Předběžný přehled významných problémů nakládání s vodami v dílčích povodích Horního a středního Labe a Lužické Nisy a ostatních přítoků Odry

Transkript

1 Předběžný přehled významných problémů nakládání s vodami v dílčích povodích Horního a středního Labe a Lužické Nisy a ostatních přítoků Odry Duben, 2013

2 1 OBSAH 1. Úvod 2 2. Významné problémy nakládání s vodami v dílčím povodí Horního a středního Labe 3 3. Významné problémy nakládání s vodami v dílčím povodí Lužické Nisy a ostatních přítoků Odry 4 4. Látkové zatížení z bodových zdrojů znečištění 5 5. Látkové zatížení z plošných zdrojů znečištění 7 6. Odběry a regulace hydrologického režimu Hydromorfologické úpravy a ochrana vodních ekosystémů Ochrana před extrémními účinky vod Ostatní významné problémy nakládání s vodami Zvláštní cíle 18 Příloha 20

3 2 1. ÚVOD Předběžný přehled významných problémů nakládání s vodami byl sestaven dle požadavků 25 vodního zákona. Hlavním účelem přehledu problémů nakládání s vodami je vytvoření podkladu pro priorizaci opatření na zlepšení stavu vodních útvarů a dosažení relevantních cílů specifikovaných ve vodním zákoně. Přehled významným problémů nakládání s vodami zároveň poslouží i jako platforma pro konzultaci s odbornou a širokou veřejností. Při sestavování jeho přehledu se vycházelo z původního dokumentu z prvního plánovacího období, který byl konzultován se členy Komisí pro plány dílčího povodí Horního a středního Labe a dílčího povodí Lužické Nisy a ostatních přítoků Odry, a dále byl revidován pracovníky státního podniku Povodí Labe v kontextu dopadu již realizovaných opatření, které byly na řešení specifických problémů identifikovaných v roce 2007 zaměřeny. Do aktuálního přehledu významných problémů nakládání s vodami byly ještě zahrnuty výstupy předběžného vyhodnocení oblastí s potenciálním povodňovým rizikem a dopad již zrealizovaných opatření na prevenci proti povodním. Předkládaný přehled je živým dokumentem, který bude ještě do konzultace s veřejností revidován zejména na základě výsledků hodnocení stavu vodních útvarů.

4 3 2. VÝZNAMNÉ PROBLÉMY NAKLÁDÁNÍ S VODAMI V DÍLČÍM POVODÍ HORNÍHO A STŘEDNÍHO LABE Významné problémy nakládání s vodami v dílčím povodí Horního a středního Labe jsou prezentovány v následujícím členění (včetně příkladů nejčastěji identifikovaných problémů v pořadí dle četnosti výskytu): 1. Látkové zatížení z bodových zdrojů znečištění (pro útvary povrchových vod): Nedostatečné odkanalizování a čištění komunálních odpadních vod Nedostatečné čištění průmyslových odpadních vod (včetně vypuštění důlních vod) Znečištění vod v důsledku intenzivního chovu ryb Nedostatečná úroveň čištění dešťových vod z intravilánu obcí Znečištění vod v důsledku rekreačního využití 2. Látkové zatížení z plošných zdrojů znečištění (pro útvary povrchových i podzemních vod): Nevhodná aplikace hnojiv a prostředků na ochranu rostlin Eroze (jako zdroj fosforu a nerozpuštěných látek) Staré ekologické zátěže Nevhodné využívání území Plošné znečištění z atmosférické depozice 3. Odběry a regulace hydrologického režimu (pro útvary povrchových i podzemních vod): Odběry a vypouštění za podmínek nízkých průtoků Realizace vrtů pro tepelná čerpadla Nedostatečný dohled nad dodržováním manipulačních řádů MVE Nevhodný hydrologický režim Umělé zasněžování 4. Hydromorfologie a ochrana vodních ekosystémů (pro útvary povrchových vod): Nevhodné morfologické úpravy na tocích v intravilánech i extravilánech Prostupnost vodních toků Nedostatek rybích úkrytů a jiných stanovišť v korytech vodních toků Nevyhovující skladba břehových porostů a porostů údolních niv Nevhodné využívání území v nivě 5. Ochrana před extrémními účinky vod (pro útvary povrchových vod): Nedostatečná ochrana zastavěných území Erozní účinky povrchově odtékající vody Snížená retenční schopnost v krajině Vlastnické vztahy při prosazování protipovodňové ochrany (platnost pro celé dílčí povodí) Účinný varovný systém (platnost pro celé dílčí povodí) Podmínky a limity ochrany přírody k řešení PPO 6. Ostatní problémy nakládání s vodami (pro útvary povrchových i podzemních vod): Konflikt mezi ochranou přírody a zajištěním VH služeb (problematika akceptovatelného zajištění VH služeb z hlediska zlepšování stavu VÚ) Erozní účinky povrchově odtékající vody Zajištění podmínek pro plavbu Kapacitně a technicky nevyhovující VH infrastruktura Vlastnické vztahy při prosazování protipovodňové ochrany (platnost pro celé dílčí povodí) Neúčast provozovatelů MVE na úhradě nákladů za údržbu vodních děl Udržení sociálně přijatelné ceny vodného a stočného

