umístění, provedení a zapojení měřicích souprav u malých výroben připojených k elektrické síti NN Kapitola pojednává o připojení alternativních zdrojů k elektrické sítí NN, tak aby toto připojení bylo v souladu s platnými právními předpisy a ČSN, podle kterých se budují předávací - odběrná místa s měřicím zařízením, zjišťujícím mnoţství dodané nebo odebrané činné nebo jalové elektřiny. Za účelem zajišťování měření elektřiny jsou předávací místa vybavena měřením podle vyhlášky č. 82/2011 Sb. a ve znění pozdějších předpisů. Obecná pravidla platná pro ER pro přístup k měřicímu zařízení za účelem provedení kontroly, odečtu, údrţby, výměny i odebrání měřicího zařízení jsou platná i v tomto případě. Tak jako jsou tato pravidla platná o umístění ER, o zapojení měřicích souprav, o vybavení ER (s poznámkou: U hlavního jističe musí být umístěn výstraţný štítek Pozor zpětný proud nebo Napětí přítomné i při vypnutém hlavním jističi ), pro zapojení elektroměrového rozváděče, pro dimenzování vodičů. Pravidla týkající se hlavního jističe před elektroměrem se liší od předchozích ER. Osadit se zde můţe pouze hlavní jistič odpovídající technickým normám ČSN s vypínací charakteristikou B se stejným počtem pólů, jako má elektroměr fází. Nepřímé měření se provádí na straně nízkého napětí jenom do celkového příkonu 630 kva pouze jednoho transformátoru a převodu MTP do 1000 A/5 A. Měřicí 42

45 transformátory se osadí ve všech třech fázích vţdy za hlavním jističem (schéma č. 10) ve vstupním poli hlavního rozváděče nízkého napětí. V případě připojení více výrobců ze společných přípojnic hlavního rozváděče NN se MTP umístí za hlavním jističem odbočující větve pro jednotlivé výrobce. Všechny kontrolní přístroje výrobce elektrické energie, jako jsou ampérmetry a další měřicí přístroje, musí být vţdy osazeny aţ za MTP pro fakturační měření. Napěťový obvod pro účely obchodního měření se připojí za jističem, přímo z přípojnic jednotlivých fází v místě umístění MTP obchodního měření. PEN vodič se připojí z přípojnice PEN v témţe poli (skříni) hlavního rozváděče. Ostatní napěťové obvody pro potřeby výrobce ve vstupním poli (voltmetry, osvětlení rozváděče, zásuvky) musí být připojeny aţ za MTP obchodního měření. I v tomto případě platí obecné zásady pro spojovací vedení mezi MTP a zkušební svorkovnicí. Zkušební svorkovnice je majetkem dodavatele a musí být instalována v kaţdém elektroměrovém rozváděči, ve kterém je instalováno nepřímé měření, kde je poţadována výměna nebo kontrola měřicích přístrojů během provozu a kde je nutno dodrţet podmínku nepřerušení odběru. Zkušební svorkovnice se montují vţdy ve vodorovné poloze tak, aby napěťové spojky (klemy) v poloze rozpojení spadly vlastní vahou dolů. Je samozřejmé a základní pravidlo, ţe kaţdý ER je zajištěn proti neoprávněné manipulaci! U průběhového měření elektřiny s dálkovým přenosem údajů u předávacích míst s měřením typu A (dle vyhlášky 82/2011) je zapotřebí zajistit telekomunikační připojení pro přenos naměřených hodnot. (11) Závěrem DŮLEŽITÉ Příprava kaţdého projektu, kaţdé stavby je náročná a přitom velmi důleţitá. Kaţdé rozhodnutí v průběhu této části projektu můţe přinést ve svých důsledcích velké finanční náklady. Z tohoto důvodu je důleţité, abychom byli připraveni na všechna alternativní řešení a nic neopomenuli. Proto není od věci důkladné prostudování technických poţadavků distribučních firem na připojení k jejich elektrické síti. Tyto texty v plném znění nalezneme na těchto webových stránkách: E.on Distribuce a.s. PREdistribuce, a.s. ČEZ Distribuce, a. s

46 Elektroměrový rozváděč připravený podle požadavků firmy E.ON a.s. Elektroměrový rozváděč připravený podle požadavků firmy PRE a.s. 44

47 Základní typová schémata elektroměrových rozváděčů Schéma zapojení měření s jednofázovým jednosazbovým elektroměrem Schéma zapojení měření s třífázovým jednosazbovým elektroměrem Schéma zapojení měření s třífázovým jednosazbovým elektroměrem. Použití v sítích TT. Ochrana samočinným odpojením od zdroje použitím proudového chrániče. 45

48 Schéma zapojení měření s jednofázovým elektroměrem a jednopovelovým přijímačem HDO Schéma zapojení měření s třífázovým dvousazbovým elektroměre a jednopovelovým přijímačem HDO 46

49 Schéma zapojení měření s třífázovým dvousazbovým elektroměrem a jednopovelovým přijímačem HDO. Použití v sítích TT. Ochrana samočinným odpojením od zdroje použitím proudového chrániče Schéma zapojení měření s třífázovým dvousazbovým elektroměr a třípovelovým přijímačem HDO pro blokování přímotopného vytápění a ohřívačů TUV. 47

50 Schéma zapojení měření s třífázovým dvousazbovým elektroměrem a třípovelovým přijímačem HDO pro vytápění tepelným čerpadlem a blokováním přímotopného vytápění a ohřívačů TUV Schéma zapojení měření s třífázovým dvousazbovým elektroměrem a třípovelovým přijímačem HDO s blokováním přímotopného vytápění a ohřívačů TUV a pro vytápění tepelnými čerpadlem u odběratelů kategorie C. 48

51 Schéma zapojení nepřímého třífázového měření proudu nad 80 A třífázovým elektroměrem a spínačem sazby. 49

52 Komentář V provozním stavu měřicího zařízení jsou dotaţeny tmavě vyznačené šrouby, to znamená, ţe jsou vodivě propojeny svorky vodičů 3-4, 7-8, Musí být povoleny proudové šrouby vodičů 2, 6 a 10. Při dotaţení je proudový obvod přerušen (obvod je zkratován v manipulační svorkovnici) a elektroměrem neprotéká ţádný proud. U napěťových svorek 1, 5, 9, 13 musí dojít k propojení všech šroubů pohyblivým propojovacím páskem, aby bylo zajištěno napětí na svorkách elektroměru. Při zapojení (vysunutí) pásku dojde k propojení napěťového obvodu elektroměru a elektroměr je bez napětí. (11) Příklad zapojení jednosazbového elektroměru ve vícebytovém domě. Ochrana samočinným odpojením od zdroje použitím jističe. Použití v síti TN. 50

53 Poznámka V případě montáţe měřidel v provedení třídy ochrany I je nutné připojit ochranný vodič. (11) Příklad zapojení dvojsazbových elektroměrů ve vícebytovém domě. Ochrana samočinným odpojením od zdroje použitím proudového chrániče. Použití v síti TT. 51

54 Poznámka V případě montáţe měřidel v provedení třídy ochrany I je nutné připojit ochranný vodič. (11) 52

55 Kontrolní otázky KONTRLONÍ OTÁZKY Otázka 1: Kdo vydává technické poţadavky na umístění, provedení a zapojení měřicích souprav u odběratelů a malých výroben připojovaných k distribučním sítím nízkého napětí. Odpověď 1: Technické poţadavky vydávají organizace, které jsou drţiteli licence na distribuci a provozování distribuční sítě v rámci své působnosti v souladu s platným zněním předpisu č. 458/2000 Sb. Zákona o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změně některých zákonů technické poţadavky na umístění, provedení a zapojení měřicích souprav u odběratelů a malých výroben připojovaných k distribučním sítím nízkého napětí. Otázka 2: Co musí splnit ţadatel o zřízení odběrného místa, o osazení ER měřicími přístroji a započetí s dodávkou elektrické energie. Odpověď 2: Konzultovat a ověřit si s pověřeným pracovníkem patřičné distribuční firmy, ţe zamýšlený způsob umístění a zapojení měřicího zařízení je v souladu s ustanovením technických podmínek pro toto připojení a to vţdy před započetím elektroinstalačních prací. Pokud tuto zásadu nedodrţí a umístění, popřípadě zapojení měřicích zařízení je v rozporu s platnými ČSN, pak není povinností této firmy osadit rozváděč měřicí soupravou a započít s dodávkou elektřiny. Otázka 3: Kde naleznete plné znění technických podmínek na umístění, provedení a zapojení měřicích souprav u zákazníků a malých výroben připojených k elektrické síti nízkého napětí. Odpověď 3: Tyto texty v plném znění jsou dány k dispozici na zákaznických centrech nebo je naleznete na těchto webových stránkách těchto distribučních firem: E.ON Distribuce a.s. PREdistribuce, a.s. ČEZ Distribuce, a. s. Otázka 4: Můţete popsat, jaké informace v těchto dokumentech (od firmy E.on a.s.) naleznete? Odpověď 4: V této příručce naleznete kapitoly týkající se: hlavních zásad umístění odběratelských rozváděčů, provedení elektroměrových rozváděčů, vybavení elektroměrových rozváděčů, zajištění elektroměrového rozváděče proti neoprávněné manipulaci, dimenzováním Vodičů, oznamovací povinnosti, poţadavků na umístění, provedení a zapojení měřicích souprav u malých výroben připojených k elektrické síti NN, základních typových schémat elektroměrových rozváděčů. Otázka 5: Vyjmenujte co nejvíce hlavních zásad pro umístění odběratelských rozváděčů? Odpověď 5: Hlavní zásady umístění odběratelských rozváděčů: Měřicí zařízení se zásadně umisťuje do elektroměrových rozváděčů. Elektroměrová část a podruţný rozváděč musí být konstrukčně i opticky odděleny. Kaţdé odběrné místo musí být měřeno samostatným měřicím zařízením. V bytových domech se elektroměrové rozváděče umisťují přednostně v samostatném poţárně odděleném a neuzamykatelném prostoru nebo na chodbě či na schodišti. Odbočení od hlavního domovního vedení je realizováno pro kaţdé odběrné místo samostatnou odbočkou od hlavního 53

56 domovního vedení. U rodinných domů, garáţí a rekreačních objektů se elektroměrové rozváděče umisťují vně objektu na trvale veřejně přístupném, neuzamykatelném místě. Pokud bude objekt situován na nepřístupném pozemku, musí být elektroměrový rozváděč umístěn na hranici pozemku do pilíře v oplocení, případně na hranici pozemku v místě veřejně přístupném z vnější strany pozemku. V zahrádkářských a chatových koloniích, v řadových garáţích a podobně je vhodné soustředit elektroměry pro několik odběratelů do jednoho skupinového elektroměrového rozváděče umístěného na veřejně přístupném, neuzamykatelném místě. Pro provozovny, obchody a podobná zařízení se standardně elektroměrové rozváděče umisťují vně objektu na trvale veřejně přístupném místě s přístupností z veřejné strany, případně pro umístění elektroměrových rozváděčů se stanoví individuálně podle charakteru odběrného zařízení, přístupnosti měření a moţného vzniku škod při zásahu do zařízení nepovolanou osobou. Způsob připojení a umístění měření odběru elektřiny u atypických případů určují pracovníci E.ON. Elektroměry se nesmějí montovat do společných skříní nebo výklenků s plynoměry. Otevírání dvířek elektroměrového rozváděče pak musí být umoţněno z vnější přístupné strany pozemku pomocí trnového klíče 6 6 mm s hloubkou otvoru pro trn min. 12 mm. Přede dveřmi rozváděče musí být volný prostor o hloubce minimálně 800 mm s rovnou podlahou nebo definitivně upraveným vodorovným terénem. Střed elektroměru má být ve výšce mm od konečně upravené plochy nebo terénu. V technicky odůvodněných případech (například je-li více elektroměrů nad sebou) mohou být středy elektroměrů ve výši mm od definitivně upravené plochy nebo terénu. Při umístění elektroměrového rozváděče v oplocení, ve zdi nebo v pilíři, mohou být středy elektroměrů a sazbových spínačů níţe neţ 1000 mm. Spodní hrana elektroměrového rozváděče musí být minimálně 600 mm nad úrovní konečně upraveného terénu. 54

57 2.4. Bytové rozváděče Jsou univerzální skříně různých velikostí vyrobené z plastů nebo oceloplechové s patřičnou povrchovou úpravou, které jsou osazeny přístroji nutnými k provozu rodinného domu nebo bytu. Slouţí k ovládání a jištění jednotlivých elektroinstalačních rozvodů (obvody světelné a zásuvkové, obvod automatické pračky, myčky, elektrické trouby, obvod elektrické varné desky, obvod třífázové zásuvky, elektrického ohřívače vody a další). Pro výstavbu bytových a občanských objektů pouţíváme typově zkoušené nebo částečně typově zkoušené rozváděče s typizovanou nebo volitelnou náplní. POZNÁMKA Typově zkoušený rozváděč NN je rozváděč NN, který získal certifikát o úspěšném absolvování typové zkoušky, přitom bylo prokázáno, ţe odpovídá normě ČSN EN , nebo rozvaděč NN odpovídající stanovenému typu nebo sestavě bez odchylek od typového provedení, které by mohly mít podstatný vliv na jeho vlastnosti. Částečně typově zkoušený rozváděč NN obsahuje jak uspořádání zařízení rozváděčů typově zkoušená, tak i typově nezkoušená, za předpokladu, ţe uspořádání typově nezkoušená jsou odvozena například výpočtem od uspořádání typově zkoušených, která vyhověla příslušným zkouškám. (5) DŮLEŽITÉ Běţné rozváděče pro instalaci v budovách jsou určeny do suchého prostředí. Takový bytový rozváděč musí mít v normálním prostoru při uzavřených i otevřených dveřích krytí nejméně IP 20, tedy i při otevřených dveřích musí být umoţněna jeho obsluha osobám bez elektrotechnické kvalifikace. V případech, kdy jsou podmínky prostředí pro instalaci rozváděče náročnější, můţeme vybrat z nabídky trhu takový typ bytového rozváděče, který bude našim poţadavkům na bezpečnost (krytí) odpovídat. V nabídce výrobců bez problémů nalezneme rozváděče, které mají při zavřených dveřích krytí aţ IP67. Rozváděče se vyrábějí v provedení, které umoţní jejich montáţ: Do zdi v tomto případě jsou kabely umístěné ve stavebních konstrukcích (pod omítkou, v dutinách sádrokartonových stěn atd.). Na stěnu kabely jsou vedeny na povrchu stěn v elektroinstalačních ţlabech, elektroinstalačních lištách nebo trubkách. Jejich provedení umoţňuje montáţ přístrojů od různých výrobců a nejčastěji zde nalezneme: hlavní vypínač nebo jistič jistící přístroje, jističe, pojistky, nadproudové ochrany ochranné můstky PEN, PE nebo N fázové nebo ochranné svorkovnice signalizační nebo ovládací přístroje zvonkový transformátor síťový DC zdroj pro domácí telefony atd a 2. stupeň přepěťové ochrany spínací hodiny pro ovládání topení ovládací a napájecí přístroje inteligentních instalací. 55

