Marketingová strategie cestovního ruchu a kultury města Tábor

Transkript

1 1 Marketingová strategie cestovního ruchu a kultury města Tábor Listopad 2009

2 2 OBSAH A. ÚVOD Zadání marketingové koncepce Metodika a použité výzkumy... 4 B. Analytická část marketingové strategie Analýza potenciálu cestovního ruchu města Tábora Definování předmětné oblasti Turistický potenciál okolních turistických oblastí/regionů Analýza okresu Tábor - Táborska Analýza města Tábora Organizace cestovního ruchu a marketing Propagace Informační systémy Strategické Dokumenty cestovního ruchu s vazbou na město Tábor Analýza poptávky návštěvníci a turisté Shrnutí výsledků výzkumů Cílové skupiny Důvody návštěvy a nejlákavější aktivity Spokojenost se službami a infrastrukturou Kulturní vyžití Obyvatelé Tábora Podnikatelé v Táboře Ostatní informace Hloubkové rozhovory se zástupci podnikatelské i veřejné sféry SWOT analýza C. Návrhová část koncepce Celková vize Hlavní strategické cíle Strategický cíl A: A.1 Rámcový plán propagace A.1.1. Vytvoření rámcového plánu propagace nad rámec doposud používaných metod města A.1.2. Zajištění výroby a širokého prodeje upomínkových předmětů pro návštěvníky a turisty a pro významné hosty města s motivy husitství v několika variantách odpovídajících cílovým skupinám turistů A.2 Rozšíření prezentace města prostřednictvím kamer A.2.1. Analýza možností umístit kamery ve městě a na vybraných turistických cílech v předmětném území a vytvoření projektu na zpracování dat kamerami A.2.2. Zajištění snímaného obrazu na vybraných portálech A.2.3. Přenos snímání vybraných kamer do sítí zajišťující prezentaci na televizních kanálech či internetových portálech využívaných popř. i v zahraničí.140 A.3 Stanovení cílových skupin a zdrojových destinací pro marketingové aktivity A.3.1. Cílové skupiny návštěvníků a turistů A.3.2. Realizace průběžného sledování návštěvnosti (spolupráce městského úřadu při získávání dat)...147

3 3 A.3.3. Realizace šetření o profilu návštěvníků každé tři roky Strategický cíl B: B.1 Vytvoření nových turistických produktů pro vybrané cílové skupiny umožňujících celoroční návštěvu zájmového území a ovlivňující prodloužení délky pobytu a hlavní sezóny B.1.1. Zpracování metodiky tvorby turistických produktů B.1.2. Turistické produkty neinvestiční B.1.3. Turistické produkty investiční B.2 Zvýšit atraktivnost realizovaných akcí a doplnit spektrum kulturního vyžití B.3 Podpora tvorby a prodeje turistických produktů Strategický cíl C C.1 Aktualizovat činnost odboru kultury a cestovního ruchu s cílem zvýšit jeho koordinační úlohu C.2 Koordinace činností subjektů v oblasti cestovního ruchu v zájmovém území Strategický cíl D: D.1 Vzdělávání podnikatelů a místních obyvatel D.2 Zvyšování kvality služeb podpora certifikace D.3 Iniciativy vedoucí k pronikání oblasti cestovního ruchu a kultury do vzdělávacího procesu D.4 Rekvalifikační a jazykové kurzy Strategický cíl E: E.1 Motivace k rozšiřování a vzniku ubytovacích a dalších služeb v poptávaném standardu E.2 Motivace k organizování kulturních, společenských a sportovních akcí E.3 Vytvoření fondu cestovního ruchu Přílohy...191

4 4 A. ÚVOD 1. Zadání marketingové koncepce Cílem Marketingové strategie cestovního ruchu a kultury ve městě Tábor je zmapovat oblast cestovního ruchu a kultury ve městě a v regionu a rozvoj služeb cestovního ruchu a kultury, marketingu a produktů cestovního ruchu. Cílem je dále připravit rozvoj marketingových aktivit ve městě, které by měly mít dopad na zvýšení a zkvalitnění nabídky cestovního ruchu a kultury. Tím je třeba dosáhnout příznivou míru návštěvnosti a docílit stabilních finančních a ekonomických přínosů pro region. Zadavatel Město Tábor Žižkovo nám Tábor Realizátor STEM/MARK, a.s. Na Hrázi Praha 8 Cíle koncepce " Efektivní využití turistického potenciálu lokality a stabilizace návštěvnosti " Sjednocení rozvojových kroků v oblasti cestovního ruchu " Vyšší ekonomická výtěžnost cestovního ruchu " Ustálení jednotné image města směrem k jeho návštěvníkům i obyvatelům 2. Metodika a použité výzkumy V projektu byla využita kombinace mnoha informačních zdrojů, jejichž data byla detailně analyzována. Tato kapitola přináší informace o realizovaných výzkumných krocích. Dotazování turistů v místě Cílová skupina: čeští turisté, kteří navštívili Tábor Metoda dotazování: face-to-face dotazování Termín dotazování: srpen - září 2008 (i během festivalu Táborská setkání) Počet rozhovorů: 106 kompletních rozhovorů Témata: spokojenost s návštěvou, povědomí o místních zajímavostech, hodnocení možností kulturního vyžití a propagace místa Dotazování místní komunity Cílová skupina: obecná populace 15+ okresu Tábor Metoda dotazování: CATI (telefonické dotazování s podporou počítačů) Termín dotazování: září 2008 Počet rozhovorů: 200 kompletních rozhovorů