5 4 3. VÝZNAMNÉ PROBLÉMY NAKLÁDÁNÍ S VODAMI V DÍLČÍM POVODÍ LUŽICKÉ NISY A OSTATNÍCH PŘÍTOKŮ ODRY Významné problémy nakládání s vodami v dílčím povodí Lužické Nisy a ostatních přítoků Odry jsou prezentovány v následujícím členění (včetně příkladů nejčastěji identifikovaných problémů v pořadí dle četnosti výskytu): 1. Látkové zatížení z bodových zdrojů znečištění (pro útvary povrchových vod): Nedostatečné odkanalizování a čištění komunálních odpadních vod Nedostatečné čištění průmyslových odpadních vod (včetně vypuštění důlních vod) 2. Látkové zatížení z plošných zdrojů znečištění (pro útvary povrchových i podzemních vod): Plošné znečištění z atmosférické depozice Nevhodná aplikace hnojiv a prostředků na ochranu rostlin Eroze (jako zdroj fosforu a nerozpuštěných látek) Nevhodné využívání území Eutrofizace 3. Hydromorfologie a ochrana vodních ekosystémů (pro útvary povrchových vod): Nevhodné morfologické úpravy na tocích v intravilánech i extravilánech Prostupnost vodních toků Nevhodné využívání území v nivě Nevyhovující skladba břehových porostů a porostů údolních niv 4. Ochrana před extrémními účinky vod (pro útvary povrchových vod): Nedostatečná ochrana zastavěných území Vlastnické vztahy při prosazování protipovodňové ochrany Bezpečnost nádrží ve vazbě na převedení extrémních průtoků Erozní účinky povrchově odtékající vody Snížená retenční schopnost v krajině Účinný varovný systém (platnost pro celé dílčí povodí) Podmínky a limity ochrany přírody k řešení PPO Nevhodná druhová skladba lesů a nevhodné hospodaření v lesích zejména v pramenných a horních částech oblasti povodí 5. Ostatní problémy nakládání s vodami (pro útvary povrchových i podzemních vod): Zajištění podílu obyvatel napojených na veřejné zásobování pitnou vodou a veřejnou kanalizaci

6 5 4. LÁTKOVÉ ZATÍŽENÍ Z BODOVÝCH ZDROJŮ ZNEČIŠTĚNÍ Látkové zatížení pocházející z bodových zdrojů znečištění je nejčastěji zmiňovaným problémem ovlivňujícím stav útvarů povrchových vod. Vypouštění z komunálních zdrojů znečištění zatěžuje vodní ekosystémy zejména biogenními prvky (dusík, fosfor), zatímco vypouštění z průmyslu a z důlní činnosti jsou zdrojem zvlášť nebezpečných, nebezpečných a ostatních závadných látek. Dalšími zdroji látkového zatížení, spíše místního významu, jsou v dílčím povodí Horního a středního Labe intenzivní chov ryb a znečištění související s rekreačním využitím vod. V rámci prvního Plánu oblasti povodí Horního a středního Labe se pozornost soustředila zejména na realizovaná opatření zaměřená na vypouštění z komunálních zdrojů znečištění (čistírny odpadních vod a kanalizace) a na znečištění související s rekreačním využitím vod. Ke konci roku 2012 bylo ukončeno 30 opatření týkajících se výstavby či rekonstrukce čistíren odpadních vod a výstavby kanalizací a 73 opatření bylo v realizaci. Specifická opatření zaměřená na vypouštění z průmyslových zdrojů znečištění a znečištění Mapka 1 - agregované VH problémy - látkové zatížení z bodových zdrojů znečištění v útvarech povrchových vod typu řeka (typu jezero)

