Vybrané kapitoly ze sociologie PhDr. Martina Hrušková

Rozměr: px
Začít zobrazení ze stránky:

Download "Vybrané kapitoly ze sociologie PhDr. Martina Hrušková"

Transkript

1 Vybrané kapitoly ze sociologie PhDr. Martina Hrušková 1. VZNIK SOCIOLOGIE, JEJÍ ZAKLADATELÉ Oficiálně jsou dějiny moderní společnosti tradovány jako příběh o emancipaci člověka, která dospěla ke vzniku tzv. masové společnosti, tedy společnosti, která se radikálně liší od tradičních společností, činí tak však způsobem, který vyvolává nedůvěru. (Keller, J., Dvanáct omylů sociologie) Tradiční společnost, jak již název říká, je založena na tradicích, tedy na náboženských, resp. sousedských vztazích, na rodinné, patriarchální hierarchii. Na základě postupující revoluce v technice, především pak v dopravě (18., 19. století), industrializaci a masové komunikaci (20. století) došlo k propojení odděleně žijících lidí. Začíná se hovořit o masové, globální společnosti. Vznik vědní disciplíny sociologie je tedy spojován s dobou osvícenství, kdy se tradiční společnost začíná radikálně proměňovat vlivem technických změn ve společnost tzv. moderní; dochází k rozkladu zmiňovaných zavedených sociálních konvencí, rodinných schémat, diskutuje se o náboženských tabu. V první polovině 19. století začínají vědci pátrat po příčinách a důsledcích těchto sociálních změn, a proto nastupuje nová věda, která má vysvětlit nové společenské procesy a stát se nástrojem praktických změn ve společnosti sociologie. Sociologie studuje sociální život jedinců, sociálních skupin, společností. Sociologie se zabývá útvary tvořícími celky (sociální systémy) založené na vztazích mezi jejich částmi či celky navzájem mezi sebou. Nezkoumá sociální život pouze staticky (stávající stav), ale v procesech vzniku, fungování, obnovy a zániku. Sociologie zkoumá společenské vztahy ve všech sférách života. Sociologicky lze zkoumat všechny složky života společnosti: rodinu, kulturu, právo, sport, literaturu, morálku, politiku, sexualitu, atd. Za dobu svého rozvoje dospěla sociologie k určitému paradigmatu (p. = společný vzor vědy v určitém období, model ze kterého vycházejí vnitřně jednotné tradice vědeckého výzkumu, určitá struktura představ, 1

2 hodnot a postupů; pojem v sociologii zavedl Robert K. Merton). Sociologie se nedrží obecně pouze jednoho paradigmatu, je vědou m u l t i p a r a d i g m a t i c k o u - vykazuje množství teoretických východisek, pracuje s různými metodami (např. metoda funkcionalistické sociologie, metoda zavedená É. Durkheimem apod.) Existuje řada sociologických směrů, např. sociologie malých skupin, interpretativní, existencialistická, behaviorismus Otec sociologie - August Comte a pozitivistická sociologie Za zakladatele vědního oboru sociologie je považován August Comte ( ), který sociologii chápal jako hlavního reprezentanta všech společenských věd, tedy obor univerzální a zastřešující ostatní společenské vědy. Na základě faktů = empiricky měla sociologie studovat společnost jako základní předmět svého zájmu a přitom využívat poznatky z ostatních věd. Jeho sociologie je označována jako p o z i t i v i s t i c k á. Sociologii pojmenoval A. Comte poprvé v roce 1839 ve 4. svazku svého díla Cours de la philosophie positive (Kurs pozitivní filosofie). Lingvisticky špatně utvořený tvar sociologie se asi po 20 letech ujal a rozšířil se. Hlavní přínos sociologie spatřoval Comte v tom, aby se stala nástrojem praktických změn ve společnosti, které by skoncovaly s otřesy způsobenými Francouzskou revolucí, nástroj k nastolení harmonických vztahů ve společnosti. Nestačí působit na intelekt lidí, je třeba ovlivňovat i city lidí, došel tak daleko, že navrhl tzv. pozitivistické náboženství, které by tuto funkci plnilo. Comte tedy především kladl důraz na řád a stabilitu hodnot, na osvětu a výchovu. Spoluzakladatelem vědního oboru sociologie byl Angličan Herbert Spencer ( ) více zdůrazňoval souvislost společenského života se životem přírody a domníval se, že v obou panují tytéž zákony. Reprezentuje proto naturalisticko-evolucionistický přístup (zakladatel organicismu). Za základní jednotku stavební kámen každé společnosti považoval rodinu, podobně jako základem každého živého organismu je buňka. 2

3 P o z i t i v i s m u s (z pojmu pozitivní filozofie) je založen na faktech zjišťovaných přímou zkušeností, pravdivé poznání může být založeno pouze na základě empirických metod, k pokroku v lidském poznání dochází kumulací vědění Pozitivismus jako myšlenkový směr je podle Comteho chápán jako jednota šesti významů v protikladech: Reálného a zdánlivého Užitečného a zbytečného Jistého a nerozhodného Přesného a vágního Pozitivního a negativního v tom smyslu, že pozitivismus je určen nikoliv k destrukci, ale k organizování Relativního a absolutního Pokud jsme hovořili o A. Comtem jako zakladateli sociologie a o spoluzakladateli H. Spencerovi, pak tvůrcem "druhé větve sociologie" je Karl Marx ( ), ačkoliv sám termín sociologie pro označení svého marxistického pojetí dějin nikdy nepoužil. Marx se orientuje na sociologii tzv. společensko ekonomických formací (Ke kritice politické ekonomie stručný systematický výklad jeho sociologie). Jeho materialistické pojetí dějin stojí na dialektického myšlení George Wilhelma Fridricha von Hegela. KONTROLNÍ OTÁZKY: 1. KDO JE POVAŽOVÁN ZA ZAKLADATELE VĚDNÍHO OBORU SOCIOLOGIE? 2. CO V SOCIOLOGIE OZNAČUJE POJEM PARADIGMA? 3. JAK JE CHARAKTERIZOVÁN MYŠLENKOVÝ A NÁZOROVÝ SMĚR OZNAČOVANÝ JAKO POZITIVISMUS? 4. KDO V SOCIOLOGII PŘEDSTAVUJE NATURALISTICKO-EVOLUCIONISTICKÝ PŘÍSTUP A CO TENTO SMĚR V SOCIOLOGII HLÁSÁ? 3

4 2. Druhá etapa sociologie - přelom 19. a 20. století - Émile Durkheim, Vilfredo Pareto. Pojem autorita a Max Weber. Ve druhé etapě historie sociologie přistupují její hlavní představitelé ke kritice pozitivismu Comteho a Spencera. Vytýkali jim především: 1. Nedostatečné způsoby získávání empirických fakt. 2. Místo aby Comte a Spencer pozorovali, popisovali a porovnávali věci, zabývali se jejich idejemi. 3. Na fakta se odvolávali pouze proto, aby jim potvrzovala jejich představy, používali je jako příklady nebo důkazy na podporu jejich spekulativně vytvořených idejí. Émile Durkheim ( ) je považován za zakladatele moderní sociologie, již ustanovil sociologii jako akademickou disciplínu. Na jeho popud vznikla sociologická škola seskupená okolo časopisu Année Sociologique vydávaného v letech 1898 až Durkheimovým hlavním přínosem sociologii je především jeho dílo Pravidla sociologické metody (1895), které je považováno za p r v n í m e t o d o l o g i c k o u k n i h u, v níž autor ustavuje základní okruhy pro analýzu sociálních systémů pro sociologii a antropologii. Sociologii označuje jako vědu o skupinách, systematicky se snaží vycházet z empirických dat, nezískaných ještě vlastním výzkumem, ale shromážděných jinými disciplinami (etnografií, statistikou atd.). Společnost nechápe pouze jako součet jedinců - kvantita, ale i jako kvalitu, kterou je možné pravdivě popsat pouze na základě empirie. Požaduje naprostou objektivitu badatele. V této souvislosti říká, že než začneme něco studovat, musíme se nejprve zbavit předsudků a zaujmout postoj, že předem nic nevíme. Základní pojem, s kterým Durkheim operuje, je solidarita, tedy podmínky existenčního fungování, tvořené mechanismy společenského života, jejichž prostřednictvím společnost udržuje svou integritu: 1. solidarita mechanická - typická pro starší typy společností, tradiční společnosti, fungující na principu podobnosti, zavedených dílčích společenských struktur, intenzivního kolektivního vědomí 4

5 2. solidarita organická - typická pro moderní společnosti, pro organizované velké struktury, diferencované kolektivní vědomí, propojené trhy, rostoucí města, cení si jedince a jeho práv. Ve spise Sebevražda (1897) vytyčuje otázku, proč lidé páchají tento nejsoukromější a nejosobnější čin a odpověď hledá v příčinách společenských. Došlo k poruše sociální integrace, byl nastolen egoismus a a n o m i e 1, tedy nedostatek omezovacích norem usměrňujících individuální tužby jedince. Anomie je vlastní moderní společnosti, nastává, pokud nejsou stanoveny jednoznačně společenské normy a hodnoty. Durkheim hovoří o různých typech sebevraždy, které rozlišuje na základě míry procesu sociální integrace. E g o i s t i c k á sebevražda přirozená volba jedince, která je častější tam, kde se jedinec necítí silně svázán se skupinou, rodinou. Durkheim o ní hovoří jako o projevu individualismu (př. protestanti x katolíci) A l t r u i s t i c k á sebevražda projev náboženské nebo politické oddanosti, typická pro tradiční společnost s mechanickou solidaritou a vysokou mírou integrace A n o m i c k á sebevražda souvisí s moderním uspořádáním společností, bez jasně daných pravidel a omezujících norem, např. anomie manželského statusu (rozvod) F a t a l i s t i c k á sebevražda opakem anomické, vyplývá z vysoké míry regulace, vyskytuje se tam, kde jedinec strádá pod despotickou nadvládou. KONTROLNÍ OTÁZKY: 1. KDO JE POVAŽOVÁN ZA ZAKLADATELE SOCIOLOGICKÉ METODOLOGIE? 2. CO ROZUMÍME DURKHEIMOVÝM POJMEM SOLIDARITA? 3. CO JE TO ANOMIE? UVEĎTE PŘÍKLADY. Vilfredo Federigo Pareto ( ) V roce 1916 vydal své hlavní sociologické dílo: Pojednání o obecné sociologii (Trattato di Sociologica generale); propagoval ideály čisté vědy, která 5

6 pouze zkoumá a nesnaží se věci měnit, pokoušel se vyloučit z vědy věše nejasné a dvouznačné, věřil v pokrok lidského poznání, ale nikoli v pokrok společnosti (= teorie elit, rezidua a derivace 2 ). Teorie elit V. Pareta: E l i t a = skupina lidí zaujímajících vedoucí hospodářské a politické postavení ve společnosti. Všechny společnosti se dělí na vůdce (lidi schopné řídit jednání jiných lidí) = elity a vedené. Elita obsahuje vládnou a nevládnoucí prvek Vládnoucí elita uplatňuje svou moc pomocí nátlaku a (manipulovaného) souhlasu. Elita je schopna prosadit si svou moc jakýmikoli prostředky a tak si ji i udržet. Elity jsou tvořeny těmi nejschopnějšími, což ovšem neznamená těmi nejlepšími. Existují dva protichůdné typy elit: 1. Lišky = vynikají v získávání souhlasu politickým manévrováním, nepoužívají násilí, pokud je toho třeba. 2. Lvi = pro ně je příznačné použití násilí, nátlaku. Jsou však slabší, chybí jim vlastnosti prvních, postupně mezi ně pronikají a elitu jako celek přetvářejí. Dějiny jsou založeny na cirkulaci elit (střídání privilegovaných menšin u moci), která přináší změnu řádu. Struktura společnosti se tak stále proměňuje. Je-li koloběh elit narušován, dochází k revolucím. Kontrolní otázky: 1. Jak definuje Vilfredo Pareto pojem elita? 2. Jaké typy elit Pareto rozeznává? 3. Uveďte příklady elit v dějinách. 4. Uveďte příklady elity ve společnosti, která vás obklopuje. Max Weber ( ) poskytl první systematický výklad teorie organizace, která podle něj reprezentuje ideální možnost, jak usměrňovat lidskou činnost. Vytvořil originální metodologii, když spojil analýzu jednotlivých událostí s konstrukcemi tzv. i d e á l n í c h t y p ů (viz např. pojem byrokracie). Položil základy interpretativní sociologie = společný předpoklad, že skutečnost není člověku jednoduše objektivně dána, ale že je předmětem nezbytné a neustále interpretace, protože má vnitřní smysl. 6