58 Ty se montují do rozváděčů na nosné lišty. Přístroje jsou v modulárním provedení a pro jejich rychlou a jednoduchou montáţ se v současnosti výhradně vyuţívá takzvaná DIN-lišta (TS35). Rozměr 1 modul na DIN-liště odpovídá 17,5 mm šířky. Výrobci často v propagačních materiálech pouţívají rozdělení rozváděčů podle velikosti. Jako měřítko jejich velikosti zde pouţívají počet modulů, kterými je rozváděč moţné osadit. Toto dělení je neoficiální a v normách je nenalezneme. Označení (dělení) rozváděčů podle velikosti: rozváděč velikost nad 12 modulů rozvodnice velikost do 12 modulů kryt jističů velikost 1 4 moduly. Podružné rozváděče, další název rozváděče, který se v budovách pouţívá. Jsou to často skříně pro montáţ na povrch, které obsahují několik jističů a proudových chráničů a na jejich krytu jsou přímo namontovány jednofázové i třífázové zásuvky Požadavky na umístění bytového rozváděče Umísťujeme uvnitř bytového objektu, nejčastěji na chodbě za vstupními dveřmi objektu. Střed rozváděče bývá ve výšce mm nad konečnou podlahou chodby. V panelových domech se převáţně montují bytové rozvodnice z plastů. Umísťují se uvnitř bytů za vstupními dveřmi tak, aby jejich spodní hrana byla výše neţ mm nad konečnou podlahou bytu. Elektrorozvodná jádra jsou učena převáţně pro panelovou výstavbu obytných objektů. Základem jádra je plastová nebo ocelová konstrukce na výšku podlaţí, kterou prochází silové a sdělovací stoupací vedení. Před bytovým rozváděčem musí být volný manipulační prostor o hloubce minimálně 800 mm.(5) Bytový rozváděč Moeller KLv 1/14-F 56

59 Schéma bytového rozváděče Moeller KLv 1/14-F Mechanické uspořádání přístrojů rozváděče Moeller KLv 1/14-F Zkratky použité ve schématech BR bytový rozváděč HDO přijímač HDO (časový spínač) HV hlavní vypínač PEN společný ochranný a střední vodič N střední vodič (svorkovnice) SHP svorka hlavního pospojování J jističe L1, L2, L3 přívod z elektroměrového rozváděče PCH proudový chránič ST TUV stykač ohřevu teplé uţitkové vody PE ochranný vodič (svorkovnice) S svítidla Z zásuvky BOJLER ohřev TUV (teplé uţitkové vody). 57

60 Základní typová schémata bytových rozváděčů Bytový rozváděč jednofázový v síti TN-C-S Ochrana automatickým odpojením od zdroje s pouţitím jističe. Bytový rozváděč jednofázový s použitím proudového chrániče v síti TN-C-S Ochrana automatickým odpojením od zdroje s pouţitím proudového chrániče. 58

61 Bytový rozváděč třífázový v síti TN-C-S Ochrana automatickým odpojením od zdroje s pouţitím jističe. Bytový rozváděč třífázový v síti TN-S Ochrana automatickým odpojením od zdroje s pouţitím jističe. 59

62 Bytový rozváděč třífázový v síti TT Ochrana automatickým odpojením od zdroje s pouţitím jističe. Bytový rozváděč třífázový s použitím proudového chrániče v síti TN-C Ochrana automatickým odpojením od zdroje s pouţitím proudového chrániče. Bytový rozváděč třífázový s použitím proudového chrániče v síti TN S 60

63 Ochrana automatickým odpojením od zdroje s pouţitím proudového chrániče. Bytový rozváděč třífázový s použitím proudového chrániče v síti TT Ochrana automatickým odpojením od zdroje s pouţitím proudového chrániče. Bytový rozváděč, dálkové spínání stykače pomocí HDO umístěného v elektroměrovém rozváděči v síti TN-S 61

64 Ochrana automatickým odpojením od zdroje s pouţitím jističe. Bytový rozváděč, dálkové spínání stykače pomocí HDO umístěného v elektroměrovém rozváděči v síti TN-C-S Ochrana automatickým odpojením od zdroje s pouţitím jističe. Bytový rozváděč, dálkové spínání stykače pomocí HDO umístěného v elektroměrovém rozváděči v síti TT Ochrana automatickým odpojením od zdroje s pouţitím jističe. 62

65 63

66 Kontrolní otázky KONTORLNÍ OTÁZKY Otázka 1: Jaké formální poţadavky jsou kladené na bytové rozvaděče, aby mohli slouţit v domovních instalacích. Odpověď 1: Musí splňovat platná ustanovení zákona č. 22/1997 Sb., O technických poţadavcích na výrobky a o změně a doplnění některých zákonů a platná ustanovení Nařízení vlády 17/2003 Sb., kterým se stanoví technické poţadavky na elektrická zařízení nízkého napětí. Musí být výrobcem vyrobeny ve shodě s harmonizovanými českými normami (zkoušené nebo částečně typově zkoušené rozváděče s typizovanou nebo volitelnou náplní) a vydáno ES prohlášení o shodě a označeny příslušnou značkou CE. Otázka 2: Jakým způsobem můţete provádět montáţ bytového rozvaděče? Odpověď 2: Bytový rozvaděč je instalován, tak jak to umoţňuje jeho konstrukce buď do zdi nebo na zeď. Otázka 3: Které elektrotechnické přístroje nejčastěji naleznete namontovány v bytových rozváděčích? Odpověď 3: Provedení bytových rozváděčů umoţňuje montáţ přístrojů od různých výrobců a nejčastěji zde nalezneme: hlavní vypínač nebo jistič jistící přístroje, jističe, pojistky, nadproudové ochrany ochranné můstky PEN, PE nebo N fázové nebo ochranné svorkovnice signalizační nebo ovládací přístroje zvonkový transformátor síťový DC zdroj pro domácí telefony a 2. stupeň přepěťové ochrany spínací hodiny pro ovládání topení ovládací a napájecí přístroje inteligentních instalací Otázka 4: Vysvětlete: Modulární provedení přístrojů. Odpověď 4: Jedná se o provedení přístrojů určené pro montáţ do rozvaděčů. Je-li velikost přístroje 1 modul, pak je jeho šířka 17,5 mm. Otázka 5: Za jakým účelem se pouţívá v bytových rozváděčích takzvaná DIN-lišta? Odpověď 5: DIN-lišta (TS 35) se pouţívá pro jednoduchou montáţ přístrojů do rozváděčů a to zejména přístrojů modulárních. 64

67 2.5. Průmyslové rozváděče DŮLEŽITÉ Pouţívají se pro rozvod elektrické energie nízkého napětí v průmyslových objektech, elektrických rozvodnách a jiných zařízeních. Rozváděče jsou vyráběny na základě přesné specifikace dodané zákazníkem. Průmyslový rozvaděč. Velikost a zaměření jednotlivých rozváděčů je různá, proto vyplynula nutnost rozdělit větší celky na jednotlivé skupiny a díly. Definice těchto částí nám umoţňuje dobrou orientaci v zařízení při práci s nimi Základní části rozváděčů Hlavní obvod (rozváděče) všechny vodivé části rozváděče zařazené do obvodu, který je určen k přenosu elektrické energie. Řídicí a pomocný obvod (rozváděče) všechny vodivé části rozváděče zařazené do obvodu (jiného neţ hlavního), určené pro ovládání, měření, signalizaci, regulaci. Přípojnice vodič o malé impedanci, ke kterému můţe být samostatně připojeno několik elektrických obvodů. Hlavní přípojnice přípojnice, ke které můţe být připojena jedna nebo několik distribučních přípojnic anebo přívodních a vývodních jednotek. Distribuční přípojnice přípojnice, patřící do jednoho pole, která je připojena k hlavní přípojnici a ze které jsou napájeny vývodní jednotky. 65

68 Konstrukční jednotky rozváděčů Pole svisle oddělená konstrukční jednotka rozváděče. Oddíl vodorovně oddělená konstrukční jednotka v rámci jednoho pole. Prostor uzavřené pole nebo uzavřený oddíl s výjimkou otvorů pro vzájemné propojení, ovládání nebo ventilaci. Přepravní jednotka část rozváděče nebo úplný rozváděč vhodný pro přepravu bez demontáţe. Odnímatelná část část, která můţe být z rozváděče úplně vyjmuta a znovu vrácena na své místo, i kdyţ obvod, k němuţ je připojena, můţe být pod napětím. Výsuvná část odnímatelná část, která můţe být přesunuta z pracovní polohy do odpojené polohy a do zkušební polohy, pokud existuje, přičemţ zůstává mechanicky spojena s rozváděčem. Krytí část poskytující ochranu zařízení proti některým vnějším vlivům a ochranu před nebezpečným dotykem do krytí nejméně IP2X ze všech stran. Kryt část vnějšího krytí rozváděče Rozváděč se může skládat z jednotek, jako jsou přípojnicové rozvodné jednotky s odbočovacími zařízeními nebo bez nich; jednotky pro změnu sledu fází, rozšiřovací nástavce, jednotky pro připojení pohyblivých přívodů, napájení a adaptéry; odbočovací jednotky. (5) Rozváděče pro řízení strojů DŮLEŽITÉ Jsou nejčastěji mechanicky odolné kovové skříně, osazené nejenom modulárními přístroji na DIN lištách, ale umoţňují i montáţ dalších rozměrově nevyhraněných přístrojů. Samotné skříně jsou sice univerzální, ale obsah je vţdy individuální, navrţený přesně podle potřeb ovládaného stroje nebo technologického zařízení. Mohou být určeny pro umístění nejen v prostorách s prostředím normálním, ale i například ve venkovním prostředí, v prostředí s nebezpečím výbuchu (chemické výrobny) nebo v prostorách vlhkých (stáčírny nápojů). Jejich skříně se konstruují se zvýšenou odolností a zvýšeným krytím. Často jsou samostatně stojící v prostorech, kde mohou být mechanicky poškozené a jejich konstrukce musí umoţnit umístit propojovací kabely tak, aby byly i ony chráněny před případným poškozením. POZNÁMKA Dveře rozváděčů často slouţí jako řídící panely a jsou zde zabudované ovládače, kontrolky, displeje řídicích přístrojů. Protoţe tyto rozváděče jsou určeny do prostor nepřístupných laikům, nemají zpravidla za dveřmi krycí panely. Po otevření dveří jsou sice přímo přístupné přístroje a svorkovnice, ale zároveň se zpravidla při otevření dveří vypne hlavní vypínač stroje. 66

69 DŮLEŽITÉ Ovládací pulty a panely jsou určeny pro řídicí a kontrolní systémy výrobních linek, velínů a monitorovacích pracovišť. Jsou vyráběny na zakázku dle ergonomických poţadavků, a to jak pro stojící, tak pro sedící obsluhu. Pultový rozváděč. 67

70 Kontrolní otázky KONTRLONÍ OTÁZKY Otázka 1: Jak byste charakterizovali průmyslové rozvaděče? Odpověď 1: Průmyslové rozváděče se pouţívají pro rozvod elektrické energie nízkého napětí v průmyslových objektech, elektrických rozvodnách a jiných zařízeních. Rozváděče jsou vyráběny na základě přesné specifikace dodané zákazníkem Otázka 2: Čím jsou specifické rozváděče pro řízení strojů? Odpověď 2: Tyto rozváděče jsou nejčastěji mechanicky odolné kovové skříně, osazené nejenom modulárními přístroji na DIN lištách, ale umoţňují i montáţ dalších rozměrově nevyhraněných přístrojů. Kdy dveře rozváděčů často slouţí jako řídící panely a jsou zde zabudované ovládače, kontrolky, displeje řídicích přístrojů. Samotné skříně jsou sice univerzální, ale obsah je vţdy individuální, navrţený přesně podle potřeb ovládaného stroje nebo technologického zařízení. Otázka 3: Pro řízení strojů, výrobních linek se pouţívá speciální rozvaděč, který je přímo za tímto účelem konstruovaný. Jeho ovládací prvky jsou umístěny tak, aby obsluze umoţnily přehledné a pohodlné ovládání. Víte, jak se takový rozváděč označuje? Odpověď 3: Rozváděč určený pro řízení strojů, výrobních linek, který je většinou ergonomicky uzpůsoben obsluze, označujeme jako ovládací pult. Otázka 4: Jak byste definovali část rozvaděče, kterou nazýváme přípojnicí? Odpověď 4: Přípojnice je vodič o malé impedanci, ke kterému můţe být samostatně připojeno několik elektrických obvodů. Otázka 5: Jaký je rozdíl mezi konstrukčními jednotkami rozváděčů: krytem a krytím. Opověď 5: Krytím rozumíme část rozváděče poskytující ochranu zařízení proti některým vnějším vlivům a ochranu před nebezpečným dotykem ze všech stran. Krytem označujeme část vnějšího krytí rozvaděče. 68

71 3. Výroba rozváděčů Pro montáţ rozváděče bude potřeba projektová dokumentace, její technická, lépe řečeno výrobní část. Prvními dokumenty, nutnými pro práci, je rozpiska materiálu a výkres rozváděče. S jejich pomocí se vyrobí a osadí rozváděčová skříň. V dnešní době není nutné začínat s výrobou rozváděčové skříně v zámečnické dílně, ale můţeme vyuţít nabídky elektroinstalačního materiálu. Zde se jistě nalezne rozváděčová skříň (včetně jejího příslušenství), která bude odpovídat poţadavkům zákazníka. Je velmi mnoho erudovaných výrobců (jako jsou ABB, CREDO elektro, DCK Holoubkov, EATON elektrotechnika, ELCON, ELPLAST, EMCOS, HAGER, Hensel, Kromexim, Legrand, N.G. Elektro, OEZ, Rittal, SEZ, Schmachtl, Schneider Electric), kteří takové zboţí nabízejí. Loga výrobců rozváděčů. V nabídce trhu nalezneme všechny moţné druhy rozváděčů - rozvodnice, rozváděče bytové, rozváděče skříně. Ty mohou být v provedení plastovém, oceloplechovém, nebo mohou splňovat podmínky pro montáţ v prostorách prašných nebo naopak prostorách vlhkých. Po posouzení všech poţadavků na rozváděčovou skříň se musí určit, zda zvolená alternativa splňuje podmínky daného projektu. Univerzálnost takových skříní si můţeme dokázat na řadové rozváděčové skříni DistriBox, nesoucí označení QA od firmy OEZ s.r.o. Letohrad. Tato se vyrábí ve dvou provedeních s uvedenými základními parametry v následující tabulce. Parametry ŘADOVÉ ROZVáDĚČOVÉ skříně DistriBox (QA) Parametry Typ QA40 QA55 Pro obvody do jmenovitého napětí 1000 V AC, 1500 V DC Krytí IP40 IP55 Materiál těsnění na vzduchu expandovaný polyuretan 69

72 Zatíţitelnost skeletu Zatíţitelnost dveří Stupeň ochrany před vnějšími mechanickými nárazy Místo pouţití Nadmořská výška 600 kg 55 kg IK10 Vnitřní Pro venkovní pouţití doporučujeme konzultaci s výrobcem do 1000 m Okolní teplota C Normy ČSN EN 62208, ČSN EN Montáž rozváděčové skříně Stavebnicový systém této řadové skříně dokládá její univerzální vyuţití. V základní nabídce naleznete pouze ty části skříně, které jsou pro její montáţ nepostradatelné, a ostatní části je nutné doobjednat podle dané montáţní situace. Hlavní nosnou částí takové skříně je skelet, k němu jsou připevněny nejen ostatní kryty, ale i přístrojové lišty a montáţní panely pro elektrické přístroje. Následující brázek je zobrazením hlavních dílů jednodílné skříně. Významným rysem této skříně je moţnost seskupování těchto jednotlivých dílů do větších celků, kdy v případě nutnosti vyuţijeme pomoci dalšího příslušenství. Zde se jedná hlavně o přechodové, případně rohové pole, která umoţňují přiřadit a spojit jednotlivé díly do ţádaného tvaru skříně. Na následujících obrázcích je zobrazen půdorys takové skříně. Modulárnost skříně potvrzují i systémy přípojnic, které umoţňují pohodlné propojení řady jednotlivých skříní. Spojování jednotlivých dílů se provádí pomocí spojovacího materiálu. Nejčastěji pouţíváme šrouby a matice, doplněné o vhodné podloţky. Pro jednoduchost montáţe a kvalitní spoj se také pouţívají samořezné šrouby. Tento spojovací materiál zajišťuje malý přechodový odpor mezi kovovými díly skříně, neţivými částmi skeletu BOZP při montáži rozváděčové skříně Při montáţi postupujeme podle návodu výrobce skříně, přitom pouţíváme ruční nářadí (kladiva, stranové klíče, očkové klíče, trubkové klíče, středící trny, závitníky, vratidla, nůţky na plech, děrovadla a mnoho dalších nástrojů). Ruční nářadí můţe být doplněno o mechanizované nářadí poháněné vzduchem nebo elektrickým proudem (například vrtačky, utahováky, závitořezy, šroubováky). Nástroje se musí vţdy pouţívat v souladu s pravidly BOZP a je nutné mít na paměti, ţe takové nářadí musí být v dobrém stavu, nepoškozené a musí se pravidelně kontrolovat a zkoušet (případně revidovat dle ČSN). Tedy nikdy nepřetěţujeme a nepouţíváme nevhodné a poškozené nářadí, to vede pouze k úrazu. 70