5 5 Témata: povědomí o místních zajímavostech, o kulturních možnostech atraktivita místa pro turistu, hodnocení propagace místa, názory na cestovní ruch a kvalitu kultury v místě, zkušenosti s turisty, který typ kulturních akcí postrádá Dotazování dospělé populace ČR Cílová skupina: dospělá populace ČR Metoda dotazování: CAPI (osobní dotazování s podporou počítače) v rámci omnibusu (pravidelné měsíční dotazování reprezentativního vzorku české populace) Termín dotazování: listopad 2008 Počet rozhovorů: 1033 Témata: image Tábora, uskutečněná a plánovaná návštěva města Dotazování na vybraných hraničních přechodech Cílová skupina: zahraniční návštěvníci opouštějící ČR Metoda dotazování: face-to-face dotazování Termín dotazování: říjen - prosinec 2008 Počet rozhovorů: 408 Témata: znalost Tábora, návštěvnost, povědomí o osobnostech s Táborem spojených a husitství, Dotazování autorit a zástupců institucí spojených s Táborem a okolím Cílová skupina: zástupci institucí důležitých pro Tábor Metoda dotazování: hloubkové rozhovory Termín dotazování: leden 2009 Počet hloubkových rozhovorů: 7 Témata: stávající potenciál služeb v Táboře, bílá místa v místním cestovním ruchu/kultuře, propagace Tábora, místní cestovní ruch/kultura v horizontu 5-6 let Dotazování podnikatelů v cestovním ruchu a kultuře Cílová skupina: provozovatelé činností v oblasti cestovního ruchu (ubytovací zařízení, stravování, obchody, služby) Metoda dotazování: rekrutace CATI s vyplněním dotazníku na internetu Místo dotazování: Tábor Termín dotazování: Leden 2009 Počet rozhovorů: 58 kompletních rozhovorů Témata: spokojenost s návštěvností, zkušenosti, hodnocení propagace, názory na CR v místě a návrhy na zlepšení Dotazování představitelů místní samosprávy Cílová skupina: zástupci místní samosprávy Metoda dotazování: on-line dotazování v on-line systému STEM/MARK Termín dotazování: březen 2009 Počet rozhovorů: 20 rozhovorů Témata: vliv místních zajímavostí na rozvoj CR, propagace odpovědnost, vynakládaná částka, spolupráce se subjekty, potenciál cílové skupiny žáků a studentů

6 6 B. Analytická část marketingové strategie 3. Analýza potenciálu cestovního ruchu města Tábora 3.1. Definování předmětné oblasti Město Tábor patří k místům, která mají na trhu cestovního ruchu určité postavení a jejich uplatnění je přímo úměrné kvalitě nabídky a účinnosti zvolených forem marketingu. Cestovní ruch není možné z pohledu nabídky zcela omezit na řešení katastrálního území města Tábor. Turisté se pohybují nezávisle na administrativních hranicích města či jinak definovaného území. Využívají a do svého programu zahrnují blízké i vzdálenější turistické a kulturní cíle, které mohou dotvořit základní nabídky města Tábor. Z tohoto důvodu jsou brány v některých případech v rámci analýz i dále při tvorbě turistického produktu možnosti (služby, cíle, aktivity), které jsou nabízeny vně území města Tábor Vymezení území na základě strategie Město Tábor je z hlediska rozmístění obyvatel samozřejmě hlavním centrem okresu (soustřeďuje 34 % všech obyvatel okresu), v rámci kraje je druhým největším městem Jihočeského kraje. Je sídlem orgánů státní správy a institucí v rámci rozsahu obcí s rozšířenou působností III. typu. Geografická poloha města Tábor na spojnici Prahy a Českých Budějovic a relativně dobrá dopravní dostupnost z Prahy (cca 94 km, autem dosažitelné po další dostavbě dálnice do 1 hod.) umožňuje částečně využít zájmu turistů o hlavní město. Také vzdálenost 60 km od Českých Budějovic dává předpoklad využívat zájmu turistů o jižní Čechy a tranzitujících turistů mezi hlavním městem a jižními Čechy Vymezení území na základě rajonizace cestovního ruchu Historie Jako reakce na rozvoj cestovního ruchu, který nastal v šedesátých letech, byly definovány vládou bývalého Československa důležité oblasti cestovního ruchu. Vzniklý materiál (rajonizace) byl naposledy novelizován v roce Pro stanovení oblastí cestovního ruchu bylo použito jednotných posuzovacích hledisek, která byla pro účely klasifikace rozčleněna do 5 hlavních skupin: Přírodní podmínky Podmínky vytvořené člověkem Vybavenost Doprava Negativní vlivy Po vyhodnocení těchto kritérií bylo území ČR rozděleno na dvě základní skupiny: Na území s převahou podmínek vhodných pro cestovní ruch a rekreaci

