ZPRACOVÁNÍ TRAUMATOLOGICKÝCH PLÁNŮ V SOUVISLOSTECH

Transkript

1 ZPRACOVÁNÍ TRAUMATOLOGICKÝCH PLÁNŮ V SOUVISLOSTECH Ing. Václav Fišer Zdravotnická záchranná služba Jihomoravského kraje p.o., Kamenice 798/1d, Brno fiser.vaclav@zzsjmk.cz; fiservaclav@seznam.cz ANOTACE S novými předpisy tzv. reformy zdravotnictví padlo letité stěžování na neexistující rezortní právní úpravu zpracování traumatologických plánů. Sjednocení obsahové formy těchto specifických plánovacích dokumentů krizového řízení novou legislativou je přitom sice výrazným přínosem, nelze však za tímto uspokojením přehlížet další velmi podstatné změny v systému krizové připravenosti, které závazně upravují prostředí zpracování traumatologických plánů. Nová legislativa dnes nejen upřesňuje co je traumatologický plán a jaký je jeho obsah a struktura, ale především závazně stanovuje kdo je jeho zpracovatelem, kde je zdroj základních výchozích údajů, vztahy mezi zpracovateli a především NOVÉ POVINNOSTI poskytovatelů zdravotních služeb. Účelem a cílem příspěvku tedy není zkoumat a navrhovat co zákony a prováděcí předpisy stanovují k obsahu traumatologických plánů, ale pouze upozornit na novou konstrukci systému a nových povinností poskytovatelů zdravotních služeb. Především jde o poukázání na místo, význam a potenciál nových prvků v systému, kterými jsou pracoviště krizové připravenosti poskytovatelů zdravotnické záchranné služby a kontaktní místa poskytovatelů jednodenní a lůžkové péče. Klíčová slova: kontaktní místo, krizová připravenost, koncepce krizové připravenosti, pracoviště krizové připravenosti, traumatologický plán. Ústřední pojem - Traumatologický plán Nová právní úprava reformy zdravotnictví závazně stanovila obsahovou skladbu traumatologických plánů. Paradoxně tím ale na první pohled zkomplikovala situaci souběžné právně podložené existence několika zpracovatelem a obsahem odlišných dokumentů stejného názvu. Ke čtyřem typům přidala další dva. Na druhý pohled jde ale přesto o pokrok skrytý v jednoznačném odlišení traumatologických plánů zpracovávaných v rámci havarijního plánování a zaměřených na poskytování zdravotních služeb ve vazbě na místo řešení mimořádné události od traumatologických plánů poskytovatelů přednemocniční a nemocniční neodkladné (zdravotní) péče zaměřených cíleně činnost obou typů poskytovatelů při zvládání hromadného postižení zdraví při mimořádné události. Současnou situaci tak lze nahlížet jako logický krok procesu budoucího optimálního místa traumatologického plánu mezi dokumenty nazývanými dokumentace integrovaného záchranného systému. Aktuálně jsou tedy traumatologické plány právně podloženy: v rámci havarijních plánů krajů, v rámci vnějších havarijních plánů o provozovatelů jaderných zařízení, o provozovatelů objektů s rizikem vzniku závažné průmyslové havárie, v rámci vnitřních havarijních plánů provozovatelů objektů rizikových činností,

2 poskytovatelů zdravotnické záchranné služby, poskytovatelů jednodenní a lůžkové zdravotní péče. Zásadní rozdíl mezi nimi je v osobě zpracovatele a vztahu k dokumentaci integrovaného záchranného systému: Zpracovatelem traumatologických plánů zpracovávaných v rámci některého z typů havarijních plánů je hasičský záchranný sbor kraje, popřípadě provozovatel objektu s rizikovou činností, z podkladů poskytnutých mj. také poskytovateli zdravotních služeb. Tyto traumatologické plány jsou opřeny o zákon č. 239/2000 Sb., o integrovaném záchranném systému a zákon č. 59/2006 Sb., o prevenci závažných havárií s jejich prováděcími vyhláškami, především č. 328/2001 Sb. a č. 103/2006 Sb. a také vyhláškou 307/2002 Sb., o radiační ochraně. Především kromě vnitřních havarijních plánů jsou tyto plny dokumenty integrovaného záchranného systému! Zpracovatelem traumatologického plánu poskytovatele zdravotních služeb jsou poskytovatelé zdravotnické záchranné