Příloha č. 1.: Pracovní list Muzeum Boskovicka (6. třída).

Transkript

1 C) Pracovní listy Příloha č. 1.: Pracovní list Muzeum Boskovicka (6. třída). 1. Pojmenuj tyto předměty a snaţ se přijít na to, k čemu slouţily. 2. Zařaď tyto předměty do správného časového období, ve kterém vznikly. Bronzové kruhy téţ náramky hřivny z Boskovic pod Lipníky (doba bronzová) Část nálezů z depotů předmětů: srpy sekery, slitky bronzoviny z Boskovic pod Lipníky (doba bronzová) Sekeromlaty ze Sudic (neolit) Ţelezná kopí z Újezdu u Boskovic (1. pol. 13. stol. pozdní doba hradištní)

2 Šperky z germánského hrobu z Knínic u Boskovic (doba stěhování národů) Kamenný klínek z Boskovic pod Lipníky (paleolit) Valounový sekáč z jeskyňky u Vratíkova (paleolit) Kamenná industrie z jeskyně Sklep u Vratíkova (paleolit) In: Boskovice a okolí v pravěku a na počátku dějin. Boskovice Na základě prohlídky boskovského muzea a archivu vypiš prameny, z nichţ se o událostech středověku dozvídáme? Písemné: listiny, náboţenské a právnické texty, učebnice, technická literatura apod.

3 Nepsané (hmotné a obrazové): výrobní nástroje, předměty denní spotřeby, ozdobné předměty, lidová keramika, zbraně, mapy, plány, negativy, diapozitvy, atd. 4. Pojmenuj předměty a vědy, které tyto památky zkoumají. 5. Odhadni, v kterém období asi tak vznikly. heraldika (erb pánů z Boskovic, 1. pol. 13. stol.) In: Boskovice a okolí v pravěku a na počátku dějin. Boskovice numismatika (římská republikánská mince ze Sudic, doba římská) sfragistika (boskovická cechovní pečetidla, 16. stol.) kodikologie (Iluminace sv. Jana Evangelisty z Boskovické bible, 14. století) In: JUREK, J.: Pohlednice z Boskovic. Boskovice Pokud nějakému pojmu či výrazu nerozmíš, nic si z toho nedělej, lidská paměť je omezená. Víš, kde tyto pojmy hledat? např. MAREČKOVÁ, Marie. Přehled pomocných věd historických. Brno : Masarykova univerzita, s. ISBN

4 Příloha č. 2.: Pracovní list - Horácký kroj (6. třída). V návaznosti na exkurzi v kořeneckém muzeu a v úryvku (s.), který ti paní učitelka přečetla ses dozvěděl/a něco málo o horáckých krojích. Otázky a úkoly: Pozorně si prohlédni následující ukázky krojů a muţského opasku a pokus se navrhnout svůj vlastní kroj a svoji volbu zdůvodni. Chlapci si mohou vybrat muţský kroj, děvčata zase ţenský. Ve které době se lidé v našem kraji běţně oblékali do těchto krojů? (Zhruba před více neţ sto lety lidé odloţili horácký kroj.) Víš, které folklórní soubory v tvém okolí působí? (Velen Boskovice, Borověnka, Kořeňák a Kořeňáček) In: Muzeum Kořence.