7 6 z intenzivního chovu ryb nebyla v útvarech dotčených těmito vlivy v rámci prvního plánu navržena (Vypouštění z průmyslových zdrojů a zařízení na intenzivní chov ryb jsou regulována stávajícími povoleními k nakládání s vodami). Látkové zatížení z bodových zdrojů znečištění představuje v dílčím povodí Horního a středního Labe významný problém v 94 ze 197 útvarů povrchových vod typu řeka (48 %) a v 8 z 10 útvarů povrchových vod typu jezero. V dílčím povodí Lužické Nisy a ostatních přítoků Odry je látkové zatížení z bodových zdrojů znečištění problémem ve 14 z 29 útvarů typu řeka. V dílčím povodí Horního a středního Labe nadále dominuje problém látkového zatížení nutrienty z komunálních zdrojů znečištění (v 84 ze 197 útvarů typu řeka a v 6 z 10 útvarů typu jezero). Látkové zatížení z průmyslových zdrojů znečištění bylo identifikováno jako problém ve 32 útvarech povrchových vod ve 3 útvarech vod typu jezero. Látkové zatížení z intenzivního chovu ryb je problémem hlavně v útvarech vod typu jezero, konkrétně v nádržích Hvězda, Hamry, Vrchlice, a v Žehuňském rybníku. Ve 4 z 8 útvarů typu jezero je stav ovlivněn rekreačním využitím nádrží. Mezi útvary s nejvyšší četností problémů nakládání s vodami, týkajícími se látkového zatížení z bodových zdrojů patří Dědina od toku Brtevský potok po ústí do Orlice a nádrže Les Království, Rozkoš a Seč. V dílčím povodí Lužické Nisy a ostatních přítoků Odry rovněž dominuje problém látkového zatížení z komunálních zdrojů znečištění, který se vyskytuje ve 14 z 29 útvarů typu řeka. Látkové zatížení z průmyslových zdrojů znečištění bylo jako problém identifikováno v 7 útvarech typu řeka.

8 7 5. LÁTKOVÉ ZATÍŽENÍ Z PLOŠNÝCH ZDROJŮ ZNEČIŠTĚNÍ Látkové zatížení z plošných zdrojů znečištění je nejčastěji spojeno s hospodařením na zemědělské půdě a chovem dobytka. Dalšími plošnými zdroji znečištění jsou eroze, nevhodné využívání území a také staré ekologické zátěže, ovlivňující stav především útvarů podzemních vod. Z plošných zdrojů znečištění se do vodních ekosystémů mohou dostat jak nutrienty (např. nevhodnou aplikací hnojiv, erozí a z atmosférické depozice), tak i zvlášť nebezpečné, nebezpečné a ostatní závadné látky (např. aplikací biocidních prostředků v zemědělství, nebo ze starých ekologických zátěží). Plošné zdroje znečištění ze zemědělství jsou ve zranitelných oblastech regulovány prostřednictvím požadavků Nitrátové směrnice. Pro hospodaření mimo zranitelné oblasti bylo v rámci prvního Plánu oblasti povodí Horního a středního Labe navrženo několik obecných opatření, bez lokalizace na konkrétní vodní útvary, které mohou sloužit jako doručení k udržení půdy v dobrém Mapka 2 - VH problémy - látkové zatížení z plošných zdrojů znečištění, identifikované v útvarech povrchových vod typu řeka (typu jezero)

9 8 environmentálním stavu. Vhodným řešením pro realizaci opatření v rámci druhého plánu oblasti povodí je provázání tzv. kontrol podmíněnosti 1 (cross-compliance) s požadavky na stav vodních útvarů. Ke konci roku 2012 bylo ukončeno 15 opatření zaměřených na sanaci starých ekologických zátěží a 25 opatření bylo v realizaci. V dílčím povodí Horního a středního Labe představuje látkové zatížení z plošných zdrojů znečištění významný problém ve 132 ze 197 útvarů povrchových vod typu řeka (67 %) a v 9 z 10 útvarů povrchových vod typu jezero. V dílčím povodí Lužické Nisy a ostatních přítoků Odry jsou plošné zdroje znečištění problémem ve 31 % útvarů typu řeka. Mapka 3 - VH problémy - látkové zatížení z plošných zdrojů znečištění, identifikované v útvarech podzemních vod základní vrstvy (svrchní vrstvy) 1 Od je v České republice vyplácení přímých podpor a dalších vybraných dotací zemědělcům "podmíněno" mimo jiné plněním standardů udržování půdy v dobrém zemědělském a environmentálním stavu a dodržováním povinných požadavků v oblasti životního prostředí.

10 9 Látkové zatížení pocházející z nevhodné aplikace hnojiv a přípravků na ochranu rostlin bylo nejčastěji identifikovaným problémem nakládání s vodami v dílčím povodí Horního a středního Labe. Zatížení z dalších plošných zdrojů znečištění (eroze, nevhodné využití území a atmosférická depozice), bylo jako problém zaznamenáno s podstatně nižší četností (okolo 20 % útvarů povrchových vod typu řeka). Staré ekologické zátěže ovlivňující stav útvarů povrchových vod typu řeka, byly jako problém zaznamenány pouze v 8 vodních útvarech. Mezi útvary s nejvyšší četností problémů nakládání s vodami, týkajícími se látkového zatížení z plošných zdrojů znečištění patří Brodec od pramene po ústí do toku Divoká Orlice, vodní útvary na Metuji, Jizeře, Zlatý potok od toku Dědina po ústí do toku Dědina, Dědina od toku Brtevský potok po ústí do Orlice a nádrž Les Království. V dílčím povodí Lužické Nisy a ostatních přítoků Odry jsou mezi plošnými zdroji znečištění zastoupeny s podobnou četností výskytu atmosférická depozice, nevhodná aplikace hnojiv a prostředků na ochranu rostlin a nevhodné využívání území. V útvaru Šonovský potok od pramene po státní hranici byly identifikovány všechny výše uvedené typy plošných zdrojů. Látkové zatížení z plošných zdrojů znečištění představuje významný problém u 76 % útvarů podzemních vod. Látkový vnos ze starých ekologických zátěží je nejčastějším zdrojem znečištění útvarů podzemních vod (v 54 % útvarů). Nevhodná aplikace hnojiv a látek na ochranu rostlin byla jako problém zaznamenána ve 35 % vodních útvarů. Atmosférická depozice byla identifikována jako problém ve 24 % útvarů, zejména křídových a kvartérních. 28 % převážně kvartérních útvarů je ovlivněno nevhodným využitím území, které je zdrojem látkového zatížení. Mezi vodní útvary s nejvyšší četností problémů nakládání s vodami patří kvartéry na Labi, kvartér Orlice, Labská křída a Kutnohorské krystalinikum.