7 7 Na území s převahou podmínek nevhodných pro cestovní ruch a rekreaci Souhrn všech uvedených podmínek charakterizoval jednotlivé oblasti a určoval jejich funkční náplň z pohledu cestovního ruchu. Z toho vyplývá, že oblasti cestovního ruchu nepokrývaly celé území republiky, ale jen ty části, které mají pro rozvoj cestovního ruchu vhodné podmínky. Území Česka bylo rozděleno na základě výše uvedeného principu na 47 tzv. turistických oblastí. Každá turistická oblast byla dále na základě významu a kvality členěna do 4 kategorií. Souběžně s hodnocením území republiky a jednotlivých oblastí cestovního ruchu byla vyhodnocena města a lázeňská střediska jednak podle vztahu k cílovým místům nebo střediskům a jednak podle vlastního významu jako cílových míst nebo míst pobytu z hlediska sportovně rekreačního a kulturně vhodných funkcí, které v cestovním ruchu plnila. Město Tábor podle této klasifikace bylo zařazeno do I. Kategorie měst s širokým uplatněním dosahujícím ve vztahu k cestovnímu ruchu nadprůměrné úrovně v oblasti atraktivit i vybavenosti, zejména pak u kulturních památek, kulturně historických zařízení a ubytovacích kapacit (např. bylo evidováno 23,4 lůžek na 1000 obyvatel, z toho v hotelech 11,4). Město bylo zařazeno do oblasti cestovního ruchu Táborsko (s podoblastí Lužnice). Hlavní jeho funkcí byla krátkodobá i dlouhodobá rekreace. K ostatním funkcím patřila pěší turistika, vodní turistika, vodní sporty, lázeňské léčení, myslivost, sportovní rybolov, kulturní památky s mezinárodním významem. Dominantní byla letní sezóna. Oblast Táborsko byla stanovena jako III. Kategorie (ze čtyř), do které byly zahrnuty oblasti s kvalitními předpoklady s podmínkami představující nižší stupeň zastoupení rekreačně vhodných ploch, s užším souborem funkcí a možností celostátního uplatnění a se smíšenou časovou využitelností. Oblast měla ubytovací kapacitu zařízení volného a vázaného cestovního ruchu 9,3 tis. Lůžek a návštěvnost 94,3 tis. Osob. Situace po roce 1989 Po roce 1989 přestala pro stát platit Směrnice pro realizaci rajonizace cestovního ruchu ČSR a tím si regiony, města a obce začaly samostatné budovat příslušnou infrastrukturu a vytvářet podmínky pro rozvoj cestovního ruchu. Od roku 1998 usilovala Česká centrála cestovního ruchu CzechTourism o vytvoření marketingových turistických regionů, kde na rozdíl od původní rajonizace jde zejména o vytvoření regionální správy turistické destinace zdola, na základě dohody měst, obcí, okresů, respektive sdružení obcí. Účelem bylo změřit, vzájemně porovnat a celkově vyhodnotit komplex podmínek pro rozvoj cestovního ruchu v diferencovaných prostorech využít přírodní a kulturně historický potenciál jednotlivých oblastí republiky pro odpovídající kvantitu a strukturu cestovního ruchu. Oblasti, pro které byl zaveden název turistické marketingové regiony, byly pojaty jako území, pro které je typický určitý dominantní druh cestovního ruchu, který spojuje a sjednocuje ostatní turistické a rekreační formy produkované regionem a zároveň region odlišuje od ostatních. Současnost Od roku 2000 je v Česku vymezeno 15 turistických regionů a 43 turistických oblastí. Turistické regiony se převážně přidržují územně správního členění republiky a jsou propojovány jako organizační, koordinační i finanční nástroje pro podporu regionálního cestovního ruchu. I když nemají návaznost na současné organizační poměry ve sféře cestovního ruchu, odpovídají v maximální možné míře podmínkám současného období.

8 8 Obrázek 1: Mapa turistických regionů České republiky Obrázek 2: Mapa turistických oblastí České republiky Z iniciativy krajů je územní členění turistického potenciálu Česka opět aktualizováno a díky některým krajským postojům ještě více přiblíženo krajským hranicím. Původní termíny turistický region a turistická oblast byly nahrazeny termínem turisticky významné území a tím byl vytvořen soulad s Koncepcí státní politiky CR ČR na léta Většina kraji definovaných území nenaplňuje definici turistických regionů a oblastí v této Koncepci. Města Tábor se změny, které jsou připraveny k odsouhlasení všemi kraji, vlastně netýkají.

9 9 Obrázek 3: Mapa turisticky významných území České republiky (čeká na odsouhlasení krajů) Město Tábor je začleněno v turistickém regionu/turisticky významném území Jižní Čechy, které převážně odpovídá hranicím Jihočeského kraje. Do samostatného regionu Šumava byla zařazena jeho část okresy Český Krumlov, Prachatice a Strakonice. Při poslední aktualizaci členění bylo ještě ze Šumavy přesunuto do regionu Jižní Čechy město Český Krumlov a několik okolních obcí. V roce 2006 byl zpracován Návrh nové rajonizace cestovního ruchu ČR v rámci výzkumného grantu, který vyhlásilo Ministerstvo pro místní rozvoj. Materiál nečlení území republiky na menší území, ale vymezuje druhy cestovního ruchu a turistický potenciál celé republiky podle vybraných kritérií. Tábor je zmiňován v tomto materiálu v souvislosti s těmito informacemi (údaje se vztahují k roku 2003): Městské památkové rezervace a zóny a památky UNESCO: konstatace ano Rozhledny, zoologické a botanické zahrady a arboreta: botanická zahrada ano, rozhledna Hýlačka ano Národní kulturní památky: 2 památky jedna v kategorii hrady a zámky, druhá v architektonických památkách. Významné církevní památky: jako poutní místo Významné technické památky: památka komunikačního stavitelství Významné vojenské památky: městské opevnění Významná kulturní zařízení: muzeum, hvězdárna a divadlo Návštěvnost nejvýznamnějších památek: nezmiňováno Přírodní atraktivita území: přítomnost CHKO nebo lázeňských míst národního a regionálního významu, zastoupení lesů minimálně 40 % z rozlohy území. Kulturně historické památky a atraktivity: přítomnost památky UNESCO, MPR, veletrhů, hradů a zámků, významných souborů lidové architektury. Zaměstnanost v cestovním ruchu: Tábor je v druhé nejvyšší kategorii tzn., že podíl ekonomicky aktivních osob v pohostinství a ubytování je v rozmezí 2,3 4,0 %.