5 In: Muzeum Kořence.

6 Příloha č. 3.: Pracovní list Sídliště (6. třída). V paleolitu lidé ţili v jeskyních nebo tábořili v otevřené krajině, v neolitu přešli k usedlému způsobu ţivota a začali budovat stálé osady. Rovinná sídliště se stavěla na sprašových půdách v blízkosti vodního toku, nejčastěji na slunném jiţním svahu. Výšinná sídliště se zakládala ve vyvýšených a přírodou chráněných polohách. Hradiště byla opevněna příkopem a hradbou z hlíny, dřeva a kamenů. Návršní hradiště byla postavena na vrcholu kopce, ostroţní na přírodním útvaru vybíhajícím do hrotu, obvykle nad soutokem dvou vodních toků. Hradiště byla sídlem vládců, střediskem řemeslné výroby a obchodu, místem náboţenských obřadů, stráţním bodem v krajině a v čase ohroţení útočištěm obyvatel okolních neopevněných sídlišť. V paleolitu se budovaly jednoduché stanové přístřešky, které se podobaly indiánskému týpý. Konstrukce z dřevěných kůlů byla pokryta sešitými zvířecími kůţemi a zatíţena kameny a kostmi. Od neolitu se stavěla pevná obydlí. Kůlové domy měly stěny ze svislých dřevěných kůlů, které byly vypleteny proutím a omazány hlínou. Srubové domy měly stěny z prken nebo kulatin. Polozemnice a zemnice byly částečně zahloubeny do země. Střecha byla sedlová a pokrytá slámou. K vnitřnímu vybavení patřilo ohniště nebo pec a jednoduchý dřevěný nábytek. 1 Otázky a úkoly: 1. Spoj, co k sobě patří: Váţany Vejštice - (neolitické výšinné sídliště) In: MACKERLE, J.: Pravěk Malé Hané. Jevíčko Pracovní sešit pro základní školy: Pravěk boskovické brázdy. Boskovice 2000, s. 2.

7 Boskovice Hradní kopec - (hradiště pozdní doby bronzové) Lipníky u Boskovic - (neolitické sídliště) Knínice u Boskovic - (hradiště) In: MACKERLE, J.: Pravěk Malé Hané. Jevíčko Jmenuj alepoň jedno sídliště či hradiště, na kterém později ţili i Slované. (hradiště Knínice) 3. S jakou eneolitickou kulturou se spojuje výšinné sídliště na Vejštici?(b) a) s bosáckou b) s jevišovskou c) s řivnáčskou 4. Prohlédni si vystavené fotografie a napiš nebo nakresli, jaké nářadí se pouţívá při archeologickém výzkumu. Schematická mapka pravěkého osídleni Boskovicka. In: Boskovický magazín Čas, Brno 1967, s. 9.

8 Příloha č. 4.: Pracovní list Pravěk boskovické brázdy (6. třída). Otázky a úkoly: 1. Jaké znáš nejvýznamnější lokality ze starší doby kamenné z okolí Boskovic? Boskovice, Újezd u Boskovic, Chrudichromy, Lhota Rapotina In: Boskovice a okolí v pravěku a na počátku dějin. Boskovice 1999, s Vyber rostliny, které lidé sídlící v pravěku a v raném středověku v Boskovické brázdě nemohli pěstovat, a vysvětli proč. - obilí - kukuřice - česnek - brambory

9 - hrách - mrkev - rajčata - slunečnice - čočka - arašídy (kukuřice, brambory, rajčata, slunečnice, arašídy) 3. S kultem plodivých sil se spojují četné hliněné figury ţen a zvířat. Jaká zvířata zobrazují dvě hliněné plastiky, které se nalezly na výšinném sídlišti na Vejštici u Váţan?(b) a) koně a psa b) býka a prase c) kozla a berana In: MACKERLE, J.: Pravěk Malé Hané. Jevíčko Keramická hlavička býka (eneolit) In: Boskovice a okolí v pravěku a na počátku dějin. Boskovice Do které doby se datuje nález nejstarších kosterních pozůstatků člověka v Boskovické brázdě? (a) a) do paleolitu b) do neolitu c) do eneolitu 5. Kdo vyráběl nejstarší kamenné nástroje v Boskovické brázdě? (a) a) Homo habilis b) Homo erectus c) neandertálec

10 6. U které obce nedaleko Boskovic leţí krasové jeskyně, v nichţ se nalezly štípané nástroje? (c) a) u Valchova b) u Hrádkova c) u Vratíkova 7. Z kterých období jsou vystaveny kostěné jehly s provrtaným otvorem? (a) a) z neolitu a doby laténské b) z eneolitu a doby halštatské c) z doby bronzové a římské 8. Nakresli předmět vyrobený z hlíny, který tě na výstavě nejvíce zaujal. Můţe to být nádoba, figurka nebo něco jiného. Vedle obrázku si poznamenej, ze kterého naleziště předmět pochází a do které doby patří Co se kromě oděvu a obuvi mohlo ještě vyrábět z textilu, kůţí a koţešin? 10. Na panelech doby bronzové, doby římské a raného středověku si můţete prohlédnout obrázky muţského a ţenského oděvu a obuvi. Popište, co mají jednostliví lidé na sobě. 2 Pracovní sešit pro základní školy: Pravěk boskovické brázdy. Boskovice 2000, s. 3.