11 10 6. ODBĚRY A REGULACE HYDROLOGICKÉHO REŽIMU V dílčím povodí Horního a středního Labe patří mezi největší odběratele vody sektor energetiky, zásobování vodou a zpracovatelský průmysl. Odběry mohou významně ovlivnit ekologický stav a ekologické funkce povrchových vod a kvantitativní stav útvarů podzemních vod. Nízké průtoky nebo jejich velká variabilita, nepříznivé podmínky pro vodní organismy, omezená schopnost vodních ekosystémů ředit znečištění, vysychání mokřadů a v extrémním případě i koryt a dlouhodobé snižování hladin podzemních vod, patří mezi nejzávažnější dopady nevhodně regulovaných odběrů. Mimo vlastních odběrů mohou hydrologické podmínky útvarů povrchových vod ovlivňovat ještě nedodržování manipulačních řádů pro malé vodní elektrárny, nevhodné hospodaření s dešťovou a závlahovou vodou, a využívání povrchových vod pro umělé zasněžování. Kvantitativní stav útvarů podzemních vod může být ovlivněn také realizací vrtů pro tepelná čerpadla. Mapka 4 - VH problémy - odběry a regulace hydrologického režimu, identifikované v útvarech podzemních vod základní vrstvy (svrchní vrstvy)

12 11 Odběry povrchových a podzemních vod jsou regulovány prostřednictvím povolení k nakládání s povrchovými nebo podzemními vodami, která mohou být zrušena nebo pozměněna, pokud dojde ke změně minimálního zůstatkového průtoku nebo minimální úrovně hladiny podzemní vody, případně je-li to nezbytné ke splnění cílů plánů. Provoz malých vodních elektráren je regulován prostřednictvím manipulačních řádů. Nad rámec výše zmíněných opatření, která vyplývají z požadavků vodního zákona, byla pro regulaci odběrů a ostatních činností ovlivňujících hydrologický režim vodních útvarů v plánu oblasti povodí Horního a středního Labe navrženo sedm obecných opatření, bez lokalizace na konkrétní vodní útvary, která mohou sloužit jako doručení a příklad nejlepší praxe. Odběry a regulace hydrologického režimu představuje významný problém ve 37 % útvarů podzemních vod. Mapka 5 - VH problémy - odběry a regulace hydrologického režimu, identifikované v útvarech povrchových vod typu řeka

13 12 V dílčím povodí Horního a středního Labe jsou nejčastěji identifikovaným problémem spojeným s množstvím podzemních vod odběry, které byly jako problém zaznamenány v 10 vodních útvarech (22 %). Realizace vrtů pro tepelná čerpadla bylo vnímáno jako problém v 7 útvarech. Odběry a regulace hydrologického režimu představuje významný problém v 9 % útvarů povrchových vod typu řeka. Problémy související s množstvím povrchových vod se v dílčím povodí Horního a středního Labe vyskytují v menším rozsahu než je tomu u problémů spojených s jakostí a ekologickým stavem útvarů povrchových vod. Nejčastěji (celkem u 18 z celkového počtu 197 vodních útvarů povrchových vod typu řeka), byl zaznamenán problém nevhodného hospodaření s dešťovou vodou a vodou určenou k závlahám. Problémy s nedodržováním manipulačních řádů malých vodních elektráren byly identifikovány ve 12 útvarech. Odběry vod pro potřeby umělého zasněžování jsou problémem ve 4 útvarech. Vlastní odběry v kontextu jejich dopadu na hydrologický režim jsou problémem pouze ve 2 útvarech na Dědině a Javorce. Mezi vodní útvary s nejvyšší četností problémů nakládání s vodami patří čtyři vodní útvary na Tiché Orlici.