73 Skříň DistriBox (QA) a její základní díly 71

74 Půdorys možné sestavy za použití přechodových dílů skříně 72

75 Příslušenství rozváděčových skříní QA Zadní montážní lišta. Lišty pro čelní nebo boční montáž. Montážní panel. Posuvný držák přístrojových lišt. Přístrojová lišta. Způsob připevnění modulárních přístrojů na DIN lišty. 73

76 Systémy přípojnic Připevnění přípojnic pomocí držáků Delta. Připevnění přípojnic pomocí podpůrných izolátorů. Spojení jednotlivých přípojnic a připevnění držáků Delta. Spojení jednotlivých přípojnic a připevnění držáků Delta. 74

77 3.2. Zapojování přístrojů v rozváděčové skříni V této fázi, kdy je skříň smontována, osazena přístroji a jsou namontovány hlavní přípojnice, začíná se s propojováním jednotlivých přístrojů. Obecně lze říci, ţe pro tuto práci se pouţívají vodiče holé (sběrnice, systémy přípojnic) nebo izolované (plné nebo slaněné). Jejich průřez volíme podle zásad o dimenzování vodičů a jsou vybírány z této řady. Normalizované průřezy vodičů Nejčastější použití Průřezy vodičů [mm 2 ] Slaboproudé rozvody, šňůry 0,35; 0,5; 0,75; 1 Nejběžnější vodiče užívané v elektroinstalaci 1,5; 2,5; 4; 6; 10; 16 Rozvody sítě, napájení 25; 35; 50; 70; 95; 120; 150; 185; 240; 300;. POZOR Barevné značení vodičů se řídí dle ČSN EN edice 2. a platí: Pro označení vodičů jsou dovoleny následující barvy: černá, hnědá, červená, oranţová, ţlutá, zelená, modrá, fialová, šedá, bílá, růţová, tyrkysová. Označení barvou se musí provádět u konců (zakončení) vodiče, přednostně však po jeho celé délce, a to buď barvou izolace, nebo barevnými značkami (markery), kromě holých vodičů, kde barevné označení musí být u konce vodičů a u připojovacích bodů. Barevné označení nebo barevné značky (markery) nejsou poţadovány pro: o Koncentrické vodiče kabelů. o Kovové stínění nebo armování kabelů, jsou-li pouţité jako ochranné vodiče. o Holé vodiče, kde trvalá identifikace není proveditelná. o Cizí vodivé části pouţité jako ochranný vodič. o Neţivé části pouţité jako ochranný vodič. Doplňkové označení, například písmeno-číslicové, se připouští za předpokladu, ţe barevná identifikace zůstane jednoznačná. Barevné značení holých vodičů Holý vodič střídavý proud Barva Fáze L1 oranţová s jedním černým (krajní vodič) prouţkem L2 oranţová se dvěma černými prouţky L3 oranţová se třemi černými prouţky Zemnicí (ochranný vodič) vodiče PE zelenoţlutý ochranného pospojování Nulový (střední vodič) N světlemodrý Barva Barevné značení izolovaných vodičů AC proud 75

78 Izolovaný vodič střídavý proud Fáze (krajní vodič) Zemnicí (ochranný vodič) vodiče ochranného pospojování Nulový (střední vodič) Vodič PEN L PE N Barva černý (stále napájený obvod) nebo hnědý (dočasně napájený obvod, např. za vypínačem) zelenoţlutý světlemodrý PEN zelenou a ţlutou po celé jejich délce a s doplňkovým značením modrou na koncích vodiče; nebo modrou po celé jejich délce a s doplňkovým značením zelená a ţlutá na koncích vodiče. Barva Barevné značení izolovaných vodičů DC proud Izolovaný vodič stejnosměrný proud Kladný pól Záporný pól Ochranný Střední (neutrální) Barva červený tmavomodrý zelenoţlutý světlemodrý Barva 76

79 Značení vodičů. Vodiče jsou ukládány do kabelových kanálů (ty mohou být s příchytkami), nebo jsou vyvazovány do svazků pomocí vyvazovacích pásků případně spon. Pro připojování vodičů platí, ţe pro dobré dotaţení svorky v ní mohou být maximálně dva vodiče. Při pouţití slaněných vodičů je třeba jejich konce opatřit lisovací dutinkou. Při odizolování vodičů dbáme, abychom odstranili jenom potřebnou délku izolace tak, aby holý vodič byl spolehlivě a vodivě přichycen ve svorce (v dutince) a přitom z ní odizolovaná část nevyčnívala. Také při odizolování dáváme pozor na to, abychom při odstraňování izolace nepoškodili jádro vodiče. Je-li toto po obvodě naříznuté odizolovacím nástrojem, velice to sniţuje jeho mechanickou odolnost a vodič se můţe ulomit, zejména jedná-li se vodič hliníkový (v minulosti se doporučovalo u hliníkových vodičů odstraňovat izolaci noţem tak, jako kdybychom ořezávali tuţku). Při rozvádění vodičů k jednotlivým přístrojům je nutné tyto ohýbat, ale ohyby nesmějí být tak prudké, aby se mechanicky poškodil průřez jádra (při velkém ohybu se průřez zmenší a v jádře při ohýbání vznikají trhlinky). Navíc musíme mít na zřeteli, ţe nástroje, které budeme při ohýbání svazku nebo vodičů pouţívat, mohou poškodit jejich izolaci. Tu mohou také poškodit ostré hrany součástí rozváděče vyrobené z plechu. Taková místa se musí eliminovat, například vloţením ochranných lemů. Svazky vodiče je moţné upevnit v rozváděči pomocí různých drţáků (kabelová sedla, samolepící/šroubovací drţák kabelů, kabelových příchytek) tak, aby se omezilo jejich mechanické namáhání. Svazek vodičů lze proti poškození chránit například spirálovou buţírkou (například přechod rozváděč dveře rozváděče). Ty se vyrábějí v různých průměrech a dají se namotat na svazek dodatečně BOZP při zapojování přístrojů Při propojování svorek pouţíváme nástroje, které mohou při nevhodném pouţití poškodit vodiče, proto si musíme uvědomit, jak lehce by nám mohly způsobit zranění. Abychom předešli úrazu při 77

80 práci s nimi, je nutné opět pouţívat nástroje v dobrém technickém stavu a v souladu s návody k jejich pouţívání. Dáváme pozor, abychom jejich ostří při práci nenamířili proti našemu tělu a nezpůsobili si zranění. To se týká zejména noţů, kdy nikdy neřeţeme proti tělu. Dáváme pozor na ostří nůţek (tyto nástroje nenosíme po kapsách). U nástrojů s různými převody musíme pracovat tak, aby nevznikla situace, při které by se některá část těla mohla dostat do těchto převodů a tak by nám mohly ublíţit. Při dotahování šroubů šroubováky musíme pouţívat nástroje úměrné svorkám, které dotahujeme tak, aby se příslušné zářezy šroubů nepoškodily a přitom se dostatečně dotáhly. Zvolíme-li pro takovou práci nevhodný, to znamená podstatně menší šroubovák neţ je zářez šroubu, a pouţijeme sílu úměrnou pro dotaţení tohoto šroubu, pak pouze docílíme poškození šroubováku a zářezu šroubu. Jenom protočíme šroubovák na zářezu šroubu a přitom ohoblujeme hranu nástroje i šroubku. Ztratíme-li při tom rovnováhu, můţeme se i zranit Pomocný montážní materiál Označovací návlečky. Označovací návleček. Rozváděčové koryto. Rozváděčové koryto s kabelovou příchytkou. Pružné rozváděčové koryto. Různé slaněné vodiče opatřené lisovací dutinkou. 78

81 Detail na vodiče opatřené lisovací dutinkou. Kabelové sedlo (držák). Kabelové pásky. Samolepící/šroubovací držák kabelů. Spona svazku vodičů. Držák kabelu (do otvoru). Ohebná ochrana hrany plechu. Spirálové bužírky. 79

82 3.3. Kontrola a zkoušení rozváděčů Je na praxi kaţdého výrobce, jakým způsobem provádí kontrolu jednotlivých výrobků během výroby. Můţe to být samokontrola, kdy kaţdý pracovník je povinen po ukončení pracovní operace zkontrolovat její výsledek, nebo v závodě můţe být specializované oddělení, které bude podle propracované metodiky kontrolovat kvalitu výrobků. DŮLEŽITÉ Pro zkoušení elektrotechnických výrobků, v našem případě rozváděčů, však platí, ţe jednotlivé zkoušky se provádějí podle norem. Předmětem těchto zkoušek je ověření, ţe rozvaděč bude pracovat nejen spolehlivě a bude mít dlouhou ţivotnost, ale především, zda bude dodrţena bezpečnost jeho provozu, ţe bude chráněno lidské zdraví a ţivoty, ţivoty zvířat a majetek. Pro zkoušky rozvaděčů platí ČSN EN ed.2 v které se zkoušky třídí na: typové zkoušky kusové zkoušky Typové zkoušky POZOR Můţe provádět pouze zařízení (zkušebna), které je vybaveno speciální technikou a vykonávat osoba, která je s touto problematikou dobře seznámena, proto testování je prováděno autorizovanou osobou (zkušebnou). Pomocí typových zkoušek se má ověřit, zda jsou splněny poţadavky této normy pro daný typ rozváděče a provádějí se na vzorku rozváděče, nebo na částech rozváděčů, které byly vyrobeny podle stejného nebo podobného konstrukčního řešení. Výrobce musí na poţádání stanovit základní údaje pro ověření. O jejich náročnost nám asi nejvíce napoví výčet úkonů, které zahrnují: a) ověření mezí oteplení b) ověření dielektrických vlastností c) ověření zkratu vzdornosti d) ověření účinnosti ochranného obvodu e) ověření vzdušných vzdáleností a povrchových cest f) ověření mechanické funkce g) ověření stupně ochrany krytem, h) ověření elektrických charakteristik přípojnicového rozvodu i) ověření konstrukční pevnosti j) ověření trvanlivosti přípojnicových rozvodů s odbočnými prostředky trolejového typu k) ověření odolnosti proti drcení l) ověření odolnosti izolačních materiálů proti nadměrnému teplu m) ověření odolnosti proti šíření plamene n) ověření protipoţární překáţky při procházení budovou. POZNÁMKA Typové zkoušky musí být prováděny vţdy z iniciativy výrobce. Povinností autorizované osoby po provedené zkoušce je vystavení Certifikátu" těm výrobkům, které úspěšně projdou typovou zkouškou 80

83 podle příslušných technických norem. Platnost tohoto certifikátu je zpravidla omezena na dobu tří let. Pokud při vývoji rozváděče během této doby budou na něm provedeny konstrukční změny, musí být provedeny nové typové zkoušky v takovém rozsahu, v jakém je pravděpodobné, ţe takové úpravy nepříznivě ovlivnily výsledky těchto zkoušek.(5) Kusové zkoušky DŮLEŽITÉ Se provádí na kaţdém novém rozváděči po jeho sestavení, nebo na kaţdé přepravní jednotce, a slouţí zejména k odhalení vad materiálů či provedení rozváděče. Kusové zkoušky provádí vţdy výrobce rozváděče Složení kusové zkoušky rozváděče POZOR a) Prohlídka rozvaděče včetně prohlídky zapojení, případně zkoušky elektrické funkce. b) Dielektrická zkouška. c) Kontrola ochranných opatření a elektrické celistvosti ochranného obvodu. Tyto úkony mohou být provedeny v jakémkoli pořadí. I kdyţ byla provedena kusová zkouška, je nutné po přepravě rozváděče k zákazníkovi a jeho instalaci, opět rozváděč překontrolovat. Kusová zkouška (i typová zkouška) se provádí pouze na nově vyrobeném zařízení. Pouţijí-li se samostatné součásti nebo přístroje (koupené přístroje), tady se zkoušky nevyţadují, pokud jsou instalovány podle návodu výrobce. a) prohlídka rozváděče včetně prohlídky zapojení, případně zkoušky elektrické funkce Kontroluje se Zejména účinnost mechanických ovládacích prvků, blokování, zámků apod. Správné uloţení vodičů (kabelů). Správná montáţ přístrojů a zařízení. Vizuálně zda je dodrţen předepsaný stupeň ochrany krytem (IP kód). Vizuálně vzdušné vzdálenosti a povrchové cesty. Dotaţení všech spojů (pro velký počet spojů lze provést pouze namátkovou zkoušku). Značení obvodů (zda je v souladu s výkresovou dokumentací). Umístění a obsah výrobního štítku. Elektrické funkce. V závislosti na sloţitosti rozváděče můţe být nutné prohlédnout zapojení a provést zkoušku. Postup zkoušky a počet zkoušek závisí na tom, zda rozváděč obsahuje komplikované ovládací obvody, zařízení pro řízení sledu činností atd. Někdy je nutné tuto zkoušku dokončit přímo u zákazníka. Pro tuto zkoušku lze pouţít speciální testery, ale lze pouţít 81