11 Příloha č. 5.: Pracovní list Boskovská bible (7. třída). Z exkurze na boskovský hrad si jistě pamatuješ, ţe v jeho historické síni je vystavena reprodukce knihy, která patří mezi nejstarší památky českého písemnictví a kniţní kultury. Jedná se o rukopis české bible z let tzv. bible Boskovská. Vznik jednoho z nejnádhernějších kodexů - iluminované Bible boskovské na počátku 15. století je datován mezi léty (podle malířství a písemnictví) a zásluhu za její pořízení přisuzujeme Aleši Škopkovi z Dubé a Škonce z Vartenberka. 3 Tato nejstarší moravská bible je nádherná relikvie psaná pod vlivem Husovy jazykové úpravy. Vyniká hlavně svou úpravou a výzdobou, barevnými miniaturními ilustracemi a ornamenty. 4 Ve svazku je 42 samostatných miniatur, prozrazujících malířské nadání autora, dále si můţeš povšimnout skvostných ornamentů. Vazba je z vepřovice s vytlačenými okrasnými prvky je okuta rytým a puncovaným kováním. 5 Prvním zjišteným majitelem byl Václav z Boskovic. V majetku pánů z Boskovic zůstala bible aţ do roku 1585, kdy ji Václav Černohorský z Boskovic a na Třebové věnoval svému úředníku v Třebové slezskému šlechtici Jindřichu Reichnebachovi z Reichenbachu. 6 Koncem 16. století se bible objevuje jiţ v majetku hraběnky Alţběty de Thouar (z Tovaru). 7 Iluminace se sv. Janem Evangelistou 3 K problematice Bible boskovské. In: Umění 13, 1965, s BRÁNSKÝ, J.: Boskovice v obrazech století. Boskovice 1985, s JUREK, J.: Pohlednice z Boskovic. Boskovice PILŇÁČEK, J.: Staromoravští rodové. Vídeň 1930, s HOSÁK, L.: Historický místopis země moravskoslezské. Brno 1938, s Pilňáček, J.: c. d., s. 330.

12 obr. 1 obr. 2 obr. 3 obr. 4

13 obr. 5 Obr. 6 In: PERTRŮ, E.: Z rukopisných sbírek Universitní knihovny v Olomouci. Praha 1959 (č. 32, 34, 35, 37, 39, 40).

14 Obr. 7 Obr. 8 In: VÁLKA, J.: Dějiny Moravy. Díl 1., Středověká Morava. Brno 1991.

15 Otázky: Co dokáţeš vyčíst z ilustrací v Boskovské bibli? Odhadni, z kterého období tento text pochází. (středověk) Pozn. obr. 1: Konec Epištoly sv. Pavla Ţidům (kapitola 13, verš 22-25), kde se obrací apoštol ke svým adresátům s prosbou o trpělivost a s nadějí, ţe se s nimi setká. Pokračuje pak text 1. kapitoly Skutků apoštolských o seslání Ducha sv. po smrti Kristově. Miniatura písaře není opět dokončena, jde pouze o kresbu. In: Fol. 503a rukopisu. obr. 2: Strana 97a knihy Bartoloměje Paprockého z Hlohol Zrcadla slavného markrabství moravského (srov. přepis na str. 23). obr. 3: Závěr knihy Ester (19. knihy Starého zákona) a počátek knihy Job (20. knihy Starého zákona). Text vypráví o spravedlnosti a bohabojnosti Jobově a o jeho dětech. Na miniatuře je zobrazen nemocný Job. In: Fol. 223a rukopisu. obr. 4: Obraz krále Davida, zpívajícího ţalm. Reprodukovaný text je rovněţ úryvek ţalmu. In: Fol. 252b rukopisu. obr. 5: Miniatura zobrazující příběh podle Evangelia sv. Jana (kapitola 13, verš 5), tj. Krista, který na znamení pokory umývá nohy svých učedníků. Jde o jednu z nedokončených miniatur, která svědčí o zastavení práce na bibli. Fol. 567b rukopisu. obr. 6: Část prvé kapitoly biblické knihy Pláč Jeremiášův (28. kniha Starého zákona). Na miniatuře je zobrazen prorok Jeremiáš, naříkající nad zkázou Jeruzaléma, v textu je obsaţen nářek nad osudem Ţidů a stavem Jeruzaléma. In: Fol. 352a rukopisu. obr. 7: Iluminace z doby kolem roku Mojţíšův zázrak s pramenem. obr. 8: Iluminace z doby kolem roku Izraelské pokolení.