7 o interpretace zde znamená, jak účastník sociálního života chápe, rozumí tomu, co dělají jiní lidé, co bylo vytvořeno v minulosti, jak rozumí světu, který je obklopuje. Ideální typy = teoretické racionální konstrukce (modely). Jsou zbaveny všech individuálních rysů, hodnotících, politických a citových momentů. Používají se k zobrazení běžných společenských skutečností, jevů, které se v reálu projevují s různými odchylkami. Přeneseno do ideálních typů je pak lze srovnávat a pátrat po motivech a kauzálních spojitostech (např. pojmy = ideální typy: byrokracie, demokracie, kapitalismus atd., jež mají v běžné mluvě vágní charakter). Weber tento systém vypracoval pro jasnost a pojmovou určitost při výkladu historie a analýze společnosti, neboť historie přináší fakta a sociologie je zobecňuje. Weber se domnívá, že smysl sociálního jednání, které naplňuje život společnosti určují subjektivní činitelé, jež spoluurčují smysl a směr jednání (zvyklosti, obyčeje, vášně, racionalita), a objektivní činitelé (společenský řád, moc, panství). Každému, kdo usiluje o to, aby bylo jeho konání ve společnosti přijímáno, jde o legitimitu 3 (uznání) jeho akcí. Mocenská autorita ve Weberově pojetí 4 : Autorita = chápána jako právo uskutečňovat nějakou činnost. = vztah mezi osobami, za které jedni vykonávají vliv na druhé. = legitimní moc založená na vlivu občanů. Autorita v pojetí Maxe Webera: 1. tradiční - založena na historické stabilitě (např. ve Velké Británii). Společnost je ovládána tradicí a rutinou. Jimi je též ustavován vládce a výkon moci 2. charismatická - osobnost jednoho vůdce (Hitler, Jan Pavel II.) Weber ji definuje: autorita obsahující automatickou poslušnost vůči jednotlivci bez ohledu k tradičním strukturám. 7

8 Vlastní ji ti, kteří mají výjimečné kvality, takové, jimiž se v dané skupině přisuzuje vysoká hodnota. Není podmíněna tradicí nebo politickým systémem. 3. racionální - právní systém podporovaný obyvatelstvem, zakládá se na zákonech, je vázána na úřad či funkci. Autorita ideální (platónská) = na základě úplného všeobecného konsensu, je plně společností akceptována, ve skutečnosti nemůže existovat. Charisma - přirozenými vůdci se stávají osobnosti se zvláštním tělesným i duševním nadáním považovaným za nadpřirozené (tj. ne každému dosažitelným). Charisma vůdců sekt: ve víře svých stoupenců se jeví jako charismaticky nadaný. Skrze své charisma (nadání) provozuje své umění a vládu. Zjevuje tak skrze sám sebe ideu boha. Zvláštní formou charismatu je charisma proroků, lékařů, soudců, vojevůdců. Nositel charismatu se chopí své úlohy a ve jménu svého poslání žádá, aby ho ostatní následovali a poslouchali.charismatický vůdce nezná jinou legitimitu, než tu, která se rodí z jeho činností. Charisma charismatického vůdce trvá tak dlouho, dokud dokáže upoutat obyvatele, a to, když prokazuje výsledky. V současnosti se za pomoci masových médií daří lépe manipulovat s masou stoupenců, jsou to právě masová média, která vytvářejí kult osobnosti. Kontrolní otázky: 1. ZA JAKÝM ÚČELEM VYTVÁŘÍ MAX WEBER IDEÁLNÍ POJMY? UVEĎTE PŘÍKLADY IDEÁLNÍCH TYPŮ. 2. CO PODLE WEBERA OVLIVŇUJE SOCIÁLNÍ JEDNÁNÍ? 3. JAKÝ JE PODLE WEBERA VZTAH MEZI AUTORITOU A LEGITIMITOU? 4. UVEĎTE PŘÍKLADY TRADIČNÍ, CHARISMATICKÉ, A RACIONÁLNÍ AUTORITY. 5. UVEĎTE PŘÍKLADY CHARISMATICKÉ OSOBNOSTI V SOUČASNOSTI I V DĚJINÁCH. 1 Pozn.: V tomto slova smyslu sehrálo Durkheimovo vymezení anomie (rozpad omezovacích norem při studiu sebevražednosti jako sociologického jevu) významnou roli v teorii sociálních patologií. 8

9 2 Analýza lidského jednání (teorie, racionální zdůvodnění) dle V. Pareta: Pareto rozděluje lidskou činnost na l o g i c k o u (např. ekonomie), kdy prostředky a cíle jsou v optimálním vztahu, a n e l o g i c k o u, kdy skutečnými zdroji lidských činů jsou city a impulsy. Většina lidského jednání je podle něj založena na dvou faktorech: 1. Rezidua - konstantní (neměnná) - hluboce zakořeněné lidské pudy vykládají lidské chování - životní motivy dle pohlaví - individuální soudržnost - instinkty 2. Derivace - mění se v prostoru a čase, odvozeny z reziduí - nevysvětlují lidské chování - náboženství, tabu, politické filosofie, světový názor, konvence, mravní zákony. 3 Legitimita - oprávněnost systému vykonávat autoritu na principu všeobecného souhlasu. 4 Popisuje v knize W i r t s c h a f t u n d G e s e l s ch a f t (Hospodářství a společnost, ) 9

10 3. Byrokracie Termínu b y r o k r a c i e přiřazujeme různé významy, například: administrativní systém, v němž vyškolení profesionálové kontinuálně jednají podle stanovených pravidel systém vlády, v němž jsou hlavní funkce exekutivně obsazovány spíše profesionálními úředníky než zvolenými zástupci, typický pro autory 19. století, kteří stavěli byrokracii jako systém vládnutí do protikladu k systému zastupitelské vlády - volení zástupci, volby pojmenování pro sbor úředníků hanlivé označení pro charakteristickou skupinu úředníků - pro jejich nešvary, bezcitnost, průtahy atd. Význam slova byrokracie, jež můžeme vysvětlit jako administrativní systém, ustanovil Max Weber, když hovořil o byrokracii jako o standardní normě ve společenské vědě 20. století, racionální a moderní formě státní správy. Weber klade důraz na výhody rozdělení kompetencí, podřízenosti i odvolatelnosti úředníků. Ti rozhodují podle daných, neosobních pravidel. Ve všech moderních společenských a politických systémech začíná převažovat správa profesionálními odborníky, což je patrné především v organizacích se složitými a rozsáhlými administrativními úkoly, tzn. ve velkých obchodních podnicích a nebo v politických stranách. Weber byrokracii definoval jako systém administrativy ztělesňující následující charakteristiky: HIERARCHII = každý úředník má jasně definované kompetence a je odpovědný nadřízenému NEOSOBNOST = práce probíhá podle stanovených směrnic, bez libovůle nebo upřednostňování, o každém úkonu se zanechává písemný doklad KONTINUITU = úřad zajišťuje zaměstnání na celý úvazek, zabezpečení a naději na řádný postup ODBORNOST = úředníci jsou vybíráni podle kvalit, pro svou funkci jsou školeni a kontrolují přístup k archivovaným informacím 10

11 Podle Webera tyto vlastnosti maximalizují administrativní výkonnost a činí tak byrokracii pro složité industriální společnosti nepostradatelnou 1. Oproti Weberově teorii pozitivního vlivu byrokracie na organizaci i společnost např. Robert K. Merton byrokracii chápe spíše jako disfunkční, obracející se proti účelu, k němuž byla původně určena. Pokládá dvě základní otázky: A. Zda tyto charakteristiky opravdu maximalizují výkonnost administrativy, protože: 1. Striktní hierarchie může omezovat tok informací směrem vzhůru 2. Sklon řídit se směrnicemi může znamenat nepružnost 3. Zajištěné privilegované pozice mohou živit konzervatismus 4. Tyto systémy operují prostřednictvím sítě personálních vztahů, jež hladkému chodu brání B. Zda jeden pojem může obsáhnout velmi rozdílné zaměření moderních organizací, protože: 1. V ekonomickém podnikání je vhodný individuální přístup 2. Vládní úřad musí být naopak vzhledem k povinnosti jednat s každým stejně řízen pevněji a úředníkům ponechávat minimum volnosti v rozhodování Sociologické teorie se zabývají byrokracií jako sociální skupinou, představující novou střední třídu. Její pozice jako společenské síly i výsady vycházejí z jejích zvláštních dovedností a vzdělání a také z autority jejího postavení v hierarchii organizace. Otázka nebezpečí byrokracie pro demokratické principy Byrokracie představuje vůdčí sílu ve společnostech sovětského typu c e n t r a l i z a c e. Jedná se především o nástroj mocenské manipulace s občany, politického útlaku, zneužití svěřené funkce ve vedení vlády nebo strany proti národu. Takto deformovaná byrokracie se vymyká kontrole a 11

12 staví se proti lidem, kterým má sloužit. Jednotlivé úseky jsou spojeny přísným centralismem, což napomáhá přísné kontrole všech oblastí života. Systém je uzavřený, neprůstupný, nepřístupný. Takto je potlačována zásada demokracie - účast lidu na vládě a řízení státu, jsou porušovány osobní svobody jednotlivce. V takové společnosti platí vztahy subordinace, neboť je vyžadována absolutní poslušnost a podřízenost nadřízeným. Svou specifickou funkci zde má i finanční ohodnocení, každý se snaží vykonávat svou funkci přesně podle pokynů shora, jelikož od příslušného nadřízeného plyne jeho postup do vyšší platové skupiny. Úředníci si musí být vědomi přesného respektování vyhlášek a nařízení. Tento typ byrokracie se tedy vyznačuje systémem neustálých represí a postihů, nepřetržitou kontrola toho, aby v žádné oblasti společenského života nedošlo k nežádoucí destabilizaci poměrů. Byrokracie zde představuje osobní přivlastňování si úřadu, přenos privilegií na potomstvo. Tím, že mají profesionální úředníci trvalou kontrolu nad informacemi, získávají moc frustrovat nebo manipulovat politiky. Jednotlivé teorie demokracie lze rozlišit podle řešení, jak se vypořádat s problémem byrokratické moci (navzájem se tyto nevylučují a podporují teorii, že demokratický systém administrativy nemůže být odvozen z obecného modelu byrokracie). Existuje totiž stále nebezpečí změny samotné byrokracie v privilegovanou kastu uzurpující nová práva stavovského typu, zneužívající svého strategického postavení ve správě moderní společnosti. Stává se jednotkou negativní, v pojetí politickém zhoubnou a výsledkem pak mohou být antidemokratické tendence uvnitř státního aparátu i politických stran ovládaných byrokratickou oligarchií. Přítomnost permanentního protekcionářství, svévole, nevyzpytatelnosti ve vládě může stejně dobře signalizovat, že společnost lpí malou byrokracií než příliš velkou, protože byrokracii přijímáme spíše jako jev rozporuplný než zcela záporný. KONTROLNÍ OTÁZKY: 1. JAKÉ VÝZNAMY MÁ SLOVO BYROKRACIE? 2. UVEĎTE CHARAKTERISTIKY BYROKRACIE PODLE MAXE WEBERA? 3. KDO JE KRITIKEM WEBEROVA POJETÍ BYROKRACIE A V ČEM TATO KRITIKA SPOČÍVÁ? 12

13 4. JAKÉ ASPEKTY ŽIVOTA DEMOKRATICKÉ SPOLEČNOSTI BYROKRACIE OHROŽUJE? UVEĎTE A OBJASNĚTE PŘÍKLADY Z DĚJIN. 5. CO JE DECENTRALIZACE? JAKÉ JSOU JEJÍ PROJEVY V SOUČASNÉ ČESKÉ SPOLEČNOSTI? 1 K hlavním přednostem racionálně fungující byrokracie dále počítá přesné rozdělení kompetencí, stanovení úřední hierarchie, monokratický systém, přesné oddělení úřední sféry od soukromé, oddanost službě, systematickou kontrolu a disciplínu, výběr a postup na vyšší místa na základě kvalifikace, výsledků a služebního věku. 13

14 4. Americká sociologie první poloviny 20. století Vývoj americké sociologie přinesl především výzkumy sociální struktury a stratifikace, studie o imigrantech výzkumy průmyslového podniku, výzkumy veřejného mínění a propagandy výzkum amerických vojáků za II. světové války, sociální patologie a sexuální chování atd. Většina amerických sociologů studovala na evropských vysokých školách, či dokonce z Evropy pocházela, proto je americká sociologie výrazně ovlivněna evropskými sociologickými teoriemi. Především pak vycházejí ze Spencera a Durkheima. "Nová" Amerika řešila intenzivní problémy rasově, nábožensky, národnostně, jazykově a kulturně odlišných skupin přistěhovalců a jejich adaptace a snah o soužití, problémy skupin a meziskupinových vztahů, vzorců chování ovlivněných odlišným původem, jejich střetávání, otázky tolerance a konsensu jsou nezbytné pro fungování společnosti, nezbytné rovněž respektování jedince. Důraz na individualitu se projevil v rozvoji sociální psychologie = typické vědy USA v první polovině 20. století. Mezi dvěma světovými válkami byla sociologie chápána jako věda praktická, založená na empirii - empirická sociologie, projevuje se odklonem od makrosociologie, zužuje se a vychází z teorie malých skupin - mikrosociologie, přispívá významně k odklonu od teorie, propast mezi zkoumáním teorie a praxe v sociologii se zvětšuje. Je zaměřena na výzkum - sběr dat v terénu, jejich vyhodnocování a kvantitativní zpracovávání, od teoretických zkoumání společnosti vede k obnově pozitivistického myšlení, s některými prvky naturalismu. Studuje chování jedince. Někteří představitelé americké sociologie poloviny 20. století: Andrew Georg Lundberg ( ) - jeden z nejvýraznějších představitelů n e o p o z i v i t i s m u 1 v USA. Původem právník, rozhodl se však pro akademickou kariéru; vydával časopis Sociometry, byl prezidentem Americké sociologické společnosti. Prosazoval, že základem všech jevů je jednotný řád, může existovat pouze jedna věda, je tedy zbytečné rozlišovat vědy na společenské, přírodní atd. Primární je matematický popis, kvantitativní zachycení všech jevů, ostatní je pouze spekulace. Téma s o c i á l n í z m ě n y - teorie počátku 20. století, reprezentována především Lesterem Frankem Wardem ( ), profesor botaniky, geologie, studoval jazyky. Studoval spisy Comteho a Spencera a v pětatřiceti 14