84 ohmmetry nebo zkoušečky spojitosti obvodů se zvukovou signalizací. Pak kontrolujeme podle dokumentace (schéma zapojení, potenciálové mapy), zda vedení začíná, vede a končí ve správných svorkách. Pro orientaci v jednotlivých vodičích nám pomáhá jejich písmeno-číslicové označení na návlečkách. (5) b) dielektrická zkouška Platí, ţe všechna elektrická zařízení rozváděče musí být pro tuto zkoušku připojena. Výjimka je u přístrojů, které jsou podle příslušných specifikací navrţeny pro niţší zkušební napětí, a přístrojů odebírajících proud. Tedy například u vinutí, nebo měřicích přístrojů, v nichţ by přiloţení zkušebního napětí způsobilo průchod proudu. U těchto zařízení to lze řešit odpojením jedné ze svorek, pokud nejsou přístroje navrţené, aby vydrţely plné zkušební napětí, pak je moţné toto zapojení odpojit úplně. Odrušovací kondenzátory instalované mezi ţivými a neţivými částmi nesmí být odpojeny a musí být schopné snést zkušební napětí. Zkušební napětí, pro izolační (sdruţené) napětí Ui v rozmezí 300 aţ 690 V (AC), musí mít efektivní hodnotu 2,5 kv. U částečně typově zkoušeného rozváděče, u kterého nebyla provedena dielektrická zkouška, musí být provedeno měření izolace. Pro toto měření se pouţívá přístroj pro měření izolace s minimálním napětím 500 V. Rozvaděč této zkoušce vyhověl, jestliţe izolační odpor mezi obvody a neţivými částmi je alespoň Ω/V na obvod vzhledem ke jmenovitému napětí těchto obvodů proti zemi. Platí zde stejná výjimka, pro zařízení a přístroje, kdy je nemusíme měřit jako pro předchozí dielektrické zkoušky. c) kontrola ochranných opatření a elektrické celistvosti ochranného obvodu Pro splnění tohoto bodu je kontrola zaměřena na prověření všech poţadavků ochrany před úrazem elektrickým proudem (ţivých i neţivých částí). Kontrola, kde jedním z hlavních cílů je ověření spojitosti ochranného obvodu. (5)(14) Nejčastější funkční závady a jejich odstraňování Při zkoušení elektrické funkce rozváděče, lze často nalézt nespojitost ovládacích obvodů. Tato závada bývá nejčastěji zaviněna omylem pracovníka při zapojování, kdy se splete v označení přístroje nebo jeho svorek, případně zapomene zapojit propoj mezi kontakty. Někdy stačí pro odhalení závady jeden pohled, jindy se musí velice dlouho prohledávat zapojení rozváděče, abychom tento vodič nalezli. V tomto případě po dohledání závady stačí uvést zapojení do souladu s výkresy. Další závada, která můţe být způsobena při zapojování, je utaţení vodiče ve svorce přes jeho izolaci. Odstranění závady je velmi jednoduché, povytáhneme vodič a dotáhneme svorku. Izolace musí začínat za dotaţenou svorku. Také je důleţité prověření šroubových spojů, které musí být kontrolovány na dostatečný kontakt, dostatečné dotaţení. Při velkém počtu spojů se toto provádí např. namátkovými zkouškami Nejčastější závady odhalené diaelektrickými zkouškami a jejich odstraňování Výhodou při zjišťování závad odhalených provedením zkoušek přiloţeným zkušebním napětím, je, ţe tyto závady většinou odhalíme zrakem a sluchem přímo u měření, kdy uvidíme a uslyšíme výboje v místech s malou izolační pevností. Nejčastěji to bývá poškozená izolace vodičů. Závadu odstraníme jejich výměnou. Druhou závadou bývá znečištění rozváděče vodivým prachem zde pomůţe dokonalé vyčištění postiţeného zařízení Nejčastější závady celistvosti ochranného obvodu a jejich odstraňování 82

85 Velký přechodový odpor mezi jednotlivými díly kostry rozváděče bývají často způsobeny pouţitým nevhodným spojovacím materiálem. Takovými problematickými díly bývají šroubová spojení a panty dveří. Z tohoto důvodu jsou na jednotlivé části kostry nabodovány zemnicí šrouby a celá konstrukce bývá doplněna o ochranný obvod rozvaděče. Pro zlepšení vodivosti mezi jednotlivými díly můţe pomoci dotaţení spojovacích šroubů konstrukce. Pokud jsou tyto díly navíc spojeny ochranným obvodem rozváděče a přesto odpor je příliš velký, bývají jejich ochranné svorky z výroby znečištěny (například barvou), ty je potřeba vyčistit a dotáhnout Vlastnosti použých měřících přístrojů DŮLEŽITÉ Pro provedení kusové zkoušky, je nutné provést měření uvedená v předchozím textu. Jedná se zejména o tato základní měření: Přiložením zkušebního napětí. Pro tuto zkoušek je nutné mít k dispozici měřicí přístroj, který je schopen toto zkušební napětí generovat. Zkušební napětí v okamţiku přiloţení nesmí překročit 50 % konečné hodnoty zkušebního napětí. Potom se hodnota napětí musí plynule zvyšovat během několika sekund na svoji plnou hodnotu a udrţovat po dobu 5 s. Střídavý zdroj musí mít výkon dostatečný pro udrţení zkušebního napětí bez ohledu na všechny svodové proudy. Zkušební napětí musí být prakticky sinusového tvaru o kmitočtu v rozmezí od 45 Hz do 62 Hz. Pro úspěšné splnění podmínek ověření, je nutné, aby toto napětí bylo přiloţené nejméně 1s. Izolačních odporů. Zde pouţíváme přístroj, který umí měřit izolační stav minimálním napětím 500 V a izolační odpor mezi obvody a neţivými částmi by měl být 1000 Ω/V. Přechodového odporu (elektrické celistvosti ochranného obvodu). Můţeme pouţít přístroj pro měření malých odporů. Přístroj musí umět měřit přechodové odpory mezi neţivými částmi kdekoliv na kovové konstrukci rozvaděče a ochranným obvodem rozváděče, a to o velikosti přechodového odporu, který nesmí přesáhnout hodnotu 0,1 Ω. Je zřejmé, ţe mimo měření zkušebním napětím v hodnotě 2,5 kv, lze ostatní měření provést běţnými, třeba revizními přístroji. (5) 3.4. Údržba rozváděčů POZOR Rozváděče jako poměrně značně zatěţované zařízení, je nutné pravidelně kontrolovat a revidovat (revizní lhůty jsou definovány podle charakteru budovy nebo prostoru v němţ se rozváděč nachází dle ČSN a pohybují se od 6 měsíců do 5 let.) Kontroly je nutné provádět pravidelně, aby se předešlo havarijním situacím. Co se přitom provádí 83

86 Kontrola mechanických ovládacích částí (včetně zámků a pantů). Kontrola dotaţení spojů. Kontrola soudobosti zapojení. Kontrola popisu zařízení. Kontrola těsnění jednotlivých částí rozváděče, pokud ho rozváděč má kvůli vyššímu stupni krytí. Kontrola kompletnosti vloţené dokumentace. Je samozřejmé, ţe při zjištění nedostatků jsou tyto ihned odstraněny. To platí i v případě závad zjištěných během revizí. 84

87 Kontrolní otázky KONTROLNÍ OTÁZKY Otázka 1: Jak postupujeme při montáţi univerzální rozváděčové skříně? Odpověď 1: Postup montáţe univerzální rozváděčové skříně: Prostudujeme projektovou dokumentaci. Montáţ univerzální rozváděčové skříně provádíme podlé této dokumentace. Spojujeme jednotlivé části skříně. Pro spojování jednotlivých dílů nejčastěji pouţíváme šroubových spojů. Smontované části připravíme pro osazování přístroji a jejich propojení vodiči. Otázka 2: Která základní pravidla BOZP platí pro montáţ rozvaděčové skříně? Odpověď 2: Pro montáţ se pouţívá nářadí: Vhodné a nepoškozené. V souladu s bezpečnostními předpisy pro jejich pouţití. Je pravidelně kontrolováno, zkoušeno a případně revidováno. Otázka 3: Máte propojit dvě svorky přístrojů, co musíte vědět o propojovacím vodiči, aby toto propojení bylo provedeno správně zvoleným vodičem. Odpověď 3: Musí se znát: Průřez vodiče. Zda je vodič holý nebo izolovaný. Jeho barevné označení. Jeho doplňkové označení. Otázka 4: Kdy se provádí kusová zkouška, a kdo tuto zkoušku provádí? Odpověď 4 : Kusová zkouška se provádí na kaţdém novém rozváděči po jeho sestavení, nebo na kaţdé přepravní jednotce, a slouţí zejména k odhalení vad materiálů či provedení rozváděče. Kusové zkoušky provádí vţdy výrobce rozváděče. Otázka 5: Která měření jsou nutná provést při kusové zkoušce Odpověď 5: Pro provedení kusové zkoušky, je nutné provést tato měření: Přiloţením zkušebního napětí. Izolačních odporů. Přechodových odporů. 85

88 3.5. Základní zapojení stykačových kombinací Spouštění třífázového asynchronního elektromotoru pomocí stykače ovládaného tlačítky Funkční postup ovládání elektrického zařízení Zmáčkneme-li zelené spínací tlačítko SB2, uzavře se obvod cívky stykače KM1. Cívkou protéká proud a elektromagnet přitáhne kotvičku, která sepne silové kontakty stykače. Aby po uvolnění tlačítka SB2 nedošlo k rozepnutí silových kontaktů, vyuţijeme pomocný spínací kontakt KM1.1 jako samodrţný kontakt. Tento kontakt po sepnutí přemostí spínací tlačítko SB2. Vypínací tlačítko SB1 je tomuto zapojení předřazeno. Jinými slovy: Kontakt vypínacího tlačítka je mezi tímto zapojením a napájením připojen sériově a po stisknutí rozpojí ovládací obvod cívky stykače KM1. Stejně pracuje i vypínací kontakt FA3.2 tepelného nadproudového relé FA, které zde slouţí k vypnutí přetíţeného elektromotoru M1. Signalizace stavu obvodu je zajištěna trojicí kontrolek. Svítí-li bílá kontrolka HL1, je signalizováno, ţe ovládací část je pod napětím (jistič FA1 je zapnut). Svítí-li zelené světlo, pak paralelně připojená kontrolka HL2 k cívce stykače KM1 signalizuje chod motoru. Závadu přetíţení motoru signalizuje červená kontrolka pomocí sepnutých spínacích kontaktů FA3.1 tepelného nadproudového relé. Zapojení svorkovnice 86

89 87

90 Spouštění třífázového asynchronního elektromotoru pomocí stykače ovládaného tlačítky ze tří míst Funkční postup ovládání elektrického zařízení Principiálně je toto zapojení stejné jako předchozí zapojení, rozdíl v ovládání elektromotoru M1 tlačítky ze tří míst oproti ovládání z jednoho místa je pouze v počtu ovládacích tlačítek. Ta tvoří tři samostatné dvojice tlačítek (SB1+SB4; SB2+SB5; SB3+SB6). V obvodu tedy nalezneme navíc: vypínací tlačítka SB2, SB3 a spínací tlačítka SB5, SB6. Pro uzavření ovládacího obvodu je potřeba stisknout jedno z paralelně zapojených spínacích tlačítek SB1;SB2;SB3, tak aby se jejich stiskem docílilo uzavření ovládacího obvodu cívky stykače KM1. Pro přerušení napájení cívky stykače KM1 a vypnutí elektromotoru je naopak nutné stisknout sériově zapojená vypínací tlačítka SB1;SB2;SB3. K ovládání stykače je připojena světelná signalizace. Zapojení svorkovnice 88

91 89

92 Reverzace třífázového asynchronního motoru Funkční postup ovládání elektrického zařízení Stykačová reverzace neboli změna smyslu otáčení (směr vlevo nebo vpravo) asynchronního motoru M1 je provedena pomocí dvou stykačů KM1 a KM2, kdy jsou vývody jejich silových kontaktů zapojeny k motoru M1 v jiném sledu fází. Tedy, je-li sepnut stykač KM1 točí se motor vlevo a je-li sepnut stykač KM2 směr otáčení motoru je vpravo. Ovládací obvod stykače KM1 se uzavře stiskem tlačítka SB2, ale pouze tehdy, kdyţ není sepnut stykač KM2. Tento úkon se provede, je-li v klidu pomocný vypínací kontakt KM2.2. Směr otáčení motoru M1 je signalizován zeleným světlem HL2 připojeným paralelně k cívce stykače KM1. Při uvolnění tlačítka SB2 by došlo k rozepnutí ovládacího obvodu stykače KM1, tomu zabráníme samodrţným spínacím kontaktem KM1.1. Obdobně se uzavře ovládací obvod stykače KM2, tentokrát stiskem tlačítka SB3, ale opět pouze tehdy, kdyţ není sepnut stykač KM1. Tedy je-li v klidu pomocný vypínací kontakt KM1.2. Smysl otáčení motoru M1 je signalizován zeleným světlem HL3 připojeným paralelně k cívce stykače KM2. Opět zafunguje samodrţný kontakt, který podrţí sepnutý obvod do doby, neţ se pouţije vypínací tlačítko SB1. Toto tlačítko SB1 je ovládacím obvodům KM1 KM2 předřazeno, jeho vypínací kontakt je s nimi zapojen sériově a po stisknutí odpojí ovládací obvody cívek od napájení. Stejně pracuje i vypínací kontakt FA3.2 tepelného nadproudového relé FA, které zde slouţí k vypnutí přetíţeného elektromotoru M1, lépe řečeno, přeruší přívod proudu do ovládacích obvodů stykačů KM1 a KM2. Současně je chybový stav signalizován červeným světlem HL4, které je ovládáno pomocí spínacího kontaktu nadproudového relé. Svítí-li bílá kontrolka HL1, je signalizováno, ţe ovládací část je pod napětím (jistič FA1 je zapnut). Zapojení svorkovnice 90

93 91

94 Spouštění dvou třífázových asynchronních motorů pomocí vzájemně blokovaných stykačů ovládaných tlačítky Funkční postup ovládání elektrického zařízení Pro toto zapojení platí, ţe pouze jeden z dvojice motorů můţe být v chodu. Spouštění motorů se provádí dvojicí stykačů, které se navzájem blokují. Sepne-li se stykač KM1, je spuštěn pouze motor M1 a je-li sepnut stykač KM2, je spuštěn jenom motor M2. Ovládací obvod stykače KM1 se uzavře stiskem tlačítka SB2, ale pouze tehdy kdyţ není sepnut stykač KM2. Tedy je-li v klidovém stavu pomocný vypínací kontakt KM2.2. Rozpojení ovládacího obvodu při uvolnění tlačítka SB2 zabráníme vloţením spínacího kontaktu KM1.1, který se připojí paralelně ke spínacímu tlačítku SB2. Těmto kontaktům předřadíme vypínací kontakty tlačítka SB1 a nadproudového relé FA 3.2. Při stisku vypínacího tlačítka SB1 nebo aktivaci nadproudového relé se přeruší ovládacího obvod stykače KM1. Stejným způsobem je zapojen ovládací obvod stykače KM2. Kde sepnutí, uzavření ovládacího obvodu stykače KM2 zajišťuje tlačítko SB4. Vypnutí motoru M2 se provádí vypínacím tlačítkem SB3 a v případě jeho přetíţení motor M2 chrání vypínací kontakt nadproudového relé FA4.2. Signalizace stavu zařízení je provedena kontrolkami HL1 bílá připojeno napájení (přímo připojena na napájení (jistič FA1)) HL2 zelená chod motoru M1 (připojena paralelně k cívce stykače KM1) HL3 zelená chod motoru M2 (připojena paralelně k cívce KM2) HL4 červená porucha M1 (je ovládána spínacím kontaktem FA3.1) HL5 červená porucha M2 (je ovládána spínacím kontaktem FA4.1) Zapojení svorkovnice 92

95 93

96 Spouštění třífázového asynchronního elektromotoru přepínáním vinutí hvězda-trojúhelník přes stykače a časové relé ovládané tlačítky Funkční postup ovládání elektrického zařízení Přepínání hvězda-trojúhelník se pouţívá při rozběhu elektromotorů s příkonem nad 3 kw. Rozbíhá-li se asynchronní elektromotor s kotvou nakrátko a zapojení jeho statorových cívek je do hvězdy, má aţ o jednu třetinu menší rozběhový proud oproti zapojení statorových cívek do trojúhelníku. Proto v zapojení hvězda-trojúhelník se nejprve elektromotor rozbíhá v zapojení do hvězdy, a aţ dosáhne maximálních otáček, pak přepneme vinutí elektromotoru do trojúhelníku. Tlačítko SB2 spíná přes sepnutý pomocný vypínací kontakt KM 2.2 a vypínací kontakt časového relé KT1.2 stykač KM 3. Ten sepne spínacím kontaktem KM 3.1 stykač KM1, zároveň se přes pomocný spínací kontakt KM1.1 zapíná časové relé KT1, které odečítá čas potřebný k dosaţení maximálních otáček elektromotoru v zapojení do hvězdy. Časové relé KT1 po dosaţení času vypínacím kontaktem přeruší ovládací obvod cívky stykače KM3. Vypnutí stykače KM3 spíná stykač KM2, kdy ovládací obvod jeho cívky je uzavřen pomocí spínacího kontaktu KM1.1 a vypínacího kontaktu KM 3.2. Elektromotor běţí v zapojení do trojúhelníku. Vypínací tlačítko SB1 zajišťuje vypnutí elektromotoru. Proti přetíţení je elektromotor chráněn vypínacím kontaktem nadproudového relé FA3.2. K ovládání je připojena světelná signalizace. Zapojení svorkovnice 94

