Přehled hlavních porušení právních předpisů investičními a pojišťovacími zprostředkovateli sankcionovaných ČNB

Transkript

1 Přehled hlavních porušení právních předpisů investičními a pojišťovacími zprostředkovateli sankcionovaných ČNB I. Aktuální témata v oblasti dohledu investičních zprostředkovatelů (IZ) 1. Neoprávněné poskytování investičních služeb Případy, kdy IZ předávali pokyny zákazníků osobám, které nejsou oprávněny poskytovat investiční služby v ČR, nebo zprostředkovali uzavření rámcové smlouvy mezi svými zákazníky a takovými osobami. 2. mis-selling zprostředkování nevhodných investičních produktů Doporučování tzv. investičních programů, které jsou pro IZ provizně atraktivnější než doporučování investic do jednotlivých fondů. Ve smlouvách o investičních programech je sjednáno předplacení poplatků spojených s budoucími investicemi. Tyto poplatky jsou umořovány přednostně, tj. počáteční vklady zákazníka jsou použity na jejich úhradu, a nikoli k investování. IZ jsou motivováni k prodeji cenných papírů rizikovějších fondů kolektivního investování (čím rizikovější fond, tím vyšší je vstupní poplatek, který je zpravidla celý vyplácen příslušným distributorům). Nejvýznamnější IZ inkasují i tzv. maintenance fee (podíl na poplatku, který investiční společnost inkasuje za obhospodařování příslušného fondu, odpovídající podílu majetku připadajícího na investory, se kterými příslušný IZ zprostředkoval uzavření smlouvy). Příklady z praxe: IZ nezjišťoval od zákazníků informace umožňující mu vyhodnotit, zda poskytnutí příslušné investiční služby nebo rady ohledně investičního nástroje odpovídá odborným znalostem a zkušenostem zákazníka potřebným pro pochopení souvisejících rizik, když v rámci standardně používaného vzorového investičního dotazníku nezjišťoval od zákazníků informace o jejich znalostech služeb, investičních nástrojů a obchodů a předchozích zkušenostech v oblasti investic týkajících se rozsahu a povahy obchodování. IZ zdůrazňoval potenciální výnosy či výhody, které jsou spojeny s investičním nástrojem, aniž by současně upozornil na podstatná rizika, která mohou být s investičním nástrojem spojena. IZ porušil zákaz poskytnout zákazníkovi radu ohledně investičního nástroje, i když vyhodnotil, že poskytnutí rady nebo provedení obchodu neodpovídá investičním cílům zákazníka. 3. Používaní zakázaných nekalých obchodních praktik Zamlčování rizik nabízeného investičního nástroje. Přísliby poradenství a sledování vývoje trhu, ale následně uzavření smlouvy pouze na přijímání a předávání pokynů k obchodování. 1

2 Nejčastěji sankcionované praktiky investičních zprostředkovatelů 1. Ovlivňování zákazníka při vyplňování investičního dotazníku Investiční dotazník povinnost IZ získat objektivní informace o zákazníkovi, jeho znalostech, zkušenostech s investováním a majetkových poměrech. Praxe IZ potřebné odpovědi v rámci dotazníku nadiktuje (zkresluje investiční profil zákazníka), aby zákazníkovi mohl nabídnout investici, za kterou obdrží největší provizi. 2. Neinformování zákazníků o pobídkách, které zprostředkovatel za svoje služby obdrží Právní úprava zákazník musí být předem informován o veškerých provizích (pobídkách), které IZ za svoji činnost pro zákazníka obdrží. Naprostá většina zprostředkovatelů je odměňována podílem na poplatku, který zákazník zaplatil např. obchodníkovi s cennými papíry, tj. nepřímo. IZ to však zamlčují a akcentují pouze svůj případný podíl na kladném zhodnocení majetku zákazníka. Tím v zákaznících vyvolávají pocit, že jsou zainteresovanosti na zhodnocení, ač ve skutečnosti jsou motivováni provizí za co největší objem provedených obchodů. 3. Investiční zprostředkovatel nezaznamenává veškerou komunikaci s klienty IZ je však povinen nahrávat veškerou komunikaci se zákazníkem. Není tak nahrávána komunikace při poskytování investičního poradenství, kdy IZ doporučuje či častěji přesvědčuje zákazníka o určitém obchodu, ale půjde i o situace předsmluvního kontaktování zákazníků a jejich přesvědčování k uzavření smlouvy a ke spolupráci s IZ. 4. Vnitřní řídicí a kontrolní systém Nedostatky ve vnitřních předpisech, nedostatečných vnitřních procesech a neodbornost osob pověřených výkonem příslušné činnosti v oblasti vnitřní kontroly (např. compliance). 2