15 letech poznal, že jeho předchozí spisy jsou vlastně sociologií. Byl prvním prezidentem Americké sociologické společnosti založené v roce Ward hovoří o tzv. čisté a aplikované sociologii. Č i s t á s o c i o l o g i e - usiluje o poznání společnosti, soustřeďuje se na to, co člověk říká, a na studium funkcí, plní tedy funkci diagnostickou. A p l i k o v a n á s o c i o l o g i e se soustřeďuje na to, co bylo a co bude, nikoli na to, co pomáhá racionální změně - funkce terapeutická, jelikož společenský vývoj je soustava různých proudů, je do něj potřeba účelně a racionálně zasahovat. Tyto zásahy znamenají pokrok a dějí se ve prospěch člověka - klade tedy důraz na sociální změnu, proto je jeho sociologie označována za dynamickou. Role jedince ve společnosti podle Warda: pro společnost je velice důležitý, protože zasahuje do jejího chodu ve jménu pokroku. Ward zdůrazňuje: 1. psychologické základy života jsou zdůrazňovány na úkor biologických 2. důležité jsou především společenské procesy, ne struktury sociální dynamika Naopak: především statice sociálních procesů se věnoval Albion Woodbury Small ( ). Domníval se, že základem procesů ve společnosti přispívajících k pokroku je především skupinová aktivita. Ta vychází z lidských zájmů, jejichž konflikt způsobuje dynamiku sociálních procesů. Neustále vznikající konflikty má řešit sociální politika. Významnou teorií americké sociologie je teorie malých skupin Charlese Hortona Cooleyho ( ). Jeho sociologie je považována za funkcionalistickou. Základní rysy Cooleyho sociologie: 1. Společnost chápe jako organismus, v němž všechny prvky spolu navzájem souvisejí (četl Comteho, Spencera, Darwina), lidem ovšem společnost jako 15

16 taková uspokojení nepřináší, ale přináší jej osobní vazby v malých skupinách, mimo dav a masu lidí. 2. Studuje postoje jedince ve skupině a proces utváření jejich vlastní identity v procesu sociální interakce 3. Teorie vlastního obrazu = představy jedince o sobě - "looking-glass self" 4. P r i m á r n í s k u p i n u definuje (a jako její příklad uvádí rodinu): face to face relativně malý počet členů relativní intimita relativní stálost neinstrumentálnost Robert Erza Park ( ) - vůdčí osobnost chicagské sociologické školy, zkoumal prostředí Chicaga - studie The Ghetto studie "The City" - vzorová pro sociology v USA i Evropě - město vidí na pozadí obecných civilizačních proměn, urbanismu je podle něj znakem civilizačního vývoje. Město je útvar složený z relativně uzavřených celků, ve kterém se střetávají různé zájmy, sociální síly a dochází ke konfliktům Analyzuje skupinový život, sociální postoje vedou k činnosti a stávají se sociálními silami: A. neformálními (zvyky, veřejné mínění) B. institucionalizovanými (zákony) KONTROLNÍ OTÁZKY: 1. V ČEM SPOČÍVÁ PŘÍNOS AMERICKÉ SOCIOLOGIE? 2. Z JAKÝCH TEORETIKŮ SOCIOLOGIE VYCHÁZELI PRVNÍ AMERIČTÍ SOCIOLOGOVÉ? UVEĎTE HLAVNÍ TEZE PRACÍ TĚCHTO TEORETIKŮ 3. CO JE PODSTATOU MIKROSOCIOLOGIE? 4. JAKÉ JSOU HLAVNÍ TEZE TEORIE SOCIÁLNÍ ZMĚNY? 5. O JAKÝCH TYPECH SOCIOLOGIE HOVOŘÍ F.L. WARD? 6. KDO DEFINUJE PRIMÁRNÍ SKUPINU? UVEĎTE JEJÍ ZÁKLADNÍ ZNAKY A PRAKTICKÉ PŘÍKLADY. 7. V ČEM SPOČÍVÁ VÝZNAM PARKOVY STUDIE THE CITY? 16

17 1 N e o p o z i t i v i s m u s - zdůrazňuje fakta, matematický popis a odmítá hodnocení sociálních jevů, je považována za mrtvé rameno sociologie. Spojuje dvě myšlenkové tradice: 1. empirismus A. Comtehoeho 2. empiriokriticismus, logiku a základy matematiky. Neopozitivismus byl deklarován manifestem Vídeňského kruhu v roce V í d e ň s k ý k r u h - skupina filosofů a sociologů vzniklá z iniciativy M. Schlicka ze spolku Ernesta Macha (katedra induktivních věd vídeňské univerzity). Další vliv Wittgensteinových myšlenek o funkci jazyka ve vědecké analýze a Russellovy logiky. Sdružovala velké množství filosofů a sociologů (O. Neurath), historiky, matematiky, fyziky Základní charakteristikou Vídeňského kruhu byly snahy o vytvoření tzv. jednotné vědy. Vydávali časopis Erkenntnis společně s berlínskou skupinou do roku Do americké sociologie se promítly názory Vídeňského kruhu (zprostředkovaně do neopozitivismu) především prostřednictvím R. Carnapa, který odešel do USA a podnítil zde vznik sdružení International Encyklopeida of United Science. 17

18 5. Základní rysy funkcionalistická sociologie Společnost je celek, složený z prvků a tyto prvky jsou spolu v vzájemných vztazích a plní vůči sobě navzájem i vůči celku určité funkce. Funkce je chápána jako důsledek činnosti. Mohou to být: 1. funkce pozitivní (eufunkce - pojem Roberta K. Mertona = pozitivní důsledek lidských činností) 2. funkce negativní (dysfunkce - pojem Roberta K. Mertona = negativní důsledky vědomých lidských činností pro sociální systém nebo sociální strukturu) 3. funkce záměrné (manifestní- pojem Roberta K. Mertona = zamýšlený, vědomý důsledek lidského jednání) 4. Funkce nezáměrné (latentní - pojem známý již Aristotelovi, status novodobého pojmu mu dal až Robert K. Merton = nezamýšlené, neočekávaný důsledek a nepředvídaný vědomého lidského jednání) Př.: Latentní funkce demonstrativní spotřeby - lidé kupují drahé věci ne proto, že jsou lepší, aby získali kvalitnější zboží, ale proto, aby demonstrovali svůj sociální status, aniž si však nutně souvislost mezi demonstrací statusu a určitým vzorcem spotřeby sami uvědomují. KONTROLNÍ OTÁZKY: 1. V LITERATUŘE VYHLEDEJTE OBECNÉ POJETÍ FUNKCIONALISMU VE SPOLEČNOSTI (NAPŘ. FUNKCIONALISMUS JAKO UMĚLECKÝ SMĚR) 2. JAK CHÁPE SPOLEČNOST FUNKCIONALISTICKÁ SOCIOLOGIE? 3. UVEĎTE PŘÍKLADY JEDNOTLIVÝCH FUNKCÍ, JEŽ NAVZÁJEM VŮČI SOBĚ PLNÍ JEDNOTLIVÉ SLOŽKY SPOLEČNOSTI. 18

19 6. Behaviorismus = sociologie chování John Broadus Watson ( ), je považován za zakladatele behaviorismu, směru, který dominoval především v severní Americe v letech V roce 1914 napsal dílo Behavior: An Introduction to Comparative Psychology základní knihu, jeho nejdůležitější knihou je však Psychology from the Standpoint of a Behaviorist (Psychologie z pohledu behavioristy). Ovlivněn byl především Pavlovovými studiemi reflexů, zabýval se chováním jako reakcí jakéhokoliv systému na změny prostředí či situace. Lidské chování je základním projevem životních aktivit jedince, odpovědí na změny. Základní rysy behaviorismu podle Watsona: zabývá se výkladem chování člověk má být zkoumán stejnými metodami jako nižší živočichové zdůrazňuje objektivní pozorovatelné projevy lidského chování a na jeho základě vytváří možnosti ovlivnitelnosti lidského chování a kontrolovatelné formování osobnosti v souladu s tímto směřoval behaviorismus k možnosti změny chování většího počtu lidí a manipulaci jedinců i skupin poznatky a metody jsou využívány ke kontrole chování, jeho utváření a modifikaci. Ta může být zaměřena na: 1. větší sociální skupiny výchova, propaganda, reklama 2. na tzv. problémové jedince psychoterapie, nápravná resocializace, modifikace pracovního chování CHOVÁNÍ JEDNOTLIVCE NAZNAČUJE JEHO POSTOJE, ALE NEMUSÍ PŘESNĚ VYJADŘOVAT JEHO NÁZORY. POSTOJE SOUVISÍ S HODNOTAMI. POSTOJE VYCHÁZEJÍ Z NAŠEHO HODNOTOVÉHO SYSTÉMU. EXISTUJÍ VŠAK PŘÍPADY, KDY JSOU POSTOJE NESLUČITELNÉ S OSOBNÍMI HODNOTAMI. BEHAVIORISMUS JE ZÁKLADEM PRO RŮZNÉ DRUHY TEORIÍ SOCIÁLNÍHO UČENÍ, VZÁJEMNÉHO POSILOVÁNÍ POSTOJŮ A PRAKTICKÁ BEHAVIORISTICKÁ DUŠEVNÍ TERAPIE LÉČBY DUŠEVNÍCH PORUCH. ZÁKLADNÍ ZNAKY BEHAVIORISMU V AMERICKÉ SOCIOLOGII - SHRNUTÍ: 19

20 1. ZACHYCOVAT SOCIÁLNÍ JEVY V JEJICH OBJEKTIVNOSTI 2. VYSVĚTLOVAT PSYCHOLOGICKÉ JEVY V SOCIOLOGICKÝCH TERMÍNECH 3. ROZŠÍŘIT TEORII CHOVÁNÍ O SOCIOKULTURNÍ ASPEKTY INTERAKCE (SOCIÁLNÍ B.) 4. APLIKOVAT POZNATKY BEHAVIORISMU NA OBLAST SOCIÁLNÍCH PROBLÉMŮ BYLY CHÁPÁNY JAKO DEVIANTNÍ CHOVÁNÍ, RESP. SOCIÁLNÍ DEVIACE KONTROLNÍ OTÁZKY: 1. KDO JE POVAŽOVÁN ZA ZAKLADATELE BEHAVIORISMU? 2. Z ČEHO VYCHÁZÍ WATSONOVA TEORIE BAHAVIORISMU? 3. V JAKÝCH OBLASTECH JE BEHAVIORISMU V SOUČASNÉ DOBĚ VYUŽÍVÁN? UVEĎTE PŘÍKLADY PRO SKUPINY I PRO JEDNOTLIVCE. 20

21 7. Globalizační procesy v sociálních vědách Sociologie, podobně jako ostatní sociální vědy, se od svého vzniku pokoušela přiblížit ideálu přírodních věd. Podle Comteho, zakladatele sociologie, si nárokovala roli svorníku mezi přírodními a sociálními vědami Auguste Comte dal sociologii do vínku kromě jiného dva základní poznatky: být exaktní vědou ve smyslu přírodních věd, tedy být univerzalistickou vědou, která je mocna odhalovat obecně platné zákony, popisovat je a vyjadřovat pokud možno matematickou formou být globální vědou ve smyslu substituce - náhrady, tedy pohlcením ostatních věd, především však ve smyslu a směru své tematické orientace - má se zabývat lidstvem, nikoliv jednotlivými společenstvími. K této Comteho myšlence, že sociologie má být vědou s univerzalistickými nároky a s globálním či globalizovaným předmětem, přibyly zhruba v polovině 40. let minulého století ještě dva základní postoje: Dějiny se postupně mění ve světové dějiny v tom smyslu, že uspokojování potřeb každého civilizovaného národa a každého individua v národě se stalo závislým na celém světě a že se snížila přirozeně vzniklá izolovanost jednotlivých národů. Kapitál usiluje o to, aby prostor dobyl časem, tj. aby čas, který vyžaduje pohyb z jednoho místa na druhé, zredukoval na minimum. Tendence ke globalizaci je zakódována v ekonomické povaze a podstatě moderní společnosti, jejímž symbolem i hnacím a převodním mechanizmem je kapitál. Dobývání či pokoření prostoru časem ovšem dnešní teoretici a analytici globalizace pokládají za centrální ideu pro pochopení tohoto procesu 21