10 10 Hromadná ubytovací zařízení: až lůžek v místě. Hosté celkem v hromadných ubytovacích zařízení: okres Tábor 150 až 399 tis. (2. nejnižší kategorie z pěti). Domácí hosté v hromadných ubytovacích zařízení: okres Tábor 200 až 499 tis. (2. nejnižší kategorie z pěti). Zahraniční hosté v hromadných ubytovacích zařízení: okres Tábor 30 až 99 tis. (2. nejnižší kategorie z pěti, ale nejčetnější). Podíl zahraničních hostů: do 14 % (nejnižší kategorie z pěti). Hustota sítě cyklotrasy (v km / 10 km 2 ): 1,10 1,70 (2. kategorie z pěti). Městský cestovní ruch: národního významu Letní rekreace a turistika u vody: vodní plochy lokálního významu Jordán, nejvyužívanější úseky řek pro vodní turistiku Zimní sporty a rekreace: existence krytého zimního stadionu Veletržní a kongresový cestovní ruch: kongresy regionálního významu Funkční typologie středisek cestovního ruchu: historické město a středisko mezinárodního a národního významu. Turistický význam území z hlediska jeho ubytovací infrastruktury a návštěvnosti: až lůžek v ubytovacích zařízeních, 240 až 539 tis. Přenocování hostů, podíl cizinců na počtu přenocování %. Celkové hodnocení turistické atraktivity území: aktivita nadregionálního významu (2. nejvyšší, po Praze). Podrobnější informace uvádí: Atlas cestovního ruchu České republiky, Ministerstvo pro místní rozvoj ČR, 2006, RNDr. Jiří Vystoupil, CSc. A kol. Současné údaje však neodpovídají některým uvedeným informacím, např. podíl zahraničních hostů Vymezení území cestovního ruchu v Jihočeském kraji Základním východiskem pro vymezení regionálního členění cestovního ruchu v Jihočeském kraji se stal také Manuál rozvoje cestovního ruchu v Jihočeském kraji, který byl vytvořen pro Jihočeskou centrálu cestovního ruchu v roce 2007 firmou Incoma Research. Prvá varianta hovoří o členění dle územně-správních celků. Členění respektuje zažité členění územních celku na okresy - domácí návštěvníci se tak mohou snadněji orientovat. Umožňuje svěřit zodpovědnost za vybrané úseky marketingové komunikace jednotlivým okresům resp. pověřeným obcím či dominantním městům. Má hlavní význam pro využití v marketingové komunikaci při jednotné prezentaci okresu, případně jejich sídel a přilehlého okolí. Nevýhodou je, že neodráží skutečná specifika jednotlivých subregionů, členění je dáno spíše administrativně, což nemusí vždy odpovídat situaci v konkrétním území. Členění v případě Jihočeského kraje je z tohoto pohledu následující: - Českobudějovicko - Českokrumlovsko - Jindřichohradecko - Písecko - Prachaticko - Strakonicko - Táborsko

11 11 Obrázek 4: Mapa turistické regionu Jižní Čechy Zdroj: Druhá varianta hovoří o členění dle funkčních územních celků. Základem jsou kompaktní regionální jednotky, které lze charakterizovat jako homogenní celky se snadno rozpoznatelnými rysy pro definování pozice v oblasti cestovního ruchu. Kombinuje prvky předchozí varianty s přesněji vymezenými regiony dle jejich funkčnosti. Výhodou je možnost marketingové komunikace konkrétního subregionu, který sám o sobě vyvolává asociace s určitým druhem dovolené. Je opět vhodné při propagaci menších ucelených turistických celku, které navenek vystupují jednotně a nabízejí širší portfolio možností trávení volného času. Problém muže nastat také v okamžiku, kdy daný subregion nabízí více rozdílných způsobu trávení volného času, což přináší i problém obtížnějšího zacílení na požadovanou cílovou skupinu. Toto členění je v současnosti efektivně využíváno ze strany JCCR (např. na internetovém portálu Informační systém cestovního ruchu Jihočeského kraje Členění používané JCCR zohledňuje některé dílčí specifické subregiony, které mohou územně přesahovat i do jiných okresu: - Českobudějovicko - Českokrumlovsko - Dačicko - Slavonicko - Jindřichohradecko - Novohradsko - Písecko - Prachaticko - Strakonicko - Šumava - Lipensko - Šumava - Trojmezí - Táborsko - Třeboňsko

12 12 Třetí varianta hovoří o členění dle základního využití destinace v cestovním ruchu. Nesnaží se rozdělit území kraje na několik dílčích subregionů, ale naopak sdružit různé lokality do typově homogenních celků bez ohledu na jejich geografickou polohu. Při komunikaci silných stránek v podobě typově vymezených lokalit s tzv. společným jmenovatelem se zvyšuje schopnost oslovit potenciálního návštěvníka. Podle manuálu i více odráží specifika a konkrétní možnosti jednotlivých míst a přitom respektuje celistvost Jihočeského kraje jako destinace cestovního ruchu. Portfolio Jihočeského kraje by mohlo zahrnovat např. následující specifické lokality: Jihočeská příroda tento typ lokality spojují především možnosti trávení aktivní dovolené v přírodě, dílčí členění muže být např. Šumava, Novohradsko, Česká Kanada Jihočeské rybníky - rybníky Třeboňské pánve, rybníky Českobudějovické pánve Jihočeské vodní nádrže - Lipenská přehradní nádrž, Orlická přehrada A dále např. Jihočeská historická místa, Jihočeský venkov, Jihočeská města. Nevýhodou tohoto členění ovšem je, že vymezení není jednoznačné, některá místa se mohou objevit i ve více skupinách. Navíc je tato segmentace obtížně propojitelná s obvykle používanými územními celky. Jako nejméně vhodná se podle manuálu jeví varianta první (striktní vymezení dle administrativních celků okresů, které často představují velmi heterogenní územní celek). Varianta třetí (dle základního využití destinace v cestovním ruchu) sice nejlépe vystihuje charakter území, ale její využití muže mít jisté limity. Varianta druhá představuje určitý kompromis, částečně kombinující prvky z obou výše uvedených přístupu Vymezení území z hlediska tvorby turistického produktu Město Tábor a jeho okolí jsou natolik propojené z pohledu cestovního ruchu, že tam, kde je to potřebné, se strategie zabývá i širší spádovou oblastí Tábora. Turisté nevyhledávají jen jeden cíl své cesty a požadují pestrost nabídky. V podstatě se jedná o provázanost na okres Tábor a v širším smyslu na jižní Čechy jako tradiční cíl především domácích turistů, popř. dalších území. Pro účel zpracování turistického produktu města Tábor musí zájmové území, na kterém je tento produkt řešen, vyplývat ze základních vazeb a vztahů cestovního ruchu v území. Z toho důvodu bylo zájmové území pro zpracování turistických produktů rozšířeno o oblasti nejbližšího zázemí touto strategií definovaných turistických oblastí. Do jednotlivých produktů cestovního ruchu města Tábor jsou zahrnovány v určitých částech rovněž významné turistické cíle a produkty, které ovlivňují cestovní ruch v zájmovém území. Jedná se především o turistické cíle z okresu Tábor, sousedního benešovského okresu a popř. i části příbramského a sousedního pelhřimovského okresu. Nezbytnou součástí bude i zužitkování vazby na hlavní město Prahu a město České Budějovice. V rámci výše uvedeného území je třeba respektovat rovněž možnosti spolupráce při tvorbě nadregionálních turistických produktů, které jsou zejména pro zahraniční turisty velmi přitažlivé. Na základě vzájemných vazeb jsou v zájmovém území vymezeny funkční oblasti, které ovlivňují cestovní ruch města Tábor. Zájmové území projektu je rozděleno na tyto části:

13 Turistický region Jižní Čechy (větší část Jihočeského kraje) - zejména se jedná o vazbu na prováděná šetření a sledování statistik ČSÚ, která se v posledním období agregují pouze do úrovně krajů regionů Turistický region Praha - zejména jako základní zdrojové místo zahraničních návštěvníků Turistická oblast Střední Čechy jihovýchod - území, jako doplněk turistického potenciálu pro turistické produkty, především oblast Benešovska a i Příbramska Turistický region Vysočina, především jeho pelhřimovská část, která dříve byla svým charakterem i začleňována k jižním Čechám - území, jako doplněk turistického potenciálu pro turistické produkty Okres Tábor - území, jako základní doplněk nejbližšího turistického potenciálu pro turistické produkty, jedná se také o vazbu na prováděná šetření a sledování statistik a ovlivňuje dopravní dostupnost města Tábora Mikroregion Táborsko území uměle vytvořené vybranými obcemi za účelem řešení některých problémů, v nichž cestovní ruch má pouze doplňkovou úlohu a jeho potenciál pro cestovní ruch je součástí okresu Tábor (dále bude Mikroregion Táborsko zmiňován pouze v souvislosti s vybranými ukazateli charakterizující toto území) Město Tábor a okolí, přičemž tato část je tvořena vnitřní částí intravilánem a vnější částí extravilánem města Tábor. V intravilánu se nachází většina kulturních památek, je zde soustředěno množství klíčových služeb pro cestovní ruch (turistická infrastruktura), ubytovacích a stravovacích kapacit, sportovišť a jiných aktivit. V extravilánu jsou situovány mnohé pěší trasy, vodní plochy a možnosti pro cykloturistiku a využití lesa pro turistiku a odpočinek a také významné turistické cíle. Dílčí závěry z pohledu strategie: Město Tábor má turistický potenciál národního charakteru, je využíváno především jako cílová či tranzitní atrakce pro návštěvníky bez vyšší ekonomické výtěžnosti z cestovního ruchu, která je zúžena pouze na vstupné do několika objektů (vzhledem k omezené propagaci a k míře dostupnosti se jedná z valné většiny jen o ty památky, které jsou v širokém povědomí veřejnosti Husitské muzeum, táborské podzemí, Bechyňská brána a věž Kotnov) a na tržby restauračních zařízení všeho typu. Veškeré další aktivity spojené s turistickým pobytem (ubytování, sportovní, kulturní a rekreační činnosti) jsou realizovány v menší míře. Současný spontánní marketing v oblasti cestovního ruchu, neúplná volnočasová občanská vybavenost, či ne zcela rozvinutý systém turistických produktů zaměřených na konkrétní cílové skupiny turistů stejně jako menší počet významných/masovějších kulturních aktivit - omezují jejich pobyt na dobu maximálně jednoho dne. Lokace na spojnici mezi Prahou a Českými Budějovicemi předurčuje reaktivně dobrou dostupnost. Lze jej i chápat jako vstupní bránu do regionu Jižní Čechy z Okolí Prahy. Území, ve kterém město leží, je tradičně zajímavou turistickou oblastí s pestrou nabídkou regionálního turistického potenciálu, ale s nízkou návštěvností. Hromadná ubytovací zařízení nevykazují vysokou naplněnost turisty a jejich hosty jsou především domácí turisté. Turistický potenciál města je účelné nabízet společně se zajímavými místy v okolí v příslušné turistické oblasti, v turistickém regionu a kraji a také i s využitím potenciálu sousedících oblastí a regionů. Optimální se jeví nabízet potenciál Táborska (území okresu Tábor) se zvýrazněnou nabídkou města Tábora