97 95

98 Spouštění třífázového asynchronního motoru přepínáním vinutí hvězda trojúhelník přes stykače ovládané tlačítky Funkční postup ovládání elektrického zařízení Zapojení svorkovnice elektromotoru a silových kontaktů stykačů KM1 a KM3 umoţní elektromotoru rozběh do hvězdy. Stisknutím zapínacího tlačítka SB2 se uzavře obvod cívky stykačů KM1 a KM3, který vede přes v klidu sepnutý kontakt SB3.2 a sepnutý pomocný vypínací kontakt stykače KM 2.2 Zapínací kontakt KM1.1 zde má funkci samodrţného kontaktu stykačů KM1 a KM3. Pak pomocí tlačítka SB3(jeho kontaktů SB 3.2)se nejprve rozpojí ovládací obvod cívky stykače KM3 (zapojení do hvězdy) a pak sepne stykač KM2 (pomocí kontaktů SB3.1). Silové kontakty stykače KM2 umoţní zapojení statorových cívek motoru M1 do trojúhelníku, a zapínací kontakt KM 2.1 zde slouţí jako samodrţný kontakt stykače KM2. Vzájemné blokování stykačů KM3 a KM2 (pomocné vypínací kontakty KM 2.2 a KM 3.2)zabraňuje jejich současnému sepnutí a následnému zkratu. Elektromotor M1 vypneme vypínacím tlačítkem SB1.Proti přetíţení je elektromotor M1 chráněn vypínacím kontaktem nadproudového relé FA3.2. K ovládání je připojena světelná signalizace stavů elektromotoru M1. Zapojení svorkovnice 96

99 97

100 Postupné spouštění tří asynchronních elektromotorů přes stykače pomocí tlačítek Funkční postup ovládání elektrického zařízení Základním předpokladem tohoto zapojení je, ţe elektromotory budou sepnuty v tomto pořadí: 1. M1 2. M2 3. M3 Ze schématu je patrné, ţe pokud nespustíme jako první motor M1, stykač KM1, nezískáme napájení pro ovládací obvod stykače KM2. Stykač KM3 sepneme, aţ bude sepnut stykač KM2. K ovládání je připojena světelná signalizace. Zapojení svorkovnice 98

101 99

102 Reverzace třífázového asynchronního motoru pomocí stykačů ovládaná tlačítky a s brzděním DC proudem přes vypínací tlačítko a pomocí časového relé Funkční postup ovládání elektrického zařízení Pomocí stykačové reverzace lze provést zněna směru otáčení elektromotoru z leva doprava a naopak. Silové části stykačů KM1 a KM2 jsou zapojeny v jiném sledu fází. Sepneme-li zapínací tlačítko SB2, uzavřeme ovládací obvod stykače KM1 a motor M1 se roztočí do leva. Tento stav je signalizován paralelně připojenou zelenou kontrolkou HL2 k cívce stykače KM1. Aby nedošlo ke zkratu v silové části zapojení, je nutné, aby byl sepnut pouze jeden stykač. To je zajištěno jejich vzájemným blokováním. Chceme-li sepnout druhý stykač, musíme nejprve pouţít vypínací kontakty tlačítka SB1.2, které přeruší ovládací obvod stykače KM1 a následně jeho spínací kontakty SB1.2, které sepnou brţdění stejnosměrným proudem - stykač KM3 a časové relé KT1. To po uplynutí na něm nastavené doby, tedy po zastavení elektromotoru M1, stykač KM3 vypne. V této chvíli je tato stykačová kombinace opět připravena k pouţití. Druhý směr otáčení elektromotoru zajistí stykač KM2, který je zapojen podle stejných zásad jako stykač KM1. Ochrana elektromotoru je zajištěna nadproudovým relé FA. 3, jehoţ vypínací kontakt FA3.2 je zapojen sériově do napájení ovládacích obvodů a při přetíţení motoru je od napájení odpojí. Druhý zapínací kontakt FA3.1 slouţí k signalizaci této poruchy je-li sepnutý, svítí červené světlo HL4. Nesmíme opomenout na ostatní kontrolky slouţící k signalizaci. Zelená kontrolka HL3 slouţí k signalizaci směru točení vpravo a svítí-li bílá kontrolka HL1, signalizuje, ţe ovládací obvod je pod napětím. Zapojení svorkovnice 100

103 101

104 Reverzace třífázového asynchronního motoru pomocí stykačů ovládaná tlačítky ze dvou na sobě nezávislých míst pohyb omezen v krajních polohách Funkční postup ovládání elektrického zařízení Tuto stykačovou kombinaci pro změnu směru otáčení elektromotoru lze pouţít pro ovládání vrat. Zapojení dvojice stykačů KM1 a KM2 je provedeno tak, ţe jejich silová část je zapojena v jiném sledu fází. Sepnutí spínacího tlačítka SB3 spustí elektromotor M1 jedním směrem, který zajišťuje otevírání vrat. Protoţe můţe být sepnutý pouze jeden z dvojice stykačů, jejich pomocné kontakty zajišťují vzájemné blokování. Je-li sepnut jeden z nich, musíme nejprve jeho ovládací obvod přerušit třeba předřazeným vypínacím tlačítkem SB2.2. Pak můţeme zapínacím tlačítkem SB4 sepnout stykač KM2, změnit sled fází na svorkovnici elektromotoru, jeho směr otáčení a vrata se zavřou. V krajních polohách vrat (maximálně otevřeno a zavřeno), aby nedošlo k jejich mechanickému poškození, je třeba elektromotor M1 vypnout. K tomu účelu slouţí dvojice koncových spínačů SQ1 (otevřeno) a SQ2 (zavřeno), které při dosaţení krajní polohy přeruší ovládací okruhy cívek stykačů KM1 a KM2. Druhý ovládací obvod, druhá trojice tlačítek, funguje tak, ţe musíme stlačit a drţet kombinované tlačítko SB1.1 a zároveň pro otevření vrat tlačítko SB5 (pro jejich zavření tlačítko SB6). Uvolněním tlačítka SB1.1 se elektromotor M1 vypíná. Proti přetíţení je elektromotor M1 chráněn vypínacím kontaktem nadproudového relé FA3.2. K ovládání je připojena světelná signalizace. Zapojení svorkovnice 102

105 103

106 Spouštění třífázového asynchronního motoru přepínáním vinutí hvězda trojúhelník přes stykače ovládané dvěma tlačítky na výdrž (cvičné zapojení) Funkční postup ovládání elektrického zařízení Stisknutím tlačítka SB2 sepneme stykač KM3 a tím spustíme dobu rozběhu elektromotoru. Sepnutý stykač KM3 v silové části spojí vinutí elektromotoru do hvězdy a v ovládací části jeho pomocný spínací kontakt KM 3.1 sepne stykač KM1. Tlačítko SB2 musí být po celou dobu rozběhu sepnuté, protoţe jeho uvolněním vypínáme stykač KM3, který následně pomocným vypínacím kontaktem KM 3.2 přes sepnuté pomocné spínací kontakty KM1 spíná ovládací obvod cívky stykače KM2. Stykače, jehoţ silové kontakty propojí svorkovnici elektromotoru do trojúhelníku. Vypínacím tlačítkem SB1 celé zařízení vypneme. Ochrana proti přetíţení elektromotoru je provedena pomocí nadproudového relé FA3. K ovládání je připojena světelná signalizace. Zapojení svorkovnice 104

107 105

108 Postupné zapínání tří třífázových asynchronních elektromotorů s použitím stykačů ovládaných tlačítky (cvičné zapojení) Funkční postup ovládání elektrického zařízení Stisknutím a přidrţením mechanicky spojených tlačítek SB2 a SB3 se uzavře ovládací obvod cívky stykače KM1. Uvolněním tlačítka SB2 a SB3 se přes sepnutý spínací kontakt stykače KM1.1. uzavře ovládací obvod cívky stykače KM2. Poslední ze stykačů KM3 se sepne opětovným stisknutím tlačítka SB2 a SB3. Kdy se ovládací obvod cívky KM3 uzavře přes sepnutý kontakt tlačítka SB2.1, pomocné vypínací kontakty KM 3.2 v klidové poloze a přes sepnutý spínací kontakt KM2.1. Vypnutí celého zařízení se provede pomocí tlačítka SB1. Ochrana proti přetíţení elektromotoru je provedena pomocí nadproudového relé FA3. Signalizace stavu zařízení je provedena pomocí světelné signalizace připojené k ovládání. Zapojení svorkovnice 106

platnost od 1. 1. 2015

platnost od 1. 1. 2015 Požadavky na umístění, provedení a zapojení měřících souprav u zákazníků připojených k elektrické síti nízkého napětí v lokálních distribučních soustavách společnosti Erianta Energy, a.s. platnost od 1.

Více

Elektrotechnika v praxi 3

Elektrotechnika v praxi 3 Číslo projektu Číslo materiálu CZ.1.07/1.5.00/34.0394 VY_32_INOVACE_9_OV_E3.9_ER-úvod Název školy Střední odborná škola a Střední odborné učiliště, Hustopeče, Masarykovo nám. 1 Autor Tématický celek Ročník

Více

R O Z V Á D Ě Č E A R O Z V O D N I C E

R O Z V Á D Ě Č E A R O Z V O D N I C E VŠB TU Ostrava Fakulta elektrotechniky a informatiky Katedra obecné elektrotechniky R O Z V Á D Ě Č E A R O Z V O D N I C E 1. DĚLENÍ ROZVÁDĚČŮ 2. KONSTRUKČNÍ PROVEDENÍ 3. STAVEBNÍ ÚPRAVY Ostrava, listopad

Více

Digitální učební materiál

Digitální učební materiál Digitální učební materiál Číslo projektu Označení materiálu Název školy Autor Tematická oblast Ročník Anotace Metodický pokyn Zhotoveno CZ.1.07/1.5.00/34.0061 VY_32_INOVACE_A.1.06 Integrovaná střední škola

Více

Obsah. Co je dobré vědět, než začnete pracovat s elektrickým proudem 11

Obsah. Co je dobré vědět, než začnete pracovat s elektrickým proudem 11 Co je dobré vědět, než začnete pracovat s elektrickým proudem 11 Úraz elektrickým proudem 11 První pomoc při úrazu elektrickým proudem 12 Vyproštění postiženého 12 Zjištění zdravotního stavu 12 Neodkladná

Více

PŘIPOJOVACÍ PODMÍNKY pro osazení měřicích zařízení v odběrných místech napojených ze sítí nn

PŘIPOJOVACÍ PODMÍNKY pro osazení měřicích zařízení v odběrných místech napojených ze sítí nn 1. ÚVOD PŘIPOJOVACÍ PODMÍNKY pro osazení měřicích zařízení v odběrných místech napojených ze sítí nn V souladu s platným zněním Energetického zákona vydává oaza-krupka, a. s., jako provozovatel lokální

Více

Rozvody nn část I. Rozvody nn v obytných a průmyslových prostorách. Ing. M. Bešta

Rozvody nn část I. Rozvody nn v obytných a průmyslových prostorách. Ing. M. Bešta Rozvody nn v obytných a průmyslových prostorách 1) Bytová rozvodnice BR Bytovou rozvodnicí začíná bytový rozvod nn. Většinou je bytová rozvodnice místem rozdělení vodiče PEN na vodič střední a ochranný,

Více

13. Značka na elektrickém zařízení označuje a/ zařízení třídy ochrany I b/ zařízení třídy ochrany II c/ zařízení třídy ochrany III

13. Značka na elektrickém zařízení označuje a/ zařízení třídy ochrany I b/ zařízení třídy ochrany II c/ zařízení třídy ochrany III 9. Vzájemné spojení ochranného vodiče, uzemňovacího přívodu, kovového potrubí, kovových konstrukčních částí a kovových konstrukčních výztuží, se nazývá a/ ochrana nevodivým okolím b/ pracovní uzemnění

Více

ODBORNÝ VÝCVIK VE 3. TISÍCILETÍ

ODBORNÝ VÝCVIK VE 3. TISÍCILETÍ Projekt: ODBORNÝ VÝCVIK VE 3. TISÍCILETÍ Téma: ESII-2.8 Rozvaděče Obor: Elektrikář - silnoproud Ročník: 2. Zpracoval(a): Bc. Josef Dulínek Střední průmyslová škola Uherský Brod, 2010 OBSAH 1. Rozvaděč...

Více

Jednou z nejdůležitějších součástí elektrických zařízení tvoří rozvodná zařízení. Provádí se zde: Jištění Ovládání

Jednou z nejdůležitějších součástí elektrických zařízení tvoří rozvodná zařízení. Provádí se zde: Jištění Ovládání Rozváděče Ing. Tomáš Mlčák, Ph.D. Fakulta elektrotechniky a informatiky VŠB TUO Katedra elektrotechniky http://fei1.vsb.cz/kat420 Technická zařízení budov III Fakulta stavební Rozváděče Jednou z nejdůležitějších

Více

TECHNICKÁ DOKUMENTACE Elektrotechnické kreslení

TECHNICKÁ DOKUMENTACE Elektrotechnické kreslení Střední škola, Havířov-Šumbark, Sýkorova 1/613, příspěvková organizace TECHNICKÁ DOKUMENTACE Elektrotechnické kreslení Ing. Pavel Chmiel, Ph.D. OBSAH VÝUKOVÉHO MODULU 1. Kreslení schémat základní pojmy

Více

17. 10. 2014 Pavel Kraják

17. 10. 2014 Pavel Kraják ZÁKONY A DALŠÍ PŘEDPISY PRO ELEKTROENERGETIKU A JEJICH VZTAH K TECHNICKÝM NORMÁM 17. 10. 2014 Pavel Kraják LEGISLATIVA - PŘEHLED Zákon č. 458/2000 Sb. Vyhláška č. 51/2006 Sb. Vyhláška č. 82/2011 Sb. Vyhláška

Více

Požadavky na umístění, provedení a zapojení měřicích souprav u zákazníků a malých výroben připojených k elektrické síti nízkého napětí

Požadavky na umístění, provedení a zapojení měřicích souprav u zákazníků a malých výroben připojených k elektrické síti nízkého napětí Požadavky na umístění, provedení a zapojení měřicích souprav u zákazníků a malých výroben připojených k elektrické síti nízkého napětí platnost od 1. 4. 2011 Obsah 1. Úvod 2 2. Pojmy, definice, zkratky

Více

10. Jaké napětí nesmí přesáhnout zdroj s jednoduchým oddělením pro ochranné opatření elektrickým oddělením? a/ 400 V b/ 500V c/ 600 V

10. Jaké napětí nesmí přesáhnout zdroj s jednoduchým oddělením pro ochranné opatření elektrickým oddělením? a/ 400 V b/ 500V c/ 600 V 9. Jak musí být provedeno zapojení živých částí v síti IT? a/ živé části musí být spolehlivě spojeny se zemí b/ živé části mohou být spojeny se zemí c/ živé části musí být izolovány od země nebo spojeny

Více

PŘIPOJOVACÍ PODMÍNKY NN

PŘIPOJOVACÍ PODMÍNKY NN PŘIPOJOVACÍ PODMÍNKY NN pro osazení měřicích zařízení v odběrných a předávacích místech napojených z lokální distribuční sítě nízkého napětí ELPRO-DELICIA, a.s. OBSAH 1. ÚVOD 3 2. POUŽITÉ NÁZVOSLOVÍ 3

Více

PROJEKTOVÁ DOKUMENTACE DOKUMENTACE PRO PROVÁDĚNÍ STAVBY

PROJEKTOVÁ DOKUMENTACE DOKUMENTACE PRO PROVÁDĚNÍ STAVBY PROJEKTOVÁ DOKUMENTACE DOKUMENTACE PRO PROVÁDĚNÍ STAVBY POSÍLENÍ PROUDOVÉ ZATÍŽITELNOSTI KUCHYNĚ Věznice Světlá nad Sázavou, Rozkoš 990, 582 91 Světlá nad Sázavou ELEKTROINSTALACE INVESTOR Věznice Světlá

Více

PŘIPOJOVACÍ PODMÍNKY PRO OSAZENÍ MĚŘICÍCH ZAŘÍZENÍ V ODBĚRNÝCH MÍSTECH NAPOJENÝCH ZE SÍTÍ NN Vydává ENERGY Ústí nad Labem a.s.