22 Jeden z významných teoretiků globalizace Anthony Giddens říká, že globalizace je proces zintenzivnění celosvětových sociálních vztahů, které spojují vzdálené lokality takovým způsobem, že místní události jsou formovány událostmi dějícími se mnoho mil daleko a naopak. Místní transformace je součástí globalizace ve stejné míře jako rozšiřování sociálních styků napříč prostorem a časem. Základní zdroje globalizace jsou tři: oddělení času a prostoru - proces dobývání prostoru časem sociální činnost a sociální vztahy jsou vytlačovány z lokálních kontextů a mění se velkými časoprostorovými vzdálenostmi = rušení přirozeně vzniklé izolovanosti jednotlivých národů vytlačování života z ustálené tradice Globalizační téma přímo svádí k tomu, aby bylo pojednáno téměř žurnalisticky, aby bylo veřejnosti sděleno stylem globálně srozumitelným. Skutečně také na počátku - vedle uvedených klasiků - všeho rozumování o globalizačních tendencích stojí kanadský mediální guru Marshall MacLuhan, který označuje svět termínem globální víska, v níž žijeme díky komplexní prosycenosti světa mediálními sděleními, a především obrazy. Nesporné však je, že bez médií není globalizace, že globalizační proces je z větší části procesem mediálním. V roce 1989 publikoval americký diplomat, filozof a sociolog Francis Fukuyama článek Konec dějin. Jedná se o jeden z asi dvaceti článků, nikoliv knih, které změnily tvář sociálních věd a do jisté, někdy značné míry i společenské vědomí a povahu veřejného diskurzu našeho století. Fukuyama se pokusil dokázat, že liberální demokracie s ideou rovnosti a svobody a s mechanizmem svobodného trhu a podnikání v zádech prokázala jednoznačně svou nadřazenost nad všemi jinými systémy, tedy dědičnou monarchií, fašizmem, a zejména komunizmem. Liberální demokracie znamená "konečnou fázi ideologické evoluce lidstva" a v 22

23 tomto smyslu konec dějin. Dějiny skončily pro celý svět, v tom je globalizující rozměr Fukuyamovy úvahy Dějiny skončily, což neznamená, že se nic nebude dít, ale že skončila ona vývojová fáze, kdy se lidé obětovali za ideály a za ně obětovali jiné. Globální svět má dva scénáře: Prvním je svět - metaforicky řečeno - džihádu, svět kmenových válek a nacionálních a etnických identit, svět, který vrací velké skupiny lidí na kmenovou úroveň a ponechává je napospas partikulárním předsudkům, svět, jenž je zaměřen proti moderní technologii i moderní masové kultuře. Podle druhého scénáře žijeme ve světě postupně spojovaném rychlou technikou, rychlými počítači, rychlou hudbou a rychlým jídlem od MacDonalda. Zásluha Mac Donalda na popularizaci globalizačního tématu je mimořádná. Většina metafor a karikujících označení používá ono Mac jako hodnotící adjektivum. Benjamin R. Barber (1997) píše: MTV, Mac Intosh, Mac Donald jsou symboly tohoto globálního světa. Díky nim se svět mění v jeden tematický park, v MacSvět propojený informačními a komunikačními prostředky, zábavou a obchodem. Mezi babylonskou věží a Disneylandem se naše planeta rychle rozpadá a zároveň úporně sjednocuje, a oba tyto procesy probíhají společně. Oba scénáře ale posuzuje Barber stejně nemilosrdně: Ani světové trhy, ani společenství spojená pokrevní vazbou neslouží veřejnému dobru a jejich cílem není rovnost ani spravedlnost... Džihád provádí krvavou politiku samostatnosti a identity, McSvět nekrvavou politiku zisku. Každý, kdo náleží k McSvětu, se automaticky stává konzumentem, každý kdo hledá identitu, se stává příslušníkem nějakého kmene. Džihád a McSvět mají jednu společnou vlastnost: vyhlašují válku suverénnímu státu, a tím podlamují jeho instituce. Oba se vzpírají občanské společnosti a degradují význam občanských a demokratických ctností, aniž by se starali o hledání rozumných institucionálních alternativ. 23

24 KONTROLNÍ OTÁZKY: 1. CO ŘÍKÁ O GLOBALIZACI A. GIDDENS? 2. JAKÉ JSOU HLAVNÍ NEGATIVNÍ A POZITIVNÍ DOPADY GLOBALIZACE? 3. VE VYBRANÉM DENNÍM TISKU VYHLEDEJTE PRVKY, KTERÉ ODKAZUJÍ NA GLOBALIZAČNÍ TENDENCE V SOUČASNÉM SVĚTĚ. 24

25 8. Rodina v současné společnosti Rodina je považována za malou sociální skupinu, její úloha spočívá především v socializaci jedince, základní vztahy v rodině se institucionalizují. Za institucionální základ rodiny se pokládá manželství. Není to však nezbytné, forma rodinného soužití bývá založena na rovněž principu párové rodiny volné formy soužití. V západním světě je manželství, a tedy i rodina, spojováno s monogamií. Naše zákony nepřipouštějí, aby jeden muž nebo žena měli několik manželských partnerů současně. Tento stav není ve světě zdaleka normou. Výzkumy hovoří o tom, že více než 80 % současných kultur připouští polygamii, tj. manželský vztah s více než jednou partnerkou či partnerem. Existují dva typy polygamie: polygynie = mnohoženství polyandrie = mnohomužství V historii, kdy byla společnost na nejnižším stupni organizovanosti, existovala skupinová manželství = soužití skupiny žen a mužů s cílem bránit a reprodukovat rod. Prosazoval se zde většinou matriarchát. Vývojem se změnil na patriarchální způsob řízení skupiny příbuzenská linie se počala určovat po mužských potomcích. V současnosti hovoříme o dvou typech rodinného života: 1. patriarchální otcovská moc, typ této rodiny: rodina římská familia Max Weber hovoří o typickém znaku tzv. domovní pospolitosti rodina co vyrobí, to spotřebuje nebo smění 2. egalitární rovnostářská není určen hlavní ani vedlejší prvek. V tomto typu rodiny jsou určité funkce převedeny na stát, rodina je ryze účelovou jednotkou, ne produkční V sociologii je vymezení rodiny široké, jedná se o volný svazek či legalizovanou rodinu, malou rodinu (pouze příslušníci jedné generace), nebo velkou rodinu více generací (označována rovněž jako bulharská či pyrenejská). Přesto můžeme jmenovat některá základní vymezení: 25

26 jde o společensky schválenou formu soužití skládá se z osob navzájem spojených svazky krve, manželství nebo adopce prosazuje vztahy intimní kooperace face to face relations její členové kooperují mezi sebou na základě uznané dělby rolí, přičemž za nejdůležitější roli je považována výživa a výchova dětí. pro společnost pak funkce socializační Rodina v západní společnosti se vyznačuje především: sériovou monogamií = jedinec může za život vystřídat několik manželských partnerů, ale nesmí je mít současně. To se týká manželství, ne mimomanželských sexuálních styků - patrilinearitou spočívá v tom, že děti zpravidla dostávají jméno po otci a také majetek se obvykle dětí po mužské linii. Mnohé společnosti na světě jsou matrilineární dědí se po přeslici - neolokalitou nově vytvořený manželský pár se stěhuje na nové místo, do nové domácnosti. Mnohé rodiny, např. ve Velké Británii, zejména v nižších vrstvách, se chovají matrilokálně novomanželé se usazují v blízkosti nevěstiných rodičů. - rodina má většinou nukleární charakter Nukleární rodina skládá se z manželů a jejich vlastních či adoptovaných dětí žijících ve stejné domácnosti. Pokud v jedné domácnosti žijí kromě obou rodičů i jejich děti i další blízcí příbuzní, hovoříme o rozšířené rodině. Rodina z hlediska společnosti plní sociálně závažné funkce: 1. Biologicko-reprodukční - zajišťuje reprodukci potomstva a sexuální uspokojení mezi manželi. Není vždy založena na sňatku v současnosti se sňatečnost snižuje x 70., 80. léta, zvyšuje se především věk snoubenců. Rozvodovost neúplní rodina primární vzory!!! 26

27 2. Ekonomické zabezpečení viz role rodiny v současnosti a v historii, obsahuje otázku životní úrovně 3. Socializační funkce a akulturační rodina formuje osobnost dětí, zabezpečuje sociální a kulturní kontinuitu - bývá dnes často nahrazována materiální kompenzací dítěte, formuje životní způsob dětí a i partnerů navzájem 4. Emocionální funkce uspokojování citových potřeb, respektování, vzájemná jistota Charakteristiky rodiny obsahují všechny formy společenských vztahů, prostřednictvím rodiny se zapojujeme do komunikačního procesu. Krize rodiny - často je zaměňováno za odraz krize v manželském soužití - výskyt krizových tendencí souvisí rovněž se změnou postavení žen ve společnosti v rodině, projevuje se jejich větší společenská nezávislost, v souvislosti s tím se hovoří o dvoukariérových manželstvích. Často však vyplývá z nutnosti žen pracovat, aby byla zabezpečena rodina - redefinice rolí obou partnerů - stmelovacím prvkem je v současné době např. návrat k tradici rodinného podnikání či hrozba onemocnění pohlavní chorobou v případě promiskuitního jednání S krizí rodiny úzce souvisí růst rozvodovosti. Po řadu století bylo manželství na Západě považováno za prakticky nezrušitelné a rozvod byl povolen jen ve výjimečných případech. V Evropě není rozvod zákonem povolen na Malt a v Irské republice. Rozdílně vidí legálnost rozvodu především katolická církev. Pravdou však zůstává, že v současné době rozvod nepředstavuje sociální stigma 1. Deviační chování v rodině Incest pohlaví styk mezi blízkými příbuznými. Nemusí být vždy pohlavním zneužíváním (např. mezi bratrem a sestrou). Pohlavním zneužíváním incest je, když dospěl osoba využívá dítěte nebo dospívajícího k ukojení svých vlastních sexuálních potřeb. Nejběžnější fora incestu otec a nezletilá dcera. 27

28 Zřejmě se častěji vyskytuje v nižších vrstvách společnosti, ale setkáváme se s ním ve všech vrstvách sociálního žebříčku. Dostupné statistiky = špička ledovce V GB a USA uvádí více než třetina žen, že v dětství musela strpět nevhodné doteky. U chlapců jde asi o 10 % Pohlavní zneužívání dítěte = mohou jím být i dotyky, odhalování pohlavních orgánů, předvádění pornografických materiálů nebo eroticky laděné vyjadřování 2. Alternativy k tradičnímu pojetí manželství a rodiny Komuny už dlouho se vyskytují lidé, kteří odmítají instituci rodiny. V 19. století se četní myslitelé domnívali, že rodinný život by měl být nahrazen nějakou formou komuny. Některé z nich byly uvedeny v praxi: Oneida pol. 19. st. v Nové Anglii (USA) na základech náboženských idejí Johna Humpreyho Noyese. Všichni byli manželi všech žen a rodiči všech dětí, fungovala na principech sociální rovnosti. Rozmanité komuny vznikaly v 60., 70. letech 20. století často založeny na sexuální volnosti a kolektivní odpovědnosti za výchovu dětí. Mnohé z nich existují dodnes (Kristiania v Kodani spojena dodnes s užíváním drog). Kibucy především Izrael. Komuny rodin a jedinců, které spolupracují při výchově dětí. Většina kibuců původně pracovala jako zemědělská družstva, ale dnes se zabývají i výrobou průmyslového typu. V současné době v Izraeli asi 240 a počet jejich členů přesahuje asi velikost je různá, od 50 až po členů. Každý z nich funguje jako samostatná domácnost a za výchovu dětí odpovídá celá komuna, nejen jejich rodiče. Někde žijí děti odděleně v dětských domech. Kohabitace stav, kdy spolu dvojice partnerů žije v sexuálním vztahu, aniž byli manželi. Kohabitace je v dnešní době pro mladé lidi obvykle experimentálním stadiem pře vstupem do manželství. Milenecká dvojice tráví spolu čas v bytě jednoho či druhého až se pak postupně přesune 28

