Příloha č. 3 k rozhodnutí o prodloužení registrace sp.zn.:sukls2393/2008, sukls2394/2008 a příloha k sp.zn.: sukls185930/2010, sukls185937/2010

Transkript

1 Příloha č. 3 k rozhodnutí o prodloužení registrace sp.zn.:sukls2393/2008, sukls2394/2008 a příloha k sp.zn.: sukls185930/2010, sukls185937/ NÁZEV PŘÍPRAVKU SOUHRN ÚDAJŮ O PŘÍPRAVKU Targocid 200 mg Targocid 400 mg Prášek pro přípravu injekčního roztoku s rozpouštědlem 2. KVALITATIVNÍ A KVANTITATIVNÍ SLOŽENÍ Léčivá látka: teicoplaninum 200 mg nebo 400 mg v jedné lahvičce. Přípravek obsahuje sodík. (9,44/9,75 mg v lahvičce s 200/400 mg teikoplaninu). Úplný seznam pomocných látek viz bod LÉKOVÁ FORMA Prášek pro přípravu injekčního roztoku s rozpouštědlem Popis přípravku: Prášek pro přípravu injekčního roztoku: nažloutlý, homogenní lyofilizát Rozpouštědlo: čirá, bezbarvá tekutina 4. KLINICKÉ ÚDAJE 4.1. Terapeutické indikace Teikoplanin je indikován k léčbě infekcí vyvolaných citlivými grampozitivními baktériemi včetně kmenů rezistentních na jiná antibiotika (methicilin, oxacilin, cefalosporiny): endokarditidy, septikémie, infekce kostí a kloubů, respirační infekce, infekce kůže a měkkých tkání, infekce močových cest, peritonitidy spojené s chronickou ambulantní peritoneální dialýzou (CAPD). Teikoplanin je rovněž indikován k léčbě infekcí u pacientů alergických na peniciliny nebo cefalosporiny. Teikoplanin může být použit profylakticky v případech rizika vzniku grampozitivní infekce (například u chirurgických výkonů ve stomatologii nebo v ortopedii). Teikoplanin je rovněž indikován jako perorální léčba u průjmů spojených s antibiotickou léčbou, vyvolaných kmeny Clostridium difficile Dávkování a způsob podání Teikoplanin může být podáván intravenózně nebo intramuskulárně zpravidla jednou denně, v případě závažných infekcí se doporučuje podávat počáteční dávky po 12 hodinách během prvních 1-4 dní. Intravenózní aplikace je možná jednak formou injekce během 3-5 minut nebo formou nitrožilní infuze po dobu 30 minut. 1/9

2 U novorozenců má být přípravek aplikován pouze v pomalé 30minutové infuzi. Podávání teikoplaninu intraventrikulárně se nedoporučuje (viz body 4.4 a 4.8). Při volbě odpovídajících dávek teikoplaninu je třeba přihlédnout k závažnosti onemocnění i místu infekce. U závažných infekcí by neměla sérová koncentrace teikoplaninu C min klesnout pod 10 mg/l. Délka léčby: Délka léčby závisí na závažnosti infekce na jejím klinickém a bakteriologickém vývoji. V zásadě má léčba pokračovat ještě 3 dny po odeznění horečky a/nebo klinických příznaků. V případě endokarditidy nebo osteomyelitidy se doporučuje trvání léčby po dobu nejméně 3 týdnů. Dospělí pacienti Pro většinu grampozitivních infekcí Slabá a střední infekce: Úvodní léčba: 400 mg i.v. (6 mg/kg) Udržovací léčba: 200 mg (3 mg/kg) i.v. nebo i.m. Závažné infekce : Úvodní léčba: 400 mg i.v. třikrát ve 12 hodinových intervalech 1 až 4 dny Udržovací léčba: 400 mg i.v. nebo i.m. jedenkrát denně Standardní dávka 400 mg odpovídá přibližně dávce 6 mg/kg tělesné hmotnosti. U pacientů s tělesnou hmotností větší než 85 kg se doporučuje použít dávku 6 mg/kg. Některé závažné