3 II. Aktuální témata v oblasti dohledu pojišťovacích zprostředkovatelů (PZ) 1. Klamavá prezentace pojistných produktů zejména rezervotvorných životních pojištění typu investičního životního pojištění (IŽP) IŽP je prezentováno jako forma spoření nebo součást spořicích programů, ačkoli je s ním spojeno riziko ztráty investice, resp. její návratnost může být nulová. Zavádějící mohou být informace o garantovaném zhodnocení. PZ často zamlčují poplatkovou strukturu IŽP. IŽP je chybně vydáváno za alternativu k tzv. II. pilíři penzijní reformy (zavádějící používání pojmu penze nebo renta ). Nezákonným jednáním je i doporučování IŽP jako vhodného produktu pro krátkodobé zhodnocování peněžních prostředků na dobu dvou let. 2. mis-selling zprostředkování nevhodných finančních produktů Zprostředkování finančních produktů osobám, pro které jsou tyto produkty z různých důvodů nevhodné (věk zájemců, majetkové poměry zájemců, potřeba likvidních prostředků, ochota a schopnost dlouhodobě investovat, pojistný zájem apod.). Sjednávání IŽP s tzv. potlačeným rizikovým pojistným (tzn., není sjednané žádné připojištění a pojištění na dožití se určitého věku obsahuje pouze pojištění pro případ smrti, které je sjednané na nulovou nebo minimální částku). Takový produkt je pro klienta méně výhodný, likvidní i flexibilní než přímá investice do cenných papírů fondu kolektivního investování. PZ nedostatečně zaznamenávají a vyhodnocují požadavky a potřeby klientů a nezaznamenávají důvody, na kterých zakládají svá doporučení. V případě IŽP by zájemci měli mít k dispozici kalkulátor IŽP a konkrétní modelace. Snaha PZ distribuovat pojistné produkty, které jsou provizně atraktivní pro zprostředkovatele, ale dražší pro klienty. 3. Nepřípustné pyramidové distribuční struktury Podmíněnost vstupu osoby do takovéto struktury tím, že si sama uzavře životní pojištění (tj. jedná se o platbu vstupního poplatku, neboť na základě sjednání životního pojištění plyne zprostředkovateli od pojišťovny provize). Takto jsou zapojovány osoby, které mají zájem o přivýdělek či výkon zprostředkovatelské činnosti, a nikoliv o uzavření pojistné smlouvy. Typické znaky: 1. vstupní poplatek 2. pro vyplacení odměny osoby, která se chce podílet na zprostředkování, je nutné, aby do systému přivedla další osoby (tento znak nebývá přítomen vždy). Přidružené delikty: 1. nedostatečné informování o produktu 2. nezjišťování potřeb klientů, nevyhotovování záznamu o požadavcích a potřebách klienta 3. využívání neregistrovaných osob k výkonu zprostředkovatelské činnosti Každý zájemce o spolupráci se zprostředkovatelem musel uzavřít např. IŽP, stavební spoření, penzijní připojištění, kapitálové životní pojištění. PZ nabízel snadný výdělek, přičemž tato činnost spočívala v přesvědčování dalších osob, aby si uzavřely IŽP. Sám zájemce o snadný výdělek si musel uzavřít IŽP a se zprostředkovatelem uzavřít inominátní smlouvu, v níž se zavázal hradit pojistné ke sjednanému pojištění prostřednictvím zprostředkovatele, a dále zprostředkovateli podepsal a předal směnku, která měla sloužit pro případ, že by zájemce smlouvu zrušil dříve než po dvou letech jejího trvání nebo pokud by řádně a včas nehradil pojistné. Zájemce o spolupráci získával právo na peněžitou provizi za získání druhého a dalšího zájemce o výkon zprostředkovatelské činnosti v pojišťovnictví. 3