14 13 7. HYDROMORFOLOGICKÉ ÚPRAVY A OCHRANA VODNÍCH EKOSYSTÉMŮ Morfologické úpravy způsobují odchylky od přirozeného stavu koryt vodních toků vzniklého přirozeným vývojem. Patří mezi ně v minulosti provedené úpravy směřující převážně ke stabilizaci tras koryt vodních toků, zvýšení jejich kapacity z hlediska provedení povodňových průtoků, zajištění funkcí vodních toků souvisejících se zásobováním vodou, výrobou elektrické energie a plavbou. Morfologické úpravy vedou ke zhoršení ekologického stavu, zrychlení průtoku povodňových vln, zasahují do morfologické rovnováhy toků a ovlivňují chod splavenin. Příčné stavby na tocích tvoří překážky pro migraci vodních živočichů a v řadě případů také v důsledku vzniku vzdutí vody, zamezují ekologické propustnosti vodních útvarů a tím značně ovlivňují jejich ekologický stav. V rámci prvního Plánu oblasti povodí Horního a středního Labe bylo navrženo celkem 84 opatření zejména revitalizačních či zaměřených na zprůchodnění migračních překážek, z nichž 14 bylo ke konci Mapka 6 - VH problémy - hydromorfologické úpravy a ochrana vodních ekosystémů v útvarech povrchových vod typu řeka (typu jezero)

15 14 roku 2012 dokončeno a 70 v realizaci. Navíc bylo navrženo 13 opatření obecných, bez lokalizace na vodní útvar, které slouží jako podklad pro návrh specifických opatření, či příklad nejlepší praxe. V dílčím povodí Horního a středního Labe jsou hydromorfologické úpravy a ochrana vodních ekosystémů významným problémem ve 119 ze 197 útvarů typu řeka (60 %) a ve všech útvarech typu jezero. V dílčím povodí Lužické Nisy a ostatních přítoků Odry jsou hydromorfologické úpravy významným problémem v 55 % útvarů typu řeka. V dílčím povodí Horního a středního Labe dominuje problém nevhodných morfologických úprav na tocích v intravilánech i extravilánech, zaznamenaný ve 106 ze 197 útvarů povrchových vod typu řeka a ve všech útvarech vod typu jezero. Dalším problémem s relativně významnou četností výskytu jsou migrační překážky na tocích, které byly identifikovány jako problém ve 24 % útvarů povrchových vod typu řeka. Ostatní problémy související s morfologií vodních útvarů, konkrétně např. nevhodné využívání území v nivě, nedostatek rybích úkrytů a jiných stanovišť v korytech vodních toků, nevyhovující skladba břehových porostů a porostů údolních niv a další (viz Podrobný přehled VH problémů v příloze) se v dílčím povodí vyskytují s četností nepřesahující 10 % útvarů povrchových vod. Mezi vodní útvary s nejvyšší četností problémů nakládání s vodami patří 13 vodních útvarů typu řeka: čtyři na Tiché Orlici, dva na Metuji, po jednom na Divoké Orlici, Orlici, Úpě a Mratínském potoce a tři na Labi. Nevhodné morfologické úpravy na tocích jsou převažujícím problémem i v dílčím povodí Lužické Nisy a ostatních přítoků Odry a dotýkají se 16 útvarů typu řeka. Další problémy (prostupnost, nevhodné užívání území v nivě a nevhodná skladba břehových porostů), se vyskytují spíše lokálně a s relativně nižší četností (detaily viz příloha).

16 15 8. OCHRANA PŘED EXTRÉMNÍMI ÚČINKY VOD V souvislosti s implementací směrnice o zvládání povodňových rizik, bylo v roce 2011 provedeno předběžné vyhodnocení povodňových rizik a vymezení oblastí s významným povodňovým rizikem. Délka úseků toků v oblastech s potenciálním povodňovým rizikem je v rámci územní působnosti státního podniku Povodí Labe celkem 1009, 5 km. V rámci prvního Plánu oblasti povodí Horního a středního Labe bylo navrženo celkem 41 opatření na ochranu proti povodním. Ke konci roku 2012 z nich bylo 22 dokončeno a 5 opatření bylo v realizaci. V druhém plánovacím období budou pro vybrané oblasti zpracovány konkrétní plány pro zvládání povodňových rizik. Mapka 7 - VH problémy - nedostatečná ochrana zastavěných území v útvarech povrchových vod typu řeka

