ZPRÁVA IV. SOUHRNNÁ ZPRÁVA O VÝSLEDCÍCH PŘÍPRAVNÝCH PRACÍ - ZÁKLADNÍ INFORMACE

Transkript

1 ZPRÁVA IV. SOUHRNNÁ ZPRÁVA O VÝSLEDCÍCH PŘÍPRAVNÝCH PRACÍ - ZÁKLADNÍ INFORMACE

2 Přípravné práce pro Plán oblasti povodí Horního a středního Labe V současné době probíhají ve všech členských zemích Evropské unie práce směřující k sestavení plánů oblastí povodí v souladu s požadavky Rámcové směrnice pro vodní politiku 2000/60/ES (dále jen Rámcová směrnice ). Rámcová směrnice přináší nový systém ochrany vodních zdrojů a na vodě závislých ekosystémů. Jejím hlavním cílem je předcházení zhoršování stavu vod a dosažení (alespoň) dobrého stavu pro všechny vody do roku 2015 při uváženém a rozumném užívání vod. Hlavní náplní první etapy přípravy plánů oblastí povodí byl popis oblasti, pro kterou bude plán oblasti povodí připraven a realizován, popis a zhodnocení lidské činnosti, která ovlivňuje stav vod v dané oblasti a stanovení cílů k roku Hlavním účelem strukturovaného přístupu první etapy, která se v české legislativě nazývá Přípravné práce, byl návrh významných problémů nakládání s vodami (dále jen VH problémy ), které je třeba v rámci příslušného plánu oblasti povodí řešit. Přípravné práce pro Plán oblasti povodí Horního a středního Labe (dále jen Plán ) byly zahájeny v roce 2004 a ukončeny v roce 2007 a řídily se požadavky vyhlášky č. 142/2005 Sb., o plánování v oblasti vod (dále jen vyhláška o plánování). Mimo výše uvedené aktivity byl v rámci přípravných prací navržen a zahájen program provozního monitoringu povrchových vod oblasti povodí Horního a středního Labe, který bude sloužit mimo jiné jako nástroj kontroly plnění opatření navržených a realizovaných v Plánu. Dále byl zahájen proces posuzování vlivu Plánu na životní prostředí (proces SEA) a realizována řada aktivit směřujících k zapojení veřejnosti do procesu tvorby Plánu. Rovněž byly shromážděny podklady pro návrhy programů opatření týkající se lokalit vhodných k revitalizacím a protipovodňové ochraně. Vymezení oblasti povodí Horního a středního Labe Oblast povodí Horního a středního Labe byla vymezena jako administrativní oblast pro účely koordinovaného managementu povodí, vyhláškou Ministerstva zemědělství č. 292/2002 Sb., ve znění vyhlášky č. 390/2004 Sb. Časový plán a program prací pro zpracování Plánu Pořizování a schvalování Plánu se řídí Časovým plánem a programem prací pro zpracování Plánu (dále jen Časový plán ), zpracovaným podnikem Povodí Labe, státní podnik a schváleným v prosinci 2006 krajskými úřady. Časový plán je k dispozici v tištěné podobě na krajských úřadech, obecních úřadech, Informačním místě pro plánování na Povodí Labe, státní podnik a elektronicky na v sekci plánování v oblasti vod. Základní milníky zpracování Plánu pro období Aktivita start konec Etapa 2 - Návrh Plánu oblasti povodí (návrh POP) Návrh katalogu opatření Zpracování kapitol POP Návrh environmentálních cílů - konečná definice dobrého stavu Aktualizace hodnocení dopadu a seznamu rizikových ÚPOV a ÚPOD Návrh programu opatření (včetně návrhu realizace, nákladů, zdrojů financování) Konečné vymezení silně modifikovaných vodních útvarů (HMWB) Návrh zvláštních cílů a jejich zdůvodnění Předložení návrhu POP ke schválení KÚ 2 (schválení do 60 dnů) Návrh POP k připomínkám veřejnosti 3 (po dobu 6 měsíců) Zpracování vyhodnocení vlivu koncepce na ŽP (VŽP) Vyhodnocení připomínek k návrhu POP a úprava POP; zveřejnění zprávy Předložení upraveného návrhu POP ke stanovisku ústředních vodoprávních úřadů a MMR (stanovisko do 30 dnů) 6 Úprava návrhu POP dle stanoviska ústředních vodoprávních úřadů a MMR Předložení upraveného návrhu POP ke schválení KÚ 7 (schválení do 30 dnů) Předání schváleného návrhu POP a vyhodnocení vlivů na ŽP MŽP 8 (stanovisko do 65 dnů) Etapa 3 - Konečný návrh POP Příprava konečného návrhu POP Předložení návrhu POP ke schválení zastupitelstvům krajů Zveřejnění schváleného POP Zkratky: KÚ Krajský úřad; ÚPOV vodní útvary povrchových vod; ÚPOD vodní útvary podzemních vod; ŽP životní prostředí; MZe Ministerstvo zemědělství; MŽP Ministerstvo životního prostředí; MMR Ministerstvo pro místní rozvoj Poznámky: 1 dle přílohy 2, vyhlášky č. 142/2005 Sb.; 2 dle 12 odst. 1 vyhlášky č. 142/2005 Sb.; 3 dle 25 zákona č. 254/2001 Sb., o vodách; 4 dle 10e zákona č. 93/2004 Sb.; 5 12 odst. 6 vyhlášky č. 142/2005 Sb.; 6 dle 12 odst. 7 vyhlášky č. 142/2005 Sb.; 7 dle 12 odst. 7 vyhlášky č. 142/2005 Sb.; 8 dle zákona o SEA k vydání stanoviska.