klinické stavy (popáleniny, endokarditidy způsobené Staphylococcus aureus) vyžadují vyšší dávky teikoplaninu 12 mg/kg tělesné hmotnosti. Profylaxe v chirurgii: 400 mg (nebo 6 mg/kg u pacientů s tělesnou hmotností nad 85 kg) jednorázově intravenózně v době indukce anestezie. Průjmy spojené s antibiotickou léčbou, vyvolané kmeny Clostridium difficile: 200 mg dvakrát denně per os. Děti - od 2 měsíců do 16 let Pro většinu grampozitivních infekcí: Úvodní léčba: 10 mg/kg i.v. třikrát ve 12 hodinových intervalech Udržovací léčba: 6 mg/kg i.v. nebo i.m. jedenkrát denně Těžké infekce a infekce u pacientů s neutropenií: Úvodní léčba: 10 mg/kg i.v. třikrát ve 12 hodinových intervalech Udržovací léčba: 10 mg/kg i.v. jedenkrát denně - do 2 měsíců Doporučená jednorázová úvodní dávka v prvém dnu léčby je 16 mg/kg i.v., udržovací dávka v dalších dnech 8 mg/kg i.v. 1 denně. Při intravenózním podání je třeba přípravek aplikovat v pomalé 30 minutové i.v. infuzi. Pacienti vyššího věku Úprava dávkování není nutná při normální funkci ledvin Pacienti s onemocněním ledvin 2/9

3 Dávkovací schéma není třeba upravovat do 4. dne léčby. Po tomto časovém období má být dávkování upraveno na základě stanovení sérových koncentrací tak, aby C min nepoklesly pod 10 mg/l. Po 4. dnu léčby: - při středně těžké renální insuficienci (clearance kreatininu mezi ml/min): udržovací dávka má být snížena na polovinu, buď tak, že se denně aplikuje poloviční dávka, nebo se přípravek podává v normální dávce obden. - při těžké renální insuficienci (clearance kreatininu < 40 m/min) a u hemodialyzovaných pacientů: udržovací dávka má být snížena na 1/3 obvyklé doporučené dávky: buď se podává obvyklá dávka každý třetí den, nebo se aplikuje jedna třetina této dávky denně. Teikoplanin se nedá odstranit z organismu hemodialýzou. Intraperitoneální podání v léčbě peritonitidy u pacienti léčených CAPD (kontinuální ambulantní peritoneální dialýza) U peritonitidy vyvolané grampozitivními bakteriemi u CAPD pacientů se podává v prvém týdnu léčby 20 mg/l v každém vaku, ve druhém týdnu 20 mg/l v každém druhém vaku a ve třetím týdnu 20 mg/l pouze ve vaku aplikovaném přes noc. U pacientů s horečkou se musí na začátku podat úvodní jednorázová dávka 400 mg i.v. Teikoplanin je stabilní v roztoku pro peritoneální dialýzu (1,36% nebo 3,86 % dextrosy). Takový roztok nesmí být podán déle než po 24 hodinách od rekonstituce. Kombinovaná léčba Pokud je třeba léčba s maximální antibakteriální aktivitou (např. stafylokoková endokarditida) a pokud nelze vyloučit infekci kombinovanou s gramnegativními bakteriemi (např. empirická léčba horečky u pacientů s neutropenií) lze podat kombinovanou léčbu s dalším vhodným přípravkem. Profylaxe endokarditidy způsobené grampozitivními bakteriemi před stomatologickým zákrokem u pacientů s onemocněním srdeční chlopně: Při anestezii 400 mg (6mg/kg) teikoplaninu i.v Kontraindikace Přecitlivělost na teikoplanin Zvláštní upozornění a opatření pro použití Teikoplanin je třeba podávat s opatrností u pacientů se známou přecitlivělostí na vankomycin vzhledem k možné zkřížené hypersenzitivitě. Přesto předchozí