4 4. Výkon zprostředkovatelské činnosti pomocí osob, které k této činnosti nemají oprávnění Pouze osoba zapsaná v příslušném registru ČNB může vykonávat zprostředkovatelskou činnost v pojišťovnictví tj. - předkládat návrhy na uzavření pojistných smluv, - provádět přípravné práce směřujících k uzavření pojistných smluv, - uzavírat pojistné smlouvy jménem a na účet pojišťovny, - pomáhat při správě pojištění a - vyřizovat nároky z pojistných smluv. Osoby, které nejsou registrovány (označovány např. jako tipaři, spolupracovníci, obchodní zástupci, komisionáři apod.) a provádí přípravné práce (tj. přípravné činnosti, které směřují k uzavření pojistné smlouvy) porušují povinnost vykonávat zprostředkovatelskou činnost s odbornou péčí. Byla nabízena spolupráce, kdy zájemci měli hledat další zájemce o spolupráci se zprostředkovatelem, případně zájemce pro poskytnutí slev (zprostředkovatel na svých internetových stránkách prezentoval, že může zařídit získání slev např. na telefon, plyn, elektřinu apod.) či osoby mající zájem o samotné pojištění. PZ prakticky vůbec neplnil povinnosti pojišťovacího zprostředkovatele - neposkytoval žádné informace o sjednávaném pojistném produktu, nevyhotovoval záznam požadavků a potřeb, navíc využíval pro toto zprostředkování osoby, které neměly nutnou registraci k této činnosti. 5. Nesoulad v registru pojišťovacích zprostředkovatelů se skutečností neohlášení změn V některých případech nedojde ze strany pojišťovacích zprostředkovatelů k oznámení změn údajů zapisovaných do registru, a to např.: - pro kterou společnost vykonávají svoji činnost (např. pojišťovna), - změnu osoby odpovědného zástupce, - změnu osob statutárních orgánů atp. PZ měl v registru pojišťovacích zprostředkovatelů uvedeny neaktuální informace, co se týká společností, pro které vykonával zprostředkovatelskou činnost. PZ vyžadoval od osob, které pro něj měly v pozicích obchodních zástupců zprostředkovávat pojistné smlouvy třetím osobám, uzavření smlouvy o investičním životním pojištění, za jím stanovených podmínek v podobě určení výše měsíčního pojistného, pojistné doby a pojistné částky pro případ smrti. PZ dále používal klamavé obchodní praktiky, když v průběhu prezentací svých služeb klientům prostřednictvím svých podřízených pojišťovacích zprostředkovatelů nebo obchodních zástupců nepravdivě přirovnával investiční životní pojištění ke spoření a zamlčoval jim informaci o způsobu určení výše odkupného v případě ukončení pojistné smlouvy v prvních dvou letech jejího trvání. 6. Používaní zakázaných nekalých obchodních praktik Přesvědčování spotřebitelů, aby uzavřeli investiční životní pojištění (IŽP) na co nejvyšší pojistné a co nejdelší dobu (až do 80 i více let věku spotřebitele) s tím, že ho lze kdykoli změnit, aniž by spotřebitele upozornili, že každá změna zvyšuje významně správní náklady pojištění. Přesmlouvání IŽP, v mnoha případech na produkt, který není pro spotřebitele lepší, a spotřebitel není informován ani o ztrátách na počátečních nákladech se změnou spojených, ani o nutnosti zdanit odkupné, jestliže uplatňoval daňový odpočet. Pyramidové programy. Investiční životní pojištění (IŽP) je představováno jako vhodné spoření s možností výběru vloženého pojistného po 2 letech. Nedostatek odborné péče, kdy je uzavíráno hlavně IŽP podle jednoho vzoru za stejných parametrů, které vyhovují zprostředkovateli, u všech oslovených spotřebitelů bez ohledu na jejich potřeby a finanční situaci. Nedostatečné zjišťování potřeb spotřebitele a nabídka finančního plánu, který je následně zpracován velmi povrchně. 4