3 Shromáždění závazných a dalších podkladů pro zpracování Plánu V souladu s požadavky vyhlášky o plánování byly v rámci přípravných prací shromážděny závazné podklady pro zpracování Plánu. Snahou pořizovatele bylo maximální využití existujících podkladů týkajících se ochrany povrchových a podzemních vod, využívání vodních zdrojů a ochrany před nepříznivými účinky vod. Jako období, pro které byly shromažďovány a používány požadované podkladové údaje, bylo zvoleno šestiletí V případě monitoringu se jedná o období , tak aby bylo možno využít dat pořízených v rámci monitorovacích programů dle požadavků Rámcové směrnice. Doubrava, Třemošnice Analýza všeobecných a vodohospodářských charakteristik oblasti povodí Vymezení útvarů podzemních vod bylo založeno na hodnocení přírodních charakteristik, zejména pak systému proudění a hranicích hydrogeologických struktur. Základním podkladem pro vymezování útvarů podzemních vod v ČR byla hydrogeologická rajonizace, jež se v ČR používá již více než 40 let a pracuje s tzv. hydrogeologickými rajóny jako základními jednotkami pro bilanci množství podzemních vod. Útvary podzemních vod byly zpracovány do jednotlivých vrstev (svrchní, základní a hlubinné) ležících nad sebou a byla pro ně sestavena databáze jejich přírodních charakteristik. Dále byl hodnocen charakter nadložních vrstev a označeny útvary podzemních vod, jenž mohou potenciálně ovlivnit stav útvarů povrchových vod, případně suchozemské ekosystémy. Úpa, Maršov nad Úpou Vymezení vodních útvarů Vodní útvar (povrchové nebo podzemní vody) je základní jednotkou pro management oblasti povodí. Vodní útvary jsou charakterizovány ekologickým stavem či potenciálem, chemickým stavem a kvantitativním stavem a jsou pro ně stanoveny environmentální cíle. Ve vodních útvarech jsou pro dosažení environmentálních cílů přijímána opatření a je prováděna kontrola jejich plnění. V oblasti povodí Horního a středního Labe bylo vymezeno 46 útvarů podzemních vod, z čehož je 31 základních, 14 svrchních a 1 hlubinný, pokud jde o geologický typ, převládají útvary křídové a kvartérní. Útvary podzemních vod základní svrchní hlubinné Útvary povrchových vod Pro oblast povodí Horního a středního Labe bylo vymezeno 203 vodních útvarů tekoucích vod a 11 vodních útvarů stojatých vod. Útvary povrchových vod tekoucích byly klasifikovány do 28 typů a útvary vod stojatých do 9 typů vodních útvarů. Útvary podzemních vod rašeliniště, Labský důl

4 Návrh registru chráněných oblastí V rámci přípravných prací byl v oblasti povodí Horního a středního Labe sestaven Registr chráněných území. Jedná se o soubor území různého typu vyžadující specifickou ochranu. Převážná většina chráněných území registru představuje území vymezená podle starších směrnic Evropské unie upravujících ochranu vod nebo ochranu přírody a krajiny. Do registru byla zařazena území vyhrazená pro odběr vody pro lidskou spotřebu, území vyhrazená jako rekreační vody a vody ke koupání, území citlivá na živiny a území vyhrazená pro ochranu stanovišť a druhů (pro stanoviště a druhy s definovanou vazbou na vody). Příprava podkladů pro registr a jejich zpracování byly provedeny jednotným postupem pro celé území České republiky. Registr chráněných území byl sestaven v roce 2004 a aktualizován v roce Registr je k dispozici na Metuje, Adršpašské skály c) Pro území v registru chráněných území a zvláště chráněná území: dosažení cílů podle písmene a) pro povrchové vody a písmene b) pro podzemní vody pokud v těchto oblastech nejsou zvláštními právními předpisy stanoveny odlišné požadavky. Jizera, Malá skála Stanovení cílů ochrany vod pro vodní útvary a chráněné oblasti Obecný cíl ochrany vod lze formulovat jako dostatečné množství a přijatelná jakost vod pro ochranu