29 natrvalo do jedné domácnosti. Často oddělené finance. Později soužití přechází k statutu druh družka. To umožňuje kromě jiného po rozchodu majetkové vyrovnání nebo placení výživného. 3 KONTROLNÍ OTÁZKY: 1. CO OZNAČUJE POJEM NUKLEÁRNÍ RODINA? 2. JAKÉ JSOU HLAVNÍ CHARAKTERISTIKY SOUČASNÉ RODINY V TZV. ZÁPADNÍ SVĚTĚ? JAK SE MĚNÍ POVAHA RODINY VZHLEDEM K POJETÍ RODINNÝCH VZTAHŮ V TRADIČNÍCH SPOLEČNOSTECH? 3. JAKÁ PREVENTIVNÍ OPATŘENÍ MOHOU ELIMINOVAT VZRŮSTAJÍCÍ KRIZOVÉ TENDENCE V RODINĚ? 4. JAK CHÁPETE ANOMII MANŽELSKÉHO STATUSU? 5. JAKÉ SYMPTOMY CHARAKTERIZUJÍ SYNDROM CAN - TÝRANÉHO, ZNEUŽÍVANÉHO, ZANEDBÁVANÉHO DÍTĚTE? 1 Anomie manželského statutu. Srov.: É. Durkheim a definice anomie. 2 Srov.: Syndrom CAN. 3 Diskutovaným problémem současnosti zůstává institucionalizace homosexuálních vztahů. V této souvislosti se hovoří o homosexualita a rodičovství, o tzv. registrovaném partnerství, což s sebou přináší otázku asistované reprodukce, adopcí apod. 29

30 9. Sociální status, sociální stratifikace, sociální mobilita S o c i á l n í s t a t u s je obvykle chápán jako společenské postavení jedince v dané skupině, společnosti. Může mít charakter pozitivní, resp. negativní. Společenský status, prestiž může nabývat v různých společenstvích různých forem (např. vysoký status právníků v USA). Negativní forma statusu se může blížit stigmatu, resp. stigmatizaci, pokud jsou jedinci přiřazeny určité prvky, které jsou danou společností vnímány jako záporné. S o c i á l n í s t r a t i f i k a c í rozumíme společenské rozvrstvení. Podstatou je existence nerovného rozložení hmotných i duchovních výhod mezi jedinci i sociálními útvary. V této souvislosti hovoříme o tzv. stratifikačních hlediscích, podle kterých můžeme danou sociální skupinu rozčlenit (např. podle biologického hlediska pohlaví můžeme sociální skupinu rozčlenit na muže a ženy). Stratifikační hlediska pak řadíme do podmnožin hledisek biologických (pohlaví, věk atd.) psychických (např. intelekt) sociálních (povolání, vzdělání, podíl na moci, majetek atd.) Formou sociální stratifikace mohou být např. s t a v y, v r s t v y, k a s t y, t ř í d y. S o c i á l n í m o b i l i t a je chápána jako sociální pohyb jedinců a/nebo skupin z jednoho socioekonomického postavení do druhého. V podstatě rozlišujeme sociální mobilitu: vertikální vzestupnou sociální pohyb jedinců na společenském žebříčku směrem nahoru; socioekonomický status se mění vertikální sestupnou sociální pohyb jedinců na společenském žebříčku směrem dolů; socioekonomický status se mění. horizontální (laterální) sociální pohyb, který probíhá na stejné úrovni, uvnitř dané sociální skupiny či vrstvy. Socioekonomický status se nemění. 30

31 V souvislosti s otázkou sociální mobility hovoříme rovněž o mobilitě i n t r a g e n e r a č n í (zaznamenává kariéru jedince v průběhu jeho života, pokles či vzestup jeho socioekonomického postavení v rámci dané generace) a mobilitě i n t e r g e n e r a č n í (sleduje vztah statutů po sobě jdoucích generací v rámci rodiny, např. pokračování rodinného podnikání ) Z hlediska společenské dynamiky se sociální mobilit dotýká problému otevřených a uzavřených společenství. Typickým příkladem m o b i l i t n ě u z a v ř e n é s p o l e č n o s t i je společnost kastovního typu. Kasty jsou chápány jako rituální společenství, kde je sociální život úzce propojen s náboženskými představami, které podporují konzervované společenské rozdíly mezi členy společenství (stanovují předpisy regulující způsob života, mravů, sňatku atd.). Typickým příkladem společnosti kastovního typu je indická společnost; přestože byly kasty oficiálně zrušeny v roce 1955, stále jsou společností respektovány. Nejvyšší kasta je kasta kněžská (bráhmání), kasta nejnižší je označována jako nedotknutelní v podstatě jedinci na okraji společnosti. Mezi jednotlivými kastami je vysoká míra sociální distance, která s sebou nese minimální možnost interakce. Opakem mobilitně uzavřených společenství jsou m o b i l i t n ě o t e v ř e n á s p o l e č e n s t v í, která jsou charakterizována vyspělými industriálními společnostmi. Sociální pohyb jedinců není prakticky omezen, mobilita je ovlivněna principem individuálního výkonu. M a r g i n á l n í v r s t v y s p o l e č n o s t i skupiny ležící na okraji společnosti, příkladem mohou být bezdomovci. Bezdomovectví je osobní katastrofou, často zapříčiněnou ztrátou zaměstnání, dlouhodobou nezaměstnaností, rozpadem rodiny atd. Bezdomovectví charakterizuje generalizované psychosociální selhání, nesoucí s sebou časté problémy zdravotní somatické i psychické, drogovou závislost, homosexuální i heterosexuální prostituci atd. 31

32 KONTROLNÍ OTÁZKY: 1. JAKÉ STRATIFIKAČNÍ HLEDISKO JE MOŽNÉ POUŽÍT K ROZČLENĚNÍ SOUČASNÉ ČESKÉ SPOLEČNOSTI? 2. UVEĎTE PŘÍKLADY HORIZONTÁLNÍ MOBILITY. 3. UVEĎTE PŘÍKLADY VERTIKÁLNÍ MOBILITY. 4. V ČEM SPOČÍVÁ ROZDÍLNOST MOBILITNĚ UZAVŘENÝCH A OTEVŘENÝCH SPOLEČENSTVÍ? 32

33 10. Ženy, muži a společnost Postavení žen a mužů ve společnosti je od počátku věků rozdílné a vychází především z různých společenských funkcí obou pohlaví. Redefinice rolí je spojována s pádem tzv. tradičních společností a s nástupem moderních, resp. postmoderních společenských struktur. Této redefinici podléhají role obou pohlaví, ve společnosti se ovšem obsáhleji hovoří o znevýhodněném společenském postavení žen; v této souvislosti zde objasňujeme pojmy feminismus a gender (studies). F e m i n i s m u s vychází z přesvědčení o nevýhodné pozici žen ve společnosti, resp. o jejich horším, ponižujícím postavení ve srovnání s muži. Snaží se bouřit proti těmto tendencím a snaží se o změnu. Obecným cílem feminismu je pojímat ženu jako individualitu se svými vlastními právy. V historii se objevuje několik pojetí feminismu, např.: R a d i k á l n í (především USA a VB) ženy působily ve hnutích reformních (sociálně) a v morálním hnutí evangelických náboženství. Usilovaly hlavně o nápravu morálně narušených žen prostitutek. F e m i n i s m u s r o v n ý c h p r á v liberální (práce M. Wollstonecraftové a J. S. Milla The Subjection of Woman ) vysvětlování rozdílů mezi mužem a ženou podle vlivu sociálního prostředí v kontrastu s tím, že tyto rozdíly jsou dány vrozenými kvalitami. V rozvoji obou těchto větví se odrazily historické události - zejména americká revoluce a Deklarace nezávislosti. Usiloval o možnost seberealizace žen v placeném zaměstnání, ve svobodném podnikání, v možnosti vzdělávat se S o c i á l n í f e m i n i s m u s proletářské ženy získaly možnost pracovat, nezískaly však lepší postavení v rámci celé společnosti. Prosazoval proto emancipaci a třídní vědomí proletariátu, opíral se o teorie marxismu a R. Owena. Rozvoj komun ve VB a v USA přinesl mnohým ženám téměř rovnoprávné postavení s muži,k ovšem výrazně se lišilo od postavení žen v celé společnosti. 33

SOCIOLOGIE VYBRANÉ KAPITOLY

SOCIOLOGIE VYBRANÉ KAPITOLY JIHOČESKÁ UNIVERZITA V ČESKÝCH BUDĚJOVICÍCH ZDRAVOTNĚ SOCIÁLNÍ FAKULTA Katedra sociální práce a sociální politiky Studijní opora předmětu SOCIOLOGIE VYBRANÉ KAPITOLY oboru Sociální práce ve veřejné správě

Více

Max Weber Hlavní myšlenky, přínos

Max Weber Hlavní myšlenky, přínos Max Weber Hlavní myšlenky, přínos 1864-1920 Přístupy a hlavní oblasti zájmu s ohledem na dnešní aktuálnost Rozumějící sociologie- JEDNÁNÍ, smysl, hodnoty Sociální struktura pojem vrstva (stav) Sociologie

Více

péče o děti není jen záležitostí rodičů, ale i významným prvkem rozvoje společnosti

péče o děti není jen záležitostí rodičů, ale i významným prvkem rozvoje společnosti Otázka: Rodinná politika Předmět: Základy společenských věd Přidal(a): Abyss (rodina a její funkce, charakteristika rodiny, typologie rodiny, základní problémy rodiny a rodinné politiky, krize rodiny,

Více

Test pro přijímací řízení do magisterského navazujícího studia modul ekonomika řízení lidských zdrojů Varianta - B -

Test pro přijímací řízení do magisterského navazujícího studia modul ekonomika řízení lidských zdrojů Varianta - B - 1. Kdo se podílí na řízení v organizaci: a) personalisté, vrcholový management, liniový management b) vrcholový management, liniový management, personální agentura c) úřad práce, personalisté, vrcholový

Více

CSR = Etika + kultura +?

CSR = Etika + kultura +? CSR = Etika + kultura +? Etika právnické osoby? Morálka je to co je, resp. představuje společenskou instituci složenou z množiny standardů a principů uznávaných členy dané kultury Etika teoretická reflexe

Více

Otázka: Sociologie jako věda. Předmět: Základy společenských věd. Přidal(a): EM

Otázka: Sociologie jako věda. Předmět: Základy společenských věd. Přidal(a): EM Otázka: Sociologie jako věda Předmět: Základy společenských věd Přidal(a): EM Sociologie je věda, která se snaží podat celkový obraz společnosti, společenských jevů a vztahů, struktury společnosti a zákonitosti

Více

Dějiny sociologie I. Periodizace, protosociologie a klasická sociologie (Comte, Spencer) VY_32_INOVACE_ZSV3r0103 Mgr.

Dějiny sociologie I. Periodizace, protosociologie a klasická sociologie (Comte, Spencer) VY_32_INOVACE_ZSV3r0103 Mgr. Dějiny sociologie I. Periodizace, protosociologie a klasická sociologie (Comte, Spencer) VY_32_INOVACE_ZSV3r0103 Mgr. Jaroslav Knesl Dějiny sociologie - periodizace 1. Protosociologie: Antika 40 léta 19.stol.

Více

Témata ze SVS ke zpracování

Témata ze SVS ke zpracování Témata ze SVS ke zpracování Psychologie. Člověk jako jedinec: Psychologie osobnosti Vývojová psychologie (etapy lidského života od prenatálního období až po smrt, vč. porodu) Učení, rozvoj osobnosti, sebevýchova

Více

Test pro přijímací řízení do magisterského navazujícího studia modul ekonomika řízení lidských zdrojů Varianta - A -

Test pro přijímací řízení do magisterského navazujícího studia modul ekonomika řízení lidských zdrojů Varianta - A - 1. Jaká jsou základní historická vývojová stadia personálního řízení? a) Personální administrativa, strategické personální řízení, řízení intelektuálního kapitálu, řízení mobility zaměstnanců. b) Personální

Více

1. Člověk a jeho postavení ve světě: filozofické otázky - psychologické odpovědi.

1. Člověk a jeho postavení ve světě: filozofické otázky - psychologické odpovědi. 1. Člověk a jeho postavení ve světě: filozofické otázky - psychologické odpovědi. / Jan Poněšický. -- Vyd. 1. V Praze: Triton 2006. 266 s. -- cze. ISBN 80-7254-861-1 člověk; společnost; etika; hodnota;

Více

SEMINÁRNÍ PRÁCE VÝCHOVA

SEMINÁRNÍ PRÁCE VÝCHOVA SEMINÁRNÍ PRÁCE (ÚVOD DO MODERNÍ PEDAGOGIKY) VÝCHOVA LENKA FIALOVÁ VÝŽIVAČLOVĚKA 2004/2005 4.ROČNÍK OBSAH 1. Základní pojmy 2. Výchova 3. Funkce výchovy 4. Činitelé výchovy POUŽITÁ LITERATURA 1. J. Průcha,

Více

Třídy Marx a Weber. Marx. Weber. kapitalisté X dělníci (proletariát)

Třídy Marx a Weber. Marx. Weber. kapitalisté X dělníci (proletariát) Základní otázky Je společnost rozdělená na ty, kdo mají dobré postavení a ty, kdo mají špatné postavení? Jakou podobu má toto rozdělení? Jak velké rozdíly jsou mezi lidmi? Jakou má kdo šanci, že své postavení

Více

Struktura a obory sociologie. VY_32_INOVACE_ZSV3r0102 Mgr. Jaroslav Knesl

Struktura a obory sociologie. VY_32_INOVACE_ZSV3r0102 Mgr. Jaroslav Knesl Struktura a obory sociologie VY_32_INOVACE_ZSV3r0102 Mgr. Jaroslav Knesl Úvod do sociologie - struktura sociologie Úvod do sociologie - základní disciplíny Obecná sociologie Vymezuje předmět zkoumání.