14 14 se začleněním jednotlivých významných turistických cílů sousedních oblastí v návaznosti na obsah konkrétní nabídky. Určitou monotónnost a nekomplexnost nabídky samotného města Tábora v cestovním ruchu lze tak obohatit; vyšší zaujetí turistů o potenciál celého území je základním předpokladem pro jejich vícedenní pobyt. V tomto směru je již nyní město Tábor vůdčím subjektem, nese na sobě břímě propagace celého území a to i bez odpovídající součinnosti dalších subjektů působících na území Táborska Turistický potenciál okolních turistických oblastí/regionů K přípravě turistických produktů je nezbytné sdružit různé lokality a cíle do typově homogenního celku bez ohledu na jejich geografickou polohu, resp. z míst v akčním rádiu umožňujícím optimální dojezdovou vzdálenost. Ze spektra cílů budou využívány především tyto: Praha Významná místa hlavního města Prahy jsou předmětem zájmu okolo 60 % zahraničních turistů, kteří navštíví naši republiku. Výčet zajímavostí není předmětem tohoto materiálu. Jeho potenciál je nezbytné zařadit do vybraných turistických produktů, které budou zaměřeny na zahraniční turisty a budou součástí jednodenních výletů z Prahy, ale nejen jich. Okresy Vlašim a Benešov turistická oblast Posázaví Hrady, zámky, muzea, galerie, církevní památky Konopiště zámek Český Šternberk hrad Jemniště zámek Vlašim zámek Ostatní Vysoký Chlumec - skanzen Monínec lyžařský areál Okres Pelhřimov turistický region Vysočina Hrady, zámky, muzea, galerie, církevní památky Kamenice nad Lipou zámek Kámen hrad s expozicí jednostopých vozidel Pacov zámek Lukavec zámek Želiv klášter (vazba na husitství) Červená Řečice zámek Pelhřimov zámek, památková rezervace Okres Písek - turistický region Jižní Čechy Hrady, zámky, muzea, galerie, církevní památky Orlík zámek Zvíkov hrad Milevsko klášter Ostatní Písek městská památková rezervace

15 15 Okres Jindřichův Hradec turistický region Jižní Čechy Hrady, zámky, muzea, galerie, církevní památky Jindřichův Hradec zámek, hrad a městská památková rezervace Červená Lhota zámek Třeboň zámek a městská památková rezervace Okres České Budějovice turistický region Jižní Čechy Hrady, zámky, muzea, galerie, církevní památky Hluboká nad Vltavou zámek Ohrada zámek, ZOO Ostatní České Budějovice městská památková rezervace Holašovice vesnická památková rezervace - památka UNESCO Okres Tábor Hrady, zámky, muzea, galerie, církevní památky Sezimovo Ústí památník E. Beneše Kozí Hrádek zřícenina Choustník hrad Bechyně zámek Chýnov kostel Ostatní Bechyně most, lázně Stádlec most 3.3. Analýza okresu Tábor - Táborska Základní informace o okresu Tábor Okres Tábor leží v severní části Jihočeského kraje. V rámci kraje sousedí s okresy Písek, České Budějovice a Jindřichův Hradec. Na severu sousedí s okresy Příbram a Benešov (Středočeský kraj), na východě s okresem Pelhřimov (kraj Vysočina). Jeho rozloha činí 13,2% z celkové plochy kraje (páté místo v kraji). Z 59,3 % jej tvoří zemědělská půda. Lesy pokrývají 29,3 % plochy okresu, což představuje druhou nejnižší výměru lesních porostů ze všech okresů v Jihočeském kraji. Počtem obyvatel 103 tis. osob, stejně jako hustotou osídlení, je na druhém místě v kraji. Ze správního pohledu se jeho území člení do 111 obcí, z nichž 8 má statut města. Meziročně byl v Jihočeském kraji nárůst obyvatel za 1. pololetí 2008 o 1144 obyvatel. V okrese Tábor se narodilo 531 a zemřelo 539, přistěhovalo 560 a vystěhovalo 539 obyvatel. Celkem došlo k nárůstu o 13 obyvatel. K bylo z hlediska struktury podnikatelské sféry zapsáno do registru ekonomických subjektů podnikatelských subjektů, to představuje 16,5 % z celkového počtu ekonomických subjektů kraje z nich tvořily osoby samostatně podnikající na základě živnostenského zákona. V členění podle odvětvové činnosti tvořily z celkového počtu podniky zabývající se průmyslem, tvořily stavební podniky, zemědělské podniky, ale nejvíce, podniky zabývající se službami.

16 16 Nadmořská výška se v okrese pohybuje od 354 m v jižní části, kam ještě zasahuje Třeboňská pánev, do 724 m na severu v oblasti Mladovožicka a Jistebnicka. Území patří po většinu roku k chladnějším oblastem kraje, především v invazních polohách při Lužnici od Veselí nad Lužnicí k Táboru. Na Táborsku je rovněž nejvíce zamračených dnů v roce a nízký počet hodin trvání slunečního svitu. Nejmenší průměrné roční srážky jsou v okolí Bechyně a v kotlině při řece Lužnici mezi Soběslaví a Planou nad Lužnicí. Mírně zvlněný kraj Táborské pahorkatiny je vhodným místem pro strávení příjemné dovolené. Jihozápadně od Tábora jsou rovinatá blata s typickou jihočeskou lidovou architekturou, rašeliništi a rozsáhlými lesními komplexy. Příroda kolem Tábora skýtá dobré podmínky pro pěší turistiku, cyklistiku nebo projížďku na koni. Řeka Lužnice, která se proplétá celým regionem, přímo vybízí k výletu na kánoi či rybaření. Táborská krajina je plná rybníků, které jsou využívány k rekreaci (koupání). Na březích řeky a rybníků se nacházejí autokempy, chatové osady a vodácká tábořiště (ubytování) Významnější turistické cíle v okrese Tábor Okres Tábor láká nejen svými přírodními krásami, ale i starými městy a historickými památkami. Území okresu nabízí řadu přírodních zajímavostí. Základní nabídku turistických cílů tvoří: Bechyně Lázně a letovisko na řece Lužnici, 20 km jihozápadně od Tábora. Bechyně - lázně Lázně Bechyně jsou jedny z nejstarších lázní v Čechách. V bechyňských lázních se léčí především revmatická artritis, Bechtěrevova choroba, koxartróza a ostatní artrózy, metabolická onemocnění s postižením kloubů, bolestivé syndromy šlach a svalů, předoperační a pooperační stavy, osteoporóza a další. K léčbě se využívají slatinné zábaly a koupele. Slatina, dovážená z nedalekých Komárovských blat, je hlavním přírodním léčivým zdrojem zdejších lázní. Lázně Bechyně s.r.o. nabízí i různě dlouhé relaxační pobyty, pobyty zaměřené na redukci váhy či úlevu od bolesti zad, beauty pobyty, relaxační pobyty pro dva. Bechyně - Křižíkova železniční trať Jedná se o první elektrickou dráhu ve střední Evropě, která zahájila pravidelný provoz na lince Bechyně Tábor v roce Otcem trati byl František Křižík. Trať vede i přes železobetonový most přes Lužnici, který slouží pro sdružený provoz železnice a automobilovou dopravu (vozovka přechází v kolejiště).