vodních ekosystémů a pro zajištění podmínek pro užívání vod. V útvarech povrchových, podzemních vod či chráněných územích, ve kterých existuje riziko nesplnění výše uvedených cílů do roku 2015, budou v rámci Plánu navržena opatření. Pro posouzení rizika nedosažení cílů je potřeba definice dobrého stavu pomocí environmentálních standardů pro jednotlivé složky vodního prostředí (biologie, fyzikálně-chemické složky, morfologie a hydrologie). Při přípravných pracích se pracovalo s pracovní definicí dobrého stavu neboli Pracovními cíli. Přehodnocení rizikovosti, které bude provedeno v rámci přípravy návrhu Plánu v roce 2008, bude využívat aktualizovanou definici dobrého ekologického a chemického stavu vodních útvarů. Kromě cílů ochrany vod jako složky životního prostředí budou v rámci příprav Plánu navrženy ještě cíle trvale udržitelného užívání vod a cíle pro snížení vlivů extrémních průtokových stavů (povodně a sucha). Cíle ochrany vod jako složky životního prostředí definuje vodní zákon: a) Pro povrchové vody: zamezení zhoršení stavu všech útvarů povrchových vod, zajištění ochrany, zlepšení stavu a obnova všech útvarů povrchových vod a dosažení jejich dobrého stavu, zajištění ochrany, zlepšení stavu všech umělých a silně ovlivněných vodních útvarů a dosažení jejich dobrého ekologického potenciálu a dobrého chemického stavu, snížení znečištění nebezpečnými látkami a zastavení nebo postupné odstraňování emisí, vypouštění a únik zvlášť nebezpečných látek. b) Pro podzemní vody: zamezení nebo omezení vstupů nebezpečných, zvlášť nebezpečných a jiných závadných látek do podzemních vod a zamezení zhoršení stavu všech útvarů těchto vod, zajištění ochrany, zlepšení stavu a obnova všech útvarů podzemních vod a zajištění vyváženého stavu mezi odběry podzemní vody a jejím doplňováním, s cílem dosažení jejich dobrého stavu, odvrácení jakéhokoli významného a trvajícího vzestupného trendu koncentrace nebezpečných, zvlášť nebezpečných a jiných závadných látek jako důsledku dopadů lidské činnosti, za účelem účinného snížení znečištění podzemních vod. Labe, Labský důl

5 Zhodnocení dopadů lidské činnosti na stav povrchových a podzemních vod Identifikace významných vlivů Cílem identifikace významných vlivů bylo nalézt a lokalizovat lidské aktivity, které významně ovlivňují stav povrchových a podzemních vod. Významné vlivy na útvary povrchových vod V oblasti povodí Horního a středního Labe byly hodnoceny bodové zdroje znečištění, plošné zdroje znečištění, odběry vody, regulace odtoku a morfologické úpravy jako významné z hlediska ovlivnění stavu útvarů povrchových vod. Mezi významné bodové zdroje znečištění byly zařazeny: komunální zdroje znečištění, průmyslové zdroje znečištění potravinářského průmyslu, průmyslové zdroje znečištění nebo komunální zdroje s výrazným podílem průmyslu a vypouštění odpadních vod s tepelnou zátěží. Hodnocení plošného znečištění se zaměřilo zejména na znečištění ze zemědělství (zdroj dusíku a pesticidů), atmosférickou depozici (zdroj dusíku a síry) a erozi jako zdroj nerozpuštěných látek a fosforu. přehrada Fojtka Hodnocení významných bodových zdrojů znečištění podzemních vod se zaměřilo zejména na staré ekologické zátěže jako zdroje relevantní z hlediska zvlášť nebezpečných a nebezpečných látek. Hodnocení plošných zdrojů znečištění se stejně jako v případě povrchových vod zaměřilo na atmosférickou depozici a aplikaci hnojiv a prostředků na ochranu rostlin. Pro hodnocení významných odběrů byla rozhodující celková suma odběrů podzemních vod na jednotlivé útvary podzemních vod. Dalším významným vlivem je těžba užitkových nerostů. Dominantním problémem střetu těžby a jímání podzemních vod je těžba štěrkopísku. přehrada Mšeno Za významné jsou považovány všechny