PŘIPOJOVACÍ PODMÍNKY PRO OSAZENÍ MĚŘICÍCH ZAŘÍZENÍ V ODBĚRNÝCH MÍSTECH NAPOJENÝCH ZE SÍTÍ NN Vydává ENERGY Ústí nad Labem a.s. PŘIPOJOVACÍ PODMÍNKY PRO OSAZENÍ MĚŘICÍCH ZAŘÍZENÍ V ODBĚRNÝCH MÍSTECH NAPOJENÝCH ZE SÍTÍ NN Vydává ENERGY Ústí nad Labem a.s. Strana 1 (celkem 20) Obsah 1 ÚVOD...3 2 POUŽITÉ NÁZVOSLOVÍ...3 3 HLAVNÍ DOMOVNÍ

Více

VDV Vysoké Chvojno, ÚV rekonstrukce, PS 01.2 elektrotechnologická část Technická zpráva 1. ČLENĚNÍ PŘÍLOH... 1 2. PŘEDMĚT PROJEKTOVÉ DOKUMENTACE...

VDV Vysoké Chvojno, ÚV rekonstrukce, PS 01.2 elektrotechnologická část Technická zpráva 1. ČLENĚNÍ PŘÍLOH... 1 2. PŘEDMĚT PROJEKTOVÉ DOKUMENTACE... OBSAH 1. ČLENĚNÍ PŘÍLOH... 1 2. PŘEDMĚT PROJEKTOVÉ DOKUMENTACE... 1 3. PODKLADY... 1 4. ZÁKLADNÍ TECHNICKÉ ÚDAJE... 1 4.1 Příkon... 1 4.2 Napěťové soustavy... 2 4.3 Předpisy a normy... 2 4.4 Ochrana před

Více

Vnitřní elektrické rozvody

Vnitřní elektrické rozvody Vnitřní elektrické rozvody Ing. Tomáš Mlčák, Ph.D. Fakulta elektrotechniky a informatiky VŠB TUO Katedra elektrotechniky www.fei.vsb.cz/kat420 Technické vybavení budov Elektrické rozvody Hlavním požadavkem

Více

EZRTB3 Testy pro písemnou část zkoušky RT EZ všeobecné požadavky na elektrická zařízení

EZRTB3 Testy pro písemnou část zkoušky RT EZ všeobecné požadavky na elektrická zařízení EZRTB3 Testy pro písemnou část zkoušky RT EZ všeobecné požadavky na elektrická zařízení 1) Jaké hodnoty jmenovitých napětí veřejných distribučních sítí nn 400V/230V AC jsou určeny pro ČR s přechodným obdobím

Více

ELEKTROINSTALACE #2. Radek Procházka (prochazka@fel.cvut.cz) Projektování v elektroenergetice ZS 2010/11

ELEKTROINSTALACE #2. Radek Procházka (prochazka@fel.cvut.cz) Projektování v elektroenergetice ZS 2010/11 ELEKTROINSTALACE #2 Radek Procházka (prochazka@fel.cvut.cz) Projektování v elektroenergetice ZS 2010/11 VNITŘNÍ ELEKTRICKÉ ROZVODY vnitřní el. rozvody je nutné provádět v souladu s ČSN 33 2130 ed.2 pro

Více

ELEKTROINSTALACE #1. Radek Procházka (prochazka@fel.cvut.cz) A1B15IND Projekt individuální ZS 2012/13

ELEKTROINSTALACE #1. Radek Procházka (prochazka@fel.cvut.cz) A1B15IND Projekt individuální ZS 2012/13 ELEKTROINSTALACE #1 Radek Procházka (prochazka@fel.cvut.cz) A1B15IND Projekt individuální ZS 2012/13 POŽADAVKY NA INSTALACI NN 1. bezpečnost osob, zvířat a majetku 2. provozní spolehlivost 3. přehlednost

Více

D Elektroinstalace

D Elektroinstalace Obsah 1. ZADÁNÍ... 2 1.1. ROZSAH PROJEKTU... 2 1.2. PROJEKTOVÉ PODKLADY... 2 2. SILNOPROUD... 2 2.1. ZÁKLADNÍ TECHNICKÉ ÚDAJE... 2 2.2. ENERGETICKÁ BILANCE... 2 2.3. NAPÁJENÍ... 2 2.4. HLAVNÍ POSPOJENÍ...

Více

MÍSTO SETKÁVÁNÍ V OBCI NEHASICE kú: Nehasice , č.p.: st. 45, 825/1

MÍSTO SETKÁVÁNÍ V OBCI NEHASICE kú: Nehasice , č.p.: st. 45, 825/1 ZODPOVĚDNÝ PROJEKTANT: PROJEKTANT: TOMÁŠ BEHINA TOMÁŠ BEHINA INVESTOR: OBEC BITOZEVES, BITOZEVES 50, 44001 LOUNY AKCE: MÍSTO SETKÁVÁNÍ V OBCI NEHASICE kú: Nehasice 702374, č.p.: st. 45, 825/1 STUPEŇ DOKUMENTACE:

Více

Připojovací podmínky pro osazení měřících zařízení v odběrných místech napojených z distribuční sítě nízkého napětí

Připojovací podmínky pro osazení měřících zařízení v odběrných místech napojených z distribuční sítě nízkého napětí Připojovací podmínky pro osazení měřících zařízení v odběrných místech napojených z distribuční sítě nízkého napětí 1 Obecné podmínky, soulad s legislativou Tento dokument je vytvořen v souladu se zákonem

Více

PRAVIDLA PROVOZOVÁNÍ LOKÁLNÍ DISTRIBUČNÍ. SOUSTAVY KAUČUK, a.s. Zásady pro připojení zařízení k lokální distribuční soustavě

PRAVIDLA PROVOZOVÁNÍ LOKÁLNÍ DISTRIBUČNÍ. SOUSTAVY KAUČUK, a.s. Zásady pro připojení zařízení k lokální distribuční soustavě PRAVIDLA PROVOZOVÁNÍ LOKÁLNÍ DISTRIBUČNÍ SOUSTAVY KAUČUK, a.s. (společná část) Příloha 6 Zásady pro připojení zařízení k lokální distribuční soustavě V Praze, leden 2003 PŘÍLOHA 6 PPLDS: Zásady pro připojení

Více

PŘIPOJOVACÍ PODMÍNKY PRO OSAZENÍ MĚŘICÍCH ZAŘÍZENÍ V ODBĚRNÝCH MÍSTECH NAPOJENÝCH ZE SÍTÍ NN

PŘIPOJOVACÍ PODMÍNKY PRO OSAZENÍ MĚŘICÍCH ZAŘÍZENÍ V ODBĚRNÝCH MÍSTECH NAPOJENÝCH ZE SÍTÍ NN 1. ÚVOD V souladu s platným zněním Energetického zákona vydává oazaenergo, a. s., jako provozovatel lokální distribuční soustavy (dále jen PLDS) v rámci své působnosti, Připojovací podmínky pro osazení

Více

Bohuslav Doležal DOKUMENTACE PRO PROVEDENÍ STAVBY OBSAH: 1.TECHNICKÁ ČÁST 2.VÝKRESOVÁ ČÁST. Urbánkova 617, Moravské Budějovice , tel.

Bohuslav Doležal DOKUMENTACE PRO PROVEDENÍ STAVBY OBSAH: 1.TECHNICKÁ ČÁST 2.VÝKRESOVÁ ČÁST. Urbánkova 617, Moravské Budějovice , tel. Bohuslav Doležal Urbánkova 617, Moravské Budějovice 676 02, tel. 720108727 AKCE: Elektrické ovládání oken v tělocvičně ZŠ Havlíčkova, Moravské Budějovice Místo stavby: Havlíčkova ul. 933, Mor. Budějovice

Více

Vladislavova 335, Kutná Hora GSM: IČ: TEXTOVÁ ČÁST. Akce: Stavební úpravy bytu č. 1 v objektu Masarykova 302, Kutná Hora

Vladislavova 335, Kutná Hora GSM: IČ: TEXTOVÁ ČÁST. Akce: Stavební úpravy bytu č. 1 v objektu Masarykova 302, Kutná Hora Josef Pros projekce elektro e-mail: jpros@mybox.cz Vladislavova 335, 284 01 Kutná Hora GSM: 775357933 IČ: 10240578 101 TEXTOVÁ ČÁST Akce: Stavební úpravy bytu č. 1 v objektu Masarykova 302, Kutná Hora

Více

TECHNICKÁ ZPRÁVA. Bilance nároků na příkon el. energie připojovaného objektu:

TECHNICKÁ ZPRÁVA. Bilance nároků na příkon el. energie připojovaného objektu: TECHNICKÁ ZPRÁVA Předmětem tohoto projektu je elektropřípojka nn ČOV Cerhovice. Veškerá vyjádření a projednání zajišťuje dle dohody investor. Základní technické údaje: Napěťová soustava: 3x230/400V ~50Hz,

Více

platnost od 1. 6. 2013 E.ON Distribuce, a. s. F. A. Gerstnera 2151/6 370 49 České Budějovice

platnost od 1. 6. 2013 E.ON Distribuce, a. s. F. A. Gerstnera 2151/6 370 49 České Budějovice E.ON Distribuce, a. s. F. A. Gerstnera 2151/6 370 49 České Budějovice Zákaznická linka T 840 111 333 Poruchová služba nonstop T 800 22 55 77 www.eon.cz www.eon-distribuce.cz Požadavky na umístění, provedení

Více

MATEŘSKÁ ŠKOLA BŘEZOVÁ. F. DOKUMENTACE STAVBY F.3.3 Technika prostředí staveb - ELEKTRO TECHNICKÁ ZPRÁVA. Ing Jiří Horák Valdecká Hořovice

MATEŘSKÁ ŠKOLA BŘEZOVÁ. F. DOKUMENTACE STAVBY F.3.3 Technika prostředí staveb - ELEKTRO TECHNICKÁ ZPRÁVA. Ing Jiří Horák Valdecká Hořovice 1 Projektant: Ing Jiří Horák Valdecká 82 26801 Hořovice Generální projektant: projektový ateliér ASSA spol. s r.o. Praha 4 Dvorecká 32 Zakázka: Investor : OU Březová MATEŘSKÁ ŠKOLA BŘEZOVÁ Stupeň : Dokumentace

Více

: REVITALIZACE PROSTOR ÚSTAVU 423, OBJ.B AREÁL MENDELU, ZEMĚDĚLSKÁ 1, BRNO 613 00

: REVITALIZACE PROSTOR ÚSTAVU 423, OBJ.B AREÁL MENDELU, ZEMĚDĚLSKÁ 1, BRNO 613 00 STAVBA : REVITALIZACE PROSTOR ÚSTAVU 423, OBJ.B AREÁL MENDELU, ZEMĚDĚLSKÁ 1, BRNO 613 00 D.1.4 SILNOPROUDÁ ELEKTROTECHNIKA 1. TECHNICKÁ ZPRÁVA Místo stavby: Zemědělská 1, Brno 613 00 Investor: Mendelova

Více

Připojovací podmínky pro osazení elektroměrů v LDS Města Zruče nad Sázavou

Připojovací podmínky pro osazení elektroměrů v LDS Města Zruče nad Sázavou 1. ÚVOD V souladu s platným zněním Energetického zákona vydává Město Zruč nad Sázavou, jako provozovatel lokální distribuční soustavy v rámci své působnosti, Připojovací podmínky nn pro osazení měřicích

Více

IN-EL, spol. s r. o., Lohenická 111/607, Praha 9 - Vinoř. Obsah

IN-EL, spol. s r. o., Lohenická 111/607, Praha 9 - Vinoř. Obsah Obsah IN-EL, spol. s r. o., Lohenická 111/607, 190 17 Praha 9 - Vinoř 1. ZÁKLADY ELEKTROTECHNIKY 17 1.1 Základní vztahy v elektrotechnice 17 1.1.1 Elektrické napětí, proud, odpor a výkon 17 1.1.1.1 Jednotky

Více

Vlastní provedení připojení je odlišné podle jmenovitého napětí té části distribuční soustavy, ke které bude odběrné zařízení připojeno.

Vlastní provedení připojení je odlišné podle jmenovitého napětí té části distribuční soustavy, ke které bude odběrné zařízení připojeno. PRAVIDLA PROVOZOVÁNÍ DISTRIBUČNÍCH SOUSTAV PŘÍLOHA 6 STANDARDY PŘIPOJENÍ ZAŘÍZENÍ K DISTRIBUČNÍ SOUSTAVĚ strana 3 Obsah 1 OBECNĚ... 4 2 PROVEDENÍ PŘIPOJENÍ... 4 2.1 STANDARDNÍ PROVEDENÍ KONCOVÉHO BODU:...

Více

PŘÍPOJKY NN. VŠB TU Ostrava Fakulta elektrotechniky a informatiky Katedra obecné elektrotechniky

PŘÍPOJKY NN. VŠB TU Ostrava Fakulta elektrotechniky a informatiky Katedra obecné elektrotechniky VŠB TU Ostrava Fakulta elektrotechniky a informatiky Katedra obecné elektrotechniky PŘÍPOJKY NN 1. Všeobecné podmínky 2. Druhy přípojek 3. Dodávka elektrické energie 4. Skladba ceny za elektrickou energii

Více

101 TEXTOVÁ ČÁST. Stavební úpravy bytu v objektu Jungmannovo nám. 437, Kutná Hora. D Silnoproudá elektrotechnika. Stupeň:

101 TEXTOVÁ ČÁST. Stavební úpravy bytu v objektu Jungmannovo nám. 437, Kutná Hora. D Silnoproudá elektrotechnika. Stupeň: Josef Pros projekce elektro e-mail: jpros@mybox.cz Vladislavova 335, 284 01 Kutná Hora GSM: 775357933 IČ: 10240578 101 TEXTOVÁ ČÁST Akce: Část: Stupeň: Stavební úpravy bytu v objektu Jungmannovo nám. 437,

Více

ČKD Kutná Hora, a.s.. Karlov 197 284 49 Kutná Hora http://www.ckdkh.cz tel.: 327 506 107, ČKD Kutná Hora, a.s.