17 17 Bechyně - zámek Původně gotický hrad z 13. století, založený Přemyslem Otakarem II. V 16. století byl přestaven do dnešní podoby zachovalého renesančního zámku. V současnosti slouží i jako Muzeum keramiky. Po roce 1989 byl majetek navrácen původním majitelům - Paarům. Většinu zámeckých prostor je možné využít pro kulturní a společenské akce včetně svatebních obřadů. V letních měsících zde probíhají různé historicko-kulturní události. Na panství Bechyně je golfové hřiště. Borotín Hrad z 14. století se nachází nedaleko obce Borotína, 11 km severozápadně od Tábora. Za třicetileté války byl vypleněn a následně zpustl. V osmdesátých letech 20. století byl hrad konzervován. Zůstaly z něho zachovány části obou věží, zbytky starého paláce a zřícenina nového paláce s bránou. Dobronice u Bechyně Zřícenina hradu s válcovitou věží, původně postavena v 14. století. Od 18. století je hrad opuštěn. Je zpřístupněna hradní věž s nádherným rozhledem po obci a do údolí Lužnice. Hrad Dobronice u Bechyně byl vrácen oprávněným majitelům, tj. rodu Paarů a stal se součástí a.s. Panství Bechyně. Provoz památky zajišťuje agentura URSUS s.r.o. Na hradě lze pořádat akce. Chotoviny Nově zpřístupněný zámek v Chotovinách byl vystavěn v letech hrabětem Migazzim. Od roku 1806 patří rodině Nádherných, v letech byl přestavěn do novorenesanční podoby. K zámku patří rozlehlá zahrada a unikátní přírodně krajinářský park, dendrologicky nejcennější v Jižních Čechách. Během prohlídky zámku si návštěvníci prohlédnou 10 sálů a salonků. Choustník Chýnov Hrad nechal vystavět Beneš z Choustníka někdy po roce K druhé etapě výstavby hradu přistoupili o století později páni z Rožmberka. Od konce 15. století význam hradu poklesl a od druhé poloviny následujícího století ani nebyl udržován. Dnes jsou jeho vnější hradby z větší části obnoveny, v menší míře rovněž i vnitřní zdivo a věž, ze které je krásný výhled do kraje. Choustník leží 11 km jihovýchodně od Tábora. Původně gotický kostel Nejsvětější trojice z roku 1344 byl přestavěn ve stylu baroka v letech 1670 až 1679 italským stavitelem Pietrem Spinettim. Věž, dominanta Chýnova i okolí, byla ke kostelu přistavěna až roku 1727 Adamem, knížetem ze Schwarzenbergu. Kostel prošel rekonstrukcí. Významným architektonickým objektem v městě Chýnov je Bílkův dům, který byl postaven v roce 1898 rodákem Františkem Bílkem.

18 18 Chýnovské jeskyně Nejstarší zpřístupněná jeskyně na našem území. Jediná vápencová v jižních Čechách a jedna z největších u nás. Objevena byla v roce V jeskyni je teplota 7 8 stupňů Celsia. Jde také o největší známé zimoviště netopýra řasnatého. Červená Lhota Původně gotická vodní tvrz ze 14. Století byla po roce 1530 přestavěna na renesanční zámek. V roce 1641 získali zámek Slavatové a dali pokrýt střechu červenou taškovou krytinou odtud název Červená Lhota. Zámek je obklopen parkem a rybníkem, přístup k němu umožňuje kamenný most. Prostředí je velmi upravené, nabízí se i projížďky na lodičkách. Zámek patří k nejkrásnějším u nás. Jistebnice Jistebnice se připomíná jako trhová ves již v roce 1262, kdy byla v držení pánů z Rožmberka. V 15. století v době husitských bouří odešlo mnoho jistebnických občanů do nově založeného Tábora, jehož spoluzakladatelem byl husitský hejtman Petr Hromádka z Jistebnice. Z této doby pochází slavný Jistebnický kancionál s prvním záznamem husitského chorálu Kdož sú boží bojovníci. Kancionál, který byl nalezen na faře v r Leopoldem Katzem. Originál je uložen ve sbírkách Národního muzea v Praze, kopie v Pamětní síni Richarda Laudy v Jistebnici. Kozí Hrádek Nedaleko Sezimova Ústí u vesničky Červený Dvůr se nacházejí zříceniny gotického Kozího Hrádku národní kulturní památky. Na tomto místě pobýval Mistr Jan Hus v letech poté, co na něj byla v Praze uvalena klatba. Zachovaly se jen zbytky základových zdí, brány a obytné věže nepravidelného půdorysu. U Kozího hrádku je nově zrekonstruovaná lesní restaurace s dětským koutkem. Naučné stezky Borotínská blata, Pintovka, Veselské pískovny a Nadějkovsko popis v kapitole Naučné stezky. Příběnice V zákrutu nad řekou Lužnicí se na skále vypíná zřícenina rožmberského gotického hradu. Příběnice vybudovali členové mocného jihočeského rodu Vítkovců, avšak v době husitských válek byla pevnost zničena a její zbytky se skrývají v lesním porostu. Od Tábora je zřícenina vzdálena 10,5 km a je volně přístupná.