služby (podle zákona č. 374/2011 Sb., o zdravotnické záchranné službě s prováděcí vyhláškou č. 240/2012 Sb.) a poskytovatelé jednodenní a lůžkové zdravotní péče (podle zákona č. 372/2011 Sb., o zdravotních službách s prováděcí vyhláškou č. 101/2012 Sb.). Tyto traumatologické plány jsou zpracovávány poskytovateli zdravotních služeb s využitím analýz ohrožení území v havarijních plánech a nejsou dokumentací integrovaného záchranného systému! V souvislosti s tímto vymezením také lze upozornit na nesprávnost častého používání termínu traumatologický plán kraje, který není nikde legislativně vymezen a vždy mohlo a může jít přinejlepším pouze o dílčí dokument havarijního plánu kraje. Další faktor který musí být brán při zpracování v úvahu je vztah jednotlivých typů traumatologických plánů k pojmům hromadné neštěstí, hromadné postižení zdraví a přednemocniční neodkladná péče. Všechny tyto pojmy jsou v legislativě traumatologického plánování používány a každý samostatně jinak limituje obsah a účel příslušného plánu! Obecně je třeba si uvědomit, že traumatologické plány v rámci plánů havarijních jsou orientovány na situaci hromadného neštěstí a tedy na nejširší obsah zajištění zdravotní péče postiženým mimořádnou událostí, zatímco traumatologické plány poskytovatelů jednodenní a lůžkové péče jsou orientovány prioritně na skupinu osob, postižených na zdraví v souvislosti s hromadným postižením zdraví v rámci hromadného neštěstí. Traumatologické plány poskytovatelů zdravotnické záchranné služby jsou pak ze zákona svázány specificky s činností zdravotnické záchranné služby a to s přednemocniční neodkladnou péčí! To ovšem vůbec neznamená, že například právě poskytovatel zdravotnické záchranné služby provádí při řešení následků mimořádné události pouze odbornou přednemocniční neodkladnou péči stále je základní složkou integrovaného záchranného systému a na místě události je v rámci svých možností a schopností povinen provádět také jinou činnost, ze zákona o integrovaném záchranném systému. Tato činnost jen není účelem svého traumatologického plánu. Měla by v něm být ale zohledněna v rámci základní části v souvislosti s opatřeními vyplývajícími poskytovateli z traumatologického plánu v příslušném (vnějším) havarijním plánu. Poskytovatelé zdravotních služeb zpracovatelé traumatologického plánu Předně je třeba říci, že oběma zákony (č. 372/2011 Sb. a 374/2011 Sb.) tzv. reformy zdravotnictví byla poskytovatelům zdravotních služeb povinnost zpracovávat traumatologický plán uložena poprvé. Bez ohledu na dosavadní běžnou praxi zpracovávání traumatologických plánů poskytovateli zdravotnické záchranné služby, lůžkové péče nebo i kraji (a v souboru

3 pokládání těchto plánů za traumatologické plány kraje; viz výše) dosud nešlo o povinnost ze zákona. Kteří poskytovatelé zdravotních služeb a jaké traumatologické plány zpracovávají? Jednoznačně poskytovatelé zdravotnické záchranné služby - 7 a 31 zákona 374/2011 Sb. a (všichni) poskytovatelé jednodenní nebo lůžkové péče - 47 a 125 zákona 372/2011 Sb. Ne tedy všichni poskytovatelé zdravotních služeb, ale přece jen jejich podstatná část. Otazník visí pouze nad provázaností tohoto systému zpracovatelů. Zákon o zdravotních službách totiž ukládá povinnost zpracovávat plány podstatně více subjektům, než předpokládá zákon o zdravotnické záchranné službě, ze kterého zřetelně vystupuje požadavek prvoplánové funkční návaznosti mezi traumatologickými plány poskytovatelů zdravotnické záchranné služby a poskytovatelů akutní lůžkové péče. Vzniká tak jakýsi dvoustupňový systém, kdy první okruh plánů tvoří plán poskytovatele zdravotnické záchranné služby kraje a na něj bezprostředně navazující plány poskytovatele/ů akutní lůžkové péče a druhý je tvořen dále navazující plány ostatních poskytovatelů (jednodenní a lůžkové) péče v území. Nesmí se přitom opomenout