16 Příloha č. 6.: Pracovní list Znáš svůj kraj? (7. třída). 1. Zjisti, v kterém století byla zaloţena obec, ve které bydlíš? 2. Obce ve 13. století vznikaly zpravidla v naznačených půdorysech. In: GLOSER, - SEDLMAYEROVÁ: České země za vlády Přemyslovců a Lucemburků - co v učebnicích je i není - pracovní sešit. Úvaly 2002, s. 17. Při pojmenování jednotlivých nákresů si vyber z nabízených pojmů ten, který se nejvíce hodí k tvé rodné obci: lánová ves, silniční ves, návesovka, okrouhlice, ulicovka 3. Znáš nějaké památky architektury v okolí svého bydliště? 4. Rozhodni, zda se jedná o stavby církevní či světské a potom si vzpomeň, kde se tyto stavby v tvém nejbliţším okolí nachází? a) hrad b) klášter c) obytný dům d) kostel 5. Od čeho/koho vznikly nebo byly odvozeny názvy obcí? a) Benešov b) Chrudichromy c) Knínice d) Kořenec e) Lhota Rapotina f) Ludíkov g) Okrouhlá h) Sudice

17 i) Suchý j) Újezd u Boskovic k) Valchov l) Váţany m) Velenov n) Ţďárná 6. Jaké stavby tě v tvém nejbliţším okolí zaujaly? 7. Kde se se stavbami slohu můţeme v tomto kraji setkat? 8. Tvým úkolem bude nakreslit vlastní návrh znaku/pečeťi/praporu tvé obce. (Opravdová podoba znaku/pečeťi/praporu tvé obce ti v tom mohou pomoci.) Znak a prapor obce Knínice In: Znak obce Lhota Rapotina In:

18 Znak obce Chrudichromy In: Pečeť, znak a prapor obce Ludíkov In:

19 Znak a prapor obce Okrouhlá In: Znak obce Sudice In:

20 Prapor obce Žďárná In: Prapor obce Vážany In: Znak a prapor a pečeť obce Velenov

21 In: Znak a prapor obce Valchov In: Znak a prapor obce Suchý In:

22 Znak obce Kořenec In:

23 Příloha č. 7.: Pracovní list - Pověst o zaloţení města Boskovic (7. třída). O zaloţení města Boskovic vypráví pověst, kterou zapsal Bartoloměj Paprocký z Hlohol jiţ v 16. století. Pověst můţe mít reálný podklad, ale to, jak a kdy skutečně Boskovice vznikly, nám zůstává dodnes zahaleno tajemstvím. Přesto si můţeme na základě písemných i hmotných pramenů učinit určitou představu. Ţe nějaký Veleň, prostého rodu muţ, kdyţ nejprvnější král moravský, kterýţ Brno zaloţil, vypravivše se s dvořany svými na lov, od nich se odrazil a náhodou k tomuto Veleňovi přijel, jehoţto on s velikou vděčností v dům svůj přijal, a podle vší moţností ctil, nevědouc ani znajíc hostě svého kdo by byl, jemu všelijaké pohodlí činil, a jakoţto pocestného zmejti poručil, a tak krátce mluvíc, jako dobrý hospodář, jsouce vděčen příjezdu jeho v dům svůj, všecko dobré prokazoval. A divíce se, ţe veliké vlasy maje, hřeben při sobě nenosil, do lázně jej uvedše i tím jej daroval a vidouc osobu hodnou ve všem, mu náleţitě posluhoval. Kdyţ pak nazejtří odjeti chtěl, ptal se ho, jestliţeby mu se čeho nedostávalo, aby oznámil, ţe jej vším sobě moţným fedrovati a zaloţiti chce? Král nemoha se nadiviti veliké vlídnosti jeho, vseda na kůň, na díle mu se oznámil, mluvíc, ţe tolikéţ lásku při králi má, jestliţeby co při něm potřeboval, ţe mu chce v tom spravedlivě nápomocen býti: A přitom ţádal, aby jej co nejdříve v pokoji jeho na zámku navštívil, k čemuţ mu i den jmenoval. Přijevši pak do Brna na zámek Špilbergk, měl v paměti hospodáře svého, a hend vrátnému poručil, a by jej jakţ nejdříveji přijde (oznámivše mu jméno a způsob postavení jeho) před něj přivedl a odpověděl. Coţ kdyţ se stalo, a čas uloţený, přisedl host tolikéţ před krále přiveden: Poznal Veleň hostě svého, král téţ hospodáře. A hned poručivše mu k stolu svému sednouti, aby s ním obědval, rozkázal. Veleň zastydivše se, ţe jest král hostěm jeho byl, ale poznavši lásku královskú k sobě, vzal na sebe smělosť a z poručení královského počal býti vesel. Kdyţ se pak oběd dokonal, učinil král otázku na něm, jestliţe by čeho potřeboval, aby oznámil, ţe mu ve všem chce milostivým pánem býti. On majíce promluvení to za největší lásku královskou, prosil, jestliţe by moţné bylo, aby mu osvobodil horu jednu, na kteréţ ptačí číhadlo své měl, tak aby mu ţádný v ţivnosti jeho překáţky nečinil. Král tuto ţádost jeho upřímnou slyšíc, s smíchem řekl: Rád to učiním a netoliko to, oč prosíš, ale i ten všecen kraj, s horami, rovinami i jinými příleţitosmi, kteréţ jsou okolo Číhadla a vsi té, v níţ bydlíš, tobě na věčné časy daruji. A vspomenuvši na vlídnost jeho i na to všecko, co jest mu v domu svém dobrého prokazoval, přijal jej do stavu předního, tolikéţ za radu svou, davši mu na znamení oné vděčnosti jeho hřebenu, kterýţ mu by dal k rozčesávání vlasův dlouhých a věníky, jenţ do lázně přinesl, tolikéţ i polštář, na nejţ mu sednouti rozkázal, nad helm vloţivši, na věčnou památku za erb daroval. Kteréhoţto aţ dosavad potomci jeho uţívají od mnohých set let v veliké poctivosti drţáni byli a jsou. Tento předek erbu tohoto jmébo vlastní měl Veleň, kterýţto zaloţil jednu ves a od svého jména nazval ji Veleňov. Ta nedaleko leţí od městečka Boskovic,

24 mezi velikými horami, ale však pod nimi jsou široké roviny a na úrody hojné k tomu i řeky, na nichţ mnoho mlejnův kraji tomu uţitečných se nachází. In: PAPROCKÝ, B.: Zrcadlo slavného markrabství moravského. Olomouc In: Boskovice a okolí v pravěku a na počátku dějin. Boskovice 1999, s. 52. Úkol: Po přečtení pověsti o zaloţení města Boskovic se pokuste pověst zdramatizovat. Vyprávějte pověst o zaloţení Boskovic svým spoluţákům.

25 Příloha č. 8.: Pracovní list - Erby (7. třída). Na tomto obrázku si pozorně prohlédni tyto erby. Věděl bys, komu patří? (bývalým majitelům panství boskovského) Páni z Boskovic (uprostřed), nahoře (na levo) ze Zástřizl, (na pravo) Ederů ze Šťavnice, dole (na levo) hr. z Dietrichštejnů, (na pravo) Mensdorf de Pouilly. In: BRÁNSKÝ, J.: Boskovice v obrazech století. Boskovice 1985.