17 16 V dílčím povodí Horního a středního Labe byla nedostatečná ochrana zastavěných území identifikována jako významný problém ve 141 útvaru typu řeka (72 %). 65 % (19) útvarů typu řeka je dotčeno problémem nedostatečné ochrany zastavěných území v dílčím povodí Lužické Nisy a ostatních přítoků Odry. Kromě oblastí s potenciálním povodňovým rizikem, zasahující do 82 útvarů typu řeka v dílčím povodí Horního a středního Labe, byly v rámci kategorie ochrany před extrémními účinky vod identifikovány další problémy nakládání s vodami. Některé, jako například účinný varovný systém a vlastnické vztahy bránící při prosazování protipovodňové ochrany představují problémy relevantní pro celé dílčí povodí. Jiné, kupříkladu problémy související s průtočností, kapacitou či stabilitou koryta, či problémy snížených retenčních schopností krajiny, byly identifikovány s četností nižší než 10 % a mohou tedy být významné pouze lokálně, případně je k jejich vyhodnocení v celém dílčím povodí potřeba více informací. Místní významnost má problém Podmínky a limity ochrany přírody k řešení protipovodňové ochrany ve čtyřech útvarech typu řeka, konkrétně na Třebovce od hráze nádrže Hvězda po ústí do Tiché Orlice, na Dědině po Brtevský potok, na Krounce od toku Kamenická voda po ústí do Novohradky a na Doubravě po ústí do Labe. V dílčím povodí Lužické Nisy a ostatních přítoků Odry zasahují oblasti s potenciálním povodňovým rizikem do celkem 10 útvarů typu řeka. Z ostatních problémů, jsou co do četnosti výskytu významné Problémy s vlastnickými vztahy při prosazování protipovodňové ochrany, identifikované ve 24 útvarech (83 %) a absence účinného varovného systému (relevance pro celé dílčí povodí).

18 17 9. OSTATNÍ VÝZNAMNÉ PROBLÉMY NAKLÁDÁNÍ S VODAMI V rámci ostatních významných problémů nakládání s vodami, týkajících se zajištění vodohospodářských služeb byly identifikovány zejména místně významné problémy, jejichž vyřešení je podmínkou zajištění VH služeb. V dílčím povodí Horního a střední Labe patří zejména: Konflikt mezi ochranou přírody a zajištěním VH služeb (problematika akceptovatelného zajištění VH služeb z hlediska zlepšování stavu VÚ) v útvarech na Dědině, Divoké Orlici od Zdobnice po tok Bělá, na Dobroučce, Doubravě, Jizeře od toku Kamenice po tok Mohelka, Orlice od toku Dědina po ústí do Labe a Úpě od toku Ličná po ústí do Labe a v útvaru podzemních vod Podorlická křída v povodí Orlice. Nedostatek vodních zdrojů požadované jakosti a množství (problém kvality vody ve VN při nižších hladinách a v obdobích sucha) v útvarech Nádrž Hamry na toku Chrudimka a Židovka od státní hranice po ústí do Metuje a v křídových útvarech podzemních vod (Podorlická křída v povodí Úpy a Metuje, Podorlická křída v povodí Orlice, Labská křída) Kapacitně a technicky nevyhovující VH infrastruktura v útvarech Popelka od pramene po ústí do toku Oleška, Trotina od pramene po ústí do Labe, Třebovka od hráze nádrže Hvězda po ústí do toku Tichá Orlice, Výmola od pramene po ústí do Labe, Výrovka od pramene po Ostašovský potok včetně Zajištění podílu obyvatel napojených na veřejné zásobování pitnou vodou a veřejnou kanalizaci bylo zaznamenáno jako problém v dílčím povodí Lužické Nisy a ostatních přítoků Odry ve dvou útvarech, Stěnava od státní hranice po státní hranici a Šonovský potok od pramene po státní hranici Zajištění návratnosti nákladů za vodohospodářské služby je problémem s celostátní relevancí a měl by být řešen centrálně. V rámci dílčího povodí Horního a středního Labe byly identifikován zejména problémy Neúčast provozovatelů MVE na úhradě nákladů za údržbu vodních děl a Udržení sociálně přijatelné ceny vodného a stočného, které se návratnosti nákladů bezprostředně týkají.