zkušenost s tzv. syndromem červeného muže (červeného krku) v souvislosti s vankomycinem není kontraindikací pro podání teikoplaninu. Při podávání teikoplaninu byly hlášeny případy trombocytopenie, především v v dávkách vyšších než jsou doporučené. Doporučuje se především během prvního měsíce léčby provádět pravidelné hematologické kontroly. Sériové funkční testy sluchu mají být prováděny v následujících případech: - u dlouhodobě léčených pacientů s ledvinovou nedostatečností - u pacientů léčených současně a postupně léčivými přípravky, které mohou mít neurotoxické a/nebo nefrotoxické a/nebo ototoxické vlastnosti. Mezi takové patří: aminoglykosidy, kolistin, amfotericin B, cyklosporin, cisplatina, furosemid a kyselina etakrynová. 3/9

4 Není důkaz o synergické toxicitě těchto přípravků s teikoplaninem. Superinfekce: Především dlouhodobé podávání teikoplaninu stejně jako jiných antibiotik může vést k nárůstu rezistentních organismů. Je nutné opakované zkoumání stavu pacienta. Pokud dojde k vzniku superinfekce během léčby, je třeba učinit příslušná opatření. Byly hlášeny případy vzniku záchvatů při intravertikulárním podání (viz body 4.2. a 4.8). Přípravek Targocid 200 mg obsahuje 9,44 mg sodíku v jedné injekční lahvičce. Přípravek Targocid 400 mg obsahuje 9,95 mg sodíku v jedné injekční lahvičce. Nutno vzít v úvahu u pacientů s dietou s kontrolovaným příjmem sodíku Interakce s jinými léčivými přípravky a jiné formy interakce Teikoplanin a roztoky aminoglykosidů jsou nekompatibilní a nesmí být míchány do injekcí, přesto je lze společně použít v dialyzačních roztocích a mohou být bez omezení použity při léčbě peritonitidy související s CAPD. Vzhledem k vyššímu riziku nežádoucích účinků by teikoplanin má být podáván se zvýšenou opatrností u pacientů léčených současně nefrotoxickými nebo ototoxickými léky, jako jsou aminoglykosidy, amfotericin B, cyklosporin a furosemid (viz bod 4.4) Těhotenství a kojení Není dostatek dat o použití teikoplaninu u těhotných žen. Studie u experimentálních zvířat prokázaly reprodukční toxicitu při podávání vysokých dávek (viz bod 5.3). Při vysokých dávkách u potkanů byl zvýšený výskyt narození mrtvých mláďat a zvýšení neonatální mortality. Potenciální riziko u lidí není známo. Teikoplanin se nedoporučuje podávat těhotným ženám, pokud to není nezbytně nutné. Není známo, jestli teikoplanin přechází do mateřského mléka. Vylučování teikoplaninu do mateřského mléka nebylo u zvířat studováno. Při rozhodování zda pokračovat/přestat s kojením, či pokračovat/přestat používat teikoplanin je nutno brát v úvahu výhody kojení pro dítě a přínos léčby teikoplaninem pro matku Účinky na schopnost řídit a obsluhovat stroje Teikoplanin může způsobovat závratě a bolesti hlavy. Schopnost řídit a obsluhovat stroje může být ovlivněna. Pacienti, u kterých se projeví tyto příznaky, nemají řídit a obsluhovat stroje Nežádoucí účinky Orgánová třída Infekce a infestace časté ( 1/10) Časté ( 1/100 až <1/10 ) Méně časté ( 1/1 000 až <1/100) Vzácné ( 1/ až<1/1 000) Absces vzácné (<1/10 000) Není známo (z dostupných údajů nelze určit)* Superinfekce (přerůstání necitlivých organismů) 4/9