Více

Politická socializace

Politická socializace Politická socializace Charakteristika politické socializace Teorie politické socializace Psychologické teorie Stádia morálního usuzování Vzdělávání a politická socializace Charakteristika politické socializace

Více

Psychologické základy vzdělávání dospělých

Psychologické základy vzdělávání dospělých Psychologické základy vzdělávání dospělých PhDr. Antonín Indrák Mgr. Marta Kocvrlichová Úvod Tento studijní materiál vznikl jako stručný průvodce po některých základních tématech psychologie. Snažili jsme

Více

Úvod do teorií a metod sociální práce. Co je sociální práce a proč potřebuje teoretická východiska? Navrátil, Kříčková

Úvod do teorií a metod sociální práce. Co je sociální práce a proč potřebuje teoretická východiska? Navrátil, Kříčková Úvod do teorií a metod sociální práce Co je sociální práce a proč potřebuje teoretická východiska? Navrátil, Kříčková Vznik sociální práce Sociální práce, tak jak ji chápeme dnes, se vyvinula zejména v

Více

Politologie. Politická kultura. Prezentace pro žáky SŠ Spolufinancováno ESF a státním rozpočtem ČR, reg. č. projektu CZ.1.07/1.1.00/14.

Politologie. Politická kultura. Prezentace pro žáky SŠ Spolufinancováno ESF a státním rozpočtem ČR, reg. č. projektu CZ.1.07/1.1.00/14. Politologie. Politická kultura. Prezentace pro žáky SŠ Spolufinancováno ESF a státním rozpočtem ČR, reg. č. projektu CZ.1.07/1.1.00/14.0143 OPVK Gymnázium J.A.Komenského, Dubí 1 Politologie Etymologicky

Více

Život a vzdělání Sociologie Maxe Webera Teorie moci Shrnutí. MAX WEBER německý sociolog a ekonom

Život a vzdělání Sociologie Maxe Webera Teorie moci Shrnutí. MAX WEBER německý sociolog a ekonom Život a vzdělání Sociologie Maxe Webera Teorie moci Shrnutí 21.4. 1864 Erfurt 14.6. 1920 Mnichov syn vysoce postaveného politika a asketické kalvinistky studoval práva v Heidelbergu a Berlíně zajímal se

Více

Test základů společenských věd bakalářský obor Zdravotně sociální pracovník v prezenční formě

Test základů společenských věd bakalářský obor Zdravotně sociální pracovník v prezenční formě Test základů společenských věd bakalářský obor Zdravotně sociální pracovník v prezenční formě Otázka 1 Jan Patočka je představitelem: a. pragmatismu b. existencialismu c. fenomenologie Otázka 2 Korán a

Více

Maturitní témata ze základů společenských věd pro ústní profilovou zkoušku 2012/2013 pro všechny třídy 4. ročníku

Maturitní témata ze základů společenských věd pro ústní profilovou zkoušku 2012/2013 pro všechny třídy 4. ročníku Maturitní témata ze základů společenských věd pro ústní profilovou zkoušku 2012/2013 pro všechny třídy 4. ročníku 1. Psychologie jako věda: předmět, vývoj, směry Počátky psychologie, základní psychologické

Více

KLASICKÉ MĚSTSKÉ TEORIE 19. STOLETÍ. Petra Puldová, Komunitní studie lokalit,

KLASICKÉ MĚSTSKÉ TEORIE 19. STOLETÍ. Petra Puldová, Komunitní studie lokalit, KLASICKÉ MĚSTSKÉ TEORIE 19. STOLETÍ Petra Puldová, Komunitní studie lokalit, 15.10.2008 Co se děje v 19. století? velké změny v 19. století industriální revoluce, urbanizace, rozvoj kapitalismu proměna

Více

SOCIÁLNÍ PEDAGOGIKA VĚDA A PRAXE RŮZNÁ POJETÍ PŘEDMĚT A METODY

SOCIÁLNÍ PEDAGOGIKA VĚDA A PRAXE RŮZNÁ POJETÍ PŘEDMĚT A METODY SOCIÁLNÍ PEDAGOGIKA VĚDA A PRAXE RŮZNÁ POJETÍ PŘEDMĚT A METODY Soc. ped. nauka o vztazích prostředí a výchovy Ústřední pojem: socializace (zavedl Durkheim) Východiska: sociální psychologie, sociologie

Více

Gender. MUDr. Mgr. Petra Elizabeth Teslíková

Gender. MUDr. Mgr. Petra Elizabeth Teslíková Gender MUDr. Mgr. Petra Elizabeth Teslíková Gymnázium a Střední odborná škola, Rokycany, Mládežníků 1115 Číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0410 Číslo šablony: 2 Název materiálu: Gender Ročník: 3. Identifikace

Více

Úvod do sociologie. VY_32_INOVACE_ZSV3r0101 Mgr. Jaroslav Knesl

Úvod do sociologie. VY_32_INOVACE_ZSV3r0101 Mgr. Jaroslav Knesl Úvod do sociologie VY_32_INOVACE_ZSV3r0101 Mgr. Jaroslav Knesl Úvod do sociologie Se sociologií se setkáte na každém kroku (průzkumy veřejného mínění). Sociolog by měl mít odstup od reality, právě pro

Více

Vyšší odborná škola a Střední škola Varnsdorf, příspěvková organizace. Šablona 10 VY 32 INOVACE 0114 0310

Vyšší odborná škola a Střední škola Varnsdorf, příspěvková organizace. Šablona 10 VY 32 INOVACE 0114 0310 Vyšší odborná škola a Střední škola Varnsdorf, příspěvková organizace Šablona 10 VY 32 INOVACE 0114 0310 Identifikační údaje školy Vyšší odborná škola a Střední škola, Varnsdorf, příspěvková organizace

Více

RENESANCE A OSVÍCENSTVÍ

RENESANCE A OSVÍCENSTVÍ RENESANCE A OSVÍCENSTVÍ pracovní list Mgr. Michaela Holubová Autorem materiálu a všech jeho částí, není-li uvedeno jinak, je Mgr. Michaela Holubová. RENESANCE A VĚK ROZUMU Renesance kulturní znovuzrození

Více

ANOTACE nově vytvořených/inovovaných materiálů

ANOTACE nově vytvořených/inovovaných materiálů ANOTACE nově vytvořených/inovovaných materiálů Číslo projektu Číslo a název šablony klíčové aktivity Tematická oblast CZ.1.07/1.5.00/34.1017 III/2 - Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT Sociologie

Více

2 Vymezení normy... 21 Shrnutí... 27

2 Vymezení normy... 21 Shrnutí... 27 Obsah Předmluva ke druhému vydání........................ 15 Č Á ST I Základní okruhy obecné psychopatologie............... 17 1 Úvod..................................... 19 2 Vymezení normy..............................

Více

Maturitní otázky ze ZSV Školní rok 2017/2018

Maturitní otázky ze ZSV Školní rok 2017/2018 Maturitní otázky ze ZSV Školní rok 2017/2018 1. Člověk jako osobnost 2. Učení a komunikace 3. Duševní vývoj osobnosti, poruchy vývoje osobnosti 4. Psychické jevy 5. Člověk ve společnosti 6. Sociální útvary

Více

Sociální skupiny. Sociální kategorie a sociální agregáty. Sociální skupiny. Socializace ze sociologického hlediska. Hodnoty a normy.

Sociální skupiny. Sociální kategorie a sociální agregáty. Sociální skupiny. Socializace ze sociologického hlediska. Hodnoty a normy. Sociální skupiny Sociální kategorie a sociální agregáty. Sociální skupiny. Socializace ze sociologického hlediska. Hodnoty a normy. PSS9új 1 Sociální kategorie seskupení většího počtu osob, které mají

Více

Etický kodex sociálních pracovníků

Etický kodex sociálních pracovníků Etický kodex sociálních pracovníků 1. Etické zásady Sociální práce je založena na hodnotách demokracie, lidských práv a sociální spravedlnosti. Sociální pracovníci proto dbají na dodržování lidských práv

Více

Psychologie, sociální psychologie, sociologie a části oboru Člověk a svět práce. PC, dataprojektor, odborné publikace, dokumentární filmy

Psychologie, sociální psychologie, sociologie a části oboru Člověk a svět práce. PC, dataprojektor, odborné publikace, dokumentární filmy Předmět: Náplň: Třída: Počet hodin: Pomůcky: Základy společenských věd (ZSV) Psychologie, sociální psychologie, sociologie a části oboru Člověk a svět práce 1. ročník a kvinta 2 hodiny týdně PC, dataprojektor,

Více

Sociologie 2 Otázka číslo: 1 Otázka číslo: 2 Otázka číslo: 3 Otázka číslo: 4

Sociologie 2 Otázka číslo: 1 Otázka číslo: 2 Otázka číslo: 3 Otázka číslo: 4 Sociologie 2 Otázka číslo: 1 Zakladatelem sociologie byl: Wilhelm Wundt I. P. Pavlov Karl Marx August Comte Otázka číslo: 2 Významnými představiteli sociologie byli: David Hume Emile Durkheim Tomáš Akvinský

Více

společnosti struktuře Empirická teorie jednotlivec skupina, komunita, společnost

společnosti struktuře Empirická teorie jednotlivec skupina, komunita, společnost Úvod do sociologie Definice Societas + logos Samostatná vědecká disciplina o společnosti a její struktuře Empirická (ze zkušenosti o realitě) navrhuje teorie vazby na ostatní společenské vědy (psychologie,

Více

XD16MPS Manažerská psychologie pro kombinované studium. Úvod do manažerské psychologie Předmět, význam, vývoj

XD16MPS Manažerská psychologie pro kombinované studium. Úvod do manažerské psychologie Předmět, význam, vývoj XD16MPS Manažerská psychologie pro kombinované studium Úvod do manažerské psychologie Předmět, význam, vývoj Mgr. Petra Halířová ZS 2009/10 Literatura Bedrnová, Nový: Psychologie a sociologie řízení, s.

Více

Práce se skupinou. Mgr. Monika Havlíčková. Evropský sociální fond Praha & EU: Investujeme do vaší budoucnosti

Práce se skupinou. Mgr. Monika Havlíčková. Evropský sociální fond Praha & EU: Investujeme do vaší budoucnosti Práce se skupinou Mgr. Monika Havlíčková Evropský sociální fond Praha & EU: Investujeme do vaší budoucnosti Sociální skupina je sociologický pojem označující sociální útvar, o němž platí: 1. je tvořen

Více

Základní škola, Ostrava Poruba, Bulharská 1532, příspěvková organizace. Očekávané výstupy z RVP Učivo Přesahy a vazby rodina

Základní škola, Ostrava Poruba, Bulharská 1532, příspěvková organizace. Očekávané výstupy z RVP Učivo Přesahy a vazby rodina Výchova ke zdraví 6. ročník rodina Výchova k občanství - postavení jedince v rodině (využití učebnice) - role členů rodiny - vztahy v rodině OSV osobnostní rozvoj při - náhradní rodinná péče působení rodiny

Více

Francouzská škola sociologie. MUDr. Mgr. Petra Elizabeth Teslíková

Francouzská škola sociologie. MUDr. Mgr. Petra Elizabeth Teslíková Francouzská škola sociologie MUDr. Mgr. Petra Elizabeth Teslíková Gymnázium a Střední odborná škola, Rokycany, Mládežníků 1115 Číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0410 Číslo šablony: 18 Název materiálu:

Více

Škola Integrovaná střední škola polygrafická, Brno, Šmahova 110 4. ročník (SOŠ, SOU)

Škola Integrovaná střední škola polygrafická, Brno, Šmahova 110 4. ročník (SOŠ, SOU) Škola Ročník 4. ročník (SOŠ, SOU) Název projektu Interaktivní metody zdokonalující proces edukace na ISŠP Číslo projektu Číslo a název šablony III/2 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT. Autor

Více

A B C D E F 1 Vzdělávací oblast: Člověk a společnost 2 Vzdělávací obor: Výchova k občanství 3 Ročník: 7. 4 Klíčové kompetence (Dílčí kompetence)

A B C D E F 1 Vzdělávací oblast: Člověk a společnost 2 Vzdělávací obor: Výchova k občanství 3 Ročník: 7. 4 Klíčové kompetence (Dílčí kompetence) A B C D E F 1 Vzdělávací oblast: Člověk a společnost 2 Vzdělávací obor: Výchova k občanství 3 Ročník: 7. 4 Klíčové kompetence (Dílčí kompetence) Výstupy Učivo Průřezová témata mezipředmětové vztahy Evaluace

Více

- je chápána ve své zásadní odlišnosti od přírody (dokonce jako opak přírody) - o kultuře můžeme hovořit jen ve vztahu k člověku a ke společnosti

- je chápána ve své zásadní odlišnosti od přírody (dokonce jako opak přírody) - o kultuře můžeme hovořit jen ve vztahu k člověku a ke společnosti Otázka: Kultura jako způsob života Předmět: Základy společenských věd Přidal(a): Fijalka Kultura: - všechny lidské materiální a duchovní výtvory a též sociálně zakotvené vnímání a jednání, které si lidé

Více

Základy pedagogiky a didaktiky

Základy pedagogiky a didaktiky Základy pedagogiky a didaktiky Pedagogika Pedagogika je věda zabývající se výchovou a vzdělání. První systém pedagogických poznatků a zásad vytvořil J.Á. Komenský a jako samostatný vědní obor existuje

Více

Zdravotně sociální pracovník

Zdravotně sociální pracovník Zdravotně sociální pracovník bakalářské prezenční studium základy společenských věd Otázka 1 Základní formou motivů jsou: a. potřeby b. ambice c. pudy Otázka 2 K představitelům novověkého empirismu patří

Více

Dějiny sociologie III.