odběry evidované ve vodohospodářské bilanci. Za významné regulace odtoku lze považovat významné akumulace povrchové vody (nádrže) a významné převody vody. Určení předpokládaných požadavků na užívání vod Plán navrhne opatření k zajištění cílů ve veřejném zájmu do roku Při návrhu opatření je třeba vycházet jednak z hodnocení rizikovosti vodních útvarů v současném stavu a dále přihlédnout k trendům vývoje významných aktivit ovlivňujících stav vod a požadavků na užívání vod do roku Mezi významné morfologické úpravy byly zařazeny: zakrytí nebo zatrubnění vodních toků, napřímení úseků vodních toků, zkrácení toků, zavzdutí úseků vodních toků, zpevnění břehů, technické úpravy průtočného profilu, podélné hráze, urbanizace a příčné překážky. Významné vlivy na útvary podzemních vod Bodové zdroje znečištění, plošné zdroje znečištění, odběry vody a specifické typy užívání území byly hodnoceny jako významné z hlediska ovlivnění stavu útvarů podzemních vod. nádrž Josefův Důl

6 Prognóza změn významných vlivů k roku 2015 na úrovni oblasti povodí významné vlivy - varianty: pravděpodobná minimální maximální bodové zdroje znečištění - komunální zdroje - 7 % - 10 % - průmyslové zdroje - 5 % - 15 % plošné zdroje znečištění - dusík - 20 % - 35 % - fosfor -15 % - 30 % odběry vody - povrchové - 5 % - 15 % - podzemní + 2 % + 5 % regulace odtoku - akumulace vody - převody vody Hodnocení rizikovosti pro útvary povrchových vod Z celkového počtu 214 útvarů povrchových vod v oblasti povodí Horního a středního Labe bylo vyhodnoceno z hlediska ekologického stavu 68 vodních útvarů nejistých a 146 rizikových. Z hlediska chemického stavu bylo vyhodnoceno 163 vodních útvarů nejistých a 51 rizikových. Ekologický stav nejisté rizikové Chemický stav nejisté rizikové morfologické úpravy způsob užívání území Poznámka: snížení; stagnace; zvýšení. Analýza dopadů na stav povrchových a podzemních vod a určení rizikových vodních útvarů Hodnocení dopadů lidské činnosti na stav vod je klíčovou analýzou procesu přípravy Plánu. Toto hodnocení je předpokladem pro identifikaci těch vodních útvarů, u kterých existuje pravděpodobnost, že do roku 2015 nedosáhnou environmentálních cílů, zejména dobrého stavu vod. Na zlepšení stavu v těchto vodních útvarech budou zaměřeny programy opatření, jejichž sestavení musí proběhnout do roku Podstatou hodnocení rizika nesplnění environmentálních cílů v současnosti je porovnání potenciálního stavu vod k roku 2015 s limity dobrého stavu vod. Stav útvarů povrchových vod je charakterizován stavem chemickým a ekologickým, stav útvarů podzemních vod je určen stavem chemickým a kvantitativním. Hodnocení dopadů a rizikovosti je založeno na kombinaci informací z přímého hodnocení (pracujícího s daty z monitoringu vod v reprezentativních profilech sledování jakosti) a hodnocení nepřímého, založeného na informacích z analýzy vlivů (odběry, vypouštění, morfologické úpravy na toku, regulace odtoku, aj.). První výstupy hodnocení rizikovosti byly k dispozici z tzv. výchozí charakterizace, která byla zpracována v roce Rizikovost byla poté dále revidována v souvislosti s aktualizovanými metodickými přístupy a doplněnými daty. Hlavním účelem další charakterizace provedené v letech byla revize hodnocení rizikovosti zaměřená na zjištění stavu vodních útvarů, které byly ve výchozí charakterizaci klasifikované jako nejisté, dále pak na odhad příčin rizikovosti, tj. příčin nesplnění limitů dobrého stavu, který se stal základem pro návrh Předběžného přehledu VH problémů. Revize rizikovosti stavěla zejména na hodnocení nepřímém, tj. odhadu látkových odnosů do vodního prostředí. Cidlina, Vitiněves Hodnocení rizikovosti pro útvary podzemních vod Další charakterizace útvarů podzemních vod provedená v roce 