5 Orgánová třída Poruchy krve a lymfatického systému Poruchy imunitního systému Poruchy nervového systému Poruchy ucha a labyrintu časté ( 1/10) Časté ( 1/100 až <1/10 ) Méně časté ( 1/1 000 až <1/100) Eosinofilie, trombocytopenie, leukopenie Anafylaktická reakce Závratě, bolesti hlavy Vzácné ( 1/ až<1/1 000) vzácné (<1/10 000) Není známo (z dostupných údajů nelze určit)* Agranulocytó za, neutropenie Anafylaktický šok Záchvaty po intraventrikulárn ím podání Hluchota (lehká ztráta sluchu), tinnitus, vestibulární porucha Cévní poruchy Flebitida Tromboflebitida Respirační, hrudní a mediastinální poruchy Gastrointestinál ní poruchy Poruchy kůže a podkožní tkáně Poruchy ledvin a močových cest Celkové poruchy a reakce v místě aplikace Erytém (zčervenání), vyrážka (kožní vyrážka), svědění Bolest, pyrexie (horečka) Bronchospasmus Nauzea, zvracení, diarea Urtika, angioedém, exfoliativní dermatitida, toxická epidermální nekrolýza, erythema multiforme, Stevens- Johnsonův syndrom Selhání ledvin Absces v místě injekce, zimnice (rigor) 5/9

6 Orgánová třída Vyšetření časté ( 1/10) Časté ( 1/100 až <1/10 ) * postmarketingové zkušenosti Méně časté ( 1/1 000 až <1/100) Abnormální hladiny transamináz (tranzitorní abnormality v hladinách transamináz), abnormální hladiny alkalické fosfatázy v krvi (tranzitorní abnormality v hladinách alkalické fosfatázy), zvýšení sérových hladin kreatininu (tranzitorní zvýšení hladiny kreatininu v séru) Vzácné ( 1/ až<1/1 000) vzácné (<1/10 000) Není známo (z dostupných údajů nelze určit)* infuzinfuzinfuzinfuz 4.9. Předávkování Byly popsány případy náhodného předávkování u dětí. V jednom případě u 29 denního novorozence byla pozorována agitace po aplikaci dávky 400 mg i.v. (95 mg/kg). Léčba předávkování teikoplaninem je symptomatická. Přípravek nelze z oběhu odstranit hemodialýzou a pouze pomalu pomocí peritoneální dialýzy. 5. FARMAKOLOGICKÉ VLASTNOSTI Farmakoterapeutická skupina: Glykopeptidová antibiotika ATC kód: J01XA Farmakodynamické vlastnosti Teikoplanin je baktericidní, glykopeptidové antibiotikum, produkované aktinomycetou Actinoplanes teichomyceticus. Je účinné na aerobní a anaerobní grampozitivní mikroorganismy. Inhibuje růst citlivých baktérií inhibicí syntézy buněčné stěny v místě odlišném od cefalosporinů. Teikoplanin je účinný proti stafylokokům (včetně kmenů rezistentních na methicilin, oxacilin a jiná bet-laktamová antibiotika), streptokoky, enterokoky, Listeria monocytogenes, mikrokoky, corynebakteria skupiny J/K a grampozitivní anaeroby včetně Clostridium difficile a peptokoky. 6/9

7 Vzhledem k povaze mechanismu účinku teikoplaninu je nepravděpodobné, že by se u baktérií mohla vyvinout "one-step" rezistence. "Multi-step" rezistence byla in vitro zjištěna až po mnohonásobných pasážích. Byly popsány vyšší minimální inhibiční koncentrace teikoplaninu u několika kmenů Staphylococcus haemolyticus. Teikoplanin nevykazuje zkříženou rezistenci s jinými skupinami antibiotik. Určitá zkřížená rezistence byla zjištěna mezi vankomycinem a teikoplaninem u enterokoků. Teikoplanin je vychytáván leukocyty a makrofágy a zachovává si