ČKD Kutná Hora, a.s.. Karlov 197 284 49 Kutná Hora http://www.ckdkh.cz tel.: 327 506 107, ČKD Kutná Hora, a.s. ČKD Kutná Hora, a.s. ČKD Kutná Hora, a.s.. Karlov 197 284 49 Kutná Hora http://www.ckdkh.cz tel.: 327 506 107, PŘIPOJOVACÍ PODMÍNKY pro osazení měřicích zařízení v odběrných místech napojených ze sítí

Více

AROVA SERVIS Výroba rozváděčů nn

AROVA SERVIS Výroba rozváděčů nn AROVA SERVIS Výroba rozváděčů nn Vedení společnosti AROVA SERVIS vyhlašuje tuto POLITIKU JAKOSTI ----------------------------------------------------------------------- Předmětem činnosti společnosti AROVA

Více

IN-EL, spol. s r. o., Gorkého 2573, Pardubice. Obsah

IN-EL, spol. s r. o., Gorkého 2573, Pardubice. Obsah Obsah IN-EL, spol. s r. o., Gorkého 2573, 530 02 Pardubice 1. ZÁKLADY ELEKTROTECHNIKY 17 1.1 Základní vztahy v elektrotechnice 17 1.1.1 Elektrické napětí, proud, odpor a výkon 17 1.1.1.1 Jednotky elektrických

Více

B Testy pro písemnou část zkoušky RT EZ z ochrany před úrazem elektrickým proudem

B Testy pro písemnou část zkoušky RT EZ z ochrany před úrazem elektrickým proudem B Testy pro písemnou část zkoušky RT EZ z ochrany před úrazem elektrickým proudem (označené otázky nejsou uplatňovány v testech pro rozsah E4 na nářadí a spotřebiče) 1) Z čeho musí sestávat ochranné opatření?

Více

1. ÚVOD 2. ZÁVAZNOST PŘIPOJOVACÍCH PODMÍNEK 3. POUŽITÉ NÁZVOSLOVÍ A ZKRATKY

1. ÚVOD 2. ZÁVAZNOST PŘIPOJOVACÍCH PODMÍNEK 3. POUŽITÉ NÁZVOSLOVÍ A ZKRATKY PŘIPOJOVACÍ PODMÍNKY NN pro osazení měřicích zařízení v odběrných místech napojených z distribuční sítě nízkého napětí v rámci lokální distribuční soustavy OBSAH 1 ÚVOD 2 2 ZÁVAZNOST PŘIPOJOVACÍCH PODMÍNEK

Více

MS - projekce, s.r.o. Erbenova 5 703 00 OSTRAVA VÍTKOVICE INVESTOR : STATUTÁRNÍ MĚSTO OSTRAVA-MÚ, OSTRAVA-VÍTKOVICE

MS - projekce, s.r.o. Erbenova 5 703 00 OSTRAVA VÍTKOVICE INVESTOR : STATUTÁRNÍ MĚSTO OSTRAVA-MÚ, OSTRAVA-VÍTKOVICE MS - projekce, s.r.o. Erbenova 5 703 00 OSTRAVA VÍTKOVICE INVESTOR : STATUTÁRNÍ MĚSTO OSTRAVA-MÚ, OSTRAVA-VÍTKOVICE STAVBA : OPRAVA BYTU Č.8 (2.NP) ul. DEHTOVÁ Č.1450/9, OSTRAVA-VÍTKOVICE PROJEKTOVÁ ČÁST

Více

PROJEKT: MULTIFUNKČNÍ SPOLEČENSKÁ MÍSTNOST, Č.P. 102 BRNIŠTĚ

PROJEKT: MULTIFUNKČNÍ SPOLEČENSKÁ MÍSTNOST, Č.P. 102 BRNIŠTĚ PROJEKT: MULTIFUNKČNÍ SPOLEČENSKÁ MÍSTNOST, Č.P. 102 BRNIŠTĚ část D.1.4 ELEKTRICKÁ INSTALACE Obsahuje: Technická zpráva E1 Dispozice el. instalace M 1:50 E2 Rozvaděč RM1 V1 Výpočet tepelného výkonu ZODP.

Více

Ing.Vejdovský ADES, Hledíkova 2, Praha 10,106 00, tel. : +420 602370924

Ing.Vejdovský ADES, Hledíkova 2, Praha 10,106 00, tel. : +420 602370924 ELEKTROINSTALACE A. Průvodní zpráva Projektová dokumentace projekt pro provedení stavby elektroinstalace byl zpracován na základě objednávky fy MCA Atelier s.r.o. Projekt řeší opravy bytu v uvedeném objektu.

Více

NPROSAN D TECHNICKÁ ZPRÁVA

NPROSAN D TECHNICKÁ ZPRÁVA Razítko: Číslo paré: Název: VZOROVÉ PATRO BUDOVY "A" - KRÁTKÁ CHODBA STAVEBNÍ ÚPRAVY Vazební věznice Praha - Ruzyně Staré nám. 3, 161 02 Praha 6 NPROSAN - Inženýrské a projektové služby - Provádění a sanace

Více

Požadavky na umístění, provedení a zapojení měřících souprav u zákazníků a malých výroben s připojovaným výkonem do 250 kw připojených k elektrické

Požadavky na umístění, provedení a zapojení měřících souprav u zákazníků a malých výroben s připojovaným výkonem do 250 kw připojených k elektrické Požadavky na umístění, provedení a zapojení měřících souprav u zákazníků a malých výroben s připojovaným výkonem do 250 kw připojených k elektrické síti nízkého napětí platnost od 1. 6. 2013 Obsah 1.

Více

Rozváděče nízkého napětí - Elektroměrové rozváděče

Rozváděče nízkého napětí - Elektroměrové rozváděče Podniková norma energetiky pro rozvod elektrické energie ČEZ Distribuce E.ON Czech Rozváděče nízkého napětí - Elektroměrové rozváděče PNE 35 7030 První vydání Odsouhlasení normy Konečný návrh podnikové

Více

Obsah. O knize 11 Co je dobré vědět, než začnete pracovat s elektrickým proudem 13

Obsah. O knize 11 Co je dobré vědět, než začnete pracovat s elektrickým proudem 13 Obsah O knize 11 Co je dobré vědět, než začnete pracovat s elektrickým proudem 13 Úraz elektrickým proudem 13 První pomoc při úrazu elektrickým proudem 14 Úspory energie 14 Energie se zdražují nezbývá

Více

Cenové rozhodnutí ERÚ č. 5/2001 ze dne 11. května 2001, kterým se stanovují maximální ceny elektřiny

Cenové rozhodnutí ERÚ č. 5/2001 ze dne 11. května 2001, kterým se stanovují maximální ceny elektřiny Cenové rozhodnutí ERÚ č. 5/2001 ze dne 11. května 2001, kterým se stanovují maximální ceny elektřiny Energetický regulační úřad podle 2c zákona č. 265/1991 Sb., o působnosti orgánů České republiky v oblasti

Více

Určeno pro studenty předmětu /01 - Elektrická zařízení a rozvody v budovách ( EZRB )

Určeno pro studenty předmětu /01 - Elektrická zařízení a rozvody v budovách ( EZRB ) Vnitřní elektrické rozvody Lektor: Ing. Tomáš Mlčák, Ph. D. Katedra elektrotechniky Fakulta elektrotechniky a informatiky VŠB-TU Ostrava červenec 2013, Ostrava-Poruba Elektrická zařízení a rozvody v budovách

Více

SPOUŠTĚČE MOTORU SM, velikost 1

SPOUŠTĚČE MOTORU SM, velikost 1 SPOUŠTĚČE MOTORU SM, velikost Základní funkce Spínání a jištění motorů do A. Přístroj reaguje na výpadek fáze. Přístroj je vybaven kompenzací vlivu okolní teploty. Ovládání přístroje Spouštěče motoru jsou

Více

Nové předpisy pro výrobu a zkoušení rozváděčů.

Nové předpisy pro výrobu a zkoušení rozváděčů. Nové předpisy pro výrobu a zkoušení rozváděčů. Eaton Elektrotechnika Přednášející ing. Jiří Horák Postup novelizace norem Základní předpisy upravující výrobu rozváděčů: Zákon 22/1997 Sb. upravuje uvedení

Více

TEST ke zkouškám podle Vyhlášky č. 50/1978 Sb. pro činnost na elektrickém zařízení do 1000 V

TEST ke zkouškám podle Vyhlášky č. 50/1978 Sb. pro činnost na elektrickém zařízení do 1000 V 1. Jako prostředek základní ochrany v instalacích za normálních podmínek je možné použít: (ČSN 33 2000-4-41, příloha A) A ochrana polohou a izolací B izolací živých částí a přepážky nebo kryty C ochrana

Více

Bezpečnostní předpisy pro obsluhu a práci na elektrických zařízeních... 4

Bezpečnostní předpisy pro obsluhu a práci na elektrických zařízeních... 4 Úvod... 1 Bezpečnostní předpisy pro obsluhu a práci na elektrických zařízeních... 4 Hlavní zásady - elektrické instalace nízkého napětí... 23 Základní ochranná opatření k zajištění bezpečnosti před úrazem

Více

Bezpečnostní pokyny pro práci s panelem:

Bezpečnostní pokyny pro práci s panelem: Bezpečnostní pokyny pro práci s panelem: 1) Před započetím každé nové práce požádej pedagogický dozor o pokyny, jak bezpečně a správně pracovat. Při jakýchkoli nejasnostech žádej vysvětlení a pomoc. 2)

Více

REKONSTRUKCE PRODEJNY

REKONSTRUKCE PRODEJNY Akce: REKONSTRUKCE PRODEJNY Myslíkova 5/209, Praha 1 Číslo zakázky: 11-52 F.1.4g.1.01 DOKUMENTACE PRO STAVEBNÍ POVOLENÍ TECHNICKÁ ZPRÁVA F.1.4g Elektroinstalace Generální projektant: Ing. Jindřich Kaas

Více

Sociální zařízení - ženy Masarykova základní škola, Broumov Elektroinstalace

Sociální zařízení - ženy Masarykova základní škola, Broumov Elektroinstalace Sociální zařízení - ženy Masarykova základní škola, Broumov Elektroinstalace SEZNAM PŘÍLOH: Textová část 01.4.1. Protokol o určení vnějších vlivů (Díl 3. zdravotní technika) Výkresová část 01.4.2. 2NP

Více

Základní zapojení stykačových kombinací. Stykač. UČEBNÍ TEXT Elektrická instalace v budovách občanské vybavenosti

Základní zapojení stykačových kombinací. Stykač. UČEBNÍ TEXT Elektrická instalace v budovách občanské vybavenosti Základní zapojení stykačových kombinací Stykač Stykač je zařízení pro spínání nebo rozepínání elektrického spojení. Stykače se používají v ovládacích obvodech, např. jako řídicí stykače pro střední výkony.

Více

ČESKOSLOVENSKÁ NORMA MDT 621.796.002.5-83 Září 1992 ČSN 33 2540. Elektrotechnické předpisy. SKLADOVACÍ TECHNIKA Elektrické vybavení

ČESKOSLOVENSKÁ NORMA MDT 621.796.002.5-83 Září 1992 ČSN 33 2540. Elektrotechnické předpisy. SKLADOVACÍ TECHNIKA Elektrické vybavení ČESKOSLOVENSKÁ NORMA MDT 621.796.002.5-83 Září 1992 Elektrotechnické předpisy ČSN 33 2540 SKLADOVACÍ TECHNIKA Elektrické vybavení Storage equipment. Electrical equipment Matériel de stockage. Equipement

Více

TECHNIKA PROSTŘEDÍ STAVEB

TECHNIKA PROSTŘEDÍ STAVEB TECHNIKA PROSTŘEDÍ STAVEB Obsah: Strana: 1 Identifikační údaje... 1 2 Předmět řešení... 1 3 Energetická bilance... 1 4 Technické řešení... 2 5 Vnější vlivy na el. zařízení dle ČSN 33 2000-4-41 ed.2 změna

Více

Technická zpráva. k projektu elektroinstalace sociálního zařízení pro zaměstnance MHD, Pardubice Polabiny, ul. Kosmonautů. Technické údaje rozvodu:

Technická zpráva. k projektu elektroinstalace sociálního zařízení pro zaměstnance MHD, Pardubice Polabiny, ul. Kosmonautů. Technické údaje rozvodu: Petr Slezák - projekty elektro, Bratranců Veverkových 2717, Pardubice Akce: SOCIÁLNÍ ZAŘÍZENÍ PRO ZAMĚSTNANCE MHD, PARDUBICE, ul. KOSMONAUTŮ Vedoucí projektant: Ing. Š. Stačinová ZAŘÍZENÍ SILNOPROUDÉ ELEKTROTECHNIKY

Více

Od přípojkové skříně, přes HDV a odbočky k elektroměrům, včetně. požadavků pro umístění a připojení měřících zařízení. Praha, 17.10.

Od přípojkové skříně, přes HDV a odbočky k elektroměrům, včetně. požadavků pro umístění a připojení měřících zařízení. Praha, 17.10. Shody a rozdíly v technických požadavcích připojovacích podmínek společností PRE, ČEZ a E.ON pro osazení a připojení měřících zařízení u zákazníků v sítích do 1 kv Od přípojkové skříně, přes HDV a odbočky

Více

Mi-rozváděče & Služby. Mi-rozváděče. do 630 A, IP 54-65

Mi-rozváděče & Služby. Mi-rozváděče. do 630 A, IP 54-65 & do 630 A, IP 54-65 115 & Obsah Stavba systému strany 118-119 Přehled programu strany 120-125 Mi-prázdné rozvodnice s průhledným víkem strany 126-127 s neprůhledným víkem strany 128-129 Mi-rozvodnice

Více

BEZPEČNOST PRÁCE V ELEKTROTECHNICE

BEZPEČNOST PRÁCE V ELEKTROTECHNICE BEZPEČNOST PRÁCE V ELEKTROTECHNICE ELEKTROTECHNIKA TO M Á Š T R E J BAL Bezpečnostní tabulky Příklady bezpečnostních tabulek Grafické značky na elektrických předmětech Grafické značky na elektrických předmětech

Více

SPOUŠTĚČE MOTORŮ SM1. Spouštěče motorů. Parametry. Tepelná spoušť: nastavení I e

SPOUŠTĚČE MOTORŮ SM1. Spouštěče motorů. Parametry. Tepelná spoušť: nastavení I e SPOUŠTĚČE MOTORŮ Především k jištění proti přetížení a zkratu 1 až 3 fázových elektromotorů do 25 A, 690 V a.c. K ručnímu spínání (zapínání / vypínání) elektromotorů zeleným a červeným tlačítkem z čela

Více

Odběrná zařízení v distribuční soustavě NN - odběratelské rozváděče NN-

Odběrná zařízení v distribuční soustavě NN - odběratelské rozváděče NN- ECR-TNS-AO-64 7400.00 Odběrná zařízení v distribuční soustavě NN - odběratelské e NN- Technická norma společnosti E.ON Česká republika, a.s. Zpracovatel: Schválil: František Kojan / 981-3255, tým Standardizace

Více

PŘIPOJOVACÍ PODMÍNKY PRO VÝROBNY ELEKTŘINY - PŘIPOJENÍ NA SÍŤ ČEZ DISTRIBUCE, a.s.

PŘIPOJOVACÍ PODMÍNKY PRO VÝROBNY ELEKTŘINY - PŘIPOJENÍ NA SÍŤ ČEZ DISTRIBUCE, a.s. PŘIPOJOVACÍ PODMÍNKY PRO VÝROBNY ELEKTŘINY - PŘIPOJENÍ NA SÍŤ ČEZ DISTRIBUCE, a.s. Vydává ČEZ Distribuce, a. s., 1.12.2008 www.cezdistribuce.cz Obsah 1 Úvod 3 2 Použité zkratky 3 3 Všeobecné podmínky 3

Více

KRAJSKÝ ÚŘAD ZLÍN VÝMĚNA UPS KÚ1 a KÚ2 SILNOPROUDÁ ELEKTROTECHNIKA TECHNICKÁ ZPRÁVA

KRAJSKÝ ÚŘAD ZLÍN VÝMĚNA UPS KÚ1 a KÚ2 SILNOPROUDÁ ELEKTROTECHNIKA TECHNICKÁ ZPRÁVA KRAJSKÝ ÚŘAD ZLÍN VÝMĚNA UPS KÚ1 a KÚ2 SILNOPROUDÁ ELEKTROTECHNIKA TECHNICKÁ ZPRÁVA OBSAH 1. Všeobecná část... 2 1.1. Základní údaje... 2 1.2. Rozsah... 2 1.3. Použité podklady... 2 1.4. Předpisy a normy...