2006 pracovala již s aktualizovaným vymezením vodních útvarů a zaměřila se jednak na přehodnocení rizikovosti pro aktualizované útvary podzemních vod a dále pak na využití aktuálních informací o sanacích starých ekologických zátěží v oblasti povodí a na revizi chemického a kvantitativního stavu na základě doplněných dat. Z celkového počtu 46 útvarů podzemních vod bylo v další charakterizaci 15 útvarů klasifikováno jako rizikových z hlediska kvantitativního stavu a 27 rizikových z hlediska chemického stavu. Celkově bylo 29 útvarů rizikových. Rizikovost útvarů podzemních vod Vlčí důl ostatní rizikové

7 V rámci revize předběžného vymezení bylo 89 útvarů povrchových vod klasifikováno jako silně ovlivněné s tím, že do skupiny a) bylo zařazeno 16 útvarů, do skupiny b) 33 útvarů a do skupiny c) 40 útvarů povrchových vod. Silně ovlivněné vodní útvary skupina a) skupina b) skupina c) Výchozí návrh zvláštních cílů ochrany vod Pro vybrané vodní útvary mohou být v plánech oblastí povodí určeny zvláštní cíle ochrany vod (neboli výjimky ), které spočívají v prodloužení lhůty pro splnění cílů (tj. rok 2015) nebo ve stanovení méně přísných požadavků. Lhůty mohou být prodlouženy pouze tehdy, je-li včasné dosažení cílů ochrany vod nemožné z důvodu technické neproveditelnosti, neúměrných nákladů nebo přírodních podmínek a je-li zároveň vyloučeno další zhoršování stavu vybraných vodních útvarů. Méně přísné požadavky mohou být stanoveny pouze tehdy, pokud cíle ochrany vod nemohou být dosaženy z důvodů technické neproveditelnosti, neúměrných nákladů, přírodních podmínek, popřípadě jiného veřejného zájmu. Výchozí vymezení silně ovlivněných vodních útvarů soutok Labe s Jizerou Silně ovlivněný vodní útvar je útvar povrchové vody, který má v důsledku fyzických (hydromorfologických) změn způsobených lidskou činností podstatně změněný charakter. Vodní útvar je vymezen jako silně ovlivněný, pokud: Změny hydromorfologických charakteristik, které by byly nutné k dosažení dobrého ekologického stavu vodního útvaru, by výrazně nepříznivě ovlivnily užívání vody nebo širšího okolí v širším slova smyslu. Metodika pro návrh a odůvodnění výjimek (zvláštních cílů) byla připravena v závěru přípravných prací a bude využita až při zpracování návrhu Plánu. V rámci přípravných prací byly tedy pouze vytipovány vodní útvary, na něž by se výjimky mohly vztahovat. V případě výjimek pro útvary povrchových vod se bude pravděpodobně jednat o útvary z oblastí s přirozeným geogenním pozadím některých kovů, případně útvary, v nichž je hlavní příčinou nesplnění limitů dobrého stavu např. atmosférická depozice. U výjimek pro útvary podzemních vod pravděpodobně půjde o útvary, jejichž kvantitativní stav je výrazně ovlivněn těžbou štěrkopísku a dále útvary s rozsáhlou kontaminací vody a horninového prostředí, kterou nebude možno z důvodu technické neproveditelnosti sanovat do roku Užitečné funkce poskytované umělými nebo ovlivněnými charakteristikami vodního útvaru nemohly, z důvodu technické neproveditelnosti nebo pro neúměrné náklady, být rozumně dosaženy jinými prostředky, jež by byly přijatelnější z hlediska ochrany životního prostředí. V souvislosti s aktualizací vymezení útvarů povrchových vod byla provedena Revize předběžného vymezení. Dalším krokem bylo přehodnocení předběžně vymezených silně ovlivněných útvarů a jejich rozdělení do tří skupin podle míry jejich antropogenního ovlivnění: a) Vodní útvary s nenávratně změněným stavem bránícím dosažení dobrého ekologického stavu a s nenahraditelným užíváním vázaným na změny jejich stavu. b) Vodní útvary s vysokou pravděpodobností nedosažení dobrého ekologického stavu. c) Vodní útvary s rizikem nedosažení dobrého ekologického stavu, které však bude nutné posoudit po ustanovení referenčních podmínek. Cidlina, Vysoké Veselí