spojení vypracovávání traumatologických plánů poskytovatelů zdravotních služeb s krajskými úřady a v případě fakultních nemocnic také ministerstvem zdravotnictví!! Role orgánů veřejné správy sice není úplně zásadní, plány neschvalují, nicméně sehrávají významnou úlohu koordinátora návaznosti plánů jednotlivých zpracovatelů a měly by usnadňovat přístup zejména poskytovatelů jednodenní a lůžkové péče k podstatným vstupním údajům z havarijních plánů krajů. Nová pracoviště - podstatná systémová pozitiva i negativa Hodnotíme-li pohledem krizové připravenosti nové právní předpisy a uložení povinnosti poskytovatelům zdravotních služeb zpracovávat traumatologické plány jako zásadní přínos, je to i díky uložení povinnosti ke zřízení nových výkonných prvků v organizační struktuře zdravotnických zařízení poskytovatelů. Jde o dva typy funkčních útvarů: pracoviště krizové připravenosti u poskytovatelů zdravotnické záchranné služby a kontaktní místo u poskytovatelů jednodenní a lůžkové zdravotní péče. V případě pracoviště krizové připravenosti jde s vymezením působnosti a jeho místa ve struktuře poskytovatele o zohlednění skutečnosti, že dřívější povinnost vytvářet ve své struktuře krizové útvary bez bližšího vymezení (viz vyhláška č. 434/1992 Sb.) k zajištění plnění všech současných úkolů krizové připravenosti nepostačuje. Ve vztahu k tématu příspěvku je zásadní, že povinnosti poskytovatele zdravotnické záchranné služby spojené se zpracováním traumatologického plánu výslovně zabezpečuje právě pracoviště krizové připravenosti. Dalším významným faktorem je také zákonem zakotvené financování činnosti poskytovatele v krizové připravenosti státním příspěvkem. V případě poskytovatelů jednodenní a lůžkové péče ale zůstal zákonodárce v souvislosti s uložením povinnosti zřídit kontaktní místo cosi dlužen. Bez ohledu na skutečnost, že povinnost toto pracoviště zřídit včetně zásadního vymezení povinností a také sankcí nevložil do zákona o zdravotních službách, ale do zákona o zdravotnické záchranné službě. Jde o více spojitých skutečností v kontrastu s řešením u poskytovatelů zdravotnické záchranné služby. Za prvé, že všichni poskytovatelé jednodenní a lůžkové péče jsou povinni zpracovávat traumatologické plány v nichž upraví soubor opatření, která se uplatňují při hromadných neštěstích, přitom však - za druhé - není vytvoření kontaktního místa v žádné souvztažnosti se zpracováním traumatologického plánu, ačkoliv právě přes kontaktní místo má být zajišťována součinnost s poskytovatelem zdravotnické záchranné služby při řešení mimořádných událostí a krizových situací včetně koordinace převzetí pacienta mezi poskytovatelem zdravotnické záchranné služby a cílovým poskytovatelem akutní lůžkové péče. A za třetí, poskytovateli jsou obě povinnosti (zpracovat traumatologický plán a zřídit kontaktní místo) ukládány bez poskytnutí či alespoň přislíbení kompenzace nákladů, zato

4 s hrozbou citelné sankce při zjištění porušení plnění těchto povinností. Náklady na zřízení i případné sankce se přitom pohybují v řádu až sedmimístných cifer. Pracoviště krizové připravenosti základ systému připravenosti zdravotnictví I při zběžné znalosti právního prostředí zdravotnictví (a krizového řízení) je z provedené stručné účelové analýzy zřejmé, že v současném (ne)systému zajišťování připravenosti zdravotnictví na poskytování zdravotních služeb, včetně ochrany veřejného zdraví, při řešení následků mimořádných událostí (ať už půjde obecně o hromadné neštěstí nebo specificky o hromadné postižení zdraví) a za krizových situací jsou právně instalovány pouze dva výkonné útvary. Na úrovni kraje pracoviště krizové připravenosti poskytovatele zdravotnické záchranné služby a na ústřední úrovni pracoviště krizového řízení ministerstva zdravotnictví. Žádný jiný institucionální nebo výkonný prvek bezpečnostního systému (vyjma okrajové působnosti krajských úřadů) kromě pracoviště krizové připravenosti zdravotnické záchranné služby nemá tak specificky a současně široce vymezenou působnost k přípravě na řešení mimořádných událostí nebo krizových situací na úseku zdravotnictví. Při logickém akceptování pověření ústředního úřadu k výkonné i metodické koordinaci krizové připravenosti rezortu na všech úrovních v zákonem vymezeném rozsahu se přímo nabízí využití pracoviště krizové připravenosti poskytovatele zdravotnické záchranné služby ke konstrukci krajsky organizované sítě výkonných a metodických pracovišť zajištění krizové připravenosti zdravotnictví s působností ve všech sektorech stále živé Koncepce krizové připravenosti zdravotnictví ČR, schválené v roce 2007! Potenciál k sehrání této role zde zcela jistě je, byť je k optimálnímu využití zapotřebí ochoty a připravenosti orgánů veřejné správy k podpoře a realizaci stejnomyslně ve všech krajích a ústředním úřadu. Na závěr proč pracoviště krizové připravenosti zdravotnictví V souvislosti se zpracováváním traumatologických plánů poskytovatelů zdravotních služeb se termínu krizová připravenost nedá vyhnout. Na závěr krátké sondy do prostředí je tedy vhodné připomenout, o co se jedná, proč byla vytvořena pracoviště krizové připravenosti poskytovatelů zdravotnické záchranné služby a proč byla vyslovena myšlenka využití pracovišť k zajištění krizové připravenosti na úrovni krajů. Pojem krizová připravenost zdravotnictví je definičně spojen s již zmíněnou Koncepcí krizové připravenosti zdravotnictví České republiky, v jejímž rámci byla definována jako: stav, kdy je systém orgánů veřejné správy, poskytovatelů léčebně preventivní péče, orgánů a zařízení ochrany veřejného zdraví a dodavatelů léčiv a zdravotnických prostředků schopen za mimořádných situací odborně způsobilými pracovníky zajistit zdravotní péči obyvatelstvu v rozsahu přiměřeném reálné situaci a na základě schválených postupů, a to při vnitřní i vnější operabilitě systému. Operabilita znamená, že jednotlivé složky systému (zejména poskytovatelé zdravotnické záchranné služby a lůžkové péče) jsou schopné na mimořádné situace reagovat účelně a účinně ve vlastní organizaci a také společně s ostatními spolupracujícími subjekty. Realizačně byla koncepce rozložena do pěti odvětvových sektorů (právní prostředí, řízení připravenosti a řešení situací, medicína katastrof, věcné zdroje a příprava lidských zdrojů) ve třech strategických úrovních (stručně: připravenost na mimořádné události, na krizové situace a válečné zdravotnictví). I přes přijaté nové právní normy a pozměněnou doprovodnou terminologii je definice stále srozumitelná a domnívám se také poskytující vysvětlení původu pojmenování nově institucionalizovaných pracovišť poskytovatelů zdravotnické záchranné služby. Bylo by tedy jen logické potenciál těchto pracovišť ve smyslu jejich pojmenování a zákonem určené působnosti co nejlépe využít. Přinejmenším v souvislosti se souhrnným počtem zpracovatelů a tedy i zpracovávaných traumatologických plánů a při primárním požadavku funkční návaznosti plánů poskytovatelů akutní lůžkové péče právě na plány

5 poskytovatelů zdravotnické záchranné služby v postavení základní složky integrovaného záchranného systému se využití tohoto potenciálu přímo nabízí. Ing. Václav Fišer, absolvent Vojenské akademie v Brně až 2008 na Ministerstvu zdravotnictví, 2009 až 2012 v Krajském úřadu Jihomoravském kraje. Dnes pracoviště krizové připravenosti Zdravotnické záchranné služby Jihomoravského kraje, p.o. Je odborným lektorem problematiky krizového managementu a autorem řady publikací, hlavním autorem Koncepce krizové připravenosti zdravotnictví ČR Člen České asociace bezpečnostních manažerů, Společnosti pro radiobiologii a krizové plánování ČLS JEP a Společnosti krizové připravenosti zdravotnictví ČLS JEP.