Více

D 1.4g.01 TECHNICKÁ ZPRÁVA

D 1.4g.01 TECHNICKÁ ZPRÁVA Změny dispozice 2NP budovy C Část: D.1.4g Silnoproudá elektrotechnika Stupeň : Dokumentace pro provedení stavby D 1.4g.01 TECHNICKÁ ZPRÁVA BRNO prosinec 2015 strana 1. Předmět projektu 3 2. Použité podklady

Více

Požadavky umístění, provedení a zapojení měřících souprav

Požadavky umístění, provedení a zapojení měřících souprav 9.1 Požadavky umístění, provedení a zapojení měřících souprav Obsah 1. Úvod... 3 2. Pojmy, definice, zkratky... 4 3. Hlavní domovní vedení... 5 4. Umístění elektroměrových rozváděčů... 6 5. Provedení elektroměrových

Více

PŘIPOJOVACÍ PODMÍNKY NN pro osazení měřicích zařízení v odběrných místech napojených z distribuční sítě nízkého napětí

PŘIPOJOVACÍ PODMÍNKY NN pro osazení měřicích zařízení v odběrných místech napojených z distribuční sítě nízkého napětí PŘIPOJOVACÍ PODMÍNKY NN pro osazení měřicích zařízení v odběrných místech napojených z distribuční sítě nízkého napětí Vydává ČEZ Distribuce, a. s. Platnost od 1. 6. 2015 ČEZ Distribuce, a. s. www.cezdistribuce.cz

Více

TECHNICKÁ ZPRÁVA. 2 AC 24V 50Hz

TECHNICKÁ ZPRÁVA. 2 AC 24V 50Hz 1 TECHNICKÁ ZPRÁVA 1. PODKLADY, PŘEDMĚT PROJEKTU Podklady - projektová dokumentace vytápění - projektová dokumentace stávajícího silnoproudu - projektová dokumentace stávajícího měření a regulace - státní

Více

TECHNICKÁ ZPRÁVA. Investor : Základní škola a Mateřská škola Těrlicko, Horní Těrlicko Těrlicko

TECHNICKÁ ZPRÁVA. Investor : Základní škola a Mateřská škola Těrlicko, Horní Těrlicko Těrlicko TECHNICKÁ ZPRÁVA Investor : Základní škola a Mateřská škola Těrlicko, Horní Těrlicko 419 735 42 Těrlicko Název : Rekonstrukce elektroinstalace - MŠ Těrlicko Část : D.1.4 Zařízení silnoproudé elektrotechniky

Více

I. Určené podmínky pro dodávku elektřiny chráněným zákazníkům kategorie C a D ze sítí nízkého napětí. Regionální dodavatelé elektřiny

I. Určené podmínky pro dodávku elektřiny chráněným zákazníkům kategorie C a D ze sítí nízkého napětí. Regionální dodavatelé elektřiny Cenové rozhodnutí ERÚ č. 3/2004 ze dne 23. dubna 2004, kterým se stanovují maximální ceny elektřiny a podmínky pro dodávku elektřiny chráněným zákazníkům ze sítí nízkého napětí Energetický regulační úřad

Více

I. Určené podmínky pro dodávku elektřiny chráněným zákazníkům kategorie C a D ze sítí nízkého napětí. Regionální dodavatelé elektřiny

I. Určené podmínky pro dodávku elektřiny chráněným zákazníkům kategorie C a D ze sítí nízkého napětí. Regionální dodavatelé elektřiny Cenové rozhodnutí ERÚ č. 28/2003 ze dne 26. listopadu 2003, kterým se stanovují maximální ceny elektřiny a podmínky pro dodávku elektřiny chráněným zákazníkům ze sítí nízkého napětí Energetický regulační

Více

Rozvodná zařízení (BRZB)

Rozvodná zařízení (BRZB) Přednášející: Prof. Ing. Jaroslava Orságová, Ph.D. orsagova@feec.vutbr.cz, VUT FEKT Technická 12, Brno Střídavá elektrická rozvodná zařízení Rozvodná zařízení (BRZB) e-power - Inovace výuky elektroenergetiky

Více

Začíná směrem k odběrateli odbočením od zařízení pro veřejný rozvod. Odbočení od vzdušného vedení končí hlavní domovní

Začíná směrem k odběrateli odbočením od zařízení pro veřejný rozvod. Odbočení od vzdušného vedení končí hlavní domovní Elektrická přípojka nn Ing. Tomáš Mlčák, Ph.D. Fakulta elektrotechniky a informatiky VŠB TUO Katedra elektrotechniky http://fei1.vsb.cz/kat420 Technická zařízení budov III Fakulta stavební Elektrická přípojka

Více

Elektrické zařízení. PROPROJEKT s.r.o., Komenského 1173, Rumburk ELEKTRICKÁ INSTALACE

Elektrické zařízení. PROPROJEKT s.r.o., Komenského 1173, Rumburk ELEKTRICKÁ INSTALACE PROPROJEKT s.r.o., Komenského 1173, 408 01 Rumburk REKONSTRUKCE INFORMAČNÍHO STŘEDISKA - - JETŘICHOVICE část D.1.4 ELEKTRICKÁ INSTALACE Obsahuje: Textová část Technická zpráva Výkresová část E1 Dispozice

Více

Přehled sazeb a cen. pro zákazníky kategorie C Podnikatelé. distribuce elektřiny. E.ON Distribuce, a.s. E.ON Distribuce, a.s.

Přehled sazeb a cen. pro zákazníky kategorie C Podnikatelé. distribuce elektřiny. E.ON Distribuce, a.s. E.ON Distribuce, a.s. Přehled sazeb a cen E.ON Distribuce, a.s. F. A. Gerstnera 2151/6 370 49 České Budějovice Zákaznická linka T 840 111 333 Poruchová služba - elektřina T 800 22 55 77 Poruchová služba - plyn T 1239 distribuce

Více

Platnost od eon-distribuce.cz. E.ON Distribuce, a.s. F. A. Gerstnera 2151/6 České Budějovice České Budějovice

Platnost od eon-distribuce.cz. E.ON Distribuce, a.s. F. A. Gerstnera 2151/6 České Budějovice České Budějovice Požadavky na umístění, provedení a zapojení měřicích souprav u zákazníků a malých výroben s připojovaným výkonem do 250 kw připojených k elektrické síti nízkého napětí Distribuce, a.s. F. A. Gerstnera

Více

Technické kreslení v elektrotechnice

Technické kreslení v elektrotechnice Technické kreslení v elektrotechnice Elektrotechnická schémata naznačují symbolicky elektrické pochody součástky a přístroje kreslíme pomocí normalizovaných značek spoje mezi nimi kreslíme II nebo, v případě

Více

Oprava rozvaděčů nn a zásuvkových obvodů

Oprava rozvaděčů nn a zásuvkových obvodů Projektová dokumentace ev. č. 02/12/2013 Oprava rozvaděčů nn a zásuvkových obvodů druhá část v budovách G a SPŠEI, Křižíkova 1258 Frenštát p. R. Kreslil : ing. Vlastimil Pícha Zodpovědný projektant : ing.

Více

TECHNICKÁ ZPRÁVA O B S A H

TECHNICKÁ ZPRÁVA O B S A H ZŠ Chotěboř, Smetanova 745 Rekonstrukce sociálních zařízení ZŠ Chotěboř, Smetanova 745 Rekonstrukce sociálních zařízení část elektroinstalace TECHNICKÁ ZPRÁVA O B S A H 1. Předmět díla... 2 2. Soupis podkladů,

Více

PŘIPOJOVACÍ PODMÍNKY NN

PŘIPOJOVACÍ PODMÍNKY NN PŘIPOJOVACÍ PODMÍNKY NN pro osazení měřicích zařízení v odběrných místech napojených z distribuční sítě nízkého napětí Vydává ČEZ Distribuce, a. s. Platnost od 1. 2. 2018 SKUPINA ČEZ www.cezdistribuce.cz

Více

PROJEKTOVÁ DOKUMENTACE

PROJEKTOVÁ DOKUMENTACE listů 6 PROJEKTOVÁ DOKUMENTACE Stupeň projektu: Projektová dokumentace pro ZMĚNU UŽÍVÁNÍ STAVBY Název akce: Centrum denních služeb v ZŠ Hrdlovská, Osek D1:SO 101 Denní centrum D1:SO 101.8 Silnoproudá elektrotechnika

Více

TECHNICKÁ ZPRÁVA D.1.4.G SILNOPROUDÁ ELEKTROTECHNIKA

TECHNICKÁ ZPRÁVA D.1.4.G SILNOPROUDÁ ELEKTROTECHNIKA EL TECHNICKÁ ZPRÁVA D.1.4.G SILNOPROUDÁ ELEKTROTECHNIKA Investor : Statutární město Ostrava Úřad městského obvodu Vítkovice Mírové náměstí 1 703 39, Ostrava- Vítkovice Akce : Oprava bytu č.3 na ulici Rudná

Více

Schémata kinematická, elektrotechnická, kapalinových soustav, energetických zařízení a potrubí

Schémata kinematická, elektrotechnická, kapalinových soustav, energetických zařízení a potrubí Projekt: Inovace oboru Mechatronik pro Zlínský kraj Registrační číslo: CZ.1.07/1.1.08/03.0009 Schémata kinematická, elektrotechnická, kapalinových soustav, energetických zařízení a potrubí Kinematická

Více

ELEKTROINSTALACE HASIČSKÁ ZBROJNICE V KEŘKOVĚ PROJEKTOVÁ DOKUMENTACE DOKUMENTACE PRO STAVEBNÍ POVOLENÍ INVESTOR

ELEKTROINSTALACE HASIČSKÁ ZBROJNICE V KEŘKOVĚ PROJEKTOVÁ DOKUMENTACE DOKUMENTACE PRO STAVEBNÍ POVOLENÍ INVESTOR PROJEKTOVÁ DOKUMENTACE DOKUMENTACE PRO STAVEBNÍ POVOLENÍ HASIČSKÁ ZBROJNICE V KEŘKOVĚ ELEKTROINSTALACE INVESTOR Město Přibyslav Bechyňovo náměstí 1 Přibyslav 582 22 VYPRACOVAL Jiří Ostatnický F. A. Jelínka

Více

Wieslaw Orszulik KATALOG výhradní obchodní zástupce pro ČR a SR 2010/01. ROZVÁDĚČE NÍZKÉHO NAPĚTÍ Modulové - TYP RP

Wieslaw Orszulik KATALOG výhradní obchodní zástupce pro ČR a SR 2010/01. ROZVÁDĚČE NÍZKÉHO NAPĚTÍ Modulové - TYP RP ROZVÁDĚČE NÍZKÉHO NAPĚTÍ Modulové - TYP RP Uplatnění : Technické údaje : rozváděče nn pro vnitřní použití jsou určené jmenovitý stálý proud : ln 100 A v závislostí na vybavení pro rozvod, jmenovité napětí

Více

Otázky VYHLAŠKA 50/78 Sb

Otázky VYHLAŠKA 50/78 Sb BOZP Vyhláška 50 Otázky VYHLAŠKA 50/78 Sb Školení bezpečnosti práce (BOZP) České vysoké učení technické v Praze, Katedra kybernetiky BOZP Test 50 (1/16) 1. VYHLÁŠKA 50/78 Sb. URČUJE: 1) POVINNOST PRIHLAŠOVAT

Více

Náhradní zdroj pro DPS Elišky Purkyňové, Thákurova 8 12, Praha 6 TECHNICKÁ ZPRÁVA

Náhradní zdroj pro DPS Elišky Purkyňové, Thákurova 8 12, Praha 6 TECHNICKÁ ZPRÁVA TECHNICKÁ ZPRÁVA 1. Identifikační údaje: Název akce: DOMOV PRO SENIORY ELIŠKY PURKYŃOVÉ Náhradní zdroj Místo stavby. Thákurova 8, 10, 12 Praha 6 Druh dokumentace: Investor: Vypracoval: Projekt Domov pro

Více

1.ÚVOD : 2.VÝCHOZÍ PODKLADY : - stavební výkresy objektu - požadavky investora a architekta 3.TECHNICKÁ DATA :

1.ÚVOD : 2.VÝCHOZÍ PODKLADY : - stavební výkresy objektu - požadavky investora a architekta 3.TECHNICKÁ DATA : 1.ÚVOD : Tato technická zpráva řeší silnoproudý el. rozvod pro akci Oprava fasád, sanace suterénu a přístavba vstupu Domu dětí a mládeže Ulita Broumov, v rozsahu prováděcího projektu a zároveň projektu

Více

Elektroměrové rozváděče RE

Elektroměrové rozváděče RE Elektroměrové rozváděče RE 2005 1 Použití: Elektroměrové rozváděče řady RE slouží k osazení jedno a třífázových elektroměrů a jsou určeny pro zazdění do venkovních pilířů a pevné zdi, popřípadě na povrchovou

Více

I. Určené věcné podmínky pro uplatnění cen za distribuci elektřiny odběratelům kategorie C a kategorie D

I. Určené věcné podmínky pro uplatnění cen za distribuci elektřiny odběratelům kategorie C a kategorie D Cenové rozhodnutí Energetického regulačního úřadu č. 10/2006 ze dne 27. listopadu 2006, kterým se stanovují pevné ceny distribuce elektřiny odběratelům ze sítí nízkého napětí Energetický regulační úřad

Více

Normální Živých Normální Neživých Nebezpečné Živých 25 60

Normální Živých Normální Neživých Nebezpečné Živých 25 60 Základní pravidlo: nebezpečné živé části nesmějí být za normálních podmínek přístupné, a přístupné vodivé části nesmějí být nebezpečné za normálních podmínek, ani za podmínek jedné poruchy. Důležité pojmy:

Více

TECHNICKÉ SPECIFIKACE systémů, zařízení a výrobků

TECHNICKÉ SPECIFIKACE systémů, zařízení a výrobků Správa železniční dopravní cesty, státní organizace Dlážděná 1003/7 110 00 Praha 1 č.j. S 40218 SŽDC-O14-2015 TECHNICKÉ SPECIFIKACE systémů, zařízení a výrobků Prosvětlené informační tabule Číslo TS 1/2015

Více

TECHNICKÁ ZPRÁVA SILNOPROUDÁ A SLABOPROUDÁ ELEKTROTECHNIKA. Město Bystřice, Dr. E. Beneše 25, Bystřice, IČ: , DIČ: CZ

TECHNICKÁ ZPRÁVA SILNOPROUDÁ A SLABOPROUDÁ ELEKTROTECHNIKA. Město Bystřice, Dr. E. Beneše 25, Bystřice, IČ: , DIČ: CZ TECHNICKÁ ZPRÁVA Investor: Název stavby: Město Bystřice, Dr. E. Beneše 25, 275 51 Bystřice, IČ: 00231525, DIČ: CZ 00231525 STAVEBNÍ ÚPRAVY KUCHYNĚ ZÁKLADNÍ ŠKOLA BYSTŘICE Místo stavby:, Dr. E. Beneše 300,

Více

Katedra obecné elektrotechniky Fakulta elektrotechniky a informatiky, VŠB - TU Ostrava

Katedra obecné elektrotechniky Fakulta elektrotechniky a informatiky, VŠB - TU Ostrava Katedra obecné elektrotechniky Fakulta elektrotechniky a informatiky, VŠB - TU Ostrava POHYBYBLIVÉ PŘÍVODY, ŠŇŮROVÁ VEDENÍ, PŘIPOJOVÁNÍ SPOTŘEBIČŮ Předmět: Prevence elektrických zařízení Určeno pro studenty

Více