5 Nejčastěji sankcionované praktiky pojišťovacích zprostředkovatelů 1. Klamavá prezentace investičního životního pojištění / mis-selling 1.1. Srovnávání IŽP se spořením Vzbuzuje v klientech mylný dojem, že dostanou při zrušení investičního životního pojištění (IŽP) zpět zaplacené pojistné zvýšené o úrok a snížené o průběžně placené administrativní poplatky, ve skutečnosti však dostanou pouze tzv. odkupné Zamlčování počátečních poplatků Poplatky se u IŽP předplácí dopředu na celou předpokládanou dobu pojištění /i 30 let a více/ a nevrací se /ani jejich alikvotní část/ klientům v případě zrušení pojištění Zamlčování základních principů investování U IŽP se celé nebo část klientem hrazeného pojistného alokuje do podkladových podílových fondů klientům by tedy měly být sděleny tytéž informace jako při kterékoli přímé investici do podílových listů kolísavost, omezená likvidita, negarantované výnosy. 2. Nedostatečné zaznamenávání a vyhodnocování požadavků a potřeb klientů Na základě těchto požadavků a potřeb klienta má pojišťovací zprostředkovatel následně vybrat pro klienta pro něj vhodný pojistný produkt. Typický případ mis- sellingu IŽP Pozadí kauzy: Masivní prodej IŽP veškeré disponibilní zdroje klientů vloženy do několika produktů IŽP / klientům jsou zrušeny stávající investiční či spořicí produkty (stavební spoření, podílové fondy apod.). V konkrétní rovině PZ - Rušil klientům staré smlouvy o IŽP, na kterých již byly předplaceny vstupní poplatky, a odkupné vyplacené pojišťovnou klientům vkládá na nově uzavřené smlouvy IŽP (kde klient znovu platí vstupní poplatky). - Zprostředkovával smlouvy IŽP klientům v důchodovém věku (u kterých není jisté, zda budou moci pravidelně hradit měsíční pojistné) a klientům, kteří potřebují likvidní investici (např. na koupi nemovitosti). - Zprostředkovával klientům více typově podobných produktů IŽP (klient má bezdůvodně 3 a více smluv o IŽP s minimalizovanou pojistnou ochranou). - Nevyhodnocoval reálné potřeby klientů (protokoly o zjištění požadavků a potřeb klientů vykazují u všech klientů shodné znaky a obsahují podobné neurčité výrazy typu efektivní zhodnocení finančních prostředků či dlouhodobé zhodnocení finančních prostředků na celosvětových trzích ; alokace pojistného do podkladových fondů je provedena stejně u všech klientů /zpravidla rizikový dynamický fond/). - Mylně informoval klienty o možnosti vybrat si všechny naspořené finanční prostředky (ve skutečnosti je možno uskutečnit pouze tzv. mimořádné výběry pojistného, a to pouze za určitých předpokladů). Důsledek: PZ inkasoval získatelské provize v řádech desetitisíců Kč za každou zprostředkovanou smlouvu IŽP (tyto náklady šly v konečném důsledku k tíži klientů a výrazně snižovaly hodnotu jejich portfolia). 5

6 3. Nepřípustné pyramidové distribuční struktury hlavní znaky 1. distribuční sítě využívající bázi multi-level marketingu (hierarchická struktura, velké množství více či méně aktivních spolupracovníků), 2. možnost navázání spolupráce s distributorem je podmíněna povinností zájemce o spolupráci uzavřít (a po určitou dobu nevypovědět) pojistnou smlouvu (zpravidla IŽP) s předem nastavenými parametry (minimální výše pojistného, minimální doba trvání, standardizovaná alokace pojistného do podkladových fondů), 3. z takové smlouvy IŽP inkasuje distributor provizi, zatímco klient se zaváže platit pojistné, 4. zájemci uzavírají s distributorem paralelně soukromoprávní smlouvy, které znemožňují zájemci bez sankce od pojistné smlouvy odstoupit (smluvní pokuty, směnky apod.), 5. novým zájemcům o spolupráci je (zpravidla) přislíbena finanční odměna za přivedení dalšího zájemce o spolupráci do systému. Kritéria uvedená v bodech 2), 4) a 5) jsou typickými znaky nepřípustného pyramidového programu, odlišujícího jej od standardní (legální) MLM sítě. Důsledek Umělé generování pojistných smluv bez vazby na skutečný pojistný zájem klientů, kteří zpravidla stejně pojistnou smlouvu časem vypovědí a obdrží odkupné, tj. přijdou minimálně o část zaplaceného pojistného. V Praze, dne Zpracoval: COMPLY F&L s.r.o. Informační zdroje: - prezentace z tiskové konference ČNB ze dne 27. srpna 2013 Ochrana spotřebitele a sankcionování finančních zprostředkovatelů - prezentace z tiskové konference ČNB ze dne 27. srpna 2013 Zkušenosti a poznatky z dohledu nad finančními zprostředkovateli 6