19 ZVLÁŠTNÍ CÍLE Pro vybrané vodní útvary mohou být v plánech oblastí povodí určeny zvláštní cíle ochrany vod (neboli výjimky ), které spočívají v prodloužení lhůty pro splnění cílů (tj. splnění cílů do 2021 nebo 2027) nebo ve stanovení méně přísných požadavků. Prodloužené lhůty však nesmí přesáhnout délku 2 období pro aktualizaci plánů oblastí povodí. Zvláštní cíle umožňují postupnou priorizaci opatření k dosažení dobrého stavu všech útvarů v povodí během několika po sobě jdoucích plánovacích cyklů. Zvláštní cíle jsou také nástrojem pro ošetření vodních útvarů, u nichž je dosažení dobrého stavu technicky neproveditelné, nedosažitelné z důvodu přírodních podmínek, neúměrných nákladů či jiných veřejných zájmů. Zvláštní cíle ochrany vod musí být pro vybrané útvary povrchových a podzemních vod určeny tak, aby nebylo ohroženo plnění cílů ochrany vod ostatních útvarů povrchových a podzemních vod. Návrhu zvláštních cílů předchází hodnocení do jaké míry je technicky a ekonomicky proveditelné v daném termínu snížit dopad vlivu, který brání dosažení dobrého stavu při vynaložení ekonomicky přiměřených nákladů. Zvláštní cíle musí být vždy náležitě odůvodněny a v rámci aktualizací plánů revidovány. Zvláštní cíle je možné navrhnout na základě aktuálního hodnocení stavu vodních útvarů, znalosti míry dopadu jednotlivých vlivů a informací o efektivitě a ekonomické náročnosti navržených opatření. Znamená to tedy, že v současné době je možné pouze kvalitativně popsat typové případy-potenciální kandidáty pro aplikaci zvláštních cílů. U útvarů u nichž je nedosažení dobrého stavu ovlivněno plošným znečištěním a rozdíl mezi stávajícím a dobrým stavem pro relevantní ukazatele je značný, lze očekávat, že pro splnění limitů dobrého stavu bude třeba delšího období, než jaké odpovídá jednomu plánovacímu cyklu. Útvary s nevyhovujícím chemickým stavem (nebezpečné prioritní látky) a s nejasným zdrojem bude třeba delšího období, než jaké odpovídá jednomu plánovacímu cyklu. Útvary u nichž je pro dosažení dobrého stavu nutno zavést přísnější limity pro vypouštění z městských čistíren odpadních vod, mohou vyžadovat zvláštní cíle z důvodu nepřiměřených nákladů či technické proveditelnosti. Vodní útvary z oblastí s přirozeným geogenním pozadím některých kovů, mohou vyžadovat aplikaci méně přísných cílů. Vodní útvary, v nichž je hlavní příčinou nesplnění limitů dobrého stavu atmosférická depozice, mohou vyžadovat aplikaci méně přísných cílů. Opatření týkající se morfologických úprav nemusí přinést požadovaný efekt v daném termínu, zejména v důsledku komplexních vztahů mezi morfologií a ekologických stavem. U útvarů nedosahujících dobrého stavu v důsledku morfologických úprav by se mělo počítat s delším časem potřebným pro realizaci opatření vedoucí k postupnému zlepšování ekologického stavu. Lze tedy očekávat aplikaci prodloužených lhůt. V rámci prvního plánu byly pro některé útvary podzemních vod stanoveny zvláštní cíle, odůvodněné velkým rozsahem vlivů, které nedosažení dobrého stavu způsobují. Předpokládá se, že uvedené zvláštní cíle budou pro níže uvedené útvary platné i pro další plánovací období.

20 19 Konkrétně se jednalo o: Všechny útvary v kvartérních fluviálních sedimentech podél Labe navržené jako kandidáti na zvláštní cíle z hlediska dosažení dobrého kvantitativního stavu z důvodu dopadu těžby štěrkopísku na kolektor podzemní vody. Útvary kvartér Labe po Týnec a kvartér Labe po Vltavu navržené jako kandidáti na zvláštní cíle z hlediska dosažení dobrého chemického stavu, z důvodu rozsáhlé kontaminace vody a horninového prostředí chemickým průmyslem.

21 20 PŘÍLOHA Významné problémy nakládání s vodami v dílčím povodí Horního a středního Labe a dílčím povodí Lužické Nisy a ostatních přítoků Odry - souhrnné informace Kategorie ID ID2 Název VH problému HSL řeka LNO řeka HSL jezera Podzemní Látkové zatížení z plošných zdrojů znečištění Látkové zatížení z bodových zdrojů znečištění Odběry a regulace hydrologického režimu ID 6 Eutrofizace ID 7 Nevhodná aplikace hnojiv a prostředků na ochranu rostlin ID 8 Eroze (jako zdroj fosforu a nerozpuštěných látek) ID 9 Staré ekologické zátěže ID 10 Nevhodné využívání území ID 14 Chemická zimní údržba silnic ID 15 Plošné znečištění z atmosférické depozice ID 1 Nedostatečné odkanalizování a čištění komunálních odpadních vod ID 2 Nedostatečné čištění průmyslových odpadních vod (včetně vypuštění důlních vod) ID 3 Nedostatečná úroveň čištění dešťových vod z intravilánu obcí (zejména v oddílných kanalizacích) ID 4 Znečištění vod v důsledku intenzivního chovu ryb ID 5 Znečištění vod v důsledku rekreačního využití ID 11 Odběry a vypouštění za podmínek nízkých průtoků/nepříznivý poměr mezi odběry a základním odtokem ID 12 Realizace vrtů pro tepelná čerpadla ID 13 Umělé zasněžování (odběry z málo vodných toků a přidávání chemických příměsí) ID ID 19 Nevhodný hydrologický režim (nedostatčené hospodaření s děšťovou vodou, nedosatek vsakovacích ploch, nedostatek vodních ploch v krajině, špatné hospodaření se závlahovu vodou) Nedostatečný dohled nad dodržováním manipulačních řádů MVE (vodoprávní povoleních a dohled nad jejich dodržováním)