Dějiny sociologie III. Dějiny sociologie III. Klasická sociologie (Max Weber) VY_32_INOVACE_ZSV3r0105 Mgr. Jaroslav Knesl Klasická sociologie: Max Weber (1864 1920) Předmětem sociologie je sociální jednání: Je orientováno na

Více

Škola: Gymnázium, Brno, Slovanské náměstí 7. III/2 - Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT Inovace výuky na GSN prostřednictvím ICT

Škola: Gymnázium, Brno, Slovanské náměstí 7. III/2 - Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT Inovace výuky na GSN prostřednictvím ICT Škola: Gymnázium, Brno, Slovanské náměstí 7 Šablona: Název projektu: Číslo projektu: Autor: Tematická oblast: Název DUMu: Kód: III/2 - Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT Inovace výuky na GSN

Více

Univerzita Palackého v Olomouci Pedagogická fakulta Katedra společenských věd

Univerzita Palackého v Olomouci Pedagogická fakulta Katedra společenských věd Tematické okruhy státní závěrečné zkoušky pro studijní obor: N7504T275 Učitelství základů společenských věd a občanské výchovy pro střední školy a 2. stupeň základních škol Státní závěrečná zkouška je

Více

vzdělávací oblast vyučovací předmět ročník zodpovídá ČLOVĚK A SPOLEČNOST VÝCHOVA K OBČANSTVÍ 8. BÍRKO OSV-III.

vzdělávací oblast vyučovací předmět ročník zodpovídá ČLOVĚK A SPOLEČNOST VÝCHOVA K OBČANSTVÍ 8. BÍRKO OSV-III. Výstupy žáka ZŠ Chrudim, U Stadionu Učivo obsah Mezipředmětové vztahy Metody + formy práce, projekty, pomůcky a učební materiály ad. Poznámky Uvede seznam institucí a organizací, ke kterým se může člověk

Více

Co je sociální politika

Co je sociální politika 1 Co je sociální politika 1. Základní charakteristika základní pojmy 1.1 Sociální politika jako vědní (teoretická) disciplína Analýza procesů tvorby a realizace politik týkajících se vztahů občanů a sociálněekonomických

Více

6.9 Pojetí vyučovacího předmětu Základy společenských věd

6.9 Pojetí vyučovacího předmětu Základy společenských věd 6.9 Pojetí vyučovacího předmětu Základy společenských věd Obecné cíle výuky ZSV Předmět a výuka ZSV je koncipována tak, aby žáky vedla k pochopení dění ve světě. Žáci se učí respektovat společenskou skutečnost,

Více

Očekávané výstupy ZV RVP Školní výstupy Konkretizované učivo Průřezová témata, přesahy a vazby. rodina o místo návratů o problémy rodinného života

Očekávané výstupy ZV RVP Školní výstupy Konkretizované učivo Průřezová témata, přesahy a vazby. rodina o místo návratů o problémy rodinného života Ročník: Prima RODINNÝ ŽIVOT nahrazuje agresivní a pasivní chování chováním asertivním, neagresivním způsobem s porozuměním pro potřeby druhých a přiměřeně situaci identifikuje se s pozitivními prosociálními

Více

SOCIÁLNÍ PEDAGOGIKA ve vztahu k dalším disciplínám. doc. Michal Kaplánek

SOCIÁLNÍ PEDAGOGIKA ve vztahu k dalším disciplínám. doc. Michal Kaplánek SOCIÁLNÍ PEDAGOGIKA ve vztahu k dalším disciplínám doc. Michal Kaplánek Místo sociální pedagogiky v kontextu vědy i praxe Terminologický problém (teorie praxe) Používání stejného pojmu pro vědu i praxi,

Více

Centralizace a decentralizace. centralizace vedla ke vzniku dnešních národních států současný vývoj probíhá ve znamení decentralizace

Centralizace a decentralizace. centralizace vedla ke vzniku dnešních národních států současný vývoj probíhá ve znamení decentralizace Centralizace a decentralizace centralizace vedla ke vzniku dnešních národních států současný vývoj probíhá ve znamení decentralizace Budoucnost národních států? národní státy se v novověku staly univerzálními

Více

Vysoká škola finanční a správní,o.p.s. KMK ML Sociologie

Vysoká škola finanční a správní,o.p.s. KMK ML Sociologie Sociologie (B_Soc) Vysoká škola finanční a správní,o.p.s. Bakalářské studium Garant předmětu:. doc. Dr. Z. Cecava, CSc. Vyučující:.. doc. Dr. Z. Cecava, CSc. Mgr. O. Roubal prof. Ing. F. Zich, DrSc. PhDr.

Více

Přednáška č. 10: Demokracie

Přednáška č. 10: Demokracie Přednáška č. 10: Demokracie 03. 12. 2009 Co je demokracie? Demos = lid, kratos = síla, moc, vláda demokracie = vláda lidu Aténská demokracie Platón, Aristoteles: odmítání demokratického způsobu vlády Co

Více

Inovace bakalářského studijního oboru Aplikovaná chemie http://aplchem.upol.cz

Inovace bakalářského studijního oboru Aplikovaná chemie http://aplchem.upol.cz http://aplchem.upol.cz CZ.1.07/2.2.00/15.0247 Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem České republiky. KFC/PEM Přednáška č 11 a 12 Řízení od nástupu anglické průmyslové

Více

Škola: Gymnázium, Brno, Slovanské náměstí 7. III/2 - Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT Inovace výuky na GSN prostřednictvím ICT

Škola: Gymnázium, Brno, Slovanské náměstí 7. III/2 - Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT Inovace výuky na GSN prostřednictvím ICT Škola: Gymnázium, Brno, Slovanské náměstí 7 Šablona: Název projektu: Číslo projektu: Autor: Tematická oblast: Název DUMu: Kód: III/2 - Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT Inovace výuky na GSN

Více

Post-modernita a globalizace. Základní myšlenky

Post-modernita a globalizace. Základní myšlenky Post-modernita a globalizace Základní myšlenky Kritika modernity Od konce 19. století. Umění kritizuje disciplinující a disciplinovaný charakter života buržoazie (středních tříd). Umění proti řádu, strukturám

Více

8. Rodina jako základní

8. Rodina jako základní 8. Rodina jako základní sociální instituce SEX Sex je silný pud, který je ale potlačitelný. Jeho energie může být použita k motivaci pro společensky prospěšnou činnost (manželství, reprodukce, výchova

Více

Co Vás čeká aneb přehled témat přednášek... Pavel Doulík, Úvod do pedagogiky 1

Co Vás čeká aneb přehled témat přednášek... Pavel Doulík, Úvod do pedagogiky 1 Co Vás čeká aneb přehled témat přednášek... Pavel Doulík, Úvod do pedagogiky 1 1. Pedagogika jako věda dělení, vývoj a současné postavení 2. Výchova, vychovatel a vychovávaný - základní činitelé výchovného

Více

Etická výchova PRŮŘEZOVÁ TÉMATA POZNÁMKY 1A/3-8

Etická výchova PRŮŘEZOVÁ TÉMATA POZNÁMKY 1A/3-8 Etická výchova ročník TÉMA G5 Citový život člověka VÝSTUP charakterizuje důležitost i úskalí citů pro život člověka; orientuje se ve své osobnosti, emocích a potřebách; identifikuje a taktně komunikuje

Více

vzdělávací oblast vyučovací předmět ročník zodpovídá ČLOVĚK A SPOLEČNOST VÝCHOVA K OBČANSTVÍ 9. BÍRKO OSV-IV. MV-II.

vzdělávací oblast vyučovací předmět ročník zodpovídá ČLOVĚK A SPOLEČNOST VÝCHOVA K OBČANSTVÍ 9. BÍRKO OSV-IV. MV-II. Výstupy žáka ZŠ Chrudim, U Stadionu Učivo obsah Mezipředmětové vztahy Metody + formy práce, projekty, pomůcky a učební materiály ad. Poznámky Objasní potřebu tolerance ve společnosti, respektuje zvláštnosti

Více

Venkovská společnost. Vlastnosti venkovské společnosti

Venkovská společnost. Vlastnosti venkovské společnosti Venkovská společnost Vlastnosti venkovské společnosti venkov má (jakožto fyzický prostor) blíže k přírodě než město - méně umělé - méně přetvořené - méně poznamenané kulturou moderní společnosti (od poč.

Více

ZÁKLADY SPOLEČENSKÝCH VĚD

ZÁKLADY SPOLEČENSKÝCH VĚD ZÁKLADY SPOLEČENSKÝCH VĚD Ročník: vyšší stupeň osmiletého studijního cyklu Gymnázium Globe, s.r.o. CZ.1.07/1.1.00/14.0143 SOCIOLOGIE z latinského socius= společník nebo societas = společnost a řeckého

Více

METODICKÉ LISTY PRO KOMBINOVANÉ STUDIUM PŘEDMĚTU ZÁKLADNÍ OTÁZKY DEMOKRACIE

METODICKÉ LISTY PRO KOMBINOVANÉ STUDIUM PŘEDMĚTU ZÁKLADNÍ OTÁZKY DEMOKRACIE METODICKÉ LISTY PRO KOMBINOVANÉ STUDIUM PŘEDMĚTU ZÁKLADNÍ OTÁZKY DEMOKRACIE Cílem předmětu je seznámit studenty s pojmem demokracie. V průběhu kurzu bude sledován obsahový vývoj pojmu demokracie. Posluchačům

Více

Nikolić Aleksandra Matěj Martin

Nikolić Aleksandra Matěj Martin POSTAVENÍ Í PEDAGOGIKY MEZI VĚDAMI Nikolić Aleksandra Matěj Martin PŮVOD NÁZVU Paidagogos = pais + agein Pais = dítě Agein = vést průvodce dětí, často vzdělaný otrok pečoval o výchovu dětí ze zámožných

Více

Témata k maturitní zkoušce ve školním roce 2011/2012 pro jarní a podzimní zkušební období

Témata k maturitní zkoušce ve školním roce 2011/2012 pro jarní a podzimní zkušební období Obchodní akademie, Choceň, T. G. Masaryka 1000 Choceň, T. G. Masaryka 1000, PSČ 565 36, oachocen@oa-chocen.cz Příloha č. 5 k č. j.: 57/2011/OA Počet listů dokumentu: 1 Počet listů příloh: 0 Témata k maturitní

Více

Přírodně - historická podmíněnost existence lidské společnosti. Kultura jako předpoklad přežití a vývoje společnosti

Přírodně - historická podmíněnost existence lidské společnosti. Kultura jako předpoklad přežití a vývoje společnosti I. Základy lidské společnosti - dokončení II. Sociální vztahy a pospolitosti Rekapitulace Přírodně - historická podmíněnost existence lidské společnosti Základy lidské společnosti - dokončení Kultura jako

Více

OBSAH SEXUÁLNĚ REPRODUKČNÍ ZDRAVÍ - OBECNÁ TÉMATA

OBSAH SEXUÁLNĚ REPRODUKČNÍ ZDRAVÍ - OBECNÁ TÉMATA ÚVOD 12 ODDÍL I SEXUÁLNÍ ZRÁNÍ A FORMOVÁNÍ SEXUÁLNÍ IDENTITY 1 Prenatální vývoj 16 1.1 Prenatální vývoj a diferenciace pohlaví 16 1.2 Prenatální vývoj 31 1.3 Časné těhotenské ztráty 35 2 Porod 42 2.1 Prenatální

Více

Škola: Gymnázium, Brno, Slovanské náměstí 7. III/2 - Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT Inovace výuky na GSN prostřednictvím ICT

Škola: Gymnázium, Brno, Slovanské náměstí 7. III/2 - Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT Inovace výuky na GSN prostřednictvím ICT Škola: Gymnázium, Brno, Slovanské náměstí 7 Šablona: Název projektu: Číslo projektu: Autor: Tematická oblast: Název DUMu: Kód: Datum: 9. 9. 2013 Cílová skupina: Klíčová slova: Anotace: III/2 - Inovace

Více

Teorie a přístupy v SP 8 P H D R. H A N A P A Z L A R O V Á, P H. D

Teorie a přístupy v SP 8 P H D R. H A N A P A Z L A R O V Á, P H. D Teorie a přístupy v SP 8 P H D R. H A N A P A Z L A R O V Á, P H. D Opakování Jak byste vysvětlili základní principy sociálně ekologické teorie? Kdo je jejím hlavním představitelem? Jak psychosociální

Více

VLIV PODNIKOVÉ KULTURY

VLIV PODNIKOVÉ KULTURY VLIV PODNIKOVÉ KULTURY NA PRACOVNÍ SPOKOJENOST A EMOCIONÁLNÍ POHODU ZAMĚSTNANCŮ 1 Ing. Luiza Šeďa Tadevosyanová OSNOVA I. Teoretická část Základní pojmy Vliv podnikové kultury na organizaci Funkce podnikové

Více

Nejvýznamnější teorie vzniku

Nejvýznamnější teorie vzniku Společnost a stát Stát stát politická forma organizace společnosti. Specifické znaky, kterými se stát liší od ostatních, nestátních politických organizací jsou: organizace podle území; státní moc, tj.