8 Ekonomická analýza užívání vody Ekonomická analýza užívání vody má v procesu plánování nezastupitelné místo. Za podmínek omezených přírodních i finančních zdrojů je ekonomická analýza nezbytná při rozhodování o konkrétních opatřeních pro dosažení cílů v oblasti vod. Důležitými výstupy jsou zhodnocení socioekonomického významu užívány vody v oblasti povodí Horního a středního Labe a zhodnocení návratnosti nákladů za vodohospodářské služby. Největšími odběrateli vody v oblasti povodí Horního a středního Labe jsou sektory energetiky, vodovodů a kanalizací a průmyslu. Z hlediska vypouštění je nejvýznamnější sektor kanalizací a sektor průmyslu. Z hlediska hrubé produkce je nejvýznamnější zpracovatelský průmysl a energetika. Průmysl zajišťuje třetinový podíl na zaměstnanosti v oblasti povodí, energetika je v tomto směru nevýznamná. Významná je rovněž zemědělská produkce včetně jeho podílu na celkové zaměstnanosti v oblasti povodí. Tichá Orlice, Choceň Programy zjišťování a hodnocení stavu vod Povodí Labe, státní podnik v roce 2006 sestavil a uvedl do provozu Program provozního monitoringu povrchových vod v oblasti povodí Horního a středního Labe. Jde o víceúčelový program, jehož cílem je poskytnout informace pro: hodnocení stavu povrchových vod, upřesnění stanovení rizikovosti vodních útvarů, identifikaci a sledování vlivů způsobujících rizikovost vodních útvarů, stanovení stavu útvarů vod identifikovaných zejména jako rizikové, určení změny stavu těchto útvarů způsobené aplikací programů opatření a tím umožnit zhodnocení účinnosti těchto opatření, dosažení a vyhovění cílům a požadavkům pro chráněná území, identifikaci jakéhokoliv významného a trvalého vzestupného trendu koncentrací znečišťujících látek. Program provozního monitoringu povrchových vod je platný pro období monitoring jakosti vody na nádržích Monitorovací síť programu provozního monitoringu zahrnuje: měřicí stanice jakosti vody na Labi, Obříství Profily provozního monitoringu správce povodí Profily provozního monitoringu ZVHS Profily monitoringu území vyhrazených pro odběr vody pro lidskou spotřebu Profily monitoringu rekreačních vod a oblastí vymezených jako vody ke koupání Profily monitoringu zranitelných oblastí Lokality monitoringu oblastí vymezených pro ochranu stanovišť a druhů Mezinárodní program měření Labe a profily významné pro přeshraniční spolupráci Profily provozního monitoringu stojatých vod správce povodí

9 Předběžný přehled VH problémů VH problémem je chápán problém, jehož řešení zajistí dosažení dobrého stavu vod a jeho nezhoršování, dosažení cílů ochrany před nežádoucími extrémními účinky vod (povodně a sucha) a cílů souvisejících se zajištěním vodohospodářských služeb specifikovaných v zákoně o vodách. Předběžný přehled VH problémů byl syntézou návrhů členů Komise pro Plán oblasti povodí Horního a středního Labe ( Komise ) a jejích pracovních skupin, výsledků hodnocení vlivů lidské činnosti na stav vod, dalších analýz provedených v rámci přípravých prací a připomínek a návrhů široké a odborné veřejnosti, zástupců významných uživatelů vody a stanovisek ústředních vodoprávních úřadů a ústředního správního úřadu pro územní plánování. Přehled zahrnuje problémy lokalizované do konkrétního vodního útvaru, ale také problémy s obecnou platností buď pro celou oblast povodí nebo celou Českou republiku. Významné problémy nakládání s vodami zjištěné v oblasti povodí Horního a středního Labe jsou členěny do kategorií. Cidlina, Sány V kategorii Zajištění VH služeb byly jednotlivé problémy zaznamenány sice s nízkou četností, ale je třeba se jim v další fázi procesu plánování systematicky věnovat. Patří sem: nedostatek vodních zdrojů požadované