protistafylokokovou aktivitu uvnitř těchto buněk Farmakokinetické vlastnosti Teikoplanin se podává parenterálně. Biologická dostupnost po jednorázovém podání dávky 3-6 mg/kg nitrosvalově je vyšší než 90%. Po orálním podání se teikoplanin za normálních podmínek nevstřebává ze zažívacího traktu; 40% podané dávky je přítomno ve stolici v mikrobiologicky aktivní formě. Po intravenózní aplikaci dávek 3-6 mg/kg tělesné hmotnosti činí terminální poločas eliminace přibližně 150 hodin; celková plazmatická clearance se pohybuje od 11,9 ml/h/kg do 14,7 ml/h/kg. Uvedený dlouhý biologický poločas umožňuje podávání přípravku jedenkrát denně. Při aplikaci dávky 6 mg/kg intravenózně v čase 0, 12 a 24 hodin a dále jedenkrát za 24 hodin ve 30minutové infuzi by předpokládané minimální hladiny 10 mg/l před další aplikací přípravku bylo dosaženo ve 4. dnu. C max a C min v ustáleném stavu dosáhly předpokládaných hodnot 64 mg/l a 19 mg/l v 28. dnu. Teikoplanin snadno proniká do kůže (podkožního tuku), puchýřů, myokardu, plicní tkáně a pleurální tekutiny, kostí a kloubní tekutiny. Do mozkomíšního moku proniká jen v malém rozsahu. Přibližně 90-95% teikoplaninu se váže na plazmatické bílkoviny, tato vazba je však slabá. Distribuční objem v ustáleném stavu po intravenózní dávce 3-6 mg/kg se pohybuje od 0,94 l/kg do 1,4 l/kg. Po parenterální aplikaci se teikoplanin metabolizuje v minimálním rozsahu, kolem 3%. Přibližně 80% podané dávky se vylučuje močí. Renální clearance po 3-6 mg/kg i.v. činí 10,4 až 12,1 ml/h/kg Předklinické údaje vztahující se k bezpečnosti Data z předklinických studií ukazují, že teikoplanin má relativně nízkou akutní toxicitu a vysoké hodnoty LD50 byly prokázány ve studiích při intravenózním podávání u psů (750 mg/kg), potkanů (106 mg/kg) a myší (715 mg/kg). Tyto dávky daleko převyšují terapeutické dávky u lidí, což ukazuje na široké terapeutické rozmezí. Teikoplanin byl uspokojivě tolerován ve studiích chronické a subakutní toxicity. Navíc bylo prokázáno, že přípravek nemá žádný mutagenní a teratogenní účinek a ani nebyly nalezeny žádné abnormality v plodnosti nebo reprodukční kapacitě nebo peri- /postnatálním vývoji. Studie senzibilizace na potkanech, myších a morčatech neprokázaly, že by teikoplanin měl jakýkoliv senzibilizační potenciál. 6. FARMACEUTICKÉ ÚDAJE 6.1. Seznam pomocných látek Chlorid sodný 7/9

8 Rozpouštědlo: voda na injekci 6.2. Inkompatibility Tento léčivý přípravek smí být podáván v následujících infuzních roztocích: - 0.9% izotonický fyziologický roztok. - Ringerův roztok - Ringer-laktátový roztok - 5% roztok glukózy - roztok 0,18 % NaCl a 4 % roztok glukózy. - TARGOCID roztok pro infuzi v 0.9% izotonickém fyziologickém roztoku, Ringerově roztoku, Ringer-laktátovém roztoku, 5% roztoku glukózy, roztoku 0,18 % NaCl a 4 % roztoku glukózy musí být použit co nejdříve po naředění. Může být skladován při 5ºC po dobu pouze 24 hodin. Teikoplanin a roztoky aminoglykosidů jsou při přímém mísení inkompatibilní, proto nesmí být před injekcí míseny Doba použitelnosti Přípravek nesmí být použit po uplynutí doby použitelnosti uvedené na obalu. Použitelnost: neotevřený