19 19 Radenín Dominantou obce je Radenínský zámek (v dnešní době Dětský domov) a kostel sv. Markéty. Na místě původní tvrze byl okolo roku 1600 postaven renesanční zámek, naposledy přestaven do pseudorenesanční podoby v roce Kostel svaté Markéty ze 14. století je jednolodní s pětiboce uzavřeným presbytářem, s věží (se sakristií) po severní straně, s barokní osmibokou kaplí sv. Barbory po jižní straně a s předsíňkou po severní straně lodi. Památkou na židovské osídlení Radenína je židovský hřbitov z 18. století. Rozhledny Hýlačka u Tábora (stavba má připomínat husitskou hlásku a tím i husitskou minulost místa). Jedná se o dřevěnou konstrukci - výška 18 m, kóta 525 m.n.m. Krátošice u Plané nad Lužnicí (telekomunikační věž stojí na Čermákově vrchu). Jedná se o železnou konstrukci výška 20 m, kóta 532 m n. m. Radětice u Bechyně (dřevěná rozhledna z roku 2004 je postavena na místě kde dříve stál myslivecký posed). Jedná se o dřevěnou konstrukci výška 13,2 m, kóta 460 m n. m. Čermákův vrch (rozhledna nahradila triangulační věž, která tam stála v devadesátých letech 20. století). Jedná se o železnou konstrukci výška 20 m, kóta 532 m n. m. Šelmberk u Mladé Vožice (kamenná hradní věž zříceniny hradu Šelmberk sloužící jako rozhledna). Jedná se o kamennou stavbu výška 26 m, kóta 489 m n. m. Sezimovo Ústí Nachází se zde empírový kostel Povýšení sv. Kříže. Od května 2005 je zprovozněn památník Dr. Edvarda Beneše věnovaný státnickému dílu a demokratickému odkazu Dr. Edvarda Beneše a zároveň jeho rodinnému životu v Sezimově Ústí. Starý zámek u Borotína 18 km severozápadně od Tábora ve směru na Sedlec, na ostrožně nad rybníkem východně od obce Borotín, leží pozůstatky středověké pevnosti nazývané Starý zámek. Jeho historie sahá do 14. století. Z hradu se dochovaly části obou věží, zbytky starého paláce a zřícenina nového paláce s bránou. Zřícenina hradu je volně přístupná. Stádlecký řetězový most Most stál původně na Vltavě v Podolsku, odkud byl před napuštěním orlické přehrady roku 1970 přemístěn do údolí řeky Lužnice. Základem empírového mostu jsou betonové oblouky spojené obřími řetězy. Přejezdovou plochu tvoří dřevěné trámy. Dnes není pro osobní auta průjezdný.

20 20 Šelmberk Poprvé je hrad doložen r Majitelé se často střídali a v 17. století byla dovršena jeho zkáza. Dnes tvoří dominantou hradu 26 m vysoká hlavní věž, která byla opravena a z níž se návštěvníkovi nabízí daleký výhled do okolí. Poměrně výrazné jsou zříceniny renesančního traktu a obvodové hradby s pilíři na V, zatímco ze starého paláce se dochovaly pouze základy se sklepeními. Předhradí zaniklo úplně. V současné době je věž přístupná. Dílčí závěry z pohledu strategie: Struktura turistického potenciálu Táborska je sice bohatá, ale není v ní více významných cílů mezinárodního významu a i z pohledu domácího cestovního ruchu je motivátorem návštěvy území především spojení Tábor husitství a historie. Nejvýznamnějším cílem je nedaleký zámek Červená Lhota na Jindřichohradecku (s návštěvností cca 80 tis. osob ročně zaujímá cca 32 místo u nás). Charakter současné nabídky města Tábora a jeho okolí je předurčen pro turistické produkty nabízející pobyty kombinující pobyt v přírodě s poznáním historických a přírodních zajímavostí. Potvrzuje to i skutečnost, že návštěvníci, kteří přijedou do jižních Čech, navštíví v rámci jednoho výletu kromě Tábora především České Budějovice a pak Bechyni, Český Krumlov, Písek a Soběslav. Jedou do Tábora v rámci výletu či prostě projíždí a tak se zastaví. Jen asi 10% z nich tu tráví cíleně dovolenou. 99 % turistů by návštěvu Tábora doporučilo svým příbuzným a známým. Návštěvníci Tábora se v jeho okolí chystají především navštívit také Chýnovské jeskyně, město a zámek Bechyně, památník Dr. Beneše v Sezimově Ústí a Kozí hrádek. V území žije a pracuje konstantní počet obyvatel. Ve spektru podnikatelských subjektů je stále prostor pro vznik nových a to ve službách. K nim lze zařadit netradiční, nevšední a historický potenciál doplňující nabídku aktivit v cestovním ruchu, např. agroturistiku, řemeslnou výrobu či formy aktivního využití volného času. Pozn.: Jako motivaci k návštěvě lze také využít tzv. Nej v předmětném území: První elektrická dráha v Čechách mezi městy Tábor a Bechyně vystavěna ing. F. Křižíkem v letech Nejstarší údolní přehradní nádrž v Čechách - Jordán, která byla zbudována roku Nejstarší zpřístupněná jeskyně na našem území - Chýnovská jeskyně, objevená roku Divadlo s dvěma hledišti. Poklad s největším počtem mincí.