22 21 Hydromorfologie a ochrana vodních ekosystémů Ochana před extrémními účinky vod ID 16 Nevhodné morfologické úpravy na tocích v intravilánech i extravilánech (neprůtočná ramena, napřímení toku, technické úpravy, potamalizace, zahloubení koryta aj.) ID 17 Prostupnost vodních toků (zprůchodnění toků a zamezení vnikání ryb do vodních elektráren) ID 20 Těžba nánosů ID 21 Nedostatek rybích úkrytů a jiných stanovišť v korytech vodních toků ID 22 Hospodaření v rybářských revírech ID 23 Nevhodné využívání území v nivě ID 24 Nevyhovující skladba břehových porostů a porostů údolních niv ID ID 26 Ochrana vodních a na vodě závislých ekosystémů (NATURA 2000, MZCHÚ, i ochrana ekosystémů a druhů z pohledu odchrany před invazními druhy, aj.) Nedostatečné využívání diferencovaného přístupu k úpravám vodních toků v zastavěných územích a ve volné krajině ID 27 Nedostatečná kapacita koryt (diferencovaný přístup pro intravilán a extravilán) ID 28 Snížená průtočnost koryta ID 29 Nestabilizované koryto způsobující povodňové nebezpečí ID 30 Nevhodné morfologické úpravy v extravilánu ID 31 Omezení v záplavových území (porušování omezení ve vyhlášených ZÚ, nerespektování ZÚ, vymahatelnost omezení v ZÚ) ID 32 Nedostatečná ochrana zastavěných území ID 33 Bezpečnost nádrží ve vazbě na převedení extrémních průtoků ID 34 Snížená retenční schopnost v krajině ID 35 Plošné odvodnění pramenných a horních částí oblasti povodí a kanalizování drobných vodních toků ID 36 Nevhodná druhová skladba lesů a nevhodné hospodaření v lesích zejména v pramenných a horních částech oblasti povodí ID 37 Problémy s vlastnickými vztahy při prosazování protipovodňové ochrany ID 38 Podmínky a limity ochrany přírody k řešení PPO ID 39 Erozní účinky povrchově odtékající vody ID 40 Nedostatečné využívání diferencovaného přístupu k úpravám vodních toků v zastavěných územích a ve volné krajině ID 41 Účinný varovný systém

23 22 zajištění VH služeb Zajištění návratnosti nákladů za VH služby ID ID 43 Nedostatek vodních zdrojů požadované jakosti a množství (problém kvality vody ve VN při nižších hladinách a v obdobích sucha) Nedostatečná jakost podzemních vod pro individuální zásobování a zásobování malých obcí (ovlivnění individuálního zásobování vodou nově realizovanými vrty) ID 44 Kapacitně a technicky nevyhovující infrastruktura ID 45 Vysoké ztráty vody v rozvodných systémech ID 46 Chybějící infrastruktura (např.čov v aglomeracích nad 2000, nutnost aktualizace evidence a legalizace stávajících kanalizací, absence centrálního čištění v obcích bez recipientů) ID 47 Zajištění podílu obyvatel napojených na veřejné zásobování pitnou vodou a veřejnou kanalizaci ID 48 Ovlivění oprávněného nakládání s vodami v obdobích extrémních hydrologických situací ID 49 Hospodaření na vodních dílech, v povodích a řízení vodohospodářských soustav pro zajištění vodohospodářských služeb ID 50 Zabezpečení péče o drobné vodní toky ID 51 Zajištění podmínek pro plavbu ID 52 Zajištění podmínek pro energetické využití vody ID 53 Konflikt mezi ochranou přírody a zajištěním VH služeb (problematika akceptovatelného zajištění VH služeb z hlediska zlepšování stavu VÚ) ID 54 Nedostatečná návratnost nákladů za VH služby ID 55 Udržení sociálně přijatelné ceny vodného a stočného ID 56 Strategie financování programů opatření a synergie zdrojů financování ID 57 Nedostatek opatření neinvestičního charakteru ID 58 Ekonomická efektivnost navrhovaných opatření vs. realizace ekonomicky nevýhodných projektů (opatření) ID 59 Pokrytí nákladů na odvádění a čištění dešťových vod ID 60 Neúčast provozovatelů MVE na úhradě nákladů za údržbu vodních děl Legenda: HSL řeka počet vodních útvarů typu řeka v rámci dílčího povodí Horního a středního Labe s identifikovaným VH problémem LNO řeka počet vodních útvarů typu řeka v rámci dílčího povodí Lužické Nisy a dalších přítoků Odry s identifikovaným VH problémem HSL jezera počet vodních útvarů typu jezero v rámci dílčího povodí Horního a středního Labe s identifikovaným VH problémem Podzemní počet podzemních vodních útvarů v rámci dílčího povodí Horního a středního Labe a dílčího povodí Lužické Nisy a dalších přítoků Odry s identifikovaným VH problémem Detailní přehled významných problémů nakládání s vodami v dílčím povodí Horního a středního Labe a dílčím povodí Lužické Nisy a dalších přítoků Odry je v souboru VH_problemy_HSL_LNO_final.xls.