přípravek: 3 roky Po rekonstituci: Chemická a fyzikální stabilita po otevření před použitím byla prokázána na dobu 8 hodin při pokojové teplotě nebo 24 hodin při teplotě 2 8 C. Z mikrobiologického hlediska má být přípravek použit okamžitě. Není-li použit okamžitě, doba a podmínky uchovávání přípravku po otevření a rekonstituci před použitím jsou v odpovědnosti uživatele a normálně by doba neměla být delší než 24 hodin při 2 až 8 C, pokud rekonstituce neproběhla za kontrolovaných a validovaných aseptických podmínek Zvláštní opatření pro uchovávání Uchovávejte při teplotě do 25 0 C. Podmínky uchovávání rekonstituovaného léčivého přípravku viz bod 6.3. Podle zásad správné lékárenské praxe má být roztok použit bezprostředně po jeho přípravě Druh obalu a velikost balení Prášek pro přípravu injekčního roztoku: injekční lahvička z bezbarvého skla s pryžovou zátkou a hliníkovou pertlí s plastovým krytem Rozpouštědlo: ampule z bezbarvého skla Rozpouštědlo: Skleněná ampule Balení: 1 lahvička + l ampule s rozpouštědlem, krabička 6.6. Zvláštní opatření pro likvidaci přípravku a pro zacházení s ním a) Pomalu vstřikovat předepsané množství sterilní vody do lahvičky. b) Jemně otáčet lahvičkou v dlaních, dokud se prášek úplně nerozpustí tak, aby se zabránilo tvorbě pěny. 8/9

9 JE DŮLEŽITÉ DOSÁHNOUT TOHO, ABY SE ROZPUSTIL VŠECHEN PRÁŠEK, I KOLEM ZÁTKY. Při roztřepání roztoku se vytvoří pěna, která ztíží zpětné získání požadovaného objemu. Přesto, je-li teikoplanin úplně rozpuštěn, pěna nezmění koncentraci roztoku, která zůstává 200 mg ve 3 ml (200 mg lahvička) nebo 400 mg ve 3 ml (400 mg lahvička). Vytvoří-li se v lahvičce pěna, je třeba nechat lahvičku stát přibližně 15 minut. c) Odtáhnout pomalu roztok teikoplaninu pomalu z lahvičky. Pro získání celého objemu je třeba umístit jehlu do středu gumové zátky. d) Připravený roztok obsahuje 200 mg teikoplaninu ve 3 ml (200 mg lahvička) a 400 mg ve 3 ml (400 mg lahvička). Správná příprava roztoku a opatrné natažení do stříkačky je velmi důležité; nedostatečná opatrnost při přípravě může vést k podání nižší dávky. e) Konečný roztok je izotonický s plazmou a má ph 7,2-7,8. f) Připravený roztok může být injikován přímo nebo může být dále ředěn s: - 0,9% roztokem chloridu sodného - kombinovanými laktátovými roztoky (Ringer-laktát, Hartmann) - 5% roztokem glukózy - 0,18% roztokem chloridu sodného a 4% roztokem glukózy - roztoky pro peritoneální dialýzu, obsahující 1,36% nebo 3,86% glukózy Intravenózní injekce: Po přípravě roztoku k použití je Targocid pacientovi injikován intravenózně přímo nebo po převedení do infuzního systému do proximální části těla. Targocid lze podat rychle, např. během 3 až 5 minut. Při podání v rychlé infuzi se Targocid rekonstituuje ve ml izotonického fyziologického roztoku nebo roztoku natrium-laktátu a je podán infuzí během 30 minut. Intramuskulární injekce: Po přípravě roztoku k použití může být Targocid podán intramuskulárně. 7. DRŽITEL ROZHODNUTÍ O REGISTRACI sanofi-aventis, s.r.o. Praha Česká republika 8. REGISTRAČNÍ ČÍSLO 15/216/93-C 9. DATUM PRVNÍ REGISTRACE/PRODLOUŽENÍ REGISTRACE / DATUM REVIZE TEXTU /9