26 erb vladyků z Váţan In: Boskovice a okolí v pravěku a na počátku dějin. Boskovice 1999.s. 57. Otázky a úkoly: Vysvětli, co je to erb. Pokus se navrhnout vlastní erb a svůj návrh zdůvodni. (Erb téţ znak je barevná grafická značka ve tvaru štítu, která označuje nějakou osobu, skupinu osob v našem případě rod. Slovo Erb označuje znak, který je dědičný, tj. přechází z otce na syna.) Věděl/a bys, která pomocná věda historická se zabývá studiem erbů? (Heraldika, která popisuje způsob vytváření, význam a uţití znaků.) V kterém období bylo zakládání erbů šlechtou oblíbeno? (středověk) Víš, ze kterých heraldických částí se erb skládá? Jako nápovědu pro tyto otázky můţeš vyuţít např. tyto kníţky: BUBEN, Milan. Encyklopedie heraldiky. Praha : Libri, s. ISBN SCHWARZENBERG, Karel. Heraldika. Praha : Vyšehrad, s. ISBN

27 Příloha č. 9.: Pracovní list - Hrad Boskovice (7. třída). Z exkurze a úryvku, který ti právě paní učitelka přečetla ses dozvěděl zajímavé informace o boskovském hradě. Tvým úkolem bude na základě těchto plánů hradu vytvořit návod pro středověkého architekta doplněnými zásadami budování hradu, ukázkami plánů hradu a vlastního návrhu na dispozici hradu Boskovice. Z půdorysu starého hradu je zřejmé, ţe se hrad jako středověký útvar měnil během staletí pod vlivem společenského, hospodářského a kulturního vývoje. Stavěn byl tedy postupně. Na základě prohlídky hradu popiš pro něj typické prvky. 1) brána z roku ) hláska 3) brána I 4) brána II 5) místo dřívější brány do vlastního hradu 6) portál z doby vlády Bohuše z Boskovic 7) tehdejší hlavní síň 8) vnitřní nádvoří 9) výpadní branka (z roku 1547) 10) parkán In: JUREK, J.: Medailon z Boskovic. Boskovice 1970.

28 Příloha č. 10.: Pracovní list - Zámek Boskovice (8. třída). Z exkurze a úryvku, který ti právě paní učitelka přečetla ses dozvěděl zajímavé informace o boskovském zámku. Tvým úkolem bude na základě těchto plánů zámku navrhnout svůj vlastní. Na základě prohlídky zámku popiš pro něj typické prvky. Dórský sloup v empíru: (nemá patku) O krycí deska (abakus) P hlavice bochníková (echinus) R dřík kanelovaný ţlábkovaný, sloţený z bubnů (průměr jeho dolní základny tvoří tzv. modul, z něhoţ se odvozují vzájemné poměry celé stavby) S buben (tambur), v něm kovový spojovací trn In: KILIÁNOVÁ, E. SIROVÁTKA, O.: Státní hrad a zámek Boskovice pro děti. Brno Empírové průčelí: A vikýř B hlavní, korunní, okapní římsa C nadokenní římsa D parapetní římsa

29 E pásová, kordonová (patrová) římsa F podokenní římsa G soklová, trnoţní římsa H sokl, trnoţ In: KILIÁNOVÁ, E. SIROVÁTKA, O.: Státní hrad a zámek Boskovice pro děti. Brno Dórský řád v empíru: A akroterie mezilehlá B štít C akroterie nároţní D římsa E vlys F architráv (římsa, vlys a architráv tvoří dohromady kladí) G sloup H destičky G tympanon (vnitřní plocha štítu) J kapky K trojřez L metopa M pásek