jakosti a množství, nedostatečná jakost podzemních vod pro individuální zásobování a zásobování malých obcí, kapacitně a technicky nevyhovující infrastruktura, chybějící infrastruktura, zajištění podílu obyvatel napojených na veřejné zásobování vodou a veřejnou kanalizaci, zajištění podmínek pro plavbu, konflikt mezi zajištěním VH služeb a ochranou přírody. Chrudimka, Pardubice V kategorii Ochrana vod jako složky životního prostředí: nedostatečné odkanalizování a čištění komunálních odpadních vod, nedostatečné čištění průmyslových odpadních vod, eutrofizace, nevhodná aplikace hnojiv a prostředků na ochranu rostlin, eroze (jako zdroj fosforu a nerozpuštěných látek), atmosférická depozice jako zdroj plošného znečištění, staré ekologické zátěže, nepříznivý poměr mezi odběry podzemních vod a základním odtokem, nevhodné využití území (zejména těžba a zemědělské využití území) a realizace vrtů pro tepelná čerpadla. V kategorii Ekonomika ve vodním hospodářství byly navrženy problémy s obecnou platností, související s uplatněním principu znečišťovatel či uživatel platí. Konkrétně se jednalo o problém pokrytí nákladů na odvádění a čištění dešťových vod, a dále problém související s neúčastí provozovatelů MVE na úhradě nákladů za údržbu vodních děl a jejich další požadavky na opravy. Dále byl zmíněn problém realizace ekonomicky neefektivních projektů a rovněž nutnost zachování sociálně přijatelné ceny vodného a stočného. V souvislosti se strategií financování programů opatření byl zaznamenán problém znevýhodnění malých obcí. V kategorii Ochrana vodních a na vodě závislých ekosystémů: nevhodné morfologické úpravy na toku, prostupnost vodních toků, nedostatek rybích úkrytů a jiných stanovišť v korytech vodních toků, nevhodné využití území v nivě, nevhodná druhová skladba břehových porostů a porostů údolních niv. V kategorii Povodňová prevence: nedostatečná ochrana zastavěných území, snížená retenční schopnost v krajině, plošné odvodnění pramenných a horních částí oblasti povodí a kanalizování drobných vodních toků, vlastnické vztahy při prosazování protipovodňové ochrany, erozní účinky povrchově odtékající vody, účinný varovný systém. Cidlina, Lipnice nad Cidlinou

10 Zpracování oznámení koncepce pro posouzení vlivů na životní prostředí Plán stejně jako ostatní strategické dokumenty a koncepce podléhá posouzení vlivu koncepce na životní prostředí (dále proces SEA). Proces SEA má zajistit shromáždění relevantních informací o možných vlivech Plánu na životní prostředí, jejich zhodnocení a jejich veřejné projednání během zpracování Plánu. Proces SEA vyhodnotí významné dopady opatření navržených v Plánu na jednotlivé složky životního prostředí. V rámci přípravných prací bylo zpracováno a zveřejněno oznámení o koncepci. Dále proběhlo zjišťovací řízení, jehož závěry jsou k dispozici na prehled.php Revitalizace Další provedené práce podklady pro návrhy opatření Významným podkladem pro návrh programu opatření je Návrh revitalizačních opatření pro Plán oblasti povodí Horního a středního Labe, který v roce 2007 sestavilo Povodí Labe, státní podnik na základě vlastních návrhů, návrhů Zemědělské vodohospodářské správy, Lesů České republiky, s. p. a Agentury ochrany přírody a krajiny ČR. V těchto návrzích byly mimo koryta vodních toků zahrnuty i příbřežní a nivní oblasti poříčních zón a návrhy rybích přechodů. Lokality byly navrhovány se zaměřením na vodní toky v silně ovlivněných vodních útvarech a ve zvlášť chráněných územích. Návrh zahrnuje opatření ve vytipovaných lokalitách, které byly rozděleny do kategorií podle výskytu navrhované lokality v rizikovém chráněném území (území definovaná Agenturou ochrany přírody a krajiny ČR) a dále na základě jejich realizovatelnosti v prvním cyklu