Více

ENVIRONMENTALISTIKA GYM

ENVIRONMENTALISTIKA GYM ENVIRONMENTALISTIKA GYM ENVIRONMENTÁLNÍ VÝCHOVA CHARAKTERISTIKA PRŮŘEZOVÉHO TÉMATU V době, kdy jsme svědky rychlého zhoršování stavu globálních životodárných systémů z hlediska podmínek udržitelného rozvoje,

Více

Člověk a společnost. 16. Vznik a význam filozofie. Vznik a vývoj význam filozofie. Vytvořil: PhDr. Andrea Kousalová.

Člověk a společnost. 16. Vznik a význam filozofie. Vznik a vývoj význam filozofie. Vytvořil: PhDr. Andrea Kousalová. Člověk a společnost 16. Vznik a význam filozofie www.ssgbrno.cz Vytvořil: PhDr. Andrea Kousalová Vznik a a význam vývoj filozofie Vznik a vývoj význam filozofie Strana: 1 Škola Ročník Název projektu Číslo

Více

Shrnutí 1. přednáška

Shrnutí 1. přednáška Shrnutí 1. přednáška 1) Proč studovat sociologii? Předmět, metoda a funkce sociologie 2) Pojem paradigma paradigma jako základ vědy a paradigmatická struktura sociologie 1. Metoda sociologie Sociologie

Více

Sociologie zástupci VB, F, N. MUDr. Mgr. Petra Elizabeth Teslíková

Sociologie zástupci VB, F, N. MUDr. Mgr. Petra Elizabeth Teslíková Sociologie zástupci VB, F, N MUDr. Mgr. Petra Elizabeth Teslíková Gymnázium a Střední odborná škola, Rokycany, Mládežníků 1115 Číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0410 Číslo šablony: 17 Název materiálu:

Více

Etika v sociální práci

Etika v sociální práci Etika v sociální práci Studijní materiál vytvořený v rámci projektu K naplnění předpokladů pro výkon činnosti v sociálních službách České Budějovice 2010 Etika v sociální práci Obsah 1. Úvod 2. Základy

Více

Gymnázium Jiřího Ortena, Kutná Hora

Gymnázium Jiřího Ortena, Kutná Hora Předmět: Náplň: Třída: Počet hodin: Pomůcky: Občanská výchova (ONV) Výchova k občanství, výchova ke zdraví Kvarta 1 hodina týdně PC, dataprojektor, odborné publikace, dokumentární filmy Formování naší

Více

UNIVERZITNÍ PŘEDNÁŠKY I PRAKTICKÁ FILOZOFIE

UNIVERZITNÍ PŘEDNÁŠKY I PRAKTICKÁ FILOZOFIE T. G. MASARYK UNIVERZITNÍ PŘEDNÁŠKY I PRAKTICKÁ FILOZOFIE PRAKTICKÁ FILOZOFIE NA ZÁKLADĚ SOCIOLOGIE ETIKA Ústav T. G. Masaryka, o. p. s. Masarykův ústav a Archiv AV ČR, v. v. i. Praha 2012 OBSAH PRAKTICKÁ

Více

PROFESNÍ ETIKA UČITELSTVÍ

PROFESNÍ ETIKA UČITELSTVÍ PROFESNÍ ETIKA UČITELSTVÍ Biblioterapie v pedagogické praxi Mgr. Marie Mokrá ÚVODEM tematická souvislost etiky s předmětem našeho zájmu učitel = terapeut, nejen v biblioterapii etika výhodou, ne-li nutností(!)

Více

1.3. Cíle vzdělávání v oblasti citů, postojů, hodnot a preferencí

1.3. Cíle vzdělávání v oblasti citů, postojů, hodnot a preferencí 1. Pojetí vyučovacího předmětu 1.1. Obecný cíl vyučovacího předmětu Volitelný předmět Společensko-vědní seminář tvoří neoddělitelnou součást všeobecného vzdělání a je základem rozvoje klíčových dovedností

Více

EDUCanet gymnázium a střední odborná škola, základní škola Praha, s.r.o. Jírovcovo náměstí 1782, 148 00 Praha 4 www.praha.educanet.

EDUCanet gymnázium a střední odborná škola, základní škola Praha, s.r.o. Jírovcovo náměstí 1782, 148 00 Praha 4 www.praha.educanet. EDUCanet gymnázium a střední odborná škola, základní škola Praha, s.r.o. Jírovcovo náměstí 1782, 148 00 Praha 4 www.praha.educanet.cz MATURITNÍ TÉMATA 2014/2015 ZÁKLADY SPOLEČENSKÝCH VĚD 1. PSYCHOLOGIE

Více

Základy společenských věd

Základy společenských věd Základy společenských věd ročník TÉMA G5 Obecná psychologie vyloží, jak člověk vnímá, prožívá a poznává skutečnost a co může jeho vnímání a poznávání ovlivňovat; uvede příklady faktorů, které ovlivňují

Více

,,Umění všech umění je vzdělávat člověka, tvora ze všech nejvšestrannějšího a nejzáhadnějšího. J.A.Komenský

,,Umění všech umění je vzdělávat člověka, tvora ze všech nejvšestrannějšího a nejzáhadnějšího. J.A.Komenský Otázka: Novodobá pedagogika Předmět: Základy společenských věd Přidal(a): luculd Úvod,,Umění všech umění je vzdělávat člověka, tvora ze všech nejvšestrannějšího a nejzáhadnějšího. J.A.Komenský Pedagogické

Více

Anotace: Comte, Spencer, Simmel, Pareto Tönnies, Marx, Tocqueville, Durkheim, Weber, sítě

Anotace: Comte, Spencer, Simmel, Pareto Tönnies, Marx, Tocqueville, Durkheim, Weber, sítě Škola: Gymnázium, Brno, Slovanské náměstí 7 Šablona: III/2 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT Název projektu: Inovace výuky na GSN prostřednictvím ICT Číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0940

Více

TEORIE PRÁVA 10. PRÁVNÍ STÁT, ZÁKONNOST A ÚSTAVNOST. Mgr. Martin Kornel kornel@fakulta.cz

TEORIE PRÁVA 10. PRÁVNÍ STÁT, ZÁKONNOST A ÚSTAVNOST. Mgr. Martin Kornel kornel@fakulta.cz TEORIE PRÁVA 10. PRÁVNÍ STÁT, ZÁKONNOST A ÚSTAVNOST Mgr. Martin Kornel kornel@fakulta.cz STÁT Max Weber: lidské společenství, které si na určitém území nárokuje pro sebe monopol legitimního násilí Stát

Více

Charakteristika a hlavní východiska Rodinné a sexuální výchovy ve výuce:

Charakteristika a hlavní východiska Rodinné a sexuální výchovy ve výuce: 23. RODINNÁ A SEXUÁLNÍ VÝCHOVA Charakteristika a hlavní východiska Rodinné a sexuální výchovy ve výuce: Hlavní roli v pravidelném a cíleném preventivním a osvětovém působení v Rodinné a sexuální výchově

Více

Charakteristika a hlavní východiska Rodinné a sexuální výchovy ve výuce:

Charakteristika a hlavní východiska Rodinné a sexuální výchovy ve výuce: 23. RODINNÁ A SEXUÁLNÍ VÝCHOVA Charakteristika a hlavní východiska Rodinné a sexuální výchovy ve výuce: Hlavní roli v pravidelném a cíleném preventivním a osvětovém působení v Rodinné a sexuální výchově

Více

4.5. Vzdělávací oblast: Člověk a společnost Vzdělávací obor: Dějepis. 4.5.1. Charakteristika vyučovacího předmětu Dějepis

4.5. Vzdělávací oblast: Člověk a společnost Vzdělávací obor: Dějepis. 4.5.1. Charakteristika vyučovacího předmětu Dějepis 4.5. Vzdělávací oblast: Člověk a společnost Vzdělávací obor: Dějepis 4.5.1. Charakteristika vyučovacího předmětu Dějepis 1. Obsahové vymezení vyučovacího předmětu Cílem předmětu je kultivování historického

Více

Zdravotně sociální pracovník Bakalářské prezenční studium Test: Základy společenských věd 30 otázek za 30 bodů, časový limit 15 minut

Zdravotně sociální pracovník Bakalářské prezenční studium Test: Základy společenských věd 30 otázek za 30 bodů, časový limit 15 minut Otázka 1 Co je to věcné břemeno: Zdravotně sociální pracovník Bakalářské prezenční studium Test: Základy společenských věd 30 otázek za 30 bodů, časový limit 15 minut a. Závada movité věci, která zakládá

Více

Pojem politika. POL104 Úvod do politologie

Pojem politika. POL104 Úvod do politologie Pojem politika POL104 Úvod do politologie Co je politika (a je důležitá)? Jak se její vnímání měnilo v čase? Jaké jsou přístupy k politice? činnost státu činnost, která je spjata k věcem veřejným. Činnost,

Více

Základy politologie 2

Základy politologie 2 Základy politologie 2 1. Cílem předmětu je seznámit studenty s podstatou a fungováním jednotlivých prvků politického systému a politického procesu. Osvojení si pojmového aparátu a znalost zákonitostí politického

Více

Základy společenských věd

Základy společenských věd Základy společenských věd ročník TÉMA VÝSTUP G5 UČIVO Obecná psychologie vyloží, jak člověk vnímá, prožívá a podstata lidské psychiky poznává skutečnost a co může jeho vnímání avědomí; poznávání ovlivňovat;

Více

Výchova k občanství - Tercie

Výchova k občanství - Tercie - Tercie Výchova k občanství Výchovné a vzdělávací strategie Kompetence k řešení problémů Kompetence komunikativní Kompetence sociální a personální Kompetence občanská Kompetence k učení Kompetence pracovní

Více

+ - - ť ch interakci - lené přesvědčení a solidarita - kolektivní akce - konfliktní mata

+ - - ť ch interakci - lené přesvědčení a solidarita - kolektivní akce - konfliktní mata + SOCIÁLNÍ HNUTÍ + Sociální hnutí 2 Skupiny lidí nejčastěji neformálně sdružené, které mají společný cíl, jenž chtějí prosadit Systematická kolektivní snaha o žádoucí změnu Decentralizovaná organizační

Více

Sociologie pro speciální pedagogy Úvod. Lenka Slepičková

Sociologie pro speciální pedagogy Úvod. Lenka Slepičková Sociologie pro speciální pedagogy Úvod Lenka Slepičková Co je to sociologie a co o ní víme? Jaké obory jsou jí příbuzné? Má vlastní objekt zájmu? Má vlastní metodu poznání? Společnost = souhrn individuí

Více

Základní pojmy politologie

Základní pojmy politologie Základní pojmy politologie 10.3.2011 Politika Společenský nástroj k: Vytváření Ochraně Změně obecně platných pravidel Vše co se týká státu (Platí i dnes??) Studium zabývající se vládnutím Umění vládnou

Více

A) SOCIOLOGIE JAKO VĚDA

A) SOCIOLOGIE JAKO VĚDA Otázka: Sociologie jako věda, společnost Předmět: Základy společenských věd Přidal(a): kryska societas = společnost; logos = rozum, věda A) SOCIOLOGIE JAKO VĚDA vznik 1. pol. 19. století zakladatel Auguste

Více

Sociální struktura, stratifikace a problém společenské nerovnosti I. VY_32_INOVACE_ZSV3r0115 Mgr. Jaroslav Knesl

Sociální struktura, stratifikace a problém společenské nerovnosti I. VY_32_INOVACE_ZSV3r0115 Mgr. Jaroslav Knesl Sociální struktura, stratifikace a problém společenské nerovnosti I. VY_32_INOVACE_ZSV3r0115 Mgr. Jaroslav Knesl Základní pojmy Sociální distance - vzdálenost mezi jednotlivými pozicemi í v rámci společenské

Více