30 Otázky: 1. Víš ještě jiný název, kterým se označuje empírový sloh? Biedermeier nebo také císařský sloh (franc. empire = císařství) 2. Mohli byste ještě jmenovat na našem území nějaký jiný zámek v empírovém stylu? Nejkrásnější český epmírový zámek Kačina u Kutné Hory můţe slouţit jako příklad tohoto stavebního slohu. Je zde patrná obliba sloupořadí a sloupových antikizujících průčelí. In: KILIÁNOVÁ, E. SIROVÁTKA, O.: Státní hrad a zámek Boskovice pro děti. Brno Čím se vyznačuje empírový sloh? (Jestli jste si pozorně prohlédli boskovický zámek, jeho vnější siluety, sály, komnaty, výzdobu, nábytek a vnitřní zařízení, poznáte znaky empírového stylu sami.) Symetričností, geometrickými tvary, obdélníkovými nebo půlkruhovitými okny, portály opatřené postranními sloupy. Stavby jsou většinou bílé nebo jen velmi jemně tónované. Časté jsou kovové doplňky (mříţe, svítilny, emblémy). Sloh zdůrazňoval střízlivou a ušlechtilou prostotu. 4. Pro které století je tento sloh typický? První polovina 19. století 5. Který sloh předchází empíru? Klasicismus

31 Příloha č. 11.: Pracovní list Rodokmen (8. třída). In: HOSÁK, L.: Boskovice v dějinách. Boskovice Úkol: Pozorně si prohlédni rodokmen pánů z Boskovic a na jeho základě si sestav svůj vlastní rodinný rodokmen.

32 Příloha č. 12.: Pracovní list Básně z mikroregionu (8. třída). Pozorně si přečt text obou básní. Jak rozumíš textu básní, na které hodnoty klade autor důraz? Popřemýšlej, co tím chtěl básník říci a pokus se vymyslet básničku o svém rodném kraji. Boskovickému kraji Oči mladosti mi tě stále věnčí a jsi mi nejkrásnější. V tobě minulost a přítomnost si podává ruku a oboje dotváří tvůj tvaropis. Chladný boskovický hrade jakobys na mých prsou stál. Boskovické lesy z vás vane síla vznět i odhodlání. Pole se zrajícím obilím Měníte se ve vlnící vody. Vody jste lázní i vínem zdviţeným slunce ţárem. 8 Boskovicko Tam, kde vysočina usmívá se modrem mateřídoušky, tam, kde v trávě pláčou slzičky rudé, v místech, kde Tvé srdce pije krásu světa plnými doušky, je náš domov drahý, je naše Boskovicko rodné. 9 8 JUREK, J.: Tak ţilo město. Boskovice 1960, s. 1. Autorem básně je sám autor citované broţury. 9 Tamtéţ, s. 39. Autorkou básně je Jana Pavlů.

33 Příloha č. 13.: Pracovní list boskovští Ţidé (9. ročník). Otázky a úkoly: 1. Popiš několika větami, jaké bylo ve středověkém městě postavení ţidovského obyvatelstva. 2. Zjisti, jak se projevovala perzekuce Ţidů v období okupace naší země v okolí tvého bydliště. Vyjmenuj, která omezení a opatření komlikovala ţivot Ţidům. (od roku 1941 museli nosit ţlutou šesticípou hvězdu, nesměli vykonávat určitá povolání, navštěvovat kulturní akce, děti nesměly chodit do škol, dále byl omezen pohyb Ţidů, jejich osobní ţivot (odebrání telefonů, rádií), dostávali niţší příděly potravin, konfiskace ţidovského majetku arizace) Ilse Brüllová, leden 1942 In: Foto Muzeum Boskovicka. 3. Jaký byl počet obětí holocaustu na Boskovicku? (na 500) Erich Brüll, březen 1942 In: Foto Muzeum Boskovicka.

34 4. Co předcházelo transportům boskovských ţidovských spoluobčanů do Terezína a vyhlazovacích táborů? (protiţidovská opatření a zákony) Transport Ţidů z Boskovic, ţelezniční nádraţí v Boskovicích, In: Foto Muzeum Boskovicka. 5. Mezi obyvateli boskovického ţidovského města najdeme řadu vynikajících osobností, které působily v mnoha oborech lidské činnosti. Spojte jméno osobnosti s oborem, ve kterém vynikla. spisovatel kunsthistorik pěvkyně učenec a rabín lékař malířka Machcít Ha šekel Marie Nussbaumová prov. Fialová Max Eisler Anna Ticho Hermann Ungar Abraham Ticho 6. Poznal/a bys, která z výše uvedených osobností je zde vyfotografována? (Hermann Ungar) In: Boskovice a okolí v pravěku a na počátku dějin. Boskovice 1999, s. 140.