plánování v oblasti vod. Protipovodňová opatření V rámci přípravných prací byla zpracována Hodnotící zpráva o stavu ochrany před povodněmi, kde byla určena nedostatečně chráněná území a prioritní lokality pro řešení protipovodňové ochrany. Návrhy protipovodňových opatření pro Plán budou vycházet z Koncepce protipovodňové ochrany krajů a plynule tak navážou na proces realizace protipovodňových opatření v rámci programu prevence před povodněmi I. etapa. V průběhu roku 2006 docházelo k dokončení akcí z I. etapy programu prevence před povodněmi, zatímco rok 2007 byl poldr na Dětřichovském potoce Toušické prahy ve znamení projektových příprav pro akce ucházející se o zařazení do II. etapy programu. V rámci II. etapy programu byly vyčleněny prostředky pro realizaci protipovodňových opatření navrhovaných nejen ze stran správců vodních toků, ale i dalších subjektů (obcí, měst a sdružení obcí či krajů). Jedním z podprogramů II. etapy je podpora vymezování záplavových území a studií odtokových poměrů. Stanovování záplavových území je jedním z nejdůležitějších preventivních protipovodňových opatřeních a významně se podílí na snižování povodňových škod. Záplavová území jsou také základním podkladem při vlastní povodňové situaci a při řízení záchranných prací. Záplavová území jsou na tocích povodí Labe stanovována od roku Do konce roku 2007 bylo vymezeno záplavové území celkem na 2117 km vodních toků, což představuje 55 % z jejich celkové délky ve správě Povodí Labe, státní podnik a do konce roku 2008 bude záplavové území vymezeno na cca 60 % délky vodních toků.

11 Oblast povodí Horního a středního Labe Povodí Horního a středního Labe je jednou z osmi oblastí povodí v České republice. Celkem zaujímá plochu km 2 a leží mezi a severní šířky a a východní délky v nadmořské výši m n. m. Administrativně patří jeho území do Královéhradeckého, Pardubického, Libereckého a Středočeského kraje, okrajové části povodí zasahují také do kraje Vysočina a na území Hlavního města Prahy. Hlavními toky v oblasti jsou Labe a jeho přítoky Úpa, Metuje, Orlice, Chrudimka, Jizera a Lužická Nisa. Pro účely vodohospodářského plánování je povodí Horního a středního Labe rozděleno na 6 dílčích subpovodí, a to: Horní Labe, Orlice, Střední Labe 1, Střední Labe 2, Střední Labe 3 a Lužická Nisa. Oblast povodí Horního a středního Labe Ústí nad Labem Liberec Hradec Králové Praha Plzeň Olomouc České Budějovice Brno Ostrava Kontaktujte nás... Dotazy k přípravě Plánu oblasti povodí Horního a středního Labe prosím adresujte na: Informační místo pro Plán oblasti povodí Horního a středního Labe Povodí Labe, státní podnik Víta Nejedlého Hradec Králové nebo na diskusní fórum, které je k dispozici na v sekci plánování v oblasti vod. Na stránkách sekce plánování v oblasti vod, jsou k nahlédnutí výstupy a informace o procesu přípravy Plánu oblasti povodí. Informace o Mezinárodním plánu oblasti povodí Labe Vám poskytne Mezinárodní komise pro ochranu Labe (MKOL): IKSE/MKOL Sekretariat Fürstenwallstraße Magdeburg sekretariat@ikse-mkol.org Labský vodopád

12 Plán oblasti povodí Horního a středního Labe pořizuje správce povodí ve spolupráci s příslušnými krajskými úřady a ústředními vodoprávními úřady. Povodí Labe, státní podnik Víta Nejedlého 951, Hradec Králové tel , labe@pla.cz, Královéhradecký kraj Liberecký kraj Pardubický kraj Středočeský kraj Kraj Vysočina Hlavní město Praha ZPRÁVA IV. SOUHRNNÁ ZPRÁVA O VÝSLEDCÍCH PŘÍPRAVNÝCH PRACÍ - ZÁKLADNÍ INFORMACE Vydalo v roce 2008 Povodí Labe, státní podnik jako účelový náklad Redakce: Ing. Petr Martínek, Ing. Martin Karafiát, Ing. Petra Ronen, PhD. Foto: Ing. Zlata Šámalová Technické zpracování, obálka a grafická úprava: ateliér Josef Tázler Tisk: GARAMON s.r.o. Hradec Králové