35 Příloha č. 14.: Pracovní list Ţidovský hřbitov v Boskovicích (9. ročník). Z exkurze na Ţidovský hřbitov a doprovodného výkladu průvodce a paní učitelky se pokus odpovědět na následující otázky. Otázky: 1. Jaká zobrazení nalézáme na náhrobcích, čím byly zdobeny a co vyjadřují? (ornamenty; vyobrazeními s rostlinnými a zvířecími motivy; jméno, povolání nebo vlastnosti zemřelého) 2. Které nápisy na náhrobcích zde můţeme nalézt? (hebrejské, německé) 3. Čím se náhrobky ţidovského hřbitova liší od těch křesťanských? (tvarem mají tvar stély téţ desky) In: KLENOVSKÝ, J.: Ţidovská čtvrť v Boskovicích. Boskovice HAIDLER, J. A. MLATEČEK, F. VÍTÁMVÁS, P.: Ţidovský hřbitov v Boskovicích. Blansko 2003.

36 Příloha č. 15.: Pracovní list Boskovické synagogy (9. třída). Z exkurze do Ţidovské čtvrti a doprovodného výkladu paní učitelky se pokus odpovědět na následující otázky. Otázky: 1. Na obrázcích vidíte budovu, v níţ kromě modlitebny existovala známá boskovická ješiva (vyšší škola). Jak se tato budova nazývá? Můţete ji spatřit i v dnešní době? (synagoga minor; ano) In: Boskovice a okolí v pravěku a na počátku dějin. Boskovice 1999, s Kdy byla synagoga maior postavena? (1639) Správně napsané věty vám prozradí rok stavby synagogy maior (maior = větší) Maior znamená: 2 menší 3 stejný 1 větší V Boskovicích existovala: 5 jen jedna synagoga 7 pět synagog 6 pravděpodobně tři Do synagogy se vstupuje: 3 s pokrývkou hlavy 9 se šátkem 6 bez pokrývky hlavy

37 Ţidovský duchovní se označuje jako: 9 rabin 6 kohen 2 kadiš In: Boskovice a okolí v pravěku a na počátku dějin. Boskovice 1999, s. 8. In: KLENOVSKÝ, J.: Ţidovská čtvrť v Boskovicích. Boskovice 1994, s. 48. In: Fotografie ze sbírek Muzea Boskovicka.

38 Příloha č. 16.: Pracovní list Ulice Ţidovské čtvrti v Boskovicích (9. třída). Otázky: 1. Poznal/a bys z tohoto obrázku o jakou ulici se jedná a kdy byla zhruba tato fotografie asi focena? (Ulice Pod Klášterem, kolem roku 1900) In: Foto Muzea Boskovicka. 2. Na obrázku vidíte bránu do Plačkovy ulice. Víš, kdy byla postavena? Jako nápověda ti můţe poslouţit to, ţe byla postavena 261 roků po objevení Ameriky. (1823) In: JUREK, J.: Čtení o minulosti města Boskovice. Boskovice 1958.

39 Příloha č. 17.: Pracovní list Ţidovské osídlení Boskovic (9. třída). Jádro ţidovského osídlení Boskovic bychom mohli hledat v oblasti vytyčené těmito orientačními body: A) zdí farské zahrady (Traplova ulice asi v jedné polovině) B) náměstím U Váţné studny C) průsečíkem ulic Traplovy a Zborovské Úkol: Na přiloţené mapě ţidovského města vyznačte body A, B, C a spojte je čarami. Tuto oblast nejstarší výstavby ţidovského města vyšrafujte. Dále barevně označte místa, kde stály brány do ţidovského města, a jeho hranici. In: KLENOVSKÝ, J.: Ţidovská čtvrť v Boskovicích. Boskovice 1994.

40 Příloha č. 18.: Vyplněné pracovní listy.

41

42

43

44

45

46

47

48

49

50

51

52 Pracovní list - Hrad Boskovice

53

54

55

56

57

58

59

60

61

62

63

64

65

66

67

68

69

70

71

72 Pracovní list - Rodokmen

73

74